Radomír Dohnal: Může v důsledku aplikace přípravků na ochranu rostlin dojít k ohrožení lidského zdraví?
Když se jako nepoučený laik trochu začtete do Bezpečnostního listu konkrétního postřiku, začne vás brzy jímat nervozita. Pokud totiž zabrousíte do dokumentu Příslušně určeného použití látky nebo směsi a jeho nedoporučených použití, který je nezbytnou součástí každé produkované a prodané várky, anebo jen zalistujete katalogem postřiků v Agromanuálu, dozvíte se věci, které vás prostě znepokojí.
Vezměme si fungicidní přípravek Bell Pro. V něm na každých 233 gramů boscalidu připadá 67 gramů epoxikonazolu, z čehož asi moudří nebudete. Do očí vás ale brkne popis možných nebezpečí. Bell Pro podle certifikace dráždí oči. Existuje u něj podezření na karcinogenní účinky. Ví se, že může poškodit plod v těle matky. Je tu možné nebezpečí poškození reprodukčních schopností. Postřik je škodlivý pro vodní organismy, a také může vyvolat dlouhodobě nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Jsou to varovné informace a doporučení přímo od výrobce, není důvod jim nevěřit.
Bell Pro rozhodně není bylinkový čajíček, abyste jej kloktali anebo se v něm koupali. To dá rozum. I proto také výrobce pečlivě nabádá, aby ten, kdo s tímhle postřikem jakkoliv manipuluje, používal ochranné rukavice, ochranný oděv, ochranné brýle a obličejový štít. A těm, kdo jej mají někde naskladněný, ukládá, aby jej drželi pod zámkem. Aby i prázdný obal od něj likvidovali jako nebezpečný odpad. S fungicidem Bell Pro prostě není legrace.
Na první pohled to tak nevypadá, ale Bell Pro je jedním z relativně nejbezpečnějších přípravků na ochranu rostlin.
Pokud je tedy obyčejný fungicid Bell Pro tak trochu ošklivý, ale pořád hodný, jak potom vypadá opravdu nebezpečný koktejl?
Můžeme se podívat například na insekticidní přípravky, třeba na RELDAN 22, jehož hlavní účinnou látkou je chlorpyrifos-metyl. Možná rizika? Dráždí kůži, může vyvolat alergickou kožní reakci, způsobit ospalost nebo závratě a při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt. Je také vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. Při manipulaci s postřikem RELDAN 22 je třeba zamezit vdechování par, s běžnými ochrannými rukavicemi si při delší manipulaci nevystačíte (potřebujete ochranné rukavice třídy 3 a vyšší) a doporučuje se i ochrana dýchacích cest.
A hlavně, je tu ještě jeden dost zásadní rozdíl: postřiky obsahující chlorpyrifos a chlorpyrifos-metyl už naši zemědělci nebudou moci používat. Letos 10. února o tom rozhodla Evropská komise, která tyhle dvě substance vyřadila ze seznamu schválených látek. Už nesplňují kritéria evropské směrnice o pesticidech. Proč? To je přeci jasné: chlorpyrifos je totiž toxický!
V půdě, vodě i ve dřevě přetrvává týdny. Je endokrinním disruptorem, což znamená, že narušuje funkci hormonů v lidském těle. I relativně nízká expozice může během nitroděložního vývoje vést k dlouhodobým změnám ve struktuře mozku dítěte. Je také pravděpodobně genotoxický. A proto musel být po zásluze vyškrtnut z arzenálu evropských agronomů.
Chlorpyrifos a jeho příbuzný chlorpyrifos-metyl, kterých ještě předloni vpravili naši zemědělci do polí hodně přes 136 tun, jsou teď oficiálně zakázané. Zemědělci ještě letos mohou spotřebovat naskladněné zásoby, ale je to už doopravdy naposled.
Na co chci poukázat, je fakt, že v roce 2018 je chlorpyrifos a chlorpyrifos-metyl dokonalý, nenahraditelný a při správné aplikace naprosto bezpečný. O necelé dvě léta později je zakázaný jako škodlivý a toxický.
Možná se vám teď do mysli vkrádá otázka, jestli se o tak zjevné nebezpečnosti chlorpyrifosu nevědělo dřív? Vědělo.
Přeci jen, vyrábí se a používá od roku 1965. A ano, dobře posledních dvacet let se na stolech odpovědných funkcionářů vršily studie, popisující jeho závadnost.
Jenže v Evropě také fungovala a funguje silná lobby výrobců, například společností Corteva a Ascenza, jeho největších výrobců. A k obhájcům chlorpyrifosu je také třeba přičíst desetitisíce zemědělců, kteří si jeho nepopiratelný insekticidní efekt posledních pětapadesát let skutečně pochvalovali.
Možná vám přijde počáteční srovnávání fungicidu Bell Pro a insekticidu RELDAN 22 jako míchání jablek s hruškami. Nebojte, nejde o žádný útok na jejich výrobce, jen o namátkové srovnání dvou hojně využívaných postřiků. Jednoho spolehlivého a bezpečného, druhého již v probíhajícím zákazu. Společné jim je to, že ještě předloni byli oba na špici efektivity a spolehlivosti, a letos už tam zůstal jen jeden.
Jaké z toho plyne poučení? Že se možná ne vždy vyplatí dát na slova agronomů a zemědělských odborníků o tom, že každý zatím úředně schválený pesticid je naprosto v pořádku. A že při dodržení nezbytných zásad správné aplikace je vždy zcela v neškodný. Mají pravdu, to ano. Dnes. Ale za dva roky? To už může být jinak.
Zvlášť si přitom dejte pozor na to, když už vám něco takového tvrdí, jestli na sobě zrovna nemají ochranné rukavice, oděv a brýle. Proč? Protože přesně tyhle výrobcem doporučované ochranné pomůcky na sobě nejspíš mít nebudete, když po polní cestě budete projíždět s kočárkem.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (103)
Jiří S
28.7.2020 05:57Přičemž bezpečnostní list Decis mega uvádí takřka stejné nebezpečí jak zmíněný Reldan.
Děkuji za odpověď.
Radomír Dohnal
28.7.2020 07:03 Reaguje na Jiří SKrejcar Stanislav
28.7.2020 09:42 Reaguje na Radomír DohnalJiří S
28.7.2020 11:23 Reaguje na Krejcar StanislavJiří S
28.7.2020 11:27 Reaguje na Krejcar StanislavJiří S
28.7.2020 11:22 Reaguje na Radomír Dohnalpavel peregrin
28.7.2020 06:53Radomír Dohnal
28.7.2020 07:07 Reaguje na pavel peregrinJiří Daneš
28.7.2020 08:44 Reaguje na Radomír DohnalJiří S
28.7.2020 11:20 Reaguje na Jiří DanešJiří Daneš
29.7.2020 17:04 Reaguje na Jiří SNelžete, Jiří S!
Jiří S
30.7.2020 07:40 Reaguje na Jiří DanešOd objevení látky do uvedení na trh účinná látka v zemědělství trvá obvykle kolem 15 let. A začínám dosti pochybovat o vašem zainteresování do chemie. Takže nelžete vy.
Lukáš Kašpárek
28.7.2020 07:41 Reaguje na pavel peregrinStejně tak funguje i business s domácí chemií... čističe, různé prostředky pro domácnost, atd..... to jsou také velice škodlivé a ŽP a zdraví všeho ohrožující látky....
Nebo třeba osobní kosmetika.... ty konvenční jsou také toxické a zdraví poškozující....
Nebo například taková pasta značky signal nebo jiné levné pasty jsou pro zdraví dutiny ústní a nejen ní naprosto devastující.... vyloženě ničí zuby i dásně... toto se například i učí na VŠ, pokud studujete na zubaře.... je to známý fakt.....
A tak je to skoro u všech oblastí lidské činnosti a u skoro všech produktů...
Člověk i všechny jiné organismy na planetě jsou vystaveny působení koktailu stovek až tisíců zdraví a ŽP poškozujících látek a toto je potřeba změnit, protože to doslova celou planetu zabíjí....
A proč to tak je? Protože to zatím nikdo nezakázal a protože je často levnější vyrobit něco syntetickou cestou a bez ohledu na druh využití těchto výrobků, než se zabývat tím, co to vlastně produkuji a co to způsobuje..... značná část populace se tak nějakou měrou podílí na obchodu se smrtí.....
Dobré je, že dnes existují i takové výrobky, které mají velice nízkou nebo i "nulovou" toxicitu. Je tak na každém z nás jak se máme rádi, jak si necháme ničit zdraví a jak přispíváme k poškozování ŽP...
Jiří S
28.7.2020 11:31 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
28.7.2020 07:48 Reaguje na pavel peregrinJá žiju tak, že se léčím bylinkami, domácí čističe si vyrábím sám s takových věcí jako jsou ocet, citróny, sůl, atd. Kosmetiku kupuji přírodní, atd. atd. Celé to ani není dražší, protože hromadu věcí, které píšete, že potřebujeme prostě nekupuji a vůbec mi nechybí..... tento přístup vyhnutí se syntetickým látkám je naopak často levnější......
agrice
28.7.2020 09:45 Reaguje na Lukáš KašpárekProsím nenechte se ovlivňovat marketingem...
PS:
Tu sůl a citrony domů dostanete jak?
Lukáš Kašpárek
28.7.2020 10:40 Reaguje na agriceMarketing slouží k tomu, aby lidi věci nekupovali??? :D
Ty jsi ale účelový bezejmenný demagog.....
To je fakt masakr co sem chodí některé entity spát za bludy.....
agrice
28.7.2020 10:48 Reaguje na Lukáš KašpárekOvšem co chtít od člověka jenž za:
a) nedokáže poznat podstatné od nepodstatného (chemický průmysl je spolutvůrcem toho co nazýváme civilizací)
b) neodpovídá na přímý dotaz pro diskusi
c) nediskutuje
d) nedokáže přiznat svůj nevalidní argument ani po upozornění.
Děkuji za Vaši reakci
Lukáš Kašpárek
29.7.2020 06:47 Reaguje na agriceJan Šimůnek
29.7.2020 10:52 Reaguje na Lukáš KašpárekAle dlouho byste to nedělal, protože byste zemřel hlady.
Jiří Daneš
28.7.2020 11:00 Reaguje na agriceagrice
28.7.2020 11:12 Reaguje na Jiří DanešVětšina věcí při výrobě (provozu) potřebuje něco z chem. průmyslu.
Prosím, přírodní vědy jsou opravdu k něčemu dobré.
PS: i ta sůl v marketu je v úhledných balíčcích spojených z proklínanou chemií.
Pardon
Jiří Daneš
28.7.2020 17:38 Reaguje na agriceJan Šimůnek
29.7.2020 10:58 Reaguje na Jiří DanešJistěže, lidé doby kamenné mohli např. sbírat z jara vylínanou mamutí srst a plést si z ní oděvy, ale mělo to pár stinných stránek:
Dalo se to dělat s hustotou pod jednoho obyvatele na km2
Střední délka života byla tehdy kolem 25 let
A stejně se bez chemie neobešli, protože využívali oheň.
Lukáš Kašpárek
29.7.2020 13:10 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Daneš
29.7.2020 17:21 Reaguje na Jan ŠimůnekKdyby bez produktů chemické výroby lidstvo nemohlo existovat, tak byste tady nebyl Vy ani já a že tady jsme je dokladem že to šlo i bez chemie a její znalosti.
A to jsem tu chemii vystudoval, celý život se jí živil a bavilo mě to zaměstnání.
Jan Šimůnek
30.7.2020 09:25 Reaguje na Jiří DanešV podstatě i řada potravinářských technologií má chemický základ, od konzervace potravin (mléčné kvašení, uzení) až po výrobu pečiva.
Pokud by lidstvo tyto a další (třeba vydělávání kůži tříslovinami z kůry některých stromů a keřů) technologie nezvládlo už ve velmi raném období svého vývoje (byť na ryze empirické bázi), byli bychom opravdu jen opice, omylem slezlé ze stromů.
Tomas Moravec
30.7.2020 20:27 Reaguje na Jiří DanešJiří S
28.7.2020 11:29 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
29.7.2020 13:31 Reaguje na Jiří SI já sám na sobě občas pozoruji jak se nechám chvilkově zmást a jak si nechám vnuknout myšlenku typu.... "to by se mi hodilo".. a pak si v 99% případů řeknu.... brzdi, nepotřebuješ to....
Všichni jsme pod palbou (vědomě, nebo i podprahově) reklamy a celkově všech technik na zblbnutí obyvatel samozřejmě včetně účelové manipulace ze strany některých politiků (např. jako je Babiš, Toman, Zeman,....).
Dnes se člověk doslova prodírá lží, demagogií a manipulací všeho druhu a zachovat si čistou mysl je těžší a těžší...
Jiří Daneš
29.7.2020 17:28 Reaguje na Lukáš KašpárekI já se musím někdy přemahat, abych "vábení" nepodlehl.
Jiří S
30.7.2020 07:43 Reaguje na Lukáš KašpárekPetr Pekařík
29.7.2020 06:40 Reaguje na Lukáš KašpárekProstě potřebujeme účinnější léky , než hrst bylinek. A to mám čaj z nich rád.
Lukáš Kašpárek
29.7.2020 07:00 Reaguje na Petr PekaříkNeříkám, že v dnešním světě vše nahradíme nesyntetickými látkami, ale jde o to minimalizovat potřebu jejich použití jen na to, kde je to "nutné". A podle toho jak to praktikuji já, tak nutné to není v 90% případů...
Ale je to na zodpovědnosti každého z nás... zodpovědnosti jak vůči sobě samému, tak vůči zbytku světa...
Lukáš Kašpárek
29.7.2020 07:02 Reaguje na Petr PekaříkTetanus by léčil bylinkami jen idiot...
Jiří Daneš
28.7.2020 08:56 Reaguje na pavel peregrinagrice
28.7.2020 09:12 Reaguje na Jiří DanešDěkuji.
Jiří Daneš
28.7.2020 10:49 Reaguje na agriceJiří Daneš
28.7.2020 10:52 Reaguje na Jiří DanešJiří S
28.7.2020 11:17 Reaguje na Jiří DanešJiří Daneš
29.7.2020 17:48 Reaguje na Jiří Shttps://ct24.ceskatelevize.cz/2207221-vejce-z-nizozemska-a-belgie-musi…
Čeští dovozci vajíček a produktů z nich z Nizozemska a Belgie budou muset laboratorně zjistit, zda potraviny neobsahují prostředek na hubení hmyzu fipronil.").
Jiří S
30.7.2020 08:07 Reaguje na Jiří Danešagrice
28.7.2020 11:22 Reaguje na Jiří DanešNerespektuji Vaši poznámku ke způsobu dávkování. Opravdu to takhle nevidím. Antibiotika jsou léčiva a to znamená doktor. Tedy ne zemědělec,
agrice
28.7.2020 11:27 Reaguje na Jiří Danešpavel peregrin
28.7.2020 13:55 Reaguje na Jiří DanešJan Šimůnek
29.7.2020 11:03 Reaguje na pavel peregrinV humánní medicíně se to zkoušeli napodobit při fluoridaci vody. Dost nešťastně, protože fluorid tak velkou terapeutickou šířku nemá (má nanejvýš 1:8, u výše uvedených přípravků je 1:10 nutné minimum), takže nadělali víc škody než užitku.
pavel peregrin
29.7.2020 14:22 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Daneš
29.7.2020 17:36 Reaguje na pavel peregrinJá jsem chemickou výrobu spíše řídil, než aplikoval v terénu její produkty.
Jiří Daneš
29.7.2020 18:33 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
30.7.2020 06:54 Reaguje na Jiří DanešMiroslav Vinkler
28.7.2020 08:53Ve smyslu hesla "chléb a hry" se jedná i o politickou otázku. Žádná vláda by neobstála v očích voličů pokud by jim poskytla pouze ekologické produkty za jejich skutečnou cenu.
Přesto by se mělo silně tlačit na to, aby přípravky byly používány pouze v nezbytných případech , o čemž se dnes nedá mluvit. Jsou nadužívány a hlavně tady nešermujte sloganem, že ČR patří k těm lepším zemím v EU.
Lukáš Kašpárek
28.7.2020 09:15 Reaguje na Miroslav VinklerJá si cením svoje zdraví i zdraví krajiny šetrně obhospodařované na víc než pár korun navíc.....
Samozřejmě že se dá pochopit, že některé produkty zemědělské prvovýroby budou produkovány s použitím určitého druhu a množství chemie, ale opravdu valná část produktů může být BIO a o žádné strhnutí peněženky se jednat nebude.... navíc.... někdy se podívejte kolik potravin se vyhodí.... takže co je levné?
Koupit to o 10% levnější a pak toho stejně 30% vyhodit do koše, nebo je lepší koupit něco zdravého, kvalitního a podporujícího zdravou a fungující krajinu, dražšího o 10% a vyhodit jen občas něco?
Potraviny se stali tak levnými, že si jich většina lidí vůbec neváží.....
Všechno je to v hlavě....
Anežka M
28.7.2020 13:27 Reaguje na Lukáš KašpárekStatistikou nedisponuju, ale z letmé supermarketové dojmologie mi biopotraviny připadají dražší o desítky procent, někdy i dvojnásob. Nekupuju je, bo jsem socka. Většina lidí jsou socky (podívejte se kde je medián příjmu). Konvenční potraviny opravdu JSOU levné, problém je ale v tom obrovském rozdílu v ceně a dostupnosti (ne každý má náladu a čas obíhat padesát bio lokálních farmářů tu pro mlíčko, tu pro kuřátko nebo cuketku). Dokud se ceny (a dostupnost) bio-nebio nepřiblíží na těch relativně přijatelných pět až deset procent, nezmění se nic.
Jan Šimůnek
28.7.2020 17:44 Reaguje na Anežka MLukáš Kašpárek
29.7.2020 14:00 Reaguje na Jan ŠimůnekCenu totiž netvoří jen náklady na produkci, ale i poptávka, marketingové tahy a další faktory...
Jan Šimůnek
30.7.2020 09:27 Reaguje na Lukáš KašpárekZ dětství si pamatuji, že se kůra z citronů a pomerančů nakládala do cukru.
Lukáš Kašpárek
29.7.2020 13:52 Reaguje na Anežka MJde ale o celkový způsob uvažování nad tím co potřebuji a co kupuji.
U kuřete, které stojí opravdu skoro dvojnásobek v BIO kvalitě to mám nastaveno tak, že raději si koupím kvalitní, chutné a zdravé kuře 1 měsíčně, než abych za stejné peníze koupil dvě a přitom měl akorát tak strach co do sebe dávám a také výčitky, že podporuji zlo ve formě průmyslové produkce masa, jako by to ani nebylo ze zvířat.
A jak jsem také psal výše, zásadní je i to kolik toho člověk vyhodí nebo jinak znehodnotí. Všechny tyto proměnné platí a jistě jsem i něco zapomněl zmínit.
Každopádně každý si může vybrat jakou cestou chce životem jít... jak říkám pořád, omezeni jsme všichni jen svým způsobem přemýšlení... reálný svět rozhodně nemá tolik omezení, kolik si jich na sebe člověk sám uplete...
agrice
28.7.2020 09:37 Reaguje na Miroslav VinklerO pravděpodobnosti dodržení podmínky dvě lze s úspěchem pochybovat. Stačí se podívat na poměr kultur T (443 tis.ha) a R (90 tis.ha) ve statistice (https://eagri.cz/ssl/web/file/654505/Zemedelstvi_2019_web.pdf).
A propo - není ironické, že z celkové plochy TTP (1018 tis.ha - https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-od-roku-1989-v-cislech-aktualizovano-1552020#09) tvoří 43 % eko plochy?
Z orné to je 3,66 procenta. Nevíte proč? Když je to přece tak super?
Majka Kletečková
28.7.2020 13:11 Reaguje na agriceMůžete mi, prosím, prozradit, jaké plodiny se skrývají za písmenky T a R? Předem dík za odpověď.
Jiří S
28.7.2020 13:35 Reaguje na Majka KletečkováRichard Vacek
28.7.2020 09:45Petr Šrámek
22.8.2020 19:26 Reaguje na Richard VacekMajka Kletečková
28.7.2020 13:17pavel peregrin
28.7.2020 14:20 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
28.7.2020 21:14 Reaguje na pavel peregrinJiří S
29.7.2020 05:57 Reaguje na Majka KletečkováTou opakovanou aplikací jsem měl spíše na mysli to, že se tím častěji například ničí půdní život. Nejlépe to je vidět u plodin, kde byli zakázány insekticidní mořidla, v kombinaci s chlorpyrifosem. Vemte si takovou řepku, dříve stačilo moření (troška účinné látky) a podzim byl vyřešen, ted tam dost často musíte i dvakrát kvůli dřepčíkovi a mšicím. Např u řepky si za chemizaci můžou sami ekologické organizace v kombinaci s EK, která jejich návrhy přijala.
pavel peregrin
29.7.2020 06:59 Reaguje na Majka KletečkováJiří Daneš
29.7.2020 17:54 Reaguje na pavel peregrinVaše poznámka o lékařích je pořádná hovadina, není Vám to, vůči těm lékařům, blbé?
pavel peregrin
29.7.2020 20:10 Reaguje na Jiří DanešJiří S
30.7.2020 07:49 Reaguje na Jiří DanešJan Šimůnek
29.7.2020 11:06 Reaguje na pavel peregrinJan Šimůnek
29.7.2020 11:09 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
29.7.2020 14:32 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Daneš
29.7.2020 17:58 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
29.7.2020 19:36 Reaguje na Jiří DanešJakub Graňák
29.7.2020 18:40 Reaguje na pavel peregrinOdst 3 praví: Práva podle odst. 2 se nevstahují na zastavěné pozemky, dvory, sady, zahrady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat.
Tudíž Váš argument, že je to jako chodit někomu po zahradě, tímto padá.
pavel peregrin
29.7.2020 19:40 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
30.7.2020 10:04 Reaguje na pavel peregrinJakožto sběratel minerálů a fosilií se po polích pohybuju po orbě, tudíž si tam můžu chodit jak se mi zachce, nic neničím.
Navíc v tom zákoně se mluví o pozemcích, nikoli čistě o polích. Měli jsme u nás takový případ, že jedna a.s. zkoupila všechny polnosti a ostatní pozemky včetně polní cesty mezi dvěma vesnicemi, kudy jsme často chodívali. Na každý konec dali závoru a začali pořvávat, že tam nemá nikdo co dělat, protože je to jejich soukromý pozemek. Nakonec skončili u soudu (protože se do toho vložily obě obce), prohráli a závory museli odřezat
pavel peregrin
30.7.2020 10:17 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
30.7.2020 10:55 Reaguje na pavel peregrinJinak mám při těchto potulkách zkušenost veskrze pozitivní, že když se tam nějaký zemědělec objeví, tak zpravidla spíš projeví zájem, co jsem tam našel. Dokonce jsem s jedním domluvený, že si po žních můžu dojít na pole k výchozu břidlic kopnout sondu pod příslibem toho, že to po sobě zase zahrabu a že mu nějaký pěkný kousek potom věnuju.
S tou cestou to byl právě ten případ, kde byl výše zmíněný paragraf uplatněn
pavel peregrin
30.7.2020 16:32 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
30.7.2020 18:55 Reaguje na pavel peregrinJiří S
30.7.2020 07:52 Reaguje na Jakub GraňákJan Šimůnek
30.7.2020 09:30 Reaguje na pavel peregrin2. Dětem a zvířatům ten zákaz nevysvětlíte, opět v případě konkrétní informace o čase a místě, lze nad nimi nasadit nadstandardní dohled.
Petr Šrámek
22.8.2020 19:29 Reaguje na Majka KletečkováPavel Karel
28.7.2020 13:19Lukáš Kašpárek
29.7.2020 14:13 Reaguje na Pavel KarelJá si myslím, že určitá odvětví by měla být vytržena z tržního prostředí a měla by být zavedena jako jistá forma služby, placená jako služba.
Takových uměle vytvořených odvětví je mnoho a například i v jedné konkrétní firmě jsou téměř vždy i lidé, kteří jsou tam zaměstnání jen jako pijavice a nevytváří žádnou uchopitelnou hodnotu...
Jiří Daneš
29.7.2020 18:10 Reaguje na Lukáš KašpárekVětšina farmaceutického průmyslu je v rukách společností, hlavně akciových, které jsou podle obchodních zákonů různých zemí, i ČR, zřizovány za účelem tvorby zisku, nikoliv k uspokojení potřeb obyvatel, nebo jako charitativní obecně prospěšné organizace.
Proto mají bytostný zájem, jak správně uvádíte, ne na vyléčení nemocných, ale na léčení nemocných a to pokud možno co nejdelší.
Mějme jistou naději, že lékaři, aspoň někteří, zatím a většinou, tuto tendenci nesdílí, ale zároveň se obávám, že se to týká jen chirurgů a s jistotou patologů.
Jiří S
30.7.2020 07:54 Reaguje na Jiří DanešViktor Šedivý
28.7.2020 21:58Při zakazování nějakého přípravku jasně doložit, jaké budou důsledky zákazu - tedy zda to náhodou neznamená jen nižší úrodu méně kvalitních, zato dražších plodin.