Vladimír Wagner: Studenti zase stávkovali za klima
Zásadní je, že nyní šlo o vysokoškolské studenty, tedy třeba i budoucí vědce. V každém případě však o lidi, u kterých by člověk předpokládal, že mají danou problematiku nastudovanou, rozumí ji a jasně ví, za co stávkují. Bohužel je však realitou opak. Lze to dokumentovat na celé řadě vystoupení studentů a jejich zástupců. Esencí je například prezentace mluvčích stávkujících studentů Matěje Moravanského a Kryštofa Tymiánka v DVTV. Dalo by se předpokládat, že za mluvčí studentů budou vybráni ti špičkoví, kteří mají problematiku v malíčku. Z jejich odpovědí na otázky Daniely Drtinové je však jasné, že o problematice přechodu k nízkoemisnímu mixu nevědí vůbec nic. Jestliže středoškoláci pro svou neznalost použijí výmluvu, že oni nejsou vědci, dá se to ještě brát. U vysokoškoláků, kteří by už měli mít v principu i schopnosti vědecké práce, už opravdu není na místě. Doporučuji všem se na vystoupení mluvčích studentů v DVTV podívat a posoudit můj názor, že studenti nedokáží obhájit smysl a cíle své stávky.
Hlavní výtkou stávkujících vůči vládě je, že se dostatečně razantně nezasazuje o rychlý přechod k nízkoemisní energetice. Vzhledem k tomu, že máme vysoké školy přes širokou škálu oborů, mohli studenti předložit základní vize, co reálně po vládě chtějí a jak je možné reálně k nízkoemisnímu mixu dospět. Jasně by tak mohli ukázat, co po vládě chtějí. Zároveň by veřejnost mohla posoudit, jak jsou jejich představy reálné a lepší, než je koncepce vládní. V současné době vláda deklaruje intenzivní snahu rozvíjet jadernou energetiku a obnovitelné zdroje, tedy cestu k nízkoemisnímu mixu. To, že opravdu nelze zavírat uhelné elektrárny před tím, než je za ně nízkoemisní náhrada, se velice intenzivně přesvědčujeme právě nyní. A ta nízkoemisní náhrada musí fungovat v každé době, tedy i během zimní inverze a bezvětří. Studenti by měli ukázat, že mají ideu, jak to udělat rychleji než do roku 2033.
Požadavky stávkujících univerzitních studentů
Podíval jsem se na požadavky stávkujících a vůbec mě nepřesvědčily o tom, že studenti ví, co chtějí. První tři jsou ve stylu, když nevím, jak něco řešit, zřídím komisi a nové ministerstvo. Zajímalo by mě, jak zajistí, aby bylo nezávislé na lobby zájmových skupin, tedy i těch spojených s obnovitelnými zdroji a ekologickými aktivistickými organizacemi. Další požadavek je, že vláda musí do konce roku 2022 vytvořit energetickou koncepci státu. Takový požadavek je v polovině listopadu, kdy do Vánoc chybí jen o pár dní více než měsíc, opravdu nesmyslný. Navíc, když má vláda ve svém vládním prohlášení, že aktualizaci energetické koncepce předloží v roce 2023.
Nejsem si jistý, zda půjde uhlíková daň realizovat bez toho, aby se to přeneslo do ceny výrobků. Vláda má ve svém programovém prohlášením odchod od uhlí do roku 2033. Vyzývat ji k tomu je tedy dost zbytečné. Jinou otázkou je, zda je toto datum reálné. Jak jsem zmínil, uhelné zdroje lze odstavovat až poté, když je za ně rovnocenná nízkoemisní náhrada. Zmínění klimatické žaloby a pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze se připojuje k nesmyslné představě, že fyzikální a technologické zákonitosti lze měnit rozhodnutím soudu.
Po vládě se také žádá urychlené odstoupení od Energetické charty. Připomínám, že v tomto případě jde o ochranu investic do energetiky. Pokud od ní, a tedy možností arbitráže, odstoupíme, netýká se to již realizovaných projektů. Ty jsou chráněny až dvacet let po odstoupení. Odstoupení by se tak týkalo nových projektů. Vzhledem k tomu, že se už fosilní projekty plánují v omezené míře, tak by to nejvíce zasáhlo investice do nízkoemisních zdrojů. Je tak otázka, jestli je právě takový bod nezbytně nutný.
Poslední soubor požadavků ukazuje, že tvůrcům požadavků jde více než o klima o celospolečenskou debatu o alternativních modelech práce, trhu a státu. Předtím zmíněné body jsou totiž v programu vlády předpokládány nebo jsou již projednávány parlamentem. Je pochopitelně možné diskutovat, jaké bude konkrétní nastavení konkrétních zákonů, ale to je věc jiná.
Jak je vidět z předložených požadavků i vystoupení mluvčích, stávkující se více zajímají o politickou a sociální transformaci než o to, jak efektivně realizovat přechod k nízkoemisního mixu. Do značné míry je to dáno tím, že zapojené fakulty jsou dominantně humanitní a umělecké. Z technik byla zapojena pouze Fakulta výtvarných umění VUT. Zapojení studenti se spíše zajímají a zaměřují na organizaci aktivistických akci, realizaci performancí a různých kampaní. I program akcí na jednotlivých fakultách je zaměřen na aktivistické, sociální a umělecké aspekty dané problematiky. Neobjevují se tu témata spojená s reálnými úvahami o řešení technických problémů s přechodem k nízkoemisnímu mixu, reálným výsledkům klimatických měření a klimatických modelů nebo možnostmi, jak klimatickým změnám čelit, ať už jsou z jakýchkoliv důvodu.
Co je prioritou?
Největší ohlas nakonec dostal střet mezi organizátory okupační stávky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a děkanem této fakulty Stanislavem Balíkem kvůli přenocování v budově fakulty. Zde byl hlavním organizátorem zmíněný Petr Doubravský, se kterým jsem diskutoval v rámci středoškolské stávky za klima v Paralelní polis. Už tehdy bylo vidět, že fakta okolo klimatických změn a možností přechodu k nízkoemisnímu mixu ho moc nezajímají, ale téma je pro něj spíše prostředek k cestě ke kariéře politického aktivisty a revolucionáře, v daném případě silně levicového. Další jeho dráha a jeho činnost v rámci současné stávky za klima tento můj odhad plně potvrdily. V takovém případě může pro reálný přechod k nízkoenergetickému mixu a ochranu životního prostředí udělat více škody než užitku.
Podobnou dráhu realizoval Martin Bursík, který nyní také podpořil stávkující studenty. Z egyptského jednání COP27 píše, že by měly být uhelné elektrárny co nejrychleji nahrazeny fotovoltaikou: „Rok 2033 je strašně pozdě a v rozporu s vědou. Ať je to do roku 2030, myslím, že výrobu elektřiny z uhlí dokážeme nahradit fotovoltaikou.“ Martin Bursík už ovšem neříká nic o tom, jak se bude vyrábět elektřina z fotovoltaiky v zimním období, jako je nyní. Připomeňme, že Martin Bursík je dlouhodobý a jeden z nejvýznamnějších bojovníků proti jaderné energetice. Je jeden z těch, kteří na vysoké vládní pozici dosáhli toho, že v Temelíně jsou jen dva bloky. A udělal vše pro to, aby se nepostavil ani jeden. A málem se mu to povedlo. Kdyby bylo po jeho, neměly bychom dnes Temelín a ani Dukovany, které by se zavřely po třiceti letech provozu. Jak by to u nás vypadalo s nízkoemisní energetikou bez jaderných zdrojů si může každý odpovědět sám. Jako poradce ministra životního prostředí prosazující fotovoltaiku za každou cenu stojí za zákonem, který způsobil náš solární průšvih, který nás stojí ročně miliardy. Martin Bursík tak sice realizuje úspěšnou politickou a aktivistickou karieru, ale jeho aktivity měly na naše životní prostředí a cestu k nízkým emisím značně negativní dopady.
I na humanitních oborech se najde řada studentů, kteří se zajímají o reálná fakta kolem energetiky. Nedávno mě vyučující na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy požádali o přednášku v rámci jejich semináře „Budoucnost demokracie“. Tomáš Mašek a Ivan Rynda si v průběhu kurzu zvou odborníky z různých oblastí, aby přednesli přednášku o souvislosti oblasti svého odborného zájmu s daným tématem a diskutovali se studenty. V mém případě šlo o oblast jaderné energetiky.
Můj mladší syn studoval jako hlavní školu psychologii na Pražské vysoké škole Psychosociálních studií, paralelně s tím absolvoval bakalářské studium právě na Fakultě humanitních studií UK. V jeho rámci navštěvoval i zmíněný seminář. Jeho pozitivní hodnocení vedení semináře i celého jeho průběhu mi značně usnadnilo rozhodování, takže jsem s potěšením pozvání přijal. Předpokládala se necelá hodina na přednášku a téměř půl hodiny se rezervovalo pro následnou diskuzi.
Připravil jsem si tak přednášku rozdělenou na dvě části. První byla přehledem současného stavu jaderné energetiky a výzev, které před tímto zdrojem energie patřícím k těm nejdůležitějším nízkoemisním jsou. Při vysvětlování jsem měl jednodušší situaci, než bych měl třeba před dvěma lety. Nyní nejen na příkladu Německa jasně vidíme, že se bez jaderných zdrojů k nízkoemisní elektroenergetice bez velmi specifických geografických podmínek, jako jsou třeba v Norsku, dospět nedá. Zatímco Francie, Švédsko i Slovensko si pomocí kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů zajistily nízkoemisní elektroenergetiku, Německo má stále velmi silnou závislost na fosilních zdrojích. Celá řada evropských zemí se tak k jaderné energetice vrací, prodlužuje využívání stávajících jaderných bloků a plánuje výstavbu nových. Znamená to také nutnost obnovení kompetencí západu v jaderných technologiích. Jaderná energetika řeší v současnosti tři hlavní výzvy. První je přechod k reaktorům III. generace, které se v současné době budují a tvoří již téměř deset procent fungujících reaktorů. Druhou výzvou je zavedení malých modulárních reaktorů, které by měly umožnit proniknutí jaderných zdrojů do decentrální energetiky a teplárenství. Třetí je budoucí uzavření palivového cyklu a efektivního využití zásob uranu a thoria i zmenšení objemu jaderného odpadu pomocí reaktorů IV. generace. Česká republika se při cestě k nízkým emisím bez jaderných zdrojů neobejde. Pokud má splnit výzvu, ke které se hlásí i studenti stávkující za klima, musí co nejdéle provozovat současné jaderné bloky a postavit dva nové velké bloky III. generace v Dukovanech, které nahradí ty stávající, a dva nové reaktory v Temelíně. Bude také třeba vybudovat větší počet malých modulárních reaktorů. Přednášku o současnosti a budoucnosti jaderné energetiky, která přibližuje danou problematiku, jsem měl před více než rokem pro Pátečníky.
Druhá část přednášky byla věnována vztahu mezi jadernou energetikou a demokracií. Zaměřila se hlavně na některé chybné legendy, které kolují právě v humanitně zaměřených komunitách. Zásadním faktem je, že bez dostatku energie demokracie v našem pojetí nefunguje. Společnost, která nedokáže zajistit dostatek energie a tím i potravy a dalších potřeb pro všechny své obyvatele, nemůže být demokratická. Mluvíme sice o demokracii ve starořeckých Athénách. Ta se však týkala jen velmi úzké skupiny obyvatel a zásadně se liší od toho, co máme na mysli pod pojmem demokracie nyní.
Ve svém vystoupení jsem studentům připomenul, že o fyzikálních zákonech se nedá hlasovat a platí, ať se nám to hodí nebo ne. I demokraticky prosazená pravidla, která to neberou v úvahu, musí nakonec narazit na tuto realitu. Pokud fyzikální realita nedovoluje zajistit z fotovoltaiky energii v době zimní inverze, nelze to hlasováním v parlamentu změnit.
Aktivisté velice často hlásají, že jaderná energetika, která je dominantně postavena na velkých zdrojích, je nedemokratická. Naopak obnovitelné zdroje jsou decentrální, a tedy demokratické. To, že tato představa je hodně vzdálená od reality, ukazuje jasně německá Energiewende. V Bavorsku nahrazují jaderné bloky v této spolkové zemi velké větrné farmy na severním pobřeží Německa a velké plynové bloky v samotném Bavorsku. Centralizace výroby a vzdálenosti, na které se elektřina přepravuje, jsou tak ještě větší. Stejně tak je i značná část solární energie produkována ve velkých solárních farmách. Je pravda, že se budují i decentralizované fotovoltaické a větrné zdroje, ty se ale realizují i v případě využití jaderných zdrojů. Německá kombinace fosilních a obnovitelných zdrojů není o nic více decentralizovaná, než je tomu u francouzského energetického mixu založeného na kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů.
Právě vývoj v energetice ukazuje, jak dramatický negativní dopad má ideologizace přírodovědné a technické reality. Studentům jsem zdůraznil, že je nutné, pokud se chtějí pustit do ideologického střetu nebo za něco demonstrovat, aby se s danou problematikou podrobně seznámili a rozuměli ji. I proto jsem přijal pozvání na jejich seminář. Nechci, aby prezentované názory brali jako dané a pochopitelně s nimi nemusí souhlasit, ale aby nad nimi přemýšleli. Mohu se pochopitelně mýlit, ale přece jen mám v oblasti fyziky a technologií souvisejících s energetikou dost velké odborné znalosti, kvůli kterým není od věci mě vyslechnout. A podle následné intenzivní a zajímavé diskuze si myslím, že to takto vzali. Přednáším většinou na technických a matematicko-fyzikálně zaměřených školách, kde je také genderově nevyrovnané publikum, i když v opačném směru. Potěšilo mě, že i zde panovalo stejně podnětné, kritické a zajímavé prostředí se zájmem o problematiku.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (90)
Vladimir Mertan
27.11.2022 07:39Emil Novák
27.11.2022 08:35 Reaguje na Vladimir MertanUhlíková stopa při dolování a zpracování rudy je relativně nízká, protože je jí potřeba vytěžit relativně velmi málo, jedna palivová peletka o výšce cca 1 cm a průměru 1 cm dodává zhruba stejně energie jako tuna uhlí...
Vladimir Mertan
27.11.2022 08:57 Reaguje na Emil NovákČo sa týka konkrétne Inoveckého pohoria, údaje sú známe spred 40 rokov, kde predpokladajú výdatnosť rudy 0,06% - 0,16%, čo by znamenalo pri odhadovanom množstve 2000 – 6000 t doslova milióny ton kontaminovanej hlušiny, ktorou by zaviezli všetky doliny. A aby som v tej katastrofickej, ale ak sa neprebudíme i možnej vízii pokračoval, hrozí totálne narušenie ekosystému. Odlesnia sa plochy pre ťažbu, narušia spodné vody, ktoré dodávajú vlahu koreňom stromov, hluk, prach a vibrácie zeme vyženú z Považského Inovca všetko živé a následne nastane rádiioaktívne zamorenie priestoru a poddolovaním postupne vzniknú prepadávajúce sa holokopce.Že zbytočne straším? Nuž , odporúčam návštevu lokalít, kde sa ťažila uránová ruda. A nemusí to byť iba v susednej ČR." Tým chcem povedať, že by sa malo počítať aj s týmito dopadmi, hoci by bol urán vyťažený niekde v Rusku Austrálii, alebo Kanade kde sú veľké priestory bez osídlenia. Tá peletka bude vážiť 20g a na jej získanie potrebujeme vyťažiť, zomlieť a vymyť skoro 1 tonu hlušiny. Potom ju ešte musíme niekde slušne umiestniť, prípadne kaly po vymývaní kyselinou sírovou. https://oenergetice.cz/elektrina/tezba-zpracovani-uranu-cast-1
Filip Kondapaneni
27.11.2022 12:51 Reaguje na Vladimir MertanJiž jsem narazil na tvrzení které uvádělo potřebu vytěžit pro 100kWh lithiovou baterii více jak 250t hornin aby, se získaly potřebné kovy a tyto převážet ke zpracování přes půl zeměkoule. Současná enviromentální pravidla v EU, Kanadě chránící spodní vody, půdu a ovzduší v podstatě nedovolují ve velkém chemicky zpracovávat rudy různých kovů, a je výrazně jednodušší vytěžit, rubaninu odvézt do Asie kde se s tím fakt nemažou a výsledný produkt který byl i metalurgicky zpracován pak dovézt zpět do EU. Takže je správně upozorňovat na enviromentální dopady toho či onoho, ale pak je také třeba uvádět všechny alternativy včetně všech souvisejících důsledků a z toho pak nevychází JE jako horší než tzv.OZE. Jediné co bych jaderným zdrojům vyčítal je nemožnost je ochránit při selhání institucionální ochrany (třeba v případě války)
Vladimir Mertan
27.11.2022 13:42 Reaguje na Filip KondapaneniEmil Novák
27.11.2022 15:37 Reaguje na Vladimir MertanUran se dnes už povrchově těží vcelku minimálně, takže těžba neznamená téměř nic z toho co uvádíte. Tady se např. můžete podívat, jak vypadá největší uranový důl v USA, není tam vidět nic z těch vašich katastrofických vizí.
https://www.camecoresources.com/business/smith-ranch-highland-including-north-butte
Vladimir Mertan
27.11.2022 20:56 Reaguje na Emil NovákZ 10 najväčších svetových ložísk uránu sú ešte stále 2 povrchové. Predstavujú spolu 9% svetovej produkcie. Ložisko predstavuje iba časť SOMAIR je iba časť v oblasti Arlit. https://africanarguments.org/2017/07/a-forgotten-community-the-little-town-in-niger-keeping-the-lights-on-in-france-uranium-arlit-areva/
Podzemná ťažba uránovej rudy (3 ložiská z prvej desiatky 20%) predstavuje zase mletie rudy a potrebuje rozsiahle odkaliská.
ISL spôsob je ten Váš kvázi ekologický, čo oko nevidí srdce nebolí. V skutočnosti je vymývanie uránu kyslými roztokmi priamo v hornine veľmi nebezpečné a ohrozuje spodné vody. Aj keď uznávam, že tento spôsob je asi najmenej energeticky náročný a uhlíková stopa sa minimalizuje. Zároveň je ale zrejmé, že sa nedá použiť pre všetky ložiská, ale len pre ložiská uránu s priaznivými podmienkami na tento typ ťažby.
Emil Novák
27.11.2022 21:27 Reaguje na Vladimir Mertan"Váš kvázi ekologický" - to jste napsal vy, já jsem netvrdil že je nějaký způsob těžby ekologický (ani kvazi). Loužením se ale těží i spousta jiných kovů. Každá těžba je z principu neekologická, bez těžby se ale civilizace prostě neobejde. Vždy se musí něco těžit, ani lithium, ani kobalt, ani měď, ani kovy vzácných zemin, ani zemní plyn, dokonce ani těžba dřeva v potřebném množství, nic z toho není ekologické. Uran má ale tu obrovskou výhodu, že z malého množství uranu je velké množství energie.
Opět odkážu na UNECE, tentokrát na str. 55, kde je to vyjádřené konkrétními čísly: https://unece.org/sites/default/files/2021-10/LCA-2.pdf
Miloš Zahradník
27.11.2022 07:40Miroslav Vinkler
27.11.2022 08:25Náhodně právě vyšel komentář A. Tomského, který popisuje jak by tzv. liberální transformace v podání těchto skupin měla vypadat.
A stojí za to, se s tím seznámit také.
https://echo24.cz/a/SGzq8/tydenik-echo-tomsky-prednaska-liberalismus-jeste-neumrel?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_vert_ab=0&dop_vert_id=leg0&dop_req_id=8sok5jRptHH-202211270712&dop_id=18639925
Jaroslav Studnička
27.11.2022 09:52V případě p. Hanzla se jedná pouze o internetového hrdinu.
V případě aktivistů se jedná o skupinu, která veřejný a mediální prostor potřebuje a bohužel se jim ho dostává.
Jaroslav Řezáč
27.11.2022 10:30 Reaguje na Jaroslav StudničkaJiří Svoboda
27.11.2022 10:42 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMožná by se šlo inspirovat tím, že když nějakou sportovní akci naruší nějaký exhibicionista, vysílání se na potřebnou dobu přeruší, aby se exhibicionistovi nedělala reklama. Myslím, že ČT o stávce vůbec neinformovala.
Jaroslav Řezáč
27.11.2022 14:07 Reaguje na Jiří SvobodaČT informovala poměrně hodně...
vaber
27.11.2022 10:53 Reaguje na Jaroslav Studničkabylo tam před bránou asi 30lidí s transparenty,
ovšem fotografovalo je 50novinářů a druhý den se o tom psalo ve všech médiích,
tak se vytváří názor veřejnosti ,některé události se uvádí všude a opakují se v médiích dlouho o jiných se média ani nezmíní jako by neexistovaly, kdo rozhoduje které budou které
Jiří Svoboda
27.11.2022 10:34"Nejsem si jistý, zda půjde uhlíková daň realizovat bez toho, aby se to přeneslo do ceny výrobků."
Ale to je přece hlavním cílem, aby se uhlíková daň úměrná uhlíkové stopě promítla do cen výrobků. Pak lidé budou preferovat nízkouhlíkové výrobky nebo si ty vysokouhlíkové odepřou. Díky tomu přestanou být vysokouhlíkové výrobky poptávány a budou nahrazovány nízkouhlíkovými.
"Jako poradce ministra životního prostředí prosazující fotovoltaiku za každou cenu stojí za zákonem, který způsobil náš solární průšvih, který nás stojí ročně miliardy. "
Desítky miliard. A je to složitější. K tomuto průšvihu by nedošlo, kdyby Energetický regulační úřad nastavil v roce 2005 výkupní ceny tak, jak to určil zákon a nikoliv v rozporu se zákonem podle své vyhlášky. Viníci stále běhají s úsměvem po svobodě.
Pavel Hanzl
28.11.2022 09:19 Reaguje na Jiří SvobodaJenom byste musel vyřešit jednu, zcela limitní otázku: jak přinutit největší špinavce planety, aby to platili. Především Čínu a Rusko.
Jiří Svoboda
28.11.2022 10:09 Reaguje na Pavel HanzlČína a Rusko určitě nejsou největší špinavci. Hlavní odpůrce takové daně hledejte v USA, Kanadě, EU, Austrálii... Samé státy, které to myslí s klimaten "vážně".
vaber
27.11.2022 10:43problém je ,že nevíme jak stabilní klima udržet, nejvíce prý škodí CO2 a tak vše co produkuje CO2 je třeba zrušit ,
to je jednoduchý závěr
že studenti neví jak to udělat, není nic divného a není divné ,že se mění i jejich požadavky , není jejich úkolem navrhovat a doporučovat ,
jak z této klimatické krize ven neví to ani ti, kteří svět ,EU a jednotlivé státy řídí a ti by měli vědět jak z té šlamastiky ven, jaká je však realita
,, stávkující se více zajímají o politickou a sociální transformaci,, říká autor
myslí si autor ,že toto téma je zakázané a nesmí se o něm mluvit , v dnešním režimu ,který se sám pasoval na nejdokonalejší, je to přísně zakázané téma,
všichni se ohání demokracií ,kde je definice demokracie, každý si pod tím pojmem představuje co chce a používá jej kdy chce a v jakémkoliv zájmu
stávkující nemusí hledat řešení ,stávka je nesouhlas a na to studenti mají právo, jak každý jiný
Pavel Hanzl
27.11.2022 11:00 Reaguje na vaberCelé to shrnuje šestá zpráva IPCC a způsob, jak je možno to řešit, je shrnut v Green dealu.
Miroslav Vinkler
27.11.2022 11:05 Reaguje na Pavel HanzlHanz, oni se minuli povoláním.
Pavel Hanzl
27.11.2022 18:27 Reaguje na Miroslav VinklerZellosh
28.11.2022 01:28 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.11.2022 09:21 Reaguje na Zelloshvaber
27.11.2022 11:09 Reaguje na Pavel Hanzlto se ví přesně u Hanzlů
Jiří Svoboda
27.11.2022 15:10 Reaguje na Pavel HanzlTo opravdu připomíná závěry XVII. sjezdu KSČ.
Pavel Hanzl
27.11.2022 18:19 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
27.11.2022 19:09 Reaguje na Pavel HanzlTo, že vypíši dotační programy na vyvolená opatření, na to nebude dost peněz ani náhodou. Jedna věc je narýsovat si plán a druhá je přimět svobodné subjekty k činu.To se musí hodně, hodně přeplatit, aby se to pohlo!
Pavel Hanzl
27.11.2022 19:49 Reaguje na Jiří SvobodaVaší skupině (těžko definovat, znám jen příliš silné výrazy) připadá zcela normální, že premiér lže a krade ve stamiliónech a klidně kandiduje na presidenta z prvního místa, polovina lidí souhlasí s nejhorším masovým vrahem současnosti, podvody a korupce jsou u nás zcela běžným způsobem jednání a vyspělá Evropa je peleš lotrovská.
Snaha o ochranu přírodu a klimatu je jen podvod a tunel, prostě máte svět naprosto naopak.
Jenže normální svět je skutečně normální a plně funkční, na rozdíl od vašeho idiostánu.
Jiří Svoboda
27.11.2022 20:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.11.2022 20:24 Reaguje na Jiří SvobodaPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Zellosh
28.11.2022 01:33 Reaguje na Pavel HanzlSvatá Prostoto
28.11.2022 13:56 Reaguje na Pavel HanzlGalipoli Petr
28.11.2022 16:07 Reaguje na ZelloshMilan Dostál
28.11.2022 09:01 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
28.11.2022 09:11 Reaguje na Milan DostálSvatá Prostoto
28.11.2022 13:54 Reaguje na Pavel HanzlTo je samozřejmě řečnická otázka, to už tady bylo xkrát a Jasánek Hanzl si stejně bude furt mlít tu svoji ...
Pavel Hanzl
29.11.2022 13:09 Reaguje na Svatá ProstotoVy berete taky vodu z městského řadu a představte si, že vám ji VaK zarazí natvrdo a bude se vám šklebit, že jste idiot a že jste na něm neměl nebýt tak závislý.
Svatá Prostoto
29.11.2022 16:01 Reaguje na Pavel HanzlMy vám tu dávno psali, že se na Rusko nedá spoléhat ... ale to vy jste furt nakupoval plyn na burze v Rotterdamu:-))).
Pokud mi PVK zarazí vodu, tak mne to docela nasere, bo je to městská společnost ... a pokud ji zarazí nejen mne, ale třeba půlce Prahy, tak bude na Mariánským náměstí před radnicí docela veselo ... no, myslím, že hodně rychle i uvnitř:-))).
Břetislav Machaček
27.11.2022 10:59aktivistického učitele a obor, který má k technice sakra daleko, tak
se upnu k utopistickým představám a budu za to i stávkovat. Pokud se
vzdělávám v technických oborech, kde je základem fyzika a matematika,
tak chápu fyzikální zákony a nefantazíruji o Zemi bez elektráren a
továren na vše, co nás obklopuje a bez čeho se neobejdou ani ti
stávkující studenti. Jeden, či dva dny mohou okupovat nevytápěnou
univerzitu, ale po týdnu ji opustí a půjdou se ohřát do vytápěné
kavárny, kde si dobijí mobily a tablety. Realita je prostě jiná,
něž naivní představy nedovzdělaných budoucích "vzdělanců" mnoha
netechnických oborů, kteří jsou většinou těmi protestujícími.
Kdo má skutečně náročné studium, tak studuje a nemarní čas stávkou
a filozofováním, jak se mít dobře bez práce a bez ničení přírody.
Člověk vše čeho užívá a co vybudoval vyrval přírodě a nikdy tomu
jinak už nebude. Mobil nepřiletí z kosmu a potraviny nerostou v
regálech obchodů. Budiž, chovejme se šetrněji, ale co tak začít
každý od sebe? Zvláště pak ti studenti, kteří studují obory, které nenalézají uplatnění a končí někde v administrativě, kde požadují
jakýkoliv titul, aby měla ta funkce větší váhu. Když vidím Mgr a Bc
například na podatelnách úřadů, tak si vzpomenu na paní bez maturity,
která tam před penzí zaučovala ty "vzdělance" a která se diví, že
s PC dnes dělají totéž tři, co ona dělala sama. Převzít písemnost,
zapsat do evidence a předat kam patří vyžaduje vysokoškolské vzdělání?
Není to náhodou taky plýtvání a nebo je to pouze uměla zaměstnanost
nedovzdělaných "inteligentů"!
smějící se bestie
27.11.2022 11:59 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
28.11.2022 09:29 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
28.11.2022 11:15 Reaguje na Pavel Hanzljste otce lékaře v Bohumíně?
Pavel Hanzl
28.11.2022 12:18 Reaguje na Břetislav MachačekVladimir Mertan
27.11.2022 12:49https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-od-zaskolactvi-ke-stavce.A221116_160304_p_klima_nef
Veľmi výstižný odstavec sa autorovi naozaj podaril:
"Mladí lidé byli, jsou a budou hybatelem mnoha závažných společenských procesů. Právě pro svou nedostatečnou životní zkušenost, pro sociální neukotvenost, politickou a ideovou nevyhraněnost, kdy jsou jen sami za sebe a nemusí dělat nějak ony naše mrzké kompromisy pro svou kariéru či ekonomické zajištění svých partnerů a dětí, ve velké míře nesnášejí pokrytectví, přetvářku, oportunismus, konformismus či podvolení. Slovy básníka, „mládí je nemoc, z níž se každým dnem uzdravujeme“. Ostatně každá mladá generace se přirozeně konfrontuje s generací svých rodičů a prarodičů. Ale přitom hledá svou klíčovou generační výpověď. Je zajímavé, jak s tím korespondují známá osmičková výročí (1918, 1938, 1948, 1968 a 1989) v československých dějinách 20. století. Generační změnu současně zažily a prožívají i jiné národy."
Richard Vacek
27.11.2022 16:23Berme je tak, ale horší jsou ti starší, kteří této naivity mládí zneužívají ke svým cílům - k získání moci, ke zhohatnutí.
Radim Polášek
27.11.2022 16:43Osvěta zelaných stávkujících je třeba, bez toho z nich budou pouze užiteční idioti dělající za někoho nevděčnou černou práci.
Jan Matěna
27.11.2022 18:43Honza Honza
28.11.2022 09:14Zatímco kouř s krbu se rozpustí ve větru, jádro je nejvyšší zatížení přírody na tisíce let, sklady jader. paliva nemohou tak dlouho vydržet, všechen odpad se nepodaří nikdy zlikvidovat, jejich likvidace se může zcela zastavit - budou úplně jiné zcela bezpečné zdroje elekřiny. To pan ekolog neví?
Bez jaderných elektráren, velkovýroben, velkochovů, dolů na lithium se neobejdeme, elektrárny potřebujeme, ale můžeme dělat i jiné věci, aby se příroda ozdravila, ne dělat vše proto, aby jich bylo co nejvíc!
Emil Novák
28.11.2022 09:26 Reaguje na Honza HonzaVšechny možnosti jsme samozřejmě nevyčerpali, pořád je možné po vzoru Německa oživit uhelné elektrárny a zbourat pár vesnic pod kterými leží uhlí...
Jaké "úplně jiné zcela bezpečné zdroje elekřiny" budou? Žádný zcela bezpečný zdroj elektřiny totiž neexistuje.
Jádro žádné zatížení přírody na tisíce let nepředstavuje, nakládání s radioaktivním odpadem je inženýrsky relativně snadno řešitelný problém, ostatně první hlubinné úložiště radioaktivního odpadu vytvořila už před stovkami milionů let sama příroda v Gabonu a ukázalo se jako plně funkční. Doporučoval bych vám něco si o principu hlubinného úložiště nastudovat dříve, než o tom začnete mudrovat v diskusi.
Pavel Hanzl
28.11.2022 09:43 Reaguje na Honza HonzaPříklad: rozvojové státy jsou převážně rozlehlé, slunečné, suché a často i větrné. Takže vybudovat extrémně drahý centrální zdroj elektřiny a pak tahat tisíce kilometrů drátů je zcela nesmyslná činnost.
Když stačí mít za každou dědinou pole panelů a k tomu elektrotraktor a skůtr nebo elmobil. U města k tomu párek větřáků a záložní dýzlák. I cenově to vyjde dnes výrazně lépe, touhle cestou by se měla ubírat pomoc třetím zemím, ne penězi.
Jaroslav Studnička
28.11.2022 10:04 Reaguje na Pavel HanzlAddis Abeba, Mogadishu, Dháka, Khartoum, Kábul...to jsou několikamiliónové aglomerace, tam jinak než centrální zdroj dostatek energie nezajistí.
Pavel Hanzl
28.11.2022 12:15 Reaguje na Jaroslav Studnička"V roce 2013 používali všichni dotazovaní k zavlažování dieselagregáty. V roce 2017 už 68 procent z nich používalo fotovoltaiku. V roce 2018 pak využívalo solární energie 98 procent dotazovaných".
"Tyto čtyři afghánské provincie tedy mají na počet zhruba dvakrát více solárních instalací než Česká republika".
https://www.idnes.cz/technet/technika/fotovoltaika-cena-ve-svete-afghanistan.A201109_121216_tec_technika_mla
Milan Dostál
28.11.2022 12:41 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.11.2022 09:08 Reaguje na Milan DostálJaroslav Studnička
28.11.2022 13:22 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.11.2022 09:11 Reaguje na Jaroslav StudničkaOpiem prý nakrmit děcka nejde, ale nezkoušel jsem to.
Jaroslav Studnička
29.11.2022 10:09 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.11.2022 13:12 Reaguje na Jaroslav StudničkaSvatá Prostoto
29.11.2022 15:06 Reaguje na Pavel HanzlUž zase ze sebe děláte vola?
Pavel Hanzl
29.11.2022 13:17 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
29.11.2022 14:50 Reaguje na Pavel HanzlJinak nezapomeňte na dnešní medikaci, evidentně opět nejste ve formě.
Svatá Prostoto
28.11.2022 13:57 Reaguje na Pavel HanzlA náběh na hladomor k tomu ... není nad to mít správný vzor:-))).
Pavel Hanzl
29.11.2022 09:13 Reaguje na Svatá ProstotoSvatá Prostoto
29.11.2022 10:11 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.11.2022 13:15 Reaguje na Svatá Prostoto"... Sověti v zemi postupovali s neuvěřitelnou brutalitou: mnoho vesnic bylo vyvražděno pro pouhé podezření ze spolupráce s mudžáhidy. Během bojů bylo zabito asi 1,4 miliónů lidí, převážně civilistů, a cca 4 milióny uprchly, převážně do Pákistánu." Zdroj: Wikipedia
Svatá Prostoto
29.11.2022 15:03 Reaguje na Pavel HanzlKonec konců, není náhodou, že jen co Sověty vykopali ... a kdy jim byli amíci s jejich podporou dobrý ... tak se začali nejdřív řezat mezi sebou a to s takovým úspěchem, že nakonec byla většina ráda i za ten Talibán.
Břetislav Machaček
28.11.2022 18:56 Reaguje na Pavel Hanzltak nejrychlejší je namontovat někam solární panel
na dobití mobilu a rádia s náboženským programem.
Na nic jiného elektřinu ti chudáci nepotřebují.
Průmysl takřka nulový, elektrické spotřebiče taky, doprava spalovacími auty a ruční práce na polích.
To se to navyšují procenta růstu množství proudu vyrobeného z fotovoltaiky, když tam dosud žádnou elektřinu neměli!
Pavel Hanzl
29.11.2022 09:06 Reaguje na Břetislav MachačekSvatá Prostoto
29.11.2022 10:13 Reaguje na Pavel HanzlJen su zvědavej, jak na to naroubujte ten svůj oblíbený Kreml.-))).
Pavel Hanzl
29.11.2022 12:57 Reaguje na Svatá ProstotoKdyby nebyli blbí jak troky, tk mohli využít emerické stamiliardy ke skutečnému rozvoji země a i toho Alláha by si mohli nechat.
Nie sme sami chuji.
Svatá Prostoto
29.11.2022 14:58 Reaguje na Pavel HanzlA nepovídejte.
Honza Honza
28.11.2022 13:06 Reaguje na Pavel HanzlJendat rozumně. Nebýt fanaticky proti jádru,ale taky nedělat vše pro to, aby jaderného odpadu bylo co nejvíc. Spalovací motory nebo topení v krbu jsou jednoznačně mnohem méně pro přírodu nebezpečné činnosti.
Jaderný odpad nebude možné zcela zlikvidovat. Vždy něco zbyde. Kde to bude? Ve skleněných sudech? Co když prasknou? Vydrží 100 tisic let? Aby odpad nebyl nebezpečný, musel byste ho rozptýlit do smolince, jako v původním uranovém dole! Co zátěž při těžbě uranu, v místě jaderné elektrárny? Čím účinnější zabezpečení elektrárny, tím nákladnější a méně hospodárnější provoz.
To jsou pravdy, které musí každý znát!
Tady v těch debatách se lidi přou o tom, co je jasný, o čem nemá žádný smysl diskutovat. Je třeba se posunovat dál a ne se přít o nesmyslech!
Jaroslav Studnička
28.11.2022 13:13 Reaguje na Honza HonzaPak tu něco vykládejte...viz váš poslední odstavec.
Honza Honza
28.11.2022 15:46 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
28.11.2022 16:11 Reaguje na Honza HonzaEmil Novák
28.11.2022 13:15 Reaguje na Honza HonzaV žádných skleněných sudech se jaderný odpad skladovat nebude, ten nejvíce aktivní se bude ukládat do hlubinného úložiště ve stabilní geologické formaci s řadou dalších bariér. A jestli nevíte, jak to úložiště bude fungovat, tak si o tom něco nastudujte a nešiřte bludy.
Honza Honza
28.11.2022 16:01 Reaguje na Emil NovákOni totiž na rozdíl ode mne vědí, jak toto úložiště bude fungovat! A nebojí se ani o své potomky zvl. po zemětřesení za 100tis. let!
Takovým způsobem nemá smysl diskutovat!
Emil Novák
28.11.2022 16:08 Reaguje na Honza HonzaSvatá Prostoto
29.11.2022 10:16 Reaguje na Honza HonzaJaroslav Studnička
28.11.2022 10:09 Reaguje na Honza HonzaTo potvrzuje i citace z dnes uveřejněného článku p. Zemana zde na Ekolistu:
"Boj části ekologů proti jaderným elektrárnám zásadně stěžuje boj za ochranu stability klimatu na Zemi."
Jiří Svoboda
28.11.2022 12:02 Reaguje na Honza HonzaSvatá Prostoto
28.11.2022 14:00A jako bonus se krásně ukázalo, že to jsou v podstatě jen takoví zelení komsomolci. Doslova. Za mnohá ta hesla by se nemusel stydět ani Pavka Korčagin:-))).