https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vedci-vyzva-k-obnove-20-pevniny-a-mori-eu-do-roku-2030-a-vsech-oblasti-ktere-potrebuji-obnovu-do-roku-2050
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Výzva k obnově 20 % pevniny a moří EU do roku 2030 a všech oblastí, které potřebují obnovu, do roku 2050

7.6.2023
Na ilustračním snímku Boubínský prales.
Na ilustračním snímku Boubínský prales.
Příroda je pro náš život nezbytná a závisí na ní více než polovina světového HDP. Velkou část evropské – a celoplanetární – biologické rozmanitosti jsme si však zničili průmyslovou a hospodářskou činností. Pokud podstatnou část naší poškozené pevniny a moří neobnovíme, připravíme se o přínosy, které nám ekosystémy zdarma poskytují, což bude mít následně negativní dopad na celé lidstvo. Proto se státy světa (včetně EU) v roce 2022 dohodly, že do roku 2030 obnoví alespoň 30 % degradovaných stanovišť v rámci Globálního rámce pro biologickou rozmanitost Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti.
 
V roce 2022 navrhla Evropská komise vůbec první právní předpis zaměřený na zlepšení špatného stavu evropských stanovišť a navrácení přírody do všech ekosystémů, od lesů a zemědělské půdy až po mořské, sladkovodní a městské ekosystémy. Cílem nařízení je zavést do roku 2030 opatření na obnovu přírody alespoň na 20 % pevniny a moří v EU a do roku 2050 ve všech ekosystémech, které potřebují obnovu. Zákon rozšíří stávající opatření, jakými jsou například opatření na obnovu divočiny, výsadby stromů, ozelenění měst a infrastruktury a odstranění znečištění, aby se příroda mohla zotavit. Má-li EU obnovit zdraví, produktivitu a odolnost své pevniny a moří a chce-li, aby příroda nadále podporovala evropskou potravinovou bezpečnost, zaměstnanost, hospodářství a mírnění změny klimatu, musí schválit a uvést do praxe nařízení na obnovu přírody Nature Restoration Law.

Obnova nebrání hospodářské činnosti

Cílem obnovy je navrátit biologickou rozmanitost všude, včetně obhospodařovaných lesů, zemědělské půdy a měst, aby se lidem – zejména těm, jejichž živobytí přímo závisí na zdravé přírodě – žilo a hospodařilo lépe a v souladu s přírodou.

Každé 1 euro vynaložené na obnovu přírody přinese ekonomický zisk v hodnotě 8 až 38 eur díky ekosystémovým službám, které podporují potravinovou bezpečnost, odolnost ekosystémů a klimatu a lidské zdraví.

Obnova mořského života zvýší ekonomickou návratnost v poměru 10:1 ve srovnání se současným stavem, a to prostřednictvím posílení rybolovu, ekoturistiky a dalších ekosystémových přínosů.

Pojišťovny investovaly 510 miliard eur do společností, které jsou vysoce závislé na ekosystémových službách.

Obnova zvyšuje potravinovou bezpečnost

Největší hrozbou pro evropské ptáky je intenzivní zemědělství8. Pásy keřů a remízy v zemědělské krajině jsou však rezervoárem biologické rozmanitosti (včetně ptáků a hmyzu, kteří opylují plodiny a kontrolují škůdce), pomáhají zlepšovat stav půdy, snižují dopady sucha a zadržují vodu – a zároveň jsou ekonomičtější než intenzivní zemědělství bez přírody.

Obnova biomasy ryb a bezobratlých v přísně chráněných mořských oblastech vede k jejich vyšší reprodukci a šíření, což zlepšuje úlovky v okolí chráněných oblastí.

Obnova pomáhá zmírnit dopady změny klimatu

Změnu klimatu nemůžeme vyřešit bez přírody. Snížení emisí uhlíku je nezbytné, ale nadměrné znečištění atmosféry a moří uhlíkem mohou absorbovat pouze zdravé ekosystémy.

Obnova suchozemských ekosystémů bohatých na uhlík, jako jsou rašeliniště, povede k zachycení velkého množství uhlíku, ale může také zabránit sesedání půdy, snížit riziko povodní a zlepšit kvalitu vody. Rovněž obnova porostů mořské trávy a chaluhových lesů v evropských mořích pomůže zachytit velké množství uhlíku.

Návrat volně žijících druhů, jako jsou bobři a velcí býložravci, může snížit riziko vzniku požárů a sucha souvisejících se změnou klimatu.

Úsilí o obnovu není v rozporu s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, ale při chytrém plánování by se mohly doplňovat. Evropský energetický sektor ve skutečnosti podporuje návrh Evropské komise na obnovu přírody. Například větrné elektrárny na moři se obvykle nacházejí dále od pobřeží než mělké pobřežní oblasti, kde by mohlo dojít k obnově porostů mořské trávy. Větrné farmy by také mohly chránit některé oblasti před destruktivními dopady vlečných sítí pro lov při dně, a tím podpořit přirozenou obnovu měkkého dna.

Obnova a ochrana vyžadují oddělené přístupy

Obnova přírody není totéž, co ochrana přírody, a nevede automaticky k většímu počtu chráněných území. Obnova přírody je sice nutná i v chráněných územích vzhledem k jejich stále horšímu stavu, ale obnovená území se nemusejí stát chráněnými.

Například ozelenění měst nezahrnuje zřízení chráněných oblastí, ale přinese významné pozitivní účinky na lidské zdraví, včetně čistého vzduchu, chladnějšího léta s méně extrémními teplotami a snížení počtu úmrtí v jejich důsledku.

Obnovy moří lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím přísně chráněných oblastí

Na rozdíl od pevniny jsou v mořích nejúčinnějším mechanismem pro obnovu hojnosti mořských živočichů přísně chráněné mořské oblasti, kde je zakázán rybolov a další škodlivé činnosti.

Biomasa ryb v přísně chráněných mořských oblastech se oproti okolním nechráněným oblastem do deseti let průměrně zvýší o 500 %.

Spolu s přirozenou obnovou komerčně využívaných ryb a bezobratlých se mohou obnovit i porosty mořské trávy, chaluhy a slaniska.

Přínosy obnovy výrazně převyšují náklady

Existuje mýtus, že obnova přírody způsobí ztrátu pracovních míst. Skutečným nepřítelem pracovních míst v zemědělství a rybolovu je ale pokračující nadměrné využívání zdrojů, na nichž tyto zdroje obživy závisejí.

V případě území chráněných podle směrnice o stanovištích se odhaduje, že obnova jejich dobrého stavu na 10 % celkového území EU bude stát celkem 154 miliard EUR. Předpokládané přínosy obnovy stanovišť EU bohatých na biologickou rozmanitost by měly dosáhnout 1 860 miliard EUR – poměr nákladů a výnosů je 1:12 ve prospěch výnosů5. Náklady na nečinnost jsou rovněž mnohem vyšší než náklady na obnovu a odhadují se na 1 700 miliard EUR.

Ačkoli mohou vzniknout krátkodobé náklady, EU má dostatek prostředků na poskytnutí překlenovacího financování. Například obnovu keřových pásů a remízů v zemědělské krajině a snížení používání pesticidů (při současném přechodu na přirozenou ochranu proti škůdcům) lze krátkodobě financovat přesměrováním dotací z intenzivních zemědělských postupů na regenerační postupy.

S úctou,


Enric Sala, National Geographic Society, USA
Deli Saavedra, Rewilding Europe, Španělsko
Randi Rotjan, Bostonská univerzita, USA
Joachim Claudet, CNRS, Francie
Emanuel Gonçalves, MARE – ISPA, Portugalsko
Sylvaine Giakoumi, Stazione Zoologica Anton Dohrn, Itálie
Ulf Bergström, SLU, Švédsko
Fiona Tomas, IMEDEA, CSIC, Španělsko
Enrique Macpherson, CSIC, Španělsko
Ricardo Barea, The Wyld Foundation, USA
Alexandros Frantzis, Pelagos Cetacean Research Institute, Řecko
Fabio Favoretto, Scripps Institution of Oceanography, Itálie
Emma Cebrian Pujol, Centre d’Estudis Avançats de Blanes CSIC, Španělsko
Paolo Guidetti, Janovské mořské centrum, Stazione Zoologica Anton Dohrn, Itálie
Jorge Cortés-Núñez, Kostarická univerzita, Kostarika
Forest Rohwer, San Diego State University, USA
Stuart Sandin, Scripps Institution of Oceanography, UC San Diego, USA
Mykyta Osadchyi, Univerzita Marie Curie-Skłodowské, Polsko
Juan Mayorga, National Geographic Pristine Seas, Kolumbie
Christos Mammides, oddělení ochrany přírody, Frederick University, Kypr
Valentina Platzgummer, Centro para la Biodiversidad Marina y la Conservación, Mexiko
Gorka Sancho, College of Charleston, USA
Erica Carone, Universidad Autónoma de Baja California Sur, Mexiko
Lance Morgan, Marine Conservation Institute, USA
Peter Jones, profesor environmentálního řízení, UCL, Velká Británie
Frédéric Le Manach, BLOOM, Francie
Carlo Cattano, Stazione Zoologica Anton Dohrn, Itálie
Sabin Liulea, Universidad de La Laguna, Španělsko
Purificació Canals, MedPAN, Španělsko
Timothy Clark, Deakin University, Austrálie
Owen Day, CLEAR Caribbean, Spojené království
Jesús E Argente Garcia, Universidad de Murcia, Španělsko
Blanca Soro Mateo, Universidad de Murcia, Španělsko
Samantha Deane, Kelp Forest Foundation, Nizozemsko
Arturo Lucas Forcadell, Universitat Autónoma de Barcelona, Španělsko
Gustavo Hernández Arteaga, Universidad de Murcia, Španělsko
Andrew Rosenberg, University of New Hampshire, USA
Jaume Piera, Ústav mořských věd (ICM-CSIC), Španělsko
Josep Ramon Fuentes i Gasó, Universitat Rovira i Virgili, Španělsko
Santiago Álvarez, Universidad de Murcia, Španělsko
Joaquim Garrabou, Institut de Ciències del Mar ICM-CSIC, Španělsko
Juan Diego Lòpez Giraldo, VITA XXI SLP, Španělsko
Philippe Cury, IRD, Francie
Didier Gascuel, Institut Agro, Francie
Sara Labrousse, CNRS, Francie
Patrice Bretel, CNRS – LOCEAN UMR 7159, Francie
Delphine Dissard, IRD, Francie
Luisa Mangialajo, Université Côte d’Azur, Francie
Francesco Ferretti, Virginia Tech, USA
Laura Giuliano, CIESM – Středomořská komise, Monako (centrála CIESM)
Sakina-Dorothée Ayata, Sorbonnská univerzita, Francie
Jean-Francois Julien, Museum National d’Histoire Naturelle, Francie
Julie Deshayes, CNRS, Francie
Nadine Steiger, LOCEAN, Francie
Renaud Person, IRD, Francie
Josyane Ronchail, LOCEAN – IPSL, Francie
Matthieu Carré, CNRS/Laboratoire d’Océanographie et du Climat (LOCEAN), Francie
Yves Bas, Museum National d’Histoire Naturelle, Francie
Héloïse Caraty, Sorbonnská univerzita, Francie
Antoine-Alexis Nasser, INRIA/LOCEAN, Francie
Robin Rolland, Sorbonnská univerzita, Francie
Ludovic Crochard, Museum National d’Histoire Naturelle, Francie
Julia de la Cruz, Science for Change, Španělsko
Aurélien Gabriel Cohen, LADYSS, Université Paris Cité, Francie
Arno Gendre, Université Claude Bernard Lyon 1, Francie
Maya Janvier, LOCEAN-IPSL, Francie
Inès Mangolte, LOCEAN-IPSL, Francie
Alice Soccodato, EMBRC – Evropské středisko mořských biologických zdrojů, Francie
Claire Waelbroeck, CNRS, Francie
Ignasi Ferrer, Seastainable Ventures, Španělsko
Francis Codron, Sorbonnská univerzita, Francie
Kate Allcock, US EPA, USA
Juanita Zorrilla Pujana, SUBMON, Španělsko
Fanny Guillet, CNRS, Francie
Denis Trystram, Univerzita Grenoble Alpes, Francie
Christophe Cérin, Univerzita Sorbonne Paris Nord, Francie
Margaux Perhirin, LOCEAN-IPSL-SU, Francie
Antonio Di Franco, Stazione Zoologica Anton Dohrn, Sicily Marine Center, Itálie
Véronique Pierron-Bohnes, IPCMS Strasbourg, Francie
Charlotte Roemer, Museum National d’Histoire Naturelle, Francie
Guillaume Mandil, Univerzita Grenoble Alpes, Francie
Caroline Rossi, Univerzita Grenoble Alpes, Francie
Anne Delaballe, UGA, Francie
Quentin Desvaux, Univerzita Grenoble Alpes, Francie
Jean-Baptiste Durand, AMAP CIRAD, Francie
Jean-Luc Schwartz, CNRS, Francie
Myriam Khalfallah, UBC, Kanada/Tunisko
Dan Laffoley, IUCN, Velká Británie
Brett Jesmer, Virginia Tech, USA
Romain Couillet, Univerzita Grenoble-Alpes, Francie
Bruno Bachelier, CIRAD, Francie
Jess Jones, Virginia Tech, USA
Didier Babin, CIRAD, Francie
Matthias Noël, LOCEAN, Francie
Nicolas Gast, Univ. Grenoble Alpes, Inria, Francie
Geraldine Sarret, CNRS, ISTerre, Francie
Léonard Barthelemy, LOCEAN-IPSL, Francie
Davide Di Cioccio, EMBRC-ERIC, Francie
J. Leighton Reid, Virginia Polytechnic Institute and State University, USA
Harold Levrel, AgroParisTech – Université Paris-Saclay, Francie
Isabelle Krzywkowski, Université Grenoble Alpes, Francie
Donald Linzey, Virginia Tech, USA
Adrien Fabre, CNRS, Francie
Arnaud Legrand, CNRS, Francie
Anne-Laure Amilhat Szary, Université Grenoble Alpes, Francie
Teresa Madurell, Ústav mořských věd (ICM-CSIC), Španělsko
Harun Guclusoy, DEU Institute of Marine Sciences and Tech, Turecko
Ponç Feliu, Parc Natural de Cap de Creus, Španělsko
Philippe CINQUIN, Univ. Grenoble Alpes, Francie
Robert D. Ballard, University of Rhode Island, USA
Martijn ten Hoopen, CIRAD, Francie
Paul E. Hargraves, oceánografie/ University of Rhode Island, USA
John P. Walsh, University of Rhode Island, USA
Rainer Lohmann, University of Rhode Island, USA
Phanor Montoya-Maya, Nadace pro obnovu korálů, USA
Matt Wei, University of Rhode Island, USA
Vania Marangozova, UGA, Francie
Sarah Frias-Torres, výzkumná spolupracovnice, Smithsonian Marine Station, USA
Claudio Campagna, The Language of Conservation Project, Argentina
Cedric Abele, Stockholmská univerzita, Švédsko
Luc T. Miaz, Stockholmská univerzita, Švédsko
Sophie Steigerwald, ACES-SU, Švédsko
Sean Clarke, Stockholmská univerzita, Švédsko
Diana Kättström, doktorandka/oddělení environmentálních věd/Stockholmská univerzita, Švédsko
Marlene Ågerstrand, Stockholmská univerzita, Švédsko
Bernat Garrigos i Castro, Fundació Alive, Španělsko
Joan O. Grimalt, IDAEA-CSIC, Španělsko
Christina Rudén, Katedra environmentálních věd, Stockholmská univerzita, Švédsko
Henrique Pereira, iDiv/University of Halle-Wittenberg, Německo
Claude Frankignoul, Sorbonne Université, Francie
Voula Alexiadou, Pelagos Cetacean Research Institute, Řecko
Prasanaki Stavroula, Egejská univerzita, Řecko
Kalliopi Gkikpoulou, University of St Andrews, Spojené království
Alexandros Tsalapatis, Egejská univerzita, Řecko
Savvas Chatzinilolaou, Blutopia Marine Park Ike, Řecko
Lida Kypriotou, Švýcarská kytovčí společnost, Švýcarsko
François Simard, IUCN/WCPA, Francie
Louis Closson, UGA, Francie
Matthieu Verlynde, AgroParisTech, Université Paris-Saclay, Francie
Sophie Molia, CIRAD, Francie
Antoine Leblois, INRAE, Francie
Daniel Mateos Molina, Universidad de Murcia, Španělsko
Anastasios Baltadakis, LAMAR S.A, Řecko
Flora Borchert, Stockholmská univerzita, Švédsko
Christine Le Roux, CIRAD, Francie
Stephen Crooks, Silvestrum Climate Associates, Nizozemsko
Agnès Labrousse, Sciences Po Lyon – Triangle, Francie
Romain Troublé, Tara Ocean Foundation, Francie
Catherine Boemare, EHESS, Francie
Zinovia Erga, Oceanides imbre, Řecko
Alessandra Pome, UNEP, Francie
Riana Lynn, Journey Foods; Veletrh vědy pro dospělé; Světové ekonomické fórum, USA
Naomi Sheehan, Climate Communicators Ltd., Irsko
Juan Roos, Digital Earth Solutions, Španělsko
Josefin Engelhardt, Stockholmská univerzita, Švédsko
Fenix Garcia Tigreros, University of Rhode Island, USA
Silvia Oliva, Centro Oceanográfico de Canarias, COC-IEO-CSIC, Kanárské ostrovy, Španělsko

reklama

 
Vědci

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Josef Střítecký

7.6.2023 07:46
"Má-li EU obnovit zdraví, produktivitu a odolnost své pevniny a moří a chce-li, aby příroda nadále podporovala evropskou potravinovou bezpečnost, zaměstnanost, hospodářství a mírnění změny klimatu, musí schválit a uvést do praxe nařízení na obnovu přírody". --- Dává smysl ta zahleděnost na Evropu?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.6.2023 08:15
..."Například ozelenění měst nezahrnuje zřízení chráněných oblastí, ale přinese významné pozitivní účinky na lidské zdraví, včetně čistého vzduchu, chladnějšího léta s méně extrémními teplotami a snížení počtu úmrtí v jejich důsledku".

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-jak-dal-v-mestske-cerveni-aneb-diverzitu-nicime-vedome

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani

Je třeba přejít od slov k činům, neb tento negativní trend, tj STERILNÍ zeleň a sterilní trávníky, pronikl i na venkov. Zahrady byly vykáceny/zrušeny, a místo nich máme okrasné stromy a keře, avšak bez života. Bez hmyzu, v slangu snobů "bez škůdců", nebudou ani ptáci a netopýři.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.6.2023 18:39
Do roku 2030 obnoví alespoň 30 % degradovaných stanovišť v rámci Globálního rámce pro biologickou rozmanitost Úmluvy OSN ...
No ono záleží na detailech, neboť tam bývá skryt ďábel.
Co je míněno obnoví? Je to práce na obnovení např. pastva, úprava obhospodařování, nebo se spolehneme na přírodu ať o zařídí sama?
Co je míněno degradovaných? Některá tzv. "degradovaná stanoviště" jsou nejcennější sukcesní počátky, např. povrchové výsypky dolů. Tam naopak postup bez zásahů je vhodný.
Odpovědět
Pe

Petr

7.6.2023 19:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
V článku je to naznačeno: "navrácení PŘÍRODY do všech ekosystémů."
Navrácení přírody, tedy ne navrácení umělé pastvy, ani úpravy obhospodařování.
Vy si stále umanutě představujete jen pastvu v lese. Tu ano, ovšem pouze přírodní a tam, kde v rámci původní přírody byla, což se netýká současných lesů, kde nebyla, takže nic pro vás.
Přírodní pastva byla tam, kde jsou nyní města, vesnice a pole. Tam máte volat po pastvě a ježdění buldozerem, tam na to máte ten správný prostor, ovšem to se vám nehodí a nechce, to by vás hnali, takže zase nic pro vás.
Vidím to tedy tak, že v tomto programu svoji posedlost pastvou v lesích neuspokojíte, tento program je bohužel o něčem jiném - o skutečné přírodě, né té vaší.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.6.2023 20:07 Reaguje na Petr
Dobře jste se popsal:-)) Proto musí v Kanadě uměle vypalovat, protože spásači (mamuti, zubři) nespásli semenáčky, takže je tam hořlavé hmoty něúrekom.

..."Návrat volně žijících druhů, jako jsou bobři a velcí býložravci, může snížit riziko vzniku požárů a sucha souvisejících se změnou klimatu".
Odpovědět
Pe

Petr

7.6.2023 20:26 Reaguje na Karel Zvářal
Asi v Kanadě na mamuty zapomněli. Napište jim s Vinklerem, jako tady. To budou koukat. Jen nevím jaký mají smysl pro humor. Aby si to nevyložili jako že si z nich děláte blázny.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.6.2023 20:48 Reaguje na Petr
Co se vytěží a spase, neshoří. Níže se aktivisté usvědčují z vlastní hlouposti, neb spásač spásá, je to jeho práce. A požáry, pozor (!), nejsou problém, podepsáno 150 vědců... tóó jóó...

https://img.obrazky.cz/?url=cd9c00a47396de47&size=2

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-malik-kolik-miliard-nam-za-skody-sparkatou-zveri-dluzi-myslivci
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.6.2023 07:18 Reaguje na Petr
Opět plácáte.
Pastva divoké zvěře byla všude ještě před 20 tisíci lety (z hlediska přírody před okamžikem) a pastva domácí zvěře na polích , stepích (pastvinách) i v lesích byla všude ještě v 17. století. Bohužel, po Tereziánských reformách zaměřených na produkci dřeva (nikoli na přírodu) poslední zbytky pastvy z lesa zmizely. Pastviny pak končily postupně po 1. a zejména 2. válce prosazováním koncentrace výroby masa a mléka. Zbytky biodiverzity zůstaly jen ve vojenských prostorech. A to díky tankům, výbuchům granátů...
Navíc: Pastvu v produkčním lese na dřevo neprosazuji, to jen vy si neustále otáčíte řečené.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

22.6.2023 23:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Neviem ako u vás, ale u nás boli riedke pastevné lesy (neviem ako ich správne nazvať - pasienky zmiešané so stromami, či riedkoles alebo po anglicky woodland)
bežné ešte v roku 1930. Je to vidieť na starých ortofotomapách.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.6.2023 22:16
Jednoznačně souhlasím. Chce to vytvořit závazný program a trvat na jeho dodržování. 1. Zakázat ekologismus stejně jako komunismus a fašismus. 2. Zařadit ekologisty na seznam nežádoucích invazivních druhů jako je bolševník, křídlatka, karas, střevlička nebo psík a likvidovat okamžitě. 3. Zrušit veškeré dotace na OZE a naopak zavést pokuty za pěstování ekologistických energetických plodin na OZE. Uvolněnou půdu využít na výše uvedené. Celkově to nebude stát nikoho ani korunu, neboť milovníci přírody budou ekologisty likvidovat rádi sami na svoje náklady. Alespoň já určitě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.6.2023 07:23
V článku je to naznačeno: "navrácení PŘÍRODY do všech ekosystémů."
Navrácení přírody, tedy ne navrácení umělé pastvy, ani úpravy obhospodařování.
No a to je ten elologistický ďábel. Co je to příroda, chybí-li podstatné prvky potravní pyramidy ( spásači)? Je to příroda zmrzačená.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.6.2023 07:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
To je pro ostatní, Petr je ortodoxní fundamentalista.
Odpovědět
Pe

Petr

8.6.2023 15:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já vím, bez mamutů to pro vás vlastně ani příroda není. Ale lidi si určitě zvyknou, nebojte :-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.6.2023 16:12 Reaguje na Petr
Co lidi, těm je to většinou jedno, jen si stěžují na vymírání, ale obratlovci, bezobratlí a rostliny, ti skutečně vymírají a hlavně kvůli vašim představám o "přírodě".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.6.2023 17:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
99% konzumu je to šumák, že něco zmizí, hlavně mu neberte mobil, bo bez toho nedá ani ránu Toho janka nemá cenu si všímat, ten umí leda "provokovat a blábolit"
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

22.6.2023 23:30 Reaguje na Petr
Kľud, v predchádzajúcej medziľadovej dobe - eemiane tu neboli mamuty, srstnanté nosorožcce ale africká, ázijská a europska fauna. Napríklad slony paleoloxodon, hrochy, nosorožce Stephanorhinus , levy, hyeny , homotériá, leopardy, medvede, vodné byvoly...
Mamuty, bizony, pižmone sa odsťahovali na sibír.
Odpovědět
HH

Honza Honza

8.6.2023 16:43
Tento článek podtrhuje téměř vše, co si myslím, že je třeba. Místo na 1. místě dávat miliardy do elektroaut, dát více (nebo alespoň něco z toho) do přírody. Jenže elektroauta (na rozdíl od obnovy přírody, která spíše brání ekonomice) nesou peníze (jsou drahá, nejdou ekonomicky opravit a budou povinná).
Jaká by obnova přírody měla být? Platí-li ekologické teze o kolapsu z přehřívání přírody, měla by tato obnova být tímto směrem posunutá, tj. trochu odlišná od nejrůznějších někdy rozporuplných přání přírodovědců o zachování původní přírody, diverzifikaci, co největší rozmanitosti apod. Právě že když se soustředíme na zavodnění, zastínění, ochlazení a s tím nutně spojené zalesnění (pouze lesy jsou stabilizátorem klimatu) vytvoříme podmínky pro správnou funkci přírody. Bude-li příroda vyprahlá, žádná rozmanitost a diverzifikace nebude.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.6.2023 18:07 Reaguje na Honza Honza
až když bouchla Kachovka, tak jsme se dozvěděli, jaké nás čeká vysychání U-krajiny. Byl tam systém závlah, ale jen díky tomuto obřímu technickému dílu, proti kterým u nás aktivisté protestují
Když jsme pole zmeliorovali (odvodnili), musíme i my část z nich zavodńovat uměle, jinak úroda z nich bude prachmizerná. Takže do té obnovy přírody bych zahrnul i umělé zavodňování ze zadržených srážek a tání, což je vynález starý jak lidstvo samo, akorát že dnes to někteří velmi nelibě nesou (nebudu jmenovat-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.6.2023 21:29 Reaguje na Honza Honza
Ono je zajímavé, že sice v lese je chladněji a stinno, ale les, zejména jehličnatý má malou odrazivost a tudíž zachytává více záření. No ? Tedy otepluje, odpařuje, vysušuje, vysílá do vzduchu skleníkový plyn (=vodu) a malý vodní cyklus je v poměrech Evropy iluze.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.6.2023 05:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Probíralo se to zde již vícekrát - mělké kořeny, málo hrabanky, menší odrazivost. Ale pořád lepší, než hliněné kukupláně, což je "ekologické" chucpátko. Holt, je to původní strom vyšších poloh, který předkové pěstovali kvůli kvalitě dřeva "všude možně". Smrk je ideální ve směsi s BK, ale to je pěstebně náročné, dnes téměř nepraktikované. To už spíše s MO.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.6.2023 07:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
To není pravda, tím, že odpařuje, ochlazuje, tím, že zastiňuje zachytává vodu. O blahodárnosti lesa a jeho pozit. vlivu na klima zde bylo už článků dost. Stále to zpochybňovt je jako názor odborníka prof. Klause na klima. Klima v lese (i v jehličnatém) je jednoznačně jiné, než na poli- viz páření lesa ráno nebo po dešti- biotická pumpa žádná iluze není, les zadržuje vodu, působí proti erozi.
Naše klima se začně podobat subtropickému a ochlazení a zadržování vody bude nezbytné. Lesy budou smíšené a budou lépe plnit svoji funkci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.6.2023 09:10 Reaguje na Honza Honza
Jak už jsem uvedl u toho zavlažování z přehrady, tak i lesy budou mít hospodářské využití. To jen trůbelky odsuzující monetizaci s tím mají problém. Nežijeme ze vzduchu, ale využíváme krajinu. Jde o to, aby to bylo udržitelné a nechávalo i nějaký prostor přírodě (meze mezi megalány).
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.6.2023 09:29 Reaguje na Honza Honza
biotická pumpa funguje tak, že v tmavých a zahuštěných korunách nejlépe jehličnanů se ve dne zachycuje světlo, koruny se přehřívají, ale půda pod nimi v tmavém lese je chladná a vlhká (podobně jako pod slunečníkem).
V noci naopak jsou koruny chladnější, země pod nimi teplejší a v korunách se vysráží vlhkost- lesy se páří, louka nikoli.
Tato pumpa funguje lépe v přehuštěných tmavých jehličnanech nikoli v řídkých listnáčích.
Důležitější ale je zdraví lesa: monokultury přehuštěných jehličnanů nejsou zdravější než smíšený les. Přírodu je třeba vést tak, aby především byla zdravá, ne aby za každou cenu ukládala uhlík.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.6.2023 15:27 Reaguje na Honza Honza

Odrazivost
Smrk černý 0,08 - 0,11
Smrk v zimě 0,05–0,20
Travní plocha 0,20–0,30
Travní v zimě 0,40–0,95
Rozdíl mezi smrkem v zimě, kdy pohltí asi 90% záření a travní plochou v zimě, která naopak asi 90% odrazí je veliký. V létě je to menší, ale pořád velké 0,1 kontra 0,25. Na to nesmíte zapomínat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.6.2023 14:53 Reaguje na Honza Honza
To máte pravdu, že v lese je chladněji, ale zákon o zachování energie neošidíte.
Velký rozdíl je jak v létě, kdy les zachycuje více záření v korunách, tak zejména v zimě, kdy koruny zachycují mnohokrát více tepla, než by zachytil, či spíše odrazil sníh pod nimi.
Měříte co se vám hodí, tj. jen místní teplotu v létě, ne celkovou zachycenou energii od slunce a ta se neztratí, nevyzáří.
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.6.2023 16:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Teplo ze světla, které se odrazí stejně pohltí atmosféra. Nejdůležitější je teplota země, která má udržet vodu.
Prostě tam, kde jsou lesy, tam je chladněji, lépe se zde udrží voda.
Důkazy jsou jasné- vykácením deštného pralesa se země přehřívá a vysušuje, půda mizí, eroduje. Vykácením lesů ve Středomoří krajina degradovala, půda se odplavila a vyschla, studna je zde vcácnost. V afrických savanách poušť postupuje, přitom je zde řídký les, který propagujete. Řeky které zde jsou v období sucha zcela vyschnou.
Jak bude tato krajina vypadat za 100 let? Jak se zde bude dařit vzácné zvěři?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.6.2023 16:55 Reaguje na Honza Honza
Ale princip zachování energie nezměníte svými konstrukcemi. Chcete ochladit kuchyni otevřením lednice. No.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.6.2023 17:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Honza má pravdu v tom, že Země trpí suchem, protože s vodou (a půdou) špatně hospodaříme. Že lesní porost vysálá více tepla, není povel k tomu ho vykácet a plochu zatravnit. I ta tráva je dobrá. Nejhorší je vykácet, odvodnit a pěstovat kuku - více než půl roku půda obnažená. A polní plodiny ani tráva asi nevytváří takovou bioticko pumpu, jako vzrostlý pra/les (Amazaonie). Takže lesy chraňme a nebílé jehličí/listy/kmeny jim nemějme za zlé. Jádro pudla je ve špatném hospodaření s půdou a vodou, ne v "přemíře" lesa.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.6.2023 18:15 Reaguje na Karel Zvářal
No dyť jo. Ale bezmezná víra, že les ochlazuje je taky špatně, protože ochlazuje pod sebou, ale o zeměkouli to nevíme.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.6.2023 18:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Budu s tím už asi únavný, ale my vůbec nezohledňujeme vliv tryskového proudění na chod oblačnosti. Jestli si vzpomenete, když začal covid, resp lockdowny, snížila se razantně letecká doprava. A ejhle - během krátké doby (pár dnů) začalo nad E pršet.

Takže podle mýho selskýho, zpomalit či rozbít to "mrňavé" (co to je 1,5-5km) proudění tisíci letadel denně v luftu, které jak šváby na pivo táhne ta "úspora paliva" ... ale za jakou cenu??? Je to stejné "eko" jako ta štěpka z Amazonie či hovězí z pampy.

Proto nemám rád takové ty kupecké matematicko-fyzikální počty o energiích, když zdaleka nejsme schopni zohlednit všechny. Osobně jsem pro razantní snížení letecké dopravy (třeba na polovinu) a záměrně se vyhýbat zmíněné síle. Neb víme prt, co tím způsobujeme.

Odpovědět
HH

Honza Honza

9.6.2023 20:53 Reaguje na Karel Zvářal
p. Vinkler může mít pravdu, že les v zimě otepluje, v létě jednoznačně ochlazuje. Na stepích bez lesa je v létě + 40 st a v zimě -50. Z toho je vidět, že les tlumí výkyvy teplot. Ale tyto výkyvy k diverzifikaci a rozmanitosti přírody nepřispívají, takové výkyvy přežije jen někdo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.6.2023 21:07 Reaguje na Honza Honza
Teď jste to vystihl přesně, v Mongolsku zvířata hynou v zimě mrazem, v létě žízní. Ano, les je stabilizátor klimatu, proto nemám rád relativizace a všelijaké čachry s čísly, o kolik C či vody by mohl zadržet více. To hodnotíme s našimi omezenými vědomostmi, kdy např pojem biotická pumpa způsobuje u některých pád ze židle. Pro mě les přírodní klimatizace, jedinečný biotop, svatyně. Kdo na něj hledí přes čísla a tabulky, nikdy se nemůže dopídit pravdy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.6.2023 21:52 Reaguje na Karel Zvářal
Další aspekt, na který se u lesa zapomíná, že tlumí vítr. Tam fouká mnohem méně, než na otevřených pláních. Proto i voda z půdy se v lese tak rychle neztrácí, jako bezlesých plochách. Mj i proto jsem pro větrolamy, neb zabrańují (zmenšují) erozi a vysušování půdy. Ale s tím se v klimatických (teplotních) modelech asi moc nepočítá...
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

22.6.2023 23:51 Reaguje na Karel Zvářal
V princípe nie les ale voda tlmí tepelnou kapacitou výkyvy.
Je pravda, že tam kde je vody dosť väčšinou vyrastie nejaký les, či už dažďový alebo suchomilný ak jeho rast nedržia zvieratá na uzde.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.6.2023 09:11 Reaguje na Honza Honza
No ochlazuje, ale jen blízko kolem sebe a pod sebou. Celkově planetu otepluje tím pohlcování záření.
Ano na stepi přežije jen někco, v lese taky jen někco, ale jsou to různé organismy. No a to je ta biodiverzita.
Jak říkám vždy, pro biodiverzitu je potřeba stepi, lesy hospodářské i lesy přírodní (=s tím mamutem).
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

22.6.2023 23:48 Reaguje na Honza Honza
V subtropoch fungujú veci značne inak. V afrických savanách práve pri otepľovaní dostáva krajina viac vody z monzúnov. Je to spôsobené expanziou headlyho bunky, posunom ICTZ na sever a juh počas roka a zvýšením teploty a odparu vody oceánu.
CHladné počasie v subtropoch spôsobuje megasuchá. Tie sa opakovali v holocéne za posledných 5000 rokov niekoľkokrát - spôsobili katastrofálne kolapsy civilizácií v stredomorí, strednej ázii a mezoamerike.

V pliocéne počas ktorého chladla klíma a teplota oceánov, sahara ešte len vznikala a pomaly sa šírila zo severu. Klíma však bola stále teplejšia ako v holocéne takže púšť na sahare nebola ešte obrovská.
Od tej doby sahara sa zazelenala a znova vyschla asi 200 krát.
Pri súčasnom oteplení očakávam dažde na sahare a arabskom polostrove do 50-100 rokov.

V severnom mexiku a juhozápade USA už teraz hlásia, že sa zosilňuje monzún a vracajú sa pliocene-like dažde.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

22.6.2023 23:36 Reaguje na Honza Honza
Klíma v regionálnej oblasti žiadnu trvalú stabilitu nepoznala. Menili sa pásma a s nimi aj lesy, lesostepi, stepi a púšte. V lesoch a stepiach skladba rastlín.

Obnova pôvodnej prírody (aké bola dajme tomu 300 rokov späť) nebude možná, pretože oteplenie bude príliš veľké. V českej kotline sa pripravte, že v roku 2040-2050 budete mať klímu podobnú strednému taliansku dnes.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist