Radomír Dohnal: Zapomeňte na zajíce

Postřik pole. Můžeme být v klidu? Máme se bát? Ilustrační foto.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

Přečtěte si také |

Případ podivné smrti obyčejného zajíce

A vraťme se tam, kde to všechno začalo. Na lokalitu U Ovčína, kterým vede modrá turistická trasa, ústící k maloplošnému zvláště chráněnému území Přírodní památky Hora Říp. Na odpočinkové místo ve stínu pod lípami, s lavičkou k posezení a s výhledem na horu, která je Čechům drahá. Na místo, které je od obce Mnetěš, jinak obklopené obhospodařovanými polnostmi, vzdáleno půl kilometru a je tak jedním z mála kousků přístupné zeleně v širokém okolí. Což je i důvodem, proč se tu dost často vyskytují hrající si děti, jejich rodiče, školky a školní třídy z obce, výletníci směřující k Řípu. Klidně se podívejte do map a uvidíte sami, že tohle je místo, kde si prostě chcete sednout do trávy. Aspoň než načerpáte síly k cestě na Říp, nebo k návratu do vsi.

Je to ale rozumný nápad? Vysedávání v trávě bych osobně v Čechách za rizikovou činnost nepovažoval, nejsme v Austrálii plné jedovatých hadů. Jenže i posezení na svěžím zeleném pažitu trávy U Ovčína je do jisté míry toxické. Nevěříte? Analýza vzorků půdy a travin, které tu 29.5 2020 odebrali inspektoři a inspektorky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), hovoří jasně. Ve vzorku nedotčeného travního porostu u odpočinkového místa, se nacházela účinná látka boscalid (v koncentraci 0,0053 mg/kg). Fungicid. Další prokázanou účinnou látkou postřiků byl 2,4-D (v koncentraci 0,012 mg/kg). To by mohl být postřik Mustang, herbicid.

Pokud jste trochu obeznámeni s případem, o kterém jsme referovali ve dvou článcích, možná by vás zajímalo, jestli se nějaké podobné chemikálie podařilo odborníkům detekovat i v onom podezřele „vypáleném fleku suché trávy“, kde vlastně celá lokální kauza smrtí ušáka v křečích započala.

Přečtěte si také |

Případ podivné smrti obyčejného zajíce - výsledek pitvy

Nalezneme je i tam. Boscalid v koncentraci 0,015 mg/kg, látka 2,4-D tu byla zastoupena 0,015 mg/kg, Pendimethalin v množství 0,0055 mg/kg, Terbuthylazine v množství 0,0056 mg/kg. A také Spiroxamine (0,0079 mg/kg) a také Prothioconazole-dest v množství 0,036 mg/kg, a Tebuconazole v množství 0,029 mg/kg. Máte samozřejmě pravdu, jsou to relativně nepatrné koncentrace, směsní pozůstatky a rezidua zemědělských postřiků, přípravků určených k ochraně rostlin. Vesměs fungicidních přípravků. Jakých? Mohl to být třeba Hutton, Slape Trio, Soligor. O to ale vůbec nejde. Na místě cesty, na travnatém paloučku pod lípami U Ovčína, by totiž správně neměly být přítomny žádné z nich. Ani v minimální koncentraci, ani ve stopovém reziduálním množství. S žádnou z těch látek byste do kontaktu, v zájmu svého zdraví, nikdy přijít neměli.

Přípravky pro ochranu rostlin totiž možná odvádí dobrou práci na obhospodařovaných polích, ale do volné krajiny nepatří. A určitě ne na místa, kam si chodí hrát děti. Jasno v tom má Zákon o rostlinolékařské péči a (326/ 2004 Sb.). Necílový porost, v tomto případě cesta a odpočívadlo, nesmí být zasaženo aktivními látkami přípravky na ochranu rostlin. Tečka. A pochopitelně by účinné látky postřiků neměly být k nalezení v oblastech, které jsou využívány širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel. Třeba dětmi, školami, těhotnými ženami, důchodci. Jenže tady, U Ovčína, evidentně k dohledání jsou. A to i přesto, že zemědělec hospodařící na všech pozemcích v okolí, v maximální míře dodržuje všechny zákonné povinnosti. A necítím potřebu to nějak zpochybňovat.

Už proto, že část účinných látek, detekovaných inspektory a laboratořemi UKZÚZ, vůbec neodpovídá postřikům, které podle záznamů ve svém agrodeníku na přilehlých pozemcích aplikoval. Což názorným způsobem odkazuje na procesní bídu celé ochrany zdraví veřejnosti před potenciálně negativními účinky nejrůznějších pesticidů. Promiňte mi mou naivitu, ale když jsou v trávě u pole nalezena rezidua postřiků, očekával bych, že se pátravě nevlídný zrak inspektorů ÚKZÚZ obrátí na ono pole. Jenže jejich prvním krokem bude pohled do jinak veřejnosti nepřístupného agrodeníku hospodařícího zemědělce. A když zjistí, že záznam na poli aplikovaných postřiků, který do systému vepsal onen zemědělec, neodpovídá nálezové situaci vedle pole, může být zemědělec v relativním klidu. Postřik nebo jeho rezidua, se na necílové plochy nejspíš dostal jinou cestou. Jakou?

Přečtěte si také |

Jak se žije zajícům v české krajině? Všude číhá ne úplně pěkná smrt

V případě odpočinkového místa U Ovčína to ÚKZÚZ vysvětluje volnou přístupností lokality, po které se na obhospodařované pozemky přemísťuje zemědělská technika včetně postřikovačů. A z postřikovačů, naplněných postřikovou jíchou, mohlo dojít k zaznamenané půdní kontaminaci. Třeba to způsobil nějaký neopatrná traktorista ze sousedního Vražkova nebo Ctiněvsi, kdo ví? Pravda, v jednom případě to možná mohlo být přičiněním zde ve Mnetěši hospodařícího zemědělce a aplikace herbicidu Mustang, který po sobě zanechal chemickou stopu v travním porostu, ale zaznamenaná koncentrace je zcela minimální. U ostatních zaznamenaných účinných látek se prý, kvůli minimální zaznamenané koncentraci, nedá ani bezpečně vyhodnotit, z jakých postřiků vlastně pochází a kdy se tam dostaly, a je proto těžké hodnotit, zda vůbec mohly mít nějaký vliv na zdraví. Nikdo ale nepochybil, vše je v nejlepším pořádku.

Ujišťují nás o tom inspektoři ÚKZÚZ, kteří za posledních 5 let navštívili v katastrálním území Mnetěše dvanáct hospodařících zemědělců dohromady třináctkrát (z toho dvakrát na podnět veřejnosti). To znamená, že drtivá většina zdejších zemědělců rozhodně není šikanována častými kontrolami, spíš, že pět let už inspektora neviděli. A možná proto občas zhřeší.

Závěrem se hodí zmínit, že obavy občanů Mnetěše a všech, kteří mířili kolem Ovčína na Říp, se rozhodně neukázaly být liché, ale oprávněné. Pesticidy a jejich rezidua jsou, platným zákonům a přijatým opatřením navzdory, přítomné tam, kde by být neměly. Což jim na klidu nepřidá, a posezení v trávě u pole si možná raději rozmyslí. A stejně jako na začátku: nejde tu o hledání jednoho konkrétního viníka, neopatrného zemědělce, stejně jako tu nejde o jednoho nešťastného zajíce. Jde tu o problém, se kterým máme co do činění všichni.