Radomír Dohnal: V Brazílii hořelo i za prezidenta ochranáře. Požáry ostatně zuří i ve zbytku světa

Pralesní požáry zuří i v Bolívii, hned vedle Brazílie. A pokud můžeme soudit z leteckých a satelitních snímků, stejně jako zpráv mezinárodních a místních organizací, situace tu je kritická. Vlastně, záplavy ohně v lesích zuří také v Peru, Kolumbii a Venezuele. Tak, jako každý rok. Nikdo se nad tím zásadním způsobem nepozastavuje, nikdo nevolá po mezinárodním zásahu a sankcích, s hašením tu také nikdo nespěchá. V pořádku to samozřejmě není. Chci upozornit na to, že je poněkud zjednodušující soustředit se čistě na Amazonii, zelené plíce planety Země, a médii proklamovanou zlovůli brazilského prezidenta Bolsonara.

Inspirací pro následující text mi byl krátký anonymní komentář jednoho ze čtenářů Ekolistu, a to věty: „Hoří na Sibiři a může za to sucho. Hoří na Aljašce a může za to sucho. Hoří v Nevadě a může za to sucho. Hoří v Řecku a může za to sucho. Hoří v Brazílii a může za to Bolsonaro.“ Líbí se mi už proto, že poukazuje na náš omezený vhled do problému, který společně sdílíme. To, že letos stejně jako loni hoří Amazonie, totiž není nic nového. Novinkou je, že nám to teprve letos začalo vadit.

Nejprve tedy něco málo o brazilských požárech, jejichž výskyt začal brazilský Národní institut pro výzkum vesmíru (INPE) monitorovat v roce 2013. V první rok počítání se jich vyskytlo na 40 000, v roce 2014 pak 55 000.

V Brazílii hořelo i za prezidenta ochranáře

Dosud nejextrémnější pak byl rok 2016, kdy se jich vyskytlo přes 70 000. Což je velmi podobné číslo, jako současných 75 336 ohnisek požárů. Nárůst je patrný hlavně ve srovnání s loňským rokem, kdy se požárů vyskytlo „jen“ kolem 45 000. I proto se hovoří o skokovém navýšení počtu požárů v Brazílii o 85 %.

Pokud bychom ale současnou bilanci neporovnávali s loňskem, ale rokem 2016, bylo by v Brazílii jen o nějakých 5 % více lesních požárů. Stejně, pokud bychom vyhodnocovali data o požárech od počátku měření (tedy od roku 2013), museli bychom konstatovat, že v Brazílii letos hoří jen o nějakých 25 % až 35 % víc, než v letech předchozích. Kdy ještě nebyl Jair Bolsonaro vůdcem země.

Že letos v Brazílii opravdu hoří více je holý fakt, ale obviňovat z toho krajně neochranářskou rétoriku prezidenta Bolsonara, je poněkud zkratkovité. Protože v roce 2016, kdy Brazílii vedl Michel Miguel Temer, prodemokratický a liberální prezident podporující alespoň teoreticky životní prostředí a ochranu pralesů, hořelo v pralesích velmi podobně.

Tehdy se o tom tolik nepsalo, dílem proto, že jedničkou světové požární žurnalistiky byla zrovna Indonésie (kde se na přelomu 2015/2016 mimochodem objevilo ohnisek požárů přes 120 000).

Takže ať už mi je nebo není sympatický současný brazilský prezident, mezi jeho politiku a plameny v Amazonii nemůžu, alespoň sám za sebe, dát rovnítko. V plamenech je celá Jižní Amerika. Už zase.

Na jihu Ameriky prostě hoří každý rok. Mimochodem, v Brazílii, na území které označujeme jako Amazonský prales a zelené plíce planety, nezuří 75,336 požárů. Není to sice úplně k uklidnění, ale je jich jen něco kolem 40 000.

To první velké číslo udává počet všech požárů na území státu, což bilanci katastrofy poněkud zkresluje. Konkrétně pak požáry v Brazílii nejvíce zasaženou oblastí je Mato Grosso do Sul, které nemá s deštnými pralesy mnoho společného.

Ale i tak, pokud se budeme držet onoho srovnání, že oproti loňsku se počet požárů v Brazílii zvýšil o 85 %, neměli bychom se stydět podívat i za hranice.

Třeba do Venezuely, kde od počátku roku zaznamenali 26 500 lesních požárů (o 19 % více než loni), do Peru s 5680 požáry (nárůst o 104 %), do pralesy pokryté Kolumbie s 14 200 požáry (kterých je zatím letos paradoxně o 13 % méně než loni). A zapomenout bychom neměli ani na Francouzskou Guyanu, kde je letos výskyt požárů o 120 % větší než loni.

Což je něco, co by si Francouzi a prezident Macron nejspíš při kritice Bolsonara nechtěli dávat za rámeček. V jejich zámořském departmentu totiž hoří statisticky více, než v Brazílii. Proč ale, letos stejně jako loni, pokrývají celý jihoamerický region požáry?

Brazílie versus Bolívie. Najdete deset rozdílů?

Na tom se odborníci shodnou. V 99 % případů za to mohou lidé, kteří buď neúmyslně ztratí nad ohněm kontrolu při vypalování lesů, které přeměňují na zemědělskou půdu. Anebo ji ztratí úmyslně, ze stejného důvodu. V tomhle regionu je to prostě zažitý způsob, jak udělat místo pastvinám a polím. A ne, není to nějaká specialita Brazílie, zavedená teprve po nástupu prezidenta Bolsonara do funkce.

Tím se dostáváme k Bolívii, kde je letos požárů evidováno 17 200 (nárůst o 114 %), a popelem tu lehlo už 800 000 hektarů unikátního suchého tropického pralesa Chiquitano. Je to katastrofa, ze které by se zasažené území přirozenou cestou vzpamatovávalo, slovy odborníků, nejméně dvě století. To se ale nestane, protože tu vzniknou pole.

Bolivijského prezidenta Evo Moralese to trochu trápí, ale s hledáním konkrétních viníků nepospíchá: „Pokud by malé rodiny nevypalovaly les, z čeho jiného by asi tak mohly žít?“

Že při požárech přišlo o domov více než 500 ikonických druhů živočichů, vázaných čistě na tento region? Že o domov, ne-li rovnou o život, přišly místní domorodé komunity a kmeny s omezenou formou kontaktu s civilizací?

„Ne, vypalování lesů je tu běžnou a zavedenou praxí, a není důvod na ní cokoliv měnit,“ kontruje Morales. Nadzvedlo vás ze židle, když se brazilský prezident Bolsonaro zřekl mezinárodní pomoci s kontrolou požáru? Ale Morales udělal přesně to samé! Jaký je mezi nimi vlastně rozdíl?

Nu, Morales reprezentuje extrém jihoamerické politické levice, Bolsonaro zase pravice. Morales přijímá environmentálně lichotivé zákony, ve kterých uděluje „lidská práva“ planetě Zemi, řekám, horám a pralesům, ale přitom podporuje odlesnění, těžbu nerostů a ropy, rušení národních parků.

Bolsonaro vynechává to líbivé podkreslení řečmi o ochraně přírody, ale počíná si naprosto stejně. Společného toho přitom mají oba prezidenti i země víc než dost. Když už nic jiného, v obou státech momentálně zuří kritické požáry, devastující vzácné ekosystémy. V obou státech probíhá totální likvidace životního prostředí v zájmu zisku.

Zelené plíce planety? Ale jděte…

Ale jen o Brazílii se píše, jako o zemi, kde je hlavním viníkem kritického stavu prezident. Není to podivné? Proč se nehovoří o bojkotu bolivijského hovězího, o odstavení Bolívie od světového trhu, o sankcích, abychom „jejich prezidenta přivedli k rozumu“? Proč stále častěji zaznívají extrémní názory, že v případě Brazílie by měl svět nasadit všechny prostředky, včetně vojenských, k zastavení ničení amazonských pralesů, a proč je v případě Bolívie takové ticho? Je to snad proto, že si myslíme, že se v Amazonii rodí 20 % kyslíku atmosféry? To totiž vůbec není pravda.

Těch 20 % planetární fotosyntézy totiž dělají všechny tropické pralesy na celém světě dohromady, takže zelené amazonské plíce nám přispívají k dýchatelné atmosféře nějakými 5 %. Takže by nám mělo stejnou měrou záležet i na pralesech jinde. Ale o tom, že mezi 17. – 28. srpnem bylo v Demokratické republice Kongo nahlášeno 125 000 požárů se nedočteme, stejně jako, že v nedávno tak populární Indonésii teď hoří pralesy na 20 000 místech. Ostatně, každý rok (i mimo zalesněné plochy) lehne popelem 340 milionů hektarů souše, aniž by nás to zásadním způsobem zneklidňovalo.

Pozor na rychlé soudy

Základní fakta platí: požáry zdaleka nejsou věcí neobvyklou, a v řadě případů hrají zásadní roli pro koloběh živin a samotné udržení existence některých ekosystémů.

Ano, lidmi zakládané požáry a vypalování pralesů jsou velké problémy. Tyto problémy se ale neomezují jen na jednu jihoamerickou zemi a jejího prezidenta. Hořící Amazonie je špatně. Ano. Ale zdaleka ne každý požár potřebuje hasit, a ne vždy je rozumné vyhrožovat hospodářskými sankcemi.

Proč? S nadsázkou – abychom se nedočkali stavu, kdy nám země G7, o nás bez nás, začnou hrozit okupací proto, že jsme ne/zalesnily kůrovcové holiny na Šumavě.

Dokud bude vypalování pralesů po celém světě běžnou praxí, budou se každý rok další a další požáry vymykat kontrole. Abychom ochránili lesy, pojďme hasit tenhle problém, tu všeobecně přijímanou praxi vypalování. Místo každoročního hašení a momentálního nadávání na brazilského prezidenta.

---

reklama

---