https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radomirn-dohnal-v-brazilii-horelo-i-za-prezidenta-ochranare.pozary-zuri-i-v-bolivii
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Radomír Dohnal: V Brazílii hořelo i za prezidenta ochranáře. Požáry ostatně zuří i ve zbytku světa

26.8.2019 | PRAHA
Je poněkud zjednodušující soustředit se čistě na Amazonii, zelené plíce planety Země, a médii proklamovanou zlovůli brazilského prezidenta Bolsonara.
Je poněkud zjednodušující soustředit se čistě na Amazonii, zelené plíce planety Země, a médii proklamovanou zlovůli brazilského prezidenta Bolsonara.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | skeeze / Pixabay
Pralesní požáry zuří i v Bolívii, hned vedle Brazílie. A pokud můžeme soudit z leteckých a satelitních snímků, stejně jako zpráv mezinárodních a místních organizací, situace tu je kritická. Vlastně, záplavy ohně v lesích zuří také v Peru, Kolumbii a Venezuele. Tak, jako každý rok.
 
Nikdo se nad tím zásadním způsobem nepozastavuje, nikdo nevolá po mezinárodním zásahu a sankcích, s hašením tu také nikdo nespěchá. V pořádku to samozřejmě není. Chci upozornit na to, že je poněkud zjednodušující soustředit se čistě na Amazonii, zelené plíce planety Země, a médii proklamovanou zlovůli brazilského prezidenta Bolsonara.

Inspirací pro následující text mi byl krátký anonymní komentář jednoho ze čtenářů Ekolistu, a to věty: „Hoří na Sibiři a může za to sucho. Hoří na Aljašce a může za to sucho. Hoří v Nevadě a může za to sucho. Hoří v Řecku a může za to sucho. Hoří v Brazílii a může za to Bolsonaro.“ Líbí se mi už proto, že poukazuje na náš omezený vhled do problému, který společně sdílíme. To, že letos stejně jako loni hoří Amazonie, totiž není nic nového. Novinkou je, že nám to teprve letos začalo vadit.

Nejprve tedy něco málo o brazilských požárech, jejichž výskyt začal brazilský Národní institut pro výzkum vesmíru (INPE) monitorovat v roce 2013. V první rok počítání se jich vyskytlo na 40 000, v roce 2014 pak 55 000.

Výskyt brazilských požárů začal brazilský Národní institut pro výzkum vesmíru (INPE) monitorovat v roce 2013. V první rok počítání se jich vyskytlo na 40 000, v roce 2014 pak 55 000. Dosud nejextrémnější pak byl rok 2016, kdy se jich vyskytlo přes 70 000. Což je velmi podobné číslo, jako současných 75 336 ohnisek požárů.
Výskyt brazilských požárů začal brazilský Národní institut pro výzkum vesmíru (INPE) monitorovat v roce 2013. V první rok počítání se jich vyskytlo na 40 000, v roce 2014 pak 55 000. Dosud nejextrémnější pak byl rok 2016, kdy se jich vyskytlo přes 70 000. Což je velmi podobné číslo, jako současných 75 336 ohnisek požárů.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | USFWS / free images

V Brazílii hořelo i za prezidenta ochranáře

Dosud nejextrémnější pak byl rok 2016, kdy se jich vyskytlo přes 70 000. Což je velmi podobné číslo, jako současných 75 336 ohnisek požárů. Nárůst je patrný hlavně ve srovnání s loňským rokem, kdy se požárů vyskytlo „jen“ kolem 45 000. I proto se hovoří o skokovém navýšení počtu požárů v Brazílii o 85 %.

Pokud bychom ale současnou bilanci neporovnávali s loňskem, ale rokem 2016, bylo by v Brazílii jen o nějakých 5 % více lesních požárů. Stejně, pokud bychom vyhodnocovali data o požárech od počátku měření (tedy od roku 2013), museli bychom konstatovat, že v Brazílii letos hoří jen o nějakých 25 % až 35 % víc, než v letech předchozích. Kdy ještě nebyl Jair Bolsonaro vůdcem země.

Že letos v Brazílii opravdu hoří více je holý fakt, ale obviňovat z toho krajně neochranářskou rétoriku prezidenta Bolsonara, je poněkud zkratkovité. Protože v roce 2016, kdy Brazílii vedl Michel Miguel Temer, prodemokratický a liberální prezident podporující alespoň teoreticky životní prostředí a ochranu pralesů, hořelo v pralesích velmi podobně.

Tehdy se o tom tolik nepsalo, dílem proto, že jedničkou světové požární žurnalistiky byla zrovna Indonésie (kde se na přelomu 2015/2016 mimochodem objevilo ohnisek požárů přes 120 000).

Takže ať už mi je nebo není sympatický současný brazilský prezident, mezi jeho politiku a plameny v Amazonii nemůžu, alespoň sám za sebe, dát rovnítko. V plamenech je celá Jižní Amerika. Už zase.

Na jihu Ameriky prostě hoří každý rok. Mimochodem, v Brazílii, na území které označujeme jako Amazonský prales a zelené plíce planety, nezuří 75,336 požárů. Není to sice úplně k uklidnění, ale je jich jen něco kolem 40 000.

To první velké číslo udává počet všech požárů na území státu, což bilanci katastrofy poněkud zkresluje. Konkrétně pak požáry v Brazílii nejvíce zasaženou oblastí je Mato Grosso do Sul, které nemá s deštnými pralesy mnoho společného.

Nadzvedlo vás ze židle, když se brazilský prezident Bolsonaro zřekl mezinárodní pomoci s kontrolou požáru? Bolívijský prezident Morales udělal přesně to samé.
Nadzvedlo vás ze židle, když se brazilský prezident Bolsonaro zřekl mezinárodní pomoci s kontrolou požáru? Bolívijský prezident Morales udělal přesně to samé.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | skeeze / Pixabay

Ale i tak, pokud se budeme držet onoho srovnání, že oproti loňsku se počet požárů v Brazílii zvýšil o 85 %, neměli bychom se stydět podívat i za hranice.

Třeba do Venezuely, kde od počátku roku zaznamenali 26 500 lesních požárů (o 19 % více než loni), do Peru s 5680 požáry (nárůst o 104 %), do pralesy pokryté Kolumbie s 14 200 požáry (kterých je zatím letos paradoxně o 13 % méně než loni). A zapomenout bychom neměli ani na Francouzskou Guyanu, kde je letos výskyt požárů o 120 % větší než loni.

Což je něco, co by si Francouzi a prezident Macron nejspíš při kritice Bolsonara nechtěli dávat za rámeček. V jejich zámořském departmentu totiž hoří statisticky více, než v Brazílii. Proč ale, letos stejně jako loni, pokrývají celý jihoamerický region požáry?

Brazílie versus Bolívie. Najdete deset rozdílů?

Na tom se odborníci shodnou. V 99 % případů za to mohou lidé, kteří buď neúmyslně ztratí nad ohněm kontrolu při vypalování lesů, které přeměňují na zemědělskou půdu. Anebo ji ztratí úmyslně, ze stejného důvodu. V tomhle regionu je to prostě zažitý způsob, jak udělat místo pastvinám a polím. A ne, není to nějaká specialita Brazílie, zavedená teprve po nástupu prezidenta Bolsonara do funkce.

Tím se dostáváme k Bolívii, kde je letos požárů evidováno 17 200 (nárůst o 114 %), a popelem tu lehlo už 800 000 hektarů unikátního suchého tropického pralesa Chiquitano. Je to katastrofa, ze které by se zasažené území přirozenou cestou vzpamatovávalo, slovy odborníků, nejméně dvě století. To se ale nestane, protože tu vzniknou pole.

Bolivijského prezidenta Evo Moralese to trochu trápí, ale s hledáním konkrétních viníků nepospíchá: „Pokud by malé rodiny nevypalovaly les, z čeho jiného by asi tak mohly žít?“

„Pokud by malé rodiny nevypalovaly les, z čeho jiného by asi tak mohly žít?“ komentuje zakládání požárů v Bolívii její prezident Evo Morales.
„Pokud by malé rodiny nevypalovaly les, z čeho jiného by asi tak mohly žít?“ komentuje zakládání požárů v Bolívii její prezident Evo Morales.

Že při požárech přišlo o domov více než 500 ikonických druhů živočichů, vázaných čistě na tento region? Že o domov, ne-li rovnou o život, přišly místní domorodé komunity a kmeny s omezenou formou kontaktu s civilizací?

„Ne, vypalování lesů je tu běžnou a zavedenou praxí, a není důvod na ní cokoliv měnit,“ kontruje Morales. Nadzvedlo vás ze židle, když se brazilský prezident Bolsonaro zřekl mezinárodní pomoci s kontrolou požáru? Ale Morales udělal přesně to samé! Jaký je mezi nimi vlastně rozdíl?

Nu, Morales reprezentuje extrém jihoamerické politické levice, Bolsonaro zase pravice. Morales přijímá environmentálně lichotivé zákony, ve kterých uděluje „lidská práva“ planetě Zemi, řekám, horám a pralesům, ale přitom podporuje odlesnění, těžbu nerostů a ropy, rušení národních parků.

Bolsonaro vynechává to líbivé podkreslení řečmi o ochraně přírody, ale počíná si naprosto stejně. Společného toho přitom mají oba prezidenti i země víc než dost. Když už nic jiného, v obou státech momentálně zuří kritické požáry, devastující vzácné ekosystémy. V obou státech probíhá totální likvidace životního prostředí v zájmu zisku.

Zelené plíce planety? Ale jděte…

Ale jen o Brazílii se píše, jako o zemi, kde je hlavním viníkem kritického stavu prezident. Není to podivné? Proč se nehovoří o bojkotu bolivijského hovězího, o odstavení Bolívie od světového trhu, o sankcích, abychom „jejich prezidenta přivedli k rozumu“? Proč stále častěji zaznívají extrémní názory, že v případě Brazílie by měl svět nasadit všechny prostředky, včetně vojenských, k zastavení ničení amazonských pralesů, a proč je v případě Bolívie takové ticho? Je to snad proto, že si myslíme, že se v Amazonii rodí 20 % kyslíku atmosféry? To totiž vůbec není pravda.

Těch 20 % planetární fotosyntézy totiž dělají všechny tropické pralesy na celém světě dohromady, takže zelené amazonské plíce nám přispívají k dýchatelné atmosféře nějakými 5 %. Takže by nám mělo stejnou měrou záležet i na pralesech jinde. Ale o tom, že mezi 17. – 28. srpnem bylo v Demokratické republice Kongo nahlášeno 125 000 požárů se nedočteme, stejně jako, že v nedávno tak populární Indonésii teď hoří pralesy na 20 000 místech. Ostatně, každý rok (i mimo zalesněné plochy) lehne popelem 340 milionů hektarů souše, aniž by nás to zásadním způsobem zneklidňovalo.

Bolsonaro vynechává líbivé podkreslení řečmi o ochraně přírody, ale v postoji k vypalování pralesa si počínají s Moralesem stejně.
Bolsonaro vynechává líbivé podkreslení řečmi o ochraně přírody, ale v postoji k vypalování pralesa si počínají s Moralesem stejně.
Foto | Edilson Rodrigues / Agência Senado / Flickr

Pozor na rychlé soudy

Základní fakta platí: požáry zdaleka nejsou věcí neobvyklou, a v řadě případů hrají zásadní roli pro koloběh živin a samotné udržení existence některých ekosystémů.

Ano, lidmi zakládané požáry a vypalování pralesů jsou velké problémy. Tyto problémy se ale neomezují jen na jednu jihoamerickou zemi a jejího prezidenta. Hořící Amazonie je špatně. Ano. Ale zdaleka ne každý požár potřebuje hasit, a ne vždy je rozumné vyhrožovat hospodářskými sankcemi.

Proč? S nadsázkou – abychom se nedočkali stavu, kdy nám země G7, o nás bez nás, začnou hrozit okupací proto, že jsme ne/zalesnily kůrovcové holiny na Šumavě.

Dokud bude vypalování pralesů po celém světě běžnou praxí, budou se každý rok další a další požáry vymykat kontrole. Abychom ochránili lesy, pojďme hasit tenhle problém, tu všeobecně přijímanou praxi vypalování. Místo každoročního hašení a momentálního nadávání na brazilského prezidenta.


reklama

foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (58)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

26.8.2019 07:20
Zuří požáry. Zuří Zelení, kterým to vadí. Zuří Bolsonaro, co je jim do toho! Všichni zuří, a Země se točí dál, tak vo co de jako? Nechtělo by to zklidnit nerva?

V třetím světě je Uďo napvosto noumální, že se půda pro zemědělské účely vypaluje. Jde jen o jednu drobnost, že rozsáhlý úbytek lesů je jednou z příčin GO, tj. savanizace a dezertifikace planety. A Bolsonarovi to nejenže nevadí, postavil si na tom svou politickou kariéru.

To je něco podobného, jako korupce ve sportu, kde se sází na prohru domácích. Kdo dobře vsadí, raduje se (potají) z vlastního gólu, neb mu to přinese ekonomický efekt. V případě masové likvidace deštných pralesů je to také vlastní gól do branky vyspělé civilizace. Bohužel, ten třetí svět není vyspělá civilizace. To je svět, který globalizace donutila chytit se příležitosti, a kde mučačo může svoji nadprodukci výhodně zpeněžit. Takže vlastně i my v Evropě, kterým vypalování a ničení deštného pralesa vadí, tomuto procesu napomáháme. To je ta černá pazoura Trhu, která dělá s myslícího tvora obyčejného křečka. A na tom je dnešní ekonomika postvená. Takže sklízíme plody vlastní práce, kdy domácí problém (ničení ŽP), jsme přesunuli tam, kam oko nevidí.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

26.8.2019 07:20 Reaguje na
KZ
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2019 09:55 Reaguje na
Je mi lito: mezi GW a požáry pralesů žádný, natož příčinný vztah není.
Autor článku jen ukázal, že bez ohledu na to, jestli je u moci pravicově orientovaný demokrat nebo levičácký diktátor, hoří pralesy přibližně stejně. Nikoli kvůli trhu, ale kvůli ekonomickému přežití dané země, což je něco jiného.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

26.8.2019 10:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase jen žvaníš nesmysly...
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2019 16:57 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Co z toho, co jsem napsal, je nesmysl?
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

26.8.2019 11:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Že je mi líto, bych musel psát za každým vaším příspěvkem. Popírače GO mám na stejné úrovni, jako popírače holokaustu. Tajak lidstvo bojuje s alkoholismem (prohibicí), závislostí na nikotinu či drogách, bojuje i s klimatickou změnou. Zatím nepříliš úspěšně.

Loňské požáry na Sibiři byly údajně až pětkrát rozsáhlejší, ale příliš se o nich nemluvilo. Je velký rozdíl, jestli jen čmudí podrost, nebo hoří i koruny stromů. Podle mého jde o tom letos více zpráv i kvůli "zprofanovaným" pátkům, lidstvo na tyto katastrofy začíná konečně reagovat. A kdyby JB se u toho škodolibě něšklebil, reagoval by i svět úplně jinak, než mu bylo naznačeno. Ale s tou katastrofou už ani armáda moc nezmůže.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2019 17:00 Reaguje na Karel Zvářal
Klimatický výkyv je jasný, byť pořád jsme ještě pod úrovní teplot za Jagelonců. O lidském vlivu na tento jev lze pochybovat, protože ho nikdo nikdy neprokázal a vzhledem k tomu, že takovýchto a ještě teplejších výkyvů bylo jen v dosahu psaných dějin několik, je významný lidský vliv na současný teplotní výkyv spíš nepravděpodobný.
Odpovědět
Jiří Zajíc

Jiří Zajíc

27.8.2019 23:52 Reaguje na Jan Šimůnek
"O lidském vlivu na tento jev lze pochybovat, protože ho nikdo nikdy neprokázal."
Vy skutečně tvrdíte, že obsah skleníkových plynů - tedy oxid uhličitý, oxid dusný a metan - nemají vliv na změnu klimatu?
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.8.2019 07:59 Reaguje na Jiří Zajíc
Vliv jistě mají, ale jako jedny z mnoha faktorů na velmi složitý a komplexní proces. Atmosféra prostě není kyveta s plynem.

Klimatologové nejsou s to vysvětlit cca desetileté zastavení oteplování klimatu v tomto a minulém desetiletí, podle jejich modelů by to nemělo být možné. A nejsou s to vysvětlit ani mnohé další jevy, jejich modely, na základě kterých bychom měli utrácet nehorázné peníze "na klima" (ty cca 2000 Kč ročně na "ekologickou" elektřinu jsou jen malou částí toho, co do ekologů cpeme).

Další věci je, že zřejmě sami klimaalarmističtí vůdcové považují to celé za humbuk, protože jinak by neprosazovali opatření, která produkci CO2 do atmosféry zvyšují (viz energetika Německa s "alternativními" zdroji) a naopak by prosazovali bezuhlíkatou jadernou energii. I stavba jaderné elektrárny má podstatně nižší "uhlíkovou stopu" v přepočtu na vyrobenou kWh než stavba větrníku nebo výroba solárního panelu.
Odpovědět

Jan Škrdla

26.8.2019 17:28 Reaguje na Jan Šimůnek
To jste vzal kde, že se lesy musí pálit kvůli ekonomickému přežití?
Vypalování lesů je středověká praktika, která se u nás ve velkém uplatňovala za vlády Přemyslovců. Naopak Karel IV. nechal lesy chránit (pod hrozbou přísných trestů).

Jistě víte, že likvidace vegetace vede k přehřívání povrchu a následnému suchu, které může mít katastrofální následky. Největší blbost, kterou by mohli udělat, je začít vypalovat další lesy kvůli pěstování biopaliv (tak jako v Indonésii).

Pokud chtějí dosáhnout ekonomického růstu, měly by tyto země jít cestou efektivnějšího využívání zemědělské půdy, spojené s ochranou proti erozi, a část lesů využít k udržitelné produkci dřeva. Samozřejmě zemědělství samotné je z bídy nevytrhne.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.8.2019 07:26 Reaguje na Jan Škrdla
Žďáření je asi jediná středověkými prostředky zvládnutelná metoda, jak z lesa udělat pole. Proto ho používají i chudé rodiny v Jižní Americe. Za Přemyslovců se zakládaly nové osady, tudíž se žďářilo.
Maiestas Carolina, kterou zmiňujete, nenabyla nikdy platnosti pro silný odpor šlechty, která i za Karla IV. zakládala nové osady. Navíc by se stejně vztahovala jen na území pod přímou správou panovníka, ne na území velkých feudálů a církve.
Na to efektivnější využití půdy potřebují rozvojové země vydělat peníze a musejí zajistit, aby jim obyvatelstvo nepomřelo hlady. Proto teď řeší rozvoj průmyslu na export, případně tam, kde exportují suroviny, aby je předzpracovali a zvýšili jejich hodnotu (např. místo ropy exportovat hotová paliva).
Odpovědět

Jan Škrdla

27.8.2019 13:19 Reaguje na Jan Šimůnek
Píšete, že žďáření je zvládnutelná metoda. Podle rozsahu požárů mi připadá, že se jim to trochu vymklo kontrole.

Co se týká toho rozvoje, proč dělat pořád tu stejnou chybu. Až odlesnění překročí kritickou hranici, tak se budu divit, že mají problémy se suchem.

Proč třeba bohaté země nepodporují udržitelný rozvoj a udržitelné využití krajiny, místo toho aby jen vykrmovaly jejich obyvatele a přispívaly tím k nárůstu populace.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

26.8.2019 10:19
Díky moc za velmi pěknou analýzu. Zásadním problémem naší civilizace se stává to, že, místo racionálních zhodnocení a snah o řešení konkrétních problémů, se vytvářejí iracionální kampaně, kterým nejde o řešení daných problémů, ale čistě o ideologický boj s vybraným "nepřítelem".
Odpovědět
ig

26.8.2019 11:03
Zeleným vadí jen to, že Bolsonaro není levičák. Jinak by pokrčili rameny, že letošní požáry nejsou zdaleka ojedinělé a ani nějak rozsáhlé ve srovnání s předchozími a nechali by to být. http://www.osel.cz/10728-opravdu-jsou-pozary-v-amazonii-rekordni.html
Odpovědět
ig

26.8.2019 11:12 Reaguje na
Pardon, odklepnul jsme to předčasně, ještě jsem chtěl připsat, že v tom odkazu jsou odkazy na grafické přehledy požárů v minulosti, které ilustrují vše výše řečené.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.8.2019 11:28
Předesílám, že nikdy jsem nebyl v deštném pralese a proto může být můj návrh nereálný.

V daném okamžiku je v pralese v tělech rostlin naakumulována spousta uhlíku. Když prales spálíme, přejde tento uhlík do atmosféry. Kdybychom však ten prales vykáceli a většinu biomasy, hlavně dřeva, rozumně využili, pak zůstane tento uhlík vázán mimo atmosféru. Pokud na ploše vykáceného pralesa založíme plantáže, ty též velmi efektivně odebírají uhlík z atmosféry, kolik se ho vrátí zpět je otázka způsobu spotřeby produktů plantáže. V ustáleném stavu přirozené obnovy deštný prales jako plíce planety určitě nefunguje (co naroste to shnije). Plantáž by naopak mohla mít dosti pozitivní uhlíkovou bilanci.

Shrnu. Pokud je nezbytné pralesní plochu využít pro zemědělství, pak by se tak nemělo dít vypalováním, nýbrž kácením a následným využitím dřeva či biomasy. Tady by rozvinuté země určitě mohly pomoci.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.8.2019 07:31 Reaguje na Jiří Svoboda
Jenže kde na to vezmou odbyt, a jak, aby to bylo ekonomicky únosné? V pralese nerostou jen drahá dřeva, která se dají exportovat, ale i spousta vegetace, včetně stromů, prakticky nevyužitelných a neprodejných.
Jistě by se dala zakládat pole na hromadách dřeva, jak to dělali předkolumbovští obyvatelé Amazonie, a vyrábět černozem, ale ti zřejmě nebyli v takovém časovém presu. A, mimochodem: Uhlí z pálení se na dlouhou dobu vyloučí z cyklu mezi biosférou a atmosférou a ze spálené vegetace se uvolní vstřebatelné látky pro rostliny.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.8.2019 12:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Možná navrhujete to stejné: zuhelnatit pyrolýzou neprodejnou biomasu a vpravit ji do půdy po vykáceném pralese. Po požáru totiž asi moc nezhořeného uhlíku nezbude.
Odpovědět
PB

Pavel Baťa

28.8.2019 12:10 Reaguje na Jiří Svoboda
cituji: "Od roku 1800 začala stúpať koncentrácia CO2 v atmosfére najmä kvôli využívaniu fosílneho uhlíka, teraz je už 411 ppm (ľudia emitujú do atmosféry teraz 10 miliárd ton fosílneho uhlíka ročne). Popri tom sa dostáva do atmosféry ešte asi 1,5 miliardy ton uhlíka ročne z pôdy po zlikvidovaných tropických pralesoch. S týmito procesmi sa ešte kombinuje aj metánový cyklus, pretože biomasa sa môže rozložiť aj na metán (CH4) bez prítomnosti kyslíka. Z uvedeného je vidieť, že akú úlohu hrá v uhlíkovom cykle ukladanie uhlíka do pôdy v lesoch a mimo lesov v porovnaní s inou ľudskou činnosťou." Milan Lapin zdroj:IPCC
Odpovědět
PB

Pavel Baťa

28.8.2019 12:12 Reaguje na Jiří Svoboda
co naroste to shnije platí v našich lesích a vlastně všech kromě tropických, kde je to trošku složitější vlivem téměř ustáleného klimatu
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.9.2019 12:50 Reaguje na Pavel Baťa
Jakým způsobem je to trochu složitější a jaká je tedy netto CO2 bilance deštného pralesa ponechaného přírodním procesům?

Proč musí v lese shnít, co naroste? Vždyť je to nesmysl!
Odpovědět
Anyr

Anyr

26.8.2019 13:37
Požáry jsou pro přírodu stejně nutnou "katastrofou"/požehnáním, jako jsou polomy, vývraty, povodně, a další podobné jevy. Dokonce existují rostliny, které jsou na požárech závislé, které na nich založily svou strategii přežití, kupříkladu sekvojovec.

Dále - tvrdit, že antiekolgická (což ale opravdu bohužel je) vláda zmíněného prezidenta způsobuje požáry je opravdu nesmysl. Já ho velmi nemám rád, za jeho priority, postupy, názory, ale opravdu si nemyslím, že by chtěl spálit Amazonii.

Nicméně, stále je tu jedno: pokud lidstvo zjišťuje, jak moc je důležité "míti stromy", na základě toho zjištění se mnohdy až zoufale snaží sázet, sázet, sázet a začít pomalinku nahrazovat vše vykácené, a k tomu všemu po světě zuří požáry vzrostlých lesů a pralesů - je to frustrující. Už jen z toho pohledu, že jeden vzrostlý strom, navíc v lese/pralese, udělá mnohem více, než spousty vysazených semenáčů na "zelené louce". A ta představa, kolik ty požáry uvolní uhlíku, který tak moc chceme někam uložit - no, darmo mluvit, je to až na panáka (a to jsem abstinent).
Takže ano, požáry jsou přirozená, mnohdy fajn věc, ale v dnešní době, v dnešním světě, v dnešní situaci... dobré to prostě není. A je jedno, kdo nebo co za to může. Dnes se musí počítat každý strom, každý keř, pomalu i každá kopřiva, a i přírodní požáry likvidovat, jak jen to půjde.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.8.2019 14:51 Reaguje na Anyr
A pořád, jakobyste zapomínal, že poražený a zpracovaný strom udělá klimatu mnohem lepší službu než ten požárem spálený či za několik let v pralese hnilobou rozložený (teď se nebavím o přínosu diversitě přírody).
Odpovědět
Anyr

Anyr

26.8.2019 15:50 Reaguje na Jiří Svoboda
Ale ono přeci nejde jen o klima. Jde i o zadržování vody, jde o ochlazování, jde o poskytování životního prostředí pro mnoho druhů různých zvířat, hmyzu, hub, rostlin... spousta z nich nutně potřebuje dospělé stromy, staré stromy, umírající stromy, mrtvé stromy, stromy různých druhů.
Problémy ekologie nelze obecně řešit plantáží dřevin, ze kterých poté vytvoříme stoly, židle, skříně, budovy. Ty služby, které poskytuje živý, pestrý (pra)les, jsou bohaté a nenahraditelné.

Nicméně jo, já plně souhlasím s tím, že když uhlík uložíme do dřeva a dřevo následně správně zpracujeme, "zakonzervujeme", tak to bude dlouhodobě uložený uhlík.
Nicméně i stopa spojená s tak masivní produkcí, těžbou, zpracováním, dopravou, výrobou, distribucí a prodejem takových dřevěných výrobků - to by bylo něco. Nevím nevím, ale dost by to ten účinek snížilo.

Ovšem pokud myslíte JEN dřevo ze současných pralesů, které by se namísto vypalování zpracovalo do trvalejší podoby, tak jo, to by snad šlo. Nicméně zisk z prodeje dřeva by určitě posílil nelegální kácení, jak už se to děje teď.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.8.2019 13:08 Reaguje na Anyr
Já to kácení a zpracovávání dřeva také nepovažuji za jedinou spásu pro klima. Ale to, co navrhuji je ke klimatu mnohem šetrnější, než požárování. A koneckonců, když ze máme zbavit závislosti na fosilních palivech, potřebujeme to nahradit i vyšším zemědělstvím a půdu potřebujeme.

V Evropě je kulturní krajina samozřejmostí a už se tím nikdo moc nevzrušuje. Asi těžko lze zabránit státům s velkým pokrytím pralesy, aby Evropu nenásledovaly. Co lze ale ovlivnit je, aby to dělaly uhlíkově neutrálně či dokonce pozitivně, např. jak popisuji.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

26.8.2019 16:30
Dnes se Macron vyslovil pro znovuzalesnění Amazaonie, a já tomuto odhodlání tleskám. Dost bylo idiotských pochybení lidstva, je třeba se za správné věci poprat.
Odpovědět
ig

26.8.2019 16:48 Reaguje na Karel Zvářal
A co kdyby se Macron vyslovil pro znovuzalesnění polabí a jižní Moravy?
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

26.8.2019 17:28 Reaguje na
Bylo zde v minulých týdnech několik zpráv, kolik kde ve světě vysadili miliónů stromů. To považuji za jednoznačně pozitivní trend. Co se týká jižní Moravy, tu bych zalesnil možná až z poloviny. Tak jako předkové zalenili moravskou Saharu, něco podobného bych doporučoval i v tzv. moravském Toskánsku. Nepotrvá dlouho, a tamní kukuřičná oblast se také promění v Saharu. S takovým buranským velkoplošným hospodařením k tomu směřujeme mílovými kroky.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.8.2019 13:23 Reaguje na Karel Zvářal
Les v podstatě neutváří klimatické podmínky, příznivě ovlivní jen podmínky v přízemní vrstvě, kde jsme. Les prosperuje hlavně tam, kde má vhodné klimatické podmínky. Pokud zasadíte les v nevhodných klimatických podmínkách, postupně stromy vysají zemní vodu a celý les uschne. To právě kvůli nástupu sucha a horka zažíváme. Je to podobné jako když nasadíte do rybníka moc kaprů. Vydýchají všechen kyslík a chcípnou všichni.

Ale klidně si melte svou mantru, jak les přitahuje vodu, tady je věcná argumentace marná.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.8.2019 18:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Problematiku, o které se snažíte polemizovat, jsem vám vysvětlovat již na jiném místě.
Máte různé druhy stromů a keřů s různými požadavky na vodu a hospodařením s vodou.

S tím, že les ovlivňuje podmínky jen v přízemní vrstvě nesouhlasím. Přepokládá se, že lesy dokáží ovlivňovat minimálně počasí v regionu.

Krajina vysychá ne kvůli stromům, ale kvůli nedostatku vegetace. Vaši teorii vyvrací případ Moravské Sahary, ale také příběh muže, který sázel stromy.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.8.2019 19:47 Reaguje na Jan Škrdla
Já nevím co si představujete pod tím vysvětlováním. Vy prostě píšete nějaká tvrzení, která dokážu věcnými argumenty zpochybňovat. Toto vy považujete za vysvětlování, já nikoliv. Mně jde v zásadě o to, že jsou vyslovovány jakési svaté pravdy, které vůbec nemusejí mít univerzální platnost, a pokud je budeme jako svaté brát, můžeme tvrdě narazit.

Snad se shodneme, že jakémusi klimatu odpovídá jakýsi stabilní stromový porost a asi těžko docílíme, abychom vypěstovali v subtropickém pásmu deštný prales. Samozřejmě naopak to jde, kde může být les lze vytvořit holinu.

Takže mou hypotézu, že stromy nám usychají hlavně proto, že si samy v posledních letech vysály zemní vlhkost a teď už jí nemají dost, neberete? Zní to ale logicky a zkuste to nějak vyvrátit. Proč jste to již neudělal?

Odpovědět

Jan Škrdla

27.8.2019 20:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Jen tak na okraj, v diskuzi k článku jsem reagoval na váš příspěvek (dne 22.8)

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vysadit-bilion-stromu-hezky-napad-ktery-nema-oporu-v-realite#diskuse

a vy jste si nedal práci s vyvracení mých tvrzení.

Také jsem nikdy netvrdil, že by tropický deštný les mohl růst v subtropickém pásmu. Pokud vím, tak ani můj předchůdce v diskuzi nemluvil o výsadbě tropických dřevin na té jižní Moravě. V obou diskuzích jsem vám psal, že máme různé druhy stromů s různými nároky a vodu a hospodařením s vodou, a toho je potřeba se držet.
Jinak na okraj, v tropech hrozí, že vniklá holiny vlivem eroze degraduje a ztratí úrodnost. To se může stát i s půdami v oblastech s mírným klimatem, ale tropické půdy jsou k tomu náchylnější.

A teď k tomu usychání:
1. snížení hladiny spodní vody může být způsobeno vegetací, ale opět opakuji - máme různé druhy stromů (viz výše).
2. další příčinou můžou být terénní úpravy nebo zahloubení vodních toků (problém v lužních lesích, při regulaci velkých řek).
3. s odkazem na bod 1 - jsou druhy, pro které je to kritické a naopak takové, které se přizpůsobí. Navíc nové stromy se obvykle adaptují na nové stanovištní poměry.
4. daleko horší je to na zemědělské půdě při nevhodném hospodaření. Třeba taková kukuřice vysazená na svažitém pozemku v kombinaci s bezorebnou technologií. Tato plodina je žíznivá a téměř nechrání půdu. Navíc takto upravená půda moc vody nevsákne, zvláště při velkém dešti převážná většina vody odteče i s částí ornice.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

28.8.2019 11:51 Reaguje na Jan Škrdla
Na tom vašem příspěvku nebylo nic tak neakceptovatelného, abych byl nucen zareagovat. Po novém přečtení mne ale zaujalo, co myslíte tím, "že žádná střešní krytina nemůže konkurovat vegetaci". Myslíte tím zelené střechy? Pokud ano, tak takový názor považuji za nesprávný. Lepší je mít bílou výborně tepelně izolovanou střechu, vodu z ní zasakovat a v okolí domu mít spoustu zeleně žijící z té zasáklé vody.

Ještě k tomu lesu. Čím více jsou stromy adaptovány na sucho, tím méně příznivě ovlivňují lokální klima, protože šetří s výparem vody a navíc mají většinou nižší albedo než okolní terén. Samozřejmě ale poskytují stín.

K tomu, že náhlá změna klimatu stromy zavraždí, protože se jim rychle utne přístup k zemní vodě jejím rychlým poklesem, k tomu jste se mi nevyjádřil.

A další otázka je stále otevřená: odpařování vody vegetací zvyšuje vzdušnou vlhkost a tudíž se lokálně zvyšuje skleníkový jev. Jak moc je to závažné nevím, ale ignorovat to asi nelze.
Odpovědět

Jan Škrdla

28.8.2019 19:17 Reaguje na Jiří Svoboda
1. Tou vegetací jsem neměl na mysli konkrétně zelenou střechu, ale vegetaci jako takovou (zejména stromovou). Předpokládám ale, že co se tepelného komfortu týče, bude na tom lépe zelená střecha než bílý plech. Nejsem odborník v této oblasti, nebudu se o tomto dále dohadovat (každopádně by stálo za to provést srovnávací měření).

2. I když stromy šetří výparem, nějakou vodu přeci jen vypařují. Také zabraňují výparu z povrchu půdy a ovlivňují koloběh vody. A k tomu stínu - v horkém letní dni to může dělat rozdíl teplot (pod stromy a na volné ploše) 20°C, a to vůbec není zanedbatelné.

3. pokud vím, tak jsem v té další diskuzi alespoň naznačil. Jsou stromy, které pokles hladiny spodní vody nezvládají (příkladem je třeba borovice) a uschnou, a stromy které se přizpůsobí (třeba ta lípa, která je schopna v půlce léta shodit listy, aby zabránila sebevraždě, a příští rok opět vyrašit).

4. tím, že vegetace odpařuje vodu, lokálně snižuje teplotu (zkuste se ještě podívat do té teplotní mapy). Zároveň také snižuje teplotní extrémy.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.8.2019 11:48 Reaguje na Jan Škrdla
1. Asi nejpostatnější faktor u střechy je, že bílá pohltí řekněme 20 % slunečního záření, kdežto zelená odhadem 50 %. To se nutně musí projevit na energetické bilanci a nějaký odpar ze zelené střechy je v podstatě bezvýznamý, navíc je takové vody škoda, protože neodpařuje (nechladí) tam kde žijeme! Já bych jistě raději seděl pod lípou před domem než na rozpálené zelené střeše. Pokud je střecha dobře tepelně izolovaná (50 cm vaty by měl být standard), pak povrchová teplota krytiny nehraje roli.

Pořád mám strach o zemní vodu, a musím opakovat jako V.I.L. zasakovat, zasakovat, zasakovat co to jde. Jezdím kolem chráněného území v Brně https://cs.wikipedia.org/wiki/Kamenn%C3%BD_vrch_(p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rezervace), kde loni a letos poschlo 90% borovic. Ty, co přežily, jsou hlavně na okraji u silnice, odkud stéká voda a zasakuje se.
Odpovědět

Jan Škrdla

30.8.2019 20:55 Reaguje na Jiří Svoboda
K problematice borovice tady nedávno věnoval celkem rozsáhlý článek.

Přestože se jedná o hluboko kořenící dřevinu, tak má problémy. Dlouhodobé suchu se projeví v hlubších vrstvách půdy a případný déšť se pak nemusí dostat tak hluboko, kde mají borovice kořeny (zvláště při hustém podrostu, který může zachytit část vody).

Dalším problémem je nevhodná výchova borových porostů v minulosti. Stromy v přehoustlých porostech mají stromy nedostatečně vyvinutý kořenový systém a slabé koruny.

V neposlední řadě může být na vině pěstování na nevhodných stanovištích. (konkrétně na to Kamenném vrchu, v rezervaci, jsou borovice z hlediska ochrany přírody spíše nežádoucí).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.8.2019 20:45 Reaguje na Jan Škrdla
Ano, celá rezervace měla být věnována koniklecům a borový les se měl asi před 10 lety kácet, aby uvolnil místo těnto překrásným kytičkám. Ani nevím, jak se tam ty borovice dostaly.

Každopádně, koniklece se dají poměrně jednoduše vypěstovat ze semen, které se dají po odkvětu pozbírat.
Odpovědět

Jan Škrdla

1.9.2019 19:56 Reaguje na Jiří Svoboda
Předpokládá, že ba borovice tam byla vysazena. Jinak v lesní části by stačilo upravit druhovou skladbu ve prospěch stanovištně původních druhů (zvláště pokud se jedná o lesní pozemky), což se teď děje.
Co se týká luční části prioritou je údržba té stávající, která dá dost práce, a bez které to nemá smysl.
Odpovědět

30.8.2019 22:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Přírodě blízký les má obecně příznivý vliv na zasakování vody.
Pokazit se to dá nevhodným pěstování nebo použitím stanovištně nevhodných druhů.

Jinak ty borovice u silnice budou mít kromě vody také dostatek prostoru (alespoň z jedné strany).
Ovšem kromě pozitivních vlivů jsou tady i vlivy negativní - solení, exhalace( možná se daná cesta neošetřuje solením).
Odpovědět

Jan Škrdla

30.8.2019 22:38 Reaguje na
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

31.8.2019 20:52 Reaguje na Jan Škrdla
V lese se jistě hodně deště zasákne. Jde jen o to, aby výpar díky stromům nepřevládl a aby se zásoba zemní vody kvůli tomu nezmenšovala. Přídoda nevidí dopředu a neočekává drastickou klimatickou změnu. Tedy i přírodě blízký les může v budoucnosti podlehnout klimatické změně.

Nezbývá tedy jako primární úkol než efektivním způsobem omezit spalování fosilních paliv.
Odpovědět

Jan Škrdla

1.9.2019 20:07 Reaguje na Jiří Svoboda
Porost tvořený stanovištně a klimaticky vhodnými dřevinami je obecně odolnější než monokultura dřevin vyžadujících dostatek srážek.
Pokud máte druhově pestrý porost, máte šanci, že některá z dřevin si s klimatickou změnou poradí.
Největší problém bude ale ve městech, kde máte zcela pozměněné stanovištní podmínky (povětšinou k horšímu). Tam je potřeba přistoupit k výběru vhodných druhů (ve městech to mohou být i exoty) a svedení dešťových vod ke kořenům stromů.

Omezit spalování fosilních paliv je potřeba (nevěřím v mantru, že se oteplí a bude líp), a zároveň je potřeba pracovat na adaptaci na klimatické změny, které tak i tak budou probíhat.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.9.2019 12:36 Reaguje na Jan Škrdla
Úplný souhlas.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.9.2019 09:37 Reaguje na Jan Škrdla
Jinde na Ekolistu můžeme najít články o tom, jak negativně působí na spodní vodu porosty eukalyptů nebo hruškovce (avokádo).
Odpovědět

Jan Škrdla

7.9.2019 20:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak trochu se v tom začínám ztrácet, na který komentář reagujete.

Předpokládám, že se jedná o dřeviny vysazené na nevhodném stanovišti. Pěstované se záměrem maximální produkce, bez ohledu na to, jestli se na dané stanoviště hodí a co může jejich pěstování způsobit. Předpokládám, že s původními dřevinami, nebo introdukovanými dřevinami s podobnými ekologickými vlastnostmi by takové problémy nebyly.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.9.2019 19:35 Reaguje na Jan Škrdla
Já bych řekl, že kde dosti prší a nejsou problémy se spodní vodou, tam jsou eukalipty ideálními plícemi planety a zdrojem docela kvalitní suroviny. Z poledu ochrany klimatu bych jim dal jedničku.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.9.2019 19:02 Reaguje na Jiří Svoboda
To ale neodporuje tomu co jsem psal výše. Každá dřevina by se měla pěstovat tam, kde ji to vyhovuje. S eukalyptem tam, kde není problém s vodou taky nemám problém.
Stejně tak je třeba smrk výborná dřevina pro tajgu nebo horské (vysokohorské) lesy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2019 17:03 Reaguje na Karel Zvářal
Jsem toho názoru, že Macron by měl řešit problémy Francie a teprve po jejich vyřešení něco jiného. Jen jih Francie by potřeboval v řadě oblastí obnovit lesy (aka "Muž, který sázel stromy").
Odpovědět
lu

26.8.2019 17:37 Reaguje na Jan Šimůnek
tak. zachraňujeme svět, adoptujeme děti v kdejakém banánystánu, demonstrujeme za lesy v zemi, kterou ani nenajdeme a mapě, ale navštívit aspoň jednou za měsíc vlastní babičku, to ne.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.8.2019 17:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Macrona snad nikdo nemůže brát vážně.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

27.8.2019 06:19 Reaguje na Karel Zvářal
Tak tak. Ještě by se mohl vyslovit pro zákaz produkce plastů v Číně, těžbu ropy v Saudské Arábii, proti skleníkovému zemědělství ve Španělsku, rybolovu v Norsku a Japonsku, proti kanálu Dubaj-Odra-Labe... pak by sice na to francouzské prezidentování asi už moc času neměl, ale hned by bylo na světě líp.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

27.8.2019 06:46 Reaguje na Radomír Dohnal
Jenže on to odhodlání vyslovil za celou G7, a to už snad má váhu. Holt, plíce jsou důležitý orgán, to ví každé malé dítě (i GT, milí Čechové), takže nestačí jen vědět, ale také podle toho konat. Dost bylo tolerování idiocie!
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.8.2019 07:36 Reaguje na Karel Zvářal
1. To s těmi "plícemi Země" je aktivistický blábol, naprosto mimo realitu. Amazonský prales má stejnou uhlíkovou bilanci jako poušť, jen určité množství uhlíku ukládá do živé biomasy (na rozdíl od lesů mírného a subpolárního pásu, které vytvářejí stále narůstající vrstvy humusu).

2. Pokud by chtěla G7 (respektive bezcenný odpad, co za tyto země "hovoří") podpořit něco rozumného, tak by musela podpořit rašeliniště (protože ta ukládají uhlík na stovky až tisíce let).
Odpovědět

Jan Škrdla

27.8.2019 18:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Když se spálí les, uhlík v něm vázaný se uvolní do atmosféry. Četl jsem, že pokud na místě pralesa založíte plantáž na olejnou palmu, uhlíková bilance se vyrovná za 300 let.

Už jsem to psal několikrát, je zásadní chybou omezovat se jen uhlík a přehlížet biodiverzitu, funkci klimatickou, vodohospodářskou nebo protierozní.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.9.2019 11:03 Reaguje na Jan Škrdla
Ale proč se ten prales spálí místo aby se vytěžil? Proč pořád oponujeme nesmysné, byť reálné variantě, když existuje mnohem příznivější varianta, kterou by bylo vhodné pořádně zhodnoti a případně prosazovat.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.9.2019 22:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Z toho důvodu, že v tropických oblastech probíhá odlesňování převážně žďářením. Za stejný čas se tímto způsobem dá odstranit daleko větší plocha lesa s použitím primitivních prostředků.

Jinak z hlediska uhlíku (a nejen jeho) je nejvýše vhodné vykácenou plochu nechat zarůst lesem nebo zalesnit. Pokud je nutně potřeba nová zemědělská půda, tak se nabízí systém agrolesnictví.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.8.2019 20:14 Reaguje na Jan Šimůnek
Ještě k tomu bodu č. 2. Pokud by G7 (ale i další vyspělé státy) chtěla podpořit něco rozumného, tak by se měla snažit, aby k vypalování lesů docházelo co nejméně. Pokud jsem to pochopil, tak je to pointou tohoto článku.
Odpovědět

Jan Škrdla

26.8.2019 20:29
Jen tak na okraj, srovnáváte počet požárů v roce 2016 a letos. Jenže tento rok ještě neskončil, vše se může změnit.

Co se týká Bolsonara, není to jediný padouch v tropech, i když se na něj ukazuje, ale není to žádný svatoušek, na tom se snad shodneme.

Jinak s posledním odstavcem souhlas.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist