Odborníci: Podpora národním parkům

Zdroj | HZS ČR

Nevylučujeme, že se k věci budou vyslovovat i laici a zástupci různých zájmových skupin. Proto je pro nás důležité se k věci společně vyjádřit s expertní vahou specialistů, zabývajících se naší přírodou. Oslovujeme tedy tímto prohlášením naši veřejnost a veřejnou správu ne jako zástupci zájmové skupiny, ale jako vědci a odborníci.

Příroda, může-li se přirozeně vyvíjet, vytváří pestré a stabilní systémy typu přirozených lesů, které jsou odolnější vůči rušivým vlivům než systémy umělé, například než monokulturní lesy. V České republice dnes existují čtyři velká území, ve kterých usilujeme o obnovu těchto odolných ekosystémů. Jsou to naše národní parky.

Efektivní cestou je nechat tuto obnovu přírodě. O to se snažíme v nejcennějších částech národních parků. Jedná se o oblasti, kde bychom mohli svými zásahy přírodním procesům obnovy spíše ublížit. Na zbytku plochy národních parků do přírodních procesů přiměřeně zasahujeme. Kde aktivně konat a kde ne, určuje příslušný zákon, odůvodněný odbornými argumenty. Ten byl v tomto směru také významně upraven v roce 2017. Jeho současného znění v oblasti cílů národních parků si vážíme a považujeme za vhodné jej takto ponechat i do budoucna.

Proces obnovy v národních parcích ještě nebyl dokončen, a proto mohl i jejich lesy úspěšně ohrozit kůrovec. Proto také tyto lesy těžce odolávají větrům. A právě proto, podpořen extrémním suchem a pravděpodobně způsoben lidskou nedbalostí, mohl řádit v Českém Švýcarsku tak rozsáhlý požár.

Příroda se liší od lidského světa i tím, že nezná slovo škoda. Laviny, povodně nebo požáry jsou v ní přirozenými ději, které vytvářejí nové příležitosti pro život. I požár v Českém Švýcarsku nevytvořil přírodě škodu, ale pomohl právě procesům obnovy.

To, o co se snažíme dlouze a nákladně, udělal rychle: vytvořil prostor pro vznik budoucího lesa, ve kterém to již požáry, kůrovec či vichřice nebudou mít tak snadné. A lidé a jejich majetky budou před požáry a dalšími riziky ve větším bezpečí.

Odumřelé stromy i produkty jejich rozpadu do bezzásahových zón národních parků patří. Pod jejich záštitou vyroste les, který bude pestřejší a bude mít větší sílu chránit sebe i nás. Pokud Správa Národního parku České Švýcarsko nechávala odumřelý les bez zásahu, pak nejen jednala v respektu k zákonům a vlastním povinnostem, ale také v našem dlouhodobém zájmu.

Přečtěte si také |

Fotopříběh přirozené obnovy lesa po požáru

O lesích je třeba přemýšlet v perspektivě, která přesahuje lidské generace. Nebylo by moudré, kdybychom pod vlivem akutně působících emocí na tuto perspektivu zapomněli a pokoušeli se změnit zákonem daný režim v bezzásahových zónách.

Smyslem obnovy přirozených přírodních systémů je - mimo jiné - právě prevence škod, které vznikají lidem a podnikání. Žádáme proto veřejnost i veřejnou správu, aby i nadále podporovala tento lidem prospěšný proces, svěřený do rukou odborníků na správách národních parků.

Souhlas s tímto prohlášením potvrdili:

RNDr. Jiří Plamínek, CSc., člen vědecké rady Krkonošského národního parku
Ing. Michael Hošek, Prezident EUROPARC Federation
Mgr. Jan Dušek, ředitel INTEGRA Group
Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity
Mgr. Václav Beran, Muzeum města Ústí nad Labem & ALKA Wildlife o.p.s.
Doc. Ing. MgA. David Boukal, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity & Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR
Prof. Mgr. et Mgr. Josef Bryja, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., Biologické centrum AV ČR
Prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D., ředitel Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Prof. em. Dr. habil. Elmar Csaplovics, předseda vědecké rady národních parků České Švýcarsko a Saské Švýcarsko
Ing. Jiří Dlouhý, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, předseda Společnosti pro trvale udržitelný život
Ing. Jan Drozd, lesník a bývalý vedoucí odboru péče o les Správy Národního parku České Švýcarsko
Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz CSc., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy & Biologické centrum AV ČR
Mgr. Lenka Fryčová, vedoucí českého zastoupení WWF
Mgr. MgA. Radim Hédl, Ph.D., Botanický ústav AV ČR
Prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Ing. Libor Hort, předseda Rady Národního parku České Švýcarsko
Doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda národního komitétu Long-Term Ecological Monitoring (LTER)
RNDr. Alena Klvaňová, Ph.D., manažerka Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS; Pan-European Common Bird Monitoring Scheme)
Mgr. Vojtěch Kotecký, PhD., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., Botanický ústav AV ČR
PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D., Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně
Doc. RNDr. Karel Kubát, CSc., Česká botanická společnost
RNDr. Zdenka Křenová, PhD., Ústav výzkumu globální změny AV ČR & Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
RNDr. Miroslav Kundrata, ředitel strategického rozvoje Nadace Partnerství
Mgr. Miroslav Kutal, Ph.D., Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně & Hnutí DUHA
Ing. Pavel Lustyk, Ph.D., metodický garant mapování a monitoringu biotopů soustavy Natura 2000
Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., dr.h.c.
Ing. Jana Moravcová, ředitelka Beleco z.s.
Ing. Jan Pergl, Ph.D., Botanický ústav AV ČR
RNDr. Petr Petřík, Ph.D., koordinátor Platformy pro krajinu, Botanický ústav AV ČR
RNDr. Vlastimil Pilous, člen vědecké rady Krkonošského národního parku
RNDr. David Pithart, CSc., předseda Koalice pro řeky
Doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., ředitel Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
Ing. Tomáš Pospíšil, místopředseda Pro Silva Bohemica, z.s. & Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity & Botanický ústav Třeboň
Mgr. Ondřej Přibyla, ředitel faktaoklimatu.cz
Prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc., Botanický ústav AV ČR & Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Prof. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
RNDr. Dušan Romportl, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy & Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví
RNDr. Petr Roth, CSc., konzultant
PhDr. Ivan Rynda, Fakulta humanitních studií UK, předseda environmentální sekce Českého komitétu pro UNESCO
RNDr. Jiří Sádlo, CSc., Botanický ústav AV ČR
RNDr. Ondřej Sedláček, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy & Ochrana fauny ČR, o.p.s.
Prof. Ing. Petr Sklenička, CSc., rektor České zemědělské univerzity
Prof. David Storch, Ph.D., Univerzita Karlova
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity
Mgr. Jan Sychra, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně & předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické
Pavel Šremer, místopředseda Společnosti pro trvale udržitelný život
RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., Český hydrometeorologický ústav, zástupce ČR v IPCC
Prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Ústav agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity, projekt Intersucho
RNDr. Robert Tropek, Ph.D., vedoucí Laboratoře ekologie společenstev v Biologickém centru AV ČR, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, předseda České společnosti pro ekologii
Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické
RNDr. Mojmír Vlašín, předseda Českého ramsarského výboru
Petr Voříšek, Dr., European Bird Census Council (EBCC) & Česká společnost ornitologická (ČSO)
Prof. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., Přírodovědecká fakulta Jihočeské Univerzity
Doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr., ředitel Školního lesního podniku Křtiny, Mendelova univerzita v Brně
Doc. Ing. Jan Wild, Ph.D., ředitel Botanického ústavu AV ČR