https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomasn-kvitek-co-vsechno-bychom-meli-vedet-o-zadrzeni-vody-v-krajine-a-kvalite-vody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Kvítek: Co všechno bychom měli vědět o zadržení vody v krajině a kvalitě vody?

29.5.2020
Malá vodní nádrž s malou či nulovou retenční kapacitou. Při přívalových srážkách, co přiteče, to odteče.
Malá vodní nádrž s malou či nulovou retenční kapacitou. Při přívalových srážkách, co přiteče, to odteče.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Kvítek
Zadržením, odborně retencí vody v hydrologii rozumíme přirozené či o umělé krátkodobé zadržení vody v krajině. Tato voda může být dočasně zadržena na povrchu lesního stromoví, travního porostu, křovin, na povrchu půdy, v půdním krytu (tvořeném nadložním humusem a přízemní vegetací), v půdním profilu, v korytě toku, ve vodní nádrži, v suché nádrži, záchytném příkopě a záchytném průlehu, ap.
 

Retence vody je důležitým faktorem pro zachycení srážek a transformaci průtokových, jinak též povodňových vln. Větší retencí vody dosáhneme zmenšení okamžitých povodňových průtoků při současném prodloužení doby trvání zvýšených průtoků a v důsledku toho i delší a pravidelnější zásobování odběratelů vodou.

Tato definice je jistě správná, ale nevystihuje celou řadu dalších problémů, které retence vody na zemědělském půdním fondu ovlivňuje. Soustřeďuje se pouze na množství vody. Ale i vodní zákon vždy „mluví“ o množství a jakosti vody současně, o jejich synergii. Rychlý odtok vody, v důsledku nižší retence vody na zemědělském půdním fondu, ovlivňuje velikost povodní – zimní, jarní, letní a přívalové, sucho hydrologické – množství vody v tocích, agronomické – obsah vody v půdě, rychlý odtok vody má vliv na množství zasakující vody skrz půdní profil a tedy ovlivňuje i výšku hladiny podzemních vod. Rychlý odtok vody dále ovlivňuje množství sedimentů ve vodních tocích, vodních nádržích a rybnících, a i jakost povrchové vody (nerozpuštěné a rozpuštěné látky) a současně i podpovrchové vody (živiny a xenobiotické látky vyplavované z půdního profilu).

Přírodní podmínky České republiky jsou s ohledem na retenci vody velmi nepříznivé na velké části našeho území. Na více než 60 % území se nacházejí krystalické horniny, především ve vrchovinách, pahorkatinách a hornatinách, kde se střídají úzká údolí podél vodních toků se svahy s převýšením od 150 do 600 m. Pokryvem tohoto horninového podloží jsou většinou kambizemě s malou až střední infiltrační kapacitou, která brání intenzivnějšímu zasakování vody při přívalových srážkách.

Další problémy si přiděláváme způsobem, jakým se zemědělskou půdou zacházíme. Nelze však nic svádět na to, že zemědělská půda má „genetické“ předpoklady pro erozi půdy a rychlý odtok vody. Pokud bychom přijali tuto teorii, pak se vzdáváme velké části odpovědnosti za systém, jakým na půdě hospodaříme. Systém hospodaření na orné půdě rozhoduje do určité míry, a to jen do určité míry o rychlém odtoku vody.

Při výpočtech odtoku vody z dílčích povodí a odnosu půdy vodní erozí vychází, že již při dvouleté a vyšší srážce je odtok vody a odnos zeminy ze současně obhospodařované zemědělské půdy tak extrémní, že je možno jej zadržet pouze technickými opatřeními, které by měly být především budovány na zemědělském půdním fondu. I kdyby však byla celá Česká republika zatravněna, zalesněna, nebo takto exploatovány dílčí subpovodí, tak by byl koeficient odtoku ze subpovodí za výrazných srážko odtokových událostí na hodnotách od 0,20 do 0,30.

Proto záměr, který je směrován pouze na zlepšení hospodaření na zemědělském půdním fondu, není ve vztahu k retenci vody dostatečně efektivní. Je nutno konstatovat, že se s velkou pravděpodobností vyskytují srážkoodtokové události, kdy koeficienty odtoku jsou vyšší, ale i události, kdy jsou minimální, přesto, že na některém území spadly intenzivní srážky. Tyto srážky však na zemědělské půdy pravděpodobně vlivem sušších podmínek zasakují, v povodí nejsou zřetelné. Těmito se nezabýváme, i když je zřejmé, že nastávají.

Diskuse, zda jsou v zemědělské krajině z hlediska retence vody (nemluvíme o opatřeních na vodních tocích, ale o opatřeních na zemědělském půdním fondu) vhodnější přírodě blízká, nebo technická opatření, jsou velmi zavádějící. Jedny bez druhých, vzájemně nepropojených, se vždy potýkají s problémy týkající se buď množství, nebo jakosti vody odtékající z povodí.

Eroze půdy z pole.
Eroze půdy z pole.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Kvítek

I zde v této problematice, jak obecně uvádí Stanislav Komárek v knize Evropa na rozcestí, se jedná o dvojici protikladů a západní tradice se „monomanicky“ drží jednoho pólu polárního páru, druhý vylučuje. Obě protichůdné polarity jsou stejně cenné, vyrůstají ze společného kořene či sebe navzájem. Pokud se objeví jednoznačná odpověď, není odpovědí, ale počátkem ideologie.

Proto ve vzájemném propojení obou pólů je nutno hledat východisko a mělo by být i zamyšlením pro mnoho jednostranně orientovaných ekologických nebo vodohospodářských odborníků. Je zcela neoddiskutovatelné a je vědecky prokázáno, že přírodě blízká opatření (lesy, trvalé travní porosty, mokřady) „umí jakost vody”, retenci vody řeší pouze částečně (především ve vztahu k objemu spadlých srážek, popř. intenzitě srážek). Technická opatření (nejen svodné, ale záchytné, retenční průlehy a záchytné, retenční příkopy, suché nádrže, rybníky) jsou vhodnými opatření k retenci vody, pokud se nepreferuje pouze akumulace vody (dlouhodobé přirozené nebo umělé zadržení vody v povodí) a nezanedbává se retenční prostor vodních nádrží a rybníků.

Již naši předci si uvědomovali, že pouze přírodě blízká opatření ke zvýšení retence vody v krajině jsou nedostatečná, že je třeba začít budovat retenční opatření i technická. Systém regulace vody znali již naši předci. Např. v Ratibořicích (povodí Úpy) na panství Viléma Schaumburg-Lippe byl v letech 1842–1848 vybudován důmyslný systém přeronových polí, propustí, přivaděčů a sběrných struh. Ten umožňoval regulovat vlhkost půdy podle potřeby, libovolně ji měnit. Systém zachycoval i vodu při povodních. Tento systém je velmi podobný tomu, co bychom v dnešní krajině potřebovali, ne pouze dílčí jednotlivá opatření, ale systém opatření. Příkladem systémového řešení retence vody může být Třeboňsko: kombinace přírodě blízkých opatření: mokřadů a travních porostů a technických opatření – rybníků. Za tento systém můžeme být vděčni Štěpánku Netolickému a Jakubu Krčínu z Jelčan a Sedlčan.

Současné české zemědělství tyto zkušenosti zcela a dlouhodobě ignoruje. A to již od roku 1920. Další problémy si přiděláváme i způsobem, jakým s krajinou zacházíme. Roky 1920, 1948, 2003 jsou tři mezníky, které jen částečně ovlivnily retenci vody v krajině v 20. a 21. století.

Současný systém obhospodařování zemědělské půdy má kořeny v době vzniku Československa. Agrárníci se v roce 1920 rozhodovali, jakou cestou obhospodařování půdy se vydat, zda směrem dánského hospodaření (obilí, zornění půdy), nebo holandského (dobytek na maso, louky a pastviny). Tehdejší cena komodit na newyorské burze rozhodla o typu výroby zaměřeném na obilí.

Drenáže zrychlují odtok vody z krajiny.
Drenáže zrychlují odtok vody z krajiny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Kvítek

Již tenkrát bylo nevědomky rozhodnuto o snížení retenční kapacity půdy, protože rozdíl mezi ornou půdou a travními porosty je asi 7–10 %. Travní porost výrazně omezuje erozi půdy, zlepšuje jakost vody, snižuje odtok vody po povrchu půdy. V té době též existovala malá políčka, nebyly výjimkou louky střídané ornou půdou, meze, remízky, mechanizačními prostředky byly koně. Ale již tehdy začaly vznikat velké celky orné půdy, především však v nížinách a vlastnili je velcí statkáři.

Větší problémy s retencí vody nastaly po roce 1948. V komunistickém systému tvorby krajiny a významné podpoře programu „Soběstačnosti ve výrobě obilovin“ – obiloviny jsou stepní plodinou, která nemá moc ráda vodu, zmizely meze (ty samy o sobě mají sice malou retenční schopnost, ale rozbíjely a zpomalovaly soustředěné proudy vod tekoucích po pozemku), výrazně se začaly zvětšovat bloky orné půdy, na zemědělské pozemky se dostala těžká mechanizace, půdy v povrchové i podpovrchové vrstvě byly utužovány. Zemědělec chtěl mít vždy rychle přístupné pozemky pro orbu, setí a sklizeň. Lesník vyšší přírůstky dřeva. Proto byly v krajině budovány opatření s cílem rychle odvést vodu z povodí svodnými příkopy, toky a drenážemi.

Důsledek je tedy vyšší rychlost odtoku vody, vyšší unášecí schopnost vody a větší objemy odtékající vody z orné půdy (oproti tomu, kdyby byly všude travní porosty a les), méně vody pro zasakování do hydrogeologické struktury.

Eroze půdy byla do roku 1989 velmi vysoká, po roce 2003 (vstup do EU) však trend zhoršování retence vody v půdě vyvrcholil. Se zvýšením eroze se snížila hloubka půdního profilu (tedy i retenční kapacita půdy), začaly se ve zvýšené míře aplikovat pesticidy, které mají negativní vliv i na půdní faunu. Ta v půdě vytváří preferenční cesty a umožňuje rychlejší zasakování intenzivních srážek.

Za sucho, na které si zemědělci stěžují, si částečně mohou sami – podporou eroze, a tedy i rychlejšího odtoku vody z pozemků. Čím menší hloubka půdního profilu, tím menší zásoba vody v půdě využitelná pro rostliny, ale i delší období hydrologického sucha. Eroze půdy souvisí i se zcela logickým, ale i nesmyslným obhospodařováním zemědělské půdy. Z hlediska ekonomického se jedná o produkci surovin, na které je odbyt. Proto na 74 % orné půdy pěstujeme obilí, řepku a kukuřici. Není umění vyrobit, ale prodat. To věděl již Baťa. Ve vztahu k půdní úrodnosti se jedná o sebevraždu. Copak není patrné, že právě vlastníci a uživatelé půdy sedí na téže větvi, kterou si pod sebou klidně řežou? Je poměrně zřejmé, že tato zemědělská praxe chce zásadní změnu. Z krajiny po roce 1992 postupně zmizely pícniny (v současnosti je jich o 21 % méně při porovnání s celkovou výměrou orné půdy) a zelené hnojení, nastoupily technologie bezorebného zpracování půdy (podpovrchové zhutňování půdy).

Zajímavá je i problematika odvodňovacích staveb v povodí, jejich nepříznivý obraz ve společnosti a současně i jejich, odborně pojatý, vliv na vodní režim krajiny a jakost vody. Je třeba se zamyslet nad vnímáním těchto staveb v krajině. Na jednu stranu jsou tyto stavby kritizovány za problém sucha, následně i za odtok vody, když nastanou povodně.

Jejich problém, mimo jiné, tkví jak v necelistvosti vnímání účinků odvodňovacích staveb v celém systému hospodaření s vodou v krajině a zajišťování produkce potravin, tak i v jednostranném ideologickém „zeleném“ vnímání těchto staveb. Vodohospodářská opatření v ploše povodí, které přitom mají největší účinnost (odvodnění mezi ně patří), jsou pak nahrazována snadněji realizovatelnými a provozovanými opatřeními až v dolních částech povodí. A to je pro vodu vždy již pozdě. Neexistuje totiž jednotný systém podpory komplexně pojaté výstavby a komplexní péče o všechny vodohospodářské stavby, odvodnění zemědělských pozemků nevyjímaje, což má za následek výše zmíněné negativní jevy a současně i zanedbávání údržby a problémy při správě těchto staveb.

Zdravou a dobře fungující krajinu poznáme mimo jiné podle toho, že z ní odtéká pouze přiměřené množství vody, a to navíc vody vysoce kvalitní. V poslední době se však v povrchových a podzemních vodách zvýšily koncentrace živin a také jejich odnosy z ploch orné půdy. Živiny se dnes vyskytují i v domovních studnách a v pitné vodě pro hromadné zásobování obyvatel (vodní zdroj Kárané), pesticidy se objevily i v povrchových vodách na přítocích do vodní nádrže Švihov na Želivce, ale i ve vodách podzemních na velkém území České republiky. Výrazně se také zvýšila eutrofizace vod (obohacení živinami, v našich podmínkách především fosforem). To jsou jen příklady. Když nastane léto, nemáme se kde koupat, zvýšená eutrofizace rybníků a nádrží způsobuje rozvoj sinic a řas.

Spojovacím článkem všech těchto problémů je ve velké míře retence vody v povodí. Čím je větší retence (krátkodobé zadržení) vody v půdě, tím větší je možnost odbourání pesticidů a dusičnanů, zachycení erozních splachů a vody v povodí. Zvýšení retence zemědělské půdy (schopnost krátkodobého zadržení vody) by vedlo ke snížení objemu a rychlosti odtoku, ke snížení eroze, zvýšení jakosti vody a snížení eutrofizace.

Od roku 1948 byly v České republice vychovány generace odborníků – vodohospodářů, kteří by mohli a také chtěli komplexně tvořit krajinu, zvyšovat její retenční a akumulační funkci – a výsledek? Stále se komplexní vnímání souvislostí nepodařilo ve vodohospodářské praxi prosadit. Odděleně se řeší dílčí témata – povodně, sucho, vodní eroze, odděleně se nastavují dotační tituly, oddělené je také, což je hlavní problém, vlastnictví a užívání pozemku, vodohospodářské stavby. V rámci ucelených dílčích povodí je třeba chránit více složek přírodního prostředí najednou než jen půdu na půdním bloku. Proto završením této knihy jsou i návrhy a doporučení, jak současnou nevhodně vodohospodářsky obhospodařovanou krajinu revitalizovat (meliorovat).

Malá vodní nádrž s malou či nulovou retenční schopností.
Malá vodní nádrž s malou či nulovou retenční schopností.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Kvítek

V posledních dekádách se zvyšuje teplota vzduchu, na ni navazuje zvýšená evaporace a evapotranspirace, je změněna variabilita srážek a vzrůstá jejich extremita, vše je jednoznačně prokázáno mnoha výzkumy. Změna klimatu, přívalové povodně, výrazná eroze půdy, sucho agronomické, hydrologické, meteorologické, nedostatek vodních zdrojů pro zásobování obyvatel pitnou vodou vytvářejí obrovský tlak na zásobování vodou celé krajiny i měst. Podle výstupů hodnocení v ČR lze tedy usoudit, že opatření v krajině podporující retenci mají na vodní zdroje využitelné pro lidskou potřebu vliv spíše negativní, pokud není voda po zachycení převáděna do hydrogeologické struktury. Zachycená voda se totiž podílí spíše na zvětšení evapotranspirace z území. Na druhou stranu mají tato opatření pozitivní vliv z hlediska ochlazujícího účinku vegetace, poutání vzdušného CO2, omezení agronomického sucha v půdě, zlepšení jakosti vod, omezování následků přívalových srážek, omezování eroze a podpory biodiverzity krajiny. Jedná se tedy o dvě odlišné problematiky, které je nutno adaptačními opatřeními řešit zcela odlišně, až protikladně. Obě tyto problematiky je možno řešit adaptačními opatřeními, a to jak v lesích, tak i na zemědělské půdě. Tím je možno snížit vliv změn klimatu na přírodu a člověka.

Tyto protichůdné problematiky je možné systémově zvládnout. Při návrzích opatření je s ohledem na veřejné zájmy při zajišťování retence, akumulace a jakosti vody v zemědělsko-lesní krajině, uplatnit následující tři teoretické zásady:

1. Je třeba všemi způsoby zabránit rychlému odtoku vody za extrémních srážek, a to jak v lesích, tak i na zemědělské půdě, na lesních a polních cestách, ale i v intravilánu. Je třeba zachytit vodu v horních nebo středních částech subpovodí, například pomocí záchytných retenčních a vsakovacích liniových technických prvků (např. záchytné příkopy, záchytné průlehy, suché nádrže) s pásy trvalých travních porostů. Prioritou těchto retenčních prvků musí být zvýšení infiltrace vody do půdy, bude se vytvářet vyšší hladina podzemní vody. Tato technická opatření musí mít minimálně pasivní systém regulace odtoku vody, aby voda nebyla po zachycení rychle odváděna do vodních toků, rybníků a vodních nádrží. Takto však zatím neprojektujeme.

2. Navazujícím opatřením musí být transformace a využití živin a zachycených látek v travních porostech, v půdním profilu, v mokřadech. Toto se týká i požadavků na vyústění drenážních systémů. Pokud je to možné, musí být drenážní systémy modernizovány s regulací odtoku. Vyústění drenážních vod do retenčních prvků by mělo být projektována na větší dobu zdržení.

3. Následně je možné akumulovat vodu k jejímu dalšímu využití.

S tím souvisí i problematika vodních nádrží, rybníků, zasakování vody do hydrogeologické struktury, různé formy závlah, regulace odtoku vody z drenážních systémů, včetně podzemní závlahy podmokem, popř. jiné její využití přečerpáváním do horních částí subpovodí, kde může voda infiltrovat za vhodných podmínek do hydrogeologické struktury.

Současný systémy hospodaření na zemědělské půdy a schéma nového systému s vodohospodářskými opatřeními
Současný systémy hospodaření na zemědělské půdy a schéma nového systému s vodohospodářskými opatřeními
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Archiv Tomáš Kvítek

Vzhledem ke zjištěným výzkumným poznatkům je zřetelné, že i jakost povrchové a podzemní vody lze ve velké míře řešit pomocí retence vody v povodí, na pozemcích zemědělského půdního fondu. Ve vztahu k jakosti těchto vod byla naformulována i následující teoretická zásada: ze zemědělského lesního subpovodí by měla odtékat, i za extrémních hydrologických podmínek, povrchová i podzemní voda v dobré kvalitě a v neškodném množství.

Propojená ochrana množství a jakosti vod, tedy aplikace pojmů retence a akumulace vod do zemědělsko-lesní praxe by pak mohla významně snížit i zatížení vodních toků a vodních nádrží sedimenty, významně snížit vodní erozi půdy, zvýšit zásobu vody v půdě a hydrogeologické struktuře a zvýšit akumulaci vod v povodí, a to vše současně!

Bez vody to nepůjde, to je více než zřejmé. Musíme proto s vodou v krajině pracovat, a je více než zřejmé, to bude něco stát. Ale věřte mi, také to bude v krajině znát!

Tento text vychází z předmluvy ke knize Retence a jakost vody v povodí vodárenské nádrže Švihov na Želivce, kterou Tomáš Kvítek editoval. Kniha je pro vážné zájemce k dispozici na Povodí Vltavy.


reklama

 
foto - Kvítek Tomáš
Tomáš Kvítek
Autor je profesorem na katedře krajinného managementu Zemědělské fakulty na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (43)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.5.2020 06:45
Člověku je teskno, že máme odborníky typu p. Kvítka a spol., ale nemáme politiky ve vládě, kteří by jim naslouchali.
Zmiňovaný systém přeronových polí začínal u Jaroměře a končil před Novým Městem n/Metují. Zdroje uvádějí, že se tam dařilo až 6 senosečí za rok.
Všimněte si také, jak se do zcela základního rozhodnutí kudy bude kráčet zemědělství , promítl stav na burze. Vliv finančních trhů na základy zemědělství.

Dále si povšimněte, jakou nadsvětelnou rychlostí MŽP odsouhlasilo deset lokalit staveb přehrad a zavázalo se, že do konce června posoudí zbývající lokality ze seznamu plánovaných přehrad.

Takto se správa krajiny dělat nesmí. Osvícený vůdce dostane nápad, projektant smělým okem vrhne projekt na stůl a už lítají třísky z lesa.

Tento postup postrádá přesně to, co zmiňuje p. Kvítko, koncepční správu povodí a když stavby, tak aby působily synergicky na požadovaný hydrologický stav v území.

"ze zemědělského lesního subpovodí by měla odtékat, i za extrémních hydrologických podmínek, povrchová i podzemní voda v dobré kvalitě a v neškodném množství."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.5.2020 08:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tohle je přece jasná známka diktátorského režimu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.5.2020 08:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Z čeho tak soudíte, že jste ve škole psal diktát?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.5.2020 07:28
Článek je dobrý, se závěry lze souhlasit. Pouze si dovoluji upozornit na nezpochybnitelný fakt, že zemědělci nejsou primárně tím činitelem, který by inicioval změny v hospodaření, které vedou např. ke zhoršeným vlastnostem půdy, ale tyto změny jim byly vnuceny nastavenou agrární politikou, a oni se musí přizpůsobit. Pokud by to neudělali, zaniknou. To není žádná výmluva, ale nezpochybnitelný fakt, který se velice rád zamlčuje a proto ho s chutí a často připomínám pro osvěžení paměti. Změny jsou potřeba, ale silně pochybuji, že je toho současné-a nejen současné-ministerstvo zemědělství schopné. Nejde jen o to, něco nařizovat a zakazovat, ale je to celý komplex vzájemně propojených vazeb půda-plodiny-odbyt-cena-životní prostředí, co je třeba řešit a nelze vytrhávat jednotlivé body z kontextu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

29.5.2020 10:03 Reaguje na pavel peregrin
Že je to potřeba řešit komplexně všichni co se tím zabýváme víme, ale to znamená, že musíme všichni jednat a ne se jen vymlouvat jeden na druhého... jinak napsat, že jste k tomu vy zemědělci donuceni je pokrytectví.... TRH NIKOHO NENUTÍ... KAŽDÝ SI MŮŽEME VYBRAT ČÍM SE CHCEME ŽIVIT....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.5.2020 10:50 Reaguje na Lukáš Kašpárek
To je trochu dětinské uvažování. Zemědělci na celém světě zajišťují výživu obyvatelstva a někdo to dělat musí. Z práce zemědělců jste živ i vy. Nebo ne?
Odpovědět
MM

Milan Milan

29.5.2020 08:09
Dobrý článek. "Holt voda teče z vršku" říkala babička a na tom se zřejmě doteď nic nezměnilo. Zadržování vody v rovinanté krajině bez většího říčního toku, který by případně v době větších srážek způsobil místní povodeň je legrace. To můžete kopat a propojovat,odvodňovat a zavodňovat, stačí když občas zaprší a naplní se rybníky a jezera...Horší je to v kopcovitém terénu navíc se skalnatým, nepropustným podložím. Čím více bude technických,přírodě nevlastních a nepřirozených zařízení, tím vyšší bude riziko jejich nefunkčnosti především v době nižších srážek. Proto by měl být nejvyšší zájem naplňovat prioritně spodní vody ve svých přirozených zásobnících ze kterých pak potečou naše potůčky,říčky i řeky. To ale znamená že voda se musí zasáknout tam kde spadla. Ve chvíli kdy ji dobře utemovanou kanalizací odvedeme z horního konce vesnice na dolní, studny postupně na horním konci vyschnou. Idiocký trend zastavět a zabetonovat rovinaté plochy v krajině způsobují totéž. Voda se nazasakuje tam kde byla tisíce let zvyklá, kde na to měla čas. Mimochodem v době celosvětové pandemie se výrazně zklidnil (téměř zastavil) letecký provoz a podívejme se jak nám v květnu hezky zapršelo.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

29.5.2020 12:20 Reaguje na Milan Milan
A loni bylo jako co? Že loni jsme byli za květen na 123% dlouhodobého srážkového normálu ... http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky
Odpovědět
NP

Nedělský Petr

29.5.2020 09:44
Odbornost 100%, ideologie 0%. Knihu mám a je výtečná. Děkuji.
Odpovědět
BR

Bohuslav Rosendorf

29.5.2020 12:53
U mě za jedna . Perfektní článek .
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.5.2020 13:43
Úplně jiný článek než od duhové soudružky. Asi odborník. Toto nás učili profesoři Juren a Machovec na průmyslovce už před 40 ti lety.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.5.2020 14:43 Reaguje na Michal Ukropec
Samozřejmě. Takové články mají hodnotu a hlavu a patu, nikoliv jen bezduché plácání a omílání donekonečna již stokrát řečeného.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.5.2020 18:22
CItuji: "Eroze půdy byla do roku 1989 velmi vysoká, po roce 2003 (vstup do EU) však trend zhoršování retence vody v půdě vyvrcholil. Se zvýšením eroze se snížila hloubka půdního profilu (tedy i retenční kapacita půdy), začaly se ve zvýšené míře aplikovat pesticidy, které mají negativní vliv i na půdní faunu. Ta v půdě vytváří preferenční cesty a umožňuje rychlejší zasakování intenzivních srážek."

Kde jsou všichni ti SV a p. Šimůnkové apod. vzývající pesticidy, jako neškodné čajíky?
Kde jsou všichni ti p. Dvořákové apod. básnící o skvělosti socialistického zemědělství a jak se ti komunisti krásně starali?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.5.2020 18:41 Reaguje na Jakub Graňák
Škoda, že není k dispozici letecká mapa z r. cca 1985 (jen 03, 06...). Bylo daleko více mezí, větrolamů, cest. Chemizovalo se, hnojilo, přesto zajíců, koroptví, bažantů, čejek, skřivanů aj. bylo až řádově výše. Dnes přibylo akorát prasat, kterým se v megalánech biopaliv (kuku, řepka) velmi daří, stejně jako lidským protějškům. Co je to platné, že máme www a glasnosť, ministerstvo zřízené za účelem ochrany přírody, když výsledkem je tragický obraz české krajiny. Ta tak nějak odpovídá dnešní pokřivené mentalitě, a to nikoliv pouze jednotlivců...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.5.2020 19:35 Reaguje na Karel Zvářal
To je sice fakt, jenže trend, jehož projevem je úbytek diverzity, byl ustaven již tehdy, ale toho jsme si myslím oba vědomi.
Mimochodem, letos se nám v sýkorníku, po pravidelném příkrmu trubčinou, urodilo osm rozkošných modřinek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.5.2020 20:04 Reaguje na Jakub Graňák
Tak ono se úředníkovi státní správy zajisté lépe usíná s vědomím, že za z***vénou krajinu nemůže lidský faktor (zbyteční lidé), ale jakýsi neuchopitelný trend. Hlavně že máme plná ústa bio a eko...

K modřinkám gratuluji, já měl z jedné strany čtvrtého patra brhela, z druhé koňadru. Vločky nestíhám doplňovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.5.2020 20:26 Reaguje na Karel Zvářal
I za tím trendem stojí lidé a jejich povaha. Naopak si myslím, že za tím stojí právě úředníci (Mze, Mžp...) a velkopdnikatelská lobby, řekl bych, že naprostá většina zemědělců by to s radostí dělala jinak a lépe, kdyby se jim to aspoň trochu rentovalo.

Taktéž gratuluji k přírůstkům.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.5.2020 20:24 Reaguje na Jakub Graňák
Abych to trochu konkretizoval. Psal jsem ohledně záležitosti, která je na jedné z fotek mail na město, bez odpovědi. Do Prahy na ministerstvo, bez odpovědi. Psal i volal do tisku, bez odpovědi. Až na inspekci zaregovali a druhý den dojeli. To už ale stihl nájemce stopy zčásti zamést, nicméně nivu tak snadno neuklidí. Zjednali jakousi nápravu, ale je to stále málo. A ony tři neúspěšné pokusy mne utvrdily o systémové ... (tajenka).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.5.2020 20:44 Reaguje na Karel Zvářal
Ztrávil jem pár let na opačné straně barikády (SZIF) a potvrzuji, že jde o systémový problém. Nedej bože, když šlápnete na kuří oko někomu vlivnému, pak Vám začnou šlapat na paty dokonce i nadřízení.
Mě se líbí ten rukou kreslený obrázek, tak jsem si to vždycky představoval.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.5.2020 20:59 Reaguje na Jakub Graňák
Bohužel je to tak a pohnout s tím je prakticky nemožné.
Ano, ten obrázek je pěkný, o něco takového se snažíme v Petici. Krpály, který se v minulém režimu neoraly, noví nájemci klidně až do potoka... Majitelům je to u zádele, ouřadům tuplem, a tuto pštrosí politiku změnit...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.5.2020 18:43 Reaguje na Jakub Graňák
Tady je, řekl bych, pan Kvítek na tenkém ledu. Naše spotřeba pesticidů je 3x nižší než v ostatních evropských státech, to je holý fakt. Rozumný člověk netvrdí, že pesticidy obecně jsou čajíček, mě ale na tom všem vadí právě ta podstatná věc- to, že se neustále masírujeme jen v ČR a přitom ostatní státy jsou na tom nemlich stejně, ba hůř, ale perou si špinavé prádlo doma, pokud ho vůbec perou. Takové Holandsko mělo zničené půdy již před třiceti lety.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.5.2020 20:16 Reaguje na pavel peregrin
Upřímně řečeno, mě jsou nějací holanďani úplně ukradení, jejich a nejen jejich produkci se vyhýbám jak čert kříži. To, že jsou dnes lidi shnilí se ohnout do řádku, je jejich věc, nicméně mi to, jakožto člověku, který se do toho řádku rád ohne, nebrání udělat na ně dlouhý nos. A výsledky, toho, že se s tím piplám, na mě vykouknou pokaždé, když rýpnu do země.
Když řeknete, že spotřeba pesticidů je u nás 3x nižší než v holandu, je třeba také říct, že jejich struktura zemědělství se od našeho výrazně liší (pěstují zeleninu a ovoce na vývoz, čehož my nejsme schopni), z toho pramení i zvýšený objem spotřeby pesticidů. Samosebou je to špatně, ale my bychom se neměli moc bít v prsa. My totiž ty pesticidy valíme na energetické plodiny, což, jak popisuje i p. prof. Kvíkek, je naprostá čuňárna. O ostatních aspektech používání pesticidů jsme se spolu již bavili dříve. Stejně jako o jednoduchosti některých opatření(pícniny, dotování mimoprodukčních funkcí...), která by současný trend zvrátila.

O tom rozumu a nerozumu, trzení o pesticidním čajíčku jste si jistě všiml, jak často se s oběma výše zmiňovanými zde na diskusích přu. Je to proto, že jsem v rámci svého profesního života s těmito prostředky pracoval a tudíž si uvědomuju rizika s jejich užitím spojená a častou zbytečnost jejich užívání (např. roundup ve městě...).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.5.2020 22:36 Reaguje na Jakub Graňák
Rozumím, a v tomto duchu odpovídám i "rýpalu". A za další- i když článek hodnotím kladně, pan Kvítek neříká nic převratného. Když bychom se dostali do polemiky, jak by tedy prakticky řídil a uskutečňoval ochranu, zajistil financování podniku apod, asi bychom byli rychle hotovi. nechci samozřejmě nikoho hodnotit na dálku, ale toto jsou vše jen hezké teorie, reálná praxe je trochu jiné kafe.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

31.5.2020 12:43 Reaguje na pavel peregrin
Stejná odpověď jako J. Šimůnkovi: A to co tvoří dnes SPÚ v rámci společných zařízení, není papírová vojna? Tedy jinak a pozitivně: stačilo by změnit dotační pravidla. Nechat jim přímé platby i na plochy neprodukční /odhad ca 5%/ a na tyto plochy jim přidat platby za ztrátu produkce a přidat platbu za mimoprodukční funkce zemědělství. To by byla motivace a tyto neprodukční plochy realizovat v průběhu 5-7 let, postupně od 0,5% do ca 5%. Při 2000 ha výměře podniku jde o 100 ha. Prostě v jednoduchosti je síla, a využít to co dnes má zemědělec za samozřejmost, dotace a dotační pravidla. Zaplatit mu i náklady na projekci a realizaci (záchytné příkopy a zatravnění i vlastními silami v mimoprodukčním období-zaměstnanost a vyšší výdělek přes zimu). Samozřejmě je to jen návrh, ale jak jinak. Prostě opustit centrální socialistický dirigismus a nechat to na lidech. Nechat to na inciiativě lidí, kdo chce hezkou přírodu, dostane zaplaceno, nechceš-nedostatneš finanční bonus.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

31.5.2020 17:49 Reaguje na Tomáš Kvítek
Dobrý den pane profesore, velice Vám děkuji, že tímto potvrzujete moje sice částečně laické, ale přesto zjevně správné představy, jak současnou situaci řešit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.5.2020 09:01 Reaguje na Jakub Graňák
Tady jde spíš o to, že se nás tihle špindírové snaží přes Brusel mistrovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

31.5.2020 17:51 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, nechtěl by jste vynechat tu demagogii a čecháčkovské přehazování odpovědnosti za vlastní chyby na "zlé velmoci", a věnovat se faktům?
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 08:35 Reaguje na Jakub Graňák
On snad někdo nutí západní státy rvát do polí trojnásobek pesticidů než kolik používáme my? A póvl, který tohle dělá, má ještě drzost nás mistrovat. Sorry.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.6.2020 12:54 Reaguje na Jan Šimůnek
EU chce snižovat objem užívání pesticidů plošně, takže ty řeči o mistrování explicitně nás, si zase jako vždy, když jde o EU, cucáte z prstu. Navíc vzhledem k objemu používání ve starých zemích EU, je zjevné, že se nás to nejspíš týkat nebude. Jak jsem uvedl výše... vy zkrátka nikdy nezklamete:-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 13:36 Reaguje na Jakub Graňák
Obávám se, že nás se to týkat bude. Zcela jistě to bude vymyšleno tak, aby to poškodilo nás a ne staré země EU. To je princip fungování této organizace.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.6.2020 07:21 Reaguje na Jan Šimůnek
Jistě, kdo jiný než svatosvatí češi úpící už od Bílé Hory, budou samotni na celém světě čelit hrůzným celoplošným euroomezením. Povšimněte si laskavě, že i duo Zeman Babiš se drží EU jak hovno košile, nemají totiž nikoho jiného, na koho by pak shazovali svoji nekompetentnost, že ano?
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 08:37 Reaguje na Jakub Graňák
Uvědomte si laskavě, že pesticidy na energetické plodiny rveme jen proto, že nám jejich pěstování nařizují direktivy EU.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.6.2020 13:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale kdepak, jako vždy demagogujete, EU stanovila cíl, jak se k němu dobereme, je naše věc. Mohli jsme třeba jít cestou úspor, to by však nesměl ovládat tuto zemi oligarcha, který se již překonané technologie pěstování řepky... drží zuby nehty čistě jen kvůli svým osobním cílům. Uvědomte si laskavě, že vytvořil uzavřený systém, kdy prodává osivo, postřiky, vykupuje produkt, který zpracovává a prodává státu, který řídí... nepříjde vám to poněkud degenerované? Vždyť je to jak u rusáků.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 13:39 Reaguje na Jakub Graňák
Jiné cesty k tomuto "cíli" by nás (a hlavně naši ekonomiku i ekologii) poškodily ještě daleko víc.

Jinak ekonomicky to samé (ten systém, co popisujete) měl vytvořený Baťa.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.6.2020 07:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Přirovnávat Babiše k Baťovi je zvrácenost, pokud si toho nejste vědom, tak vás upřímně lituju. Podobnosti těchto dvou končí u toho Ba. Baťa vytvářel investiční celky, své podřízené považoval za svoje kolegy, Babiš investiční celky nepřátelsky pomocí pochybných praktik bere jejich tvůrcům, sám nevytvořil v životě nic, se svými podřízenými jedná jako s jatečním dobytkem . Atd, atd...

O tom, jestli by nás jiné cesty poškodily daleko více, nemá smysl hovořit, je to vaše čirá spekulace.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

29.5.2020 20:39 Reaguje na pavel peregrin
Není. Ano, není to ještě katastrofa, ale jásat není proč. A problémy jsou, i jiné, např. rezidua pesticidů ve spodních vodách. Maďaři si zlikvidovali kvartér již v 80-tých letech ( kukuřice se stříkala víc ), tady již nálezy nad limit jsou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.5.2020 22:28 Reaguje na rýpal lesní
Samozřejmě. Mě pouze vadí ten pohled na věc, jako bychom na tom katastrofálně v celé Unii a snad i na celém světě byli my sami.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

31.5.2020 12:52 Reaguje na pavel peregrin
Ano spotřeba pesticidů je v současné době menší jak v zahraničí, to je pravda. Pravdou je, že pesticidy jsou ve většině mělkých podzemní vod, ve vodárenských nádržích. Proč asi dělají za 1 mld. na Želivce čištění na aktivní uhlí? Samozřejmě i proti lečivům, drogám, hromonálním a antikoncepčním přípravkům z ČOVek. Lidi na vesnici nevědí co pijí, ty mělké podzemní vody ze studen, co nejsou pod lesem či pod TTP nestojí za nic. A když použiji pesticid, tak to dle délky svahu a horninového prostředí může trvat 5-25 let, než se voda dostane do studně. Některá se dostane hned, ale některá má takovéto zpoždění. Proto se dnes ve vodách nacházejí přípravky zakázané před 20 lety a nemyslím si, že jde o nějaké pochybení zemědělce.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.5.2020 09:00 Reaguje na Jakub Graňák
Prostě EU je socialismus na kvadrát, proto škodí daleko víc než ta klasika, co jsme tu, bohužel, měli do roku 1989.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

31.5.2020 17:53 Reaguje na Jan Šimůnek
Viz výše.:-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.5.2020 08:58
Vše OK.
Dokázal by ale autor vyčíslit, jakou šílenou papírovou vojnu by stála realizace změny krajiny podle schématu "Současný systémy hospodaření na zemědělské půdy a schéma nového systému s vodohospodářskými opatřeními"?
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

31.5.2020 12:41 Reaguje na Jan Šimůnek
A to co tvoří dnes SPÚ v rámci společných zařízení, není papírová vojna? Tedy jinak a pozitivně: stačilo by změnit dotační pravidla. Nechat jim přímé platby i na plochy neprodukční /odhad ca 5%/ a na tyto plochy jim přidat platby za ztrátu produkce a přidat platbu za mimoprodukční funkce zemědělství. To by byla motivace a tyto neprodukční plochy realizovat v průběhu 5-7 let, postupně od 0,5% do ca 5%. Při 2000 ha výměře podniku jde o 100 ha. Prostě v jednoduchosti je síla, a využít to co dnes má zemědělec za samozřejmost, dotace a dotační pravidla. Zaplatit mu i náklady na projekci a realizaci (záchytné příkopy a zatravnění i vlastními silami v mimoprodukčním období-zaměstnanost a vyšší výdělek přes zimu). Samozřejmě je to jen návrh, ale jak jinak. Prostě opustit centrální socialistický dirigismus a nechat to na lidech. Nechat to na inciiativě lidí, kdo chce hezkou přírodu, dostane zaplaceno, nechceš-nedostatneš finanční bonus.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.6.2020 08:33 Reaguje na Tomáš Kvítek
Plně s vámi souhlasím, nicméně ono "opustit centrální socialistický dirigismus a nechat to na lidech" je v příkrém rozporu se základními principy, na nichž funguje EU.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist