https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/odbornici-podpora-narodnim-parkum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odborníci: Podpora národním parkům

30.8.2022
Zdroj | HZS ČR
My, níže podepsaní přírodovědci a specialisté v oblasti životního prostředí, jsme s napětím sledovali eliminaci rozsáhlého požáru v Národním parku České Švýcarsko. Cítili jsme s lidmi, kteří utrpěli škody na svých majetcích a ve svém podnikání.
 
Víme, že rozhodování o tom, jak omezovat rizika vzniku takových škod, je především věcí politiků. Zároveň však považujeme za nutné, aby takové rozhodování bylo založeno na věrohodných odborných podkladech a bylo systémovým spíše než účelovým řešením.

Nevylučujeme, že se k věci budou vyslovovat i laici a zástupci různých zájmových skupin. Proto je pro nás důležité se k věci společně vyjádřit s expertní vahou specialistů, zabývajících se naší přírodou. Oslovujeme tedy tímto prohlášením naši veřejnost a veřejnou správu ne jako zástupci zájmové skupiny, ale jako vědci a odborníci.

Příroda, může-li se přirozeně vyvíjet, vytváří pestré a stabilní systémy typu přirozených lesů, které jsou odolnější vůči rušivým vlivům než systémy umělé, například než monokulturní lesy. V České republice dnes existují čtyři velká území, ve kterých usilujeme o obnovu těchto odolných ekosystémů. Jsou to naše národní parky.

Efektivní cestou je nechat tuto obnovu přírodě. O to se snažíme v nejcennějších částech národních parků. Jedná se o oblasti, kde bychom mohli svými zásahy přírodním procesům obnovy spíše ublížit. Na zbytku plochy národních parků do přírodních procesů přiměřeně zasahujeme. Kde aktivně konat a kde ne, určuje příslušný zákon, odůvodněný odbornými argumenty. Ten byl v tomto směru také významně upraven v roce 2017. Jeho současného znění v oblasti cílů národních parků si vážíme a považujeme za vhodné jej takto ponechat i do budoucna.

Proces obnovy v národních parcích ještě nebyl dokončen, a proto mohl i jejich lesy úspěšně ohrozit kůrovec. Proto také tyto lesy těžce odolávají větrům. A právě proto, podpořen extrémním suchem a pravděpodobně způsoben lidskou nedbalostí, mohl řádit v Českém Švýcarsku tak rozsáhlý požár.

Příroda se liší od lidského světa i tím, že nezná slovo škoda. Laviny, povodně nebo požáry jsou v ní přirozenými ději, které vytvářejí nové příležitosti pro život. I požár v Českém Švýcarsku nevytvořil přírodě škodu, ale pomohl právě procesům obnovy.

To, o co se snažíme dlouze a nákladně, udělal rychle: vytvořil prostor pro vznik budoucího lesa, ve kterém to již požáry, kůrovec či vichřice nebudou mít tak snadné. A lidé a jejich majetky budou před požáry a dalšími riziky ve větším bezpečí.

Odumřelé stromy i produkty jejich rozpadu do bezzásahových zón národních parků patří. Pod jejich záštitou vyroste les, který bude pestřejší a bude mít větší sílu chránit sebe i nás. Pokud Správa Národního parku České Švýcarsko nechávala odumřelý les bez zásahu, pak nejen jednala v respektu k zákonům a vlastním povinnostem, ale také v našem dlouhodobém zájmu.

O lesích je třeba přemýšlet v perspektivě, která přesahuje lidské generace. Nebylo by moudré, kdybychom pod vlivem akutně působících emocí na tuto perspektivu zapomněli a pokoušeli se změnit zákonem daný režim v bezzásahových zónách.

Smyslem obnovy přirozených přírodních systémů je - mimo jiné - právě prevence škod, které vznikají lidem a podnikání. Žádáme proto veřejnost i veřejnou správu, aby i nadále podporovala tento lidem prospěšný proces, svěřený do rukou odborníků na správách národních parků.

Souhlas s tímto prohlášením potvrdili:

RNDr. Jiří Plamínek, CSc., člen vědecké rady Krkonošského národního parku
Ing. Michael Hošek, Prezident EUROPARC Federation
Mgr. Jan Dušek, ředitel INTEGRA Group
Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity
Mgr. Václav Beran, Muzeum města Ústí nad Labem & ALKA Wildlife o.p.s.
Doc. Ing. MgA. David Boukal, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity & Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR
Prof. Mgr. et Mgr. Josef Bryja, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., Biologické centrum AV ČR
Prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D., ředitel Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Prof. em. Dr. habil. Elmar Csaplovics, předseda vědecké rady národních parků České Švýcarsko a Saské Švýcarsko
Ing. Jiří Dlouhý, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, předseda Společnosti pro trvale udržitelný život
Ing. Jan Drozd, lesník a bývalý vedoucí odboru péče o les Správy Národního parku České Švýcarsko
Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz CSc., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy & Biologické centrum AV ČR
Mgr. Lenka Fryčová, vedoucí českého zastoupení WWF
Mgr. MgA. Radim Hédl, Ph.D., Botanický ústav AV ČR
Prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Ing. Libor Hort, předseda Rady Národního parku České Švýcarsko
Doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda národního komitétu Long-Term Ecological Monitoring (LTER)
RNDr. Alena Klvaňová, Ph.D., manažerka Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS; Pan-European Common Bird Monitoring Scheme)
Mgr. Vojtěch Kotecký, PhD., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., Botanický ústav AV ČR
PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D., Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně
Doc. RNDr. Karel Kubát, CSc., Česká botanická společnost
RNDr. Zdenka Křenová, PhD., Ústav výzkumu globální změny AV ČR & Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
RNDr. Miroslav Kundrata, ředitel strategického rozvoje Nadace Partnerství
Mgr. Miroslav Kutal, Ph.D., Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně & Hnutí DUHA
Ing. Pavel Lustyk, Ph.D., metodický garant mapování a monitoringu biotopů soustavy Natura 2000
Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., dr.h.c.
Ing. Jana Moravcová, ředitelka Beleco z.s.
Ing. Jan Pergl, Ph.D., Botanický ústav AV ČR
RNDr. Petr Petřík, Ph.D., koordinátor Platformy pro krajinu, Botanický ústav AV ČR
RNDr. Vlastimil Pilous, člen vědecké rady Krkonošského národního parku
RNDr. David Pithart, CSc., předseda Koalice pro řeky
Doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., ředitel Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
Ing. Tomáš Pospíšil, místopředseda Pro Silva Bohemica, z.s. & Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity & Botanický ústav Třeboň
Mgr. Ondřej Přibyla, ředitel faktaoklimatu.cz
Prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc., Botanický ústav AV ČR & Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Prof. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
RNDr. Dušan Romportl, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy & Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví
RNDr. Petr Roth, CSc., konzultant
PhDr. Ivan Rynda, Fakulta humanitních studií UK, předseda environmentální sekce Českého komitétu pro UNESCO
RNDr. Jiří Sádlo, CSc., Botanický ústav AV ČR
RNDr. Ondřej Sedláček, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy & Ochrana fauny ČR, o.p.s.
Prof. Ing. Petr Sklenička, CSc., rektor České zemědělské univerzity
Prof. David Storch, Ph.D., Univerzita Karlova
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity
Mgr. Jan Sychra, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně & předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické
Pavel Šremer, místopředseda Společnosti pro trvale udržitelný život
RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., Český hydrometeorologický ústav, zástupce ČR v IPCC
Prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Ústav agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity, projekt Intersucho
RNDr. Robert Tropek, Ph.D., vedoucí Laboratoře ekologie společenstev v Biologickém centru AV ČR, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, předseda České společnosti pro ekologii
Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické
RNDr. Mojmír Vlašín, předseda Českého ramsarského výboru
Petr Voříšek, Dr., European Bird Census Council (EBCC) & Česká společnost ornitologická (ČSO)
Prof. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., Přírodovědecká fakulta Jihočeské Univerzity
Doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr., ředitel Školního lesního podniku Křtiny, Mendelova univerzita v Brně
Doc. Ing. Jan Wild, Ph.D., ředitel Botanického ústavu AV ČR


reklama

 
Odborníci

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

30.8.2022 13:30
To koukam, kolik ruzne otitulovanych lidi (nekterych jsem si i vazil -nebo aspon respektoval uceleny system nazoru, ktere presentovali, chapu ze nadsenec do motylu nebo do "vedeckeho mereni bioodiversity" vidi svet - a konkretne ulohu narodnich parku v nem - jinak, nez vetsina - dle neho-"laiku") se podepsalo pod takovyto nabubrely a jinak v podstate prazdny text. Vsechno jsme delali spravne, nebyly - z nasi strany odborniku a vedcu - ucineny zadne chyby a zadna nase minula rozhodnuti nebyla diskutabilni, nerkuli spatna az katastroficka

Nevylučujeme, že se k věci budou vyslovovat i laici a zástupci různých zájmových skupin. Proto je pro nás důležité se k věci společně vyjádřit s expertní vahou specialistů, zabývajících se naší přírodou. Oslovujeme tedy tímto prohlášením naši veřejnost a veřejnou správu ne jako zástupci zájmové skupiny, ale jako vědci a odborníci...
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.8.2022 23:55 Reaguje na Miloš Zahradník
To jste popsal přesně. Z textu opravdu plyne, že za požár si může les sám. Kdyby nebyl nebo nebyl takový jaký je, nebyl by požár. Text ignoruje, že les změnil svůj charakter po založení NP. Ale už jen pár let by stačilo a vznikl by asi nehořlavý les:) K přehodnocení zón parku nebo i zákona není prý důvod.
"O lesích je třeba přemýšlet v perspektivě, která přesahuje lidské generace. Nebylo by moudré, kdybychom pod vlivem akutně působících emocí na tuto perspektivu zapomněli a pokoušeli se změnit zákonem daný režim v bezzásahových zónách." Jednak konec věty nesouvisí se začátkem. Lesáci by mysleli na lesy v perspektivě lidského života nebo v emocích? Emoce (smrk je a priori špatný, dobře mu tak, není ho "škoda") vidím ze svého pohledu spíš u těchto osob.
A co Křivoklátsko, ani toho nebude "škoda"? Doteď v něm lidé hospodarili a příroda si cestu v součinnosti s nimi našla. Pánové možná nevěří v sílu přírody:)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.8.2022 15:40
Vážení odborníci.

Jako byste si neuvědomovali, že globální klimatická změna mění přírodní podmínky tak rychle, že to, co si dnes příroda sama nastaví, bude za 50 let vlivem změny klimatu "přirozeně" zdevastováno. Zásah lidstva do klimatu způsobuje, že bezzásahové oblasti na Zemi vůbec neexistují a jsou jen chimérou v myslích těch, co se nechají nazývat odborníky a ochránci přírody.

Ale i snahu je třeba hodnotit!
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

30.8.2022 16:52
Mám podobný dojem jako pan Zahradník. Text vyfutrovaný floskulemi a pod ním podpisy lidí, kteří svou ideologií, byť někteří nepřímo, významně přispěli k zubožení území Šumavy a Českého Švýcarska. Někteří z nich sedí v radách parků a další v nich zkoumají "vliv klimatické změny" nebo "sukcesi či uvolnění živin po lesním požáru". Ani slovo o možných alternativách přechodu z hospodářských lesů do bezzásahového režimu (třeba přes výběrné lesy) namísto katastrofického rozpadu umělých monokulturních lesů. Žádná reflexe dosavadního (pro mě smutného) vývoje. Oponenti jsou předem označeni za zájmové skupiny a laiky... Připomíná mi to scénku z jednoho Svěrákova filmu, kde všichni 3 přítomní "léčitelé" konstatují, že jsou jistě ti největší odborníci na danou problematiku... Nikdo z nás se nedožije "dospělosti" lesů na těch kalamitně zničených plochách. Nikdo z nás neuvidí obnovu krásných povrchových útvarů na opálených a popraskaných skalách. Desítky let budeme čekat na vázání toho náhle uvolněného CO2 do biomasy nových lesů na těch plochách. Stromy i skály měří čas jinak než lidé. Souhlasili by lidé před 20 nebo 30 lety se vznikem těch národních parků pokud by věděli jak si budou jejich správy těch 20 nebo 30 let počínat?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.8.2022 17:58
S tímto prohlášením vědců a odborníků na přírodu se beze zbytku ztotožňuji. Jsem ráda, že aspoň v národních parcích dostane příroda šanci se přirozeně rozvíjet. Požár v NPČŠ vidím také jako velkou šanci k nastartování procesu obnovy daného území, i když z pohledu řady lidí se jednalo o katastrofu (a pro ty, co tam kvůli požáru přišli o střechu nad hlavou, to katastrofa opravdu je).
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

30.8.2022 21:33 Reaguje na Majka Kletečková
Myslíte si, že lidmi založený požár na velké ploše v nepřirozených jehličnatých lesích je pro to členité území dobrý start přirozených procesů? Hořelo by stejně pokud by území pokrývaly přirozenější, smíšené a různověké lesy? Jsou rozsáhlé lesní požáry přirozené spíše v boreálních lesích nebo v listnatých lesích mírného pásma? Lze na ploše 7900ha dosáhnout divočiny? Je tam dost místa pro velké kopytníky a jejich predátory? Může bez nich vůbec vzniknout přirozený les? A za jak dlouho vznikne?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.8.2022 16:19 Reaguje na Dalibor Motl
Na většinu vašich otázek odpovídám, že nevím. Mé znalosti a zkušenosti se zdaleka nevyrovnají znalostem a zkušenostem odborníků podepsaných pod prohlášením. Můj názor vychází z pozorování toho, jak rychle a úžasně se po kalamitách přirozeně obnovuje les v NP Šumava. Na základě toho však nemohu zobecňovat na jiná území s odlišnými podmínkami. Velkou váhu proto přikládám známým vědeckým kapacitám, které se problematikou ekologie lesa zabývají na profesionální úrovni, do hloubky a mají přehled o nových vědeckých trendech a poznání.

Jak upozorňuje pan Škrdla 30.8. 22:44, podepsaní vědci neusilují o to, aby byla území NP všude bezzásahová ("Efektivní cestou je nechat tuto obnovu přírodě. O to se snažíme v nejcennějších částech národních parků. Jedná se o oblasti, kde bychom mohli svými zásahy přírodním procesům obnovy spíše ublížit. Na zbytku plochy národních parků do přírodních procesů přiměřeně zasahujeme.“).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.8.2022 19:37 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková, ten text skládalo několik lidí, aby se vlk najedl a koza zústala. Ten odstavec by dával smysl, kdyby u "přiměřených zásahů" se potrefení nestavěli na zadní. Jít s mainstreamem je pohodlné (dyť to říkal Musk!). Zasahovat v nejcennějších částech NP může jen cement, ale na místě spálených nepůvodních monokultur je třeba najít přírodě blízké řešení. Jak jinak ty duby a buky se tam mají dostat, než s pomocí člověka, který původní biotop dokřivil k obrazu svému - pragmatickému. Nečekám, že odpovíte, jak žalud a bukvice mají "spadnout" doprostřed spáleniště.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.8.2022 19:45 Reaguje na Karel Zvářal
Žalud ani bukvice tam určitě "nespadnou z nebe", ale určité druhy zvířat je tam "natahat" v klidu dokážou z nemalé dálky. Na tom není žádná věda.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.8.2022 19:52 Reaguje na Slovan
Já jen, že bych založil minimálně desítku původních porostů a porovnával s tím, co dokáže v okolí příroda. Ale pro některé je to, zdá se, nepřekonatelný a nepřípustný zásah.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.8.2022 21:30 Reaguje na Karel Zvářal
Ale však tohle se může praktikovat v drtivé většině našich lesů, mj. i např. v okolních lesích v CHKO. To malé %, které necháme přírodním procesům, nás zcela jistě nezničí.
Tohle dává prostor oběma názorovým proudům. Tomu Vašemu dokonce mnohem větší.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.8.2022 21:43 Reaguje na Slovan
Jsem rád, že alespoň na něčem se dokážeme shodnout. Každý extrém je škodlivý, jak celoplošná plantáž, tak volná cesta invazivním druhům.

Od toho jsou lesní hospodáři, aby ohlídali vyváženost původních a nových či "rychlejších" dřevin. Z březových semínek si myška zásoby neudělá, a kde není potrava, ani ikony nebudou. Dub, buk, habr, lípa - to je základ ekologie lesa! P.S.: To procento, co necháme přírodě, bude řádově větší, než vnos člověka. Ale ten základ tam být musí, nejde z h-a uplést bič.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.9.2022 16:27 Reaguje na Karel Zvářal
Lesníkům nikdo nebrání, aby vytvářeli stabilní smíšené hospodářské lesy, které budou mít nejenom produkční funkci, ale i výraznou stabilizační a ekologickou. Naopak tomu budu nejenom já tleskat. Těchto lesů je na našem území naprostá většina. Zde je člověk tím, kdo si tovytváří k obrazu svému.
Z mého pohledu však lze současné % bezzásahových lesů nechat přírodě a sledovat, co se bude dít. Nemusíme zde přeci mít jeden způsob hospodaření. Stejně jako nepodporuji v každém lese bezzásahovost, tak nepodporuji všude “zásahovost” ve jménu jakéhosi přesvědčení, že když do všeho nebudem strkat nos, celé se to zhroutí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.9.2022 17:28 Reaguje na Slovan
Ano, s tím naprosto souhlasím.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.9.2022 19:17 Reaguje na Slovan
A až lesníci vytvoří ty stabilní lesy s výraznou ekologickou funkcí tak z nich ekologové udělají rezervace. Máte to pěkně vymyšleno a naplánováno. Proč přírodě nechávat k bezzásahovosti hospodářské lesy? Nestačí ty různé plochy skládek, hald a další určené k rekultivaci, Tam se k nastartování přírodních procesů nic nemusí "pálit".
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.8.2022 13:00 Reaguje na Majka Kletečková
Příroda má schopnost se přirozeně vyvíjet k lepšímu ve stabilním klimatu bez interakce s kulturním okolím. Oboje není u NP splněno. Je to taková spíše jen hra na bezzásahovost! Zjevně to i některé uspokojí a vydávají to dokonce za ochranu klimatu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.8.2022 18:05
Vidím to podobně, jako pánové z diskuse. Prostě zvolíme tu nejjednodušší cestu, kde nám nikdo nemůže vytýkat chyby, protože vše bude/bylo v “režii samovolných procesů”. Co takhle vytipovat lokality pro výsadbu dubů, buků, jeřábů, habrů, borovic, hlohu, šípku… 10-15-20 míst o ploše cca 400 m2, kde bude vysazen v dalších letech smíšený les/porost podporující diverzitu. S takovou většinu plochy ovládne bříza, osika, smrk – no ale i to bude les se svými obyvateli, že, tak nač se trápit úvahami o různých varaiantách managementu, nu ni? Ještě by někdo chtěl, abychom se do toho aktivně zapojili:-D Zkrátka přísně chráněné spáleniště a obdiv k sukcesi. Nevím jak kdo, ale od odborníků bych čekal trochu více invence než nicnedělání.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.8.2022 18:45 Reaguje na Karel Zvářal
A bylo by možná zajímavé uvést jména odborníků, kteří se pod tento text nepodepsali. Nechce se mi věřit, že by ve vědecké obci panovala naprostá shoda na toto poněkud kontroverzní téma.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

30.8.2022 22:33 Reaguje na Karel Zvářal
Me tam chybi napriklad jmeno Martina Konvicky :) coz je osobnost kterou respektuji, i kdyz v nazorech na divocinu s nim nesouhlasim. Ten byl ale nejspis jen politicky neprijatelny pro autory tohoto pamfletu, jeho postoj k pocinani vedeni parku u Hrenska je - soude podle vyroku, ktere jsem jinde cetl - nejspis vstricny
Odpovědět

Jan Škrdla

30.8.2022 22:44 Reaguje na Karel Zvářal
Pro obhajobu aspoň části signatářů, v 5. odstavci se píše, že bezzásahový režim je vhodné uplatňovat v nejcennějších částech NP, na zbytku vhodné zásahy provádět, viz:

"Efektivní cestou je nechat tuto obnovu přírodě. O to se snažíme v nejcennějších částech národních parků. Jedná se o oblasti, kde bychom mohli svými zásahy přírodním procesům obnovy spíše ublížit. Na zbytku plochy národních parků do přírodních procesů přiměřeně zasahujeme. Kde aktivně konat a kde ne, určuje příslušný zákon, odůvodněný odbornými argumenty."

Drobnou chybu bych v tom zákonu viděl tu, že zonaci (a tím i podíl bezzásahových zón) nařídil pro všechny NP stejnou bez přihlédnutí k aktuálnímu stavu ekosystémů. V mnohých případech pak byl vymezen bezzásah i tam, kde by les potřeboval trochu pomoct (např. výsadbou vhodných dřevin, jak navrhujete).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.8.2022 06:25 Reaguje na Jan Škrdla
Hořelo asi týden, když na obrazovce jeden ze signatářů se spokojenýým výrazem prohlašoval, že “tam nic cenného není”, tudíž žádná škoda vzniknout nemůže... Proto to, co vidíte jako “drobnou chybu”, je pro mne zásadní nedostatek. Byla-li tam dříve bezcenná monokultura, měl by člověk napomoci vytvoření druhově pestrého (“přírodě blízkého”) lesa. Ale v textu nějaké zásadní prohlášení o diverzitě či nápravě chyb nevidím.
Odpovědět

Jan Škrdla

31.8.2022 12:39 Reaguje na Karel Zvářal
Mě se líbí myšlenka chránit přírodně cenné území, a tam, kde je vhodné ponechat vývoj na přírodě.
Tam, kde je 90% porostů tvořeno nepůvodními a invazivními dřevinami, pochybuji zda je lepší variantou NP. Nebo jestli je lepší CHKO a v rámci něj síť maloplošně chráněných území, citlivými zásashy zlepšit druhovou skladbu, a NP vyhlásit, až na to "bude mít".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.8.2022 12:56 Reaguje na Jan Škrdla
Naprosto výstižné! To se líbí i mně.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.9.2022 09:44 Reaguje na Karel Zvářal
Otázkou je, pokud tam nic cenného není, proč je to NP?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.9.2022 21:15 Reaguje na Jarek Schindler
Podpora císařovým novým šatům.
Odpovědět
Pe

Pepa

30.8.2022 21:58
Přirozená obnova národních parku bude trvat desetiletí i staletí. A neznamená to absolutní bezzasahovost. Jenom pak tam bude růst to co tam růst má. Dnes nikdo nevi jak se bude vyvíjet klima, ale je zde mnoho radobyodborniku kteří již vědí co by v národních parcích melo rust. No a pokud jim vadí brezova vetvicka přes cestu tak jim bude lépe v městském parku.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.8.2022 06:27
Jako laik a člen zájmových skupin s textem ekologistických vědců nesouhlasím. Jsem akvarista, terarista, rybář, včelař, mám myslivecké zkoušky, jsem předsedou ZO zahrádkářů a autorizovaný stavitel vodohospodářských staveb. A souhlasím s názorem, že pokud by lidé dopředu věděli, že se lesy úmyslně nechají sežrat broukem, uschnout a nechat shořet, ekologisty by v zájmu ochrany přírody sami na ty stromy pověsili.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.8.2022 06:42 Reaguje na Michal Ukropec
1*
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

31.8.2022 11:00 Reaguje na Michal Ukropec
1*
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.8.2022 12:17
Text se mi líbí a souhlasím s ním. ;)

Jen je škoda, že tam není ani jeden místní diskuzní odborník. Na ně asi všichni z vysoka ..... . Což je fajn. :D
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

31.8.2022 14:29 Reaguje na Petr Eliáš
A kdyby vám to nabídli, podepsal byste to jako muž z lidu?

Myslím, že tu v diskusi zazněla řada věcných námitek, zkuste se k nim postatvit nealibisticky a vyjádřete se.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.8.2022 15:25 Reaguje na Jiří Svoboda
Podepsal, zastávám stejný názor. Dáme šanci přírodě.

Jaké námitky? Označení ekologista nebo ekoterorista od pochybných existencí není námitka. Jinak ostatní námitky tu už byly minimálně 100x, ať se týkají Šumavy a nebo ČŠ. ;)
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

31.8.2022 16:07 Reaguje na Petr Eliáš
Howgh...
Tak pravil majitel jediné správné a puncované pravdy.

Nevím, komu to dalo šanci.
Něco mi říká, že přírodě ne...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.8.2022 19:22 Reaguje na Karel Ploranský
1*
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.9.2022 10:29 Reaguje na Petr Eliáš
Já psal o věcných námitkách. Zkuste si je za domácí cvičení najít. Pokud už tu byly 100x diskutovány, proč postoj k nim není odborníky prezentován? Jakoby ti odborníci chtěli vidět jen část reality. Pak je hloupé, že se sami nazývají odborníky.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.9.2022 18:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Haleďte já nevím, proč zrovna postoj k námitkám místních ,,odborníků,, nejsou prezentovány. Možná proto, že na ekolist většina prdí. Nebo protože jsou ty námitky irelevantní. Nevím. Ale zkuste jim napsat (třeba v rámci domácího cvičení), ať se k těmto ,,námitkám,, vyjádří. :-)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.9.2022 12:22 Reaguje na Petr Eliáš
Ale nesvádějte něco na Ekolist! Sám říkáte, že jde o notoricky známé námitky "byly tu už 100x". Od skutečných odborníků by proto člověk očekával, že se k nim vyjádří a zdůvodní jejich (i)relevantnost.

Aby na Ekolistu publikovali, to se jim hodí. Jaképak prdění????

Podle vás lze považovat za odborníka toho, kdo je hluchý k argumentům, co se mu nehodí do krámu? Já vím, takových tu máme!!!!!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.8.2022 20:47
Názory odborníků a "odborníků se mohou diametrálně lišit a ostatní lidé mají na to taky svůj názor. Udělat z hospodářského lesa bez využití jeho dřevní hmoty spáleniště neudělá žádný dobrý hospodář. Pokud tam nebyl
hospodářský les vhodný, tak měl být vytěžen, zužitkován a mohlo dojít na
to samovolné zalesnění. V nepřístupných místech mohly být ponechané i ty souše, ale nikoliv i ty na místech přístupných a přímo za domy obyvatel.
Pokud je dobře, že souše shořely, tak proč nemohly být raději vytěženy?
Devastace požárem a hašením je větší, než by byla těžbou a proč se tedy
"prospěšný" požár vůbec hasil? Nebylo levnější tomu pouze přihlížet a nechat dohořet i ty zuhelnatělé souše? Uvědomují si odborníci, že je
na některých místech stále plno výhřevného nedohořelého dřeva? Ono se
nikdy nevznítí a ztrouchniví? Pročpak se asi tak kůly pro zaražení do
půdy opalovaly? No protože ochranná zuhelnatělá vrstva brání hnilobě a
působení dřevokazných hub a hmyzu! Požár po sobě zanechal trvanlivé palivo (dřevěné uhlí) a pokud dojde v budoucnu na další požár suchých travin,
bříz atd. tak se znovu vznítí i ty nedohořelé souše a situace se bude opakovat. Naši předci požárům lesů předcházeli úklidem klestí a souší,
co by potravy požárů a "odborníci" tím budoucí požáry doslova krmí!
To jim opravdu nedochází, že je to chyba a když ne, tak proč se to
vůbec hasilo? Měli to hasičům zakázat a říci, že je oheň přírodní
proces přeměny bývalého hospodářského lesa na budoucí prales i s tím
narušením skal žárem a jejich popraskání prudkým zchlazením vodou při
hašení ! Pro totální laiky doporučuji pokus s kamenem rozžhaveným v ohni
a jeho polití vodou. Toto byl nejstarší způsob narušování skal lidmi
před vynálezem výbušnin. Tady se nechaly skály nahřát extrémně vydatným
palivem smrkových souší a pak se prudce chladily vodou. Geologové asi
brzo spočítají o kolik požár zkrátil životnost skal a to nehovořím
o možnostech splachu půdy a písku do údolí, protože shořela vegetace,
která ty splachy brzdila. Pokud by přišel přívalová déšť, tak to bude
další katastrofa i pro potoky a Kamenici, protože ta kvanta písku
a popela z nich udělají bahenní toky. Je to katastrofa a sebereflexe
odpovědných veškerá žádná, ale pouze lpění na teorii o všemocné matce
přírodě měnící bezpracně hospodářský les na budoucí prales!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.8.2022 21:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak by Vás hlídač vánku poučil, vytěžit dřevo znamená jeho zpeněžení, což je (fůj!) zcela nepřípustné. S délkou textu jste to opět přehnal, stačilo napsat: Podpalte Česko, z jeho popela povstane nové, lepší, ekologičtější!-D

Víte, ono na různých teplých postech je pozalézaných spousta titulů, kteří přírodu znají akorát z x-krát opisovaných skript, nebo citací podobných teoretických nešťastníků. Někteří studovali až do třiceti, aby zjistili, že studovali zbytečně. Příroda to má dávno zmáknuté, můžeme jen koukat s otevřenou. Takže stačí základka a moudrost přírody:-) Aneb všechno nové je lepší, než to, co bylo předtím... (Vpřed, zpátky ni krok!) P.S. Vím, poněkud trapné, ale ono platí i zrcadlově:-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.9.2022 08:58 Reaguje na Karel Zvářal
Ono když čtu mnohdy nedoucké názory, tak se jim to snažím polopaticky objasnit v souvislostech, aby se nemuseli
dotazovat na věci, které jsou moudrým lidem jasné. No a
vzdělanci ve funkcích se nikdy nevzpírají nalajnovanému
směru, aby nebyli vyměněni. Proto podepíší jako kdysi i
antichartu a poučení z krizového vývoje. Ti co nepodepsali
se krčí v koutku a nevyskakují, aby nešli k "lopatě"! Je
to zase to samé jak bylo, takže nejenom vpřed a zpátky ni
krok, ale taky kdo nejde s námi, jde proti nám. Diskutovat,
naslouchat jiným a dělat kompromisy je málo revoluční a
tak se musejí ostře vyhranit. Nejjistěji ale většinově!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.9.2022 09:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě dodám, že i zde se ANONYMOVÉ bojí podepsat za
své názory, ale tam jde spíše o stud, jak by asi
jejich okolí reagovalo na ty jejich bláboly.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.9.2022 10:25
Vy níže podepsaní máte asi tu smůlu, že nemáte takové spáleniště přímo „za barákem“ a tak se nemůžete pohledem na to spáleniště dennodenně kochat.
Co se mi na Vašem vyjádření velice líbí jsou slova:
„ Příroda se liší od lidského světa i tím, že nezná slovo škoda. Laviny, povodně nebo požáry jsou v ní přirozenými ději, které vytvářejí nové příležitosti pro život. I požár v Českém Švýcarsku nevytvořil přírodě škodu, ale pomohl právě procesům obnovy“.
Je jen škoda, že na vlastní slova zapomínáte v případě zvěře v našich lesích. Kolik z vás ve svých vyjádřeních poukazuje na škody způsobené zvěří. Poukazujete tedy na škody které způsobuje příroda na přírodě. Příroda snad, jak sami píšete, nezná slovo škoda!
Píšete, že : „Příroda, může-li se přirozeně vyvíjet, vytváří pestré a stabilní systémy typu přirozených lesů, které jsou odolnější vůči rušivým vlivům než systémy umělé „ a že „ Proces obnovy v národních parcích ještě nebyl dokončen, a proto mohl i jejich lesy úspěšně ohrozit kůrovec. Proto také tyto lesy těžce odolávají větrům“.
Není ale pravda trochu jiná? Nemůže snad kůrovec ohrozit a velkoplošně zničit stromové patro i v přirozených lesích? Nevyvrací tam snad vítr stromy a to i na velkých souvislých plochách? Myslím si, že se na severní polokouli dají najít v původních lesích tisíce takových ploch s velkoplošným rozpadem a to na plochách nesrovnatelně větší než u nás v lesích nepůvodních. Tak jak je to s tou odolností?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.9.2022 12:29 Reaguje na Jarek Schindler
Tady zřejmě platí dvě pravidla:
1. Přirozené lesy jsou odolnější proti škodám.
2. Škody v přirozených lesích nejsou považovány za škody.

Je tedy 2x posichrováno, že přirozené lesy jsou to správné řešení.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.9.2022 05:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Posichrováno to může být třeba desetkrát. Otázka ale zůstává pořád stejná. Navíc se u nás kůrovcová kalamita presentuje jako náš problém související se "zastaralým" lesnictvím. Jinde v Evropě mají mít zdravé lesy. Ani toto není pravda.
Něco z "historie lesních kalamit v Evropě a ve světě". Kalamity kůrovců se nevyhýbají ani Sibiři nebo Dálnému Východu. Přesné údaje o rozsahu zdejších kalamit chybí. Uvádí se však, že kalamita na ploše 5 000–10 000 ha není považována za nic rozsáhlého, přitom se uvádí, že o plochy v délce 4–8 km a šířce několika set metrů není nouze.32 S ohledem na zásobu to může představovat i několik mil m3. Komárek uvádí něco obdobného z pralesů u Jasiny na Kavkaze.14 Obdobné informace jsou i ze Sibiře nebo Severní Ameriky.
Zdroj: https://www.mezistromy.cz/lesni-kalamity/historie-kalamit-v-evrope/odborny
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.9.2022 13:50 Reaguje na Jarek Schindler
Já myslel to posichrování v hlavách odborníků (aby oni byli se svými názory spokojeni), nikoliv v realitě.

V odkazu je několiktát zmíno sucho jako "spolupříčina". Pokud se nám bude kvůli globálnímu oteplování proměňovat převládající proudění vzduchových mas, může to vyvolávat mnohem četnější periody sucha (a samozřejmě i přívalových dešťů) kdekoliv na světě, než jsme doposud zvyklí. Pak musíme počítat i s mnohem četnějšími lesními kalamitami, které se NP rozhodně nebudou vyhýbat. Naopak stabilnější mohou být hospodářské lesy, které budou vysazeny s výhledem následků globální klimatické změny.
Odpovědět
SJ

Stanislav Jedlička

3.9.2022 05:11
Takový drobný dotaz.Je člověk součástí té přírody.Podle klasika,kam se nám ztratil člověk?
Odpovědět
SJ

Stanislav Jedlička

3.9.2022 05:19
A ještě něco.Deset milonů lidiček v tomto státečku,víc než tři desítky světových měst je lidnatějších.A kolik,že to máme těch vědeckých a jiných ústavů?Viz.to množství otitulovaných a podepsaných.Co pak nám ti"kluci a holky" společenského, přínosného přinesli?Tento stát musí jednou ekonomicky zkrachovat,když už dnes nemá prostředky ani na provoz,natož na rozvoj.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist