https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/petrn-styblo-stutox-ii-urady-jsou-zahlceny-zadostmi-o-plosnou-aplikaci-jedu.povolit-ji-vsak-nelze
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Petr Stýblo: Stutox II - úřady jsou zahlceny žádostmi o plošnou aplikaci jedu. Povolit jí však nelze

16.1.2020
Hraboší kalamita je opravdu nebývalých rozměrů a zoufalství postižených zemědělců z obrovských ztrát pochopitelné.
Hraboší kalamita je opravdu nebývalých rozměrů a zoufalství postižených zemědělců z obrovských ztrát pochopitelné.
Snahy o použití nebezpečného jedu Stutox II v boji proti přemnoženým hrabošům neutichají. Plošná aplikace tohoto jedu je v Evropě zakázaná. Krajské úřady jsou zahlceny stovkami žádostí zemědělců, které nemohou povolit. Cílem žádostí však zjevně není domoci se povolení použití pesticidu, nýbrž získání finanční kompenzace od státu poté, co budou žádosti zamítnuty. Ani na ty však zemědělci nedosáhnou.
 

Během několika dnů (od 5. do 9. srpna 2019), kdy byla v ČR povrchová aplikace rodenticidu Stutox II povolena, se ukázalo, jak je tento jed pro naší přírodu nebezpečný. Po pozření jedovatých granulí uhynuly desítky zajíců a bažantů; po pozření Stutoxem otrávených hrabošů byl prokázán úhyn několika čápů. Nic takového se přitom dle tvrzení odborníků Ministerstva zemědělství nemohlo stát. Ministerstvo životního prostředí usilovným tlakem docílilo toho, že byla plošná aplikace jedu Ministerstvem zemědělství opět zakázána.

Bohužel tím však celá kauza neskončila. Na podnět Zemědělského svazu ČR podávají jeho členové na krajské úřady stovky žádostí o udělení výjimky z ochrany chráněných živočichů, aby poté mohli Stutox II na své pozemky rozsypávat. Každá se těchto žádostí se musí řešit ve správním řízení, což úřady enormně zatěžuje. A zcela zbytečně! Úřady totiž takovou aplikaci jedu nemohou povolit. I kdyby přitom ignorovaly zájmy ochrany přírody, brání jim v tom fakt, že plošná aplikace tohoto jedu je zakázaná Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Krajský úřad nemůže povolit činnost zakázanou podle zákonů, ke kterým nemá žádné kompetence. Z tohoto důvodu jsou také nereálné naděje zemědělců a vlastně hlavní důvod pro podávání žádostí – totiž, že zemědělci dosáhnou na finanční kompenzace poté, co jim žádost bude zamítnuta. Zemědělský svaz podněcuje své členy k podávání žádostí o výjimky z ochrany živočichů z důvodů možného získání finanční kompenzace úplně zbytečně.

Nutno podotknout, že hraboší kalamita je opravdu nebývalých rozměrů a zoufalství postižených zemědělců z obrovských ztrát pochopitelné. Použití pesticidů by jim však při takové kalamitě prakticky vůbec nepomohlo. Je prokázáno, že i při úplném vyhubení hrabošů na daném pozemku se jeho populace do dvou měsíců obnoví do původního počtu prostě tím, že se na pozemek nastěhují hraboši z pozemků v okolí. K zmírnění škod v takových případech nevedou jednorázové aplikace jedů, nýbrž průběžná biologická ochrana – zejména celoroční podpora dravců, sov a jiných predátorů. Místo aplikace chemických jedů pak má smysl ve správné chvíli provádět obyčejnou hlubokou orbu.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) každoročně ve svém národním programu Ochrana biodiverzity finančně podporuje drobné lokální projekty spolků. Jsou mezi nimi i projekty zaměřené na biologickou ochranu pozemků, podporu dravců a sov atd. ČSOP je připraven v tomto programu prostřednictvím místních spolků alespoň částečně pomoci i postiženým sedlákům. Pravidla podpory pro rok 2020 budou vyhlášena 20. ledna 2020.


reklama

 
foto - Stýblo Petr
Petr Stýblo
Autor je ředitel Kanceláře Českého svazu ochránců přírody.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.1.2020 11:49
Letošní průběh "zimního" počasí je opravdu výjimečný a nahrává prodloužené gradaci. Pokud se to nesrazí avizovanou víkendovou studenou frontou, problém bude jen narůstat. V týdnu šla reportáž z jihu Moravy - klasické nářky, dokonce záběry z termokamery. Ale na polích ani berlička... Prostě jed jako jediné řešení... jinak pomřem hlady.

Osobně bych aplikaci povolil, ale toliko do nor s čerstvými výhrabky, je nesmysl obcházet systém katakomb. Teď jsou vykousaná kola krásně vidět, na těch nejpostiženějších místech by to mělo význam. Bazírováním na plošné aplikaci jsou zemědělci sami proti sobě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2020 13:32 Reaguje na Karel Zvářal
Jak byste "aplikoval do nor s čerstvými výhrabky" na několika hektarech? To je prostě technicky nereálné.

Po ochráncích přírody by bylo vhodné chtít, aby z jejich kapes šla náhrada škody, kterou svými aktivitami dělají. Tj. za jim zabavené peníze by se kupovalo obilí a další komodity ze zahraničí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.1.2020 14:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Ozimy jsou zapojené už čtvrt roku. Za tu dobu, když denně udělá 1-2 ha (a troufám si udělat i více), tak by měl fakticky po starostech. To zohýbání je primitivismus, pán ze SM ukázal krásný zlepšovák - hodí přes rameno zásobník s trubkou a nad norkou jen pár granulek pustí. Když to odsýpá jemu, proč ne druhým?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.1.2020 15:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Jasně, jsem všema deseti pro, každý ať zaplatí škody, které svými aktivitami způsobuje:

Jakou škodu hraboši způsobili? 4000 tun? (hádám), při ceně 4000 za tunu zaplatí 8000000 Kč.

A zemědělci by mohli zaplatit škodu způsobenou nezadržením dešťové vody z důvodu nedostatečného přínosu organické hmoty do půdy: 3,5 mld kubíků dejme tomu za 30 Kč za kubík-105 mld Kč.

Jen ať každý platí škody, které svým neuváženým konáním působí
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.1.2020 17:42 Reaguje na Jakub Graňák
Tak jsem dohledal:
škody hrabošem: 0,5 mld Kč
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2020 17:55 Reaguje na Jakub Graňák
To by museli být sankcionováni ministerští úředníci. A taky ekologové, kvůli kterým zmizí v bioplynkách kdejaké stéblo. A taky EU, která za tou mizérií stojí v pozadí..
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.1.2020 18:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Myslíte úředníky MZE, kteří za těmi bioplynkami stojí? Ti samí úředníci MZE za které tady tak rád lobujete?
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2020 18:17 Reaguje na Jakub Graňák
Já za nikoho nelobuji. Bioplyn musíme vyrábět protože EU a její klimatický debilismus. Je úplně jedno, který úředník to prosazuje, ryba smrdí od hlavy, tj. od brusele.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.1.2020 19:01 Reaguje na Jan Šimůnek
EU stanovila cíl, cestu jak se k ní dohrabeme, mají na krku vlády ČR. Nikdo nerozkázal kolik máme mít bioplynek, fotovoltaiky... To si vymysleli naši hoši a holky z vlády(mohli jsme se vydat např. cestou úspor). Viz řepka... v EU už došli na to, že to je hovadina (pozdě ale přece) a přesto se toho Babiš drží jak h.vno košile, protože jinak už by zbankrotoval. Točí se v tom takové prachy, že aby si to pojistil, se namontoval do politiky.

Lobujete, viz váš přízpěvek z 16. 1. 2020 13:29.
To MZE, kdyby se zrušilo MŽP, ty zhůvěřilosti stejně nezruší, protože jsou v područí skupin, které z toho profitují.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.1.2020 11:35 Reaguje na Jakub Graňák
Pologramotný levičácký odpad "stanovil cíl", který je pro nás závazný.
O tom ta celá EU je, a proto z ní odchází Velká Británie. A proto z ní budeme muset odejít i my, nebo ji (pokud to nepůjde) budeme muset rozbít.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.1.2020 12:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Za těch 15 let do tohoto státu nalili stamiliardy, aby to tady konečně přestalo vypadat, jak někde v Bělorusku. Naši třeskutě inteligentní pravičáci tyto prostředky prožrali na různé golfresorty, fotovoltaiky, gigantické bioplynky - Chyba je na naší straně - měl by jste se pokusit sebrat odvahu si to přiznat.
Británie je mi úplně volná, pohrobci vykořisťovatelů poloviny světa.
Rozbijte EU, určitě vám nedá moc práce odtušit, kdo zaplní uvolněný prostor (kdo vám přiloží pistoli ke spánku)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.1.2020 18:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak nějak nechápu, co má doplňování toho co jsem z půdy odčerpal, společného s biplynkami. I ten největší hlupák musí pochopit, že nelze do nekonečna jen brát. Rýžují z bioplynky, tak musí část zisku v podobě např. zeleného hnojení, nebo pěstování pícnin vrátit zpátky.
Nevšiml jsem si, že ty bioplynky apod někdo dostal rozkazem. Byl vytvořen dotační program (skutečně vadný - to jen dokladuje, že úředníci MZE jsou stejně vadní jako ti na MŽP) a agrobaroni si řekli, že si musí hrábnout. Jistě podmínky nastavovali úředníci, avšak dle zadání takových křišťálově čistých duší jako jsou Toman, Babiš, Palas, Gandalovič, Bendl, Jurečka atd.atd.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.1.2020 13:29
ČSOP se ukazuje zase jako v podstatě škodná. Potraviny potřebujeme, na rozdíl od hrabošů.
Ideální by bylo zrušit MŽP a veškerou legislativu, kterou spáchalo za dobu své existence a gesci ochrany krajiny apod. převést pod ministerstvo zemědělství.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.1.2020 14:03
Pár čerstvých postřehů. Jsem se psem denně v polích a lukách, i u nás jsou hraboši, samozřejmě ne v tak katastrofálním počtu, ale jsou. Okolo polí a luk rostou stromy, ale na nich jsem za celých čtrnáct dní napočítal dvě káňata, jinak nic. Daleko větší službu udělaly v řepce volavky šedé a bílé, které se zde vyskytují již roky a ty se vyskytují v počtu 80 kusů. Tudíž nepozoruji, že by na zvýšený počet hrabošů dravci reagovali.
Nyní jezdím také směrem na Jaroměř a na jednom poli je přímo ukázový počet berliček, je jich tam snad padesát. Ale opět- nic na nich nesedí, pouze onehdy pod jednou seděla osamocená poštolka. Tudíž si dovoluji tvrdit, že v případě kalamity tyto zásahy jsou naprosto k ničemu, a zřejmě i předtím. Nic z toho při gradaci nepomůže ani jí nezabrání. A tvrzení pana Stýbla se pohybuje na hraně, jak jsem slyšel z dobře informovaných zdrojů, k žádným masivním úhynům nedocházelo, zajíci a bažanti prostě uhynuli na něco jiného. A propos- kde se najednou vzalo tolik drobné zvěře, když všichni kňučí, jak ji zemědělství likviduje, a ejhle!-sotva se začal aplikovat Stutox, najednou masivní úhyny.Při aplikaci rozmetadlem není na jeden m2 zdaleka tolik granulí, jako při vsypu do děr.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.1.2020 14:20 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine, ta káně, poštolka či kalous využívá téčka, když loví. Pokud je sytá, odletí někam do závětří na větev a v klidu tráví. Že tam nesedí od rána do večera ještě neznamená, že tam nelítá lovit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.1.2020 18:38 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže já jsem se tam pro zajímavost zastavil a bohužel pod těmi téčky žádné vývrhy nebyly.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.1.2020 20:00 Reaguje na pavel peregrin
Jaké "vývrhy" by pod těmi téčky měly být?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.1.2020 17:24 Reaguje na Jarek Schindler
Nazývám to pro sebe vývrhem, odborně to bude jinak- zbytky trusu spolu s nestrávenými zbytky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.1.2020 16:02 Reaguje na pavel peregrin
Upřímně řečeno, daleko větší starosti bych si dělal s tím, jaké je zase sucho
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.1.2020 18:42 Reaguje na Jakub Graňák
To máte pravdu, ale s tím se už v posledních letech musí tak nějak počítat.Klimatu se budeme muset přizpůsobit a ne si myslet, že pišišvoři z Evropy ho změní. To je realita a čím dříve se s ní smíříme, tím lépe.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.1.2020 19:05 Reaguje na pavel peregrin
Přesně jak říkáte, osobně však jsem velmi skeptický, je třeba začít v podstatě okamžitě. A aby to k něčemu bylo bude to stát desítky miliard ročně, ne ty šušně co se na to dávají dnes.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

16.1.2020 20:50
Zamyslel se někdo, zda aplikace jedu vyhovuje vlastníkovi pole? Zemědělce chápu, ale já, jako ten, kdo pronajal pozemek pro pěstování plodin, mám přece mít právo se vyjádřit, zda chci mít rezidua jedu ve "své" půdě. A jsem proti. A to dost radikálně.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.1.2020 08:18 Reaguje na Josef Střítecký
Obávám se, že se vás jako vlastníka, ani nebudou obtěžovat informovat. Podobně to např. u nás řeší s povinností informovat včelaře, že budou stříkat. Na net pověsili info, že budou stříkat od dubna do října.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.1.2020 14:28 Reaguje na Josef Střítecký
Konkrétně u fosfidu zinku to nebude tak horké ,pokud byste nechtěl mít téměř žádná rezidua, musel byste pozemek pronajmout stoprocentnímu ekologovi, pokud by ve vašem okolí hospodařil.
Odpovědět
ak

antonín krahula

20.1.2020 11:04
Proč pesticid?
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist