https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/romana-sonkova-otevreny-dopis-osobnosti-s-vyzvou-k-ukonceni-prumyslovych-velkochovu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Romana Šonková: Otevřený dopis osobností s výzvou k ukončení průmyslových velkochovů

18.11.2022
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Více než 200 významných osobností – včetně populárního herce Alana Cumminga, světoznámé bioložky Jane Goodallové či uznávané české spisovatelky Adély Knapové – podepsalo otevřený dopis, v němž vyzývají světové lídry na klimatické konferenci COP27, aby ukončili krutou a škodlivou praxi průmyslových velkochovů a změnili náš globální potravinový systém.
 
Dopis, který iniciovala mezinárodní organizace Compassion in World Farming (CIWF) v rámci své nové celosvětové kampaně Konec velkochovů, zdůrazňuje naléhavou potřebu transformace našeho globálního potravinového systému a vyzývá světové lídry, aby na Valném shromáždění OSN dosáhli globální dohody o potravinách a zemědělství. Dopis s výzvou je zveřejněn v Den řešení na konferenci COP27.

Dopis podepsalo 208 osobností z celého světa, mezi nimiž jsou např:

      - hollywoodští herci Brian Cox, Alan Cumming, Steve Coogan a Eva Greenová
      - uznávaní spisovatelé Michael Morpurgo a Barbara Kingsolverová
      - náboženští představitelé biskup John Arnold, biskup ze Salfordu, předseda organizace CAFOD, a rabín David Rosen, mezinárodní prezident Světové konference o náboženství a míru.
      - významní vědci a akademici Jane Goodallová, Ph.D., primatoložka, zakladatelka Jane Goodall Institute a Posel míru OSN; Peter Singer, profesor bioetiky na Princeton University; Carl Safina, Ph.D., prezident The Safina Center a hostující profesor na Stony Brook University.
      - představitelé podnikatelské sféry Dale Vince, majitel společnosti Ecotricity, která vyrábí zelenou elektřinu, Julian Richer, majitel firmy Richer Sounds a filantrop.

Mezi signatáři nechybí ani celá škála českých osobností: Adéla Knapová, spisovatelka a novinářka, David Zábranský, spisovatel, Veronika Šrek Bromová, výtvarnice, Karel Janko, Ph.D., vědecký pracovník Akademie věd ČR, Tereza Vandrovcová, Ph.D., akademická pracovnice na University of New York in Prague a Abhejali Bernardová, vytrvalostní atletka.

V dopise se uvádí: „Má-li světové společenství splnit cíle udržitelného rozvoje, cíle Pařížské dohody o klimatu a cíle Úmluvy o biologické rozmanitosti, je třeba okamžitě přijmout opatření k ukončení průmyslového chovu zvířat.

Od znečištění přes klimatickou krizi až po vymírání volně žijících živočichů a rostlin. Od týrání zvířat po hlad a podvýživu lidí. Podívejte se blíže na téměř jakýkoli globální problém a zjistíte, že jeho jádrem jsou potraviny. Systém založený na nadprodukci a nezdravých potravinách je podporován intenzivními zemědělskými metodami.

Odvětví živočišné výroby produkuje více skleníkových plynů než přímé emise všech letadel, vlaků a automobilů na světě dohromady. Bez urychlených opatření ohrožuje intenzivní živočišná výroba naše holé přežití. Potřebujeme transformaci potravinového systému. Lidé, zvířata a celá naše planeta už nemohou déle čekat."

Nové celosvětové hnutí s názvem Konec velkochovů, které tento týden zahájil CIWF spolu s partnerskými nevládními organizacemi z celého světa, si klade za cíl dosáhnout celosvětové dohody o ukončení průmyslových velkochovů a přeměně našeho globálního potravinového systému tak, aby byl prospěšný lidem, zvířatům a celé planetě. Zveřejněn byl také nový průzkum YouGov, který ukazuje, že téměř dvě třetiny lidí (63 %) ve 13 zemích, kde se průzkum uskutečnil, se domnívají, že průmyslové velkochovy upřednostňují zisk před klimatem a životním prostředím.

Populární herec Alan Cumming, známý zejména z rolí v seriálu Dobrá manželka a filmu X-Men 2, řekl: „Množství plodin, které vyprodukujeme jen proto, abychom nakrmili zvířata, která porážíme na maso, je obrovským plýtváním – zejména když miliony lidí na celém světě denně hladoví. Potřebujeme potravinový systém, který bude spravedlivý, laskavý a udržitelný. Proto podporuji kampaň organizace Compassion in World Farming s názvem Konec velkochovů – abychom společně pomohli tento špatně fungující systém jednou provždy změnit."

Toto je první akce nového globálního hnutí Konec velkochovů, které usiluje o ukončení této kruté a zbytečné praxe, protože zásadně přispívá ke krizím v oblasti klimatu a biodiverzity. Celá třetina globálního oteplování je způsobena výrobou a spotřebou potravin. Náš otevřený dopis, zveřejněný v Den řešení na konferenci COP27, vysílá jasný vzkaz světovým lídrům a zdůrazňuje naléhavou potřebu jednat. Je to úplně jednoduché – bez ukončení průmyslových velkochovů a transformace našeho potravinového systému nebude možné splnit klimatické cíle. Je třeba, aby světoví lídři vytvořili globální dohodu, která splní naše závazky v oblasti klimatu a cílů udržitelného rozvoje dřív, než bude pozdě.

Více informací o kampani či možnost připojit se najdete na end.it.


reklama

 
foto - Šonková Romana
Romana Šonková
Autorka je českou zástupkyní organizace Compassion in World Farming.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (119)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pa

pavel

18.11.2022 10:33
tak jsem začal číst ten seznam těch význačných lidí a koukám je to tam samej lehkoživka co pouze čeká na peníze od ostatních s nataženou prackou jak žebravá opice kolik těch nadlidí co chtějí určovat morálku někdy něco vyrobilo postavilo za své vydělané peníze né za peníze které vyžebrali na těch druhých které chtějí moralizovat a omezovat dokážou si ti paraziti uvědomit že pokud zahubí hostitele zahynou i oni - prostě žrát se musí a paní autorce bych chtěl doporučit jelikož je proti všemu od velkolánům až přes velkochovy aby si vzala motyčku a začala si pěstovat na svém tipnu si že do roka a do dne je po ní
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.11.2022 10:53 Reaguje na pavel
1*
Jo, měla by jít příkladem a ukázat, jak se to má dělat/uživit se každý sám !
Odpovědět
Pe

Petr

18.11.2022 12:01 Reaguje na smějící se bestie
Někdo někde mluví o tom, že by se měl uživit každý sám?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.11.2022 12:11 Reaguje na Petr
A co jiného by asi bylo, když zruší velkochovy !
Odpovědět
ss

smějící se bestie

18.11.2022 12:13 Reaguje na Petr
Není náhodou z těch, co si myslí, že to všechno roste v regálech márketů ?
Odpovědět
HH

Hana Hanakova

18.11.2022 15:51 Reaguje na smějící se bestie
vaše ubohé poznámky na článek pisatele, kterého neznáte jsou vaše vlastní, nebo vám to někdo poslal emailem? Máte svoje hlavu a svůj mozek? Tak ho, prosím používejte. Hlavně než něco chcete napsat nebo říct. Proč čtete ekolist, když evidentně nemáte přehled a vidíte jen to co je kolem vás v dosahu cca 20 km.
Odpovědět
Tomáš Novák

Tomáš Novák

23.11.2022 16:31 Reaguje na Hana Hanakova
Vy jste dost mimo, vážená. Mozek zkuste používat vy. Průmyslovou výrobou bylo umožněno to, že potraviny se staly dostupné pro široké vrstvy obyvatel i těch z rozvojových zemí. A díky produktivirě v zemědělství se mohou věnovat lidé i jiným činnostem, rozvíjet se v oboze h které zemědělská společnost neznala. A které to jsou? No zkuste použít to co máte mezi svými ušima.:)
Odpovědět
ig

18.11.2022 15:54 Reaguje na Petr
Přesně tohle mě napadlo, když jsem to četl - alternativa k velkochovu je malochov, čili každý doma jednu kravku. Vždycky si z ní kousek uřízne, opeče, udělá večeři. Pozor, dršťkovou polévku dělat až nakonec, ať kravka nechcípne hlady.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

18.11.2022 19:24 Reaguje na
Na vesnici to fungovalo tak, že každý týden měla zabíječku jiná rodina a to co se rychle kazilo, nebylo možné uchovat na delší dobu, tak se rozneslo po rodinách. A postupně tak se rodiny prostřídaly. Takže není třeba odřezávat kousky kravičky na biftek, ale prodej "na dvoře".
Jenže zde končí teorie, praxe je taková, že doma usmrtit zvíře je prakticky nemožné, vesnice jsou už ubytovny naplacato.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 09:50 Reaguje na Pavel Jeřábek
To je nemožné i z jiného důvodu. Jak přinutit až polovinu populace neboli lidi žijící na venkově, aby vedle své práce ještě ráno před odjezdem do zaměstnání hodinu, dvě hodiny pracovali u zvířat a po příjezdu ze zaměstnání tam pracovali další hodin, dvě hodiny. A to celoročně, bez odjezdu na dovolené a podobně.
Zvláště když z druhé strany zelení znemožnili prodej a používání levných aut se spalovacími motory, takže pro spousty vesničanů bude běžné cestovat do práce hodinu, dvě hodiny tam a hodinu, dvě hodiny zpátky, autobusem, elektrokolem nebo elektrokoloběžkou ... Neboli tito lidé stráví denně až 12 hodin svou obživou , zaměstnáním a potom by měli ještě denně makat další 4 hodiny u zvířat?
Zvláště když v reálu bude většina lidí schopna každodenní prací u zvířat až 4 hodiny denně 365 dnů v roce, protože jinak než primitivním ručním nářadím v takovém rozsahu nebudou schopni pracovat, získat jídlo jen na takové dva, maximálně 4 měsíce v roce. Neboli jejich příjem v dnešních cenách bude vycházet, že jednou hodinou takové práce vydělají mezi 5 - 20 korunami čistého zisku.
Jak chtějí zelení přinutit lidi, při minimálné mzdě nyní za současnýczh mezd a cen tuším kolem 18 tisíc hrubého měsíčně, což je tuším cca 10 tisíc čistého měsíčně, aby pracovali za mzdu 900 - 3600 Kč čistého měsíčně? Jinak než násilím a hrozbou smrti hladem. Mě žádná možnost, jak lidi dnes takhle donutit za takovou mzdu pracovat, nenapadá.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 10:15 Reaguje na Radim Polášek
Zákaz aut se spalovacími motory bude dokonce pro chovy některých druhů zvířat velký až fatální problém. Například ovce nebo koza musí být někde oplodněna, aby měla mladé. Kdysi byl pro tyto účely obecní kozel a beran. Ještě já pamatuji, že kdysi moje babička vzala kozu na ohlávku a dovedla ji pěšky po silnici někde u nás k někomu, kdo kozla měl. Dneska jsou tyhlety služby k dispozici tak jedna na okres nebo kraj. Takže chovatel vezme auto, kozičce nebo ovci sváže nohy a odveze ji autem nebo na přívěsném vozíku tam, kde jsou tyto služky k dispozici. Totéž je u chovu prasat, prodejci prodávající selata po jednom malochovatelům jsou vzácní a pro selata se musí jezdit desítky až stovky kilometrů. A sele dnes vozit v autobuse nebo vlaku je dost nemožné. Podobné to je i s drobným zvířectvem, drůbeží, králíky atd.
Podstatná je ta levná doprava, pokud možno ve vlastní režii, protože pokud pokud se objeví dopravci, kteří to budou vozit profesionálně, ty malochovy, které musí být logicky nízkonákladové, by se tím dost prodražily.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.11.2022 17:37 Reaguje na Radim Polášek
Dvě hodiny? To jako myslíte nakrmit po ránu jedno prase a hejno drůbeže? Vy máte nějaký hendikep?
Odpovědět
DK

David Kumprecht

23.11.2022 13:50 Reaguje na Jakub Graňák
Máte doma zvířata? Co je tohle za komentař? Já pokud jsem sám doma tak každý den zabiju staráním se o zvířara dvě a půl hodiny.
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

24.11.2022 11:32 Reaguje na Jakub Graňák
Proč pana Poláška hned napdáte podsouváním nějakého hendikepu? Navíc když má pravdu? Postarat se o slepice neznamená jen vysypat pšenici z kyblíku a o praseti už vůbec nemluvím.
Odpovědět
LB

Lukas B.

18.11.2022 12:31 Reaguje na pavel
já jsem si také přečetl ten seznam významných lidí, a světe div se, nikoho z nich neznám. možná je to moje chyba :)
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.11.2022 21:48 Reaguje na Lukas B.
Vy opravdu neznáte paní Jane Goodall?
Odpovědět
LB

Lukas B.

21.11.2022 11:02 Reaguje na Majka Kletečková
no, musel jsem se zamyslet - nebyla to nějaká aktivistka od goril kterou zavraždili pytláci? to asi nebude ona, to by asi nemohla podepsat, žánop...
Odpovědět
HH

Hana Hanakova

18.11.2022 15:48 Reaguje na pavel
a víte pane Pavle, že už se to děje, že lidé si pěstují vlastní plodiny, chovají zvířata, starají se nejen sami o sebe ale také o naší Zemi...vy ale máte dojem, že jste jediný kdo dře a ostatní jak píšete jsou žebravé opice...no vám a vám podobným lidem stačí flákota, otevřený lahváč a CNN Prima News, že?
Odpovědět
ig

18.11.2022 15:55 Reaguje na Hana Hanakova
Myslíte jako kozu na balkóně a brambory v truhlíku za oknem?
Odpovědět
HH

Hana Hanakova

18.11.2022 16:00 Reaguje na
aha to je ten problém, bydlíte v paneláku. No můžete chodit i na trhy, tam jsou potraviny ekologické, maso tam taky prodávají, ale chtělo by to se víc zajímat o život kolem sebe, vystoupit ze své komfortní zóny a nejen hanět ostatní.
Odpovědět
ig

18.11.2022 16:06 Reaguje na Hana Hanakova
Bydlím ve městě, sice ne v paneláku, ale všechny potraviny nakupuji. Nechám si je vozit domů rozvážkovou službou, protože kdybych se potloukal po farmářských trzích, neměl bych čas na nic jiného, hlavně ne na vydělání peněz na ty potraviny :D
BTW, ono je nakupování na tržišti šetrnější k přírodě?
Odpovědět
HH

Hana Hanakova

18.11.2022 16:15 Reaguje na
no, už jen z toho důvodu, že by se méně rozváželo službou, ale to už jsou detaily. Potloukat se po farmářských trzích přece nemusíte, stačí zajít na jeden a tam si vybrat, a prosím, nechytejte mě za slovo. Mělo by nám jít o to najít způsob, jak můžeme každý z nás přispět k ochraně přírody. Ano, chápu, že potřebujete hodně času na vydělávání peněz abyste si za ně mohl koupit to co potřebujete.
O tom by se taky dalo diskutovat. Trochu poupravím jeden citát: pracovat tolik abych si mohl pořídit něco, co bych vlastně ani nepotřeboval, kdybych tolik nepracoval a měl bych na to čas.
Odpovědět
ig

18.11.2022 21:27 Reaguje na Hana Hanakova
Rozvoz je šetrnější než individuální doprava. Za tu cestu co já si dojedu pro jeden nákup do Lídlu rozveze řidič Rohlíku nákup deseti lidem. Ze stejného důvodu je supermarket šetrnější než farmářský trh, protože kamión jede za třicet litrů a farmářova dodávka za deset, ale ten kamión toho odveze mnohokrát víc.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 09:52 Reaguje na
1*
Odpovědět
Tomáš Novák

Tomáš Novák

23.11.2022 16:37 Reaguje na
Přesně.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.11.2022 21:54 Reaguje na Hana Hanakova
Já bych ještě poupravil to Vaše klišé o farmářských trzích. Leckde na farmářských trzích mají skoro stejný sortiment jako v supermarketech, předpokládám že to je i ze stejného velkoskladu, akorát že na tom trhu je to výrazně dražší než v obchodě. Tak proč bych tam nakupoval?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 10:01 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A kdyby to neměli ze stejného velkoskladu, tak co by tam tak asi nabízeli? Pár místních produktů, které se dají skladovat nebo sklízet po většinu roku bez větších nároků na energii, jako třeba mrkev, brambory, půl roku zelí, kedlubny, řepu, jablka, 1 - 3 měsíce švestky, rybíz, angrešt...A to je tak asi všechpo.
A to ovšem za takové ceny, aby to pro ty lidi vycházelo lépe než se nechat zaměstnat třeba v nejbližší montovně za 20 tisíc hrubého. A to když si spočítáte, kolik toho při maloprodukci vypěstujete a kolik to potřebuje času, vyjde vám že to bude muset být aspoň desetkrát dražší než to je v supermarketu. Kde jsou výše uvedené produkty jen desetinou, padesátinou sortimentu ovoce a zeleniny v supermarketu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.11.2022 10:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Přesně tak. Za své produkty si ručím, ale ty od překupníků ať si koupí hlupáci ochotni si připlatit za totéž, co je v kamenném obchodě. Jednou jsem jednoho "farmáře"
zpovídal, jak se mu podařilo vypěstovat takový hezký květák a
on ani nevěděl, čím se květák hnojí
a jak se ošetřuje, aby nevyslepil a nevyrůstal. Nakonec jsem zjistil,
že žije v bytovce a jediným jeho
"pozemkem" jsou truhlíky na parapetu. Květáky a jinou zeleninu vozil z Polska a hlupákům tvrdil,
kolik má práce s pěstováním a proč
za ně chce více, než v obchodě.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.11.2022 13:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě taková perlička z farmářských trhů - letos jsem dokonce na farmářských trzích viděl i maliny a kanadské borůvky ve stejných plastových baleních jako v supermarketech. A pro klasické borůvky jezdíme do Polska. Jsou o polovinu levnější a když to vezmeme i pro ratolesti, v tom objemu je to i s benzínem výrazně levnější.
Odpovědět
Tomáš Novák

Tomáš Novák

23.11.2022 16:37 Reaguje na Hana Hanakova
To jsou opravdu nesmysly a fráze.
Odpovědět
Tomáš Novák

Tomáš Novák

23.11.2022 16:36 Reaguje na Hana Hanakova
Podstata problému je v tom, že si to můžete dělat v malém množství, třeba jako koníček. Kdyby se zrušily průmyslové chovy, stouply by enormně nároky na čas, dopravu, náklady a prostě by se to znovu vràtilo do dob extenzivního hospodaření s všemi negativy.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

18.11.2022 12:57
Prostě do každé rodiny pašíka, na dvůr pár slepic, u baráku králíkárnu.
Tuším, že i bez tohoto otevřeného dopisu nás tam moudrý Brusel vede.
Odpovědět
HH

Hana Hanakova

18.11.2022 15:54 Reaguje na Richard Vacek
máte pravdu, lidé se z historie stále nejsou schopni poučit. Každý měl kdysi kravku, slepice, políčko a jak se jim žilo. Příroda nám dává vše co potřebujeme. Jen někteří místo aby se starali o sebe jedou nakoupit do supermarketu a nadávají, když není tohle, nebo tohle, že je to všechno drahé. Čím se živíte Vy, myslím, jaké je vaše zaměstnání?
Odpovědět
ig

18.11.2022 15:57 Reaguje na Hana Hanakova
Zdaleka každý neměl políčko a kravku jen málokdo. Bezzemci dřeli za trochu jídla a ubytování u drobných majitelů půdy, kteří měli sami jen o trochu víc. Bylo to tak hrozné, že ještě rádi odjeli do měst a tam dělali šestnáct hodin denně u nějakého továrníka. A zpátky se nevrátí, protože to políčko stále ještě nemají :D
Odpovědět
HH

Hana Hanakova

18.11.2022 16:03 Reaguje na
historii nezměním, člověk si musí v první řadě uvědomit kdo je, na co má a s čím může u sebe počítat. Pak si taky musí uvědomit, že jestli to co chce, jestli na to má, a tím nemyslím peníze. Já si taky nestěžuju, že nejsem Cladia Schiffer, ale vím co chci a jdu si za tím, jenže to musíte pracovat víc než ostatní a počítat i s tím, že něco občas nevyjde. Lidi mají svoje životy ve svých rukou, co s nimi udělají je jejich rozhodnutí.
Odpovědět
ig

18.11.2022 16:07 Reaguje na Hana Hanakova
Nezměníte ji, ale mohla byste o ní alespoň uvažovat reálně a ne si to romanticky přibarvovat ("každý měl políčko a jak si jim žilo") :-)
Odpovědět
HH

Hana Hanakova

18.11.2022 16:23 Reaguje na
ano, máte pravdu, každý neměl políčko. A ano máte pravdu, život tehdy nebyl lehký, on není lehký ani dnes a nepřibarvuji si ani současnost, jen to soudím podle sebe. Taky nemám všechno, co bych chtěla, ale naučila jsem se žít s tím málem co mám a jsem spokojenější. To neznamená, že jsem chudá, mám to co jsem mít chtěla, to důležité a to ostatní bez toho žít můžu. Ano, vím, že máme rozdílné věci, které jsou pro nás důležité, přesto, příroda je to co by mělo být důležité pro všechny.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 10:41 Reaguje na Hana Hanakova
Popravdě byl tehdy život takový, že střední až velký sedlák na vesnici si tehdy žil zhruba stejně jako si dnes žije dlouhodobě nepracující člověk v levném nájemním bytě na sociálních dávkách. Až na tu intenzitu práce, hlavně ten nižší sedlák pořád makal na poli často od nevidím do nevidím a nějaké volné dny měl jen v zimě nebo jinak za počasí, kdy nešlo dělat na poli.
Malý sedlák nebo kovozemědělec nebo dokonce bezzemek žil ještě mnohem hůř.
Ono taky trochu záleží na období, kdy toho zemědělce posuzujeme. Za feudalismu, od řekněme Svatého Václava a Boleslava po Marii Terezii nebo Napolenona, za cca 800 - 900 let se životní úroveň, bohatství lidí, tehdy hlavně na venkově, zvedlo asi dvakrát. Za kapitalismu, od řekněme Napoleona po dnešek, se životní úroveň, včetně životní úrovně zemědělců, zvedla 5 - 15 x a průměrná délka života se podloužila o 50 let. Ale co pamatuji ještě já, jak někteří lidi žili u nás na venkově ještě tak v roce 1970, tak to srovnání úrovně života může klidně platit tak pro rok 1950.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.11.2022 16:27 Reaguje na
("každý měl políčko a jak si jim žilo")
Přispěvatelka je totálně mimo. Dnešní doba se vyznačuje tím, že se neustále prodlužuje délka života. Když v roce 1903 slavil Vrchlický své padesátiny, oslovovali ho "Ctihodný kmete". Dneska by kterýkoliv padesátiletý muž za podobnou poznámku autorovi nejspíše rozbil hubu. Nedokážu si představit ten idylický život, kdy se lidi doslova udřeli prací a umírali v tak nízkém věku. Kosily je choroby, nezdravé pracovní prostředí, ale podle dotyčné si žili.
Odpovědět
HH

Hana Hanakova

18.11.2022 16:39 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
ano, máte pravdu napsala jsem to špatně. Tak teď za to od Vás dostávám sodu. Napsala jsem to špatně a ani jsem to tak nemyslela.
Takže se všem diskutujícím omlouvám, jsem trubka. Ale tu ovečku, kozenku a vysoký záhony si pořídím, můžu :)ano?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.11.2022 17:02 Reaguje na Hana Hanakova
Taky bych si pořídil kozenku, slepičky i pár oveček. Akorát se obávám, že sousedi u nás v paneláku by byli proti.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.11.2022 17:23 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Chlapi, vy nemáte žádnou fantazii! Pořiďte si moučné červy, to je údajně potravina budoucnosti, o nich sousedi ani nebudou vědět.

No ale červi spolu je vlastně velkochov, že? Tak hezky po jednom, aby se nestresovali. To budou vědci muset máknout, aby vyšlechtili nějaké macky, aby se chov několika červů vyplatil, že. Za měsíc bude zabijačka, můžete pozvat sousedy, protože pro jednu rodinu je toho až Aš!-)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.11.2022 18:01 Reaguje na Karel Zvářal
Moučné červy ani náhodou. Vždyť to ani neumí ráno kokrhat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.11.2022 18:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Aby jste se nedivil! Chovám je za jiným účelem, než vlastní výživa, nicméně mně zajímají. Oni spolu komunikují, jsou to sotva slyšitelné zvuky (písknutí), ale nevydávají je všichni a ani soustavně. Tak jako byli vědci překvapeni komunikací "němých" ryb (vybaveni hydrofonem), stačí ucho natočit do akvárka a červíky je slyšet. Doporučuji všem, kdo se chtějí starat o něco nenáročného, přebytky stačí položit někde pod strom...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.11.2022 18:19 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A jinak souhlas s většinou diskutujících, to už můžeme rovnou zakázat stresující městské "králíkárny", jak jeden spolužák (student) naučil přežvykovat jednoho známého pána. Jsem si jist, že většina je spokojená a do ratejny se slamníkem a spoustou dřiny se vrátit netouží.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 10:58 Reaguje na Karel Zvářal
Tak je fakt, že to mohou být jedno z chovů budoucnosti. Jenom by se to mělo víc prozkoumat, v chovu hmyzu je toho zatím velká spousta neprozkoumaného.
Každopádně pokud se podaří vytvořit technologie, které tyto hmyzáky zpracují do formy vhodné pro lidské jídlo.
Akorát zrovna mouční červi asi budou vytlačeni jinými hmyzáky. Mouční červi totiž potřebují ke krmení obilí a to se pořád musí pěstovat na poli. Mnohem perspektivnější budou časem jiní hmyzáci, kteří jsou schopni se krmit celulózovou biomasou. Možná larvy některých dřevokazných brouků? Nebo jiní, co jsou schopni se krmit třeba řasami nebo sinicemi, které se dají s velkým výnosem pěstovat intenzívním způsobem ve vodě, to znamená ne jednotku objemu a v uzavřených prostorech za umělého osvětlení
Produkce této potravy se tak může kompletně přesunout přímo do měst.
Už sedláci na venkově staletí využívali malý potravinový cyklus s hmyzáky na produkci kvalitní bílkovinové lidské potravy. Hnůj v chlévech z chovu domácích zvířat byl přirozeným způsobem očkován larvami příslušných much, které se v tom hnoji rozmnožily a využily ho pro svůj růst. Hnůj s larvami byl potom vyvezen na otevřená venkovská hnojiště přístupné slepicím. Ty ten hnůj rozhrabovaly a larvy much zkrmovaly. Z těch bílkovin z larev much potom slepice vytvářely svůj produkt - vajíčka.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 10:28 Reaguje na Hana Hanakova
Tak když na to máte podmínky, tak proč ne. Ale jako malochov je to dnes vysloveně záliba. Když spočítáte čas, který tomu věnujete a co všechno k tomu musíte jednorázově nebo opakovaně koupit, vyjde Vám mnohem levněji téměř vždy vzít práci navíc ve svém oboru a za vydělané peníze navíc si to koupit hotové. Z velkochovu nebo aspoň od člověka, který to dobře umí a zvládád tak nějaký malý "velkochov".
Opodstatnění snad jen má, když vlastníte přírodní zdroje, které by jinak nebyly využity. Například pastvinu využitelnou pro ovce nebo kozy. Pokud ale ji nemáte v pohraničních oblastech,kde byste tím zvířetem živila stále se rozšiřující vlky. Tam by se dalo například zalesnit rychle rostoucímui dřevinami a co 5 - 10 let sklízet biomasu.
Já teď uvažuji využít produkci své zahrady, trávu a spadané ovoce a ještě produkci bílkovin skrz slimáky skrz kachny.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

18.11.2022 16:10 Reaguje na Hana Hanakova
Já to myslel samozřejmě ironicky, ale bohužel bruselská realita překoná každou ironii. Lidé si sami nepěstují plodiny a nechovají domácí zvířata, protože to je neekonomické (nízká produktivita). Pokud by se na to hromadně dali, tak zažijeme ekonomické strádání a nouzi - ocitli bychom se tam, kde byli naši předkové.
Jinak je to samozřejmě skvělý koníček a třeba já mu dávám přednost před návštěvou posilovny.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.11.2022 16:13 Reaguje na Hana Hanakova
Vy jste stejný teoretik jako ti myslitelé, kteří se podepsali pod to zrušení velkochovů. Uvědomujete si, kolik je na světě lidí? Kolem roku 1800 bylo na světě neco málo přes 800 miliónů lidí. Dneska je nás 8 miliard. Máte představu, že každá rodina by měla malé políčko, kravku, pár slepic? To je techonolgicky neuskutečnitelné. Při takové populaci není jiná možnost než intenzivní hospodářství průmyslového typu. A iluze o malém hospodářství pro všechny nechejte do červené knihovny.
Odpovědět
JS

Jiří S

20.11.2022 20:01 Reaguje na Hana Hanakova
Jak se jim žilo? Z vyprávění mého děda, který byl relativně velkostatkář asi 30 ha orné půdy 10 ha luk a 3 ha lesa si pamatuji z jeho vyprávění jen jedno. Dřina a dřina a nic jiného než dřina, a ještě to jak byl rád, že to pak odevzdal do družstva.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.11.2022 11:28 Reaguje na Hana Hanakova
"Každý měl kdysi kravku, slepice, políčko a jak se jim žilo."

No jasně, zejména v Praze tohle vždy fakt frčelo.

Pane Bože, do čehos to duši dal ...
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

24.11.2022 11:43 Reaguje na Hana Hanakova
Jak se jim žilo? To Vám řeknu úplně. Od rána do večera na poli nebo kolem zvířat, aby si mohli dát jáhlovou nebo v lepším případě hrachovou kaši nebo chleba s máslem zapít trochou mléka. 2x za týden vajíčka a hospodář 1x za týden maso, zbytek rodiny tak 1x za měsíc. Jakýkoliv povětrnostní extrém znamenal bídu s nouzí v zimě. Když chcípla kráva nebo i to tele, tak to byl boj o přežití. Dřevo na celou zimu se do dřevníku také nenaskládá samo. Umírali 50 letech sedření jak nejsou mnozí dnešní sedmdesátníci. Tak se jim žilo.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.11.2022 16:03 Reaguje na Richard Vacek
Kdysi Fidel na Kubě měl vizi, že v každé rodině budou chovat slepici. I v městech. Prostě v kuchyni nebo na balkóně bude malý kurník, slepice se bude krmit odpadem z kuchyně a rodina bude mít každý den čerstvé vajíčko. Koukám že podobná vize zemědělských ideologů nás čeká taky.
Odpovědět
HH

Hana Hanakova

18.11.2022 16:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
můžete nakupovat vajíčka v supermarketu a nebo u sousedu, na tržnici. Možností je spousta. Komouši už tady naštěstí nevládnou.
Odpovědět
ig

18.11.2022 16:10 Reaguje na Hana Hanakova
Ještě že mám ten výběr. Nákup na Rohlíku mi trvá 5 minut plus další 3 minuty než sejdu dolů a vezmu si tašky. To jen než bych dojel k těm "sousedům" tak je to půl hodiny a litr nafty k tomu.
Odpovědět
HH

Hana Hanakova

18.11.2022 16:28 Reaguje na
děkuji za diskuzi, ale už v ní nebudu pokračovat. Mějte se a ať se Vám daří.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 12:01 Reaguje na Hana Hanakova
Mimochodem, první tržnice u nás masově vznikaly právě za komunistů. Konkrétně tak 2 - 3 roky před Sametem za Gorbačovovy perestrojky.
Pro detailisty, komunisté byli nuceni ještě hluboko před Sametem uznat, že řízená socialistická ekonomika nedokáže vyprodukovat všechny produkty, které lidi potřebují. Tak někdy okolo roku 1970 uznali, že socialistické zemědělství nedokáže chovat plošně včelstva, která tehdy potřebovali pro plošné opylování kultur řepky. Řepku tehdy rozšířili z důvodu získání soběstačnosti Československa v jedlých rostlinných olejích. Vyřešili to tehdy podporou zájmových včelařů, podpořili samovýrobu včelařských kočovných vozů včelaři, přepravu těch kočovných vozů, příznivé výkupní ceny medu atd.
Okolo roku 1980 uznali obecně, že mimo hlavní zemědělské produkty neumí socialistické zemědělství ty vedlejší produkovat a podporovali tak samovýrobu těch vedlejších produktů, všelijaké zeleniny a ovoce a drobného zvířectva formou kutilství a zahrádkaření. A začala se tolerovat naturální směna produkt za produkt. Za Gorbačova se to pak rozšířilo podporou drobného podnikání.
Odpovědět
ig

18.11.2022 16:09 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A jiný fidél, jakýsi Mao, zase tohle vymyslel na výrobu železa :-) Koukám, že tyhle blbosti mají tendenci se v různých podobách stále znova a znova opakovat :D
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.11.2022 17:11 Reaguje na
Já se ještě vrátím k té Kubě. Kdysi tam za totáče působil jako poradce jistý Valtr Komárek. Když řešili s Che Guevarou ekonomiku ostrova, Che mu říkal, že jsou schopni během krátké doby zvýšit produkci cukrové třtiny třeba i na trojnásobek. Nebyl ale schopný pochopit, že když na ten objem výroby nemají přizpůsobenou logistiku a následnou výrobu, tak je to na nic, protože jim ta vypětovaná cukrová třtina shnije na poli nebo ve skladech, protože ji nestihnou včas zpracovat a odvézt.
Odpovědět
ig

18.11.2022 21:29 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Taky myslitel :-) Pěkný :-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 12:04 Reaguje na
Však taky mu víc vonělo "rozšiřování revoluce" neboli levicový terorismus než práce. A na to taky Che dojel.
Odpovědět
JB

Jiří Bodlák

18.11.2022 13:49
To je takové hloupost, že to ukazuje na inteligenci podepsaných a jak je tady již napsáno jedná se vesměs o parazity, takž abych nekritizoval bez argumentů ještě v polovině 19 století pracovalo v zemědělství 70% obyvatel a to bylo méně lidí, ještě na počátku 20 století to bylo 30%. Nyní potraviny pro 10,5 mil. lidí zajišťuje 100000 lidí (2% prac. sil) a zalesnění máme větší než za M. Terezie bez velkochovů se prostě neobejdeme, protože již nebude dostatek lidí. Bláboly podobných parazitů jsou zcela mimo mísu a jsou velmi škodlivé, protože by vše vedlo k nedostatku potravin a byli by jsme na tom nakonec podobně jako Afrika se svojí malovýrobou a nedostatkem potravin. Tento pamflet také jak je vidět nepodepsal žádný skutečný odborník co problematice rozumí. Jinak nádherným příkladem jak to dopadne, když rozhodují diletanti a hlupáci z neziskových organizací je zákaz chovu slepic v klecích, kdy výsledkem je vejce horší kvality, výrazně dražší a vyšší úhyn slepic na podestýlce, ale hlupákovi nejde nic vysvětlit. proto nedovolme aby o tak důležité věci jako je výroba potravin za nás rozhodovali parazité a hlupáci místo odborníků. P
Odpovědět
HH

Hana Hanakova

18.11.2022 15:57 Reaguje na Jiří Bodlák
Pane Bodláku a jaké je vaše zaměstnání, o jiných lidech mluvíte jako o parazitech, proč? Vždyť je vůbec neznáte, nechápete o čem ten článek je. Jen se chytíte slov, ale smysl celého toho článku vám nedošel. On ten váš komentář je zase blábol z druhé strany. Koukněte se dál, než jen na špičku vašich bot, třeba vám dojde, že nejen naše planeta, ale i Vy budete za chvíli potřebovat pomoc.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.11.2022 16:14 Reaguje na Hana Hanakova
Vaše komentáře jsou komentářem typu lidí, co nemají ani ponětí, co zemědělství obnáší. Víte co by lidem pomohlo k prozření?
Pořádné dvě světové neúrody, hlad a rázem by bylo v kotrbách jasno.
Odpovědět
HH

Hana Hanakova

18.11.2022 16:30 Reaguje na pavel peregrin
myslíte něco jako, že by když bude válka, lidem dojde, jak se měli dobře? A Vy jste zemědělec?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

18.11.2022 18:16 Reaguje na Hana Hanakova
Přesně tak, protože dnes lidé roupama nevědí co by. A jinak ano, jsem zemědělec a celý život jsem prožil v provoze, na rozdíl od "zemědělců", kterých jsou dnes plná ministerstva, různí poraděnkové, kteří, jak s oblibou říkám, za celý život na tom poli neprošoupali boty za pět korun.
Odpovědět
ig

18.11.2022 16:16 Reaguje na Hana Hanakova
Mě ten smysl článku došel, právě proto se mu směju :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.11.2022 17:03 Reaguje na Hana Hanakova
Prosím o upřesnění, co je to malochov, když už dnes pracuje
v zemědělství pouze 7% obyvatel? Těch 7% musí zásobit 93%
a to je u spotřeby pouhých 20 kuřat na osobu několik stovek kuřat na jednom dvorku! To je malochov a nebo už velkochov? Malochov je maximálně pro spotřebu rodiny a zbytek se může
jít asi pást. Nebýt dnes velkochovy, tak tu bude hlad a zkuste dnes chovat třeba krávku v satelitním městečku,
které zabralo bývalá pole a louky. Můžete s ní spásat anglické trávníky a v bazénech chovat kapra na vánoce. Vaše naivní představy o nakrmení lidstva bez velkochovů jsou tak hloupé, že to beru jako provokaci, jak okořenit diskusi o takovými bláboly. Taky mám svůj malochov, ale taky chodím
část potravin nakupovat z velkochovů, protože nejsem už
schopen si vyprodukovat vše a navíc i pro ty, kteří nemají
tu možnost. Blahoslaveni chudí duchem budiž spaseni, neboť
za tu svoji hloupost nemohou!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

18.11.2022 17:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě bych to doplnil - V naší republice žije asi 55% lidí v bytových domech. takže knížecí rady o těch malochovech jsou jim na exkrement.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.11.2022 17:17 Reaguje na Břetislav Machaček
U nás se jeden pán těšil na to, až bude spasený. Všichni se divili, protože věděli, že předák na dílně má červenou knížku..., takže japato? Několik dní je napínal, čekal, že na to někdo přijde. Nikdo takový se nenašel. Prý se nechá spálit a popel si rozprášit nad loukou/pastvinou. Trávu narostenou na popelu sežerou krávy, a on že bude spasený...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.11.2022 17:26 Reaguje na Karel Zvářal
si přeje
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.11.2022 10:09 Reaguje na Karel Zvářal
Ono i toho popela může být přespříliš, že nebude
nakonec spasen. Cesty v Osvětimi- Březinky jsou
z velké vrstvy lidského popela a trávě nesvědčí
dodnes. Z kostí je vápenitý popel, který ztvrdnul
na roveň vápence. To jen na okraj, když by chtěli
svůj popel věnovat lidé na hnojení pastvin. Všeho
moc škodí i v malochovu, protože je to o úměrnosti
a pokud chci vydělávat, tak udělám z malochovu
plíživě velkochov. Mám podezření, že tu jde zase
o dotování neschopných na úkor schopných, protože velkochov je o ekonomice, ale i on může být pro
zvířata vhodnější, než malochov. Většina domácích
zvířat je stádových a ptáci se cítí lépe v hejnech. Kravka dědy se sice měla dobře, ale stádem jsme
ji byli my. Ty aktivistky rozumí leda křečkům a
nemají ponětí o reálných možnostech malochovů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.11.2022 10:40 Reaguje na Břetislav Machaček
P.S. Dva dny nad Bohumínem táhne jedno hejno
hus za druhým a už nastupuje neodvratně zima.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 12:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně tak.
Co se týká spasení, mám pocit, že dle zákona lze oficiálně rozptýlit popel zemřelého jenom na k tomu určenou rozptylovou loučku. Ale mám pocit, že u nás to prakticky nikdo nesleduje, takže v reálu asi není problém.
Odpovědět
JB

Jiří Bodlák

18.11.2022 18:24 Reaguje na Hana Hanakova
Na rozdíl o Vás vím o čem píšu a právě proto určitě vidím dál než Vy, pracuji už 35 let v zemědělství a mám projeto velkou část Evropy, kde jsem navštívil farmy a tak a tak vím, že článek je neskutečný blábol a o parazitech mluvím proto, že jsou to lidé co žvaní o něčem čemu nerozumí. Pokud chcete návrat k malorolníkům o 5 hektarech a několika dojnicích tak na to už nejsou lidi a neuživilo by nás to. Číst sice asi umíte, ale porozumět textu co jsem napsal je pro Vás docela velký problém. Jinak maso, zeleninu a brmbory nekupuji mám svoje.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 12:10 Reaguje na Jiří Bodlák
1*
Odpovědět
Tomáš Novák

Tomáš Novák

23.11.2022 16:50 Reaguje na Hana Hanakova
Bohužel, zjednodušeně má pravdu. Tito lidé žijí v podstatě z kultury volného času a přebytku, který taková produktivní velkovýroba umožnila.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

18.11.2022 18:33
Už se těším, až budou na druhou stranu zemědělci kecat do práce umělcům a radit jim, jak to mají správně dělat.
Odpovědět
Lu

Lubajs

18.11.2022 19:27
Tady nejde o klimatickou krizi, ale o realizaci nebezpečné agendy 2030. Jde o získání kontroly nad potravinami několika mocnými jedinci pro celou světovou populaci. Ono to nedávné oficiální schválení hmyzu bruselskými byrokraty, jako potravinu pro lidi s tou agendou taky souvisí.
Odpovědět
PE

Petr Eko

18.11.2022 21:00 Reaguje na Lubajs
Gratuluji, jste jeden z mála, co chápe pravý význam této akce..
Jinak
1) ti podporovači tohoto nápadu jsou bohatí lidé a vždy budou mít peníze na to si maso někde zajistit. I kdyby stálo 10x tolik.
Zbytek lidí ne, ten bude jíst červy..
2) Jak toto schválí a chovy se zlikvidují, pak bude následovat zákaz drobného chovu !! Už ted jsou zákazy domácích porážek atd.
3) domácí chov je pro 99% lidí nemožný, kde by pro ně brali krmovo?? Mít krávu v garáži (nebo v kuchyni ??) by ještě šlo, ale co to krmení?? Kdo má příslušné plochy luk či pastvin?
4) možná se to stane i bez zákona, hlavně u nás, kdy zkrachují velkochovy vlivem cen energií.. Toto je ta pravá cesta !!

Jinak dávám k dobru velice aktuální rčení:

" CO JEDNOMU PŘIPADÁ JAKO CHYBA V ŘÍZENÍ, JE PRO DRUHÉHO ZÁMĚR "!
Chytří jistě pochopí..
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 12:22 Reaguje na Lubajs
I tak to může dopadnout. Například podle vzoru německé energetiky. To bylo před 10 - 15 roky plno řečí německých zelených o tom, že OZE zdroje fotovoltaika a větrníky budou individuální anebo komunitmní a že to bude zářivá zelená budoucnost atd. Zelení dokonce prosadili další rozdělení velkých německých energetických firem a zákaz pro ty firmy podílet se na výstavbě OZE zdrojů, protože tam měli investovat jen malí investoři nebo komunity.
A dnes to u větrníků vypadá takhle: Postupem času s začaly hlavně v mořích stavět čím dále větší větrníky, které jsou obrovsky drahé a složité, ale mají větší účinnost. Drobní a komunitní investoři byli ze soutěží vyřazení, protože nedali dohromady tolik peněz a německé energetrické firmy nemohly, protože to měly zakázáno. Takže dneska vlastní německé větrné parky v Severním a Baltském moři vesměs velké zahraniční investiční fondy a další globální investoři. A ti postupně skupují i komunitní OZE elektrárny, protože občas komunita svou OZE elektrárnu přivede ke krachu.
Odpovědět
HH

Honza Honza

19.11.2022 05:09
Je tady klimatická krize, planeta se otepluje, něco se dělat musí. Nelze všechna doporučení odmítnout. Já, na rozdíl od všeobec. postupu, bych se vydal přírodní cestou, cestou zpátky, jak žili naši předci. Ti taky neměli každý den maso, pečovali o svá zvířata. Krajina byla čistá, políčka malá, různorodá, nikdo nedělal meliorace, velkochovy, kukuřici na 100 ha. Normálně se žilo, jedlo, topilo. Nebyly třeba žádné atomové elektrárny, elektroauta, baterie, fotovoltaika. Třeba to teď už bez velkých polí a velkochovů nejde, ale jde změnit přístup k životu, nekupovat tuny potravin a půlku pak vyhodit, nejíst každý den maso.
Péče o přírodu, změnit postupy v zemědělství a v lesnictví, zavodnit krajinu je v zájmu všech, bez vody všichni umřeme! Šel bych touto cestou, podobně jak se píše v tomto článku. Ne cestou atomových elektráren- co s odpadem? Chcete ho mít za domem? Předražených elektroaut, zatím nesmyslné fotovoltaiky bez vyřešení skladování energie. Další nadprodukce, další miliardy, další čerpání surovin, další odpady. Lidstvo by prostě způsob svého vývoje změnit mělo. Já bych radil zpět k přírodě.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.11.2022 12:38 Reaguje na Honza Honza
Ano, něco se dělat musí.
Já bych ale začal úplně jinde.
Základní příčinou všech problémů není ani průmysl, ani doprava, ani zajišťování potravin průmyslovým způsobem. Kdyby totiž všechny tyhle činnosti jely na čtvrt plynu, tak by se nekonala ani klimatická změna. Takže se ptejme:
PROČ TO VŠECHNO MUSÍ JET NA PLNÝ PLYN A JEŠTĚ TO STÍHÁ JEN TAK TAK?
Inu, odpověď je jasná.
Protože všechno - úplně všechno - na prvním místě potraviny, ale i milion ostatních produktů se dnes vyrábí PRO TŘIAPŮLKRÁT VÍC LIDÍ než jich na Zemi bylo když jsem byl malý kluk...
A protože proti populační explozi se nedělá vůbec nic, tak žádná, opakuji ŽÁDNÁ opatření která se dnes politicky prosazují, a tím méně ta po kterých volají ty slavné osobnosti, nic nevyřeší.
Ať ti mudrcové místo kritiky velkochovů zvířat zaměří na kritiku velkochovu lidí - ať váhu své osobnosti uplatní v oblasti osvěty zaměřené na hlavní cíl: Poučit obyvatele Afriky, Indie, Pákistánu, prostě všech zemí, kde se lidé množí geometrickou řadou, že mít víc než dvě nebo tři děti je cesta do pekel.
Pro vyřešení všech problémů tím vykonají násobně víc.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2022 12:43 Reaguje na Karel Ploranský
1*****!
Odpovědět
ig

19.11.2022 16:51 Reaguje na Karel Ploranský
Myšlenka jasná, v podstatě souhlasím se vším co jste napsal, jen tam vidím nutnost překonání jistých potíží. Zkuste třeba přesvědčit antivaxera, že očkování nebyl zlý úmysl a sprostá lež vlády nebo levičáka, že znárodnění ČEZu nesníží ceny energie. A to je při tom úkol o řád snazší, než přesvědčit dejme tomu zarytého věřícího, že to "množte se a naplňte Zemi" (Genesis 9,1) nebylo myšleno až tak doslovně :-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.11.2022 17:49 Reaguje na Karel Ploranský
Už je pozdě... podívejte se jak se k tomu staví číňani
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.11.2022 06:05
Základem kapitalismu je tvorba zisku. O velkochovech si může každý myslet co chce, ale je to nejefektivnější a nejlevnější způsob výroby potravin, i když silně závislý na agrochemikáliích.

Znám v okolí pár malých farmářů , produkují zeleninu, vejce, nějaké maso apod. Uživí se , to ano , ale jsou sedření a tvrdím, že 99% lidí by to nevydrželo.
Jejich odběrateli jsou lidé, kteří si mohou připlatit ,anebo nadšenci ,kteří si raději něco odřeknou doma , jen aby měli bio produkty.

Představa, že zrušíme velkochovy je hezká, ale tím výčet pozitiv končí , v praktickém životě je neuskutečnitelná a vedla by k nespokojenosti většiny, která by lidově řečeno, neměla co žrát. A pak by lidé vyšli do ulic , stejně jako dnes s cenami energií , a chtěli změny ve vládnutí.

Proto se každá vláda drží hesla "Chléb a hry" , aby ji nikdo od vládnutí nevyhnal.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.11.2022 08:14 Reaguje na Miroslav Vinkler
Za situace, kdy je na Zeměkouli osm miliard lidí, je vize rušení velkochovů cestou k vyhubení většiny lidské populace. Tvrdě by poklesla výroba potravin a na celé Zeměkouli by se rozpoutaly boje o potravinové zdroje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.11.2022 10:29 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Mi ty aktivistky silně připomínají Pol Pota, který se viděl
v návratu lidí k zemědělství vlastní silou bez techniky a
pokroku. Možná by chtěli i minihutě v každé vesnici a místo
velkovýroby bot ruční šití ševcem doma na verpánku. Bohužel
dnes může prezentovat svoje bludy kdokoliv a ještě ty druhé
pomlouvat. Oni totiž nic jiného neumí a hlásají tak ty
pomýlené názory. Být autoritou na kterou se odvolávají je
dnes snadné, protože názory na autority se mění. Kdysi byl
herec živořící komediant a nyní je milionářskou celebritou.
Fotbalista hrál fotbal pro radost a nyní pro peníze, ale
z váženého sedláka je dnes zločinec týrající zvířata a
ničící přírodu. Zvrácenost hodnotových žebříčků deformuje
už mysl dětí a tak nemají touhu poctivě pracovat, ale
být bohatý a slavný klidně jako zloděj a masový vrah.
Tento svět spěje k zániku, protože lidem schází reálné
myšlení a žijí ve zmanipulovaném virtuálním světě.
Odpovědět
JB

Jiří Bodlák

19.11.2022 13:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně řečeno a nejhorší je, že velká většina Vámi jmenovaných tzv. celebrit měla problém dodělat Základní školu ale kecat do všeho to by jim šlo.
Odpovědět
ig

19.11.2022 16:43 Reaguje na Břetislav Machaček
+1
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.11.2022 17:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Z váženého sedláka se stal trestanec na uranu, tak jste to myslel, že?

Zvrácenost vašich hodnotových žebříčků vás skutečně zdeformovala.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2022 17:18 Reaguje na Jakub Graňák
To už je nemoc. Že vy si vždycky najdete záminku kopnout. Článek se týká DNEŠNÍCH velkochovů, nikoliv rušených v padesátých letech. Jak druhého obviňujete z podsouvání, přitom se v něm vyžíváte sám. Naštěstí má pan Machaček dvakrát za jedna, tak ho to trolení nemusí trápit.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.11.2022 17:52 Reaguje na Karel Zvářal
Jaký je rozdíl mezi tehdejším a dnešním "sedlákem"? - V ideologii že?
Naštěstí mě nějaké pofidérní známkování nezajímá.
A nemoc je spíš licoměrné nakládání s fakty ala Machaček
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.11.2022 17:58 Reaguje na Karel Zvářal
A co se týče podsouvání - já nikomu nic nepodsouvám - dotyčný se tady podobnými názory pyšní.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

20.11.2022 11:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Problém je, že ľudia žijúci v mestskej bubline nevedia skoro nič o skutočnej prírode , o jej minulosti (sredná europa dnes pripomína skôr park okrem horských oblastí) ale majú hlavnu plnú fantázií. Niečo ako utopia typu solar-punk.
Skutočne je to poľnohospodárstvo desaťročia na "steroidoch" z dôvodu že ľudí je príliš a metodami z 19eho storočia sa neuživia.

Ale ono sa to časom zrovná. Dochádza fosfor, kvalita pôdy klesá, do toho oppakujúce sa doby sucha - výnosy sa znížia tak či tak. Je tu síce hydroponia, kvapkové zavlažovanie, skleníky no stačiť to nebude.
Len vojna medzi Ruskom a Ukrajinou krásne ukázala, koľko štátov je závislých na ich obilninách. Aj bez veľkochovov zvierat.

Exisujú veľkochovy, na druhú stranu chýbajú veľké zvieratá v obrovských oblastiach v severnej ázii a juhoázijských stepiach.
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

19.11.2022 08:39
200 nymandu urcite zmeni vyvoj v poslednich 100 - 150 letech :)) autorko, radeji nepiste do diskuzi pod to, co pisete. Popisovat denodenni drinu jako ze "se meli" :)) pustte se do permakultureni konecne v praxi a az zjistite, ze vam vyvyseny zahony vysichaj tak nejak driv, nez normalni, tak jeste rada sahnete po konvenci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 09:23
Snaha zelených ožebračovat lidi a jakýmkoliv způsobem ničit lidskou společnost je bezbřehá.
Jestli se proti tomu nepostavíme všichni společně a zelené nepošleme tam, kam patří, tak za takových 50 let tady bude společnost na podobné úrovni jako za Marie Terezie.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.11.2022 09:34 Reaguje na Radim Polášek
A myslíte i stou půl miliardou obyvatel?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 11:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jestli se lidstvu podaří "spadnout" takhle níž, tak to bude zákonitě spojeno i s takovým propadem populace.
Lidstvo se namnožilo na 8 miliard jenom proto, protože až dosud průběžně dokázalo novými objevy a vynálezy vytvářet na zemi stále nové niky, které svou produkcí ten růst populace umožňovaly.
Propadem životní úrovně zpět dojde taky ke ztrátě vzdělanosti a následně ztrátě dosažených technických vymožeností a tím dojede ke ztrátě některých v současné době lidstvem obsazených nik. Část lidské populace tak nepůjde zásobit nutnými lidskými potřebami, jídlem a pitím, potom oděvem, botami, bytem, potřebnou mobilitou atd. Stanou se prostě nadbyteční a budou muset nějakým způsobem z lidské populace zmizet. Pokojným způsobem, například hladomory nebo "nepokojným" způsobem, válkami o zdroje nebo nepokoji, což jsou často "mírové" způsoby války o zdroje ve společnosti.
To by platilo, pokud by ten vývoj na zeměkouli byl rovnoměrný.
On ale nejspíš rovnoměrný nebude. Budou regiony a státy, kde se zelené ideologii bude dařit a ty budou padat dolů a budou regiony a státy, kde se zelené ideologii dařit nebude a ti budou stát na stávající úrovni nebo se budou technicky a ekonomicky rozvíjet. Těmito jevy pak bude řízena migrace, z regionů padajících dolů budou lidi chtít odcházet do regionů, kde životní úroveň neklesá. taky tím budou řízeny ekonomické vztahy, země a regiony padající dolů budou padat i do ekonomické závislosti na těch bohatých a budou jimi vykořsťovány, co se týká nerostných a jiných surovin, levných robotáren atd.
Jinak další niky, kde se může lidstvo rozšiřovat, bych viděšl třeba produkci potravin v uzavřených prostorech uvnitř měst, osídlení moře a jeho využití k pěstování potravin, rozšíření lidstva do vesmíru ... Je jen třeba překonat zelené bláznění a udržet inovační aktivitu lidstva.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

20.11.2022 11:56 Reaguje na Radim Polášek
Inovačná aktivita ľudstva pri takom počte obyvateľstva moc nepomôže. Limitou bude dostatok pôdy a vody. Jedine sa by objavil nový spôsob cestovania vesmírom a veľká časť presťahovala na inú planétu. Moderné technologie sú závislé na vzácnych kovoch a tých nie je tak veľa na zemi - bude nutné ťažiť časom vo vesmíre.

A druhá vec - koľko územia a zdrojov necháme divej prírode keď nás bude pribúdať ?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.11.2022 10:18 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Význam půdy pro produkci potravin bude klesat, protože se bude rozšiřovat pěstování potravin v uzavřených prostorech. Už dnes je to vidět. Všechny potřebné technologie už jsou k dispozici, výživa rostlin a odstrańování nežádoucích látekl z živných roztoků, umělé osvětlení, regulace průběhů teplot, šlechtění rostlin na formy vhodné pro toto pěstování, hlídání a regulace chorob a škůdců v těch uzavřených prostorech atd. Zbývá to jen propojit dohromady, najít optima pro jednotlivé plodiny, udělat tyto znalosti běžné, aby všude existovala vrstva lidí, co v tom mohou pracovat. Půda se pak může uvolnit jako další nika pro další lidské osídlení nebo naopak pro rozšířování přírodních biotopů.
Současně s tím se bude snižovat spotřeba vody, protože ty produkce potravin budou ve městech, kde bude nezbytné vodu recirkulovat.
Další nika by mohlo být třeba osídlení a produkce potravin pod vodou nebo nakonec vesmír.
A na to právě potřebujeme udržet inovační aktivitu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2022 12:12
Vzpomínám, jak soudruzi chtěli "přiblížit město venkovu", zřejmě s cílem zabránit odlivu omladiny do měst, bo dřina na družstvech a záhumenkách se jí nelíbila jako disco, kavárny a volné víkendy. Štokáče tak bývaly často stavěny zbytečně, neb horní patro neměl kdo obývat...

Koncem osmdesátek jsme byli v družebním zem sdružení v Bavorsku, kde nám sedlák ukazoval svůj moderní kravín - dřevem obložený interiér (panečku!)... Ale stejně řekl, že nám závidí náš systém, protože on si nemůže dovolit omarodit - nemá za sebe náhradu. Zatímco naše dojičky mohou v čase žní odjet k moři (u něj nemyslitelné!), místo nich zaskočí ženské z přidružky. Takže ono "malochovatelství" je spojeno s mnoha úskalími, které laickému pozorovateli ani nedocvaknou. Dnes se strojově dojí na malých i velkých farmách, pryč jsou časy, kdy to byla namáhavá ruční práce. A jestli děvčata po tom tolik touží, zajisté jim nikdo nebude bránit se odstěhovat někam na samotu a žít životem našich prapředků. Ale tak jako se všechno vyvíjí, i v zemědělství se modernizuje, protože ekonomika výroby je neúprosné síto.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.11.2022 12:29 Reaguje na Karel Zvářal
Přesně tak!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

19.11.2022 13:38 Reaguje na Karel Zvářal
Ono s tou dovolenou v létě to bylo leckdy jinak. Když soudružky z kravína nebo rolníci odjeli v létě na dovolenou, povolaly se "zálohy" z kanceláří nejrůznějších podniků. Pod heslem "ani zrno nazmar" naklusali na pole či do kravína inženýři, konstruktéři a účetní z nejrůznějších podniků, případně se povolala armáda. Na podzim pak sběr brambor zajišťovaly studentské brigády. My jsme ty brigády brali jako skvělý prostředek ulití se ze školy, kdybyste tohle chtěl po dnešní omladině, považovala by to za šikanu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2022 13:54 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To tam nejela celá sestava (směna), některá, zejména ze starších, to oželela a nad náhradnicemi dohlížela, bo ony většinou neuměly telit nebo seřídit chlazení.
Jo, technici chodili sbírat kamení, nikdo se nevzpouzel. Na gymplu na chmel nebo do řepy (deštivý podzim). A to už běžela automatizovaná česačka, většinu práce na poli dělal kombajn. Při představě, že to všechno se kdysi dělalo ručně, tak člověk si nedovolil ani ceknout. Doufám jen, že návrat k motyce nebude tématem některého z dalších článků:-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.11.2022 17:06 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím jak u vás, ale u nás si o žních nikdy nikdo dovolenou nebral, ani před sametem ani po něm
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2022 17:21 Reaguje na Jakub Graňák
Dovolenou jsem dostal rozkazem, protože zbyla volná místa. Bylo to ke Kaspiku, dobrá parta, včetně místního profi dozoru.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.11.2022 17:29 Reaguje na Karel Zvářal
To bylo jedinkrát za ZD, jinak veškerá dovča vybraná v sezóně kontrol budek a kroužkování. Byli jsme druzí po Sluškách se silnou přidruženou. Někdy byl problém sehnat záskok (náročná práce), ale když to bylo rozkazem shora, tak se nezmohli na odpor.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.11.2022 17:55 Reaguje na Karel Zvářal
My jsme místo dovolené ke kaspiku dostali dva elektrické strojky na ovce (z nového zélandu, za valuty, první v republice)
Odpovědět
VK

Vaclav Kral

19.11.2022 14:19
Ježkovi voči.velkochovy zrušit fakt? Když si doma vypiplam kuře na zabití tak nutně potrebuju koupit za nekolik tisic korun krmení, zabit dva tri jestraby ročně ( protože oni litaji a na protileteckou ochranu nemám). K tomu musim mít celý rok sklopec na kočky a železa u misky s granulemi na kuny . A po pul roce si muzu zabit dva tri kohouty kteří přežili od kuřat do. Ale jo zase mame vajíčka který nás přijdou na cca 9 korun za kus .
Komunisti jak vyšitý co tohle vymysleli.
Jeden žid ( Jxd Doležel z reflexu na tohle tema- zrušení klecových chovu slepic řekl, že radši nakrmeny cikánský decko než spokojená slepice zabitá jestrabem nebo kunou a vajíčko za 15 korun). I to cikánský decko vykrmený levnými vajíčky se dá dát na gril , když na věc přijde.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

19.11.2022 14:59
Nevyšvihl jsem se v životě tak vysoko, aby mne někdo přizval k signování otevřeného dopisu jako ty slavné lidi vyjmenované v článku.
Ale nepovažuji se za nevzdělance. Akademický titul taky mám. Ani se stařeckou demencí to zatím není tak špatné.
Vím, co je to řešit problémy, živilo mne to. Proto si troufnu prohlásit, že mi připadá naprosto směšné, když do problematiky, která je tak komplexní, že na její řešení nestačí ani tisíce špičkových odborníků na tu oblast specializovaných, začnou kecat herci, výtvarníci a vytrvalostní atleti. O biskupech nemluvě. Lidé, kteří jsou sice slavní a vážení, ale slávu si vydobyli v oborech na hony vzdálených. A o velkochovech toho vědí stejně málo jako Greta o energetice. Kteří sice vědí to co každý, že velkochovy asi nejsou zrovna ideál, ale neumějí nabídnout nic, co by je dokázalo REÁLNĚ nahradit.
Např. paní Goodall si vážím, ale v téhle souvislosti mne její názor nezajímá. Ono totiž od zkoumání života šimpanzů je k problematice velkochovů opravdu HODNĚ daleko...

Naprostou demagogií je argument, že podle názoru 63 % dotázaných ve 13 zemích průmyslové velkochovy upřednostňují zisk před klimatem a životním prostředím. To je opravdu velký objev...
Zisk (nebo raději napíšu svůj OSOBNÍ PROSPĚCH) totiž upřednostňuje před klimatem a životním prostředím v podstatě KAŽDÝ ČLOVĚK na téhle planetě!!! Výjimky lze počítat v řádu nanejvýš pár promile.
Každý tyhle otázky považuje za vedlejší nejméně do doby, než se mu podaří uspokojit své vlastní potřeby a zabezpečit slušný život i svým blízkým. Což nelze nijak jinak, než že někde a na něčem dosahuje ZISK...
Teprve pak má pocit, že už si může dovolit myslet i na nějaké vyšší principy.
A když na ně myslet začne, tak potom hodně záleží na tom, co VÍ a UMÍ. Aby náhodou to, co začne nadšeně hlásat světu, nebyly bláboly individua sice uvědomělého, ale mírně řečeno neznalého. Aby nebyl jako Eskymák, který důležitě radí beduínovi jak se chránit před vedrem.




Odpovědět
JO

Jiří Ondrejka

21.11.2022 17:43 Reaguje na Karel Ploranský
Plně souhlasím s panem Ploranským. A signovat "Otevřený dopis" nemohu, bylo by to proti mému přesvědčení.
Jsme tři sourozenci. Aby nás rodiče uživili a my měli kde důstojně žít, tak dřeli v práci, na brigádách a doma na zahrádce, i nějaké slepice a prasátko jsme měli, aby se vše nemuselo kupovat. Běžný život na vesnici před revolucí. Jenže táta se udřel k smrti, nebyl nemocný, přesto se nedožil 52let.
Paní Hanáková (diskuze z 18.11.), už vidím tu dnešní zhýčkanou populaci (ano, přesně tu populaci, jejíž rodiče se udřeli k smrti) s motyčkou a lopatou v ruce, jak živí své děti z produktů vypěstovaných jen doma na zahrádce a v chlívku, anebo z výměnného obchodu mezi sousedy sedláky, kteří dnes již prakticky neexistují, neboť je zahubilo kolektivní a mnohem efektivnější velkozemědělství, aby nakrmilo právě tuto dnešní mnohempočetnější zhýčkanou populaci.
A jsem si jist, paní Hanáková, že velkozemědělství je k přírodě daleko víc šetrnější než chemické závody, které vyrábějí kosmetiku převážně pro ty, kteří viděli krávu a traktor jen z rychlíku a pak mají ještě tu drzost po nás chtít, abychom se vrátili na stromy.
Paní Hanáková, a to už vůbec nemluvím o lidech v dnešních přelidněných městech, kteří z pěstování plodin a chovu zvířat na balkonu v paneláku své děti neuživí. Ti mají jako vymizet? Nebo jak říkáte nakupovat draze na rádoby farmářských trzích, kde každý druhý stánkař překupuje zboží z Polska, z Maďarska a ze Slovenska? Tak to budeme muset všichni pracovat na 2 směny denně, abychom si mohli dovolit platit malofarmářům jejich koníčky.
Každý malý farmář byť je z Čech nebo Moravy nebo klidně i z celého světa, se snaží expandovat. Za tím účelem používá hnojiva, kací lesy, chová krávy. Čím je tento malofarmář ekologičtější při práci bez výzkumu, mnohdy i bez zemědělského vzdělání a na starých strojích, než velkojézeďáci, kteří spolupracují s nejnovějším výzkumem a nejmodernější technikou?
A za jakého odborníka se považujete vy paní Hanáková? Kromě rady, kde nakupovat a kde ne, jste pouze použila podobnou rétoriku jako ti inteligentní herci, duchovní a spisovatelé s laickým vzděláním mimo zemědělství, ekologii, případně ekonomii a změnu klimatu. Bez velkochovů se dnešní populace není schopna uživit a nevytrhne to ani to, že vy sama si koupíte ovci nebo kozu, čím vlastně pomůžete ke zhoršení klimatu také. Nebo si myslíte, že to vaše nebohé zvíře nebude produkovat metan? Ano vím, že budete mít jen jedno zvíře, takže míra vaší produkce metanu bude velmi nízká oproti vysoké produkci vytvářené velkozemědělci. Ale tím si již protiřečíte, protože jestli mají za velkochovy převzít chov zvířat odborníci vám podobní, tak se jen problém s metanem rozprostře, ne zažehná. A budete schopni v těch primitivnich podmínkách uživit 8 miliard lidí? Snad vám na to bude stačit denně 24 hodin tvrdé dechberoucí práce.
Paní Hanáková, děláte něco pozitivního pro změnu klimatu vy osobně? A nemám tím na mysli psaní do této diskuze, ani chov vaší ovce a nemám na mysli ani vaši možnou účast na nějaké demonstraci za ekologii v naší "Matičce Stověžaté" pořádané "rádoby ekoaktivisty někde z putiky u piva", když místo toho mohli začít se zúrodňováním Sahary, Gobi, Kalahari a subsaharské Afriky, nebo mohli zamezovat odtoku sladké vody do oceánů a hnát vodu zpět na pevninu k zavlažení nehostinných krajin, pěstovat potraviny k zahnání hladomoru, vysazovat lesy a pralesy, aby se zmírnil dopad průmyslové revoluce na budoucnost naší planety, také mohli stavět přehrady a elektrárny, aby z nedostatku elektřiny nemuseli chudí afričané kácet jedovaté stromy a vařit si na nich svá poslední jídla, když se vůbec k nějakému dostanou.
Jsem dojat, všichni tomu rozumí, umí i problém popsat, umí najít i řešení (někdy zcestná, ale pořád řešení), přesto lidstvo vymře..... na kecání a lennost :-(
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.11.2022 07:46 Reaguje na Jiří Ondrejka
Souhlasím.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.11.2022 22:00
Existují velkochovy, které nejsou totožné s tzv. průmyslovými velkochovy?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.11.2022 11:36 Reaguje na Majka Kletečková
Ale jo ... ale ne každý může bejt John Dutton:-).
Odpovědět
JH

Jiří Havlík

20.11.2022 10:06
Tak nevím, jestli mám plakat nebo se smát. Miliony lidí na světě hladoví navzdory velkovýrobě potravin a my je nakrmíme tím, že ty velkochovy zrušíme!
Odpovědět
DK

David Kumprecht

23.11.2022 13:47
Jakožto veterinář s tím názorem nemůžu souhlasit. Ty informace jsou tam strašně zavádějící.
Odpovědět
Tomáš Novák

Tomáš Novák

23.11.2022 16:26
To je nejstupidnější " prázdná" a nicneříkající výzva, co jsem kdy četl. Jasně jíst budeme trávu, každý bude ekochovatelem doma a legrace bude, že nebudou přebytky a jídlo bude tak drahé že velká část lidstva pojde hladem a odnesou to Ti právě z rozvojových zemí.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist