Pavel Poc: Bitva o kadmium v minerálních hnojivech. Hrají členské státy v Radě ruskou ruletu?

Od roku 2010 Evropská komise připravuje revizi nařízení o hnojivech, kterou mají být mimo jiné stanoveny limity výskytu těžkých kovů, jako je kadmium, chróm, rtuť, nikl, olovo či arzen. Největší bitva se však svádí o kadmium ve fosforečných hnojivech. Kadmium je toxickým prvkem, který se z půdy dostává do zemědělských plodin a odtud do naší stravy. V lidském těle dochází k jeho akumulaci, což může vést ke vzniku rakoviny, genetických vad, selhání orgánů, neplodnosti či poškození nenarozeného plodu. Podle Evropské agentury pro bezpečnost potravin až deset milionů občanů EU denně konzumuje množství kadmia přesahující tolerovatelný týdenní příjem. Nejvíce postižené jsou zejména malé děti a vegetariáni, u nichž se odhaduje, že konzumují až dvojnásobnou dávku kadmia.

Evropská komise proto v roce 2016 přišla s návrhem na postupné snižování množství kadmia v hnojivech až na hranici 20 mg/kg oxidu fosforečného (P2O5) v rozmezí dvanácti let. Průmyslové lobby tento limit odmítá jako vědecky neopodstatněný. Argumentem proti návrhu Komise je také surovinová závislost EU na dovozu fosfátu. Existují obavy, že země s vysokým obsahem kadmia jako Maroko se budou ohlížet po nových trzích, čímž vzroste závislost na dovozu málo znečištěných ruských surovin.

Komise však má pro svůj návrh pádný důvod - ochranu životního prostředí, zdraví lidí i zvířat. Podle vědeckých studií je potřeba omezit množství kadmia, jinak bude docházet k jeho další akumulaci v půdě. Striktní limity jsou jedinou šancí jak nastartovat postupné odmoření. Evropské země již desítky let bojují s hlavními zdroji znečištění, zemědělství však bylo dosud nedotčeno. V dnešní době neexistuje žádné celoevropské omezení, některé země z obav o lidské zdraví přijaly národní limity. Za zmínku stojí Nizozemí a Finsko s limity 17,5 a 21,5 mg/kg P2O5.

Minerální fosfátová hnojiva obsahující kadmium představují pouze desetinu trhu s hnojivy. Navrhovaná legislativa zjednoduší používání organických hnojiv na evropském trhu, které by mohly nahradit až 30 % minerálních hnojiv. EU každoročně doveze až 6 milionu tun fosfátu, který je zpracován energeticky náročnými postupy produkujícími velké množství emisí CO2. Současné technologie by přitom umožnily recyklovat biologický odpad pro výrobu hnojiv. To je ten správný signál, který musíme vyslat producentům hnojiv. Pokud průmysl dnes nezainvestuje, zítra za znečišťování životního prostředí zaplatíme všichni a dvojnásobek. Primární smlouvy EU přitom jasně říkají, že politika Unie v oblasti životního prostředí je založena na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě, že „znečišťovatel platí“.

Obavy z toho, že by dovozci reagovali na přísnější limity hledáním nových trhů, nekoresponduje s trendy na trhu. I fosfátoví giganti jako marocký OCP investují do vývoje dekadmiačních technologií, aby mohli konkurovat zdrojům s nižším obsahem toxického prvku. Evropský parlament navíc do plánované legislativy navrhl zahrnout pojistku, podle které by bylo možné zvolnit časový harmonogram, pokud by mělo dojít k vážnému ohrožení evropských dodávek. Aby k takovému scénáři vůbec nedošlo, producentům z evropských i sousedských zemí se již řadu let nabízí investiční pobídky ke zmírnění nákladů. Ať už v rámci výzkumného programu Horizont 2020, nástroje sousedské pomoci či projektů Evropské investiční banky. Evropská komise v posledních letech vyzívala Maroko i Tunisko, aby využily fondy k nákupu či vývoji zařízení, které by jim umožnily pokračovat v obchodu s EU, ani jedna ze zemí těchto pobídek nevyužila na dekadmiaci. Některé firmy tak často pláčou na špatném hrobě.

To, co však předvádí zástupci členských států, je čistý hazard. I když pozice Rady není veřejná, podle všeho vstoupila do vyjednávání s Evropským parlamentem a Komisí s limitem 60 mg/kg, což je zcela absurdní v porovnání s negativními dopady kadmia. Navrhované nařízení není radikálním skokem, ale pouhým krokem vpřed k udržitelnější produkci hnojiv v souladu s přírodou a oběhovým hospodářstvím. Již dnes se fosfátová hnojiva dostupná na evropském trhu pohybují mezi 32-36 mg/kg. To, co navrhují členské státy, by většinu producentů nestálo skoro žádné úsilí. Jakýkoliv limit nad 20 mg může zhoršit stávající praxi a demotivovat firmy od výzkumu nových technologií.

Postoji některých členských zemí se však nelze divit. Europoslanci včetně mě v minulosti upozorňovali na střet zájmů bývalé španělské ministryně zemědělství Isabel García Tejerina. Ta zastávala post ve výkonné funkci společnosti Fertiberia, která kontroluje 75 % španělské a 100 % portugalské produkce. Španělská pozice plně korespondovala s postojem Fertilizers Europe, jíž je Fertiberia součástí. V čele odporu jsou však i další země jako Polsko, které kontroluje jednu z největších evropských společností vyrábějících fosfátová hnojiva. Pokud se tedy dnes o něco v Radě hraje, tak je to veřejné zdraví.

---

reklama

---