https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radomirn-dohnal-muze-v-dusledku-aplikace-pripravku-na-ochranu-rostlin-dojit-k-ohrozeni-lidskeho-zdravi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Radomír Dohnal: Může v důsledku aplikace přípravků na ochranu rostlin dojít k ohrožení lidského zdraví?

28.7.2020
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz
Je to zdánlivě jednoduchá a pochopitelná otázka. Bohužel nemá stejně prostou a srozumitelnou odpověď. Ta totiž záleží nejen na tom, komu otázku kladete, ale také v jaké době. Můžeme si to ukázat na příkladu dvou pesticidů. Běžně užívaného a zatím zcela spolehlivého fungicidu, a insekticidu, který byl vyřazen z používání pro svou toxicitu.
 

Když se jako nepoučený laik trochu začtete do Bezpečnostního listu konkrétního postřiku, začne vás brzy jímat nervozita. Pokud totiž zabrousíte do dokumentu Příslušně určeného použití látky nebo směsi a jeho nedoporučených použití, který je nezbytnou součástí každé produkované a prodané várky, anebo jen zalistujete katalogem postřiků v Agromanuálu, dozvíte se věci, které vás prostě znepokojí.

Vezměme si fungicidní přípravek Bell Pro. V něm na každých 233 gramů boscalidu připadá 67 gramů epoxikonazolu, z čehož asi moudří nebudete. Do očí vás ale brkne popis možných nebezpečí. Bell Pro podle certifikace dráždí oči. Existuje u něj podezření na karcinogenní účinky. Ví se, že může poškodit plod v těle matky. Je tu možné nebezpečí poškození reprodukčních schopností. Postřik je škodlivý pro vodní organismy, a také může vyvolat dlouhodobě nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Jsou to varovné informace a doporučení přímo od výrobce, není důvod jim nevěřit.

Bell Pro rozhodně není bylinkový čajíček, abyste jej kloktali anebo se v něm koupali. To dá rozum. I proto také výrobce pečlivě nabádá, aby ten, kdo s tímhle postřikem jakkoliv manipuluje, používal ochranné rukavice, ochranný oděv, ochranné brýle a obličejový štít. A těm, kdo jej mají někde naskladněný, ukládá, aby jej drželi pod zámkem. Aby i prázdný obal od něj likvidovali jako nebezpečný odpad. S fungicidem Bell Pro prostě není legrace.

Na první pohled to tak nevypadá, ale Bell Pro je jedním z relativně nejbezpečnějších přípravků na ochranu rostlin.

Pokud je tedy obyčejný fungicid Bell Pro tak trochu ošklivý, ale pořád hodný, jak potom vypadá opravdu nebezpečný koktejl?

Můžeme se podívat například na insekticidní přípravky, třeba na RELDAN 22, jehož hlavní účinnou látkou je chlorpyrifos-metyl. Možná rizika? Dráždí kůži, může vyvolat alergickou kožní reakci, způsobit ospalost nebo závratě a při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt. Je také vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. Při manipulaci s postřikem RELDAN 22 je třeba zamezit vdechování par, s běžnými ochrannými rukavicemi si při delší manipulaci nevystačíte (potřebujete ochranné rukavice třídy 3 a vyšší) a doporučuje se i ochrana dýchacích cest.

A hlavně, je tu ještě jeden dost zásadní rozdíl: postřiky obsahující chlorpyrifos a chlorpyrifos-metyl už naši zemědělci nebudou moci používat. Letos 10. února o tom rozhodla Evropská komise, která tyhle dvě substance vyřadila ze seznamu schválených látek. Už nesplňují kritéria evropské směrnice o pesticidech. Proč? To je přeci jasné: chlorpyrifos je totiž toxický!

V půdě, vodě i ve dřevě přetrvává týdny. Je endokrinním disruptorem, což znamená, že narušuje funkci hormonů v lidském těle. I relativně nízká expozice může během nitroděložního vývoje vést k dlouhodobým změnám ve struktuře mozku dítěte. Je také pravděpodobně genotoxický. A proto musel být po zásluze vyškrtnut z arzenálu evropských agronomů.

Chlorpyrifos a jeho příbuzný chlorpyrifos-metyl, kterých ještě předloni vpravili naši zemědělci do polí hodně přes 136 tun, jsou teď oficiálně zakázané. Zemědělci ještě letos mohou spotřebovat naskladněné zásoby, ale je to už doopravdy naposled.

Na co chci poukázat, je fakt, že v roce 2018 je chlorpyrifos a chlorpyrifos-metyl dokonalý, nenahraditelný a při správné aplikace naprosto bezpečný. O necelé dvě léta později je zakázaný jako škodlivý a toxický.

Možná se vám teď do mysli vkrádá otázka, jestli se o tak zjevné nebezpečnosti chlorpyrifosu nevědělo dřív? Vědělo.

Přeci jen, vyrábí se a používá od roku 1965. A ano, dobře posledních dvacet let se na stolech odpovědných funkcionářů vršily studie, popisující jeho závadnost.

Jenže v Evropě také fungovala a funguje silná lobby výrobců, například společností Corteva a Ascenza, jeho největších výrobců. A k obhájcům chlorpyrifosu je také třeba přičíst desetitisíce zemědělců, kteří si jeho nepopiratelný insekticidní efekt posledních pětapadesát let skutečně pochvalovali.

Možná vám přijde počáteční srovnávání fungicidu Bell Pro a insekticidu RELDAN 22 jako míchání jablek s hruškami. Nebojte, nejde o žádný útok na jejich výrobce, jen o namátkové srovnání dvou hojně využívaných postřiků. Jednoho spolehlivého a bezpečného, druhého již v probíhajícím zákazu. Společné jim je to, že ještě předloni byli oba na špici efektivity a spolehlivosti, a letos už tam zůstal jen jeden.

Jaké z toho plyne poučení? Že se možná ne vždy vyplatí dát na slova agronomů a zemědělských odborníků o tom, že každý zatím úředně schválený pesticid je naprosto v pořádku. A že při dodržení nezbytných zásad správné aplikace je vždy zcela v neškodný. Mají pravdu, to ano. Dnes. Ale za dva roky? To už může být jinak.

Zvlášť si přitom dejte pozor na to, když už vám něco takového tvrdí, jestli na sobě zrovna nemají ochranné rukavice, oděv a brýle. Proč? Protože přesně tyhle výrobcem doporučované ochranné pomůcky na sobě nejspíš mít nebudete, když po polní cestě budete projíždět s kočárkem.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (103)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří S

28.7.2020 05:57
Možná to bude znít hloupě, ale položím tu otázku jinak. Porovnejme insekticidy například zmíněný Reldan 22 a Decis mega, tudíž chlorpyrifos a jak se všude tvrdí bezpečný pyrethroid. Je skutečně potřebným záměrem zrušit chlorpyrifos, jehož jednou aplikací vyřešíte napadení škůdcem? Nebo je lepší místo toho jet do pole 2x a někdy i 3x s méně účinným pyrethroidem? Není expozice sice údajně slabšího insekticidu ale častěji nakonec pro přírodu i člověka horší? Navíc může dojít častěji k úletu, k chybě pracovníka a podobně.

Přičemž bezpečnostní list Decis mega uvádí takřka stejné nebezpečí jak zmíněný Reldan.

Děkuji za odpověď.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

28.7.2020 07:03 Reaguje na Jiří S
Uctivě zdravím, to je ale spíš otázka pro UKZÚZ, potažmo pro EK, kteří za aktuálním přehodnocením chlorpyrifosu (a neprodloužením jeho zápisu mezi povolené ú.l.) stojí, ne?
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

28.7.2020 09:42 Reaguje na Radomír Dohnal
Spíše by to měla být otázka pro chemickotechnologické školy a výrobce. UKUZ a EK jsou jen úředníci jež nemusí mít odborné profesní vzdělání. Co lepšího nabízí v těchto segmentech ekobio výroba ????
Odpovědět
JS

Jiří S

28.7.2020 11:23 Reaguje na Krejcar Stanislav
Řekl bych, že EK momentálně zakazuje pesticidy jen podle mediálního tlaku některých eko organizací. Jsou zcela jistě mnohem horší přípravky než glyfosát a podobně, jen nejsou na očích. Takže se asi sbírají jen bodíky, řekl bych.
Odpovědět
JS

Jiří S

28.7.2020 11:27 Reaguje na Krejcar Stanislav
Dle mého úsudku, ale opravdu je to asi jen moje představa, vzhledem k tomu, že půdní organismy mají dost velkou regenerační schopnost obnovovat populace, je lepší aplikovat jeden ,,ostřejší,, přípravek, kdy pak budou mít o to více času ty populace obnovit, než třikrát slabší přípravek, ale jak říkáte, měla by to být otázka pro vědeckou obec.
Odpovědět
JS

Jiří S

28.7.2020 11:22 Reaguje na Radomír Dohnal
Když se budete bavit s člověkem z úkzúz tak ti jen obvykle kroutí hlavou nad tím, co EK dokáže všechno zrušit či zakázat, ti jsou spíše pro ponechání takových přípravků.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.7.2020 06:53
Pane Dohnale, položíte-li otázku a problém tímto způsobem, máte pravdu. Napíšu vám teď jedno- zahledím-li se jako nepoučený laik do příbalového letáku jakéhokoliv léku, začne mě jímat nervozita brzy také. Totiž- kdybych se tím nějak moc vzrušoval. Ta situace je totiž v podstatě stejná jako u pesticidů. Ty jsou bohužel potřeba zrovna jako léky a obojí svým způsobem zdraví poškozuje.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

28.7.2020 07:07 Reaguje na pavel peregrin
Pochopitelně ano. Stejně jako by nás nejistota začala jímat, když bychom se začetli do většiny příbalových letáků. A co teprve ostatní biocidy, kterých je užíváno násobně více, než pesticidů, a pouštíme si je i více k tělu, panečku. No, nutí to k zamyšlení.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.7.2020 08:44 Reaguje na Radomír Dohnal
Je vidět, že netušíte proč uvedení léku do prodeje trvá od objevu účinné látky 10, ale spíše 15 - 20let. Pro vaši informaci , těch deset a více let trvají studie o bezpečnosti a skutečném účinku léků. Na rozdíl od pesticidů.
Odpovědět
JS

Jiří S

28.7.2020 11:20 Reaguje na Jiří Daneš
A přesně toliko let to trvá i u pesticidů, není pravdou, že by se to dělo jinak než u léků.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.7.2020 17:04 Reaguje na Jiří S
V podniku, kde jsem až do důchodu pracoval jako jeden z řídících pracovníků, byl prováděn výzkum a vyroba obojího, léků a léčivých látek (substance), takže proto mohu odpovědně prohlásit, že délka schvalovacího řízení u léků je nepoměrně delší, než u pesticidů. Je myšleno schvalovací řízení pro uvedení do prodeje a tedy do užívání.
Nelžete, Jiří S!
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 07:40 Reaguje na Jiří Daneš
V klidu pane Daneš, nelžu. Můžete se pochlubit ve které firmě jste to pracoval?

Od objevení látky do uvedení na trh účinná látka v zemědělství trvá obvykle kolem 15 let. A začínám dosti pochybovat o vašem zainteresování do chemie. Takže nelžete vy.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.7.2020 07:41 Reaguje na pavel peregrin
Ano to jste napsal správně... Léky jsou také svinstvo... a také léky jsou na trhu v takovém rozsahu jen kvůli farmaceutickému lobby.... léky se dnes prodávají "na všechny neduhy" (i na ty, které neexistují)...

Stejně tak funguje i business s domácí chemií... čističe, různé prostředky pro domácnost, atd..... to jsou také velice škodlivé a ŽP a zdraví všeho ohrožující látky....

Nebo třeba osobní kosmetika.... ty konvenční jsou také toxické a zdraví poškozující....

Nebo například taková pasta značky signal nebo jiné levné pasty jsou pro zdraví dutiny ústní a nejen ní naprosto devastující.... vyloženě ničí zuby i dásně... toto se například i učí na VŠ, pokud studujete na zubaře.... je to známý fakt.....

A tak je to skoro u všech oblastí lidské činnosti a u skoro všech produktů...

Člověk i všechny jiné organismy na planetě jsou vystaveny působení koktailu stovek až tisíců zdraví a ŽP poškozujících látek a toto je potřeba změnit, protože to doslova celou planetu zabíjí....

A proč to tak je? Protože to zatím nikdo nezakázal a protože je často levnější vyrobit něco syntetickou cestou a bez ohledu na druh využití těchto výrobků, než se zabývat tím, co to vlastně produkuji a co to způsobuje..... značná část populace se tak nějakou měrou podílí na obchodu se smrtí.....

Dobré je, že dnes existují i takové výrobky, které mají velice nízkou nebo i "nulovou" toxicitu. Je tak na každém z nás jak se máme rádi, jak si necháme ničit zdraví a jak přispíváme k poškozování ŽP...
Odpovědět
JS

Jiří S

28.7.2020 11:31 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Upřímně ty bioprodukty bych být vámi toliko taky neobhajoval, čímž nechci říct, že nejsou špatné, určitě by se do určité míry měli produkovat. Ale. Například biokosmetika je silně zatížena těžkými kovy a to dost často i řádově více a tak to je i s bioprodukcí např. u vín o tom bych jako vinohradník mohl povídat a tak to prostě bohužel je, zase tak moc si nevyberete.
Odpovědět
JS

Jiří S

28.7.2020 11:31 Reaguje na Jiří S
*jsou
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.7.2020 07:48 Reaguje na pavel peregrin
Jinak ani léky ani chemii kdekoliv jinde ROZHODNĚ NEPOTŘEBUJEME, nebo potřebujeme jen v ojedinělých případech.... to, že tyto věci potřebujeme Vám do hlavy nalil marketing okolo těchto produktů....

