https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-hruska-co-je-motorem-oprav-silnic-dopravnich-omezeni-a-kolapsu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Hruška: Co je motorem oprav silnic, dopravních omezení a kolapsů?

1.8.2019 | PRAHA
Vláda, ministerstva, politické strany a další instituce se předhánějí ve slibech, jak budou chránit naši krajinu, vodu a zemědělskou půdu. Podepisují kdejaký závazek ke zlepšení životního prostředí, který ale ihned svou politikou porušuje a neplní.
Vláda, ministerstva, politické strany a další instituce se předhánějí ve slibech, jak budou chránit naši krajinu, vodu a zemědělskou půdu. Podepisují kdejaký závazek ke zlepšení životního prostředí, který ale ihned svou politikou porušuje a neplní.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | andreas160578 / Pixabay
Denně dochází tu na dálnici D1, tu na D5 a dalších a dalších našich dálnicích ke kolapsům, tvoří se kilometrové zácpy a řidiči trpí, vztekají se a nadávají na kdekoho a kdeco. Proč k tomu vlastně dochází? Odpověď je jasná. Během posledních 20 až 30 let došlo k tak obrovskému nárůstu dopravy, že prostě na to silnice ani dálnice nestačí a jsou denně ničeny. A proč dochází k tak obrovskému nárůstu v dopravě?
 
No prostě proto, že se s tím nepočítalo. Došlo k obrovské neplánované a chaotické výstavbě průmyslových a logistických center, skladů, výrobních a průmyslových podniků a dalších staveb. Tyto stavby potřebují pro svou činnost statisíce či miliony tun materiálu nebo zboží. A pro dopravu tohoto materiálu nebo zboží jsou potřeba tisíce, nebo statisíce kamionů a tyto kamiony zase potřebují nové dálnice a silnice. A zase v tisících případech jsou tyto kamiony a jejich celková hmotnost vysoko překročeny. A právě tady je jedna z příčin, proč jsou naše silnice a dálnice ve stavu, v jakém jsou.

Další příčinou je kvalita budovaných dálnic. Někde je to už projektem, někde materiálem, kdy se místo pevného podkladu použije struska proložená hadry a někdy se prostě právě vybudovaná dálnice dá do pohybu, jak to udělala D8 jen proto, že se nedbalo na rady odborníků, kteří na riziko upozorňovali. Přesto se stavělo podle špatného projektu. Chyby v projektech stále přetrvávají, jak je tomu například v projektu dálnice D3.

Dále se ale staví další a další skladová monstra. I když se neví, zda budou potřeba. Jeden příklad za všechny:

V Buštěhradu u Kladna probíhá stavba logistického centra společnosti Lidl. Bude patřit k největším v Evropě. Má mít rozlohu 60 000 čtverečních metrů a zaměstnáno zde má být až 500 lidí. Jen parkoviště má být pro 95 kamionů. Co nám takováto megastavba přinese? Jediným kladem je to, že je postavena na tzv. brownfieldu. Jinak už jen samé zápory.

A jaké tedy:

Především přivede na naše dálnice další tisíce kamionů. Ty budou opět ničit naše silnice a dálnice, produkovat množství emisí, a patrně i odpadů. Není jasné, kde vezme těch 500 zaměstnanců dnes, kdy všude chybí pracovní síly. Není známo, kolik bude pro svou činnost potřebovat pitné vody, které je už i tak nedostatek. A k tomu chce Lidl letos u nás otevřít 15 nových prodejen. To znamená další zabetonovaný kus naší země.

Česká republika se svými 78 866 km2 je již nyní zahlcena všemi těmito stavebními monstry. Každá nová stavba znamená pro nás další nenávratný zásah do životního prostředí. Znamená ztrátu zemědělského půdního fondu, ztráty povrchové i spodní vody, zhoršení ovzduší vlivem nárůstu dopravy, a další.

Vláda, ministerstva, politické strany a další instituce se předhánějí ve slibech, jak budou chránit naši krajinu, vodu a zemědělskou půdu.

Podepisuje kdejaký závazek ke zlepšení životního prostředí, všechny možné protokoly, že se sníží emise, omezí se skleníkové plyny a spousty dalších dokumentů, které ihned svou politikou porušuje a neplní. Copak nevidí, co nás díky jejich politice čeká?

Silniční a dálniční síť je u nás už tak zahuštěná, že téměř není kam další komunikace usadit. Stavba dalších je hrozbou nejen pro životní prostředí, ale pro život vůbec. Jediná možnost je převedením části alespoň tranzitní dopravy na železnici. Máme nejhustší železniční síť v Evropě.

Otázkou je, zda i tato síť není už na pokraji své kapacity.

Není za pět minut dvanáct, ale je to za pět vteřin. Začněme už konečně opravdu naši zem a její životní prostředí skutečně bránit a to I za cenu určitých finančních ztrát. Pokud tak neučiníme ihned, pak už nám nepomůže nikdo a nic!


reklama

 
Miroslav Hruška
Autor je čtenářem Ekolistu.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VS

Vilda Smakal

2.8.2019 16:04
Bránit naši zem nebude vůbec nikdo. Vše je 30 let nastaveno tak, aby každý z toho měl peníze neboli dlouhodobý busines. Nikdo neřeší co bude potom za pár let. Druhá stránka věci je ta, že pokud chceme ekoligii a plošně, nemůžeme ji nabízet několikanásobně dráž, protože do toho nikdo nepůjde a každý pojede postaru. Obrovský problém je korupce a úřední šiml.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist