Vědecké společnosti: Stanovisko k devastaci řeky Olše na Jablunkovsku v listopadu 2024
25.2.2025
Obr. 1 Vybagrovaný úsek Olše, říční kilometr 69,6 (49.55763N, 18.81558E).
Zdroj | Česká botanická společnost
V daném úseku došlo jednoznačně k poškození předmětu ochrany evropsky významné lokality CZ0813516 Olše, evropsky významných stanovišť 3220 — Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů, 3240 — Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) a stanovišť evropsky významných a zvláště chráněných druhů mihule potoční (Lampetra planeri) a vydra říční (Lutra lutra). Zcela destruována byla i stanoviště dalších zvláště chráněných druhů střevle potoční (Phoxinus phoxinus), vranky pruhoploutvé (Cottus poecilopus) a třtiny pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites; viz obrázek 2). Takto degradované prostředí je nevhodné také pro kriticky ohroženého morčáka velkého (Mergus merganser) a silně ohroženého pisíka obecného (Actitis hypoleucos). Samovolný návrat do přirozenějšího stavu je přitom vzhledem k rozsahu poškození nereálný, protože zásah negativně ovlivnil dynamiku toku, která nevyhnutelně povede k dalšímu zahlubování koryta a degradaci přírodních biotopů řeky a pobřeží. Již nyní zde lze pozorovat efekt tzv. hladové vody a iniciaci velmi rizikového procesu hloubkové eroze koryta.
Obr. 2 Lokalizace porostů zvláště chráněného druhu třtiny pobřežní v roce 2024 v úseku před vybagrováním (data NDOP, AOPK ČR)
Zdroj | Česká botanická společnost
Účelem popsaného destruktivního zásahu je podle veřejných vyjádření státního podniku Povodí Odry údržba koryta řeky Olše přírodě blízkým způsobem, ke kterému má povolení příslušným orgánem státní správy. Kromě toho, že se daný zásah nedá v žádném případě považovat za přírodě blízký, se příslušná rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje nevztahují na poškozený úsek řeky. Naopak zásah je jednoznačně v rozporu s evropskou i národní legislativou. Nic na tom nemění ani nařízení hejtmana Moravskoslezského kraje č. 7/2024 ze 17. září 2024 o bezodkladném provádění opatření za účelem zmírnění nebo odvracení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, protože v dané oblasti v září 2024 nedošlo k vybřežení řeky z koryta ani k ohrožení lidí nebo majetku. Navíc popsaným zásahem nedošlo ke zvýšení kapacity koryta, protože odtěžený substrát zůstal na valech přímo v korytě. Naopak místo zpomalení odtoku vody z krajiny došlo k jeho zrychlení, což ještě zvyšuje riziko přívalových povodní v blízké budoucnosti.
Kromě destruktivního zásahu na popsaném úseku začal ve stejném období státní podnik Povodí Odry realizovat dlouho plánovanou údržbu štěrkových lavic na jiných úsecích řeky Olše (záměr „Olše – Jablunkov, Písek, km 66.445 – 68.270, údržba štěrkových lavic“). I když je na tento záměr zpracován odborný podklad a byla vydána příslušná souhlasná rozhodnutí, jeho přínos pro zlepšení stavu biotopů štěrkových náplavů je v mnoha ohledech diskutabilní. Kromě žádoucí likvidace náletových dřevin a starých hlinitých náplavů totiž dochází i k odvozu štěrkových sedimentů z lokalit (obrázek 3), což narušuje přírodní dynamiku říčních sedimentů. To je na pováženou v 21. století, kdy převažujícím přístupem k obnově říčních ekosystémů v Evropě je podpora přirozených procesů a samovolné obnovy přírodních biotopů. Tomu odpovídá i nedávno schválené nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024, známé jako nařízení o obnově přírody.
Obrázek 3. Říční lavice č. 9, realizace dlouhodobě plánované údržby štěrkové lavice dle schválené metodiky.
Zdroj | Česká botanická společnost
Jako signatáři tohoto stanoviska požadujeme zastavení likvidace cenných biotopů řeky Olše a jejich společenstev a důsledné prošetření příčin a odpovědností, jak mohlo k popsanému jednání státní organizace vůbec dojít. Požadujeme revizi zastaralých přístupů k údržbě štěrkonosných toků a otevření diskuse k aplikaci moderních metod v managementu říčních ekosystémů, které odpovídají vědeckým poznatkům a společenským požadavkům 21. století. Požadujeme také bezodkladnou nápravu zdevastovaného úseku řeky Olše a obnovení přírodních stanovišť s ohledem na ochranu evropsky významné lokality a jejich ohrožených druhů.
Česká limnologická společnost – RNDr. Veronika Sacherová, Ph.D., předsedkyně
Česká botanická společnost – prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D., předseda
Česká společnost ornitologická – Zdeněk Vermouzek, ředitel
Slezská ornitologická společnost, pobočka České společnosti ornitologické v Ostravě – RNDr. Mgr. Patrik Molitor, předseda
Česká společnost ornitologická, Jihomoravská pobočka – Mgr. Jan Sychra, Ph.D., předseda
ČSOP Carpathia, Horní Lomná – Ing. Jitka Szkanderová, předsedkyně
ČSOP Cieszynianka, Petrovice u Karviné – Mgr. Michal Reczek, předseda
Zachovejme Poolší, z.s.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Vítězem motýlí půlhodinky se stal okáč luční. Lidé se mohou do počítání motýlů zapojit i letos
Revitalizace Žebětínského rybníka v Brně přispěje k druhové biodiverzitě
Nečekaní spojenci: Solární panely mohou přispět k větší biodiverzitě zelených střechOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (77)
AL
Alena Lyskova
25.2.2025 15:02Mám už něký ten pátek za sebou, pocházím z lokality Jablunkovsko přesněji z Písku je to obec mezi Bukovcem a Jablunkovem. Co si pamatuji tak se za mých mladých let koryto Olše bagrovalo každých pár let. Fauna a flora se nikdy neztratila. Příroda se o to vždy postarala a hlavně nebyly záplavy. Olše se vylila ze svého koryta jen jednou a to už je strašně dávno. Poděkování patří zaměstnancům povodí Odry. Zase si nějaký chytrák chce přihřát svojí polivčičku. Opravdu se zamyslete nad sebou drazí ochránci přírody. Připadá mi, že nemáte nic užitečnějšího na práci. Je zajímavé, že když se bagrovalo koryto Lomňanky to je kousek vedle cca 20 km. Tak z toho takový povyk nebyl.
Odpovědět
JB
Jindřiška Bojková
27.2.2025 17:28 Reaguje na Alena LyskovaVážená paní Lysková, já jsem hlavní autorkou textu výše a jsem z Mostů u Jablunkova. Celou oblast velmi dobře znám a na rozdíl od všech zde diskutujících jsem prostudovala všechny odborné podklady k tématu. Proto to stanovisko.
Nemáte pravdu v tom, že se fauna a flora neztratila - to může říct jen neodborník, který vlastně ani neví, co je ta fauna a flora. Ano, za minulého režimu se všechno brutálně bagrovalo a proto je ta řeka tak poničená. To, že na to vzpomínáte s láskou, je čistý vzpomínkový optimismus. Tak třeba pro osvěžení paměti: v úseku bagrování byl kdysi dozadu do luk široký meandr (místo na něj je tam stále) a do něj od nepaměti místní naváželi bordel. Časem byl v rámci regulace řeky zavezen a koryto se napřímilo a neustálým opakovaným bagrováním zahloubilo. A proč se ozýváme na Olši a ne třeba na Lomnou? Protože Olše je Evropsky významná lokalita, chráněná evropskou i národní legislativou. Předmětem ochrany jsou štěrkové lavice (ano ty vybagrované). K tomu je potřeba mít trochu znalosti, jak ta legislativa funguje. A poslední věc: sama dobře víte, že v daném místě povodně nebyly. Jen tekly vyšší průtoky. Ale zdaleka ne povodňové, jako níž po proudu.
Odpovědět
Nemáte pravdu v tom, že se fauna a flora neztratila - to může říct jen neodborník, který vlastně ani neví, co je ta fauna a flora. Ano, za minulého režimu se všechno brutálně bagrovalo a proto je ta řeka tak poničená. To, že na to vzpomínáte s láskou, je čistý vzpomínkový optimismus. Tak třeba pro osvěžení paměti: v úseku bagrování byl kdysi dozadu do luk široký meandr (místo na něj je tam stále) a do něj od nepaměti místní naváželi bordel. Časem byl v rámci regulace řeky zavezen a koryto se napřímilo a neustálým opakovaným bagrováním zahloubilo. A proč se ozýváme na Olši a ne třeba na Lomnou? Protože Olše je Evropsky významná lokalita, chráněná evropskou i národní legislativou. Předmětem ochrany jsou štěrkové lavice (ano ty vybagrované). K tomu je potřeba mít trochu znalosti, jak ta legislativa funguje. A poslední věc: sama dobře víte, že v daném místě povodně nebyly. Jen tekly vyšší průtoky. Ale zdaleka ne povodňové, jako níž po proudu.
AL
Alena Lyskova
27.2.2025 20:29 Reaguje na Jindřiška BojkováVážená paní, místní tam žáden bordel nevozili. Nějaký chytrák tam navezl nespočet pneumatik (stovky)a když se místní začali bouřit a žádali odvoz toho svinstva tak to en chytrák zapálil.
Já jsem také z Mostů u Jablunkova a na ty Vaše významné lokality jsem alergická jen buzerujete lidi a tunelujete státní rozpočet.
Odpovědět
Já jsem také z Mostů u Jablunkova a na ty Vaše významné lokality jsem alergická jen buzerujete lidi a tunelujete státní rozpočet.
JN
Jiří Nebřenský
27.2.2025 22:35 Reaguje na Alena LyskovaStátní rozpočet tuneluje ten, kdo takto hlava nehlava bagruje. Bagrování koryt a zpevňování břehů ve volné krajině vytváří z řeky tobogán: zrychluje průtok a tedy zhoršuje případné povodně po proudu směrem dolů. Přirozené koryto má být mělké široké s možností co největšího rozlivu do šířky. Bagrovací a zpevňovací způsob úpravy koryta může mít smysl jen v místech průtoků zástavbou nebo poblíž infrastrukturních staveb.
Radši ať stát platí tomuto podniku výpalné za to že nebudou nic dělat než aby zhoršovali povodňové situace tímto bagrováním v místech kde by přirozené koryto proti povodním dokonce pomáhalo.
Odpovědět
Radši ať stát platí tomuto podniku výpalné za to že nebudou nic dělat než aby zhoršovali povodňové situace tímto bagrováním v místech kde by přirozené koryto proti povodním dokonce pomáhalo.
MK
JO
Jarka O.
28.2.2025 06:38 Reaguje na Alena LyskovaP. Lysková, souhlasím s Vámi. Proti hořícím skládkám pneumatik, cizímu zeleému odpadu, devastaci pole, luk, nivy a řeky u Lutyně, protože tato devastace firmu vyjde levněji nez úprava brownfieldu, se ti lidé nikdy neozvou, ale za mírnou úpravu řečiště blízko silnice a na mapce to vypadá, že i lávky!, jsou schopní taht podnik, který se stará o řeky, po soudech. Připadá mi ta ochrana autistická.
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
28.2.2025 09:46 Reaguje na Jarka O.To jsou vlastně politování hodní lidé, nic nedělají a ještě berou chuť do práce lidem, kteří to ještě nevzdali. Ten kdo nemá sílu s nimi bojovat to raději vzdá a žije na hranici bídy ze sociálních dávek.
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.2.2025 17:04 Reaguje na Alena LyskovaBohužel se ochrana zvrtla do úřední buzerace. Z obou stran je pak asi nechuť komunikovat a ekospolky, NGO na tom mají dílem vinu, si myslím.
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
1.3.2025 13:13 Reaguje na Jarka O.Dlouho se nikdo neozýval, protože to bere sílu a lidé mají i jiné důležitější starosti. Ale pokud pohár přeteče tak si řeknete dost. Někdo musí vzdotovat a ukazovat na ty zvěrstva co aktivisti páchájí ve jménu domělého dobra. Já si to mohu dovolit, protože nejsem na nikom závislá, děti mám dospělé a samostatné. Klidně to berte jako aktivizmus zdravého rozumu. Né však pro každého.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.2.2025 18:05Ponechat v kulturní krajině s okolní zástavbou řeku po povodních bez
zásahu a údržby koryta si dobrý hospodář nedovolí, aby nebyl trestán za
nečinnost. Nečinnost so mohou dovolit prosazovat lidé bez zodpovědnosti
za životy a majetky obyvatel. Osobní zodpovědnost je jediným oprávněním
do něčeho mluvit a zasahovat a pokud ji někdo nemá, tak si klidně přeje
zanesené koryto řeky, která hrozí vylitím z břehů a škodami na majetku
lidí, státu a ohrožuje životy. Jsou ochotná tuto zodpovědnost petenti
převzít a z vlastní kapsy případné škody uhradit? Ne? Tak ať mlčí !
Odpovědět
zásahu a údržby koryta si dobrý hospodář nedovolí, aby nebyl trestán za
nečinnost. Nečinnost so mohou dovolit prosazovat lidé bez zodpovědnosti
za životy a majetky obyvatel. Osobní zodpovědnost je jediným oprávněním
do něčeho mluvit a zasahovat a pokud ji někdo nemá, tak si klidně přeje
zanesené koryto řeky, která hrozí vylitím z břehů a škodami na majetku
lidí, státu a ohrožuje životy. Jsou ochotná tuto zodpovědnost petenti
převzít a z vlastní kapsy případné škody uhradit? Ne? Tak ať mlčí !
BM
Břetislav Machaček
25.2.2025 18:12 Reaguje na Břetislav MachačekDodám, že za rok, či dva bude kamení prorostlé zelení a vrátí se
i ti živočichové, pokud je nesežerou chráněnci ornitologů a těch
ostatních ochranářů. Plytká řeka plná mělčin je rájem volavek,
morčáků a taky vyder a kormoránů. V hluboké vodě tak úspěšní
nejsou a to asi vadí ochráncům predátorů, aby mohli sežrat to,
co tam rybáři po povodních vysadili, aby nezůstala řeka mrtvá.
Odpovědět
i ti živočichové, pokud je nesežerou chráněnci ornitologů a těch
ostatních ochranářů. Plytká řeka plná mělčin je rájem volavek,
morčáků a taky vyder a kormoránů. V hluboké vodě tak úspěšní
nejsou a to asi vadí ochráncům predátorů, aby mohli sežrat to,
co tam rybáři po povodních vysadili, aby nezůstala řeka mrtvá.
JN
Jiří Nebřenský
28.2.2025 14:28 Reaguje na Břetislav MachačekTo co popisujete, není jednoznačné. Vysvětlím: Z přehledné zahloubené řeky se také docela dobře loví kdežto plytká široká řeká s mnoha překážkami poskytuje pro vodní obyvatelé mnoho úkrytů před predátory.
Samozřejmě že vodohospodáři mají rozumným nenákladným způsobem upravovat tok řeky, ale tak aby tím docílili rovnováhy. Princip jsem vám poslal v jiném vlákně - ve stručnosti: překážky odklízet tam kde chci hluboké koryto a neodklízet tam kde ho chci mělké a široké.
Tedy nikoliv obrovské zemní práce, na které musí stát vynaložit spoustu peněz a které způsobují mnoho škodlivých vedlejších dopadů, na jejich řešení je opět nutno vytáhnout peníze ze státního rozpočtu. Navíc pak kvůli tomuto budování nezbudou peníze nebo čas na vybudování skutečně smysluplných ochranných opatření. Každou další povodeň řeka využívá k tomu aby si vytvořila přirozené koryto: tedy poničí regulace i tam kde byly zbytečné a vodohospodáři mohou žádat od státu další peníze na jejich opětovnou opravu.
Zajisté tímto řádným hospodařením ubude vodohospodářům práce a hrozí zeštíhlování. Jenže toto jsou státní podniky a jejich účelem nemá být vytáhnout ze státu co nejvíce peněz.
Odpovědět
Samozřejmě že vodohospodáři mají rozumným nenákladným způsobem upravovat tok řeky, ale tak aby tím docílili rovnováhy. Princip jsem vám poslal v jiném vlákně - ve stručnosti: překážky odklízet tam kde chci hluboké koryto a neodklízet tam kde ho chci mělké a široké.
Tedy nikoliv obrovské zemní práce, na které musí stát vynaložit spoustu peněz a které způsobují mnoho škodlivých vedlejších dopadů, na jejich řešení je opět nutno vytáhnout peníze ze státního rozpočtu. Navíc pak kvůli tomuto budování nezbudou peníze nebo čas na vybudování skutečně smysluplných ochranných opatření. Každou další povodeň řeka využívá k tomu aby si vytvořila přirozené koryto: tedy poničí regulace i tam kde byly zbytečné a vodohospodáři mohou žádat od státu další peníze na jejich opětovnou opravu.
Zajisté tímto řádným hospodařením ubude vodohospodářům práce a hrozí zeštíhlování. Jenže toto jsou státní podniky a jejich účelem nemá být vytáhnout ze státu co nejvíce peněz.
OT
Ondřej T.
25.2.2025 18:13 Reaguje na Břetislav MachačekŠirší, hlubší a "zkanalizované" koryto přivede více vody a rychleji do níže položených oblastí, tedy je z hlediska ochrany před povodněmi horší, než málo kapacitní a meandrující koryto...
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
25.2.2025 19:38 Reaguje na Ondřej T.Na celé řece je třeba udržovat průtok, tam kde to je možné je třeba dělat malá vodní díla kde se v případě povodní voda
přidrží ale to je třeba používat hlavu a nemyslet jen na dva měsíce dopředu. Byrokracie je tak nenažrana a ochránci přírody tak sfanatízovaní že jakýkoli pokus o posun je dopředu jasný. Oni v tom vidí jen možnost se zviditelnit. Jen se podívejte na tituly před a za jménem. Kolik to jejich studium stát stálo a jaký je přínos pro společnost. Velké kulové!!!
Odpovědět
přidrží ale to je třeba používat hlavu a nemyslet jen na dva měsíce dopředu. Byrokracie je tak nenažrana a ochránci přírody tak sfanatízovaní že jakýkoli pokus o posun je dopředu jasný. Oni v tom vidí jen možnost se zviditelnit. Jen se podívejte na tituly před a za jménem. Kolik to jejich studium stát stálo a jaký je přínos pro společnost. Velké kulové!!!
Karel Zvářal
25.2.2025 19:46 Reaguje na Alena Lyskova1*, zejména za ta poslední dvě slova.
"S ničím nehýbejté, nyc se vám nestané!"
Odpovědět
"S ničím nehýbejté, nyc se vám nestané!"
BM
Břetislav Machaček
26.2.2025 10:13 Reaguje na Alena LyskovaV Čechách je mánií ohánět se tituly nyní i často koupenými a podvodně získanými. Moudrý člověk se
nepotřebuje ohánět tituly a ani to nedělá, ale
idiot si ho dá i na zvonek a poštovní schránku.
Rád se koukám na staré české filmy, kde byly i
tituly bez vzdělání, jako paní doktorová, pan
továrník, paní vrchní oficiálová atd. Prostě
stačilo někým být a nebo být s někým spřízněn
a už měl dotyčný větší vážnost, než ševcová
a nebo selka s jednou krávou a hektarem pole.
Dodávat si vážnost výčtem titulů je česká
specialita od doby 1. republiky a přetrvává
dodnes. Mnohdy jsou to navíc tituly ze studií
nemajících nic společného s daným oborem,
ale k dosažení větší "vážnosti" petentů jsou
dobré. Musejí přece lůzu ohromit vzděláním!
Jak píšete, tak k vysedávání na funkcionářských
židlích bývá vzdělání zbytečné, protože totéž
zvládne byrokrat se střední školou a od těch
otitulovaných bych čekal výzkum, vynalézaní
a jiné činnosti směřující k pokroku. Někteří
ihned po získání titulu usedli do kanceláře
na vedoucí funkci. Nad sebe na zeď zavěsili
zarámovaný diplom a od té doby spí a spí jako
ten zámek šípkový a čekají na penzi. Zcela
promarněné peníze a studium, které skončilo
nasazením klotových rukávů a boucháním razítek.
Měl jsem v minulosti jako spolupracovníka
mladého ing. Pominu, že praxi teprve získá,
ale nakonec se lépe hodil jako pečlivý šéf
mající v cajku administrativu na kterou jsme
my ostatní kvůli práci neměli čas. Tu on nejen
neuměl, ale ani dělat nechtěl a tak je stále
pouze pečlivým vedoucím ohánějícím se diplomem.
Odpovědět
nepotřebuje ohánět tituly a ani to nedělá, ale
idiot si ho dá i na zvonek a poštovní schránku.
Rád se koukám na staré české filmy, kde byly i
tituly bez vzdělání, jako paní doktorová, pan
továrník, paní vrchní oficiálová atd. Prostě
stačilo někým být a nebo být s někým spřízněn
a už měl dotyčný větší vážnost, než ševcová
a nebo selka s jednou krávou a hektarem pole.
Dodávat si vážnost výčtem titulů je česká
specialita od doby 1. republiky a přetrvává
dodnes. Mnohdy jsou to navíc tituly ze studií
nemajících nic společného s daným oborem,
ale k dosažení větší "vážnosti" petentů jsou
dobré. Musejí přece lůzu ohromit vzděláním!
Jak píšete, tak k vysedávání na funkcionářských
židlích bývá vzdělání zbytečné, protože totéž
zvládne byrokrat se střední školou a od těch
otitulovaných bych čekal výzkum, vynalézaní
a jiné činnosti směřující k pokroku. Někteří
ihned po získání titulu usedli do kanceláře
na vedoucí funkci. Nad sebe na zeď zavěsili
zarámovaný diplom a od té doby spí a spí jako
ten zámek šípkový a čekají na penzi. Zcela
promarněné peníze a studium, které skončilo
nasazením klotových rukávů a boucháním razítek.
Měl jsem v minulosti jako spolupracovníka
mladého ing. Pominu, že praxi teprve získá,
ale nakonec se lépe hodil jako pečlivý šéf
mající v cajku administrativu na kterou jsme
my ostatní kvůli práci neměli čas. Tu on nejen
neuměl, ale ani dělat nechtěl a tak je stále
pouze pečlivým vedoucím ohánějícím se diplomem.
JP
Jaroslav Pokorný
26.2.2025 12:08 Reaguje na Břetislav MachačekDodávat si vážnost výčtem titulů je česká
specialita od doby 1. republiky .........
Mýlíte se, již od dob císaře pána. Znám takové tituly, třebas z pomníků: XY, řídící učitel ve výslužbě. XZ, vdova po řídícím učiteli ve výslužbě. Paní továrníková, paní vrchní radová, a pod.
Problémem je, že i v současné době na mnoho prac. míst nutně potřebujete titul. Mnohde a mnohdy jakýkoliv. Titul,který by měl prezentovat určité vzdělání, určité znalosti a schopnosti. Asi jste nepracoval jako úředník, jinak byste věděl, jak je důležité mít papíry v cajku, když vám přijde kontrola. A jak je důležité napsat správně podání, jímž chcete přesvědčit nadřízené úřady o správnosti svého názoru, nebo se obhájit před stížností. A takový pečlivý vedoucí může své podřízené obhájit. I zde se opakovaně píše o byrokracii, o neschopnosti rychle a účinně vyřídit nějaký problém. To je zhusta způsobeno právě nekvalitními úředníky, kteří svůj obor neznají a nechtějí si pálit prsty.
Odpovědět
specialita od doby 1. republiky .........
Mýlíte se, již od dob císaře pána. Znám takové tituly, třebas z pomníků: XY, řídící učitel ve výslužbě. XZ, vdova po řídícím učiteli ve výslužbě. Paní továrníková, paní vrchní radová, a pod.
Problémem je, že i v současné době na mnoho prac. míst nutně potřebujete titul. Mnohde a mnohdy jakýkoliv. Titul,který by měl prezentovat určité vzdělání, určité znalosti a schopnosti. Asi jste nepracoval jako úředník, jinak byste věděl, jak je důležité mít papíry v cajku, když vám přijde kontrola. A jak je důležité napsat správně podání, jímž chcete přesvědčit nadřízené úřady o správnosti svého názoru, nebo se obhájit před stížností. A takový pečlivý vedoucí může své podřízené obhájit. I zde se opakovaně píše o byrokracii, o neschopnosti rychle a účinně vyřídit nějaký problém. To je zhusta způsobeno právě nekvalitními úředníky, kteří svůj obor neznají a nechtějí si pálit prsty.
AL
Alena Lyskova
26.2.2025 15:59 Reaguje na Jaroslav PokornýVážený pane, mám sice maturitu ale nemyslím si, že nejsem schopna obhájit si svoji práci. Pracovala jsem jako úředník dlouhá léta a věřte nebo né, čím vyžší vzdělání tím více neschopný zaměstnanec. Vysokoškoláci nepoužívají vlastní rozum, mají měco zpaměti nabiflováno a konec, přes to nejede vlak. Každá situace je jedinečná je třeba zvážit maximum možnosti a vybrat tu správnou. To vysokoškoláci neumí. Vážím si lékařů, a vědců, ktéří jsou přínosem pro společnost ale vyžírkové za které stejně makají maturanti ne zřídka vyučenci mě vytáčí. Na závěr se s Váma podělím o jednu zkutečnost. Přišli na kontrolu dva ing. po škole. Zákony uměli zpaměti. Všechno bylo špatně. Dobrá, řekla jsem, dělám to špatně, tak mi prosím řekněte jak to mám dělat správně. To už jsem se ale nedozvěděla.
Poradit mi nesmí, protože by mě zvýhodnili a to je protizákonné.
No není to dobrá výmluva (ptákovina že?).
Odpovědět
Poradit mi nesmí, protože by mě zvýhodnili a to je protizákonné.
No není to dobrá výmluva (ptákovina že?).
EB
Emil Bernardy
26.2.2025 18:10 Reaguje na Alena LyskovaPaní Aleno.Lékaři mají VŚ a museli a musejí také biflovat.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.2.2025 18:19 Reaguje na Emil BernardyJinak v tom popisu má ale pravdu, něco podobného jsem též nedávno absolvoval. Život není o jedné větičce...
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
27.2.2025 20:36 Reaguje na Emil BernardyNo právě lékaři pomáhají lidem jdete za nim když ho potřebujete neleze Vám domu když ho nezavoláte ale co takový ochránce přírody leze Vám na Váš pozemek a dělá, že mu to patří, omezuje moje práva.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
26.2.2025 20:35 Reaguje na Alena LyskovaVážená paní, já s vámi v celku souhlasím. Vzpomněl bych Jana Baťu, který v jedné knize píše, že když k němu přijde 100 inženýrů žádat o práci, tak že je pošle do třídírny kůží. Protože kdo chce dělat boty, musí především rozumět kůžím. 70% že jich okamžitě odejde. Ze zbývajících do půl roku odejde dalších 23%. A z těch zbylých 7, kteří vydrží, se stanou vynikající ševci.
Obdobně popsal ing. strojaře, hlásícího se o práci. Dal mu za úkol nakreslit schéma dílny. A ten ing. že nakreslil transmisi, protože si nevšiml, že u nich mají všechny stroje samostatné elektromotory. A zakreslil, jak stroje přišroubovat k dřevěné podlaze, protože si nevšiml, že všude jsou podlahy betonové.
A také vysvětlil, proč odebírá stroje od jedné firmy. Když prý jakýsi stroj reklamovali, že špatně funguje, přijel pán v obleku, v kravatě, se zlatými knoflíky v manžetách, s elegantním kufříkem. Vyslechl problém, vyndal knoflíky, z kufříku vytáhl montérky, převlékl se, vlezl pod stroj a nevylezl, dokud stroj nešlapal jako hodinky. Baťa ocenil, že ta firma má skutečně odborníky.
Já, než jsem se stal úředníkem, jsem vystudoval zemědělství a v něm pracoval a laicky se zabýval ochranou přírody. A s tím souviselo i získávání poznatků z přírodních věd. Když jsem nakonec začal pracovat jako úředník a nějakou dobu i vedoucí odboru ŽP Městského úřadu, měl jsem - pochlubím se - dost rozsáhlé vědomosti. Byl jsem schopen oponovat občanům i podnikatelům, kteří prosazovali svoje individuální zájmy. To jsem jim nevyčítal, ale zastával jsem stanovisko, že já mám obhajovat zájmy celého města i toho ŽP. Ale, jak jsem napsal, setkával jsem se s úředníky, kteří sice měli tu požadovanou maturitu, ale většinou všeobecnou a o oboru, o který se starali, věděli zhusta jen to, co si přečetli v zákonech. A pak je v praxi - musím to tak napsat - tupě uplatňovali. A o práci a o širších souvislostech nepřemýšleli.
A teď si vezměte, že máme 80 vysokých škol, kde se učí spousta "odborností", které s běžným životem nemají nic společného.
Vezmu příklad z rodiny. Praneteř studovala VŠ cestovního ruchu. A já se ptám - Terko, co tam vlastně studujete? "No, jazyky, management cestovního ruchu, a tak!" Když úspěšně dostudovala, začala pracovat jako recepční v hotelu, kde se jí ty jazyky jistě hodily.
Jen pro zajímavost, za socialismu se cestovní ruch studoval na střední hotelové škole.
Odpovědět
Obdobně popsal ing. strojaře, hlásícího se o práci. Dal mu za úkol nakreslit schéma dílny. A ten ing. že nakreslil transmisi, protože si nevšiml, že u nich mají všechny stroje samostatné elektromotory. A zakreslil, jak stroje přišroubovat k dřevěné podlaze, protože si nevšiml, že všude jsou podlahy betonové.
A také vysvětlil, proč odebírá stroje od jedné firmy. Když prý jakýsi stroj reklamovali, že špatně funguje, přijel pán v obleku, v kravatě, se zlatými knoflíky v manžetách, s elegantním kufříkem. Vyslechl problém, vyndal knoflíky, z kufříku vytáhl montérky, převlékl se, vlezl pod stroj a nevylezl, dokud stroj nešlapal jako hodinky. Baťa ocenil, že ta firma má skutečně odborníky.
Já, než jsem se stal úředníkem, jsem vystudoval zemědělství a v něm pracoval a laicky se zabýval ochranou přírody. A s tím souviselo i získávání poznatků z přírodních věd. Když jsem nakonec začal pracovat jako úředník a nějakou dobu i vedoucí odboru ŽP Městského úřadu, měl jsem - pochlubím se - dost rozsáhlé vědomosti. Byl jsem schopen oponovat občanům i podnikatelům, kteří prosazovali svoje individuální zájmy. To jsem jim nevyčítal, ale zastával jsem stanovisko, že já mám obhajovat zájmy celého města i toho ŽP. Ale, jak jsem napsal, setkával jsem se s úředníky, kteří sice měli tu požadovanou maturitu, ale většinou všeobecnou a o oboru, o který se starali, věděli zhusta jen to, co si přečetli v zákonech. A pak je v praxi - musím to tak napsat - tupě uplatňovali. A o práci a o širších souvislostech nepřemýšleli.
A teď si vezměte, že máme 80 vysokých škol, kde se učí spousta "odborností", které s běžným životem nemají nic společného.
Vezmu příklad z rodiny. Praneteř studovala VŠ cestovního ruchu. A já se ptám - Terko, co tam vlastně studujete? "No, jazyky, management cestovního ruchu, a tak!" Když úspěšně dostudovala, začala pracovat jako recepční v hotelu, kde se jí ty jazyky jistě hodily.
Jen pro zajímavost, za socialismu se cestovní ruch studoval na střední hotelové škole.
AL
Alena Lyskova
27.2.2025 20:47 Reaguje na Jaroslav PokornýMám teké hotelovku, maturitu z ruštiny a němčiny ale o tom to vůbec není. Je to o praxi. Pracovala jsem už na dvaceti pěti pozicích. I když práci zvládám většinou po čase odcházim dělat něco jiného nového. Život není o tom pracovat celý život na jednom místě ale vyzkoušet všechno co člověka může někam posunout. Pak máte s čim srovnávat.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.2.2025 09:45 Reaguje na Ondřej T.Pokud to tam znáte, tak víte, že se jedná o úzké horské
údolí s řekou, silnicí, zástavbou, zahradami a políčky.
Tam moc místa na meandry není a každý menší rozliv působí
materiální škody, jež při nicnedělání pojišťovna neuhradí.
Po zářijových povodních pojišťovny hromadně vypovídají
pojistky všem , co mají majetky v záplavových oblastech
proto, poněvadž není ve výhledu ochrana těchto majetků.
Absence přehrad, poldrů a jiných vodních děl a vy chcete
ještě, aby zůstala řeka plytká, zanesený nánosy a rozlévala
se tak po každém větším dešti? Chápu, že v paneláku vám asi
povodeň nehrozí a je vám fuk, že ohrožuje jiné, protože jste sobec, který necítí s jinými stejný jako ti z DUHY, Dětí
Země a šéfové různých spolků žijících z dotací. Převezmete
OSOBNÍ ZODPOVĚDNOST za případné škody, když obce zaplaví
voda z nevyčištěné řeky? NE? Tak raději mlčte stejně, jak
radím těm petentům bez JAKÉKOLIV ZODPOVĚDNOSTI. Kecáte
do všeho, ale zodpovědnost žádná, když to lidem uškodí.
Odpovědět
údolí s řekou, silnicí, zástavbou, zahradami a políčky.
Tam moc místa na meandry není a každý menší rozliv působí
materiální škody, jež při nicnedělání pojišťovna neuhradí.
Po zářijových povodních pojišťovny hromadně vypovídají
pojistky všem , co mají majetky v záplavových oblastech
proto, poněvadž není ve výhledu ochrana těchto majetků.
Absence přehrad, poldrů a jiných vodních děl a vy chcete
ještě, aby zůstala řeka plytká, zanesený nánosy a rozlévala
se tak po každém větším dešti? Chápu, že v paneláku vám asi
povodeň nehrozí a je vám fuk, že ohrožuje jiné, protože jste sobec, který necítí s jinými stejný jako ti z DUHY, Dětí
Země a šéfové různých spolků žijících z dotací. Převezmete
OSOBNÍ ZODPOVĚDNOST za případné škody, když obce zaplaví
voda z nevyčištěné řeky? NE? Tak raději mlčte stejně, jak
radím těm petentům bez JAKÉKOLIV ZODPOVĚDNOSTI. Kecáte
do všeho, ale zodpovědnost žádná, když to lidem uškodí.
JN
Jiří Nebřenský
27.2.2025 23:30 Reaguje na Břetislav MachačekÚdolí je sice horské, ale široké. Domy tam nejsou zpravidla hned u Olše a samotné rozlití do zahrad a polí je výhodné, neboť zpomalí postup povodňové vlny na dolním toku. V blízkosti staveb je samozřejmě vhodné z koryta odstraňovat překážky, ve volné krajině nikoliv. Překážky vedou k rozlivu a zpomalují průběh povodně.
Mimochodem pod Jeseníkem je na říčce Bělá vzorové hluboké zregulované koryto a obce podél tohoto koryta velká voda stejně zdevastovala. Netvrdím že toto koryto je v místě dotyčných obcí špatně, ale jestliže je v této podobě po celé Bělé až k státní hranici, potom povodňovou vlnu níže v Polsku tato regulace bezpochyby ještě zrychlila.
Mimochodem ze státního rozpočtu žijí vodohospodářské podniky které si dělají z řek tyto tobogány. Pokud toto činí ve volné krajině, tak závažně poškozují přírodu i civilizaci, neboť tím zhoršují průběh povodní. Podání T.O. na s.p. Povodí Odry za devastaci Olše zvažují v Písku.
Velká povodeň nákladnou pracnou regulací zničí a díky tomu má vodohospodářský podnik od státu více prostředků na obnovování regulace. Tento ekonomický zájem na stavbu hladové zdi je pochopitelný, ale jde proti celospolečenskému zájmu.
BM
Břetislav Machaček
28.2.2025 11:30 Reaguje na Jiří NebřenskýTakže po povodních doporučujete co? NICNEDĚLÁNÍ?
A čekání na další, která přinese z hor zase další
nánosy až tak vysoko, že hladina řeky bude v úrovni okolního terénu? Víte vůbec jak vznikaly v přírodě roviny? Z kopců voda při zpomalování toku zanášela koryta stále více a více a srovnávala
koryto kdysi prudce tekoucí řeky do roviny.
Pokud tok zpomalíte, tak se bude stále více
zanášet a rozlévat i tam, kde se nikdy nerozléval. Toto zažilo loni mé okolí, kde zanesené meandry
zvedly hladinu řeky tak, že obešla přes les
ochranné hráze a přišla do města odspoda a
při prohloubeném toku by odtékala jako kdysi,
kdy můj děda těžil z řeky štěrk pro stavební
firmy. Absence odtěžování sedimentů zvedá
hladinu řeky tak i tam, kde nebyla před 100
a více léty. Ty vaše teoretické nesmysly bez
praxe v dané lokalitě si strčte za klobouk,
když se vás povodně nedotkly, tak jako lidi,
co žijí v okolí. Rozliv na zahradu nic není?
Shnije vám úroda, voda vám odnese palivové
dřevo na zimu, přinese bahno a kamení na půdu zúrodňovanou stovky let a to žádná škoda
není? Asi pro vás v paneláku, nebo někde na
kopci!
Odpovědět
A čekání na další, která přinese z hor zase další
nánosy až tak vysoko, že hladina řeky bude v úrovni okolního terénu? Víte vůbec jak vznikaly v přírodě roviny? Z kopců voda při zpomalování toku zanášela koryta stále více a více a srovnávala
koryto kdysi prudce tekoucí řeky do roviny.
Pokud tok zpomalíte, tak se bude stále více
zanášet a rozlévat i tam, kde se nikdy nerozléval. Toto zažilo loni mé okolí, kde zanesené meandry
zvedly hladinu řeky tak, že obešla přes les
ochranné hráze a přišla do města odspoda a
při prohloubeném toku by odtékala jako kdysi,
kdy můj děda těžil z řeky štěrk pro stavební
firmy. Absence odtěžování sedimentů zvedá
hladinu řeky tak i tam, kde nebyla před 100
a více léty. Ty vaše teoretické nesmysly bez
praxe v dané lokalitě si strčte za klobouk,
když se vás povodně nedotkly, tak jako lidi,
co žijí v okolí. Rozliv na zahradu nic není?
Shnije vám úroda, voda vám odnese palivové
dřevo na zimu, přinese bahno a kamení na půdu zúrodňovanou stovky let a to žádná škoda
není? Asi pro vás v paneláku, nebo někde na
kopci!
JN
Jiří Nebřenský
28.2.2025 14:11 Reaguje na Břetislav MachačekPředevším to má Povodí Odry dělat odlišně a s výrazně nižšími náklady a lepšími výsledky. Váš popis vytváření roviny řekou je správný, ale postup regulace tohoto procesu má být takový, aby nedocházelo k obrovským vedlejším škodám a naopak se dosahovalo rovnováhy v chování řeky i rovnováhy mezi civilizací a přírodou s pozitivním efektem na ochranu životního prostředí, staveb i na úspory na provoz vodohospodářských podniků. Např:Překážky z koryta odstraňovat tam kde chci aby se koryto nezanášelo. Tam kde se vybagruje koryto a odstraní překážky tak řeka to koryto dokonce postupně nadále působením proudu prohlubuje.
V oblastech kde necháváme řeku přirozeně se rozlévat a dno stoupne natolik že další jeho vzestup by mohlo způsobit ohrožení, tak stačí koryto vyklidit od překážek a stoupání dna ustane. Míru zanášení si mohu regulovat mírou odklízení napadaných stromů a jiných překážek. (zkrátka část překážek odklidím a část v korytě nechám)
Váš děda to dělal vzorově jak se má: těžil štěrk a ten se využíval. Prodává Povodí Odry ten vybagrováný štěrk také?
Příklad z Karlovic: zahrady zapokryté bahínkem a jemným štěrkem, žádné velké kameny. V daném případě defakto zúrodnění. Hodnota uskladněného dříví na otop je oproti ceně domu nesrovnatelná. Všechno za každou cenu ochránit nelze, navíc rozliv na žádoucím místě má příznivý dopad na životní prostředí i ochranný efekt pro všechny níže po proudu. Naopak zahlubování koryta zrychluje průtok a vede k tomu že o to nákladnější bagrování a větší ochranné hráze musím stavět níže po proudu. Neposíláme tím ve výsledku do Polska o to prudší povodňovou vlnu???
Následkem umělého prohlubování řek vysychá v okolí říční niva která tu byla stovky let. To nic není?
Odpovědět
V oblastech kde necháváme řeku přirozeně se rozlévat a dno stoupne natolik že další jeho vzestup by mohlo způsobit ohrožení, tak stačí koryto vyklidit od překážek a stoupání dna ustane. Míru zanášení si mohu regulovat mírou odklízení napadaných stromů a jiných překážek. (zkrátka část překážek odklidím a část v korytě nechám)
Váš děda to dělal vzorově jak se má: těžil štěrk a ten se využíval. Prodává Povodí Odry ten vybagrováný štěrk také?
Příklad z Karlovic: zahrady zapokryté bahínkem a jemným štěrkem, žádné velké kameny. V daném případě defakto zúrodnění. Hodnota uskladněného dříví na otop je oproti ceně domu nesrovnatelná. Všechno za každou cenu ochránit nelze, navíc rozliv na žádoucím místě má příznivý dopad na životní prostředí i ochranný efekt pro všechny níže po proudu. Naopak zahlubování koryta zrychluje průtok a vede k tomu že o to nákladnější bagrování a větší ochranné hráze musím stavět níže po proudu. Neposíláme tím ve výsledku do Polska o to prudší povodňovou vlnu???
Následkem umělého prohlubování řek vysychá v okolí říční niva která tu byla stovky let. To nic není?
BM
Břetislav Machaček
28.2.2025 16:13 Reaguje na Jiří NebřenskýČlověk se naučil okolí zahloubené řeky
zavlažovat zásakem z navýšené hladiny
řek a potoků pomocí jezů a jiných
vodních stupňů, které byly často i
regulovatelné propustěmi a sklápěním.
Dnes se používají jezy z gumových vaků
plněných vodou, které za sucha navýší
hladinu zahloubené řeky a při povodni
se z vaků voda vypustí a řeka odtéká
bez překážky ve formě jezu. I toto je
možné realizovat raději, než nechat
zanesená koryta ze kterých se bude voda
rozlévat po silnicích a do zástavby.
Netrapte do budoucna už nyní těžce
zkoušené lidi, kteří doplatili na 35
let nicnedělání v zájmu ochrany přírody
a zapomnělo se na ty lidi. Jinak je
snazší postavit most přes zahloubený
úzký tok, než do široka rozlitou řeku.
Zástavba tu už je a bude a nelze ji
ponechat napospas živlům, jako by tu
byla divočina a ne kulturní krajina.
Jinak Polsku spíše vadí, když k nim
od nás za sucha tečou jen nedočištěné
splašky bez možnosti jejich naředění
vodou z přehrad, protože tu vodu pije
několik miliónů Poláků a taky Němců
ze studen kolem Odry. Tady vidím dluh
za těch 35 let, kdy se nepostavila ani
jedna přehrada zadržující přívalové
srážky, tlumící jejich následky a
dotující toky za sucha vodou.
Odpovědět
zavlažovat zásakem z navýšené hladiny
řek a potoků pomocí jezů a jiných
vodních stupňů, které byly často i
regulovatelné propustěmi a sklápěním.
Dnes se používají jezy z gumových vaků
plněných vodou, které za sucha navýší
hladinu zahloubené řeky a při povodni
se z vaků voda vypustí a řeka odtéká
bez překážky ve formě jezu. I toto je
možné realizovat raději, než nechat
zanesená koryta ze kterých se bude voda
rozlévat po silnicích a do zástavby.
Netrapte do budoucna už nyní těžce
zkoušené lidi, kteří doplatili na 35
let nicnedělání v zájmu ochrany přírody
a zapomnělo se na ty lidi. Jinak je
snazší postavit most přes zahloubený
úzký tok, než do široka rozlitou řeku.
Zástavba tu už je a bude a nelze ji
ponechat napospas živlům, jako by tu
byla divočina a ne kulturní krajina.
Jinak Polsku spíše vadí, když k nim
od nás za sucha tečou jen nedočištěné
splašky bez možnosti jejich naředění
vodou z přehrad, protože tu vodu pije
několik miliónů Poláků a taky Němců
ze studen kolem Odry. Tady vidím dluh
za těch 35 let, kdy se nepostavila ani
jedna přehrada zadržující přívalové
srážky, tlumící jejich následky a
dotující toky za sucha vodou.
JN
Jiří Nebřenský
28.2.2025 22:15 Reaguje na Břetislav MachačekJezy ať už s gumou nebo bez, tam asi není moc přínos pro protipovodňovou ochranu níže po řece na rozdíl od širokého koryta s rozlivem, že?
No vždyť nejsme ve při. Kulturní krajina znamená právě rovnováhu mezi přírodou a civilizací o čemž jsem psal v předchozím příspěvku. A tu má zajistit vodohospodář. A dobrý hospodář to udělá šetrně vůči přírodě, vůči státnímu rozpočtu i infrastruktuře. Kulturní krajina v našich podmínkách neznamená setrvale hustě obstavěnou krajinu kolem řeky, kde není prostor pro nivu a rozlití. A jen o těchto úsecích právě píšu. Takže není jasné, s čím to vůbec polemizujete? Na těchto úsecích prohlubování koryta a zpevňování břehu neprospívá životnímu prostředí, veřejnému rozpočtu a už vůbec ne sídlům níže po proudu, neboť o to rychleji tam velká voda přijde. Udržovat hluboké koryto i nákladnými opatřeními je třeba právě tam, kde by vylití napáchalo škody.
Most přes širokou řeku? Pozor na polemiku se slaměným panákem:-) Psal jsem pod tímto článkem vícekrát, že řece se má umožnit rozlévání jen tam, kde to není v konfliktu s civilizací.
S tím Polskem jste trochu uhnul od naznačeného problému. Tak zkusím přímý dotaz: pokud většinu řeky zahloubíme do pevného koryta, vpadne voda kvůli tomu do Polska větší silou nebo ne?
Když už jste nadhodil, že do Polska pouštíme špínu. Bagrování a prohlubování řek narušuje přirozené koryto a především štěrkové lavice jsou důležité pro samočištění řeky. Pokud takové úpravy děláme na velké délce toků, posíláme polákům de facto celoročně "mrtvou vodu". A děláme to zbytečně. protože se bagruje i na mnoha místech, kde to nemá žádný ochranný účel.
Řeky v našich podmínkách nevysychají tak, že v nich odumře život. Potokům se to stává ale není v silách na každém potoku budovat tak velkou přehradu, aby udržela jeho průtok za sucha.
Chcete aby v řekách bylo hodně ryb, jenže budování přehrad dost narušuje život v řece: řeka pod přehradou je bez živin a nelze migrovat podél toku.
Odpovědět
No vždyť nejsme ve při. Kulturní krajina znamená právě rovnováhu mezi přírodou a civilizací o čemž jsem psal v předchozím příspěvku. A tu má zajistit vodohospodář. A dobrý hospodář to udělá šetrně vůči přírodě, vůči státnímu rozpočtu i infrastruktuře. Kulturní krajina v našich podmínkách neznamená setrvale hustě obstavěnou krajinu kolem řeky, kde není prostor pro nivu a rozlití. A jen o těchto úsecích právě píšu. Takže není jasné, s čím to vůbec polemizujete? Na těchto úsecích prohlubování koryta a zpevňování břehu neprospívá životnímu prostředí, veřejnému rozpočtu a už vůbec ne sídlům níže po proudu, neboť o to rychleji tam velká voda přijde. Udržovat hluboké koryto i nákladnými opatřeními je třeba právě tam, kde by vylití napáchalo škody.
Most přes širokou řeku? Pozor na polemiku se slaměným panákem:-) Psal jsem pod tímto článkem vícekrát, že řece se má umožnit rozlévání jen tam, kde to není v konfliktu s civilizací.
S tím Polskem jste trochu uhnul od naznačeného problému. Tak zkusím přímý dotaz: pokud většinu řeky zahloubíme do pevného koryta, vpadne voda kvůli tomu do Polska větší silou nebo ne?
Když už jste nadhodil, že do Polska pouštíme špínu. Bagrování a prohlubování řek narušuje přirozené koryto a především štěrkové lavice jsou důležité pro samočištění řeky. Pokud takové úpravy děláme na velké délce toků, posíláme polákům de facto celoročně "mrtvou vodu". A děláme to zbytečně. protože se bagruje i na mnoha místech, kde to nemá žádný ochranný účel.
Řeky v našich podmínkách nevysychají tak, že v nich odumře život. Potokům se to stává ale není v silách na každém potoku budovat tak velkou přehradu, aby udržela jeho průtok za sucha.
Chcete aby v řekách bylo hodně ryb, jenže budování přehrad dost narušuje život v řece: řeka pod přehradou je bez živin a nelze migrovat podél toku.
Jakub Graňák
1.3.2025 09:17 Reaguje na Jiří NebřenskýObávám se, že tady hážete hrách... :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
1.3.2025 10:16 Reaguje na Jakub GraňákOno to platí pro obě strany. Pojezdy tanků ve VVP se velebí jako geniální disturbance, v lese (později zavodněné) koleje od těžké techniky jsou napadány. Tito lidé by zepsuli i pád meteoritu na Yucatán.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.3.2025 15:29 Reaguje na Karel ZvářalJestli jsou vyježděné koleje užitečné, či nikoli, rozhoduje v jak členitém terénu jsou vyježděny. U nás by jste po velké vodě mohl ten zmíněný tank ve vymletých, téměř kolmo na vrstevnice situovaných linkách schovat bez hrabání...
Odpovědět
Karel Zvářal
1.3.2025 16:08 Reaguje na Jakub GraňákJde o to, že aktivisté se montují do majetku Lesů, kteří tu cestu spravují, škoda se jich netýká, mohou jít vedle po vyčištěném lese bez přemíry popadaného dřeva. Jinak ta kolej zaplněná vodou je 3 v 1: napajedlo, kaliště a biotop (kuněk). Ten schizofrenní přístup k podobným efektům je příznačný, pro většinovou společnost těžko pochopitelný.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.3.2025 16:26 Reaguje na Karel ZvářalJak říkám, v rovině platí Vaše tři v jednom. Ve svahu je to ale pjůsej, který se netýká zdaleka jen majetku lesů - ta rozdivočená voda nakonec vlítne do dědiny
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.3.2025 19:14 Reaguje na Jiří NebřenskýZačnu od konce. U řek je při jejich znečištěním z okolí voda
z přehrady bez živin naopak přínosem, že ty živiny naředí.
Z přehrady je možné vypouštět vodu z různých vodních sloupců a regulovat tak teplotu řeky
i množství živin. V různé hloubce je totiž jiná teplota
a jiné množství živin. Pro migraci ryb platí, zda o ni
stojíme a nebo nikoliv.
Pokud chci pstruhovou vodu
chránit před dravými rybami
parmového pásma(štiky atd.),
tak tomu zamezím jezem, přes
který se za pstruhy nedostanou.
Pokud migraci chci, tak stačí
rybí přechod, obtokový kanál
a nebo jak jsem viděl na Volze
"rybí výtah" kam ryby vpluly za proudící vodou, pak se vrata zavřely a zdvihací zařízení
ryby vyzvedlo na korunu hráze,
kde z nádrže výtahu odpluly do
nádrže. Ano řeka a řeka je
rozdíl a to, co my považujeme
za řeku je jinde potok a tak
u nás "řeky" nevysychají až
do extrému, ale v plytké vodě
skrytě řádí predátoři ryb.
No a při sníženém průtoku
vyhnívají usazené živiny a
ubírají vodě a rybám kyslík.
Pokud je v krajině prostor
pro ty meandry a štěrkové lavice, tak budiž, ale kolik
takových míst je? Takové meandry nad městem budiž, ale
pod ním zpomalují z města odtok
vody a plytký tok vzedme hladinu tak, že se voda vrací zpět do obydlených míst. Je to třeba vždy dobře spočítat, aby
k tomu nedocházelo. Nač je pak
podél řeky ve městě hráz, když
se do něho voda dostane odspodu
přes les a pole? Zpomalit odtok
z obydlených míst je idiotské.
Zpomalme ho jen nad obydlenými místy, ale opět kde? Jsou tu taková místa? Máme velmi husté
osídlení a těch vhodných míst
je minimum. Plytké meandry pod
městem lze ale pro případ těch
povodní doplnit bypasem, který
vodu odvede z města rychleji.
Například v Bohumíně měly být
meandry obejíty kanálem DOL
a odlehčit tak při povodních
Odře, která nemusela být tak
zahlubována a bagrována. Bylo
by to náhradní koryto, které
by znásobilo průtočný průřez
a odpadla by nutnost stavět kilometry hrází kolem řeky.
Odpovědět
z přehrady bez živin naopak přínosem, že ty živiny naředí.
Z přehrady je možné vypouštět vodu z různých vodních sloupců a regulovat tak teplotu řeky
i množství živin. V různé hloubce je totiž jiná teplota
a jiné množství živin. Pro migraci ryb platí, zda o ni
stojíme a nebo nikoliv.
Pokud chci pstruhovou vodu
chránit před dravými rybami
parmového pásma(štiky atd.),
tak tomu zamezím jezem, přes
který se za pstruhy nedostanou.
Pokud migraci chci, tak stačí
rybí přechod, obtokový kanál
a nebo jak jsem viděl na Volze
"rybí výtah" kam ryby vpluly za proudící vodou, pak se vrata zavřely a zdvihací zařízení
ryby vyzvedlo na korunu hráze,
kde z nádrže výtahu odpluly do
nádrže. Ano řeka a řeka je
rozdíl a to, co my považujeme
za řeku je jinde potok a tak
u nás "řeky" nevysychají až
do extrému, ale v plytké vodě
skrytě řádí predátoři ryb.
No a při sníženém průtoku
vyhnívají usazené živiny a
ubírají vodě a rybám kyslík.
Pokud je v krajině prostor
pro ty meandry a štěrkové lavice, tak budiž, ale kolik
takových míst je? Takové meandry nad městem budiž, ale
pod ním zpomalují z města odtok
vody a plytký tok vzedme hladinu tak, že se voda vrací zpět do obydlených míst. Je to třeba vždy dobře spočítat, aby
k tomu nedocházelo. Nač je pak
podél řeky ve městě hráz, když
se do něho voda dostane odspodu
přes les a pole? Zpomalit odtok
z obydlených míst je idiotské.
Zpomalme ho jen nad obydlenými místy, ale opět kde? Jsou tu taková místa? Máme velmi husté
osídlení a těch vhodných míst
je minimum. Plytké meandry pod
městem lze ale pro případ těch
povodní doplnit bypasem, který
vodu odvede z města rychleji.
Například v Bohumíně měly být
meandry obejíty kanálem DOL
a odlehčit tak při povodních
Odře, která nemusela být tak
zahlubována a bagrována. Bylo
by to náhradní koryto, které
by znásobilo průtočný průřez
a odpadla by nutnost stavět kilometry hrází kolem řeky.
JN
Jiří Nebřenský
1.3.2025 23:20 Reaguje na Břetislav MachačekMám na mysli horní toky a tam je místa na rozlivy dost. Navíc na horních tocích je obvykle spád takže návrat vody z protisměru není takovou hrozbou. A takové přírodní koryto bude mít právě velmi pozitivní vliv na celou oblast níže po proudu řeky a to i v případě povodní. Voda nepřijde z hor tak rychle.
V v Bohumíně je samozřejmě fajn že nebude nutné bagrovat Odru každopádně při tak velké vodě jako byla vloni nebude mít bagrovaný kanál stejně ochranný význam. Jistá opatření, která dobře fungují při malých a středních povodních, tak při těch velkých snad vůbec.
Ve věci přehrad působíte jak zaujatý technokratický optimista. Jakoby přehrada řešila vše a měla minimum negativ. A představa horního toku řeky jako soustavy rybníků, kde budeme regulovat která ryba kam smí? To je dost zaujatý rybářský lobismus. Existují rybí přechody i u přehrad? Na jezech se ryba zpravidla otočí zpět, jen málokterá najde cestu užším přechodem. Tento optimismus nemá to daleko do těch představ za dřívbylolípu, jak ovládneme krajinu. pro inspiraci tzv československá soběstačnost: https://www.youtube.com/watch?v=FRu79nyDtgM Následkem těchto bláhových projektů jsou dosud Česko a Slovensko zeměmi se snad nejvíce zdevastovanou krajinou v Evropě následkem nejvíce neekologického zemědělství, lesnictví a vodohospodářství (holoseče,smrkové monokultury, meliorace,zatrubněné potoky,zkanalizované řeky). Paradoxně tato ostudná praxe například v lesnictví a vodohospodářství pokračuje.
Odpovědět
V v Bohumíně je samozřejmě fajn že nebude nutné bagrovat Odru každopádně při tak velké vodě jako byla vloni nebude mít bagrovaný kanál stejně ochranný význam. Jistá opatření, která dobře fungují při malých a středních povodních, tak při těch velkých snad vůbec.
Ve věci přehrad působíte jak zaujatý technokratický optimista. Jakoby přehrada řešila vše a měla minimum negativ. A představa horního toku řeky jako soustavy rybníků, kde budeme regulovat která ryba kam smí? To je dost zaujatý rybářský lobismus. Existují rybí přechody i u přehrad? Na jezech se ryba zpravidla otočí zpět, jen málokterá najde cestu užším přechodem. Tento optimismus nemá to daleko do těch představ za dřívbylolípu, jak ovládneme krajinu. pro inspiraci tzv československá soběstačnost: https://www.youtube.com/watch?v=FRu79nyDtgM Následkem těchto bláhových projektů jsou dosud Česko a Slovensko zeměmi se snad nejvíce zdevastovanou krajinou v Evropě následkem nejvíce neekologického zemědělství, lesnictví a vodohospodářství (holoseče,smrkové monokultury, meliorace,zatrubněné potoky,zkanalizované řeky). Paradoxně tato ostudná praxe například v lesnictví a vodohospodářství pokračuje.
JO
Jarka O.
3.3.2025 08:53 Reaguje na Břetislav MachačekAno, ale je nevhodné mluvit o mnohostranném využití DOL, kde hlavně ta část na SM napojená na Vislu má největší smysl i kdyby se už jiná část nedostavěla. Umožnila by rozvoj, čistou dopravu, obchod, a nahradila by jiné upravy krajiny, bez nichž je clovek vydán živlům na milost.
Např. Sázava je ve městech zregulovaná, vzorově meandruje v obhospodařované krajině a funguje. Olše takto asi taky funguje i s těmi drobnými zásahy.
Překvapují mě tvrzení některých lidí, že štěrku je v řekách jednocentimetrová lehce znicitelná vrstvička.
Odpovědět
Např. Sázava je ve městech zregulovaná, vzorově meandruje v obhospodařované krajině a funguje. Olše takto asi taky funguje i s těmi drobnými zásahy.
Překvapují mě tvrzení některých lidí, že štěrku je v řekách jednocentimetrová lehce znicitelná vrstvička.
AL
MU
Michal Ukropec
25.2.2025 20:40Pod vědeckým stanoviskem je mimo jiné podepsáno ČSOP a ČSO. S toho jednoznačně plyne, že uvedený zásah povede k zvýšení biodiverzity, jelikož uvedené spolky považuji za deviantní a přírodě škodící. Situaci na toku bohužel neznám, ale spolky ano. Pochybuji že by se spletly.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
25.2.2025 20:40Pod vědeckým stanoviskem je mimo jiné podepsáno ČSOP a ČSO. S toho jednoznačně plyne, že uvedený zásah povede k zvýšení biodiverzity, jelikož uvedené spolky považuji za deviantní a přírodě škodící. Situaci na toku bohužel neznám, ale spolky ano. Pochybuji že by se spletly.
Odpovědět
MK
Michal Krátký
26.2.2025 10:38 Reaguje na Michal UkropecJe dobře, že jediným vaším dosahem a sférou vlivu jsou trapné výkřiky v diskuzi.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
26.2.2025 19:45 Reaguje na Michal KrátkýDěkuji. Zcela zjevně jste vědec jako ti nahoře. Gratuluji.
Odpovědět
JN
Jiří Nebřenský
27.2.2025 23:38 Reaguje na Michal UkropecJen jestli si nepletete ochranu životního prostředí a ochranu klimatu. To druhé je podvod, to první důležité.
A samozřejmě vodohospodářské podniky nemají žádný ekonomický zájem s ze státního rozpočtu co nejvíce peněz, že? A toto zajišťují co nejtvrdší a nejnákladnější regulační práce na řekách. Při velké povodni se řeka snaží opět vytvořit přirozené koryto a díky tomu je pro vodohospodáře po povodních hodně práce s obnovou regulace a pro státní rozpočet obrovská díra.
Odpovědět
A samozřejmě vodohospodářské podniky nemají žádný ekonomický zájem s ze státního rozpočtu co nejvíce peněz, že? A toto zajišťují co nejtvrdší a nejnákladnější regulační práce na řekách. Při velké povodni se řeka snaží opět vytvořit přirozené koryto a díky tomu je pro vodohospodáře po povodních hodně práce s obnovou regulace a pro státní rozpočet obrovská díra.
MU
Michal Ukropec
2.3.2025 12:10 Reaguje na Jiří NebřenskýJsem vodohospodář. Vím co činí voda. A znám i biodiverzitu zatopených štěrkopísčitých děr a lomů. Ty větší a starší jsou už chráněny. Bohu dík před " rekultivací".
Odpovědět
JN
Jiří Nebřenský
3.3.2025 10:24 Reaguje na Michal UkropecMá námitka nebyla mířená vůči vaší odbornosti ale k tomu abyste paušálně nehodnotil všechny aktivity zmíněných organizací.
"mimo jiné podepsáno ČSOP a ČSO. S toho jednoznačně plyne, že uvedený zásah povede k zvýšení biodiverzity, jelikož uvedené spolky považuji za deviantní a přírodě škodící."
tohle tvrzení se dá skutečně považovat za trapný výkřik, který je pod úroveň odborníka.
Čsop má rozličné články s rozličnými aktivitami. Analogicky mnohé aktivity dětí země se mi nelíbili. Například jejich blokády Temelína. Ale na základě toho nebudu argumentovat, že návrh poldru na místo přehrady je automaticky blud.
Odpovědět
"mimo jiné podepsáno ČSOP a ČSO. S toho jednoznačně plyne, že uvedený zásah povede k zvýšení biodiverzity, jelikož uvedené spolky považuji za deviantní a přírodě škodící."
tohle tvrzení se dá skutečně považovat za trapný výkřik, který je pod úroveň odborníka.
Čsop má rozličné články s rozličnými aktivitami. Analogicky mnohé aktivity dětí země se mi nelíbili. Například jejich blokády Temelína. Ale na základě toho nebudu argumentovat, že návrh poldru na místo přehrady je automaticky blud.
mn
26.2.2025 09:12
Hehehe, to je, pokud se nepletu, ta řeka, na jejímž břehu měl Antonín Důra svou pověstnou říční plovárnu, že? :-)
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
26.2.2025 11:55nedávno schválené nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024, známé jako nařízení o obnově přírody. ..............
Nejlepší pro obnovu přírody by asi bylo, kdyby se po obou stranách řeky alespoň na kilometr odstranila všechna lidská sídla, která tam naši předci nezodpovědně a neuváženě nastavěli, aby nyní jejich zadci si mohli stěžovat, že řeka povodňuje, vybřežuje, ničí jim majetky a oni se musejí hádat se státem a dožadovat náhrad. A ten stát ne a ne pořádně platit.
Odpovědět
Nejlepší pro obnovu přírody by asi bylo, kdyby se po obou stranách řeky alespoň na kilometr odstranila všechna lidská sídla, která tam naši předci nezodpovědně a neuváženě nastavěli, aby nyní jejich zadci si mohli stěžovat, že řeka povodňuje, vybřežuje, ničí jim majetky a oni se musejí hádat se státem a dožadovat náhrad. A ten stát ne a ne pořádně platit.
PZ
Petr Znachor
26.2.2025 12:23Tak jsem se v diskusi dozvěděl spoustu podnětných informacích o lidech, kteří jsou pod stanoviskem podepsáni, včetně zbytečnosti VŠ studia a jejich titulů, ale že by se někdo vyjádřil k meritu věci, to tedy ne.
Odpovědět
MK
Michal Krátký
27.2.2025 19:40 Reaguje na Petr ZnachorTak to bohužel na ekolistu je. Pár opakujících se person, které jsou schopni debatovat kdykoliv o čemkoliv, vynášejí zdrcující kritiku, nebo jen nic neříkající výkřiky, pochlebovàní si a dávání si 1*. Je to škoda, autoři si dají práci se článkem a pak diskuzi okamžitě zaplevelí známé místní firmy a většina lidí se na diskuzi vykašle...
Odpovědět
Karel Zvářal
26.2.2025 18:13Vůbec nic se nestalo, odbagrování naplavených šutrů je nutné pro udržení profilu koryta. Příroda si s tím poradí stejně, jako s epizodou sucha. Členovci se v létě namnoží geometrickou řadou, příští rok nikdo nic nepozná. Požár založený člověkem u Hřenska schválili/podepsali titíž "vědci", kteří teď spílají podobné disturbanci v bledě modrém. P.S. Požár spálil vše, v tom korytě toho hodně přežilo. Aby to bylo dokonalé, chybí mi tam na fotkách maníci s pásmem (jako na Špinavém potoce-).
Odpovědět
MK
Michal Krátký
27.2.2025 19:42 Reaguje na Karel ZvářalO fluviàlní geomorfologii toho moc nevíte...to vám ale nebrání komentovat do úmoru
Odpovědět
Karel Zvářal
27.2.2025 20:10 Reaguje na Michal KrátkýNa podobné štěky známých firem ("něco si o tom přečtěte, já na vysvětlování nemám čas" jsem tu zvyklý. Připomíná mi to vojnu: "Vystřel a schovej se".
Zato dobře vím, co dokáže neudržované koryto. Je to parafráze "Tak dlouho se chodí se džbánem pro..." Tak dlouho si povolaní nevšímají zanášení koryta, až se voda vylije ze břehů. Ten most v pozadí je taková bariéra, kde když se šprajcne vyvrácený strom, začnou se zachytávat plovoucí větve a nechtěná (protržená) přehrada je na světě. Nebýt mé iniciativy, věky nečištěné koryto potoka mohlo způsobit zalití sklepních prostor.
"Vědci" alias Trautenberk naruby: Sedět, koukat, nedělat!
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-cistit-necistit-nezaplavit-zaplavit
Odpovědět
Zato dobře vím, co dokáže neudržované koryto. Je to parafráze "Tak dlouho se chodí se džbánem pro..." Tak dlouho si povolaní nevšímají zanášení koryta, až se voda vylije ze břehů. Ten most v pozadí je taková bariéra, kde když se šprajcne vyvrácený strom, začnou se zachytávat plovoucí větve a nechtěná (protržená) přehrada je na světě. Nebýt mé iniciativy, věky nečištěné koryto potoka mohlo způsobit zalití sklepních prostor.
"Vědci" alias Trautenberk naruby: Sedět, koukat, nedělat!
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-cistit-necistit-nezaplavit-zaplavit
MK
Michal Krátký
27.2.2025 20:32 Reaguje na Karel Zvářalštěrkonosné toky mají postupy, kterými se mají udržovat, např. nenechat štěrkové náplavy zarůst, ale udržovat je transportu schopné. Podniky povodí občas zamrzly v postupech 19. století, ale na řadě míst se již blízká na lepší časy. Předložený článek je zrovna od lidí, kteří se problematikou zabývají a vy je šmahem odsuzujete, spíše až dehonestujete.
Odpovědět
Karel Zvářal
27.2.2025 20:48 Reaguje na Michal KrátkýOslovil někdo v minulosti povodí, že v případě plánovaného většího zásahu je mají kontaktovat ke konzultaci? Tipuji, že ne.
Když tam vyhrnuté sedimenty nechají a neodvezou, první větší voda je vrátí zpátky! Jaký potom taková práce má význam? I u adorace požáru v NP ČŠ jsem vědce dehonestoval, myslím, že to přežili ve zdraví. Oni (někteří z nich) mě dehonestují celý život svým sociálním primitivismem. Titul u jména ještě u mě neznamená vědec. Ten by měl zvažovat pro a proti u každého zásahu v krajině, a ne jen tupě razit svou představu.
Odpovědět
Když tam vyhrnuté sedimenty nechají a neodvezou, první větší voda je vrátí zpátky! Jaký potom taková práce má význam? I u adorace požáru v NP ČŠ jsem vědce dehonestoval, myslím, že to přežili ve zdraví. Oni (někteří z nich) mě dehonestují celý život svým sociálním primitivismem. Titul u jména ještě u mě neznamená vědec. Ten by měl zvažovat pro a proti u každého zásahu v krajině, a ne jen tupě razit svou představu.
Karel Zvářal
27.2.2025 20:31 Reaguje na Michal KrátkýDo úmoru tady trolí jedno jméno, které ani nemusím specifikovat, a bude se cítit dotčen. Na to ale nemáte koule se ozvat, že?-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.2.2025 21:19Na začátku čtení jsem myslela, že se hlavy pomazané konečně vyjádřily k D. Lutyni.
Proč by Povodí provádělo bezúčelné práce.
Oni tvrdí, že se říční ekosystém není schopný vzpamatovat z obvyklé údržby sedimentů v již plochém korytě, které se mohou rozhrnout, v okolí zvýšit břeh, nebo použít na stavbách či opravách po povodních. A je schopný se vzpamatovat z povodně? MŽP také preferuje tzv. přírodní obnovy velkých těžebních prostor před zaslouženou rekultivací s tvrzením, že příroda si sama nejlépe pomůže.Mmch.co se asi děje s penězi v rekultivačním fondu, o opravdových rekultivacích zničených ploch je málo zpráv...
Odpovědět
Proč by Povodí provádělo bezúčelné práce.
Oni tvrdí, že se říční ekosystém není schopný vzpamatovat z obvyklé údržby sedimentů v již plochém korytě, které se mohou rozhrnout, v okolí zvýšit břeh, nebo použít na stavbách či opravách po povodních. A je schopný se vzpamatovat z povodně? MŽP také preferuje tzv. přírodní obnovy velkých těžebních prostor před zaslouženou rekultivací s tvrzením, že příroda si sama nejlépe pomůže.Mmch.co se asi děje s penězi v rekultivačním fondu, o opravdových rekultivacích zničených ploch je málo zpráv...
Karel Zvářal
27.2.2025 21:11Přítoky Olše, tedy různé potoky a potůčky, odkud se štěrk do koryta dostal, zůstaly nedotčeny. Za rok či dva se dolů splaví většina vodních organismů a řeka se zrevitalizuje v podstatě sama. Už samotná povodeň spláchla ryby níže po toku, takže ty teď mají příležitost vydat se na zpáteční cestu. Česko není divočina, v první řadě je třeba dbát na bezpečnost lidí a jejich majetku. Vsadím boty, že Olše se zrevitalizuje sama mnohem dříve, než výše zmíněná spálená smrčina, pardon, NP.
Odpovědět
JN
Jiří Nebřenský
27.2.2025 23:52 Reaguje na Karel ZvářalPokud řece dovolíme aby se rozlila do polí a luk, zpomalí se postup povodně. Pokud na stejném místě ve volné krajině uděláme hluboké koryto, tak tento tobogán zhorší průběh povodně v obcích směrem dolů a ve výsledku ty obce neuchrání ani hluboká koryta, jako je neochránila ani na Bělé mezi Jeseníkem a státní hranicí.
Překážky je nutné z koryta odstraňovat v blízkosti domů a infrastruktury. Ve volné krajině je spadlý strom do koryta naopak užitečný. Zlepšuje podmínky pro rozliv řeky. Pokud přijde velká povodeň a odplaví tento strom, tak se rychle zastaví o jinou podobnou překážku. Tam kde je to krajina s nízkou zástavbou umožňuje, tam by měl být vodní tok mělký a široký, takový je nejpřirozenější a jeho rozliv zpomaluje povodeň. Hluboké koryto povodeň zrychluje.
Odpovědět
Překážky je nutné z koryta odstraňovat v blízkosti domů a infrastruktury. Ve volné krajině je spadlý strom do koryta naopak užitečný. Zlepšuje podmínky pro rozliv řeky. Pokud přijde velká povodeň a odplaví tento strom, tak se rychle zastaví o jinou podobnou překážku. Tam kde je to krajina s nízkou zástavbou umožňuje, tam by měl být vodní tok mělký a široký, takový je nejpřirozenější a jeho rozliv zpomaluje povodeň. Hluboké koryto povodeň zrychluje.
Karel Zvářal
28.2.2025 06:45 Reaguje na Jiří NebřenskýKdyž se dívám do mapy, tak úpravy jsou v obci Písek. Popud k tomu dali zřejmě místní, kterým zanesené koryto vadilo. Zajímá mě, co si představujete pod náplní práce PO, když ne odstraňování těchto překážek/naplavenin v korytu. Níže po toku jsou jak štěrkové lavice a spousta meandrů, toto byla pro Olši v podstatě kosmetická úprava. To haló mi připomíná jednu hru od Williama S.
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
28.2.2025 09:58 Reaguje na Karel ZvářalDěkuji za Váši výdtižnou rekapitulaci problému. Zase zbytečný soudní spor. Znám tam každé místo jsou tam splavy. Za mých malých let byla Olše plná pstruhů. V posledních letech bylo vidět, že je to zanedbané ale při dnešní byroracii, než seženete všechna povolení a nehledě na překážky, které Vám kladou pod nohy ativisté se nedivím a držím pěsti povodí odry ať jim spor dobře dopadne.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.2.2025 11:55 Reaguje na Alena LyskovaHorní Olše bývala spolu s Moravicí a Bělou mými
kdysi oblíbenými pstruhovými revíry. Pak se o
Olši záměrně nikdo nestaral a přibylo hlavně
mělčin, kde malé pstruhy a střevle lovily volavky.
Celoročně pak vydry a hledat v ní po povodních
větší ryby bylo, je a bude naivní. To pak vidím
mrtvé pstruhy z Jablunkova v Bohumíně a nehledám
je v Jablunkově. Prostě při extrémní povodni se
v proudu neudrží žádná ryba a musí se postupně
zarybnit i s pomocí lidí. Nevím jak dopadlo to
pstruhařství p. Nieslanika a zda už nechová pouze
pstruhy duhové, ale kdysi nebyla o násadu pstruhů do okolních řek nouze. Lomná v létě se místy zcela ztrácí a po několika metrech se zase objevuje a
kdysi bývala taky mým oblíbeným revírem. Prostě
srážky jsou kolísavé více, než v minulosti a bez
regulace průtoků pomocí přehrad to kolísání hladin
bude stále větší a častější. Taková Moravice se
dvěma přehradami má vyrovnané průtoky bez velkých
výkyvů a nebýt predace, tak je pstružím rájem.
Jinak za vašich mladých let nebyla na pstruhy
mimo rybáře žádná predace. Dnes už se rybář pouze
pokochá ulovenou a puštěnou rybou, aby vydra měla
co žrát. Vyder je plno i níže u Těšína, kde jsou
na silnici souběžné s řekou často obětí vozidel,
když z vyžrané řeky putují na okolní potoky a
rybníky. I v Bohumíně mi ukradla před pár léty
vydra vánočního kapra z haltýře ze staré vany
na potoce v zahradě. Za plotem vzdáleném půl
metru běhá sousedův velký pes a ona si přišla
pro kapra, protože potok už od ryb vyčistila.
Odpovědět
kdysi oblíbenými pstruhovými revíry. Pak se o
Olši záměrně nikdo nestaral a přibylo hlavně
mělčin, kde malé pstruhy a střevle lovily volavky.
Celoročně pak vydry a hledat v ní po povodních
větší ryby bylo, je a bude naivní. To pak vidím
mrtvé pstruhy z Jablunkova v Bohumíně a nehledám
je v Jablunkově. Prostě při extrémní povodni se
v proudu neudrží žádná ryba a musí se postupně
zarybnit i s pomocí lidí. Nevím jak dopadlo to
pstruhařství p. Nieslanika a zda už nechová pouze
pstruhy duhové, ale kdysi nebyla o násadu pstruhů do okolních řek nouze. Lomná v létě se místy zcela ztrácí a po několika metrech se zase objevuje a
kdysi bývala taky mým oblíbeným revírem. Prostě
srážky jsou kolísavé více, než v minulosti a bez
regulace průtoků pomocí přehrad to kolísání hladin
bude stále větší a častější. Taková Moravice se
dvěma přehradami má vyrovnané průtoky bez velkých
výkyvů a nebýt predace, tak je pstružím rájem.
Jinak za vašich mladých let nebyla na pstruhy
mimo rybáře žádná predace. Dnes už se rybář pouze
pokochá ulovenou a puštěnou rybou, aby vydra měla
co žrát. Vyder je plno i níže u Těšína, kde jsou
na silnici souběžné s řekou často obětí vozidel,
když z vyžrané řeky putují na okolní potoky a
rybníky. I v Bohumíně mi ukradla před pár léty
vydra vánočního kapra z haltýře ze staré vany
na potoce v zahradě. Za plotem vzdáleném půl
metru běhá sousedův velký pes a ona si přišla
pro kapra, protože potok už od ryb vyčistila.
JN
Jiří Nebřenský
28.2.2025 14:46 Reaguje na Břetislav MachačekMoravice má vyrovnané průtoky také kvůli tomu, že jde o horskou oblast nacházející se ve srážkovém stínu hrubého Jeseníku (to je v jistém kotrastu s blízkou oblastí horního povodí Opavy). Například Oderské vrchy a Nízký Jeseník kvůli tomu mají sice po většinu zimy nějaký sníh ale zpravidla jen trošku kdežto například v Praze bývá maximální výška sněhové pokrývky za zimu větší než v nízkém Jeseníku, přestože v Praze po většinu zimy sníh ani není.
Zkuste se zamyslet nad tím, zda v široké mělké řece s mnoha překážkami nemají ryby při povodni větší šanci se udržet a nebýt v takovém množství spláchnuty níže jako se to děje v řece s úzkým hlubokým korytem, kde řeka při povodní protéká extrémní rychlostí.
Odpovědět
Zkuste se zamyslet nad tím, zda v široké mělké řece s mnoha překážkami nemají ryby při povodni větší šanci se udržet a nebýt v takovém množství spláchnuty níže jako se to děje v řece s úzkým hlubokým korytem, kde řeka při povodní protéká extrémní rychlostí.
AL
Alena Lyskova
6.3.2025 14:02 Reaguje na Břetislav MachačekVydra to byla také hurá akce našich aktivistů.
Teď se po nich slehla zem, když jsou tu vidět ty do očí bijící škody.
Odpovědět
Teď se po nich slehla zem, když jsou tu vidět ty do očí bijící škody.
JN
Jiří Nebřenský
28.2.2025 14:59 Reaguje na Alena LyskovaDomnívám se, že kolegův popis moc výstižný není - viz má dnešní polemika s jeho příspěvkem. Uměle prohloubené koryto zbavené sedimentů není vhodné pro vodní život. Sedimenty z potůčků se tam mohou usadit jedině až při další velké povodni kdy do vody napadají stromy, protože nyní nejsou v řece překážky o které by se ty sedimenty zastavily. Mimochodem probagrovaná hluboká řeka se při povodní stává nebezpečím pro dolní tok, neboť dojde ke zrychlení průtoku a o to dražší ochranná opatření se musí na dolním toku dělat. Ale uvidíme jaké pan kolega tady vznese protiargumenty.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.2.2025 15:15 Reaguje na Alena LyskovaTo foto je záměrně bez mostu (kritické místo při povodni), pod kterým je mohutná naplavenina za iks desetiletí! - pásy štěrku jsou i na mapě. Přitom ta fotka je stará, po loňských povodních to muselo opět narůst!!! Výše jsem připojil článek, kde popisuji zásah, a nebýt jeho, městská část mohla být zatopena - odebrali tam 70cm sedimentimentu. Samozřejmě bez jakéhokoliv komentáře laiků...
Je vidět, kam sahala voda, chybělo nějakých 20-30cm a šla by z koryta ven. Při dnešním dlouhém suchu a následné průtrži mračen voda strhává spousty kamení a hlíny a koryto se rychle zanáší.
To není jak dříve, kdy tentýž objem vody padal 2-3 dny, místo dnešní přívalové půlhodiny. Takže změna klimatu znamená i změnu přístupu k údržbě vodních toků, zejména v zastavěných oblastech. Někteří diskutující jsou naprosto marní, žijí si ve své idealizované bublině a o reálných problémech nemají páru.
Odpovědět
Je vidět, kam sahala voda, chybělo nějakých 20-30cm a šla by z koryta ven. Při dnešním dlouhém suchu a následné průtrži mračen voda strhává spousty kamení a hlíny a koryto se rychle zanáší.
To není jak dříve, kdy tentýž objem vody padal 2-3 dny, místo dnešní přívalové půlhodiny. Takže změna klimatu znamená i změnu přístupu k údržbě vodních toků, zejména v zastavěných oblastech. Někteří diskutující jsou naprosto marní, žijí si ve své idealizované bublině a o reálných problémech nemají páru.
JO
Jarka O.
28.2.2025 17:10 Reaguje na Karel ZvářalDůležitý pro záplavy je tvar terénu a porost. Na svahu s mrtvým lesem se zrychlí odtok, ať je tvar koryta jaký chce. Na druhé straně může sucho povodeň o dny oddálit, to byl případ v minulém září.
Odpovědět
JN
Jiří Nebřenský
28.2.2025 22:26 Reaguje na Karel ZvářalBagrování přímo pod mostem je z daného důvodu samozřejmě přínosné, ale kvůli mostu přece není nutné bagrovat delší úsek řeky, že?
Máme větší přívalové deště a tak budeme budovat hluboká zpevněná koryta aby níže po proudu přišla povodeň ještě jako rychlejší větší příval. To je teda gól do vlastní branky. Naopak tento typ opatření, pokud se aplikuje plošně, tak funguje jen při malých povodních a při těch velkých škodí především tím že zrychlí vlnu.
Prohlubovat se má tam kde je to potřebné (pod mosty a poblíž infrastruktury a domů) a s tímto bagrováním zpravidla nemají polemiku ani ekologové. Tedy je jen o tom, kde je nutno čistit a bagrovat a kde je to bezúčelné a škodlivé.
Odpovědět
Máme větší přívalové deště a tak budeme budovat hluboká zpevněná koryta aby níže po proudu přišla povodeň ještě jako rychlejší větší příval. To je teda gól do vlastní branky. Naopak tento typ opatření, pokud se aplikuje plošně, tak funguje jen při malých povodních a při těch velkých škodí především tím že zrychlí vlnu.
Prohlubovat se má tam kde je to potřebné (pod mosty a poblíž infrastruktury a domů) a s tímto bagrováním zpravidla nemají polemiku ani ekologové. Tedy je jen o tom, kde je nutno čistit a bagrovat a kde je to bezúčelné a škodlivé.
Karel Zvářal
1.3.2025 08:25 Reaguje na Jiří NebřenskýBouře ve sklenici. Blešivci a jepice tam budou už letos, zbytek se časem též dostaví. Úpravy probíhaly v rámci obce, je v pvní řadě na ní, jak si rozsah prací vyhodnotí.
Odpovědět
JN
Jiří Nebřenský
1.3.2025 17:09 Reaguje na Karel ZvářalPokud běžec přijde o nohy, snad neřeknete, že je to jen bouře ve sklenici vody protože pomocí protéz dosáhne stejných výsledků, že?
Lidé, kterým je jedno zda se kvůli kvůli mostu budou bagrovat jednotky metrů nebo o řády větší délka, těm je asi úplně jedno kolik to vše bude stát, včetně škod na přírodě i zesílením podvodně níže následkem efektu tobogánu. Např. zničené štěrkové lavice se spontánně obnoví jedině když je v korytu dostatek překážek, což nebývá. A pokud tam nejsou tak ty lavice dokáže obnovit jedině obrovská povodeň. Do té doby dlouhodobě zůstane omezená samočistící schopnost řeky.
Připadá mi že kdokoliv poukazuje na to že na mnoha místech se bagruje řeka zcela zbytečně, tak je ve Vašich očích fanatickým odmítačem jakékoliv bagrování koryt.
Odpovědět
Lidé, kterým je jedno zda se kvůli kvůli mostu budou bagrovat jednotky metrů nebo o řády větší délka, těm je asi úplně jedno kolik to vše bude stát, včetně škod na přírodě i zesílením podvodně níže následkem efektu tobogánu. Např. zničené štěrkové lavice se spontánně obnoví jedině když je v korytu dostatek překážek, což nebývá. A pokud tam nejsou tak ty lavice dokáže obnovit jedině obrovská povodeň. Do té doby dlouhodobě zůstane omezená samočistící schopnost řeky.
Připadá mi že kdokoliv poukazuje na to že na mnoha místech se bagruje řeka zcela zbytečně, tak je ve Vašich očích fanatickým odmítačem jakékoliv bagrování koryt.
JN
Jiří Nebřenský
28.2.2025 13:39 Reaguje na Karel ZvářalVy se domníváte že podnik Povodí O. se stadardně vždy zeptá na příslušné obci podle katastru jestli tam vůbec smí bagrovat? (vaše odpověď na toto mě opravdu zajímá)
Práce PO by mělo být dosažení rovnováhy, díky kterému bude na delší údržbu stát vynakládat co nejméně peněz. Samozřejmě výsledkem takové kvalitní práce bude, že se jim sníží cashflow. PO není soukromá firma, ale státní podnik a účelem není dostat od státu co nejvíce peněz na co největší objem práce.
Ještě jsem nereagoval na některé věci ve Vašem včerejším příspěvku. Kdyby bylo koryto Olše mělké široké tak povodeň spláchne těch ryb dolů méně, v hlubokém vybagrovaném korytu teče řeka při povodni velmi rychle a ryby se hůře udrží.
Vybagrované části se prostým přesunem štěrku z potůčku nezanesou, není jak. K tomu by mohlo dojít jedině kdyby v korytě olše bylo mnoho překážek jako popadaných stromů a ty PO odklidil. Tedy řeka zůstane trvale zahloubená a zanese se až při další povodni ovšem jen za podmínky že tam napadají překážky. Pokud se ani při té povodní nevytvoří překážky, tak dotyčná povodeň naopak způsobí další prohloubení.
To že v Česku zůstaly jen malé kousky divočiny není argument v těchto částek za každou cenu bagrovat a okameňovat.
Odpovědět
Práce PO by mělo být dosažení rovnováhy, díky kterému bude na delší údržbu stát vynakládat co nejméně peněz. Samozřejmě výsledkem takové kvalitní práce bude, že se jim sníží cashflow. PO není soukromá firma, ale státní podnik a účelem není dostat od státu co nejvíce peněz na co největší objem práce.
Ještě jsem nereagoval na některé věci ve Vašem včerejším příspěvku. Kdyby bylo koryto Olše mělké široké tak povodeň spláchne těch ryb dolů méně, v hlubokém vybagrovaném korytu teče řeka při povodni velmi rychle a ryby se hůře udrží.
Vybagrované části se prostým přesunem štěrku z potůčku nezanesou, není jak. K tomu by mohlo dojít jedině kdyby v korytě olše bylo mnoho překážek jako popadaných stromů a ty PO odklidil. Tedy řeka zůstane trvale zahloubená a zanese se až při další povodni ovšem jen za podmínky že tam napadají překážky. Pokud se ani při té povodní nevytvoří překážky, tak dotyčná povodeň naopak způsobí další prohloubení.
To že v Česku zůstaly jen malé kousky divočiny není argument v těchto částek za každou cenu bagrovat a okameňovat.
JO
Jarka O.
28.2.2025 16:59Na videu Arniky slečna vykládá, že bagrování "trochu" prohloubilo koryto. A kvůli tomu "trochu" na malém úseku se bude arnika soudit? Vybagrování sedimentů uvolnilo dno pro nové nánosy a případy záplav. Nevidím, kde by mělo probíhat škodlivé zahlubování koryta. Eroze nehrozí, protože kolem řeky je vzorový pás stromů, které zpomalují tok. Možná je plán použít sedimenty na cyklo/stezky, které by do nivy vedle zeleně patřily a mohly by se líbit místním. Rozhrnutí těch násepů by vzhledu okolí prospělo.
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
1.3.2025 13:30 Reaguje na Jarka O.Nechápu jak se může Arnika chtít soudit. Slečna se tváří, že tomu rozumí ale kdo jí dal pravo se ozývat, nebydli v těsné blizkosti, problém se jí netýká. Už by měl někdo udělat s tou aktivistickou sebrankou pořádek. Ptal se někdo lidí, kteří tam žijí na jejich názor? Názor volených zastupitelu obce také nikdo nezná.
Odpovědět
JO
Jarka O.
3.3.2025 08:46 Reaguje na Alena LyskovaNikdo je nezval, sami si dali moc. Přitom tůně na koupání, brody, jezy k řece vždy patřily, ať byly přirozené nebo umělé. Přečtěte si,kdo se stane ředitelem Povodí Odry. Co bude prioritou, ochrana břehule, mihule a NGO, nebo údržba, lidi a ochrana před živly, a cena vody... Svedou ji na klima. Je to ale jen můj osobní neznalý dojem.
Odpovědět
LF
Lenka Filipová
6.3.2025 12:59Přikládám několik odkazů k údržbě štěrkových lavic. Články se vztahují k řece Ostravici, ale obdobný management se uplatňuje i na řece Olši. Mimo odstraňování povodňových škod. Mimo jiné i o Olši hovořil novy generální ředitel Povodí Odry na Radiožurnálu - viz poslední odkaz. Doufám, že odkazy budou funkční.
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/udrzba-sterkovych-lavic-na-rece-ostravici/
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/management-ohrozenych-sterkovych-naplavu-v-evl-ostravice/
https://radiozurnal.rozhlas.cz/dvacet-minut-radiozurnalu-5997743#
Odpovědět
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/udrzba-sterkovych-lavic-na-rece-ostravici/
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/management-ohrozenych-sterkovych-naplavu-v-evl-ostravice/
https://radiozurnal.rozhlas.cz/dvacet-minut-radiozurnalu-5997743#
AL
Alena Lyskova
6.3.2025 14:06 Reaguje na Lenka FilipováJá Vám zase doporučím se podívat z mostu přes Olši v Jablunkově vedle Penny. Tam jsou již uprostřed koryta docela velké náletové dřeviny.Za pár let z nich budou stromy ale to nikoho nezajímá. Nepleťme se do práce zaměstnancům povodí Odry a nechme je dělat svou práci.
Odpovědět
LF
Lenka Filipová
6.3.2025 20:05 Reaguje na Alena LyskovaMáte pravdu. Snahou Povodí je držet se nějakého managementu údržby štěrkových lavic nejen na Ostravici, Morávce, ale i Olši. Povodeň je mimořádný stav a pro ty, kdo nesou nějakou zodpovědnost, to není jednoduché a zvolit ten správný postup je problematické. Vždy se někomu nezavděčíte. Řeku Olši mám prošlapanou korytem i břehem mnohokrát. Vím jak vypadaly štěrkové lavice ( mnohdy to byly víc hlinité náplavy zarostlé vzrostlými vrbami) před odtěžením i po, břehové porosty a okolí řeky. Vím jak kolegové přesazovali třtinu pobřežní, připravovali nejen odtěžení lavic, ale i revitalizaci jednoho z úseku Olše.....
Odpovědět
AL
Alena Lyskova
7.3.2025 20:57 Reaguje na Lenka FilipováDržím pěsti správě povodí Odry, ať ta aktivisticá sbranka už jednou dostane na frak. Doufám, že si soudní výlohy zaplatí ze svých vlastních kapes. Příště si rozmyslí montovat se do věcí, které se jich netákají.
Odpovědět
