Vědci: Výzva k obnově 20 % pevniny a moří EU do roku 2030 a všech oblastí, které potřebují obnovu, do roku 2050

Příroda je pro náš život nezbytná a závisí na ní více než polovina světového HDP. Velkou část evropské – a celoplanetární – biologické rozmanitosti jsme si však zničili průmyslovou a hospodářskou činností. Pokud podstatnou část naší poškozené pevniny a moří neobnovíme, připravíme se o přínosy, které nám ekosystémy zdarma poskytují, což bude mít následně negativní dopad na celé lidstvo. Proto se státy světa (včetně EU) v roce 2022 dohodly, že do roku 2030 obnoví alespoň 30 % degradovaných stanovišť v rámci Globálního rámce pro biologickou rozmanitost Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti. V roce 2022 navrhla Evropská komise vůbec první právní předpis zaměřený na zlepšení špatného stavu evropských stanovišť a navrácení přírody do všech ekosystémů, od lesů a zemědělské půdy až po mořské, sladkovodní a městské ekosystémy. Cílem nařízení je zavést do roku 2030 opatření na obnovu přírody alespoň na 20 % pevniny a moří v EU a do roku 2050 ve všech ekosystémech, které potřebují obnovu. Zákon rozšíří stávající opatření, jakými jsou například opatření na obnovu divočiny, výsadby stromů, ozelenění měst a infrastruktury a odstranění znečištění, aby se příroda mohla zotavit. Má-li EU obnovit zdraví, produktivitu a odolnost své pevniny a moří a chce-li, aby příroda nadále podporovala evropskou potravinovou bezpečnost, zaměstnanost, hospodářství a mírnění změny klimatu, musí schválit a uvést do praxe nařízení na obnovu přírody Nature Restoration Law.

Obnova nebrání hospodářské činnosti

Cílem obnovy je navrátit biologickou rozmanitost všude, včetně obhospodařovaných lesů, zemědělské půdy a měst, aby se lidem – zejména těm, jejichž živobytí přímo závisí na zdravé přírodě – žilo a hospodařilo lépe a v souladu s přírodou.

Každé 1 euro vynaložené na obnovu přírody přinese ekonomický zisk v hodnotě 8 až 38 eur díky ekosystémovým službám, které podporují potravinovou bezpečnost, odolnost ekosystémů a klimatu a lidské zdraví.

Obnova mořského života zvýší ekonomickou návratnost v poměru 10:1 ve srovnání se současným stavem, a to prostřednictvím posílení rybolovu, ekoturistiky a dalších ekosystémových přínosů.

Pojišťovny investovaly 510 miliard eur do společností, které jsou vysoce závislé na ekosystémových službách.

Obnova zvyšuje potravinovou bezpečnost

Největší hrozbou pro evropské ptáky je intenzivní zemědělství8. Pásy keřů a remízy v zemědělské krajině jsou však rezervoárem biologické rozmanitosti (včetně ptáků a hmyzu, kteří opylují plodiny a kontrolují škůdce), pomáhají zlepšovat stav půdy, snižují dopady sucha a zadržují vodu – a zároveň jsou ekonomičtější než intenzivní zemědělství bez přírody.

Obnova biomasy ryb a bezobratlých v přísně chráněných mořských oblastech vede k jejich vyšší reprodukci a šíření, což zlepšuje úlovky v okolí chráněných oblastí.

Obnova pomáhá zmírnit dopady změny klimatu

Změnu klimatu nemůžeme vyřešit bez přírody. Snížení emisí uhlíku je nezbytné, ale nadměrné znečištění atmosféry a moří uhlíkem mohou absorbovat pouze zdravé ekosystémy.

Obnova suchozemských ekosystémů bohatých na uhlík, jako jsou rašeliniště, povede k zachycení velkého množství uhlíku, ale může také zabránit sesedání půdy, snížit riziko povodní a zlepšit kvalitu vody. Rovněž obnova porostů mořské trávy a chaluhových lesů v evropských mořích pomůže zachytit velké množství uhlíku.

Návrat volně žijících druhů, jako jsou bobři a velcí býložravci, může snížit riziko vzniku požárů a sucha souvisejících se změnou klimatu.

Úsilí o obnovu není v rozporu s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, ale při chytrém plánování by se mohly doplňovat. Evropský energetický sektor ve skutečnosti podporuje návrh Evropské komise na obnovu přírody. Například větrné elektrárny na moři se obvykle nacházejí dále od pobřeží než mělké pobřežní oblasti, kde by mohlo dojít k obnově porostů mořské trávy. Větrné farmy by také mohly chránit některé oblasti před destruktivními dopady vlečných sítí pro lov při dně, a tím podpořit přirozenou obnovu měkkého dna.

Obnova a ochrana vyžadují oddělené přístupy

Obnova přírody není totéž, co ochrana přírody, a nevede automaticky k většímu počtu chráněných území. Obnova přírody je sice nutná i v chráněných územích vzhledem k jejich stále horšímu stavu, ale obnovená území se nemusejí stát chráněnými.

Například ozelenění měst nezahrnuje zřízení chráněných oblastí, ale přinese významné pozitivní účinky na lidské zdraví, včetně čistého vzduchu, chladnějšího léta s méně extrémními teplotami a snížení počtu úmrtí v jejich důsledku.

Obnovy moří lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím přísně chráněných oblastí

Na rozdíl od pevniny jsou v mořích nejúčinnějším mechanismem pro obnovu hojnosti mořských živočichů přísně chráněné mořské oblasti, kde je zakázán rybolov a další škodlivé činnosti.

Biomasa ryb v přísně chráněných mořských oblastech se oproti okolním nechráněným oblastem do deseti let průměrně zvýší o 500 %.

Spolu s přirozenou obnovou komerčně využívaných ryb a bezobratlých se mohou obnovit i porosty mořské trávy, chaluhy a slaniska.

Přínosy obnovy výrazně převyšují náklady

Existuje mýtus, že obnova přírody způsobí ztrátu pracovních míst. Skutečným nepřítelem pracovních míst v zemědělství a rybolovu je ale pokračující nadměrné využívání zdrojů, na nichž tyto zdroje obživy závisejí.

V případě území chráněných podle směrnice o stanovištích se odhaduje, že obnova jejich dobrého stavu na 10 % celkového území EU bude stát celkem 154 miliard EUR. Předpokládané přínosy obnovy stanovišť EU bohatých na biologickou rozmanitost by měly dosáhnout 1 860 miliard EUR – poměr nákladů a výnosů je 1:12 ve prospěch výnosů5. Náklady na nečinnost jsou rovněž mnohem vyšší než náklady na obnovu a odhadují se na 1 700 miliard EUR.

Ačkoli mohou vzniknout krátkodobé náklady, EU má dostatek prostředků na poskytnutí překlenovacího financování. Například obnovu keřových pásů a remízů v zemědělské krajině a snížení používání pesticidů (při současném přechodu na přirozenou ochranu proti škůdcům) lze krátkodobě financovat přesměrováním dotací z intenzivních zemědělských postupů na regenerační postupy.

S úctou,

Enric Sala, National Geographic Society, USA
Deli Saavedra, Rewilding Europe, Španělsko
Randi Rotjan, Bostonská univerzita, USA
Joachim Claudet, CNRS, Francie
Emanuel Gonçalves, MARE – ISPA, Portugalsko
Sylvaine Giakoumi, Stazione Zoologica Anton Dohrn, Itálie
Ulf Bergström, SLU, Švédsko
Fiona Tomas, IMEDEA, CSIC, Španělsko
Enrique Macpherson, CSIC, Španělsko
Ricardo Barea, The Wyld Foundation, USA
Alexandros Frantzis, Pelagos Cetacean Research Institute, Řecko
Fabio Favoretto, Scripps Institution of Oceanography, Itálie
Emma Cebrian Pujol, Centre d’Estudis Avançats de Blanes CSIC, Španělsko
Paolo Guidetti, Janovské mořské centrum, Stazione Zoologica Anton Dohrn, Itálie
Jorge Cortés-Núñez, Kostarická univerzita, Kostarika
Forest Rohwer, San Diego State University, USA
Stuart Sandin, Scripps Institution of Oceanography, UC San Diego, USA
Mykyta Osadchyi, Univerzita Marie Curie-Skłodowské, Polsko
Juan Mayorga, National Geographic Pristine Seas, Kolumbie
Christos Mammides, oddělení ochrany přírody, Frederick University, Kypr
Valentina Platzgummer, Centro para la Biodiversidad Marina y la Conservación, Mexiko
Gorka Sancho, College of Charleston, USA
Erica Carone, Universidad Autónoma de Baja California Sur, Mexiko
Lance Morgan, Marine Conservation Institute, USA
Peter Jones, profesor environmentálního řízení, UCL, Velká Británie
Frédéric Le Manach, BLOOM, Francie
Carlo Cattano, Stazione Zoologica Anton Dohrn, Itálie
Sabin Liulea, Universidad de La Laguna, Španělsko
Purificació Canals, MedPAN, Španělsko
Timothy Clark, Deakin University, Austrálie
Owen Day, CLEAR Caribbean, Spojené království
Jesús E Argente Garcia, Universidad de Murcia, Španělsko
Blanca Soro Mateo, Universidad de Murcia, Španělsko
Samantha Deane, Kelp Forest Foundation, Nizozemsko
Arturo Lucas Forcadell, Universitat Autónoma de Barcelona, Španělsko
Gustavo Hernández Arteaga, Universidad de Murcia, Španělsko
Andrew Rosenberg, University of New Hampshire, USA
Jaume Piera, Ústav mořských věd (ICM-CSIC), Španělsko
Josep Ramon Fuentes i Gasó, Universitat Rovira i Virgili, Španělsko
Santiago Álvarez, Universidad de Murcia, Španělsko
Joaquim Garrabou, Institut de Ciències del Mar ICM-CSIC, Španělsko
Juan Diego Lòpez Giraldo, VITA XXI SLP, Španělsko
Philippe Cury, IRD, Francie
Didier Gascuel, Institut Agro, Francie
Sara Labrousse, CNRS, Francie
Patrice Bretel, CNRS – LOCEAN UMR 7159, Francie
Delphine Dissard, IRD, Francie
Luisa Mangialajo, Université Côte d’Azur, Francie
Francesco Ferretti, Virginia Tech, USA
Laura Giuliano, CIESM – Středomořská komise, Monako (centrála CIESM)
Sakina-Dorothée Ayata, Sorbonnská univerzita, Francie
Jean-Francois Julien, Museum National d’Histoire Naturelle, Francie
Julie Deshayes, CNRS, Francie
Nadine Steiger, LOCEAN, Francie
Renaud Person, IRD, Francie
Josyane Ronchail, LOCEAN – IPSL, Francie
Matthieu Carré, CNRS/Laboratoire d’Océanographie et du Climat (LOCEAN), Francie
Yves Bas, Museum National d’Histoire Naturelle, Francie
Héloïse Caraty, Sorbonnská univerzita, Francie
Antoine-Alexis Nasser, INRIA/LOCEAN, Francie
Robin Rolland, Sorbonnská univerzita, Francie
Ludovic Crochard, Museum National d’Histoire Naturelle, Francie
Julia de la Cruz, Science for Change, Španělsko
Aurélien Gabriel Cohen, LADYSS, Université Paris Cité, Francie
Arno Gendre, Université Claude Bernard Lyon 1, Francie
Maya Janvier, LOCEAN-IPSL, Francie
Inès Mangolte, LOCEAN-IPSL, Francie
Alice Soccodato, EMBRC – Evropské středisko mořských biologických zdrojů, Francie
Claire Waelbroeck, CNRS, Francie
Ignasi Ferrer, Seastainable Ventures, Španělsko
Francis Codron, Sorbonnská univerzita, Francie
Kate Allcock, US EPA, USA
Juanita Zorrilla Pujana, SUBMON, Španělsko
Fanny Guillet, CNRS, Francie
Denis Trystram, Univerzita Grenoble Alpes, Francie
Christophe Cérin, Univerzita Sorbonne Paris Nord, Francie
Margaux Perhirin, LOCEAN-IPSL-SU, Francie
Antonio Di Franco, Stazione Zoologica Anton Dohrn, Sicily Marine Center, Itálie
Véronique Pierron-Bohnes, IPCMS Strasbourg, Francie
Charlotte Roemer, Museum National d’Histoire Naturelle, Francie
Guillaume Mandil, Univerzita Grenoble Alpes, Francie
Caroline Rossi, Univerzita Grenoble Alpes, Francie
Anne Delaballe, UGA, Francie
Quentin Desvaux, Univerzita Grenoble Alpes, Francie
Jean-Baptiste Durand, AMAP CIRAD, Francie
Jean-Luc Schwartz, CNRS, Francie
Myriam Khalfallah, UBC, Kanada/Tunisko
Dan Laffoley, IUCN, Velká Británie
Brett Jesmer, Virginia Tech, USA
Romain Couillet, Univerzita Grenoble-Alpes, Francie
Bruno Bachelier, CIRAD, Francie
Jess Jones, Virginia Tech, USA
Didier Babin, CIRAD, Francie
Matthias Noël, LOCEAN, Francie
Nicolas Gast, Univ. Grenoble Alpes, Inria, Francie
Geraldine Sarret, CNRS, ISTerre, Francie
Léonard Barthelemy, LOCEAN-IPSL, Francie
Davide Di Cioccio, EMBRC-ERIC, Francie
J. Leighton Reid, Virginia Polytechnic Institute and State University, USA
Harold Levrel, AgroParisTech – Université Paris-Saclay, Francie
Isabelle Krzywkowski, Université Grenoble Alpes, Francie
Donald Linzey, Virginia Tech, USA
Adrien Fabre, CNRS, Francie
Arnaud Legrand, CNRS, Francie
Anne-Laure Amilhat Szary, Université Grenoble Alpes, Francie
Teresa Madurell, Ústav mořských věd (ICM-CSIC), Španělsko
Harun Guclusoy, DEU Institute of Marine Sciences and Tech, Turecko
Ponç Feliu, Parc Natural de Cap de Creus, Španělsko
Philippe CINQUIN, Univ. Grenoble Alpes, Francie
Robert D. Ballard, University of Rhode Island, USA
Martijn ten Hoopen, CIRAD, Francie
Paul E. Hargraves, oceánografie/ University of Rhode Island, USA
John P. Walsh, University of Rhode Island, USA
Rainer Lohmann, University of Rhode Island, USA
Phanor Montoya-Maya, Nadace pro obnovu korálů, USA
Matt Wei, University of Rhode Island, USA
Vania Marangozova, UGA, Francie
Sarah Frias-Torres, výzkumná spolupracovnice, Smithsonian Marine Station, USA
Claudio Campagna, The Language of Conservation Project, Argentina
Cedric Abele, Stockholmská univerzita, Švédsko
Luc T. Miaz, Stockholmská univerzita, Švédsko
Sophie Steigerwald, ACES-SU, Švédsko
Sean Clarke, Stockholmská univerzita, Švédsko
Diana Kättström, doktorandka/oddělení environmentálních věd/Stockholmská univerzita, Švédsko
Marlene Ågerstrand, Stockholmská univerzita, Švédsko
Bernat Garrigos i Castro, Fundació Alive, Španělsko
Joan O. Grimalt, IDAEA-CSIC, Španělsko
Christina Rudén, Katedra environmentálních věd, Stockholmská univerzita, Švédsko
Henrique Pereira, iDiv/University of Halle-Wittenberg, Německo
Claude Frankignoul, Sorbonne Université, Francie
Voula Alexiadou, Pelagos Cetacean Research Institute, Řecko
Prasanaki Stavroula, Egejská univerzita, Řecko
Kalliopi Gkikpoulou, University of St Andrews, Spojené království
Alexandros Tsalapatis, Egejská univerzita, Řecko
Savvas Chatzinilolaou, Blutopia Marine Park Ike, Řecko
Lida Kypriotou, Švýcarská kytovčí společnost, Švýcarsko
François Simard, IUCN/WCPA, Francie
Louis Closson, UGA, Francie
Matthieu Verlynde, AgroParisTech, Université Paris-Saclay, Francie
Sophie Molia, CIRAD, Francie
Antoine Leblois, INRAE, Francie
Daniel Mateos Molina, Universidad de Murcia, Španělsko
Anastasios Baltadakis, LAMAR S.A, Řecko
Flora Borchert, Stockholmská univerzita, Švédsko
Christine Le Roux, CIRAD, Francie
Stephen Crooks, Silvestrum Climate Associates, Nizozemsko
Agnès Labrousse, Sciences Po Lyon – Triangle, Francie
Romain Troublé, Tara Ocean Foundation, Francie
Catherine Boemare, EHESS, Francie
Zinovia Erga, Oceanides imbre, Řecko
Alessandra Pome, UNEP, Francie
Riana Lynn, Journey Foods; Veletrh vědy pro dospělé; Světové ekonomické fórum, USA
Naomi Sheehan, Climate Communicators Ltd., Irsko
Juan Roos, Digital Earth Solutions, Španělsko
Josefin Engelhardt, Stockholmská univerzita, Švédsko
Fenix Garcia Tigreros, University of Rhode Island, USA
Silvia Oliva, Centro Oceanográfico de Canarias, COC-IEO-CSIC, Kanárské ostrovy, Španělsko

---

reklama

---