https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomas-voltr-na-skladkach-stale-konci-energeticky-vyuzitelny-odpad
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Voltr: Na skládkách stále končí energeticky využitelný odpad

10.7.2022
Na skládku škoda.
Na skládku škoda.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Přestože se u nás problematika ukládání odpadů na skládky řeší na legislativní úrovni přibližně od roku 1999 a v posledních letech se na ni soustředí více pozornosti, je skládkování stále nejrozšířenější formou nakládání s odpady. V roce 2020 v Česku skončilo okolo 49 % veškerého komunálního odpadu právě tam. Značnou část ho tvoří biologicky rozložitelný odpad (BRO). Namísto toho, aby se BRO využíval v energetických zařízeních, zbytečně přispívá k produkci metanu. A nejen to. Bioodpad způsobuje nestabilitu skládek a značně navyšuje jejich kapacitu, a tím snižuje jejich životnost jako celku.
 
Produkce odpadu meziročně stoupá, čímž v současné situaci stoupá i množství odpadů na skládkách. Jejich kapacity nejsou nevyčerpatelné, proto je potřeba zaměřit se na odpadovou legislativu, ve které zaostáváme za zbytkem Evropy. To dokládá i nedávné zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které odhalilo zásadní problémy v nakládání s odpady. A rozhodně k tomu nepřispívá ani oddálení zákazu skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů na rok 2030. Zlepšení totiž nenastane ze dne na den, ale je to dlouhodobý proces, se kterým je potřeba začít dnes.

V loňském roce bylo energeticky využito pouze 15 % z celkové produkce komunálního odpadu. Ročně se u nás vyprodukuje okolo dvou milionů tun biologicky rozložitelného odpadu. Z takového množství bychom dokázali získat okolo 100 mil. kubíků biometanu, což odpovídá spotřebě plynu v téměř 67 tisíc domácnostech. K tomu je zapotřebí i podpůrná legislativa, dotace nebo provozní podpora pro bioplynové stanice (BPS).

Většina tuzemských bioplynek je zemědělských – jejich vstupní surovinou je zejména cíleně pěstovaná biomasa. Ty z mého pohledu nejsou příliš dlouhodobě udržitelné například i s ohledem na rostoucí potřebu půdy pro účely potravinové produkce.

Důležité a nutné je soustředit se na zpracování BRO, který produkuje každý z nás a má velký energetický potenciál. Některé ze zemědělských BPS však lze přebudovat na odpadářské s následnou výrobnou biometanu, k tomu jsou nicméně potřeba již zmíněné legislativní kroky. S těmi se naštěstí již začíná, ale stále jsme ve fázi návrhů.

Řešením je tedy co nejdříve zpřísnit skládkování a uvést v platnost podpůrnou legislativu pro výrobny biometanu. K tomu je zapotřebí, aby společně spolupracoval energetický sektor a odpadové hospodářství společně s městy i obcemi.


reklama

 
foto - Voltr Tomáš
Tomáš Voltr
Autor je výkonný ředitel Energy financial group.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

10.7.2022 08:01
Zaostáváme za zbytkem Evropy, je dost široký pojem a zjednodušující obezlička zároveň. Je vždy otázka, jestli to už není příliš velké zjednodušení.
Nakládat s odpady v ČR by se mělo lépe ale když se někde chce postavit spalovny, to je najednou odporu i mezi zelenými. Odpady jsou problém a to bylo vždycky. Spalováním odpadu není žádná výhra neb tu struska někam uložit taky musí.
Obecně v legislativě a chování obci v rámci poplatků za odpad je veškerá zodpovědnostpřenastavena na spotřebitele, kupujícího ale ve skutečnosti pravě ten nemá v systému na výběr, přičemž výrobce a původce odpadu který vyrábí obalový materiál z toho vychází čistý jak lilie. Zákon nezná zodpovědnost výrobce za následky vlastních produktů na “ skladkovani” a místo toho to platí spotřebitel, který se nemůže bránit a ani nemá na výběr. Je potřeba do obalů zakomponovat bio polymery, které jsou rozložitelné přirozenými procesy za krátkou dobu a dokud nebude klacek na výrobce, nic se nezmění. Podpora bezobalů a zdanění maloobjemových obalů typické třeba “bonbóny “
Odpovědět
BF

