https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomas-voltr-co-chybi-v-diskuzi-o-energetice-zitrka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Voltr: Co chybí v diskuzi o energetice zítřka

19.2.2020
Energetika se mění stejně dramaticky a rychle jako bankovnictví či svět telekomunikací.
Energetika se mění stejně dramaticky a rychle jako bankovnictví či svět telekomunikací.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Globální energetika jednoznačně směřuje k decentralizovanému modelu. V diskuzi, která se na toto téma rozbíhá, ale chybí výraznější zmínka o potenciálu cirkulárního typu výroby energií.
 

Energetika se mění stejně dramaticky a rychle jako bankovnictví či svět telekomunikací. Hybatelem těchto změn je významné zlevnění technologií i souvislá řada politických rozhodnutích reflektujících klimatickou změnu. Již na první pohled s sebou tato změna nese řadu viditelných jevů.

Za nejvýznamnější z nich považuji zastavení růstu emisí v energetice, jak prokázalo měření dat za rok 2019 mezinárodní energetickou agenturou (IEA). S výjimkou období hospodářských krizí, tento jev pozorujeme vůbec poprvé od dob průmyslové revoluce.

Viditelným projevem měnící se energetiky je akcentování využití obnovitelných zdrojů energie. Široká diskuze se vede o solární či větrné energii. Je to v pořádku, díky za to! Myslím ale, že v diskuzi o dalším vývoji energetického byznysu chybí jeden významný prvek, a tím je využití dostupných a efektivních obnovitelných zdrojů fungujících v cirkulárním systému.

Mluvím zde o využití potenciálu, který v sobě skrývá výroba i spotřeba biometanu.

Jednoduše řečeno jde o to, že zdrojem jeho výroby je běžný domácí bioodpad, tedy komodita, které moderní městské domácnosti produkují obrovské množství. V ideálním případě si dokážu představit cirkulární systém, ve kterém odpadová bioplynová stanice dokáže ekologicky zlikvidovat bioodpad celého jednoho středně velkého města. Bioplynka postavená v blízkosti takového města by zpátky dodávala levné teplo, elektřinu a zemní plyn (biometan). Biometanem by bylo bez problémů možné pohánět například vozidla veřejné dopravy.

Takový cirkulární systém má hned několik výhod. Za nejvýznamnější považuji samozřejmě plošné snižování uhlíkové stopy vznikající při stávajících konzervativních způsobech výroby, zpracování a distribuce energií. Rád bych ale připomněl také skutečnost, že decentralizovaná o obnovitelná energetika je také energetikou, která je významně strategicky bezpečnější než globální systémy. Příkladem může být závislost na zahraničních komoditách, například na ruském plynu. Decentralizovaná ekonomika takovýmto způsobem samozřejmě také je zranitelná, dopady jsou ale lokalizované a snadněji odstranitelné.

Současně mohu s jistotou říct, že fungování cirkulárních systémů založených na výrobě, zpracování a distribuci biometanu, není jenom teoretickou vizí. Francouzský i švédský příklad ukazuje, že jde o ekonomicky efektivní model. Koneckonců i v Česku takový příklad existuje – jde o bioplynku v Rapotíně.

Byl bych rád, kdyby se biometan stal součástí diskuze o tom, jaká bude energetika zítřka. Dobře totiž vím, že zítřek, tedy budoucnost, si půjčujeme od našich dětí. A to je velká zodpovědnost, tak velká, že by neměla dovolit opomenout cokoliv, co nabízí možnost udělat z budoucnosti lepší místo k životu.


reklama

 
foto - Voltr Tomáš
Tomáš Voltr
Autor je místopředseda představenstva ve společnosti Energy financial group.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (175)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

19.2.2020 06:18
Obávám se, že decentralizace energetiky by byl krok zpět. Ve všech jiných odvětvích vidíme rostoucí centralizaci s koncentrací výroby, protože to umožňuje levnější masovou výrobu, jejíž produkty jsou pak dostupné všem. Decentralizace energetiky by vedla k řádovému poklesu produktivity práce v daném odvětví (aktuálně v USA je produktivita fotovoltaiky 30x nižší, než jaderné energetiky) a zvýšení ceny.
Decentralizovaná energetika patří tedy stejně jako decentralizované zemědělství (kdy si chovám 5 slepic a na záhonu mám dva řádky mrkve) do rukou nadšenců, kteří v ní realizují svůj koníček.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

19.2.2020 07:08 Reaguje na Richard Vacek
Obavám se, že tomu nerozumíte.
Odpovědět
va

vaber

19.2.2020 09:16 Reaguje na Lukáš Kašpárek
decentralizované zdroje ,tedy malém výkonem mají dnes horší účinost než velké zdroje a to nevyváží ani ztráty v přenosech el energie. Rád bych nějaký takový decentralizovaný zdroj viděl v fungovat. Takové co fungují dnes jsou rarita a nemohou být všude. Z jakého širokého okolí zdroje by se dovážel materiál na biometan a jak se takovým způsobem zcela vyčerpává půda ,když z ní odebíráme veškerou organickou hmotu a nehnojíme. Zmizí organické látky, když se bude vše spalovat a budeme ještě víc hnojit chemií? a navíc stále je to jen o spalování uhlíku a možná trochu vodíku, nic jiného. To ani nechci psát o tom jak nedaleká výrobna bioplynu vyvezla odpad a následný déšť spláchl látky z odpadu do řeky a otrávil ji.
Kdysi se uvažovalo o jaderných lokálních výtopnách, pracovaly by na nízkých parametrech ohřev ,vody a topení, téměř bez obsluhy a vyrobené jako blok ,který by se přivezl a povyčerpání zase odvezl. Nějaký vývoj v tomto směru byl, ale jaký je stav dnes nevím, samozřejmě to bylo zavrženo ze strachu o bezpečnost.
Odpovědět
MB

Mirek Bárta

19.2.2020 09:46 Reaguje na vaber
Malé modulární reaktory (výkon 10 - 300 MW) jsou ve vývoji v mnoha zemích, i u nás, ale zatím jen papírově. Prakticky používané jsou od prosince 2019 v Rusku v Peveku na Čukotce (v Rusku je vypracováno i několik jiných projektů MMR) a letos budou i v Číně. Hodí se ale spíše pro izolované "energetické ostrovy". U nás by jejich použitelnost byla dost omezená.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

19.2.2020 10:54 Reaguje na Mirek Bárta
Pokud chcete aby dělal topení - tedy žádný tlakový okruh - ale reakce prostě vodu zahřívá na 90°C a to výměníkem předáte sekundáru a ten pošlete do města - můžete je postavit prakticky kdekoliv... a tenhle modul snadno může běžet 100 let... žádné vysoké tlaky, uzavřený oběh primárního okruhu ani nebude schopen svou vodu vyvařit.
Odpovědět
MB

Mirek Bárta

19.2.2020 11:35 Reaguje na Vaclav Sobr
Výkonná tlaková čerpadla v primárnám okruhu budete potřebovat vždy, ať už je systém chlazení jakýkoliv. Zřejmě vůbec nemáte představu o teplotách a tlacích, při jakých reaktory pracují.

A využívat MMR jen pro vytápění je nesmysl, i když možná někde by to mělo význam. Ale, pokud vím, každý z těch mnoha projektů vyvíjených ve světě počítá s kogenerací. Proto se udává projektovaný výkon v jednotkách MWt a MWe.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

19.2.2020 12:43 Reaguje na Mirek Bárta
Tak když chcete vysokotlaký systém který pohání turbínu parou tak vám nic jiného než vysoké tlaky nezbývá.

pokud chcete jenom topit zcela bez výroby elektřiny vůbec páru nepotřebujete... a vše jde dělat v pohodě za atmosférického tlaku.

Žádná kogenerace elektřiny, pouze topení.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.2.2020 07:38 Reaguje na Vaclav Sobr
Myslím, že ten tlak kolem 40 barů není pro reaktor až tak významná komplikace, co by ho moc prodražilo. Beztlakový reaktor nelze udělat z 3mm plechu.
Odpovědět
va

vaber

20.2.2020 10:27 Reaguje na Jiří Svoboda
samozřejmě ze ne, ale nízké parametry jsou zárukou bezpečnosti a chladící čerpadlo by bylo jen tak veliké jako v obyčejné výtopně, s elektřinou se vše dost komplikuje
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

20.2.2020 11:20 Reaguje na vaber
čistě prakticky - reaktor který by jako moderátor používal vodu a měl rovnovážný stav na 90°C nemusíte aktivně chladit... i kdyby náhodou něco prorazilo tlakovou komoru absencí vody by se odstavil sám.

prakticky řečeno bylo by to zcela pasivní zařízení které by ani samo sebe nedokázalo roztavit.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.2.2020 14:41 Reaguje na Vaclav Sobr
Mám tomu rozumět tak, že reaktor pasivně udržuje konstantní teplotu 90°C nezávisle na odběru tepla až do jistého limitu? Pokud ano, obrovský obdiv!
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

25.2.2020 14:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak jde o to napočítat co je v daném reaktoru rovnovážný stav...

a pak kolik tepla vám to bude dávat. Pokud by jste potřeboval víc, tak je třeba reaktor zvětšit... což by se klidně dalo řešit tak že se prostě vymění za jiný větší modul a ten původní odveze jinam.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

25.2.2020 15:37 Reaguje na Vaclav Sobr
Co zde myslíte rovnovážným stavem?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 11:31 Reaguje na vaber
Tady je velmi zajímavý produkt tohoto typu:
http://www.osel.cz/10930-jadro-vraci-uder-startup-nuscale-vyviji-prevratny-maly-reaktor.html
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

19.2.2020 12:23 Reaguje na Pavel Hanzl
NuScale je klasický tlakovodní reaktor, jen je zmenšený. Reálný přehled současného stavu okolo malých modulárních reaktorů (i NuScale) je v poslední části tohoto článku: http://www.osel.cz/11035-jaderna-energetika-v-roce-2019.html
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 16:27 Reaguje na Vladimír Wagner
Výborný. Pane Wagnere, když spočítáte všechny výkony všech světových JE, což píšete nějakých 400 GWe a vynásobíte minimálně třemi, tak máte celkem dost závratný výkon tepelné energie uvolňované do atmosféry z fosilního zdroje, která je jednoznačně na Zemi navíc. Sice neprodukuje CO2, ale toho tepla je taky dost. Jaký to má vliv na klima?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

19.2.2020 19:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Slunce: 180000 TW (stoosmdesáttisíc terrawat). Změna bilance vlivem zesílení skleníkového efektu: 1-3%, tj. >1800 TW

To ty zpevněné plochy a špatně obdělávaná půda, o kterých jsem se dohadoval s p. Vinklerem, mají určitě větší efekt.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

19.2.2020 19:55 Reaguje na Petr Dvořák
ups, terawatt
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

20.2.2020 12:39 Reaguje na Petr Dvořák
ups, teraWatt :-)
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

23.2.2020 23:00 Reaguje na Karel Ploranský
to snad ani ne :)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 07:38 Reaguje na Petr Dvořák
Zpevněné plochy tvoří jen nepatrný zlomek plochy proti rozlohy pouští a suchých savan a prérií. Ale pořád se točíme o energii, která dopadá na Zemi ze Slunce. Ta jaderná je čistě navíc.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

20.2.2020 08:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Jistě, zpevněné plochy, to je "pouze" rozdíl mezi zjevným a latentním teplem. V zastavěných oblastech ale významný. V případě těch holých polností může mít i větší, než lokální význam.
Když budu škarohlíd, tak odraz z těchto ploch ve viditelné oblasti může energetickou bilanci oproti např. lesu dostat naopak do záporu, ačkoli teplota tam bude vyšší.

V každém případě ale je to myslím diskuse tak trochu mimo mísu. Nejen jádro, ale i uhlí a plyn jsou "čistě navíc". Celkový "příkon" naší civilizace v primárních energiích (uhlí, ropa, plyn, uran, OZE) dělá asi 18 TW, tj. max 1% z toho, co má na svědomí změna toku sluneční energie vlivem zvýšení koncentrace CO2 od předindustriální doby.
To změny způsobené vlivem na krajinu budou asi opravdu vyšší, i když si netroufnu odhadnout jejich znaménko (tedy v té celkové bilanci, naopak u zjevného tepla je znaménko zjevně kladné).
Odpovědět
va

vaber

20.2.2020 09:55 Reaguje na Petr Dvořák
zvláštní pojmy ,zjevné a latentní teplo, jak známo slunce k nám posílá energii převážně ve formě elektromagnetického záření,to když dopadne na nějaký povrch je z části pohlcováno a z části odraženo zpět do okolí a třeba až do vesmíru , to záleží na povrchu ,teoreticky absolutně černé těleso pohltí vše a zrcadlo ve viditelbné části odrazí vše a podle toho je sekundárně ohříván vzduch,není možno energii přijatou od slunce počítat jako výkon na m2 a vynásobit plochou to by teplota planety stále růstla ,vyzařování do vesmíru je téměř v rovnováze s přijatou energií, energie která tady zůstane navíc plus, energie co vyrobí člověk, je právě ta část která způsobuje oteplování planety,
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

20.2.2020 10:00 Reaguje na vaber
Asi nerozumím, co chcete říct, nebo jsme-li v nějakém sporu?
Zjevné a latentní teplo jsou běžně používané pojmy. Jako teplo latentní se označuje teplo spotřebované odparem vody, např. při evapotranspiraci, tzn. teplo dodané do systému, aniž by zvýšilo teplotu, proto latentní.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.2.2020 10:27 Reaguje na Petr Dvořák
Zjevné teplo fyzika, myslím, nezná. Možná filozofie ano.
Odpovědět

20.2.2020 12:29 Reaguje na Jiří Svoboda
http://slovnik.cmes.cz/heslo/3952
http://slovnik.cmes.cz/heslo/3844
Odpovědět
va

vaber

20.2.2020 10:43 Reaguje na Petr Dvořák
nevím pro bychom měli být ve sporu, jen pátrám po významu latentního tepla které nezvyšuje teplotu okolí,protože mě zajímá to co zvyšuje teplotu okolí, podobné latentní teplo by pak měla akumulovat i biomasa
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

20.2.2020 12:41 Reaguje na vaber
Už jsem to psal, latentní teplo je teplo spotřebované na skupenskou přeměnu, v klimatickém systému typicky na odpar vody, případně odtání ledu. Toto teplo se samozřejmě uvolní jinde, typicky ve vyšších vrstvách atmosféry během formování oblačnosti - a stane se z něj teplo zjevné (tnz. ohřeje okolní vzduch).

viz také pojem měrné skupenské teplo (každá látka na změnu skupenství nebo rekrystalizaci spotřebuje a nebo uvolní pro ni typické množství energie, tzv. skupenského tepla)

wiki: "Měrné skupenské teplo varu (též výparné nebo vypařování) je teplo, které přijme 1 kilogram kapaliny, jestliže se za teploty varu celý přemění na plyn téže teploty"

voda patří k substancím nejen s obrovskou měrnou tepelnou kapacitou, ale také s obrovským skupenským teplem tání i varu


naopak zjevné teplo je teplo, které přímo ohřeje prostředí - tento termín asi není tak dobře definovaný, jak poukazuje p. Svoboda, ale kromě filosofie se používá běžně v meteorologii a klimatologii..
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

20.2.2020 12:53 Reaguje na Petr Dvořák
Pro představu

na ohřátí 1l vody o 1°C spotřebujete asi 4,2 kJ

na roztavení 1l ledu (bez změny teploty) asi 333 kJ

a na odpaření 1l vody (bez změny teploty) asi 2250 kJ, tzn. 535x více, než na ohřátí o 1 stupeň. Právě proto je v lese nrbo u vody chladněji - odpařující se voda odčerpává obrovské množství tepelné energie ke svému odparu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.2.2020 14:56 Reaguje na Petr Dvořák
Fyzika zná pojmy teplo (veličina procesu) a teplotu (stavová veličina). Bez fázové přeměny jednotka tepla navýší teplotu tělesa nepřímo úměrně jeho tepelné kapacitě. Je-li kapacita poloviční, zvýší se teplota dvojnásobně. Srovnáme-li tyto dva případy, bude zjevné teplo v obou případech stejné nebo v druhém případě dvojnásobné? Pokud je synomymem zjevného tepla entalpie, mělo by být v obou případech stejné. Každopádně je v tom pěkný hokej.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

22.2.2020 14:41 Reaguje na Jiří Svoboda
No asi to tak bude, jinak by tam nehrálo zachování energie.
Ale v rámci diskuse to je myslím vedlejší, zásadní je ten kvalitativní rozdíl od latentního, "utajeného" tepla.

Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.2.2020 10:37 Reaguje na Petr Dvořák
V tropech a subtropech není zvyšování globální teploty nějak významně zesilováno zpětnými vazbami kvůli změně albeda táním bílých ledů a uvolňování CO2 a CH4 táním permafrostů.

Paždopádně, jakékoli bílé povrchy vytvářené lidmi jsou pro ochranu klimatu vítány.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

20.2.2020 12:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Co jsem chtěl říct je to, že třeba holé pole v srpnu odrazí víc světla, než vzrostlý les. Je to vítaný stav? Nemyslím si.
Je to ale globálně zanedbatelná položka, stejně jako je zanedbatelné teplo produkované elektrárnami. O tom byla diskuse.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

20.2.2020 12:36 Reaguje na vaber
"samozřejmě to bylo zavrženo ze strachu o bezpečnost"...
Proč SAMOZŘEJMĚ?
Strach o bezpečnost je až absurdně přehnaný. Kdo dělal všechno pro to, aby lidi vyděsil, a tudíž za to může, je známo.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

19.2.2020 09:01 Reaguje na Richard Vacek
A jéje, centralizace zemědělství, to tu bylo 40 let a jak to dopadlo. :D
Odpovědět
MB

Mirek Bárta

19.2.2020 10:00 Reaguje na Petr Eliáš
Byli jsme zcela soběstační a malé přebytky se vyvážely. Dováželi jsme jen mořské ryby a jižní ovoce.
A jak dopadlo naše zemědělszví za slavného budování kapitalismu u nás? Dvě třetiny potravin dovážíme. Dovážíme i ty plodiny a výrobky, které se vypěstují a vyprodukují velmi snadno i u nás. Obchodní řetězce ale raději nakupují v zahraničí ve velkém, kde pěstování těchto plodin je štědře dotováno. Výsledek? Stále rostoucí agrární deficit. Jen za loňský rok je deficit agrárního obchodu 47,2 miliard Kč !!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

19.2.2020 10:19 Reaguje na Mirek Bárta
Komunistická centralizace znamenala okrádání a zločiny na obyvatelích, totální rozvrat majetkových a mezilidských vztahů na venkově, vytvoření většinou totálně ekonomicky neefektivních JZD. Nikdy jsme nebyli zcela soběstační. Velkých výnosů se tehdy dosahovalo díky vytvoření ohromných lánů polí (následky si neseme dodnes), velkého množství lidské práce a strojů a velkého množství hnojiv a pesticidů a také štědrým dotováním zemědělců - dlouhodobě je takovýto způsob neudržitelný.
Odpovědět
MB

Mirek Bárta

19.2.2020 10:41 Reaguje na Petr Eliáš
Ano, při násilné kolektivizaci bylo narušeno hodně lidských vztahů. Ale to už je opravdu dávno. A po několika letech si na to lidé zvykli a docela jim to vyhovovalo. Rodiče v té době žili na venkově, takže i já jsem poznal dobře nálady lidí. A také se v JZD dobře kradlo.

Tehdy se opravdu v zemědělství využívalo velké množství lidské práce. Teď se stále více prosazuje průmyslové zemědělství. A tento trend bude intenzivně pokračovat. Někde už jezdí traktory bez traktoristů. Zemědělství bude víc připomínat fabriky.

Můžete te mi vysvětlit, co máte proti používání organických hnojiv? Vždyť nic lepšího není. Ale živočišná výroba je pracná, namáhavá a dost nevýdělečná. Proto právě dnes se využívá chemie ve stále větší míře.

Zkuste navrhnout v EU zrušení velkorysých dotací zemědělcům. To Vás hlavně francouzští a němečtí farmáři ukamenují.
A jaksi ignorujete fakt, že už mnoho let probíhá na Západě slučování farem do větších podniků, aby byly efektivnější. Takže velké lány vznikají i tam.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

19.2.2020 11:02 Reaguje na Mirek Bárta
tak kupříkladu současné zásoby těžitelných fosfátů na planetě povážlivě klesají.

současnou těžbou budeme mít problémy už kolem roku 2040... to hnojiva výrazně zdraží.
a k fosfátům máme prakticky jedinou alternativu - kravský hnůj.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 11:18 Reaguje na Vaclav Sobr
V roce 40 bude už takový hic, že se budou kravám připalovat chlupy na hřbetě.
Odpovědět
ig

19.2.2020 11:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Nejvyšší čas zahájit projekt výroby uhlíkových vláken karbonizací kravských chlupů přírodními zdroji tepla.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

19.2.2020 12:45 Reaguje na Pavel Hanzl
no a bez nich si moc jídla na polích nevypěstujeme protože chemická hnojiva budou docela vzácnost. Celkově řečeno omezování živočišné výroby je z dlouhodobého hlediska cesta jenom k hladu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 13:10 Reaguje na Vaclav Sobr
Při teplotách kolem 50°C toho skutečně moc nevypěstujeme, loni se naměřilo už přes 40. Toho se možná ještě dožijeme.
Odpovědět
ig

19.2.2020 13:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Nedožijeme, zastaví se Severoatlantický proud a ještě rádi budeme ze skládek vykopávat PET flašky, sypat do nich piliny z dřevotřísky s vyjetým olejem a cpát to horem dolem do kamen :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 15:26 Reaguje na
Jestli myslíte Golfský proud, tak ten jede na rozdíl teplot a zastaví se až tehdy, až bude na severu voda tak teplá, že se na ni voda z jihu nebude nasunovat.
Odpovědět
ig

19.2.2020 17:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, myslím tuto větev Golfského proudu. Dneska psali v novinách, že se asi zastaví, takže je to hotová věc a musíme se na to připravit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 07:40 Reaguje na
Zastaví se až tehdy, kdy tu bude vedro na padnutí. A jeho zastavením se my neochladíme ani náhodou.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

20.2.2020 11:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Golfský proud Evropu ohřívá.

bez něj tu bude víc zima.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 12:07 Reaguje na Vaclav Sobr
To fakt nechápete? Golfáč Evropu ohřívá, protože se nasunuje na studenou vodu severní části Atlantiku. když se i tahle vode ohřeje, Golfáč se zastaví a teplo půjde furt stejné.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 10:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Když se posledně zastavil Golfáč, nastalo v Evropě období v podstatě arktických mrazů.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

19.2.2020 15:18 Reaguje na Vaclav Sobr
S těmi fosfáty to je pravděpodobně jinak. Před lety někdo usoudil, že je fosfátů málo, protože cena byla nízká a tedy i (ekonomicky) těžitelné zásoby byly nízké. Současné zásoby jsou tak na 300 let a žádný nedostatek nehrozí.
https://pubs.usgs.gov/periodicals/mcs2020/mcs2020-phosphate.pdf
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

19.2.2020 21:52 Reaguje na Richard Vacek
Problém s dnes těženými fosfáty je ten, že obsahují toxické příměsi (uran, kadmium..).

Dobrou zprávou je, že v ČR máme fosforem nahnojeno do zásoby v průměru asi tak na 1000 let.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.2.2020 11:20 Reaguje na Petr Eliáš
JZD opravdu dokázala zajistit soběstačnost v hlavních druzích potravin. Je dobré se podívat na příklad našeho severního souseda, Polska, kde taková násilná kolektivizace neproběhla, a výsledkem byly opakované hladomory.
Jistěže se přitom nadělala spousta vyslovených zločinů (už to, že byla např. likvidována zcela funkční družstva a sdružení majitelů, které úspěšně fungovaly již od první republiky), nicméně soustředění zemědělské výroby do celků s optimu blízkých velikostí, bylo jednoznačným kladem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 15:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Je to samozřejmě úplně jinak, my máme z celé Evropy největší průměrný statek a asi nejvíce poničený půdní fond.
Jaké proboha hladomory probíhaly v Polsku, když u nás jela kolektivizace??
Poslední byl na Ukrajineě ve 30. letech a ten byl umělý.
Polsko je dnes nejsilnější potravinářský kolos, zásobuje snad půlku Evropy.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

19.2.2020 16:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Soukromí zemědělci byli v Polsku tak výkonní, že se zaváděl přídělový systém na různé komodity (např. 1976 - cukr). A spousta potravin se musela dovážet. I to byla jedna z příčin vzniku Solidarity.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 07:43 Reaguje na Richard Vacek
To nebylo o zemědělství, ale o idiotismu bolševické vlády. Venezuela taky kolabuje s giga mega zásobami ropy.
Ale ten polský příděl cukru byl měsíčně takový, že moje rodina se dvěma malými dětmi by ho nespotřebovala ani za 3 měsíce. Já si to tenkrát počítal.
Odpovědět
va

vaber

20.2.2020 10:52 Reaguje na Pavel Hanzl
polské zemědělství bylo naprosto neproduktivní a zaměstnávalo ohromný počet lidí ,nejhorší v Evropě,o Venezuele raději nemluvte,nevíte o co jde
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.2.2020 09:55 Reaguje na Pavel Hanzl
V 70. a 80. letech měli Poláci nedostatek prakticky všeho jídla a kolovaly vtipy o "ganzích polských feťáků, inhalujících v našich uzenářstvích", případně o "polském sendviči", což byl tenký plátek bílého chleba mezi dvěma krajíci chleba černého.
Tyhle problémy také pomáhaly polským disidentům.
Odpovědět
va

vaber

20.2.2020 10:00 Reaguje na Petr Eliáš
viděl jste někdy lány v USA a o rozvracení lidských vztahů v minulost a nebo dnes, by byla debata která sem nepatří
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

20.2.2020 12:55 Reaguje na vaber
Jaká velikost lánu je správná, to dost závisí na terénu. Čím členitější, tím lepší jsou menší pole.
Hlavní produkční oblasti v USA jsou většinou naprosté roviny, kde neexistuje otázka orby po vrstevnici, voda nemá z krajiny kam utéci atd.
Ale je fakt, že tohle je úplně mimo téma debaty.
Odpovědět
ig

19.2.2020 10:44 Reaguje na Mirek Bárta
Jednou jsme průmyslová země. To je vyšší level než agrární. Proto vyrábíme auta (a spoustu jiných věcí) a na poli se pro nás dřou jiní :-) Celkově to pro nás vyjde výhodněji, dokonce ty země které dotují svoje zemědělství vlastně dotují nás, abychom měli jejich produkty ještě levnější :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.2.2020 11:15 Reaguje na
V případě jakékoli krize je soběstačnost ve výrobě potravin, alespoň na úrovni přežití obyvatel na nějakých přídělech, dost zásadní věc.
Odpovědět
ig

19.2.2020 11:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Až se všechno potento a všichni se na nás vykašlou, tak nebude zásadní problém začít pěstovat něco jedlého. Ono to není tak, že by průmysl ponechán sám sobě sežral veškerou půdu, ono to spíš konverguje k nějakému rovnovážnému stavu, kterému jsme už poměrně blízko. Ale jestli mluvíte třeba o válce, tak tam je už odedávna jednoznačná výhoda na straně toho, kdo má průmysl. A orat pro něj budou ti, kdo překovali meče v pluhy :-)
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

19.2.2020 20:27 Reaguje na
"nebude zásadní problém začít pěstovat něco jedlého" - no problémů může být hned několik - bonitní půda zastavená logistickými centry nebo satelity, a hlavně nedostatek lidí co to budou delat. Pokud chcete zacit nekde vyrabet dily do aut, postavite tam fabriku , navezete lidi a nabeh produkce z 0 na 100 muzete mit za 1 rok. V prirode a tudiz ani zemedelstvi to tak nefunguje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.2.2020 09:58 Reaguje na
To nejde ze dne na den. I Britům trvalo nějakou dobu, než se jim za WW2 podařilo začít pěstovat obilí a brambory v parcích a na zelených pásech v ulicích.
A, mj. chce tohle i funkční stát, schopný zajistit, že ty potraviny nikdo neukradne (na což dojelo za Jelcina Rusko, protože tohoto nebylo schopno a masové krádeže tam prakticky zcela zlikvidovali zahrádkáře a záhumenkáře).
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

20.2.2020 13:00 Reaguje na Jan Šimůnek
O tom mi vyprávějte...
Vzpomínám, jak jsem byl pomáhat kamarádovi jezeďákovi sbírat brambory na společném záhumenku a přímo nám na dohled, od druhého konce naoraných řádků, je pilně vybírali občané jiného etnika.
Odpovědět
MB

Mirek Bárta

19.2.2020 11:20 Reaguje na
Byli jsme současně průmyslová země i země zcela soběstačná v agrární oblasti (kromě mořských ryb a jižního ovoce).

I podle mnoha odborníků je přílišná orientace na automobilový průmysl hodně škodlivá. Vlastnící automobilek budou vždy hledat, kde je výroba aut pro ně nejlevnější. Třeba Volkswagen uvažuje o přemístění výroby nejperspektivnějšího vozu Superb na Slovensko nebo do Maďarska. Zaměstnanci Škodovky jsou z toho dost vyděšeni. Je to prostě průmyslový sektor, který může být dost ziskový, ale zároveň je i dost riskantní. Podíl všeobecného strojírenství, které bylo kdysi ny vysoké úrovni, je stále menší.

Na každý dovoz, tedy i na agrární plodiny a výrobky, ale i na americké války a americké zbraně, někdo musí vydělat. U nás je ale trend, že lidé nechtějí pracovat ani v průmyslu ani v zemědělství, ale chtějí se hlavně živit kecáním. Za to jejich žvanění si toho jistě v zahraničí hodně koupíme :-) :-) :-)
Odpovědět
ig

19.2.2020 11:38 Reaguje na Mirek Bárta
Zaměstnanci Škodovky si za přesun Superbu mohou tak trochu sami. Odboráři bojovali za vyšší mzdy tak dlouho, až si je vybojovali. A Škodovka kompletně přejala německou strategii soužití s odbory: s odbory nelze vyjednávat, ale lze jim utéct :-) Silně odborově organizovaným zaměstnancům pak zbyde jen poučka, že kdo chce moc, nemá nic. Nestačilo jim, že mají s přehledem nejvyšší dělnické mzdy z celé ČR, tak přišli o Superba... I to je verze nenažranosti :-)
Odpovědět
MB

Mirek Bárta

19.2.2020 13:17 Reaguje na
To je prostě strategie vlastníků - vydělat: co nejvíce.
Ale vždy nejde jen o soukromé vlastníky. Z nařízení EU bylo u nás zlikvidováno cukrovarnictví - v r. 1989 jsme měli 53 cukrovarů, zůstalo jich jen 6.
Zásadní otázkou tedy je, čím budeme za dovoz potravin platit, když jsme si vlastní zemědělství dokázali zlikvidovat a na produkci třeba automobilového průmyslu nelze v budoucnosti zcela spoléhat. A jinak toho nemáme moc v nabídce. Že by nás zachránila výroba krtečků ? :-) :-) :-)
Odpovědět
ig

19.2.2020 13:56 Reaguje na Mirek Bárta
V nejhorším vysadíme ty brambory do čtverců kolem stromů ve městech, jako to dělávali Rumuni v 70. letech v důsledku Ceaușescovy pokrokové zemědělské politiky :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 10:45 Reaguje na Richard Vacek
Otázkou ale je, jaké máme dnes priority.
Jestli je to skutečně "masová produkce" výrobků, které se stávají velmi rychle odpadem, nebo šetrný přístup k přírodě.
Produktivita práce je dnes tak vysoká, že k zajištění veškerých našich potřeb by stačilo asi 20% pracujících.
Takže by bylo možná výhodnější, jít do čistých zdrojů energie, které ale potřebují daleko více lidské, velmi kvalifikované práce, než masová výroba s giga produkcí externalit a řadou dalších negativních dopadů.
A tím, že palivo pro OZE je zadarmo, může se to i finančně vyrentovat, i když bych to za podmínku rozhodně nekladl.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

19.2.2020 12:48 Reaguje na Pavel Hanzl
No a lidi na to kvalifikované nemáme a nikdy mít nebudeme.

valná většina populace je na nutnou úroveň schopností nevzdělatelná. (což mimochodem platí obecně pro celý svět)

Máme problém zaplnit pracovní místa v centralizované energetice kterých je mnohem méně.

A jinak - ta decentralizovaná výroba též svými externalitami působí škody. Schopnost větrných elektráren likvidovat ve svém okolí faunu v zemi a ve vzduchu si vůbec s uhelnou elektránou nezadá.

(hlavně tím že uhelná elektrárna je malá a koncetrovaná zatímco větrníky stejného stabilního výkonu zaberou nechutné množství plochy)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 13:08 Reaguje na Vaclav Sobr
Pokud nemáme schopné elektrikáře na údržbu fve, tak se máme přihlásit jako nesvéprávná banda blbů do nějaké čínské fabriky.
Samozřejmě lukrativní obor s dlouhou perspektivou vždy najde dost zájemců, otázka je jen našeho středního školství. V klasické průmyslové revoluci jsme obstáli na výbornou, v IT oborech taky, tak nevidím jediný důvod k nějaké skepsi.
Jestli ale máte ale pocit, že totálně zdevastovaná krajina uhelných velkolomů a dýmající uhláky mají stejný vliv na přírodu, jako OZE, tek to máte blbý.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

20.2.2020 11:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten vliv je především lokalizovaný a umožňuje nechat spoustu míst na pokoji.

Decentralizace narušuje celou plochu a dělá škody všude.

naopak cílem by měla být co nejvyšší centralizace aby jsme mohli nechat co nejvíc volného prostoru bez zásadhů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 12:16 Reaguje na Vaclav Sobr
Jakou plochu zase narušujete?
Fve se staví samozřejmě nad zpevněnými plochami, nad komunikacemi, nebo na střechách.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

20.2.2020 13:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak se přijeďte podívat k nám. Na ty hektary panelů na bývalých polích.
Vycházíte vůbec někdy z domu?

A co se týká vzdělavatelnosti: Inteligence v populaci se řídí Gaussovou křivkou. Duševní schopnosti nezbytné pro úspěšný výkon určitého povolání má jen určité procento lidí a těm kteří jsou pod potřebnou mezí, prostě ty dovednosti do hlavy nenacpete ani lisem - s tím nic nenaděláte.
A malý národ = automaticky méně chytrých lidí než ve velkém. Proto Čína tak jede od okamžiku, kdy jsme k nim v zájmu okamžitého profitu přestěhovali všechny výroby a zadarmo darovali know-how. To jediné, co nám dávalo šanci jejich expanzi ustát.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 18:38 Reaguje na Karel Ploranský
Fve na polích je samozřejmě bylbost, to šlo s tím nesmyslným původním zákonem, dnes je to dávno zakázané. Ale není to nevratný tah, panely stačí posbírat a dát jinam a může se orat. Na rozdíl o uhláku nebo jádra.
Inteligence není všespasitelná, drtivá většina lidí je vzdělatelná a si stejně, jako se naučí řídit auto.
Technik fve musí být na jiné úrovni, ale vsadím gatě, že většina technicky normálně nadaných kluků by to zvládla.
Jde o to vzdělání, tam vidím problém.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

19.2.2020 13:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Zdánlivě neškodný FV panel obsahuje v sobě dostatečné množství těžkých kovů, aby při jeho rozbití došlo v jeho okolí ke kontaminaci. Sice u jednoho panelu o nic nejde, ale když vichřice vytrha takových panelů u středně velké FVE tisíce, tak už může dojit ke kontaminaci půdy a vody ve velkém rozsahu. Zejména v zemích třetího světa. U jaderné energetiky jsou všichni neustále ve střehu i při drobných nehodách na sekundárním okruhu, u OZE se to naopak bagatelizuje ivelmi vážné havárie, kdy třeba dojde k požáru a spousta kontaminantu se dostane do půdy. FVE se opraví ale otravenou půdu nikdo neřeší.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 15:34 Reaguje na Filip Kondapaneni
Zkuste nějak přiblížit, jak se těžké kovy můžou dostat při rozbití panelu do země.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

19.2.2020 19:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Prostým vyluhem. Když panel rozbijete, tak déšť z těch strepu během času vyluhuje z technologických vrstev těžké kovy
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 07:51 Reaguje na Filip Kondapaneni
Pokud vím, tak panel je jen skleněná tabule s mikrovrstvou křemíku obohacená snad nepatrnými procenty germania a něčím podobným a na tom je jen mikrovrstva měděných vodičů.
Žádný z těch prvků není možno "vyluhovat" deštěm (je vázán v křemíku). V ropě a uhlí bude těchto prvků možná miliónkrát více, než se dá uvolnit z fve.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.2.2020 10:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Dešťová voda běžně rozpouští i vyvřelé horniny.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

23.2.2020 20:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdepak, pokud dojde k rozbití panelu, tak samozřejmě dojde k úniku těžkých kovů které jsou napařené na substrátu Si pro zlepšení jeho vlastností. I to je jeden z důvodů, proč sklo z PV panelů. Nelze jednoduše recyklovat. To je prostě fakt. Okrajově trochu zmíněno zde:
https://sciencing.com/toxic-chemicals-solar-panels-18393.html
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

23.2.2020 20:25 Reaguje na Pavel Hanzl
A pak ještě zde:
Panely - problém jako odpad
https://www.forbes.com/sites/michaelshellenberger/2018/05/23/if-solar-panels-are-so-clean-why-do-they-produce-so-much-toxic-waste/#6ba5bd18121c
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

23.2.2020 20:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém proti konvenčním zdrojům je ten, že jsou rozesete panely po obrovské ploše. Pokud projde orkán přes pole panelů, tak není nic neobvyklého že dojde k jejich rozmetani po okolí a v rámci toho dojde ke kontaminaci. Stačí, že tam budou ty střepy dlouho ležet než je seberou, to je nevýhoda toho, když se vám něco rozkládá na mnoha kilometrech čtverečních. Malé střešní instalace jsou bezvýznamný detail, ale už pár stovek kWp je velká plocha s velkým počtem panelů a co teprve u MW parků. Kdo neřešil, neprochodil kilometry, nepochopí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.2.2020 08:00 Reaguje na Filip Kondapaneni
Zkuste to porovnat s rozmetání nádrže s ropou o stejném objemu energie po krajině hurikánem. To se přece vůbec nedá srovnat.
Mě by na té fve vadily především ty ostré střepy.
Odhaduji, že v té ropě bude x násobně více všech těžkých kovů, než v těch panalech.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 10:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Nebude.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.2.2020 08:56
Myslím, že již první věta "Globální energetika jednoznačně směřuje k decentralizovanému modelu." je vadná. Spíše bych řekl že jsou tyto snahy politiky podporovány na základě lobistických tlaků, nejde tedy o spontánní tržní proces. Problematický aspekt "decentralizované energetiky" je nutnost její mnohem důslednější prosíťovanosti na mnohem větší vzdálenosti a potřeba nových záložních zdrojů. To "výhody" decentralizace silně degraduje.

Každopádně za velmi podnětnou považuji myšlenku sofistikovaného využití odpadu a to nejen bioodpadu. Představme si, že bychom zhruba vytříděné plasty využívali k výrobě ropy, viz https://fzone.cz/clanky/spolecnost-omv-premenuje-plasty-v-ropu-jak-moc-je-system-efektivni-657 a zbylý komunální odpad zplyňovali, plyn jímali a využívali jako záložní energetický zdroj. Upřímě nevěřím, že třídit v domácnostech bioodpad, a speciálně ho svážet do bioplynky je ekologicky a ekonomicky smysluplné.



Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 10:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Nějak nechápu, proč by měly být decentralizované zdroje nějak "mnohem důsledněji prosíťovány". Dnes přece každý watt elektřiny se z uhelňáku musí po drátech dostat až k poslední žárovce na každém domku, i když mezitím přeběhne republiku do Dlouhých Strání a zpět. Kolik z něho nakonec zbyde?
Tyhle malé zdroje mají přece obrovskou výhodu, že se jejich produkce spotřebuje na místě a komunikují mezi sebou a to jen v případě skutečné potřeby.
Odpovědět
ig

19.2.2020 11:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Zbyde z něj docela hodně, podle statistik ČEPS tak 97 %. Ztráty v přenosové soustavě opravdu nejsou to, co by nás trápilo :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 11:25 Reaguje na
Jen Dlouhé Stráně mají odpad asi 40% v hydrodynamice, trafa nevím.
Problém je spíš v obrovských objemech předávané energie, tohle většinou bývá příčina blackoutu.
A k tomu spotřeba stále stoupá a ještě nastupuje elektrmobilita.
Potom jen diverzifikované zdroje, které by přenášely přes síť třeba jen polovinu celkového výkonu, nevytváří tlak na velmi drahé posilování přenosové soustavy.
Odpovědět
ig

19.2.2020 11:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale ovšem, rovnoměrné rozmístění zdrojů i spotřebičů je vždycky výhodné, ale pořád platí zlaté pravidlo: všeho přiměřeně :-) Jakmile se mi to toho zaplete ideologie (byť i ideologie na úrovni naivního technooptimismu), tak se to všechno zhorší.

Jinak ty Dlouhé stráně mají sice ztráty, ale přesto jsou v zisku, protože jejich služby jsou žádané. On ten grid má něco do sebe :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 12:56 Reaguje na
Technooptimismus může každý provádět na diskusních fórech (což mě baví), ale realita je vždy v rukách profíků a realistů. Jenže i oni potřebují někdy trochu nadšení, bez toho nikdy nevznikne vůbec nic.
Vládnout tu ropáci a nechumelisti, pořád ještě skáčeme po stromech.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

20.2.2020 13:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Ujišťuji vás, že nadšení profíkům nikdy nechybělo!!! A určitě jim nechybí ani dnes.
Možná to tak nevnímáte, ale profíci toho už udělali strašně moc a pokrok je obrovský. Věřte, že profíci vůbec NEPOTŘEBUJÍ, aby je někdo popoháněl, určitě ne nějaká loutka jako Greta.

Bohužel ale jen nadšení nestačí. I velmi zapálený nadšenec musí nakonec respektovat realitu, ta je neúprosná. Limity možného tvoří okamžitý stav lidského poznání a praktická realizovatelnost řešení, která profíci stále hledají a stále nacházejí. Ta ovšem nesmí být jen teoretická, jednak musejí být ta řešení únosná ekonomicky a především je profíci musejí posoudit ZODPOVĚDNĚ - aby realizace nepřinesla víc užitku než škod.
Nadšenci mezi profíky se proto výrazně liší od nadšenců, kteří profíky nejsou. Tím, že umějí rozlišit jalové snění a zbožná přání od řešení reálných a smysluplných.
Bohužel, hlasy těch druhých se ozývají mnohem silněji a co horšího: před hlasy zodpovědných profíků si ti, kteří nakonec ROZHODUJÍ, zacpávají uši. Proto jdou opatření prosazovaná politicky především podle hlediska líbivosti hesel spíše od průseru k průseru, než ke světlým zítřkům.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 18:45 Reaguje na Karel Ploranský
Celý systém přece jede úplně mimo nějakou politiku, zákon o virtuální baterce je nějaký zbytečně zbyrokratizovaný, ale fve se dstaví na plný plyn. Ekonomicky to vychází dobře už dávno.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.2.2020 07:46 Reaguje na
"rovnoměrné rozmístění zdrojů i spotřebičů je vždycky výhodné," je neplatné tvrzení v případě, když ty zdroje zákonitě plošně, dlouhodobě a často vysazují.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

19.2.2020 14:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Čím méně máte možnost poslat někam přebytek, nebo naopak sanovat nedostatek tím více tu síť potřebujete nebo musíte sypat peníze do akumulace a nebo holt pár dní zůstanete při svíčkách a kamnech na dřevo :)
Možná je ta celá otázka špatně položená. Má smysl mít energetiku založenou na milionech decentralnich oddělených mikro zdrojů z nichž každý vyžaduje individuální kontrolu, údržbu a servis, nebo mít větší celky na úrovni, 500, 5000, 50 000 bytových jednotek. Kde je ta hranice kdy to přestaneme považovat za centralizovanou energetiku a kdy decentralizovanou? Už teď těch zdrojů jsou podle mě v ČR desetitisíce. Některé jsou malé (jednotky, desítky kW) jiné větší (stovky kW, jednotky MW) jiné již velmi významné (10ky, stovky MW). K propojování začalo právě že docházet již za úsvitu elektrotechnických dějin, právě z důvodu aby si všichni vzájemně pomohli. Defragmentace výroby byl jen logický důsledek snahy o optimalizaci nákladů na zajištění Spolehlivosti a dostupnosti dodávek el. Energie. FVE mají veliký význam tam, kde je malá dostupnost el. Energie. Samozřejmě, když politicky nepřímo tlačím na nedostupnost sítě (tím že ji fragmentaci výroby přivádím na po kraj použitelnosti) tak samozřejmě nabývají na významu individuální mikrovyrobny. Ale se všemi negativními důsledky které chudý člověk nedokáže zaplatit. Čím extremnejsi projevy počasí, tím choulostivejsi se může ukázat velká Defragmentace zdrojů (miliony stresnich FVE). PROBLÉMY a související servisy se dělají v sezóně (jaro-podzim) a nejvíce v létě. Dvojice elektrikářu v DE, je schopna obsloužit za rok cca 300-500 těchto FVE (v CZ netuším), a vše je pěkně zaplaceno, proto každý jazykově vybaveny technik si zvolí 3 x lépe placenou práci v DE dokud je mladý. Když je starší, vrátí se domů, ale po střechách už nepoleze, je to riziko, a on už si vydělal jinde. Každý takovýto zdroj vyžaduje vizuální kontrolu odborně zdatnym technikem alespoň 1x ročně, ideálně 2x ročně. Nepřetržitý sofistikovaný monitoring nedokáže všechny věci podchytit, což se ukáže až když se sejdete s hasiči a zástupci pojišťovny na tom rumišti, kde ještě minulý týden byl pěkný 100kWp blok FVE :)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 16:38 Reaguje na Filip Kondapaneni
Možná je to vývoj. Před 50. lety všichni jezdili vlakem a dnes chce mít každý před barákem vlastní auto, telefon byl taky v jedné kanceláři a dnes ho má každý v kapse.
Odpovědět
ig

19.2.2020 18:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Pamatuju, jak se všichni snažili sehnat auto, protože to byl nový level dopravy, stejně tak jak během několika let si všichni koupili mobil, protože nechápali jak bez něj mohli žít. Ale u fv tenhle vektor spontánního nadšení nějak chybí :-) Takže to máte doma vy, pár dalších nadšenců a to je vše.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

19.2.2020 20:19 Reaguje na
Také jsem byl nadšenec, ale měl jsem ve správě 50 tisíc střídačů a dokonale mě to vyléčilo, nejen mít FVE ale jakoukoliv složitější technologi v domě. Topné kabely (s možnou náhradou klasickým primotopem) a kamna s tahy a hypokaustem v kombinaci s nízkými ztrátami domu. Je klid, vše spolehlivě funguje a v případě potíží si to snadno opravím sám, nebo to opraví jakýkoliv obyčejný elektrikář, ND stojí pár korun.
Odpovědět
FK

Filip Kondapaneni

19.2.2020 20:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Ať si každý za své peníze, bez dotací koupí co chce, ale bez vlivu na veřejnou síť, nebo, ať si její využívání pro chod své elektrárny řádně zaplatí. Uživatelé, kteří používají síť jako pouhou zálohu, pro přebytek a nedostatek, tak ať si to zaplatí nějakým pausalem. Ostatní spotřebitele to platí v kWh.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

20.2.2020 14:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevím, kolik je vám let; pamětník asi nejste.
Před 50 lety neměla auto každá rodina, ale velká většina už ano.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

20.2.2020 13:30 Reaguje na
To mne nutí vzpomenout si na Churchillova slova, že věří jen té statistice, kterou si sám zfalšoval.
Distribuční transformátory mají větší účinnost (nižší ztráty) než běžné malé, ale protože na těch konečných 230/400 V se transformuje nejméně (!) dvakrát, tak pokud by to číslo mělo být pravdivé, tak na ztráty ve vedení už nezbývá ani mrť. Máme všechna vedení ze supravodičů?
Odpovědět
ig

20.2.2020 22:25 Reaguje na Karel Ploranský
Vedení jsou nezajímavá, podle té samé zfalšované statistiky je 70 % ztrát způsobeno transformátory. Ale pozor, mluvím o přenosové, ne distribuční soustavě, tam budou ještě další přídavné ztráty.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.2.2020 11:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Ty malé zdroje mají čas od času docela razantní přebytky produkce, takže síť musí být dimenzována (a hlavně na periferii) na daleko větší transfery proudu (byť je to paradox).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 11:27 Reaguje na Jan Šimůnek
To je nesmysl, fve se běžně vypíná (síťař energii nechce), ale velmi intenzivně se pracuje na úložištích, v nich je budoucnost.
Odpovědět
ig

19.2.2020 11:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Na úložištích se pracuje cca od roku 1860, takže už už to musí být konečně hotové :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.2.2020 12:58 Reaguje na
Čekám to dneska po večeři.

Ale vážně: nikdy na to nebyl takový tlak a hlavně takové technologie. Místo akumulace se prostě více zafedrovalo a chuj s tym.
Tohle je ropácký názor ještě dnes.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

20.2.2020 11:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Nu co se toho týká v současnosti existující technologie jsou ekomomicky nepoužitelné a technicky současnou situaci neřeší ani ze zlomku procenta i kdyby se do nich napřeli všechny výrobní kapacity na světě.

muselo by dojít ke zlepšní o 2 řády minimálně. (A nejlepší sočasný sen o jiném úložišti nabízí zlepšení 2x a to ještě možná...)


Takže -Jaký je váš plán pokud akumulace do toho roku 2050 prostě technologicky nevyjde?

což se snadno může stát zcela bez ohledu na to kolik peněz a lidské práce na to bude vynaloženo.

Fúzi taky nikdo nedal dohromady už 70 let...

jsou věci které jsou prostě fyzikálně prakticky nemožné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 12:40 Reaguje na Vaclav Sobr
Němčouři mají z OZE dnes asi 48% veškeré spotřebované elektřiny, co uvádí.
U klasické fve není problém noční provoz, protože se dimenzuje na denní výrobu a vůbec špičky jsou v celém hospodářství ve dne.
Problém je v mezisezónním režimu, normálně se dimenzuje fve tak, aby pokryla 9 měsíců a ty problémové (listopad prosinec, leden) se prostě dokupuje. Pokud by fve dělaly velké procento výkonu, stálo by za to nechat nějaký uhlíkový zdroj, který by jel jen ty 3 měsíce v roce. Samozřejmě to něco stojí, ale zase by prodával elektřinu v nejdražším období. Samozřejmě síť by byla stabilizována jádrem, bez toho se neobejdeme.
Odpovědět
rb

r b

24.2.2020 10:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Neviem akabola situacia 20.2. (to bolo dost veterno)ale dnes/teraz je situacia v Nemecku takato:
Spalovanie biomasy,uhlia a plynu - 36.43% (9.24+16.92+10.27)
veterne elektrarne (este stale trochu fuka) -25,7%
solar (FV uz je den) - 0.85%
vodne elektrarne 3.06%
precerpavacky 7.35%

Co spravia, ked ustane vietor?
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.2.2020 10:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Až tu ta úložiště budou, začnou mít FV elektrárny smysl. Do té doby jsou prakticky (mimo zcela speciální případy) jen a jen nesmysl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.2.2020 08:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy to fakt nechápete? To není přece možný. Zkusím to naposled:
Máte malou firmu, která pracuje na jednu směnu a spotřebuje řádově 100 kWh denně.
Dáte si na střechu fve jako "brzdu elektroměru" s výkonem třeba 200 kWp a jedete 7 měsíců na šajnu a v zimě (a v případě jiných) kupujete, noční slabý provoz jedete z malé lionky.
Tohle je asi dnes nejběžnější užití fve, má to návratnost pár let a s rostoucí cenou energie je to asi budoucnost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.2.2020 10:16 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém je, že ta přívodní linka musí pokrýt situace, kdy slunce nesvítí, nebo jsou panely mimo privoz, např. zapadané sněhem. Nebo v té době nebudete vyrábět.
A zcela náhodnými a nepředvídatelnými výkyvy odběru destabilizujete síť prakticky stejně, jako kdyby ta FV elektrárna pouštěla elektřinu přímo do sítě.
Prostě pokud to neprovozujete v čistě ostrovním režimu, tak jednak potřebuje prakticky stejné dráty jako kdybyste jel na elektřinu ze sítě a jednak tu síť destabilizujete.
Prostě fyziku neoblafnete, o to se pokoušejí perpeťáci celá staletí - a marně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.2.2020 08:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Tu původní linku tam máte pořád, ještě loni dodávala všechnu elektřinu. Síť destabilizujete úplně stejně, když nemáte práci a vypnete stroje, nebo naopak musíte makat naplno, nebo budou zaměstnanci stávkovat.
Navíc fve je daleko předvídatelnější, než odboroví předáci.
A dráty máte už dávno. Samozřejmě je to přechodový stav, pokud se nevymyslí úložiště, (třeba už dořeší vodík) pak stačí pořídit tuhle technologii a pár panelů a máte ostrov.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 10:07 Reaguje na Pavel Hanzl
FVE kolísá opakovaně během jednoho dne a na velké ploše. Stávkují odbory v jednom konkrétním podniku, takže dopad na odběr elektřiny v lokalitě je daleko menší. A ke stávkám dochází o mnoho řádů méně často než k výkyvům v oblačnosti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 10:10 Reaguje na Pavel Hanzl
A dost se děsím "dočasných" či "přechodových" záležitostí, protože "jednotka dočasnosti je jeden furt".
Obávám se, že dřív, než dojde k nějakému technologickému pokroku, dojde k nějaké "antiekologické" revoluci a davy budou věšet po kandelábrech všechny majitele FV panelů.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

19.2.2020 09:13
Globální energetika opravdu nesměřuje k decentralizovanému modelu. Na jedné straně se v ní objevují sice stále více prvky decentralizace, ale na druhé straně naopak spěje k ještě větší centralizaci. Takže velikost větrných turbín i větrných farem roste a také roste velikost farem fotovoltaických. Takže Bavorsko odchází od zásobování jadernými bloky přímo v Bavorsku k dodávce elektřiny z velkých větrných farem na mořském pobřeží na severu Německa, které jsou od něj vzdáleny stovky kilometrů. A je třeba říci, že v Německu stále více obnovitelné energie dodávají právě tyto velké centralizované a od spotřebitele velmi vzdálené zdroje. U nás si propagátoři fotovoltaiky stěžují, že chce vláda dotovat jen decentralizované zdroje na střechách budov a ne velké fotovoltaické farmy na pozemcích.
Elektronizace a inteligentní prvky opravdu umožňují využít lépe decentralizovanou energetiku a hlavně zlepšují možnosti regulace jak na straně výrobce tak i u spotřebitele. A je důležité je efektivně využít. Ovšem nejen příklad Německa ukazuje, že velké centrální zdroje budou i nadále zdroji dominujícími.
Opravdu není pravdou, že by se produkce bioplynu u nás nebo
v zahraničí nepodporovala. V Německu bylo dokonce období, kdy se vyplatilo dovážet českou kukuřici do bioplynových stanic v Německu. I přesto dodává biomasa (i bioplyn) v Německu jen zlomek potřebné energie. To, jaké je riziko v případě, že se podpora takového zdroje přešvihne, je vidět i z rozboru možností využívání biomasy, který jsme napsali s kolegou Kašinským: http://www.osel.cz/10370-jaky-je-potencial-vyuziti-biomasy-v-cesku-a-ve-svete.html .
Tím ovšem nechci říci, že by produkce bioplynu z !! odpadu !!, tedy cirkulární energetika, o které mluví pan Voltr nebyla v případě, když se to dobře udělá, užitečná a ekologická. Ovšem její možnosti jsou v tomto případě značně omezené a opravdu to není, jak se trochu snaží pan Voltr dostat do podtextu svého článku. Je to řešení pro relativně malou oblast a ještě musí být zajištěn svoz z oblasti daleko větší. Jako soběstačná obec, která tuto možnost využívá, jsou často uváděny kněžice. Tato obec má 500 obyvatel, ale pro zásobování své bioplnky potřebuje svoz až z 20 km (minoritní dodavatelé odpadu až 60 km).
Ostatně to ukazuje i příklad bioplynky, kterou postavila firma pana Voltra a kterou propaguje. Ta potřebuje podle stránek firmy 30 000 tun odpadu ročně a potenciálně zásobuje teplem a elektřinou 2000 domácností, to je něco okolo 6000 obyvatel. Pro Česko se udává, že na obyvatele je ročně 300 kg komunálního odpadu. Takže pro bioplynku Rapotín je potřeba svážet odpad od 100 000 obyvatel. A to je zásobování čistě domácností a ne infrastruktur, průmyslu, dopravy ... I to ukazuje, jaký podíl může mít cirkulární produkce energie na celkovou energetiku. Tím opravdu nechci snižovat význam energetického využívání odpadu. Je to důležitý prvek, který umožňuje zlepšit enviromentální situaci, ale je třeba ho vidět v kontextu. A to prvoplánově napsaný propagační článek pana Voltra opravdu neumožňuje.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.2.2020 10:45 Reaguje na Vladimír Wagner
Ale, Vláďo, z těch 300 kg komunálního odpadu na člověkorok je jen zlomek bioodpadu. Taková bioplynka jen na bioodpad z domácností fungovat nemůže!
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

19.2.2020 11:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Ahoj Jirko, to já vím. V bioplynkách je využitelný jen zlomek komunálního odpadu. V mé poznámce šlo o to, ukázat, že i veškerý komunální odpad by zásobil bioplynem jen zlomek lidí.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

19.2.2020 13:47 Reaguje na Vladimír Wagner
Pokud mohu věřit číslům Ekokomu, tak by bioodpadu mohlo být cca do 150 kg/osobu/rok. Přílišný optimismus popsaný v článku není shodný s realitou. Bioplynka se snaží vyrábět bioplyn a nyní i umělý plyn, který tlačí do sítě se zemním plynem. Pro výrobu používají energeticky hodnotné odpady - jedlé tuky, pečivo, maso a jiné potraviny apod. a stahují to snad s celé republiky zejména od velkých obchodních řetězců. No a tu ekonomiku bych rád viděl. Bez masívních dotací by to zcela jistě nemohlo být životaschopné. Je to prvek v systému žádoucí, ale rozhodně nemá potenciál v článku naznačený.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.2.2020 15:39 Reaguje na Vladimír Wagner
Ahoj Vláďo, to beru. Ale v případě veškerého komunálního odpadu tím řešíme i jeho likvidaci, což je asi důležtější.

Zplynování komunálního odpadu je asi reálná technologie https://www.obnovitelne.cz/cz/clanek/652/unikatni-technologie-pro-boj-s-odpadem-ceska-firma-zvladla-plazmove-zplynovani/.

Takové zařízení by mohlo být součástí každé teplárny. Ještě je otázka, zda by tento syntézní plyn mohl být přimícháván do rozvodů zemního plynu. Myslím, že v malém množství jistě. Pak by vše bylo mnohem jednodušší.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

19.2.2020 18:09 Reaguje na Jiří Svoboda
Ahoj Jirko, i kolegové z Energetické komise AV ČR, kteří se zabývají využíváním a spalováním odpadu říkají, že dominantním úkolem energetického využití odpadu není výroba energie, ale vyřešení odpadu.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

20.2.2020 14:10 Reaguje na Vladimír Wagner
Ještě že tak...
Jinak by - pokud se poctivě započte všechno včetně dopravy biomasy - mohla být výsledná ENERGETICKÁ bilance a vliv na produkci CO2 stejně "pozitivní" jako u palmových plantáží.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

19.2.2020 09:48
Bohužel další ze článků, který vykresluje svět přes růžové brýle. Na zastavení růstu emisí mělo kromě OZE vliv zpomomalování světové ekonomiky. Žádný velký úspěch. Jinak je to hezký PR článek. Biometan na bázi zbytků či plytvání domácností nás rozhodně nezachrání, pro pár lidí je to však jistě dobrý byznys.
Decentralizace založená na OZE je možná dobrá vize pro domácnosti či města. Podniky s velkými toky energie se půjdou asi pást.
EU produkuje sice jen 10% světových emisí CO2, nicméně Evropané jsou koncovými uživateli komodit či výrobků vyrobených ve světě z energie vyrobnené z uhlí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.2.2020 10:17
I bioodpad z domácností se musí "vyrobit" jinak není. Je to, z hlediska celku, slepá ulička, která může fungovat jen místně a i tak je otázka jak finančních nákladů tak energetických vkladů, bioodpad nepříjde sám, ale je nutno ho dovézt a to může vyžadovat více energie, než se získá. A pořád při tom jde o spalování uhlovodíků s uhlíkovou bilancí : z 1,2kg uhlíku vznikne dokonalou oxidací (spálením bioplynu) 4,4 kg CO2 (neznám přesné složení bioplynu, takže pomíjím vznilou vodní páru, která je mnohem účinějším skleníkovým plynem než CO2).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.2.2020 10:28
Využití organické složky v komunálním odpadu je chvályhodná věc. BPS tohoto typu by měly být nedílnou součástí odpadového plánu každé obce na úrovni okresního města.
Obvyklým problémem je co s nadbytečným teplem. Pokud není napojeno na CZT ( a to není ani BPS Rapotín) je realita jiná než růžové projekty.
Obecně je s odpady situace tristní, recyklujeme kolem 10%, zbytek jde na skládky do spaloven, nebo i komunitu v Africe obdarujeme.

Měli bychom se zbavit pokrytectví a odpady prohnat centrální spalovnou se smysluplnou výrobou elektřiny a tepla. Např.mají Brno, Praha, Liberec...
Decentralizace energetiky - ano, ale na lokálních úrovních, kde jsou vhodné podmínky.
Věřím, že své slovo řeknou malé modulární reaktory , které by pro ČR byly nejlepší cestou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.2.2020 11:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale bioplynka může dodávat plyn do rozvodu zemního plynu a je to všechno technologicky mnohem jednodušší. Řekl bych, že splynovat veškerý komunální odpad a plyn dávat do sítě by bylo úplně nejšikovnější.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.2.2020 11:50 Reaguje na Jiří Svoboda
Může, ale cena takového zařízení,zde mám na mysli vyčištění bioplynu na kvalitu ZP , je neekonomická.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.2.2020 15:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Díky, to je asi rozhodující argument.

To vyčištení je třeba proč? Aby tam nebyly jedovaté prvky nebo se významně nezměnila výhřevnost ZP? To první je bezesporně nutné, to druhé by šlo řešit třeba jen přimícháváním těžších uhlovodíků.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

19.2.2020 16:44 Reaguje na Jiří Svoboda
V objemech, které by mohlo takové zařízení dodávat, to nemá smysl. Bioplyn je směs CH4 + CO2, obsahuje také H2S či RSH a také vlhkost. Sirné látky se odstraní celkem snadno, s CO2 je to horší. Fermentační technologie jsou principielně založené na ztrátě energie, žádný organismus nědělá nic zadarmo. Poměr CH4 : CO2 bude také záviset na složení odpadu. Separační zařízení by mělo také nějakou spotřebu. Pro zajímavost, malé množství RSH je třeba přidávat do zemního plynu pro čichový vjem.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.2.2020 19:53 Reaguje na Jiří Svoboda
Musíte se dostat na kvalitativní parametry ZP.
Bioplyn mimo CH4 obsahuje H2,CO, CO2 , ale i H2S atd.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.2.2020 20:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jasně. A pokud by to byl synterický plyn z komunálního odpadu, bude to ještě horší. Pak nezbývá než kogenerace a vyčistit spaliny. Je otázka, zda jít vůbec přes zplynovací proces a nespalovat přímo komunální odpad a parní turbína.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

19.2.2020 20:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Výroba syntézního plynu je určitě možná. Pak je otázka zda se takové zřejmě drahé zařízení vyplatí postavit v každém okresním městě. Pokud se postaví ve větším, aby se dal využít pro syntézu organických látek, tak by se odpad musel svážet z větších vzáleností. Energie na dopravu, na provoz zařízení. Je otázka zda se to vyplatí nejen z ekonomického, ale i morálního hlediska. Efektivita masového nasazení plastů v posledních desetiletích je dána především tím, že se vyrábějí z energetické suroviny, která je levnější než balená voda na nádraží. Myslím, že spalování je v současnosti jasné řešení, plasty mají v průměru min. 2x vyšší výhřevnost než uhlí. Pro malé okresy by měly být spalovny jasná volba.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.2.2020 08:16 Reaguje na Miloš Večeřa
Myslím, že pálit plastový odpad je zase jen plýtvání a vytváření CO2.
Skládkováním se uhlík dostává mimo atmosféru a takové smetiště je velmi levný zdroj uhlovodíků pro budoucnost.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

19.2.2020 20:08 Reaguje na Jiří Svoboda
S tou neekonomičností si nejsem jistý. Asi to bude dost na hraně, ale do budoucna (předpokládáme-li růst cen energie, případně uhlíkovou daň) se to jeví jako ideální řešení. Teplo asi není možné vždy místně využít.

k tomu, včetně vysvětlení proč a jak čistit např.:

https://biom.cz/cz/odborne-clanky/metody-cisteni-bioplynu-na-biometan

v praktickém provozu např. zde:

https://biom.cz/cz/odborne-clanky/zacatek-doby-biometanove-v-ceske-republice
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.2.2020 07:55 Reaguje na Petr Dvořák
Musíme tedy doufat v dostatečně rychlé celosvětové zdanění fosilního uhlíku a odbourání dotačních programů, aby o tom, co je nejefektivnější, rozhodoval nedeformovaný trh a nikoliv "ovlivnění" politici.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.2.2020 10:01 Reaguje na Jiří Svoboda
Dnes je na toto téma článek na Neviditelném Psovi, dokazující, jaký je to nesmysl.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

20.2.2020 11:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Myslíte filipiku s názvem "Pohraniční uhlíková daň je nereálná"?
p. Svoboda ale hovoří o globální uhlíkové taxe..
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 10:13 Reaguje na Petr Dvořák
A jak byste zajistil, aby se to zavedlo současně po celém světě, když to bude znamenat naprosto šílené náklady a ekonomické ztráty, takže nedělat to bude vysoce motivující.
OSN to neprosadí, maximálně tím vyprovokuje svou likvidaci. A jak byste donutil k něčemu takovému třeba Brazílii nebo Indii? Atomovkama?
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

19.2.2020 16:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bohužel spousta lidí toto nechce slyšet. Místo toho si budeme hrát na cirkulární ekonomiku. Ta určitě skvěle funguje celá staletí v metalurgii nikoliv však s plasty. Některé plastové recykláty musejí být dodatečně staženy kvůli obsahu již zakázaných látek. Nevím jestli je to ignorací, neznalostí či ideologií.
Odpovědět
ig

19.2.2020 18:57 Reaguje na Miloš Večeřa
Je to nový buzzword. Na to lidi fungují, ne na racionální úvahy a rozpočty :-) Při tom pořád říkám, že to, že začala doopravdy fungovat recyklace plastů poznám podle toho, že mi ukradnou plastové okapy. Jenže ono furt nic, kradou jen měděné :D
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

19.2.2020 19:25 Reaguje na
Recyklace plastů může fungovat. U dobře definovaných velkoobjemových odpadů určitě. V případě žlutých nádob levná pracovní síla vybere to relativně dobře definované. Ten zbytek je, použiji explicitnější výraz, bordel. Samotná recyklace má velké limity. Každým mechanickým přepracováním degradují polymerní základy plastů. Recyklát se dá mnohdy dobře poznat kvůli jeho nejtypičtější barvě - černé.
Odpovědět
ig

19.2.2020 19:38 Reaguje na Miloš Večeřa
No, asi může, ale ty okapy mi furt neukradli :-) Jinak firmy co dělají recyklaci především marně hledají, co by se ještě tak dalo z reyklátu dělat (lavičky, zatravňovací panely - a to je tak vše), protože virgin PET z toho nikdy nebude a to černé cosi jak píšete se zase na moc věcí nehodí :-)
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

19.2.2020 20:21 Reaguje na
To je samozřejmě pravda a věc druhá. Z recyklátu se také dělají pytle na směsný odpad. Cyklus se tak uzavře velmi rychle.
Odpovědět
ig

19.2.2020 19:40 Reaguje na Miloš Večeřa
Jinak s recyklací jsou potíže i u výrobců (lisoven), třeba regranulát z jejich vlastního odpadu už je druhá jakost a nedá se použít na všechno. Při tom je to materiál který jde jen z bedny do bedny, žádný mezikrok se žlutým kontejnerem.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

19.2.2020 20:15 Reaguje na
Regranulace je už de facto forma recyklace.
Odpovědět
Miloš Večeřa

Miloš Večeřa

19.2.2020 23:39 Reaguje na Miloš Večeřa
To znamená ztrátu původních fyzikálně-chemických vlastností. Je to obdobné jako u papíru. Každý zná, že na toaletní papír se píše huře než na kancelářský.
Odpovědět
BV

Bohuslav Vintr

22.2.2020 21:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
BPS Rapotín dodává odpadní teplo do systému centrálního zásobování teplem (Rapos) Rapotín.
Tam ale dochází k jinému paradoxnímu jevu:
Bioplyn byl v bioplynce Rapotín původně všechen spotřebován na výrobu elektřiny v KGJ. Odpadní teplo pak šlo na vytápění a ohřev vody (teplá voda z bioplynky se dle potřeby dohřála plynovým kotlem v městské kotelně).
Tím, že bude bioplyn po vyčištění předán do plynovodu a bude menší produkce odpadního tepla z KGJ a o to více pak zase spotřebuje plynu městská plynová kotelna.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

19.2.2020 10:52
Daná věc má jednu vadu - a to je to že ani veškerý odpad co takové město produkuje není schopno "cirkulárně" město energeticky uživit.
čili do něj bude muset jít podstatné množství biomasy zvenku... a protože ani tolik stromů nám kolem měst neroste budeme je asi podobně jako Dánové vozit z Kanady... zadotované a bez započtení emisí lodní -dopravy...

Ostatně - Evropa byla před tím než se začalo těžit uhlí výrazně více odlesněna než je dnes - uhlí byla dá se říci ekologičtější alternativa dřeva protože deforestace smrděla už tehdy katastrofou.

Odpovědět
KP

Karel Ploranský

20.2.2020 14:22 Reaguje na Vaclav Sobr
"...ani veškerý odpad co takové město produkuje není schopno "cirkulárně" město energeticky uživit.
čili do něj bude muset jít podstatné množství biomasy zvenku..."
Pane Sobre, záleží na tom, jestli zvítězí zdravý rozum, nebo chamtivost a zelená ideologie.
Pokud se postaví bioplynka tak, aby zpracovala co by se jinak muselo zavážet do skládky, a udělala navíc BONUS v podobě NĚJAKÉHO množství tepla alespoň pro ČÁST města, pak je žádoucí ji postavit.
Otázka ovšem je, jestli takový záměr je dost zajímavý ekonomicky a najde tudíž investora BEZ DOTACÍ. Spíše ne - a tím se blížíme k průšvihu. Protože jakmile se do toho dotace zamotají, zdravý rozum půjde naprosto stranou a přijdou na řadu ty extrémy které zmiňujete.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.2.2020 11:24
Asi daleko zásadnější by byla kumulace toho metanu a jeho využití např. jako alternativa k zemnímu plynu.
Odpovědět
VN

Vilém N

19.2.2020 11:45
Dle profilu společnosti je to článek jako kdyby ČEZ psal o výhodách dalšího rozvoje energie z uhlí. Každý kope za svůj byznys.
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

19.2.2020 20:14
Ja teda osobne ve vetsine diskusi o budoucnosti nejen energetiky postradam hlavne kalkulacku. Napad vyuzit domaci bioodpad pro produkci bioplynu je jiste zajimavy, ale jeste zajimavejsi by byl, kdyby ho utor podporil nejakym realistickym odhadem toho, jakou cast spotreby , tepla, svetla ci paliva pro mestske automobily by to mohlo prinest. Moderni mesto jiste vytvori velke mnozstvi biodpadu, na druhe strane rovnez spotrebuje dost energie.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

19.2.2020 22:16
Zajímavá diskuse. Hlavně tím, že se asi z 90% míjí s obsahem článku.

Článek samotný je poněkud optimistický a myslím, že je nutno říci, že cirkulární energetika je z fyzikální podstaty protimluv. Energie se nedá točit v kruhu.
Z toho vyplývá, že energetické využití odpadu bude vždy (z pohledu toků energie) okrajovou záležitostí.

Na druhou stranu bych rád reagoval na p. Vabera. Pro zpracování v bioplynových stanicích se neodebírá veškerá organická hmota, ale zpravidla jen nadzemní biomasa. Tzn. situace je podobná, jako u většiny plodin. S úspěchem se ale dají využít víceleté či vytrvalé plodiny, jako šťovík, křídlatka nebo např. jeteloviny a řada dalších, jistě je možné vyladit vytrvalé směsky, které budou ekologicky příznivější nejen pro půdu, ale i pro život nad ní, než je tomu u běžných monokultur pšenice, řepky apod.
Živiny odčerpané z půdy z velké části zůstavají v odpadních produktech fermentace a dají se snadno vrátit do půdy. Nutno podotknout, že se jedná spíše o minerální, než-li organické hnojení (tzn. neobsahuje téměř žádnou zbytkovou energii pro půdní život, tu ale poskytnou rostliny ochotně samy).

Dále pan Sobr tvrdí, že jedinou cestou je živočišná výroba. S dnešním poznáním se jeví, že to není nutné. Resp. že hlavní příčinou degradace půd není vyřazení organického hnojení, ale vyřazení jetelovin a jiných pícnin z osevního sledu.

Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.2.2020 08:08 Reaguje na Petr Dvořák
Co říkáte, je vše správně.

Je otázka, kolik zemědělské plochy je vůbec možné vyčlenit na energetické využívání tj. jaký podíl naší energetické spotřeby lze takto pokrýt a jak moc bude takové hospodaření (předpokládám maximální úroveň mechanizace) trvale udržitelné a bez významného vlivu na biodiverzitu.

Jestli by nebylo vhodné spíše tyto snahy hned zpočátku utnout, hlavně s ohledem na to, že tu máme již velmi dobře odzkoušenou technologii jaderného štěpení.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.2.2020 09:01 Reaguje na Jiří Svoboda
Využívání půdy pro pěstování energetických plodin je doslova zločinem. Půda není sprostý výrobní nástroj jako je kladivo nebo krumpáč.
Bohužel jsme ji dokázali tak vyždímat, že její stav je v ČR obecně zoufalý.
Energii si musíme zajistit jiným přijatelnějším způsobem a JE jsou jedním z nich.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

20.2.2020 09:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Takový obrázek, který hezky ukazuje, v jakém jsme, s prominutím, průseru

https://en.wikipedia.org/wiki/World_energy_consumption#/media/File:Bp_world_energy_consumption_2016.gif
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 10:14 Reaguje na Petr Dvořák
Jenže za tímto průšvihem stojí především ekologie a do jisté míry i EU.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

25.2.2020 15:30 Reaguje na Jan Šimůnek
A trpaslíci. Ti jsou ze všeho nejhorší.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

20.2.2020 09:07 Reaguje na Jiří Svoboda
No, já nepředpokládám, že spotřeba energie celosvětově klesne, ale bylo by dobré se snažit o stagnaci - což v součtu znamená, že my na západě bychom se měli poměrně dramaticky uskromnit a v budoucnu se sejít s třetím světem někde na půli cesty. Jeví se mi to jako jediné možné řešení, které nepovede k obrovskému přetěžování ekosystémů a také k devastujícím konfliktům a umožní hladké vyvrcholení populační křivky někde na 11-12mld.
I tak mi ale připadá nerealistické, že bychom veškerou energii získali štěpením. Znamenalo by to nárůst instalované kapacity odhadem na 15-25 násobek (to se asi bez hlubší analýzy blíž těžko odhadne; elektroenergetika bere cca polovinu primárních zdrojů, jádro zde má cca 11% podíl na produkci).
Bez jisté renesance jádra se asi neobejdeme, ale je to dost těžkopádný obor a navýšení kapacity byť na pouhý pětinásobek řekněme do roku 2050 je celkem ambiciózní úkol. A snižování bezpečnostních standardů, po kterém někteří volají, je myslím cesta do pekel. Perfektní management rizik je u jádra opravdu klíčový.

Co chci říct je, že biomasa má myslím mezi OZE své místo. Je to vlastně nízkonákladová solární baterie a jako taková může perfektně plnit vyrovnávací roli v energetickém mixu s jinými OZE. Vyrovnávat extrémě sofistikovaným a investičně drahým jádrem je škoda.
Je třeba říct, že je opravdu nutná docela zásadní změna v zemědělství. Ale např. namísto lánu, kde se točí po roce pšenice a řepka, do toho se lije tu nějaký pesticid, tu herbicid, tu dusík a zdegradovanou polomrtvou půdu zatím vesele odnáší vítr, zatímco energetická bilance je hluboko v záporu, si lze představit pole s druhově rozmanitou vytrvalou směskou, která nejen nakrmí půdu a ochrání ji před erozí, ale např. jednou sečí za rok nakrmí BPS a zbytek roku poslouží jako extenzivní pastvina. Můžete přidat pruh např. lísek na produkci ořechů a jednou za pět let je seříznout a prohnat kotlem. A bude to docela pěkně udržitelné. Dají se využívat i vytrvalé rostliny, které poskytují dřevitou hmotu vhodnou pro přímé spalování nebo pyrolýzu - štovík, miscanthus, křídlatka aj. Tyto před zimou stahují většinu živin do kořenového systému a nad zemí nechávají suchou mrtvou biomasu, jejímž odvozem nedojde k velkému odvozu živin (narozdíl od toho jetele do BPS, to se ale pak dá vrátit).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.2.2020 22:19 Reaguje na Petr Dvořák
Hlavně se ten manažment rizik nesmíme učit od Japonců, kteří si nebyli schopni před tsunami ochránit ani několik pro přežití elektrárny zcela nezbytných dieselagregátů.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.2.2020 22:21 Reaguje na Petr Dvořák
Hlavně se ten manažment rizik nesmíme učit od Japonců, kteří si nebyli schopni před tsunami ochránit ani několik pro přežití elektrárny zcela nezbytných dieselagregátů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 10:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Dovoluji si vás ujistit, že pokud by na Temelín nebo Dukovany přišla tsunami, bez ohledu na to, zda ze Severního moře, Atlantiku nebo Středozemního moře, tak bychom nějakou radioaktivitu rozhodně nemuseli řešit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 10:20 Reaguje na Petr Dvořák
Biomasa jistě může fungovat jako baterie na sluneční energii. Problém je v šílené neúčinnosti fotosyntézy, respektive procesů za záchytem fotonu. Tam jsou enzymy, které nestíhají a musejí se vypínat (takže kytky při vyšší intenzitě slunečního světla fotosyntetizují paradoxně méně). Dá se to obejít, ovšem výsledkem je GMO (mající mnohonásobně vyšší konverzní koeficient záření na biomasu). Tím, že je to GMO, je dáno, že ekologové budou proti a v zaostalé žumpě jménem EU to bude nerealizovatelné.

U té JE nejde o "snížení bezpečnostních standardů", ale o to, aby negramotný, či spíše cíleně a záměrně škodící ekoaktivistický odpad nemohl stavbu těchto zařízení zdržovat.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

25.2.2020 12:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Nejvýkonnější plodiny cpou do nadzemní biomasy až cca 2W na metr čtvereční, tj. něco pod 2% průměrného ročního příkonu. Takže asi desetina toho, co fotovoltaika. Typičtější číslo bude třicetina, s tou výhodou, že nebude zanedbána výživa půdy a jiné ekosystémové funkce. Ta čísla znám.
Genetická modifikace, kterou zmiňujete, asi nebude nic triviálního, pokud vůbec možného, a měla by při rozšíření do divokých populací dalekosáhlé důsledky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 13:23 Reaguje na Petr Dvořák
Už to bylo vyzkoušeno. Je to zásah do genomu chloroplastu, který má mnoho vlastností podobných bakteriálnímu a je velice malý. Skutečně jde jen o vystřižení kousku DNA a náhradu jiným.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 13:25 Reaguje na Petr Dvořák
A obrovská výhoda je, pochopitelně, ve dlouhodobé uložitelnosti biomasy. Ta by se mohla spalovat buď ve stávajících tepelných elektrárnách, nebo by se musely k tomu relativně nepatrně upravit.
Odpovědět
va

vaber

20.2.2020 10:15 Reaguje na Petr Dvořák
,,neodebírá se veškerá organická hmota, ale zpravidla jen nadzemní biomasa,,- není to tak, u většiny plodin se odebírá jen semeno a přesto stav naší půdy je žalostný a když zůstane v půdě jen ta podzemní biomasa a veškerá nadzemní se odebere povede to k naprostému zničení půdy tj k naprosto neúrodné půdě
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

20.2.2020 10:31 Reaguje na vaber
Zpravidla se zpracuje i sláma. Ale psal jsem toho víc. Příčiny degradace půd leží jinde. Především v minerálním hnojení dusíkem.

Pro zevrubnější vysvětlení velmi doporučuji např. https://www.youtube.com/watch?v=DYuuAfuLEx8
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

20.2.2020 12:34
Bioplynka zpracovávající komunální odpad... Zní to zajímavě, když si uvědomíme, kde odpad běžně končí.
Bude to ale vždy narážet na odpor obyvatel lokality, ve které by se měla vybudovat. Každý se bude (oprávněně) bránit představě, že právě kolem jeho domu začnou jezdit desítky a stovky vozidel přepravujících zapáchající sajrajt. A že pak možná bude smrdět (nebo dokonce šířit škodliviny) i sama bioplynová stanice.
Nejvíc mi ale vadí oprávněná obava, že když se taková bioplynka postaví, hned se toho chopí někdo, kdo buď ze zištných, nebo (možná ještě pravděpodobněji) z ideologických důvodů a svatého nadšení pro OZE zařídí, že se do té bioplynky začne svážet i to, co za starých dobrých časů automaticky putovalo NA POLE a zajišťovalo to dostatek organické hmoty v půdě. A co by (velmi naléhavě) mělo na pole putovat i nyní.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.2.2020 12:44 Reaguje na Karel Ploranský
Vždyť to dávno přece běží. Biopaliva druhé generace u nás vyrábí pouze Oleo Chemical a Babiš ji napadl a možná už ukradl, každopádně ji natlačil do insolvenece účelovým stíhání jejich majitelů.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

20.2.2020 15:30 Reaguje na Pavel Hanzl
To ale píšete o něčem úplně jiném. Téma bioplynových stanic pro výrob tepla nemá nic společného s výrobou biosložky do PHM.

Nicméně jeden problém mají společný, a tím je původ zpracovávané biomasy:
"Bionafta z odpadů? Suroviny je málo, říká šéf firmy Temperatior Pavel Krtek. (bývalý generální ředitel Českých drah - má dotáhnout do konce dlouholetý spor s firmou Ravak o libereckou chemičku Oleo Chemical)
98 procent naší suroviny dovážíme. U nás není živočišná výroba v dostatečném rozsahu, proto není ani dostatek domácího kafilátu. Proto bereme většinu svojí suroviny ze zahraničí: Německo, Švýcarsko, Litva atd."
Čili nesmyslný dovoz materiálu s velmi nízkou energetickou hustotou na velké vzdálenosti, aby se splnil nesmyslný požadavek na obsah biosložky v palivu. Sláva Bruselu!
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.2.2020 10:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže bioplynka = smrad a infekce.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

22.2.2020 16:53
"Takže velké lány vznikají i tam." Nicméně když se vracíte letadlem tak poznáte, že jste doma pohledem z oknénka. Místo malých různobarevných políček - velké žluté lány řepky na 1/3 plochy. J.L. end
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist