SVOL: Nesouhlas s vyhlášením NP Křivoklátsko trvá

27. března proběhl na Ministerstvu životního prostředí kulatý stůl se zástupci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve věci plánovaného vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Za SVOL byli jednáním pověřeni Robin Ambrož, ředitel Lesní správy Zbiroh, a Martin Fojt, správce Kolowratského majetku. Stanovisko SVOL k vyhlášení NP Křivoklátsko zůstává negativní. „Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, které avizovala ve svém Programovém prohlášení vláda Petra Fialy, označil SVOL již ve svém stanovisku z 11. ledna 2022 za nedostatečně uvážené a s ohledem na potenciální rizika velmi problematické. Návrh zákona o ochraně přírody a krajiny, jímž by mělo být zřízení národního parku legislativně realizováno, je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Březnový kulatý stůl na MŽP byl de facto prvním oficiálním jednáním v této věci s naší organizací zastupující nestátní vlastníky lesů v ČR. Naše pochybnosti a obavy stran vyhlášení národního parku toto jednání ale nevyvrátilo“, konstatuje předseda SVOL Jiří Svoboda.

Negativní stanovisko SVOL k vyhlášení Národního parku na Křivoklátsku je neměnné, a to především z těchto důvodů:

• Záměr nezohledňuje dosavadní vývoj, ani aktuální stav v uvažovaném území objektivně. Dosavadní dlouhodobá péče o toto území převážně v režii státních lesů jednoznačně přispěla k vysokému zastoupení dřevin přirozené dřevinné skladby (více jak 80 druhů zejména listnatých stromů a keřů). Také ochrana lesních ekosystémů je zde již po desetiletí odpovídajícím způsobem zajištěna, a to diferencovaně podle skutečné ochranářské hodnoty jednotlivých částí území. Kombinací vhodné péče o lesy a odpovídající ochrany přírody se prokazatelně zvyšuje celková biodiverzita v území. Jen díky dosavadnímu přístupu mohly být zařazeny rozsáhlé části území do evropské soustavy Natura 2000, a to jak z hlediska četnosti chráněných přírodních stanovišť, tak i druhů flóry a fauny.
• Současná ochrana daného území (chráněná krajinná oblast /CHKO/, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, soustava Natura 2000, biosférická rezervace UNESCO) zajišťující plnění komplexu společenských funkcí lesa s důrazem na funkce přírodoochranné je dostatečná a společensky, sociálně-ekonomicky efektivní.
• Specifikem Křivoklátska je vzorové trvale udržitelné polyfunkční lesní hospodaření, které je dlouhodobě propojené se zájmy ochrany přírody i místních obyvatel. Dokladem toho je nejen vyhlášení příslušné CHKO, ale také založení prvního lesnického parku u nás v roce 2010. Území je navíc součástí Modelového lesa ČR zapojeného do Mezinárodní sítě modelových lesů.
• V případě rychlého a neuváženého zavedení dosud převažujícího konzervačního přístupu k národním parkům hrozí i na Křivoklátsku nastolení tzv. bezzásahového režimu. Tento přístup převážně nevede k dosažení cíle ochrany, ale často právě naopak k překotné a velkoplošné destrukci lesních ekosystémů, jak jsme toho aktuálně svědky v případě Národního parku České Švýcarsko.
• S konzervačním přístupem úzce souvisí reálné riziko šíření kůrovce do okolních, často i vzdálenějších oblastí, jak se nyní děje na Děčínsku a Rumbursku. Přitom na Křivoklátsku se nachází mimo jiné také lesy největší soukromý lesní majetek v České republice.
• Celé území má již nyní vysokou návštěvnost (turisticky atraktivní hrad Křivoklát, snadná dopravní dostupnost z Prahy, Kladna i Berouna). Zřízení NP přinese zvýšení návštěvnosti a další eskalaci tlaku na nejcennější části oblasti; nelze opomenout ani skutečnost, že území je přetíženo také rozsáhlou rekreační zástavbou, a to jak pokračujícím rozvojem chalupaření, tak stavbami chat (v regionu je více než 4 500 chalup a chat).
• Pro budoucnost vnímání každého NP je zásadní podpora občanů regionu, do jejichž života zasahuje. Tu však návrh na zřízení NP Křivoklátsko dlouhodobě postrádá. Přesvědčovací a vysvětlovací kampaň Ministerstva životního prostředí trvá již déle než deset let, přesto občané, dotčené orgány státní správy, státních lesů a stavovských lesnických organizací dávají formou petic a anket zřetelně najevo svůj trvalý nesouhlas s tímto záměrem.

„Za největší překážku považuji především to, že vznik národního parku je motivován politickým zadáním bez ohledu na skutečné zájmy ochrany přírody. Těmito kroky se vracíme do období totality a současnými postupy popíráme demokratické principy. Vždyť právě místní obyvatelé mají největší zájem na ochraně místního životního prostředí, protože zde žili jejich předci, žijí zde oni a chtějí, aby zde žily i jejich děti. Pokud se oni a celá řada odborníků shodují na tom, že současný model ochrany formou CHKO a celé řady maloplošných zvláště chráněných území je dostatečný, měla by to politická reprezentace respektovat. Místo toho se zde silou snaží vynutit předražený národní park, který v jiných lokalitách nechrání ekosystémy, kvůli kterým byl vyhlášen, ale omezil se pouze na pozorování přírodních procesů,“ zdůrazňuje Robin Ambrož.

---

reklama

---