Miroslav Bobek: Rudomořská ryba s vazbou na Prahu

Klunzinger však nepopsal zdaleka jen kněžíka Rüppelova, nýbrž celou řadu vědě doposud neznámých druhů, zejména ryb, a další po něm byly jinými vědci pojmenovány. Hned během prvního letošního šnorchlování jsem si kromě zmíněného kněžíka fotografoval také sapína sírového, kterého objevil rovněž Klunzinger, a pyskouna Gomphosus klunzingeri nesoucího pro změnu jeho jméno.
Carl Klunzinger byl bezpochyby pozoruhodný člověk. Po pravdě mi trošku připomíná hrdinu mayovek Karu ben Nemsího (ale to mě možná až příliš ovlivnil jeho portrét, na němž má fez). Nejprve vystudoval medicínu a poté ještě navštěvoval přednášky geologie a zoologie. V roce 1862 odcestoval do Káhiry, kde se během osmnácti měsíců naučil arabsky, načež začal působit jako lékař ve starobylém přístavním městě Quseir. To se nachází zhruba v polovině cesty mezi známými egyptskými letovisky Hurghadou a Marsa Alam, avšak tehdy bylo mnohem významnější. V Quseiru pobyl Klunzinger pět let a vedle svého lékařského povolání se intenzivně věnoval zejména výzkumu mořské fauny. Potom se vrátil do Německa, kde zpracovával nejen své sbírky, ale také australský materiál Ferdinanda von Muellera. Později se na čas vydal zpět do Quseiru, kde pokračoval ve své zoologické práci. Krom toho pro západní svět zdokumentoval podobu a fungování tohoto města pod osmanskou nadvládou. Svou kariéru zakončil jako profesor na univerzitě ve Stuttgartu.
A jestliže jsem v úvodu zmínil vazbu na Prahu, byť slabou, tak tady je: svým studiím geologie a zoologie se mladý Carl Benjamin Klunzinger věnoval ve Vídni – a u nás v Praze.
reklama

Dále čtěte |


