Stanislav Kutáček: Obce mají o modrozelenou infrastrukturu zájem, ale bojí se o ni investorům říct

Mezi nejpreferovanější opatření patří v obcích výsadba stromů, přestože je často velmi obtížné ji realizovat. Ilustrační snímek z Prahy 7.

Licence | GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty)

Zdroj | Praha 7

Naším cílem bylo zjistit, jaká je praxe využívání konkrétních opatření, jako jsou zasakovací plochy, sázení stromů či hospodaření s dešťovou vodou. Současně průzkum zjišťoval postoj obcí k soukromým investorům a nároky ohledně modrozelené infrastruktury na jejich projekty. Podle očekávání se ukázalo, že tyto nároky na investory uplatňuje jen menšina obcí.

Potěšující je nicméně fakt, že čtvrtina z 230 obcí, které na dotazník odpověděly, už realizovala nějaké takové opatření, a další polovina realizaci zvažuje. Je zřejmé, že rostoucí důraz různých politik udržitelnosti začíná mít svůj odraz v realitě českých měst. Pokud však přijde na vyžadování větší udržitelnosti i od soukromých investorů, jsou obce bohužel mnohem zdrženlivější.

Pouze zlomek obcí uvedlo, že takové požadavky vznesly, a část z nich přitom ani nebyla úspěšná. Jako kdyby tahali ve vztahu s investory za kratší konec. Přitom jsou to právě obce, které by si měly určovat, jak bude jejich území využíváno, a to v souladu s dlouhodobou udržitelností. Samozřejmě, že investorům to přináší zvýšené výdaje na investice. Ovšem i jim může realizace udržitelných opatření nad rámec základních zákonných požadavků přinést větší hodnotu (potvrzenou např. některou z uznávaných certifikací, jako je BREEM nebo LEED), kterou pak mohou promítnout do ceny. A navíc spousta takových opatření zároveň povede k dlouhodobému snížení provozních nákladů.

Mezi nejpreferovanější opatření patří v obcích výsadba stromů, přestože je často velmi obtížné ji realizovat. Problémový je konflikt s ochrannými pásmy technické infrastruktury, respektive inženýrských sítí. Realita je často taková, že kvůli tomu není možné stromy vůbec vysadit. Také následná péče o vybudovaná opatření je obcemi vnímána jako příliš nákladná.

Zařadit modrozelenou infrastrukturu do územního plánu se obce obávají kvůli riziku vysoké finanční kompenzace vlastníkům pozemků, které by tak byly převedeny na nezastavitelné. Potíže jsou i s rozdrobeným vlastnictvím brownfieldů a malou ochotou majitelů na takových pozemcích stavět.

Přitom obce mají možnosti, jak zapojit soukromé investory do úsilí o lepší životní prostředí. Jednou z nich je třeba vytvoření zásad pro developery, které se aktuálně připravují v Jihlavě nebo v Praze. Také kvalitní zpracování regulativů v rámci územního plánování a transparentní vztahy na obci směřující k rychlému povolení záměru jsou pro pozitivní posuny ve stavebnictví zásadně důležité.

V oblasti opatření pro zadržování, případně využití dešťové, nebo dokonce šedé vody, zase obce upozorňují na nedostatek poučených projektantů, vyšší investiční výdaje, chybějící definice užitkové vody v příslušné vyhlášce a doplnění územně analytických podkladů o podklady týkající se vodního režimu území.

Lze očekávat, že v blízké budoucnosti bude důraz různých veřejných podpor pro modrozelenou infrastrukturu posilovat, a postupně tedy poroste zájem obcí o realizaci. Podle výsledků výzkumu lze čekat, že obce se budou zpočátku soustředit na vodní prvky a stromy ve městech, zároveň ale výsledky výzkumu mohou napovědět, do kterých opatření by například program Nová zelená úsporám ve svém dalším běhu mohl zaměřit svoji pozornost. Zatím velmi opatrné je například využívání šedé vody pro splachování nebo ozelenění staveb. Využít lze například výborné zkušenosti města Brna s podporou zelených střech.

Pokud by vás zajímaly podrobnosti k průzkumu nebo jste se chtěli se svou expertízou k modrozelené infrastruktuře zapojit do projektu Udržitelné stavitelství, na kterém ve Frank Bold Advokáti pracujeme, ozvěte se mi na stanislav.kutacek@fbadvokati.cz.