Barbora Formánková

12.7.2022 14:46 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Vážený pane Řezáči,

gastroodpady nespalujeme. Zpracováváme je s neutrální emisní stopou, což bylo oficiálně naměřeno auditorem. Mimochodem jsme je schopni přijímat i s obaly (kromě skla), které vytřídíme na separační lince. Z odpadů vyrobíme zelenou elektřinu, teplo a biometan. Jediný odpad je organické hnojivo, které vracíme zpět do půdy.
Jinak ta zodpovědnost leží jak na producentech (obcích a firmách, s nimiž již spolupracujeme), tak na občanech (která se odráží na úspěšnosti spolupráce zpracovatelů s těmi obcemi). A ano, máte pravdu, že je v tomto ohledu třeba mnoho dohnat, aby bylo více možností, jak odpad lépe využívat. O tom je nakonec celý článek.

Možnosti, jak třídit gastroodpad, který zpracováváme my, ale již jsou:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-zbytky-z-vasi-kuchyne-jako-surovina-biometan-z-nich-ma-nahradit-zemni-plyn-187729.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.7.2022 08:44
Výsledný produkt bioplynové stanice zpracovávající potraviny je bohužel
stále odpadem. Obsahuje zbytky obalů a nerozložitelný odpad v bioplynce.
Digestát tak nelze použit ani k rekultivaci a úž vůbec ne na pole. Než
provádět dvojí energetické využití(likvidaci) v bioplynce + spalovně
odpadů je jednodušší a levnější rovnou odpad spalovat s využitím tepla.
Popeloviny u většiny odpadů jsou setinou původního objemu odpadu a tak
lze překousnout i ta setina skládek proti těm stávajícím. Otázkou pak
ale je, že absence potravin na skládkách se negativně odrazí na počtu
mnoha ptáků, hlodavců a hmyzu využívajících skládky jako zdroj potravy
při její absenci ve sterilní přírodě. Doporučuji každému ze zastánců
likvidace potravin v bioplynkách navštívit skládku komunálních odpadů
a sesumírovat si kolik živých tvorů připraví o zdroj potravy a život.
To bude zase pláče, kde mizí hladoví čápi, rackové, havrani, kavky a
taky predátoři lovící potkany a myši. Ono nic není černobílé, to je
pouze lobbing za svůj byznys zvaný bioplynky, které po kritice toho,
že jsou příčinou huntování půdy pěstováním kukuřice přesedlávají na
potravinářské odpady, jež v minulosti končily ve výkrmu hospodářských zvířat a na vesnicích končí stále. V mé popelnici nic BIO nekončí a
ještě odebírám i odpady sousedů-nechovatelů a nezahrádkařů. Něco tak
zrecyklují slepice, něco žížaly v kompostu a nemám co zplynovat a co
spalovat. Toto je nejlevnější a nejefektivnější využití potravinových
odpadů a navíc dobrý pocit, že potraviny byly využity alespoň jako
krmivo zvířat s následnou recyklaci na potraviny (vejce, maso).
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.7.2022 09:58
Mnoho biologického odpadu - zbytky jídel, potravin, se zkrmovalo ve vepřínech, po předchozím " prohnáním " párou, po určitou dobu. Prasečáky zlikvidovány - všechno se přece doveze !
Odpovědět
Pe

Petr

10.7.2022 10:29
To mě naopak děsí ten nerozložitelný odpad, co končí na skládkách.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

10.7.2022 11:16
Není lepší z komunálního odpady vytřídit jen spolehlivě recyklovatelné části jako sklo, kovy, čistý papír, petky... a ty vykoupit, a zbytek energeticky využít v teplárnách? Vysušený a slisovaný komunální odpad by mohl tvořit zálohu na zimu, kdy je energie nejvíce potřeba.

Nevěřím, že výroba bioplynu z bioodpadu může být rentabilní. Proto asi autor o tom nepíše.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.7.2022 11:31 Reaguje na Jiří Svoboda
Než začal v obalovém hospodářství vládnout plast, se to uvedené běžně recyklovalo.
A problém je, že pro mnohé - zelenými počínaje, jsou spalovny/teplárny FUJ ! Proto by se měli podívat do Vídně, kde mají spalovnu dnes téměř uprostřed města ( úspora na dopravě ), která je v provozu přes 50let.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.7.2022 17:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Ono ho není třeba ani skladovat na zimu, ale lze ho pálit celoročně
pro výrobu teplé vody pro sídliště, potravinářský a jiný průmysl.
Vezměte si pouze spotřebu teplé vody v nějaké továrně na osprchování
1000 zaměstnanců, kterou by si v minispalovně mohla továrna vyrábět
z odpadu malého města a okolí. Nyní řeší odkud na to vzít plyn
a nemají odvahu přestavět kotelnu na spalovnu, jaké mají třeba nemocnice. Může mít energii grátis a ještě dostane zaplaceno za
likvidaci odpadu. To by ale museli mít občané rozum a nebránit
tomu třeba výměnou za snížení poplatků za likvidaci odpadů. Pro
některé je poplatek za tu likvidaci pakatel a tak budou spalování
ve svém okolí blokovat nehledě na to, že to skončí na skládce.
Prostě sobectví vítězí v této společnosti a legislativa tomu
nahrává možností to blokovat.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.7.2022 17:57 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2022 17:07 Reaguje na Břetislav Machaček
V létě mohou jet paneláky na OZE elektřinu + tepelné čerpadlo. Co lze poměrně jednoduše uskladnit na zimu, to využijme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.7.2022 11:54
Bylo by velmi dobré si uvědomit, že odpad vzniká v okamžiku výroby (nebo dovezením) jakéhokoliv předmětu.
Kovy nejsou problém, vykupují se, ale to je všechno.
Nejvíce je asi plastů a ty by se měly vykupovat taky, ovšem tam by se musela přizpůsobit už výroba (chemické složení).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.7.2022 17:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Každý plast je jiný a třídit ho jen na 20 druhů je už oříšek.
Některý je jako obal na potraviny vhodný, jiný ne, další je
křehký, jiný nedostatečně tvárný a nebo teplotně nestálý. Pak
tu jsou směsi jako tetrapaky a různé poplastované papíry, kovy
atd. Mechanicky to roztřídit nelze a když, tak za takovou cenu,
že původní výrobek by nebyl po započítání nákladů na třídění
prodejný, ale dnes je jako obal nezbytný. Nebraňme se spalovnám
s účinnou filtrací zplodin, než bude pozdě a budeme v zahraničí platit za spalování našich odpadů, které oni energeticky využijí.
Spíme stejně jako s JE, zaspíme asi zase stejně jako s nimi a
opět hlavně díky zeleným aktivistům.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.7.2022 17:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Každý plast je jiný jen proto, že se nikdo recyklací nezabývá. Jenom potravinových obalů je něurékom, od petek, tetrapaků, polystyrénů na tácky, mikrotenů atd. atd. atd.
Proč?
Vybrat ten nejvhodnější a říci výrobcům: dělejte si z toho úplně všechno, technicky i užitnou hodnotou to není problém.
Potom to zdaníme 30% a z toho se bude platit výkup a zpět dostanete čistou surovinu do recyklaci (výroby).
kdo chce vyrávět z jiného materiálu, dostanete daň 1000%.
A za to to pracně zrecyklujeme nebo spálíme.
Takových kategorií by se mohlo udělat tolik, kolik bude potřeba. Musíte mít nutně jednu šťávu v tetrapaku, druhou v petce a třetí v polystyrénu??
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.7.2022 18:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy asi toho moc nevíte o vlastnostech některých plastových obalů, když píšete ty nesmysly. Některé reagují s potravinami, jejich konzervanty a tak je nelze nějak ujednotit. Navýšit jejich zdanění na 1000 procent bez realizace vratky daně při odevzdání
tak udělá z některého zboží luxusní a nedostatkové.
Pamatujete na mléko ve vratné láhvi s hliníkovým
víčkem? Odpad téměř žádný, mimo toho mléka, které
už bylo třetí den zkažené. Dnes i to v plastové
láhvi vydrží několik dnů a v tetrapaku půl roku.
Pročpak nikdo nevyrábí mléko v plastové láhvi,
aby vydrželo totéž, co to v tetrapaku? No protože
je nejen rozdílně ošetřeno, ale hlavně tetrapak
nepropouští světlo, což čirá a ani barevná láhev
nezaručí. Musela by být z černého plastu a velmi
masivní, aby nebyla pro světlo prostupná. Zkuste
si to třeba s černým barelem od oleje a ve tmě
do něho strčte rozsvícenou žárovku. Bude svítit
matným světlem podle síly materiálu a výkonu
žárovky. Pak to zkuste s tetrapakem a bude tma.
Pak jsou tu možnosti balení, kde se třeba hliníková
fólie víčka teplem "přilepí" na kelímek jogurtu.
Být to jiný materiál, tak to nemusí jít teplem
a lepidlo nezajistí dostatečnou těsnost obalu.
To by nejlépe vysvětlili potravináři a obchod,
aby nedocházelo ke znehodnocení obsahu obalu a
taky měl ten obal přepravní pevnost takovou, aby
nevyžadoval zvláštní přepravky zaručující jeho
nepoškození. Východiskem mohou být zpět potraviny
ve vratných obalech a obyčejném papíře, ale o ty
nestojí dnes obchod a ani zákazník. Takže budiž
vytřídit ekonomicky recyklovatelné a zbytek spálit
ve spalovnách. Nic mezi nemá efekt a je pouhým
nedosažitelným snem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.7.2022 19:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Je určitě realizovatelné, aby se výroba přizpúsobila recyklaci, když hromady věcí se ekologii přizpůsovuje už dnes a problémy v tom fatální nejsou. To, co píšete by vyřešili technologové klidně za cenu, že mléko prostě půl roku nevydrží. Garantujeme týden a nazdar (stejně je to dopované konzervanty) a pokud je to někomu málo, tak ať si koupí sušené.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.7.2022 20:30
V každém sídle od 15tis. obyvatel spalovna. Ve Švédsku to tak funguje i v menších sídlech a nikdo tuto skandinávskou zemi za to nekritizuje.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

10.7.2022 21:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
A divíte se?

Jenom pro srovnání pár příkladů odpadů a jejich výhřevnosti:

biologická složka komunálního odpadu 12,041 [MJ/kg]
plasty (čistý PET) 22,895 [MJ/kg]
papír (TETRAPACK) 17,940 [MJ/kg]
papír(lepenka, karton) 13,309 [MJ/kg]
směsný komunální odpad 7 až 11 [MJ/kg]

A pro srovnání několik příkladů paliv a jejich výhřevnosti:

topný olej 41,000 [MJ/kg]
dřevo (smrk) 13,100 [MJ/kg]
dřevo (borovice) 13,600 [MJ/kg]
hnědé uhlí 10 až 17 [MJ/kg]
černé uhlí 21 až 31 [MJ/kg]
ethanol 28,865 [MJ/kg]
methan 50,009 [MJ/kg]
vodík 119,550 [MJ/kg]

zdroj informací o výhřevnosti odpadů:

ČSN 06 3090 (Zařízení pro termické odstraňování/zneškodňování a energetické využívání odpadů), Příloha B
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

10.7.2022 21:28
Ach jo, pan Voltr opět šíří teorie bez větší znalosti reálné provozní praxe!

Když se podíváte na úvodní fotografii, tak takovou směs Vám většina běžně provozovaných bioplynek odmítne vzít a pošlou Vás s tím rovnou na nejbližší kompostárnu. Na většině z nich to hnije podobně jako na skládce a na rozdíl od skládek se tam žádný plyn nejímá a energeticky nevyužívá. Na to autor také poněkud asi zapomněl, ne?

Možná by měl pan Voltr raději svěřit psaní PR článku někomu, kdo auditoriu čtenářů Ekolistu taktně vysvětlí, že existuje více druhů bioplynek, z nichž množstevně nejčetnější druh provozují subjekty, kde se ze zemědělců najednou stali energetici. Těmto subjektům pak primárně nejde o žádnou ekologii, ale pouze o energetickou výtěžnost provozovaných bioplynek.

Do své bioplynky si cíleně pěstují vstupní suroviny (jak správně autor uvádí: "cíleně pěstovaná biomasa") tak, aby jejich "energetická výtěžnost" byla co nejvyšší. O běžný bioodpad rostlinného původu zpravidla nestojí a nikdy stát nebudou!

Není u nich ani výjimkou, že odmítnou převzít od nejbližší obce "zvadlou trávu", kterou nechal starosta posekat den před odvozem. A jejich běžná výmluva? Prý by se tím snižovala účinnost technologie.

Je to obdobný problém jako u tepláren, které nechtějí brát od obecních sběrných dvorů odpadní dřevo horší kvality (např. dřevo z komunálního odpadu), jehož výhřevnost je pod 10 MJ/kg a pro výrobu TAP (tuhá alternativní paliva) se příliš nehodí (podle ČSN EN 15359 Tuhá alternativní paliva – Specifikace a třídy). Proto teplárny berou pouze vstupy té nejlepší kvality, aby nepřišly o nejvyšší dostupné dotace, po kterých volá i autor článku. A o méně kvalitní vstupy tím nikdo nestojí. A pak přijde na řadu ona nerudovská otázka: Kam s ním?

To vše je důsledek uměle vytvořených dotací, které dělají spíše medvědí službu, než aby něco podstatného mohly změnit. Rozhodně nezavádějte žádné další dotace! To jenom živí překupníky předražených technologií, které autor zastupuje.

Škoda, že autor článku neuvedl skutečnost, že řada skládek v ČR skládkový plyn jímá a elektrickou energii vzniklou spalováním skládkového plynu opět vrací do naší rozvodné sítě - stejně jako ty bioplynky, o kterých píše. Asi se mu to nehodí do jeho obchodní strategie, že? Málo by toho prodal, tak raději neuvede celou pravdu, ale jen to, co se mu hodí do krámu.

Také by měl pravdivě uvést, že platí nová legislativní opatření, která provozovatelům skládky zakazují od 1.1.2030 na skládku ukládat odpady, které překračují přísnou limitní hodnotu parametru biologické stability AT4 (test respirační aktivity = testovací metoda pro hodnocení stability biologicky rozložitelných odpadů). To znamená, že odpad, který je ještě nerozložený, výsledky nesplní a na skládku nesmí. A proč je tam takové datum? Je to dáno evropskou legislativou a také nutností připravit vše potřebné přímo v provozní praxi (vč. laboratoří, které ty rozbory budou muset stíhat a nebude toho málo).

Proto se takové PR články podřadné kvality skoro nedají ani číst...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.7.2022 08:43 Reaguje na Jiří Kvítek
Vyčerpávající vysvětlení o co autorovi ve skutečnosti jde! Děkuji.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.7.2022 16:58 Reaguje na Jiří Kvítek
No ono to jímání skládkového plynu je jen několik % jeho vzniku.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

11.7.2022 20:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, je možné vést diskusi o Vámi zmíněných procentech. Souhlasím s Vámi.

Když dovolíte, jen pro zajímavost uvádím hodnoty z plynoměrné analýzy z běžné skládky komunálního odpadu, které nejsou až tak nezajímavé:

CH4 51 - 56% obj.
CO2 21 - 23% obj.
O2 0,1 - 0,2% obj.
N2 20 - 20% obj.
H2S 0% obj.

(měřeno v kontrolních bodech plynosběrného systému skládky)
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

11.7.2022 20:12 Reaguje na Jiří Kvítek
omlouvám se za překlep:

N2 20 - 27% obj.
Odpovědět
BF

Barbora Formánková

12.7.2022 15:36 Reaguje na Jiří Kvítek
Vážený pane Kvítku,

autor komentáře je výkonný ředitel skupiny EFG, která mimo jiné vlastní jedinou odpadářskou bioplynovou stanici v České republice, která dokáže zpracovat kuchyňský odpad a nahradit zemní plyn jeho obnovitelnou variantou, tedy biometanem. V našich stanicích mimo biometan vyrábíme také zelenou elektřinu a teplo, což je považováno za unikátní, hodnotný počin v rámci celé republiky. Jeden důkaz za všechny najdete třeba tady:
www.eon.cz/energy-globe/minule-rocniky/unikatni-vyroba-biometanu-v-rapotine.

Skupina EFG, kterou Tomáš Voltr úspěšně vede několik let, má miliardový obrat, založený kromě jiného právě na strategické surovině: gastroodpadu. Projekt skupiny EFG pro svoz a ekologické zpracování tohoto druhu odpadu, Tridimgastro.cz, mimo jiné úspěšně funguje ve spolupráci s mnoha obcemi a městy v rámci České republiky, další budou přibývat. O tom je také například reportáž Česká televize (stopáž 2:50):
www.ceskatelevize.cz/porady/10320835092-udalosti-v-regionech-plus-ostrava/422231100020506.

V Česku je, jak sám píšete, několik set zemědělských stanic, založených na zpracování zemědělských plodin, pěstovaných zejména účelově. To není možné považovat jednostranně za špatné, veškeré způsoby zpracování odpadu mají své možnosti, pro a proti. Stejně jako jímání skládkového plynu, spalování aj. O tom ale článek není, neboť článek není akademickou prací a nelze v něm pojmout celou moudrost bioplynového světa. Něco více se dočtete třeba tady:
– www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-zbytky-z-vasi-kuchyne-jako-surovina-biometan-z-nich-ma-nahradit-zemni-plyn-187729.

Neříkáme, že to nejde jinak. My se ale rozhodli jít cestou gastroodpadu, cestou mimo jiné prokazatelně ekologickou (byla nám naměřena produkce neutrální emisní stopy), a to z kuchyní, z domácností, z firem či marketů aj.
"Zvadlou trávu", jak píšete, takové stanice většinou přijímat ani nemohou. Nejsou na to uzpůsobeny. Nemáte tedy pravdu.

Gastroodpad doporučuje EU členským státům a jejich samosprávám energeticky a jinak zpracovat a využívat od roku 2024. Rok 2030 je konec skládkování, to jste si asi popletl. Ano, ty odpady budou muset být odkloněny. Třeba do odpadářských stanic. Jen teď nevím, proč jste to proti nám použil jako argument.

V neposlední řadě: Naše provozovny nejsou a v dohledné době nebudou závislé na dotacích. Rozhodně ne hojně.
Možná vás to překvapí, ale ne všichni, kdo píšou o tom, co dělají jinak, než většina, musí nutně lhát. Dokonce ani ne všichni, kdo píšou něco na internet, musí nutně šířit demagogii.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.7.2022 17:29 Reaguje na Barbora Formánková
" V Česku je, jak sám píšete, několik set zemědělských stanic, založených na zpracování zemědělských plodin, pěstovaných zejména účelově. To není možné považovat jednostranně za špatné, veškeré způsoby zpracování odpadu mají své možnosti, pro a proti." - Hovořit o jakémkoli produktu zemědělské prvovýroby jako o odpadu silně zavání přihříváním vlastní polívčičky. To vše je totiž surovinou-živinou-organickou hmotou, která velmi chybí
Odpovědět
BF

Barbora Formánková

12.7.2022 17:35 Reaguje na Jakub Graňák
To máte pravdu, to jsem nenapsala nepřesně.
Znovu ale opakuji, my nezpracováváme zemědělské plodiny, ale gastroodpad. Takže bych teoreticky přihrála polívčičku jiným druhům stanic, na které jsme se historicky nikdy nezaměřovali.
Odpovědět
BF

Barbora Formánková

12.7.2022 17:37 Reaguje na Barbora Formánková
*Nenapsala přesně
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.7.2022 12:27 Reaguje na Barbora Formánková
Na kolik vás vyjde tuna gastroodpadu a kolik nafty na její svoz spotřebujete? Poctivé údaje jsou často přesvědčivější než nějaké prokazovací audity. A pokud vám byla naměřena neutrální emisní stopa, neznamená to zhruba to, že kolik fosilního uhlíku biometanem ušetříte, tolik ho na jeho výrobu spotřebujete?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2022 09:30
Když na 1m3 biometanu potřebuji od někud vzít a svézt 20 kg bioodpadu, kolik jen budou ty náklady a uhlíková stopa na získání toho bioodpadu?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.7.2022 19:47 Reaguje na Jiří Svoboda
Už jsem to tu jednou psal, že biodpad musí být ČERSTVÝ, aby z něho
bylo maximum biometanu a svoz by byl ideální obden, aby z popelnic
ten bioplyn neunikl dříve, než se dostane do bioplynky. Každý si
může udělat doma pokus a odpad uzavřít do sklenice s víčkem, aby nezapáchal a sledovat jeho stav den po dni. Sbírat to po kilech
z domácností je ekonomický propadák a opodstatnění mohou mít
obchody a potravinářské provozy s produkcí stovek kilogramů.
Na dětském táboře před dvaceti roky zakázali biodpady ukládat
do odpadní jámy a museli jsme objednat nádoby z kafilérie. Ten zápach si nepřejte cítit a výsledný blivajz připomínal zvratky s exkrementy dohromady. Plná nádoba vážila více jak metrák a tahat
ji z louky k silnici byl nadlidský výkon. Likvidace stála majlant
a efekt byl nulový. Ve starých odpadních jámách byl denně překryt
hlínou a vápnem a po zasypání jsme stejně jako na jámy po latrinách
zasadili stromy, které přerostly ty okolní prvé roky o metr a více.
Prostě nesmysly, které nás odradily organizovat tábory stejné,
jak bývalo zvykem desítky let a bez poškození okolní přírody. Na
soušky soukromníka kolem tábora jsme nesměli ani sáhnout a dříví
dovézt náklaďákem z pily, protože mu vadilo, že louku obec
pronajala táboru a neprodala jemu. Tak to prostě funguje, že se
vozí do lesa dříví a bioodpad z přírody do kafilérie. Jsme přece
dost bohatí na to, abychom mohli plýtvat naftou na dopravu a
svážet i ty odpady do dotovaných bioplynek.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.7.2022 20:02
V létě jsme jezdívali do Freiburgu. Tam měli hnědé popelnice na bioodpad, které vyváželi jednou za 14 dní... Dál asi nemusím psát.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.7.2022 08:14 Reaguje na Jiří Svoboda
U nás má mnoho blbů (nemají kompostéry a pak ten kompost kupují)
hnědé popelnice taky a dostali k nim letáček, že do toho nepatří
zbytky potravin a kuchyňské odpady. Takže na ty asi budou zřízeny
popelnice zlaté, podle toho, že tolik bude výsledný bioplyn stát.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.7.2022 17:39 Reaguje na Břetislav Machaček
To je ovšem patrně hodně hluboký sociologický problém spojený s tím, že venkov ztrácí svou venkovskost
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.7.2022 08:53 Reaguje na Jakub Graňák
Omezení živočišné výroby vyhnalo lidi do fabrik
a pár traktoristů na rostlinné výrobě už nejsou
ani zemědělci v pravém slova smyslu. Je to průmysl
se vším všudy, včetně odcizení od půdy samotné.
Náplava na vesnicích hledá klid a nikoliv bučení
krav a smrad z hnoje. Ta bývalá dojička pracující
v montovně se jim chce vyrovnat i tím bazénem a
anglickým trávníkem. Takže žádný kompost, žádný
záhon se zeleninou a vlastní brambory na zimu.
Místo chlíva a stodoly garáže na auta a nedělní
výlety do Schopingparků místo směny v kravíně.
Kdo je vinen degradací venkova si srovnejte v
hlavě sám. Nemíním napovídat, že se jedná o
globalizovaný kapitál, kterému prd záleží na
přírodě a udržitelném zemědělství! A bude hůře,
až budou zemědělci energobarony s biomasou pro
bioplynky a teplárny. To bude teprve EKO ráj.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.7.2022 17:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Kdo je vinen mi prosím raději řekněte Vy. Jen nezapomeňte zohlednit vliv kolektivizace na odcizení od půdy u statisíců vysídlených sedláků a jejich rodin a taky vliv exkomunistů typu Klause na porevoluční vývoj.
Zemědělci už dávno "energobarony" jsou, pomalu u každého podniku nad 1000 ha je nějaký ten hektárek solárparku - je až srandovní, že zrovna oni solárparky kritizují, když si na tom přitom mastí kapsu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.7.2022 20:40 Reaguje na Jakub Graňák
Každá odpovědná země si své zemědělce hýčká
jako producenty domácích potravin a udržovatele krajiny. Po sametu bylo ideovým
cílem zlikvidovat družstevní zemědělství za
každou cenu a když to nešlo jejich rozložením
na malá hospodářství, tak se jim nastavily
nejnižší dotace z unijních zemí. Když vidím,
jak jsou dotováni např. Poláci, tak se ani
těm likvidacím chovů zvířat nedivím. Prostě
když pořád ještě hospodaří společně, tak
je zlikvidujeme ekonomicky a je nám lautr
putna, že dohuntujeme vnitřní potravinový
trh a zalepíme to vše dovozy ze zemí, kde
dotují i vývoz. Zemědělci se přizpůsobili a
výpadek nákladné živočišné výroby nahradili
efektivní ve světě běžnou velkoplošnou
rostlinnou výrobou. Bohužel ta je ale bez
statkových hnojiv a tak se našel další bič
jako omezení osevní plochy na jednom dílu.
Budiž, oni i toto ustojí a tak jim ubereme
na dotacích ve prospěch malých ztrátových
"farmářů" (mimochodem u nás vždy sedláků).
Prostě ideový boj pokračuje i 32 let po
sametu a i vy ho máte neustále v hlavě.
Ano byla to často násilná kolektivizace,
mnozí to oplakali a časem se s tím smířili.
Ti velcí samozřejmě nikoliv, protože byli
pány sedláky a vesnickou honorací, kteří
se přes noc stali řadovými družstevníky.
Mí rodiče ještě pracovali u statkářů za
pár korun a žvanec a nebo pouze za to, že
nám statkář pooral pole. Děda pole doslova
vnutil státnímu statku, protože pochopil,
že se nedá žít jako kovozemědělec a je
lépe udělat v hutích pár přesčasů a vše
si koupit. Víte on a mí rodiče znárodnění
majetku statkářů nelitovali, protože věděli, jak k těm majetkům přišli. Lidé u nich dřeli za pár korun, aby mohl statkář přikoupit další pole od těch, které hospodářsky zničil.
Majetek statkáři nedělili ani mezi děti, kde
dědicem byl nejstarší syn, druhý šel studovat
a třetí nastoupil do kněžského semináře. Dcery
dostaly peřinu a kravku a bylo jedno koho si
vezmou, ale pole nedostaly žádné. Mamonářství
bylo výsadou statkářů včetně toho povýšeného chování v hospodě, kostele atd. Mírou vážnosti
bylo bohatství a bylo fuk, jak k němu přišli.
Za pár let se pak změnily celé vesnice, když
i ti bývalí pacholci a děvečky stavěli nové
domky a družstva nové stáje, opravářské
dílny, družstevní kuchyně a jídelny atd.
Úroveň života na vesnici šla rapidně nahoru
a dnes? Zpět zmar, vylidňování, devastace
kravínů a prasečáků. Leckde se najdou
dobří hospodáři, ale ti taky zápasí s tím,
jak se k nim stát chová, protože jsou velcí
a nikoliv ti zoufalci s padesáti hektary.
Ti nikdy nebudou živit národ a budou rádi,
aby sami přežili ve světové konkurenci.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.7.2022 14:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Cheche, jasně, někdo si pobečel, padesát tisíc lidí šlo bručet na uran, taková roztomilá totalitka že? Ráj na zemi.
By mě zajímalo, proč kritizujete dnešní rozkrádání, když to milulé vám nevadí.
U nás v dědině byli hned po válce 3 pekaři, jedno řeznictví, jeden koloniál a tři knajpy... zkuste hádat kolik jich bylo dvacet let na to? Baráků se tu postavilo do roku 89, že by je na prstech dvou ruk spočítal. Už jsem vám říkal dříve: "venkovan" z půlmilionové aglomerace mě fakt nemá o venkově co poučovat, nedej bože o zemědělství, když v něm nikdy nedělal.

Občas přemýšlím o tom, jak by asi o minulosti mluvili náckové, kdyby vyhráli válku, to by asi taky bylo: "Někdo si pobrečel, pár milionů lidí jsme postříleli, pár milionů poslali do plynu, ale co se toho od té doby postavilo a jak se zvedla úroveň života, no ne?"
Odpovědět
JM

Jan Marján

14.7.2022 14:39 Reaguje na Jakub Graňák
Zajímalo by mě jaký byl u vás po válce počet obyvatel, kolik jich tam bylo za 20 let, kolik v roce 1989 a kolik dnes.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.7.2022 16:03 Reaguje na Jan Marján
1945 - 365 obyvatel
1965 - 244 obyvatel
1980 - 176 obyvatel (data z roku 1989 nejsou k dipozici)
2011 - 158 obyvatel
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist