https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petrn-styblo-pojdme-udelat-z-9869-pytlaku-obetave-ochrance-prirody.staci-nyni-zmenit-zakon-o-myslivosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Stýblo: Pojďme udělat z 9869 pytláků obětavé ochránce přírody. Stačí nyní změnit zákon o myslivosti!

7.4.2021
Zachránil ji "pytlák". Na snímku popálená poštolka.
Zachránil ji "pytlák". Na snímku popálená poštolka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČSOP
Národní síť záchranných stanic, kterou koordinuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP), přijala v loňském roce celkem 9869 zvířat považovaných současným zákonem o myslivosti za zvěř. Mezi nimi například 2190 poštolek obecných. Ministerstvo zemědělství (MZe) přitom opakovaně ochránce přírody písemně upozornilo, že taková pomoc je porušením zákona o myslivosti. Obětavec, který odchytí poštolku se zlomeným křídlem a zajistí jí odbornou pomoc záchrannou stanicí, je podle MZe pytlákem. ČSOP nabízí řešení – vyřadit poštolku, která nemá pro myslivost žádný význam – ze seznamu zvěře v zákoně o myslivosti. A vyřadit další druhy, které jsou na tom obdobně. Pytlák se tak rázem stane ochráncem přírody a navíc – úřadům ubude spousta zbytečných byrokratických úkonů!
 

ČSOP mnoho let usiluje o revizi seznamu druhů považovaných zákonem o myslivosti za zvěř. Tento historický seznam se dělí na dvě části – seznam druhů zvěře, kterou lze lovit, a seznam druhů, které lovit nelze. Důvod, proč ČSOP chce ze zákona tu druhou část úplně vypustit, není jen to, že seznam obsahuje řadu vzácných a zvláště chráněných zvířat. Důvodem je i skutečnost, že zákon o myslivosti stanoví při manipulaci se zvěří povinnosti, které ve svém důsledku nutí zákon porušovat všechny, kteří chtějí pomoci nalezeným zraněným zvířatům, která jsou v zákoně vedena jako zvěř. MZe nedávno ochráncům přírody napsalo: „V případě odchytu poraněné zvěře bez přítomnosti uživatelů honitby dochází k porušení ustanovení zákona o myslivosti.“ V takovém případě pak každý, kdo najde autem sraženou poštolku či po vichřici z hnízda vypadlé mládě holuba hřivnáče, by podle MZe měl přivolat myslivce z příslušné honitby a teprve pak snad záchrannou stanici? I kdyby telefony na myslivce byly veřejné, což nejsou, a i kdyby nálezce věděl, v které honitbě se právě nachází, když její hranice nejsou nijak vyznačeny, než se taková procedura uskuteční, významně se sníží možnost zvíře skutečně zachránit a vrátit zpět do přírody. Ano, holuba hřivnáče myslivci skutečně loví (20 000 ks ročně) a tedy lze s trochou fantazie předpokládat, že o všech holubech, které jim z honitby najednou zmizí, chtějí mít přehled. Ale poštolka? Tu mají myslivci v zákoně k čemu? Jen v roce 2020 záchranné stanice do péče přijaly 2190 poštolek a 1042 hřivnáčů. Znamená to, že tato zvířata stanice přijaly z rukou 3232 pytláků?

Další problém, kde účelné fungování záchranných stanic tvrdě naráží na zkostnatělý zákon o myslivosti, nastává ve chvíli, kdy se přijatou zvěř podaří vyléčit a připravit na vypuštění do přírody. Zákon o myslivosti přikazuje záchranným stanicím vypuštění vyléčené zvěře předem projednat s orgánem státní správy myslivosti a zároveň o tom předem uvědomit držitele honitby, do které má být zvěř vypouštěna. Je přitom lhostejné, zda jde o lovnou nebo nelovnou zvěř. „Projednání“ samozřejmě není to samé co oznámení. Vyžaduje určitou aktivitu (a tedy čas) i ze strany úředníka státní správy myslivosti příslušného ORP. Vezměměž (= částice užívaná v dobách vzniku mysliveckého zákona běžně) jako konkrétní příklad nesmyslnosti této povinnosti opět poštolku (případ má v databázi ČSOP číslo PAVL/2020/272). Záchranná stanice v Pavlově přijala 12.5.2020 hladem a parazity vysílenou poštolku od pána, který ji nalezl (podle MZe upytlačil) u obce Hybrálec na Jihlavsku. Poštolka byla ve stanici 15 dní, než se vzpamatovala a dostala do kondice. 27.5.2020 byla u Hybrálce opět vypuštěna do přírody. Záchranná stanice přitom porušila zákon o myslivosti, protože vypuštění poštolky zpět do honitby předem neprojednala v Jihlavě s orgánem státní správy myslivosti a neoznámila to ani uživateli honitby, kterým je zřejmě Myslivecké sdružení Šacberk Hybrálec (veřejně je dostupná pouze poštovní adresa). Dopustila se tím nějak nebezpečného jednání, kterým by ohrozila zájmy české myslivosti či snad tohoto státu? Jen v roce 2020 záchranné stanice přijaly, vyléčily a vypustily zpět do přírody celkem 3945 jedinců druhů uvedených v zákoně o myslivosti jako zvěř. Je přitom velmi pravděpodobné, že ve většině případů postupovaly obdobně, jako u poštolky z Hybrálce.

Zákon o myslivosti by měl být změněn od základů. Přitom to nutně neznamená ohrozit tradice české myslivosti. MZe se však každé změně zákona usilovně brání. Jestliže se nyní v Poslanecké sněmovně projednává jeho ne příliš povedená novela a je na stole i návrh na vypuštění některých myslivecky nevýznamných druhů ze seznamu zvěře, pak tato tisková zpráva přináší další argumenty pro to, aby se tak stalo.

Počty jedinců zvěře přijaté do péče Národní sítě záchranných stanic v roce 2020 – děleno dle druhů zvěře lovné a kterou nelze lovit dle zákona o myslivosti.
Počty jedinců zvěře přijaté do péče Národní sítě záchranných stanic v roce 2020 – děleno dle druhů zvěře lovné a kterou nelze lovit dle zákona o myslivosti.

reklama

 
foto - Stýblo Petr
Petr Stýblo
Autor je ředitel Kanceláře Českého svazu ochránců přírody.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

AM

Anežka M

7.4.2021 13:42
No jo, tak já se taky přiznám, předloni jsem upytlačila vejra...

V pytlačení hodlám pokračovat, pokud bude třeba.

Až budou myslivci držet on-call 24/7/365 a kontakt získám v nějaké appce na jedno kliknutí, s pytlačením skončím, dřív ne.
Odpovědět
kk

karel krasensky

7.4.2021 14:23
Těžká schizofrenie a blbství.Nechápu proč se zachranovalo těch 386 strak a 158 lišek.V těchto více jak pětistovce případu by ochraně přírody nejvíc pomohl silný klacek a pak dál v klidu pokračovat v prochazce
Odpovědět
DA

DAG

7.4.2021 14:38
OK, tak až mi někdo přinese zase nějakého takového tvora, protože jako mysliveckému hospodářovi mi někdo něco nosí každou chvílí, tak já to zvíře vezmu lopatou a nebožáka zachráním před tímto ohavným činem.
Jinak každý druh zvěře, i když nemá dobu lovu a je chráněným živočichem, je pro myslivce důležitým. Jeho části mají své pojmenování, učí se jeho biologie a životní podmínky. Pak také pozorování a vědomosti o těchto druzích zvěře mají myslivci na vysoké úrovni. Říká se tomu tradice, komplexnost a k myslivosti toto vše prostě patří.
Nechápu proč by nemohli tito tvorové zůstat zvěří a zároveň pomocí jiných zákonů nebo úpravy tyto všechny těžkosti napravit.
To asi autora nenapadlo nebo bohužel možná napadlo, ale schválně tuto myšlenku neříká.
Bohužel obviňuje nesmyslně myslivce, z problémů, které nezpůsobují a raději zamlčuje důvody, proč je i zvěř, která nemá dobu lovu pro myslivost důležitá.
Smutné
Odpovědět
AM

Anežka M

7.4.2021 14:54 Reaguje na DAG
Já nevím, nejste trochu vztahovačný? Myslivci jistě mohou (a mají) mít nadále hluboké povědomí o poštolkách a spol., v tom jim snad nikdo nechce bránit. Klidně si tomu můžou říkat i zvěř Autor řeší legislativního zmetka, kterého tu ve vztahu k nelovné zvěři aktuálně máme.

Zákony tak, jak jsou psané, ukládají nelogické a těžko splnitelné povinnosti zachráncům zraněných zvířat (ponechme teď stranou, která zvířata a za jakých okolností je hodno zachraňovat a vycházejme z toho, že někteří lidi to prostě dělat budou).

Řešit se to dá buď tak, že se tato povinnost odstraní (ať už vynětím druhu z kategorie zvěře nebo tak, že u nelovné zvěře nebude povinnost hlásit v takových případech nález), nebo tak, že se toto hlášení efektivně umožní (pomocí nějakého 24/7 hodin kontaktu, appky ke zjištění honitby dle GPS apod.).

Co na tom vidíte konfliktního a myslivce poškozujícího?
Odpovědět
DA

DAG

7.4.2021 15:01 Reaguje na Anežka M
Nevím proč bych měl být vztahovačný. Sama řešení v posledním odstavci píšete, tak proč tento kompromis nechce hledat autor článku a roky chce tyto druhy ze zvěře vyjmout.
Důvody proč mají zůstat zvěří jsem napsal a zákon dává legislativní rámec, takže říkat že je něco zvěř, když to ze zákona zvěř není je pouze prázdná fráze.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.4.2021 16:41 Reaguje na Anežka M
Opravdu si myslíte, že autor řeší, jak jste to nazvala, legislativního zmetka? No já bych řekl, že k tomu zmetku se autor blíží sám.
Máte někde v zákoně o myslivosti, nějaký § který by vyzníval ohledně "pytlačení" stejně jak to presentuje pan Stýblo? Sem s ním. Rád se dovzdělám. Vypouštění zvěře či živočichů zpět je trochu problematičtější ale zase tu máme například i
zákon o ochraně přírody 114/1992 a ten je v této problematice podstatně přesnější a v § 5 , odst. (8) říká, že "Každý, kdo se ujal živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, zajistí jeho nezbytné ošetření, nebo ho za tímto účelem předá provozovateli záchranné stanice. Jde-li o živočicha dočasně neschopného přežít ve volné přírodě, osoba, která se ho ujala, přijme opatření k zamezení takových tělesných změn nebo změn chování, které by následně znemožnily jeho návrat do přírody a jeho zapojení do volně žijící populace. Jde-li o zvláště chráněného živočicha, postupuje se podle § 52 odst. 2"
Tedy " Ten, kdo se ujal zvláště chráněného živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, je povinen jej bezodkladně předat k ošetření do záchranné stanice. Záchranná stanice vede evidenci přijatých zvláště chráněných živočichů a záznamy o průběhu jejich ošetření. Termín, místo a způsob vypuštění vyléčeného zvláště chráněného živočicha do volné přírody vždy předem oznámí záchranná stanice příslušnému orgánu ochrany přírody."
Takže vážená paní, rozděluje zákon o ochraně přírody a krajiny, podle kterého se při záchraně chráněného živočicha budete řídit, živočichy na zvěř a " nezvěř"? Najdete v některém ze zákonů to co tady tvrdí pan Stýblo?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.4.2021 16:06 Reaguje na DAG
Stýblo je Geusův kolega.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.4.2021 08:33 Reaguje na DAG
A proč se ekologisti obracejí na laickou veřejnost? Protože kdokoliv alespoň trochu vzdělanější je hned usvědčí ze lži!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.4.2021 16:04
Děkuji pane Stýblo! Potvrdil jste mi, že jste prolhaný ekologista. O zraněné živočichy se mohou starat jen schválené záchranné stanice. Ani veterinární kliniky si je nemohou nechat. Ani myslivci. Motáka jsem z Kamenice u Humpolce také odvezl do Pavlova a nescháněl jsem žádného místního myslivce.
Odpovědět
re

regis24

7.4.2021 17:59
Kampaň jede na všech frontách. ČSOP se tedy jednoznačně sama řadí mezi ekoterosticke organizace po bok Hnutí Duha. Aspoň to víme.
Jediné co je z toho jasné je nenávist k myslivosti a myslivcům. ČSOP prostě nechce spolupracovat. Dvacet let, to je dlouhá doba. Proč jste za dvacet let neudělali kroky ke změně? Proč?
Jednotlivé druhy musí být zvěří, třeba jen proto, aby bylo možné jejich stavy kontrolovat a případně redukovat. Chcete příklady? Ok, volavka, kormoran, bobr.... Nesmyslná absolutní ochrana vedla k jejich přemnožení a momentálně je jejich lov umožněn, ale musí se složité žádat a řešit byrokracii. Pokud by byli zvěří, stačí jen změna vyhlášky o době lovu. Třeba tak. Ale tím by se vzalo ekoteroristům jejich moc a zdroj financí.
Odpovědět
MM

Milan Milan

7.4.2021 20:01
Pan autor se plete, snad ne úmyslně. Mohl by z praxe říct kdo byl ve vztahu k držení a ošetření zraněné zvěře nějak pokutován,nebo jinak perzekuován?? To čeho se měla dopustit ZS je jeho názor, nebo padl v té tověci nějaký pravomocný rozsudek???
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.4.2021 08:22 Reaguje na Milan Milan
Fakt je opravdu ten, že držet zraněné/nemocné zvíře může opravdu jen zařízení schválené AOPK. Žádná klinika, žádný myslivec.
Odpovědět
JN

Josef Novák

8.4.2021 14:55
Kolik "zachráněných živočichů byli mláďata nezodpovědně sebraná - zajíci všichni, poštolky více jak polovina, jelen,srnec , daněk asi také sebraná mláďata, zde by bylo na místě, aby "zachránci" jako pytláci byli potrestáni.Jinak nic nebrání záchranným stanicím spolupracovat s myslivci a minimálně znát myslivecké hospodáře ve svém obvodu. A když pan Stýblo říká a měl by říc i b , že se snaží , aby nepůvodní druhy norek, mýval ,nutrie byli zvěří a myslivci museli plat škody za nutrie. Akorád zapomíná, že do zákona o myslivosti č.449/2001 prosadil se s panem Ambrozkem, který byl nejdříve v ČSOP a potom ministrem ŽP , že nepůvodní druhy, toulavé kočky a psi mohla lovit jen myslivecká stráž. Takže jim poskytl ochranu se všemi dopady, nutrie dělají škody v řádech milionů a jiná kapitola jsou toulavé kočky. Dle odhadů spolku na ochranu kočiček je ČR 1,5 milionu koček z toho víc jak půl milionu zdivočelých . Takže ,až budete číst články, že se z naší přírody ztratilo 10 milionů ptáků, tak si vzpomeňte na kočičky a na ochranu kočiček a dalších nepůvodních druhů z dílny ČSOP.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.4.2021 12:30
„MZe nedávno ochráncům přírody napsalo: „V případě odchytu poraněné zvěře bez přítomnosti uživatelů honitby dochází k porušení ustanovení zákona o myslivosti.“ V takovém případě pak každý, kdo najde autem sraženou poštolku či po vichřici z hnízda vypadlé mládě holuba hřivnáče, by podle MZe měl přivolat myslivce z příslušné honitby a teprve pak snad záchrannou stanici?“

Jestliže obětavec, co odchytí poraněnou poštolku a zajistí jí odbornou pomoc záchrannou stanicí, je podle MZe pytlákem, tak je něco špatně. Proto mi řešení navrhované ČSOP – vypustit z mysliveckého zákona seznam druhů zvěře, kterou lovit nelze, ze seznamu zvěře v zákoně o myslivosti, připadá rozumný.

Zároveň by se tím vyřešil i problém záchranných stanic s vypouštěním vyléčené nelovné zvěře, které musí být podle stávajícího Zákona o myslivosti předem projednáno s držitelem příslušné honitby (občas obtížné kontaktovatelného, když je např. veřejně dostupná pouze poštovní adresa) a vyžaduje určitou aktivitu a tedy i čas ze strany úředníka státní správy myslivosti.
Odpovědět
DA

DAG

9.4.2021 13:21 Reaguje na Majka Kletečková
No vidíte a mě vypuštění těchto zvířat ze zákona jako zvěře přijde nepřijatelné.
Jsem ovšem přesvědčen, že toto se dá vyřešit i jinak ke spokojenosti všech.
Jenže já bych hledal řešení a někteří prostě chtějí jenom prosadit svůj názor ;) Asi jsem mimo.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.4.2021 17:12 Reaguje na DAG
Máte konkrétní návrh, jak to napravit jiným způsobem?
Odpovědět
DA

DAG

9.4.2021 17:43 Reaguje na Majka Kletečková
Jasný, stačí formulovat to, že tato zvěř při nálezu lze sebrat a dopravit do záchranné stanice, tam léčit a následně vypustit na místě nálezu. Nevím proč by měli myslivcům hlásit, že vypouští třeba poštolku, která tam před tím na tom místě stejně byla.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.4.2021 20:02 Reaguje na DAG
Ano, kdyby se tohle nově do zákona zapracovalo tak, aby to platilo pro všechny živočichy uvedené v seznamu druhů zvěře, kterou lovit nelze.

Tak třeba s tímto řešením přijde ČMMJ a nakonec dojde ke vzájemné dohodě, ne?
Odpovědět
re

regis24

11.4.2021 08:59 Reaguje na Majka Kletečková
To je pěkná blbost. Volně žijící živočichové jsou zvěří, už ze své podstaty. A kdokoliv z veřejnosti nesmí "zachraňovat" volně žijící živočichy. Pokud má někdo potřebu a chuť toto dělat, necht se stane pracovníkem záchranné stanice (třeba jako dobrovolník) a postupuje dle zákona. Žádné živelné a neřízené zachranování není potřeba.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.4.2021 14:26 Reaguje na Majka Kletečková
Můj případ: V Pavlově měli zraněného motáka. Vyléčili ho a vypustili ho zpět do přírody, abychom ho za čas vytáhli poloutopeného z rybníka. Asi si ho tam už nechali.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.4.2021 18:33 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková, vy jste ten přípis, co mělo údajně poslat MZe a na který odkazuje pan Stýblo, viděla?
Znovu vás nasměruji na zákon o "ochraně přírody a krajiny. Co můžete a musíte, stejně tak i co nemůžete je tam celkem jasně napsáno. Kde v zákoně o myslivosti je napsáno to co tvrdí pan Stýblo?
Pan Stýblo a celý ČSOP by měl v první řadě dělat osvětu mezi lidmi aby ZBYTEČNĚ nezachraňovali to co zachraňovat není potřeba. Tímto zachraňováním sami přírodě škodíte. Tady je zakopaný pes a určitě to není o pár poštolkách ale o tisících mláďatech zbytečně z přírody odnášených.
Prosím používejte hlavu paní Kletečková. Kam se vypouštějí ty "zachráněné lišky a kuny? Opravdu je potřeba zachraňovat kormorána za jehož odstřel posléze stát zaplatí "odměnu"? Mám takový dojem , že mezi zachráněnými živočichy byl i psík a další. To je také vypouštějí ? No a pokud chcete cokoliv vypouštět tak mimo jiné ten souhlas mít musíte. A není to pouze souhlas nějakého místního uživatele honitby. Ono to platí i pro myslivce. Tady se na nedostupnost či obtížnou kontaktovatelnost může vymlouvat asi pouze jen pan Stýblo a vy.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.4.2021 21:48 Reaguje na Jarek Schindler
ČSOP každoročně pořádá přednášky pro veřejnost, kde zkušení lidé (obvykle pracovníci záchranných stanic) vysvětlují, proč v drtivé většině případů nalezená srnčata, malí zajíčci, ptáčata a další mláďata mají být ponechána v klidu na místě, psi mají být v přírodě pod kontrolou atd. Zúčastnila jsem se několika takových přednášek a odnesla jsem si z nich i pěkné letáky na to téma. Zaregistrovala jsem, že podobná osvěta se dělá i pro děti v některých školách, školkách, ekologických centrech. Takže ČSOP dělá osvětu mezi lidmi, aby ZBYTEČNĚ nezachraňovali to, co zachraňovat není potřeba. Předpokládám, že i ČMMJ se snaží veřejnost v tomto vzdělávat.
Očividně to ale nestačí, protože pořád hodně lidí z neznalosti „zachraňuje“, kde to je na škodu, a záchranným stanicím tím komplikují jejich poslání zachraňovat živočichy, kteří to opravdu potřebují.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.4.2021 07:01 Reaguje na Majka Kletečková
No asi tu "osvětu" děláte hodně ale hodně špatně. Ono se stačí podívat na články kde si různí ochránci stěžují na nedostatek financí a spojují to s následnou neschopností postarat se o ony zachráněná zvířata, jejichž počty neustále rostou. Pokud by jim lidé nenosili zvířata nepotřebovali by tolik peněz.
Proč není jasně stanoveno, že nebudou přijímat zvěř s dobou lovu? Proč nerozporuje pan Stýblo ve svém článku tuto skutečnost a neapeluje na neznalé "ochranáře"? Pokud by opravdu ti zachránci dostali rozum , ubyla by záchranným stanicím nejen ta byrokracie. To se ale nenosí a nebyl by to důvod napadání zákona o myslivosti.
Zapomněla jste odpovědět na to nejpodstatnější, paní Kletečková. Kam vypouštějí lišky , kuny, divočáky, straky. Jak je to s tím kormoránem? A co přijaté nepůvodní druhy? To vše se také vypouští? On s tímto vypouštěním někdo kromě potrhlých ochranářů typu vás či pana Stýbla snad souhlasí?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.4.2021 21:46 Reaguje na Jarek Schindler
Aby obyčejní lidé nezachraňovali zbytečně z neznalosti srnčata a malé zajíčky, na které v přírodě náhodou natrefí - jakou osvětu provádí ČMMJ?
(Dochází k tomu nezávisle na záchranných stanicích.)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.4.2021 07:56 Reaguje na Majka Kletečková
Tak znovu. Kam se vypouštějí živočichové které jsem již výše zmínil. Pořád se té otázce vyhýbáte. Proč???? Ano, svůj článek a své názory by měl obhajovat v první řadě pan Stýblo ale bohužel. Jak je zvykem většiny těchto "ochranářů a ekologistů", potřebuje pouze plivnout jedovatou slinu.
Když se podíváte na čísla v příloze článku tak ta poštolka, kvůli které je potřeba měnit zákon, je marginální problém.
Ano i myslivci se snaží dlouhodobě dělat v případě "zachraňování" mláďat osvětu. Bohužel to u laické veřejnosti naráží právě na takové Stýbly a jejich ochranářské lži.
Odpovědět
re

regis24

11.4.2021 09:06 Reaguje na Majka Kletečková
Majko, vy husičko hloupá. Záměrně ignorujete prostá fakta a realitu. ČMMJ každoročně provádí kampaň v médiích (sociální sítě, webové stránky,...) a prostřednictvím jednotlivých OMSů a vlastních členů. V lese najdete i vystrážné tabulky upozornující na mládata. Stejně tak v době sečení. Jenže by jste musela zvednout zadek a do toho lesa jít. A přestat ignorovat fakt, že myslivci pracují pro přírodu. Vy a vám podobní pomatenci znají jen příručky ekoteroristů z Hnutí Duha.

https://www.cmmj.cz/nalezena-mladata-nechte-v-prirode-poradi-si/?fbclid=IwAR39GiV9C8ijrj8s6W6YNDhymsh0uCtJ_hxVfYxhCmBXJG-CXrMuPdbFqHE

https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.6435-9/153357653_3685498018193635_2924338319330665232_n.jpg?_nc_cat=109&ccb=1-3&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=kF7PoNyuwIwAX-aDBh5&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=ba218092ed09083a329b96971b4f0615&oe=60996B77
Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

11.4.2021 19:03
K článku i k diskusi pod ním si dovolím napsat pouze jednu poznámku.
Z novelizovaného zákona o myslivosti by měli být vyjmuti všichni živočichové, kteří nemají dobu lovu.

Legislativně i v praxi to značně usnadní orientaci v tom, co je, a co není "ZVĚŘ".
.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.4.2021 23:33 Reaguje na Bořivoj Holínek
Ano, to by bylo nejjednoduší řešení - snadno pochopitelné a realizovatelné.
Odpovědět
re

regis24

13.4.2021 05:56 Reaguje na Majka Kletečková
To by rozhodně nebylo řešení a ani nebude. Neznalost a hloupost z příspěvků Majky přímo stříká.
Znáte aspoň ten seznam zvěře dle zákona? Nebo to taky budete zjišťovat až v důchodu?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.4.2021 20:00 Reaguje na Majka Kletečková
V předchozí diskuzi nejste schopna odpovědět ani na jednoduchou otázku z praxe a nyní už jste zase odborník na řešení. V jednoduchosti je sice síla ale asi si každý to jednoduché řešení představujeme trochu jinak. Nejjednodušší je to nechat tak jak je. Pro lidi co vědí o čem je řeč je to pochopitelné a srozumitelné dostatečně. No a vám nepomůže nic. Vždyť vy si ani nerozpoznáte, že již v nadpise článku pán Stýblo lže.
Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

16.4.2021 12:39 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková,
k té změně zákon o myslivosti v duchu toho, co výše uvádím, dříve či později stejně dojde ...

Nyní to je pouze problém generační, protože všichni ti, kteří mají původní nelogické řešení zažrané pod kůží, jako koza lůj, musí nejdříve "domyslivcovat" (je to podobné, jako postupný konec KSČm).

Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist