Rozárie Haškovcová: Takže co je to Green Deal?
Co ale spousta lidí neví - Green Deal nekončí jen u klimatu. Kromě něho řeší bezpečnou a finančně dostupnou energetiku, dopravu, budovy, průmysl a cirkulární hospodářství, zemědělství, obnovu biodiverzity, nulové znečištění.
Je to dokument, který se zaměřuje na udržitelný rozvoj, který má přinést inovace a modernizovat EU.
A důležité taky je zůstat celosvětově relevantní, aby nás ve všem nepředehnala Čína a USA.
Green Deal samotný má 25 stran textu, rozdělen je do 3 částí: transformace hospodářství, kam patří všechny zmíněné sektory a klimatické cíle, EU jako globální leader ve vyjednávání o ochraně klimatu a evropský klimatický pakt – to je nejmenší část, která má být platformou pro participaci veřejnosti v otázkách ochrany klimatu a jejím ambasadorem jsem třeba i já.
Green Deal tedy není žádný zákon, ale právní předpisy (konkrétně nařízení a směrnice) z něj vychází.
Prvním z nich byl v roce 2021 Evropský klimatický zákon, který zpečetil cíle Green Dealu. To znamená, že se státy právně zavázaly k tomu, že do roku 2030 snížíme emise o 55 % a do roku 2050 budeme klimaticky neutrální.
(Snižování emisí není, že každý stát sníží emise o 55 %, ale jde o celkový cíl na úrovni EU, protože je jasné, že taková Česká republika se nezvládne dekarbonizovat tak rychle jako takové Dánsko). Pro Českou republiku je cíl okolo 47 %.
Konkrétní kroky, jak cílů dosáhnout, jsou v balíčku několika legislativních předpisů s názvem „Fit for 55“, který například obsahuje i to kontroverzní omezení nových aut se spalovacími motory, ale také cíle pro bezemisní dopravu, navýšení objemu obnovitelných zdrojů nebo cíle pro renovace budov.
Mimo to ale vyšly ještě samostatné návrhy a strategie, například Strategie v oblasti biologické rozmanitosti, akční plán EU pro nulové znečištění, nová lesnická strategie, návrh spojený s odlesňováním nebo znehodnocováním lesů, návrh týkající se baterií a odpadních baterií a další.
Jak a proč vznikl Green Deal?
V 70. letech začalo vycházet více a více studií a výzkumů, že se naše planeta otepluje, že dochází ke změnám klimatu a že za to můžou lidi a spalování fosilních paliv.V roce 1972 proběhla první světová konference o ochraně životního prostředí a o rok později přišla EU s prvním environmentálním akčním plánem. Ochrana životního prostředí tedy není nic nového.
Mimochodem, už v roce 2014 byl přijatý Klimaticko-energetický rámec, kdy se EU zavázala do roku 2030 ke snížení emisí skleníkových plynů o alespoň 40 % oproti roku 1990 a k vyššímu používání obnovitelných zdrojů.
V roce 2015 byla přijata Pařížská dohoda, ve které se státy světa zavázaly k tomu, že se budou snažit, aby se průměrná globální teplota zvedla o maximálně 2 stupně, ideálně však jen o 1,5 stupně, a tomu odpovídá klimatická neutralita EU do roku 2050.
Když byla Ursula von der Leyenová v roce 2019 zvolena jako předsedkyně E, představila Evropská komise Green Deal. Jako strategii dosažení cíle, kterému se zavázal celý svět.
A jak je na tom zbytek světa? V USA například mají Inflation Reduction Act, který mimo jiné obsahuje velké investice a daňové úlevy pro zelené technologie.
Čína produkuje nejvíc obnovitelné energie na světě a očekává se, že v roce 2024 větrná a solární energie poprvé předstihne uhlí a bude tvořit 40 % energetického mixu. Produkuje Čína pořád hodně elektřiny z uhlí? Ano. Ale zároveň produkuje nejvíce zelené energie na světě. Na druhou stranu Indie navyšuje počet nových uhelných elektráren.
Fit for 55 a tržní mechanismy
Ke Green Dealu často zaznívají otázky, proč nikdo neřeší letadla? Proč nikdo neřeší lodě? Proč nikdo neřeší, že nám ocel vyrábí neekologicky v Indii?Spoiler alert! Řeší.
Tady musíme začít u emisních povolenek, protože velká část balíčku Fit for 55 právě upravuje emisní povolenky.
Emisní povolenky tu s námi jsou už od roku 2005. EU určuje, kolik maximálně emisí můžou jednotlivé sektory vypustit a od jeho založení se emise EU snížily o 41 %. Tyhle „povolenky“ dávají jejich držitelům právo vypustit určité množství znečištění.
Firmy nebo organizace, které potřebují vypouštět skleníkové plyny jako součást svého provozu, musí tyto povolenky získat. Mohou je získat buď přidělením od vlády, nebo koupí od jiných společností, které své povolenky nepotřebují.
V rámci Fit for 55 budou emisní povolenky rozšířeny na námořní dopravu, letectví, budovy, silniční dopravu a paliva.
Protože ale emisní povolenky znamenají vyšší ceny pro nás jako konzumenty, peníze z emisních povolenek jdou potom na podporu klimatický projektů – třeba tak, že od ministerstva získáte dotaci na solární panel nebo elektroauto. V rámci balíčku vzniká také Klimatický sociální fond jako finanční podpora.
Logicky se stalo, že spousta firem kvůli emisním limitům přesunula svoji výrobu tam, kde limity nejsou, tedy mimo EU.
To má řešit CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism), který je další částí Fit for 55. Ten má za cíl, aby se do ceny zboží, které se k nám doveze, taky počítaly emise, které se vypustí za hranicemi EU. Vztahuje se na odvětví jako je železo a ocel, cement, hnojiva, hliník, elektřina a vodík a bude platit od roku 2026.
Toto byly tržní mechanismy Fit for 55 a teď si vysvětlíme regulace.
Fit for 55 a regulace
Teď si projdeme zbytek balíčku Fit for 55, který se týká regulací.Sem patří to nejvíce diskutované nařízení o zpřísnění emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky.
Nařízení má za cíl 100% snížení emisí z nových aut od roku 2035.
Výrobci mohou i nadále na trh uvádět vozidla se spalovacími motory, avšak pokud v daném roce překročí svůj emisní cíl, musí zaplatit poplatek ve výši 95 eur za každý gram CO2/km překračující cílovou hodnotu za registrované vozidlo.
Tento návrh navíc obsahuje revizní klauzuli, která říká, že pokud se splnění cíle bude vzhledem k dostupným technologickým možnostem v roce 2026 jevit jako nereálné, předloží EK jeho adekvátní revizi.
Do textu byly také zahrnuty CO2 neutrální paliva, aby i po roce 2035 existovala možnost v EU registrovat vozidla se spalovacími motory poháněná výhradně CO2 neutrálními palivy.
Současně s tím také řeší zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, aby bylo dost dobíjecích a plnících stanic pro alternativního paliva.
Kromě aut znovu řeší letadla a lodě, kdy podporuje využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a podporu využívání udržitelných leteckých paliv – třeba v minulém roce poprvé přeletělo přes Atlantský oceán letadlo na udržitelné palivo, které je mimo jiné z kuchyňského odpadního oleje nebo zbytků ze zemědělství.
Dále tu také máme revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie, kdy by mělo dojít k navýšení jejich požadovaného podílu na výrobě energie na 42,5 % do roku 2030, a směrnice o energetické účinnosti, která mimo jiné doplňuje snahy EU zbavit se závislosti na fosilních palivech z Ruska.
Dál lesní strategie EU a revize nařízení o využívání půdy a lesnictví.
V prosinci 2021 Komise představila návrhy zaměřující se na energetickou náročnost budov, snižování v metanu v energetice a vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem.
Je toho hodně a jen jsem to letem světem obsáhla, abych vysvětlila, že EU neřeší jen víčka od lahví.
Green Deal nám přinese spousty peněz a může zlepšit, jak se nám žije. Od čistšího vzduchu, přes levnější elektřinu, po nezávislost na ruské ropě. Díky penězům z Green Dealu si můžeme zateplit domy a ušetřit na topení, investovat do nových technologií, inovovat.
Přečtěte si také |
Jan Tůma: Jak se bude žít v klimaticky neutrální společnosti? Seriál o změně klimatu začíná
Taková velká tranzice ale samozřejmě nesmí zapomínat na konkurenceschopnost a na sociální spravedlnost.
O dalším vývoji Green Dealu můžete rozhodnout i vy, hlasováním pro politiky, kteří stojí za rozumnou zelenou transformací.
reklama
Britská společnost investuje u Dánska do úložiště CO2 ve vyčerpaném ropném poli 
Druhý nejteplejší listopad potvrzuje očekávaný nejteplejší rok 2024, uvádí data
Jak se Jiříkov vydal cestou čisté energetiky