Já žiju tak, že se léčím bylinkami, domácí čističe si vyrábím sám s takových věcí jako jsou ocet, citróny, sůl, atd. Kosmetiku kupuji přírodní, atd. atd. Celé to ani není dražší, protože hromadu věcí, které píšete, že potřebujeme prostě nekupuji a vůbec mi nechybí..... tento přístup vyhnutí se syntetickým látkám je naopak často levnější......
Odpovědět
ag

agrice

28.7.2020 09:45 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Au, bez "chemie" (chem.průmysl) budete sedět nahou pr..lí na udusané hlíně pod volným nebem. (omlouvám se, ale tohle tvrzení nedokáži odzdrojovat - jen k použítí kys. sírové jsou toho "tuny").
Prosím nenechte se ovlivňovat marketingem...
PS:
Tu sůl a citrony domů dostanete jak?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.7.2020 10:40 Reaguje na agrice
Žeprej nenechte se ovlivňovat marketingem :D

Marketing slouží k tomu, aby lidi věci nekupovali??? :D

Ty jsi ale účelový bezejmenný demagog.....

To je fakt masakr co sem chodí některé entity spát za bludy.....
Odpovědět
ag

agrice

28.7.2020 10:48 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Prosím nenchte se ovlivňovat marketingem. Jedno jestli ekologistickým nebo vlastním.
Ovšem co chtít od člověka jenž za:
a) nedokáže poznat podstatné od nepodstatného (chemický průmysl je spolutvůrcem toho co nazýváme civilizací)
b) neodpovídá na přímý dotaz pro diskusi
c) nediskutuje
d) nedokáže přiznat svůj nevalidní argument ani po upozornění.
Děkuji za Vaši reakci
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.7.2020 06:47 Reaguje na agrice
S demagogem se diskuse vést nedá a já nehodlám mařit energii pro takové co se schovávají za nick a nejsou se ani schopni pod svoje demagogické výroky podepsat....
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 10:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Bez chemie byste chodil nahatý a bydlel v jeskyni. Pochopitelně nevytápěné, protože vynález ohně je prazáklad chemického průmyslu. To samé i vydělávání kožešin, aby bylo jasno.
Ale dlouho byste to nedělal, protože byste zemřel hlady.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.7.2020 11:00 Reaguje na agrice
No rozhodně, se Vám ta odpověď povedla,"agrice". Jenže, aby člověk dostal domů sůl (NaCl, je těžena hornicky či sběrem z odpařených přírodních slaných vod, jako jsou třeba moře) a citrony (rostou na stromě - citroníku), nepotřebuje k tomu chemii a chemický průmysl už vůbec ne. Sůl i citrony lidé používali už před mnoha staletími, kdy nebylo ani známo slovo "chemie", natož chemický průmysl.
Odpovědět
ag

agrice

28.7.2020 11:12 Reaguje na Jiří Daneš
Nepotřebujete chemii? Do toho marketu se to dostalo nejspíš teleportací. Vážení i ta pitomá bavlněná (asi nepoužíváte plast) taška potřebuje při svém vzniku chemii (výroba vlákna). A to nemluvím o drobnostech, jako jsou paliva a maziva, legovací přísady do oceli strojů a pod.
Většina věcí při výrobě (provozu) potřebuje něco z chem. průmyslu.
Prosím, přírodní vědy jsou opravdu k něčemu dobré.
PS: i ta sůl v marketu je v úhledných balíčcích spojených z proklínanou chemií.
Pardon
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.7.2020 17:38 Reaguje na agrice
I bavlna je produkt bavlníku, což je keř. a manipulovat s "drobnostmi jako jsou paliva a maziva, legovací přísady do oceli strojů a pod.", je na návštěvu psychiatrické ambulance. Tu bavlnu používali lidé v dobách, kdy o těch Vašich "drobnostechů neměli ani tušení.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 10:58 Reaguje na Jiří Daneš
Bavlnu bez chemie nevypěstujete. Existovalo krátké období a oblast, kde to šlo (Jih USA), po vyčerpání půdy tamních polí se i tam bavlna pěstuje intenzívně, za pomoci (agro)chemie.

Jistěže, lidé doby kamenné mohli např. sbírat z jara vylínanou mamutí srst a plést si z ní oděvy, ale mělo to pár stinných stránek:
Dalo se to dělat s hustotou pod jednoho obyvatele na km2
Střední délka života byla tehdy kolem 25 let
A stejně se bez chemie neobešli, protože využívali oheň.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.7.2020 13:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Škoda, že vás pane Šimůnku nikdy nezajímala realita.. kdyby vás totiž zajímalo jak to je, tak by jste nepsal, že bavlna nejde vypěstovat bez chemie....
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.7.2020 17:21 Reaguje na Jan Šimůnek
Nepište blbosti, hoření je sice slučování uhlíku, případně organických látek (přesněji organogeních), s kyslíkem ze vzduchu, ale abyste oheň používal, nemusíte o chemi vědět vůbec nic. Naši předkové ani neznali slovo chemie.
Kdyby bez produktů chemické výroby lidstvo nemohlo existovat, tak byste tady nebyl Vy ani já a že tady jsme je dokladem že to šlo i bez chemie a její znalosti.
A to jsem tu chemii vystudoval, celý život se jí živil a bavilo mě to zaměstnání.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:25 Reaguje na Jiří Daneš
To, že název vznikl později, ještě nic neznamená.
V podstatě i řada potravinářských technologií má chemický základ, od konzervace potravin (mléčné kvašení, uzení) až po výrobu pečiva.
Pokud by lidstvo tyto a další (třeba vydělávání kůži tříslovinami z kůry některých stromů a keřů) technologie nezvládlo už ve velmi raném období svého vývoje (byť na ryze empirické bázi), byli bychom opravdu jen opice, omylem slezlé ze stromů.
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

30.7.2020 20:27 Reaguje na Jiří Daneš
Ano bavlnu pouzivaji lide dlouho, stejne jako alsi prirodi produkty. Problem je, ze bez toho, cemu Vy rikate chemie, by tu bylo dost jidla, bavlny, citronu a dalsich prijemnych veci tak pro miliardu lidi. A ti ostatni by museli prejit na nechemicky tj nehmotny zpusob existence.
Odpovědět
ig

28.7.2020 10:55 Reaguje na Lukáš Kašpárek
V tomto bodě s Vámi částečně souhlasím. Ne sice do té míry, abych začal doma čistit věci octem, ale třeba nadužívání domácí chemie je zjevné. Při tom řešení je extrémně jednoduché a komfort uživatele se tím ještě zvýší - stačí si třeba na nádobku s jarem našroubovat dávkovač, běžnou to laboratorní i průmyslovou komponentu. Uživatel rychle zjistí, že na umytí nádobí nebo podlahy stačí doslova pár kapek detergentu a lahvička mu vydrží mnoho měsíců. Trocha dobře provedené osvěty by v tomto bodě dokázala mnoho. Bohužel je to v rukou příliš zapálených aktivistů, kteří radí jenom jak mýt nádobí hlemýždím slizem (teď si vymýšlím) nebo jak snížit objem wc splachovací nádržky o třetinu (a pak muset splachovat dvakrát, teď si nevymýšlím) čímž běžný lid jen odrazují.
Odpovědět
JS

Jiří S

28.7.2020 11:29 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Skutečně marketing? Mne teda vždy otec učil neposlouchat obchoďáky a rozhodovat se podle vlastního uvážení, co vidím na poli. A nepřál bych vám udělat chybu a pak celý rok sledovat a vědět, že vyděláte z toho pole o polovinu méně. Většina agronomů se rozhoduje podle sebe, ne podle někoho jiného.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.7.2020 13:31 Reaguje na Jiří S
Neberte to osobně, ale to si myslí všichni, že nepodléhají vábení trhu a že jsou pány svého osudu.

I já sám na sobě občas pozoruji jak se nechám chvilkově zmást a jak si nechám vnuknout myšlenku typu.... "to by se mi hodilo".. a pak si v 99% případů řeknu.... brzdi, nepotřebuješ to....

Všichni jsme pod palbou (vědomě, nebo i podprahově) reklamy a celkově všech technik na zblbnutí obyvatel samozřejmě včetně účelové manipulace ze strany některých politiků (např. jako je Babiš, Toman, Zeman,....).

Dnes se člověk doslova prodírá lží, demagogií a manipulací všeho druhu a zachovat si čistou mysl je těžší a těžší...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.7.2020 17:28 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Konečně s Vámi může souhlasit. Jen málokdo si včas uvědomí, že základním posláním marketingu je, přesvědčit potenciálního zákazníka, že potřebuje to co mu může výrobce či obchodník prodat, i když to nikdy nepotřeboval a potřebovat ani nebude. Jde o základní poučku výuky marketingu a lež o předmětu prodeje je základní prostředek maketingu.
I já se musím někdy přemahat, abych "vábení" nepodlehl.
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 07:43 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Dobře pane Kašpárku, když to řeknete takhle, tak s Vámi souhlasím. Nicméně podotknu, že každý agronom je pod tlakem představenstva, či majitele podniku s tím, že musí mít co nejnižší náklady a skutečně si vždy rozmyslí aplikaci nějaké účinné látky, jinak by dostal po prstech.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.7.2020 13:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Částečně souhlasím.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

29.7.2020 06:40 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To bude asi stejné , jako u té paní před pár měsíci , co se tetanus u svého synka pokoušela léčit bylinkami a skoro ho zabila. V podstatě by měla "sedět"
Prostě potřebujeme účinnější léky , než hrst bylinek. A to mám čaj z nich rád.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.7.2020 07:00 Reaguje na Petr Pekařík
Každý si může vybrat čím si bude kazit zdraví a čím bude přispívat k ničení ŽP... pokud chce být člověk zdraví tak se podle toho hlavně musí chovat. Většina běžně informované veřejnosti ale vůbec neřeší jak jejich způsob života a jejich každodenní rozhodnutí o čemkoliv ovlivňuje jejich zdraví... a pak protože jsou líní zabývat se tím jen sáhnou po prášcích a mají splněno... a lenosti přemýšlet zneužívají marketingy všeho druhu... pro trh je prostě nejvýhodnější pokud jsou lidi ovce a pokud jsou líní přemýšlet co opravdu potřebují a co je jim jen namluveno, že potřebují.

Neříkám, že v dnešním světě vše nahradíme nesyntetickými látkami, ale jde o to minimalizovat potřebu jejich použití jen na to, kde je to "nutné". A podle toho jak to praktikuji já, tak nutné to není v 90% případů...

Ale je to na zodpovědnosti každého z nás... zodpovědnosti jak vůči sobě samému, tak vůči zbytku světa...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.7.2020 07:02 Reaguje na Petr Pekařík
Jinak nemám rád, když někdo prezentuje extrémní situaci (to co píšete teď vy) jako normální stav....

Tetanus by léčil bylinkami jen idiot...
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 10:58 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nebo eko-bio pomatenec
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.7.2020 08:56 Reaguje na pavel peregrin
Srovnávat léky a pesticidy můž jen úplný ... Výraz si může každý doplnit podle svého gusta. Já, jako chemik, který pracoval při výrobě obojího, si dovolím jen pana, co si říká "pavel peregrin", upozornit ž e zatím co léky se přesně dávkují při užití v tabletách, kapslích, injekcích a infuzích, tak zemědělci dávkují pesticidy, ale i léky pro dobytek, po hrstích, kýblec a podobně. Moderní zemědělci mají, pro donedávné zneužívání antibiotik při chovech hospodářských zvířat,význammný podíl na rezistenci patogenů, která způsobila a dodnes způsobuje i smrt mnoha pacientů pro neúčinnost léčby.
Odpovědět
ag

agrice

28.7.2020 09:12 Reaguje na Jiří Daneš
"Po hrstích, kýblech" nevím, kde jste to vzal. Tohle tvrdit "může jen úplný ... Výraz si může každý doplnit". Prosím, mimo používání demagogického ... (já bych řekl hýkání, ale neřeknu!) se pokuste svá tvrzení zdrojovat. Stejně, jako u Vašeho předchozího vstupu.
Děkuji.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.7.2020 10:49 Reaguje na agrice
Antibiotika musela být před léty pro použití v chovu hospodářských zvířat zakázána, kvůli tomu že byla zneužívána zemědělci z JZD, dokonce se snažili zdůvodnit jejich používání kvůlizvýšení užitkovosti. "Náhradou" měli být tak zvané neantibiotické stimulátory růstu hospodářských zvířet, které se vyráběly zcela synteticky a nevznikal na ně dle dlouhodobých studií rezistence u patogenních bakterií. Moje diplomová práce kterou jsem obhájil na červený diplom, byla právě na toto téma a také organizoval a vedl několik let výrobu těchto neantibiotických stimulátorů, nemám tedy potřebu něco zdrojovat. Nenutím Vás věřit informacím, které jsem uvedl. Chápu, že jako "agrice" se bráníte.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.7.2020 10:52 Reaguje na Jiří Daneš
Antibiotika musela být před léty pro použití v chovu hospodářských zvířat zakázána, kvůli tomu že byla zneužívána zemědělci z JZD. Dokonce se snažili zdůvodnit jejich používání kvůli zvýšení užitkovosti. "Náhradou" měly být tak zvané neantibiotické stimulátory růstu hospodářských zvířat, které se vyráběly zcela synteticky a nevznikala na ně dle dlouhodobých studií rezistence u patogenních bakterií. Moje diplomová práce kterou jsem obhájil na červený diplom, byla právě na toto téma a také organizoval a vedl několik let výrobu těchto neantibiotických stimulátorů. Nemám tedy potřebu něco zdrojovat. Nenutím Vás věřit informacím, které jsem uvedl. Chápu, že jako "agrice" se bráníte.
Odpovědět
JS

Jiří S

28.7.2020 11:17 Reaguje na Jiří Daneš
Jak píšete, před léty, takže minimálně 20 - 30 let, to už je dost dávno. Jsme již zcela někde jinde.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.7.2020 17:48 Reaguje na Jiří S
Obávám se, že jsme někde jinde, viz zákaz prodeje vajec z Belgie a snad i z Nizozemí před pár lety a to kvůli zakázaným látkám, používaným v chovu drůbeže ("Vejce z Nizozemska a Belgie musí před prodejem v Česku na testy…
https://ct24.ceskatelevize.cz/2207221-vejce-z-nizozemska-a-belgie-musi…

Čeští dovozci vajíček a produktů z nich z Nizozemska a Belgie budou muset laboratorně zjistit, zda potraviny neobsahují prostředek na hubení hmyzu fipronil.").
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 08:07 Reaguje na Jiří Daneš
Však to je snad dobrá zpráva ne? Čeho se tedy obáváte?
Odpovědět
ag

agrice

28.7.2020 11:22 Reaguje na Jiří Daneš
Děkuji za odpověď. Respektuji Vaši připomínku k vzniku resistencí. Možná jen doplňte kde se ještě pořád antibiotika ve velkém užívájí např. v produkci drůbežího.
Nerespektuji Vaši poznámku ke způsobu dávkování. Opravdu to takhle nevidím. Antibiotika jsou léčiva a to znamená doktor. Tedy ne zemědělec,
Odpovědět
ag

agrice

28.7.2020 11:27 Reaguje na Jiří Daneš
Možná bych měl dodat, že jde o obhajobu "selského" rozumu před novodobým náboženstvím. Proto volám po zdrojování a VĚCNÉ diskusi.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.7.2020 13:55 Reaguje na Jiří Daneš
Chemik sice jste, ale je vidět, že už jste z toho hodně vyšel. Jestli si myslíte, že zemědělská chemie se dávkuje po kýblech, tak to jste hodně, ale hodně vedle. Moderní herbicidy se dávkují v gramech na hektar, víte?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:03 Reaguje na pavel peregrin
Veterinární medicína zní skutečně léky s velkou terapeutickou šíří, které se dají hromadně (celý kravín, prasečák, hala se slepicemi) přidávat do krmiva nebo pití. Ono když máte halu se stovkami krav, prasat, nebo tisícovkami slepic, se moc individuálně léčit nedá.
V humánní medicíně se to zkoušeli napodobit při fluoridaci vody. Dost nešťastně, protože fluorid tak velkou terapeutickou šířku nemá (má nanejvýš 1:8, u výše uvedených přípravků je 1:10 nutné minimum), takže nadělali víc škody než užitku.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.7.2020 14:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Jsem v obraze, protože provozujeme chov prasat.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.7.2020 17:36 Reaguje na pavel peregrin
Vy ovšem nejste jediný zemědělec v Česku, možná jste výjimka ...
Já jsem chemickou výrobu spíše řídil, než aplikoval v terénu její produkty.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.7.2020 18:33 Reaguje na pavel peregrin
Nedělejte z lidí voly, gramy na hektar? To by musely být chemicky extrémně čisté látky s obsahem celých 100% (takové jsou nevyrobitelné), nebo látky mimořádně jedovaté pro živé organismy, jako jsou třeba dioxiny.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.7.2020 06:54 Reaguje na Jiří Daneš
Nedělám, opravdu se aplikují gramy přípravku na ha. Např. tribenuron-methyl 15 g, propoxycarbazone 60g, chlorsulfuron i 5g. A věřte, že to funguje.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.7.2020 08:53
I když se mi to osobně nelíbí , musíme uznat že bez chemie se prozatím zemědělství neobejde. Musíme si vybrat zda dostatek potravin a nějaká cenová úroveň ,anebo vysoká cenová úroveň a proměnlivé množství potravin na trhu.
Ve smyslu hesla "chléb a hry" se jedná i o politickou otázku. Žádná vláda by neobstála v očích voličů pokud by jim poskytla pouze ekologické produkty za jejich skutečnou cenu.

Přesto by se mělo silně tlačit na to, aby přípravky byly používány pouze v nezbytných případech , o čemž se dnes nedá mluvit. Jsou nadužívány a hlavně tady nešermujte sloganem, že ČR patří k těm lepším zemím v EU.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.7.2020 09:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Kupuji hodně produktů v BIO kvalitě a cena je vyšší tak o 5-10%... "katastrofa!"

Já si cením svoje zdraví i zdraví krajiny šetrně obhospodařované na víc než pár korun navíc.....

Samozřejmě že se dá pochopit, že některé produkty zemědělské prvovýroby budou produkovány s použitím určitého druhu a množství chemie, ale opravdu valná část produktů může být BIO a o žádné strhnutí peněženky se jednat nebude.... navíc.... někdy se podívejte kolik potravin se vyhodí.... takže co je levné?

Koupit to o 10% levnější a pak toho stejně 30% vyhodit do koše, nebo je lepší koupit něco zdravého, kvalitního a podporujícího zdravou a fungující krajinu, dražšího o 10% a vyhodit jen občas něco?

Potraviny se stali tak levnými, že si jich většina lidí vůbec neváží.....

Všechno je to v hlavě....
Odpovědět
AM

Anežka M

28.7.2020 13:27 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pět až deset procent? A to jste vzal kde, prosimvás?

Statistikou nedisponuju, ale z letmé supermarketové dojmologie mi biopotraviny připadají dražší o desítky procent, někdy i dvojnásob. Nekupuju je, bo jsem socka. Většina lidí jsou socky (podívejte se kde je medián příjmu). Konvenční potraviny opravdu JSOU levné, problém je ale v tom obrovském rozdílu v ceně a dostupnosti (ne každý má náladu a čas obíhat padesát bio lokálních farmářů tu pro mlíčko, tu pro kuřátko nebo cuketku). Dokud se ceny (a dostupnost) bio-nebio nepřiblíží na těch relativně přijatelných pět až deset procent, nezmění se nic.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.7.2020 17:44 Reaguje na Anežka M
BIO citrony v Tescu trojnásobek oproti normálním. A stejně mají chemicky ošetřenou kůru, takže jakákoli výhoda 0.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.7.2020 14:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak jsem se díval jak je to s citróny. Tesco normální citróny 69,- za kilo a Lidl 59,- a kilo, ale BIO.... a ty mají kůru vhodnou ke konzumaci.... ty mimochodem kupuji i já...

Cenu totiž netvoří jen náklady na produkci, ale i poptávka, marketingové tahy a další faktory...
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:27 Reaguje na Lukáš Kašpárek
I u těch BIO, když jsem se na ně naposled díval, byla cedulka, že kůra je chemicky ošetřena a není vhodná ke konzumaci.

Z dětství si pamatuji, že se kůra z citronů a pomerančů nakládala do cukru.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.7.2020 13:52 Reaguje na Anežka M
Neplatí to samozřejmě u všeho, to ne. Ale u hodně výrobků jsem se již setkal s třeba i stejnou cenou mezi BIO a neBIO. Často jsou BIO produkty dražší jen o jednotky procent a někdy jde opravdu o třeba dvojnásobek.

Jde ale o celkový způsob uvažování nad tím co potřebuji a co kupuji.

U kuřete, které stojí opravdu skoro dvojnásobek v BIO kvalitě to mám nastaveno tak, že raději si koupím kvalitní, chutné a zdravé kuře 1 měsíčně, než abych za stejné peníze koupil dvě a přitom měl akorát tak strach co do sebe dávám a také výčitky, že podporuji zlo ve formě průmyslové produkce masa, jako by to ani nebylo ze zvířat.

A jak jsem také psal výše, zásadní je i to kolik toho člověk vyhodí nebo jinak znehodnotí. Všechny tyto proměnné platí a jistě jsem i něco zapomněl zmínit.

Každopádně každý si může vybrat jakou cestou chce životem jít... jak říkám pořád, omezeni jsme všichni jen svým způsobem přemýšlení... reálný svět rozhodně nemá tolik omezení, kolik si jich na sebe člověk sám uplete...


Odpovědět
ag

agrice

28.7.2020 09:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jen doplním. Pokud v běžném (konvence) osevním sledu je např. pšenice zastoupena 1x za 3-4 roky (ekonomika vládne). Tak v ekologii je jednou za cca 7 let. To znamená, že jen přechod na delší sled znamená pokles PRODUKCE na 4/7 (57 %) současného stavu. Pochopitelně při dodržení podmínky STEJNÉHO VÝNOSU a udržení výměry orné půdy.
O pravděpodobnosti dodržení podmínky dvě lze s úspěchem pochybovat. Stačí se podívat na poměr kultur T (443 tis.ha) a R (90 tis.ha) ve statistice (https://eagri.cz/ssl/web/file/654505/Zemedelstvi_2019_web.pdf).
A propo - není ironické, že z celkové plochy TTP (1018 tis.ha - https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-od-roku-1989-v-cislech-aktualizovano-1552020#09) tvoří 43 % eko plochy?
Z orné to je 3,66 procenta. Nevíte proč? Když je to přece tak super?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.7.2020 13:11 Reaguje na agrice
Chtěla jsem se mrknout na Váš první odkaz. Bohužel je chráněný heslem, takže pro mne a většinu ostatních čtenářů na ekolistu nepřístupný.

Můžete mi, prosím, prozradit, jaké plodiny se skrývají za písmenky T a R? Předem dík za odpověď.
Odpovědět
JS

Jiří S

28.7.2020 13:35 Reaguje na Majka Kletečková
T je trvale travní porost a R je kultura orná půda
Odpovědět
RV

Richard Vacek

28.7.2020 09:45
A existuje nějaké chemikálie, u které by neexistovala možnost negativního působení na zdraví? Kuchyňská sůl? Cukr? Lékaři by mohli povídat, kolik zdravotních případů kvůli těmto chemikáliím se jim dostává do rukou. Kam se na to hrabou chemikálie ze zemědělství. Vždyť i z pohledu akutní otravy je smrtelná dávka kuchyňské soli nižší než tolik propíraného glyfosátu.
Odpovědět

Petr Šrámek

22.8.2020 19:26 Reaguje na Richard Vacek
Trefa ona taky kuchyňská sůl je prokázaný karcinogen v knize světové zdravotnické organizace a glyfosát je pouze pravděpodobný karcinogen
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.7.2020 13:17
Pokud má autor článku pravdu, tak je opodstatněné požadovat pro veřejnost právo na informace o tom, kdy se jaké jedy budou aplikovat nebo už aplikovaly na zemědělská pole v blízkosti veřejně přístupných míst např. polních cest, luk, silnic. Nejlépe na nějakém veřejném webu / registru (pod patronací MZe?).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.7.2020 14:20 Reaguje na Majka Kletečková
Zemědělská chemie je oficiálně schválená a pro její aplikaci platí přesná pravidla. Není důvod požadovat tyto informace.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.7.2020 21:14 Reaguje na pavel peregrin
To, že je zemědělská chemie oficiálně schválená neznamená, že bude povolena i v budoucnu viz článek. Z ranního komentáře vašeho kolegy zemědělce "...Není expozice údajně slabšího insekticidu ale častěji nakonec pro přírodu i člověka horší? ... může dojít častěji k úletu, k chybě pracovníka" plyne, že ani na přesná pravidla pro aplikaci jedů se nelze spolehnout.

Odpovědět
JS

Jiří S

29.7.2020 05:57 Reaguje na Majka Kletečková
Tím sem nechtěl říct, že to tak bude. Ale kde je člověk, tam je chyba. A pracovníci v zemědělství zrovna vysokoškolsky vzdělaní nejsou, abych to řekl kulantně.

Tou opakovanou aplikací jsem měl spíše na mysli to, že se tím častěji například ničí půdní život. Nejlépe to je vidět u plodin, kde byli zakázány insekticidní mořidla, v kombinaci s chlorpyrifosem. Vemte si takovou řepku, dříve stačilo moření (troška účinné látky) a podzim byl vyřešen, ted tam dost často musíte i dvakrát kvůli dřepčíkovi a mšicím. Např u řepky si za chemizaci můžou sami ekologické organizace v kombinaci s EK, která jejich návrhy přijala.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.7.2020 06:59 Reaguje na Majka Kletečková
Bez použití agrochemie se výživa lidstva neobejde, minimálně v dalších sto letech. Co se týká pravidel, je to vždy o lidské chybě. Lékaři v dobré víře sprovodí ze světa každoročně desítky lidí a také se nad tím nikdo nepozastavuje.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.7.2020 17:54 Reaguje na pavel peregrin
Ano to si spousta těch, co agrochemii používají, myslí. Proto přes 50% dětí do 10ti let trpí v současnosti nějakou alergií. A nejen dětí.
Vaše poznámka o lékařích je pořádná hovadina, není Vám to, vůči těm lékařům, blbé?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.7.2020 20:10 Reaguje na Jiří Daneš
Zemědělství bez agrochemie, alespoň to rozhodující, dělat nelze. Pokud tvrdíte opak, nerozumíte problému. A s doktory problém nemám, hovadina to není a jsem dalek toho doktory si idealizovat a glorifikovat.Špatné diagnozy, zanedbaná pooperační péče, zpackané operační výkony, špatně nastavené léky- mám pokračovat? Chcete mi to vyvracet? Já nechci doktory nijak dehonestovat, ale také je nebudu kdovíjak vynášet do nebe, takže blbé mi to opravdu nepřijde.
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 07:49 Reaguje na Jiří Daneš
Pane Daneš, nevyjadřujte se k nemocem lidí. Očividně jim moc nerozumíte. Alergie v dnešní době není zapříčiněna nějakou agrochemií, ale zvýšený počet alergiků je spíše kvůli čistotě domova a nezatížení organismu cizími látkami (prach a podobně). Pokud se o téma alergií zajímáte, i u alergií například na oříšky jde zajistit snížení reakce. Již se pomalu začíná praktikovat, že se dávkuje nějaký počet gramů oříšků a zvyšuje se množství, ten alergik si zvykne a potravinu může konzumovat. To samé platí pro pyl a podobně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:06 Reaguje na pavel peregrin
Jenže zemědělská chemie automaticky počítá s dobou, kdy by se do daného porostu nemělo chodit, protože je to nebezpečné. Proto by místní lidé měli být konkrétně (plocha, den) informováni (protože včely, domácí zvířata, malé děti).
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 11:09 Reaguje na pavel peregrin
A ještě něco: K čím většímu počtu průšvihů typu zasažení dětí, domácích zvířat, včelstev, sbírané úrody na sousedních pozemcích apod. bude docházet, tím větší bude tlak zemědělcům chemické prostředky plošně zakázat, když s nimi nejsou s to zacházet tak, aby neohrožovali okolí. Takže nějaká povinnost konkrétního informování kdy a na které pole s čím vyjedou, je i v jejich vlastním zájmu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.7.2020 14:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Do daného porostu nemá chodit nikdo, protože tam prostě nemá co dělat. Je to stejný případ, jako kdyby někdo někomu chodil po soukromé zahradě jenom proto, že mu tam zrají maliny. K ohrožení okolí může a to ještě hypoteticky dojít pouze tehdy, pokud zemědělci stříkají za větru. A v tomto případě jde zase jen o nedodržení podmínek, lidskou chybou. Moderní postřikovače umí velice přesně dávkovat jíchu na ha. U velkých podniků nebývá problém, protože agronomové, kteří mají na starost ochranu, vědí, o čem je řeč. Spíše to bývá u malých zemědělců, kteří jsou z velké míry odkázáni na poradce. Ale i u nich samozřejmě platí, že musí dodržovat aplikační podmínky.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.7.2020 17:58 Reaguje na pavel peregrin
Jste snad hloupý? Ještě jste si nevšiml, že i slabý větřík roznáší postřiky i do okolí ošetřovaného pole?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.7.2020 19:36 Reaguje na Jiří Daneš
To jsem si tedy nevšiml, asi máte ostrý zrak.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.7.2020 18:40 Reaguje na pavel peregrin
Zákon č 114/1992 sb, par. 63 odst 2 praví: Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu...
Odst 3 praví: Práva podle odst. 2 se nevstahují na zastavěné pozemky, dvory, sady, zahrady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat.

Tudíž Váš argument, že je to jako chodit někomu po zahradě, tímto padá.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.7.2020 19:40 Reaguje na Jakub Graňák
To je chabý argument. Kdokoliv vstoupí do pole, pohybuje se na soukromém pozemku, pokud neprokáže, že pro pohyb na poli má závažný důvod. A tu škodu, pokud bych chtěl, prokážu, protože není nijak finančně specifikovaná. Pohybovat se na zasetém poli je svévole a trpět to nelze.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.7.2020 10:04 Reaguje na pavel peregrin
To není žádný argument, nýbrž zákon. Stejně by jste mohl tvrdit, že si s vašim autem můžete jezdit jak se vám zachce, poněvadž je to váš soukromý majetek.
Jakožto sběratel minerálů a fosilií se po polích pohybuju po orbě, tudíž si tam můžu chodit jak se mi zachce, nic neničím.
Navíc v tom zákoně se mluví o pozemcích, nikoli čistě o polích. Měli jsme u nás takový případ, že jedna a.s. zkoupila všechny polnosti a ostatní pozemky včetně polní cesty mezi dvěma vesnicemi, kudy jsme často chodívali. Na každý konec dali závoru a začali pořvávat, že tam nemá nikdo co dělat, protože je to jejich soukromý pozemek. Nakonec skončili u soudu (protože se do toho vložily obě obce), prohráli a závory museli odřezat
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.7.2020 10:17 Reaguje na Jakub Graňák
To je v pohodě. Ale vy víte určitě dobře, že já mám na mysli porosty oseté, což je dost rozdíl. Polní cesta je taktéž něco jiného.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.7.2020 10:55 Reaguje na pavel peregrin
To víte, že vím, proto je v tom zákoně zmiňována ta škoda.
Jinak mám při těchto potulkách zkušenost veskrze pozitivní, že když se tam nějaký zemědělec objeví, tak zpravidla spíš projeví zájem, co jsem tam našel. Dokonce jsem s jedním domluvený, že si po žních můžu dojít na pole k výchozu břidlic kopnout sondu pod příslibem toho, že to po sobě zase zahrabu a že mu nějaký pěkný kousek potom věnuju.

S tou cestou to byl právě ten případ, kde byl výše zmíněný paragraf uplatněn
Odpovědět
pp

pavel peregrin

30.7.2020 16:32 Reaguje na Jakub Graňák
Takže opravdu stačí používat zdravý rozum a zemědělce neprovokovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.7.2020 18:55 Reaguje na pavel peregrin
Zajisté, a propos matku s kočárem jsem v polích nikdy nepotkal:-)
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 07:52 Reaguje na Jakub Graňák
Tak to chci vidět, jak se projdete pšenicí a nezlomíte jediné stéblo, nezašlápnete rostlinu. Tzn. i poškození jedné jediné rostliny naplňuje zákon vámi citovaný a nemá tam tak nikdo co dělat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.7.2020 10:06 Reaguje na Jiří S
Odpověď viz výše p. Peregrinovi
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:30 Reaguje na pavel peregrin
1. Ani tu "lidskou chybu" nelze vyloučit. A proto bude lépe, když budou lidé potenciálně dotčení informováni.
2. Dětem a zvířatům ten zákaz nevysvětlíte, opět v případě konkrétní informace o čase a místě, lze nad nimi nasadit nadstandardní dohled.
Odpovědět

Petr Šrámek

22.8.2020 19:29 Reaguje na Majka Kletečková
Ono to není tak jednoduché s tím hlášením aby to nebylo jedeme nejedeme jedeme nejedeme jednou fouká jednou nefouká pak prší pak máte poruchu pak jste musela chlapa poslat na něco jiného Pak je nemoc a vesnic je spousta a polí u nich ještě víc a to aby jeden nedělal nic jiného než pořád ohlašoval. Ale není mi jasné když vám ty pole a chemie tak vadí Proč tam pořád lezete
Odpovědět
PK

Pavel Karel

28.7.2020 13:19
Zajímavé, že nikdo z diskutujících si nepoložil zásadní doslova systémovou otázku, zdali kapitalisté nevyrábí ty jedy (závadné potraviny, ovzduší, voda...), aby pak vydělávaly na protijedech (farmacie)...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.7.2020 14:13 Reaguje na Pavel Karel
Ne, že by to bylo přímo účelově prováděno touto formou, ale farmaceutický průmysl opravdu chce, aby jsme nebyli zdraví, protože pak by nemohl tolik vydělat. Stejně tak farmaceutický průmysl nechce, aby jste si určité nemoci léčil sám.... on to nechce ani lékař.... všichni v tomto řetězci žijí z toho, že chtějí léčit, ale doufají, že se nikdy nevyléčíte.... nějaká lékařská přísaha je jen taková fraška....

Já si myslím, že určitá odvětví by měla být vytržena z tržního prostředí a měla by být zavedena jako jistá forma služby, placená jako služba.

Takových uměle vytvořených odvětví je mnoho a například i v jedné konkrétní firmě jsou téměř vždy i lidé, kteří jsou tam zaměstnání jen jako pijavice a nevytváří žádnou uchopitelnou hodnotu...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.7.2020 18:10 Reaguje na Lukáš Kašpárek
I tentokrát Vám musím dát za pravdu.
Většina farmaceutického průmyslu je v rukách společností, hlavně akciových, které jsou podle obchodních zákonů různých zemí, i ČR, zřizovány za účelem tvorby zisku, nikoliv k uspokojení potřeb obyvatel, nebo jako charitativní obecně prospěšné organizace.
Proto mají bytostný zájem, jak správně uvádíte, ne na vyléčení nemocných, ale na léčení nemocných a to pokud možno co nejdelší.
Mějme jistou naději, že lékaři, aspoň někteří, zatím a většinou, tuto tendenci nesdílí, ale zároveň se obávám, že se to týká jen chirurgů a s jistotou patologů.
Odpovědět
JS

Jiří S

30.7.2020 07:54 Reaguje na Jiří Daneš
Ohledně doktorů bych to specifikoval jinak. Netýká se to doktorů z nemocnic. A to je dobře.
Odpovědět

Viktor Šedivý

28.7.2020 21:58
Stačilo by jediné.
Při zakazování nějakého přípravku jasně doložit, jaké budou důsledky zákazu - tedy zda to náhodou neznamená jen nižší úrodu méně kvalitních, zato dražších plodin.
Odpovědět
JS

Jiří S

29.7.2020 06:02 Reaguje na Viktor Šedivý
Pane Šedivý, v dnešní době se jede na hlasovací body a ekologie je v kurzu, takže na nějakou objektivitu si můžeme nechat zajít chuť. Některé insekticidy se zakázaly ze studií, kde se dávkovaly 10 a 100 větší dávky, než jsou při aplikaci na pole. Řeklo se, že to zabíjí včely a zrušilo se to. Též existovalo mořidlo, kterým se mořila řepka i kukuřice. Že prý tam podle eko výzkumníků vydrží až do květu a to zabíjí včely. Víte kde se stala chyba? Ve skutečnosti řepka kvete v době, kdy se seje kukuřice. No a prach při setí sednul na pole testované řepky. Dopadlo to následovně. Hon na čarodejnice, v EU zákaz mořidla. Leč nemám rád Ameriku, víte jak to dopadlo tam? Prostě přišla firma s produktem, který se přidá na secí stroj, který ten prach dokáže sbírat. Tam mořidlo díky tomu můžou používat dál, v EU se díky tomu zvýšila chemizace řepky. Ale to jim asi hraje do not, aspon se na ni snáze nadává.
Odpovědět

Petr Šrámek

29.7.2020 17:48
Jestli se pan Dohnal diví údaji o obsahu účinných látek v jednom litru připravku, tak by se asi neměl pouštět do větších akcí natož do takového článku. Poznámka úplně na závěr Maminka s kočárkem na polní cestě které je chemicky ošetřováno to asi nebude problém zemědělců.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

29.7.2020 18:08 Reaguje na Petr Šrámek
Čí to bude podle Vás problém?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.7.2020 18:15 Reaguje na Petr Šrámek
Ta Vaše poznámka na závěr je hňupství a to velké, neomluvitelné.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.7.2020 20:14 Reaguje na Jiří Daneš
Ale není, pouze si p. Šrámek dovolil napsat něco ve smyslu zdravého rozumu.
Odpovědět

Petr Šrámek

29.7.2020 20:37 Reaguje na Jiří Daneš
Pan Peregrin to definoval poměrně exaktně. Pane Daneši hňupka je ta matka. Ne já který na to upozorní. Všichni perou do zemědělců a do chemie a k tomu poli se vydají . To je jak jet kočárkem nebo jít s dětmi na frekventovanou ulici kde litají auta nebo do výrobního závodu když je zrovna otevřeno a vrátný se nedívá. Všichni o těch problémech spolu s chemií vědí ale naprosto to ignorují.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.7.2020 20:13 Reaguje na Petr Šrámek
Maminka s kočárkem pohybující se okolo pole, které je v tu chvíli chemicky ošetřováno, je buď zelená provokatérka nebo totální blbka.
Odpovědět

Petr Šrámek

29.7.2020 20:49
Tak jinak ještě pane Dohnal .Může dojít v důsledku silniční automobilové dopravy K ohrožení lidského zdraví ? Může dojít v důsledku jiných činností člověka k ohrožení zdraví ?Může dojít k ohrožení zdraví budováním rybníků a přehrad myslím utopené ...prostě dnešní doba přináší spousta rizik a vypichovat jenom zemědělce už je ubohé a už i nudné.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist