https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-wagner-je-opravdu-pro-cesko-plynova-varianta-mixu-lepsi-nez-jaderna
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír Wagner: Je opravdu pro Česko plynová varianta mixu lepší než jaderná?

26.7.2021
Elektrické vedení. Kam povede? Do plynové, nebo jaderné elektrárny?
Elektrické vedení. Kam povede? Do plynové, nebo jaderné elektrárny?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Postupně bude nutné nahradit uhelné bloky. Jak roste cena emisních povolenek, zvyšuje se cena nejen uhelné, ale také plynové elektřiny. Je tak třeba urychlit přechod k nízkoemisnímu mixu. Ovšem důležitější než rychlost je, aby mix, ke kterému směřujeme, odpovídal našim geografickým a dalším podmínkám a byl opravdu nízkoemisní, efektivní a environmentálně citlivý.
 

Nedávno vyšel rozsáhlý rozhovor o energetice s Michalem Šnobrem. Určitě je zajímavý a pro každého, kdo se zajímá o budoucnost naší energetiky, jej doporučuji k poslechnutí. S řadou jím prezentovaných názorů plně souhlasím, ovšem další jsou silně ovlivněny tím, že se jedná o zástupce spekulativních akcionářů firmy ČEZ, kteří jsou zaměřeni na rychlý osobní zisk. Jeho časové výhledy se neliší příliš od politiků, jejichž vize jsou dominantně dány volebními obdobími a prioritou je vítězství ve volbách.

Přechod od uhlí je nutnost, jeho optimální čas je otázkou

Už dlouho je jasné, že Česko bude muset odejít od uhlí, které zatím pokrývá největší část potřeb elektřiny a tepla. V dřívějších letech byl postupný útlum uhlí dominantně dán vyčerpáním zásob omezených i stanovenými limity těžby a postupným stárnutím zdrojů, které přestávaly vyhovovat stále náročnějším požadavkům na omezení emisí škodlivin. V současné době se však stále více uplatňuje ekonomický tlak způsobený zvyšujícími se cenami povolenek na emise oxidu uhličitého a politické tlaky Evropské unie na uzavírání uhelných elektráren.

S Michalem Šnobrem se shodnu i v tom, že podmínky pro obnovitelné zdroje jsou u nás omezené. Vzhledem k tomu, že nemáme větrné mořské pobřeží a nejlepší větrné podmínky jsou v ekologicky nejcennějších horských partiích, není reálný potenciál hlavně v oblasti větrných zdrojů příliš velký. Největší je u obnovitelných zdrojů v oblasti fotovoltaiky, Do vyřešení možnosti masivní akumulace jsou i v této oblasti možnosti značně omezené. Velká část náhrady uhlí se tak musí realizovat buď pomocí plynových zdrojů nebo jaderných reaktorů. Přesnější rozbor možných scénářů a rizik spojených s přechodem od uhelných zdrojů jsem popsal v dřívějším článku.

Opřít se o plyn?

Pravdou je i to, že německá Energiewende je založena na přechodu k mixu postaveném na plynových zdrojích skombinovaných s těmi obnovitelnými. Plyn zde bude mít velmi důležitou roli a významné bude i využití paroplynových bloků. To je hlavní důvod tak intenzivní snahy Německa o dokončení plynovodu NordStream II. Je také jasné, že díky tomu bude mít využívání spalování plynu v Evropské unii v podobě Německa velmi silné zastání. A na to spoléhá při prosazování výstavby paroplynových bloků u nás i Michal Šnobr.

Na druhé straně platí, že plyn není nízkoemisní zdroj. Jak konstatuje v rozhovoru i Michal Šnobr, započítávají se u plynových zdrojů jen emise uvolněné při spalování, které jsou poloviční až třetinové oproti uhelným. Jde však o čistě formální přístup Evropské unie. Reálně jsou při započtení úniků při těžbě a dopravě plynu emise skleníkových plynů u uhelných a plynových zdrojů velmi podobné. Podobá se to situaci při masivní náhradě uhlí v Evropě spalováním dřeva těženého v Americe a převáženého přes oceán. Také tato produkce elektřiny pomocí „obnovitelného“ zdroje je formálně v Evropské unii čistá. Ve skutečnosti to však je environmentální zločin. Pokud je tedy smyslem odchodu od uhlí snížení emisí skleníkových plynů a antropogenního vlivu na klima, tak jeho náhrada plynem postrádá jakýkoliv smysl.

Dalším faktorem, který je proti plynu, je dramatické zvyšování ceny emisních povolenek. Při spalování plynu je sice potřeba povolenek poloviční, ale s růstem jejich ceny roste i cena elektřiny z plynových zdrojů. U plynu se navíc dá čekat zvyšování spotřeby. A to nejen v Evropě, ale hlavně v Asii, kde je hlavně v Číně vedeno více snahou omezit škodlivé emise, které dusí města, než potlačit emise oxidu uhličitého. Dají se tak předpokládat vysoké ceny této komodity. K čemu vysoké ceny emisních povolenek a plynu vedou, vidíme třeba i nyní. Cena elektřiny se stává velmi vysokou a uhelné zdroje se stávají opět konkurenceschopnými s plynem.

Situaci, ke které vede vysoká cena emisních povolenek a plynu z cenou elektřiny je vidět na příkladu Německa, které však vytváří cenu i u nás. Poslední týden ukazuje situaci při ideálních podmínkách pro fotovoltaiku. Při víkendové malé spotřebě se sice kolem poledne mohou ceny snížit i do záporných hodnot. Ovšem v ostatním čase se pohybují mezi 70 až téměř 120 EUR/MWh. Vidíme také, že klasické zdroje (šedá barva) i v této době zajišťují velkou část potřebné produkce elektřiny v Německu. A Německo také musí část elektřiny dovážet, aby uspokojilo svou spotřebu (fialová čára) mimo polední špičky fotovoltaiky.
Situaci, ke které vede vysoká cena emisních povolenek a plynu z cenou elektřiny je vidět na příkladu Německa, které však vytváří cenu i u nás. Poslední týden ukazuje situaci při ideálních podmínkách pro fotovoltaiku. Při víkendové malé spotřebě se sice kolem poledne mohou ceny snížit i do záporných hodnot. Ovšem v ostatním čase se pohybují mezi 70 až téměř 120 EUR/MWh. Vidíme také, že klasické zdroje (šedá barva) i v této době zajišťují velkou část potřebné produkce elektřiny v Německu. A Německo také musí část elektřiny dovážet, aby uspokojilo svou spotřebu (fialová čára) mimo polední špičky fotovoltaiky.
Zdroj | Agora Energiewende

Velkou otázkou pak je, jak se Evropská unie zachová v situaci, kdy se začne ukazovat, že náhrada uhlí plynem k reálnému snížení emisí skleníkových plynů nevede. Navíc v Německu i dalších státech, které přistupují k uzavírání nízkoemisních jaderných bloků, budou i tyto nahrazovány emisními plynovými. Uvidíme, jak se veřejnost postaví k tomu, že obrovské náklady věnované na snížení emisí skleníkových plynů reálně k jejich snížení nevedou. Je tak otázka, zda se podpora Evropské unie pro plyn nezmění, podobně jako se začíná měnit její postoj k náhradě uhlí masivním spalováním dřevní hmoty.

Michal Šnobr věří tomu, že Německo plyn ubrání. Zároveň tu však jsou státy, které zůstávají u jaderné energetiky nebo mají ideálnější podmínky pro obnovitelné zdroje, jako je například Francie, Finsko, Švédsko a Slovensko, které tak nejsou na plynu pro výrobu elektřiny tak silně závislé. Změna přístupu Evropské unie k plynu tak není vyloučena. I paroplynové zdroje potřebují pár desetiletí, aby se zaplatily. V případě změny postoje Evropské unie k plynu by však mohly skončit podobně, jako tomu bylo u nedávno dokončených černouhelných elektráren v Německu. Příkladem může sloužit jedna z nejmodernějších a nejúčinnějších z nich Moorburg. Takové nákladné experimenty si může dovolit Německo, ale pro Česko by mohly být zničující.

Nebo se opřít o jádro?

Životnost jaderných zdrojů přesahuje šedesát let. Investice do vybudování současného velkého jaderného reaktoru jsou velmi velké a musí se investovat v krátkém čase a před jeho spuštěním. Velkou část ceny elektřiny tak tvoří právě cena investice. Souhlasím tak s názorem Michala Šnobra, že výstavba takto velké a dlouhodobé investice je velmi těžká bez záštity státu. Problém totiž je, že zde existuje velmi vysoké politické riziko, že budou výstavba nebo provoz jaderného bloku předčasně ukončeny. Toto riziko se dramaticky snižuje, pokud za stavbou stojí stát. Zároveň je potřeba do stavby investovat velkou sumu, která většinou vyžaduje půjčku. A cena peněz je se státní záštitou mnohem nižší, než je tomu u soukromého investora.

Jaderná elektrárna je velmi dlouhodobá investice. Cena elektřiny z ní také závisí na tom, jaká by měla být doba splácení investice. Může jít o investici státu, která je určena pro dlouhodobé zajištění energie s přiměřenou cenou pro průmysl a obyvatelstvo, případně o investici rodinné firmy, která cílí na zajištění dlouhodobých dodávek elektřiny i pro další generace vlastníků firmy. V tomto případě není vzhledem k velmi dlouhé životnosti reaktoru potřeba trvat na rychlé návratnosti investice a lze zajistit nízkou cenu produkované elektřiny.

Druhou možností je investice budovaná soukromým investorem pro rychlý zisk akcionářů. V tomto případě je vyšší cena půjčených peněz, dražší je i pojištění rizik a kratší je vyžadovaná doba návratnosti. V tomto případě je výsledná cena elektřiny poměrně vysoká. Názorně je to vidět na předpokládané ceně elektřiny z elektrárny Hinkley Point C, která je investorským finančním modelem. Příkladem státní investice je elektrárna Paks II, u ní se tak předpokládá daleko nižší cena elektřiny. Připomeňme, že u nového bloku v Dukovanech se předpokládá finanční model zaštítěný státem. V Evropské unii dominují v oblasti velkých firem společnosti vlastněné akcionáři, kteří jsou podobně jako Michal Šnobr zaměřeni na rychlý osobní zisk. I to je důvod, proč je bez státní záštity postavit jaderný blok v Evropské unii téměř nemožné.

I sám Michal Šnobr zdůrazňuje, že jim preferovaný plynový mix není nízkoemisní. Nízkoemisním zdrojem není plyn, ale je jim jádro. Je třeba navíc připomenout, že navrhovaný nový blok v Dukovanech je primárně určen pro náhradu dosluhujících dukovanských bloků. Když se podaří zajistit jejich šedesátiletý provoz, což hlavně z politických důvodů způsobených tlakem našich sousedů může být náročné, může při včasném spuštění nového bloku dojít k částečnému překryvu jejich činnosti. V každém případě by však nebylo vhodné s přípravou a realizací jeho výstavby otálet. Jinak se může stát, že nízkoemisní jádro budeme jako v Německu nahrazovat silně emisním plynem.

Velice často se ze zelených aktivit objevuje představa, že výstavba jaderných zdrojů probíhá pomalu, a proto je třeba vše zaměřit na budování obnovitelných zdrojů. V oblasti fotovoltaiky se i velké výkony dají postavit poměrně rychle, což dokumentuje i solární boom v roce 2010. Jiná situace je ovšem v oblasti větrných zdrojů. Připomeňme, že pro jaderné bloky máme dvě vybraná stavební místa Temelín a Dukovany, která mají celou řadu posouzení a povolení za sebou. Existuje také vysoká podpora výstavby místního obyvatelstva. Nic takového nemáme v oblasti větrných farem. Je možná několik větrných turbín postavit v rozumném čase, ale výkony ekvivalentní jadernému bloku se těžko postaví rychleji než on.

V Jizerkách zatím není větrných turbín příliš a jsou spíše menší, s narůstajícím počtem však bude odpor proti jejich další výstavbě narůstat. Pár větrníků je zajímavý pohled, pokud je však v turistické oblasti turbína všude, kam se podíváš, stává se to problémem.
V Jizerkách zatím není větrných turbín příliš a jsou spíše menší, s narůstajícím počtem však bude odpor proti jejich další výstavbě narůstat. Pár větrníků je zajímavý pohled, pokud je však v turistické oblasti turbína všude, kam se podíváš, stává se to problémem.
Foto | Vladimír Wagner

Jaký by mohl být optimální mix?

Pokud bychom opravdu chtěli dospět k nízkoemisnímu mixu, tak je nejefektivnější cestou kombinace jaderných a obnovitelných zdrojů. Fotovoltaika velmi dobře vykrývá denní špičky, zvláště, když se vhodnou orientací panelů podaří pík její výroby rozšířit. Jaderné bloky jsou pak vhodné pro pokrytí základního zatížení. To je v zimě vyšší, což se dá reflektovat vhodným rozvrhem výměny paliva a přestávek na údržbu. Pokud bychom předpokládali zhruba současnou spotřebu a její průběh, optimální jaderný výkon pro pokrytí základního zatížení je okolo 7 GWe. Dalo by se to zajistit dvěma bloky s výkonem 1,2 GWe, které by nahradily současné čtyři bloky v Dukovanech, a přidáním dvou stejných bloků ke stávajícím dvěma v Temelíně. Pokrytí denních špiček by zajistilo zhruba 4 až 5 GWp fotovoltaiky. Realistické zvýšení větrných zdrojů by mohlo umožnit jejich instalovaný výkon zhruba 1 GWp. Jen ještě připomenu, že v době, kdy budou výborné sluneční podmínky, bude mít Bavorsko velké přebytky elektřiny se slunce. V době, kdy bude hodně foukat, bude mít velké přebytky větrné elektřiny sever Německa.

Pokud by se podařilo alespoň mírně navýšit vodní, hlavně přečerpávací, elektrárny a ty na biomasu, které by se dominantně využívaly pro regulaci a přidal větší potenciál akumulace, který je realisticky dostupný, tak by se mohl silně snížit potřebný výkon, a hlavně využití fosilních zdrojů. Celkový výkon uhelných a plynových zdrojů by pak mohl klesnout pod 3GWe. Pokud by se využívaly v režimu kapacitních plateb, tak by se roční emise oxidu uhličitého z výroby elektřiny u nás dramaticky snížily, pětkrát až šestkrát. Z hlediska reálných emisí skleníkových plynů by možná bylo vhodnější nenahrazovat za každou cenu uhelné bloky novými paroplynovými. Rozumnější bude je nahrazovat přímo nízkoemisními. Pokud vezmeme data o české spotřebě elektřiny a podmínky pro provoz na počasí závislých zdrojů z minulých let, tak by takový mix dokázal plně zajistit výkonovou potřebu i celkovou výrobu.

Je pravděpodobné, že přechod na elektromobilitu a elektrifikaci dalších odvětví, například zavádění tepelných čerpadel, povede ke zvýšení spotřeby elektřiny a nutnosti se s tím vyrovnat. Pokud by se podařilo ve třicátých a čtyřicátých letech zavést komerční malé modulární reaktory nebo dramatický průlom v možnostech akumulace, bylo by naopak možné odejít od fosilních zdrojů rychleji.

Krásné smíšené lesy na jizerské hřebenovce. Dejme si pozor, abychom při honbě za snižováním emisí oxidu uhličitého nenadělali větší environmentální škody než užitek.
Krásné smíšené lesy na jizerské hřebenovce. Dejme si pozor, abychom při honbě za snižováním emisí oxidu uhličitého nenadělali větší environmentální škody než užitek.
Foto | Vladimír Wagner

Závěr

Na závěr ještě poznámka k malým modulárním reaktorům. Postupné zvětšování jaderných reaktorů nebylo samoúčelné, zlepšuje to ekonomiku. Podobný proces probíhá třeba také s větrnými turbínami, jejich velikost také postupně roste. V případě vhodného finančního modelu tak vyjde velký blok levněji než odpovídající výkon v malých blocích. Zvláště, když máte vhodné stavební místo, jako je tomu v případě Dukovan a Temelína. Malé modulární reaktory mohou začít být reálně levnější, pokud se budou opravdu produkovat modulárně v dostatečně velkých sériích. Jestli ovšem první komerční malé modulární reaktory budou ve třicátých a čtyřicátých letech, tak rozběhnutí jejich sériové produkce s dostatečným počtem na to, aby se jejich ekonomické parametry projevily, nebude v takové době, abychom na ně s výstavbou nových Dukovan mohli čekat. Současná situace v cestě za malými modulárními reaktory je popsána v nedávném článku. S největší pravděpodobností nevytlačí velké reaktory III. generace, ale umožní využití jaderných zdrojů v decentralizované elektroenergetice a teplárenství.

Odložení rozhodnutí o výstavbě nového jaderného zdroje až na dobu, kdy budou k dispozici komerční modulární reaktory, by znamenalo dramatické odloženi přechodu k nízkoemisnímu mixu. Podpora realizace jednoho bloku v Dukovanech, stejně jako podpora budování fotovoltaických, větrných a dalších obnovitelných zdrojů i prvků pro akumulaci a regulaci, by měla ukázat naše schopnosti v různých oblastech a jejich reálný potenciál. Jak se to bude dařit, silně závisí na politických rozhodnutích. A v tomto směru jsem stejně jak Michal Šnobr velice skeptický k tomu, zda jsou naši politici schopni realizovat strategická rozhodnutí. Podrobněji jsem o tom nedávno psal. I já tak pochybuji, že dokáží byť jen jeden jaderný blok postavit. Nakonec tak s největší pravděpodobností skončíme u prodloužení využívání uhelných bloků a narychlo postavených paroplynových zdrojů. Jaká cesta k nízkoemisnímu mixu a k realizaci výstavby jaderných zdrojů je optimální, budeme moci porovnat u zemí, které se vydaly různou cestou. Uvidíme výsledek v Maďarsku, Finsku, Slovensku, Francii nebo Číně, kde se rozhodli využívat kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů. A na druhé straně uvidíme, jak se bude dařit a k čemu povede německá Energiewende.

Rozbor současnosti a budoucnosti jaderné energetiky je zde:


reklama

 
foto - Wagner Vladimír
Vladimír Wagner
Autor pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (106)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

26.7.2021 07:12
bych to tak vůbec neviděl, domnívám se, že každý dům bude zásoben energetickým mixem pasivních a aktivních systémů výroby či šetření energie. Plyn je v podstatě přechodová záležitost k vodíku, i když se někteří snaží o uznání plynu jako ekologické palivo, šance není velká. Německo ve fázi plynofikace uhelných elektráren s tím počítá jako vytváření infrastruktury pro vodík. Závislost na Rusku rozhodně není nic, co by nás mělo těšit, z geopolitického hlediska. Věřím v modulární systémy malých jaderných reaktorů, protože jsem zastánce toho, že energie by se měla vyrábět tam, kde je taky spotřebovávaná, tahat elektřinu z jedné strany republiky na druhou a opačně smysl nedává, ztráty v energetické soustavě nejsou zrovna malé. Někdo tvrdí, že MJE malé jaderné elektrárny jsou jen na odlehlá místa pro mě jsou zdrojem stability energetické sítě...OZE v tuhle dobu nejsou spolehlivé a vzniká přepětí i podpětí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.7.2021 08:56 Reaguje na Jaroslav Řezáč
O MJE psala média/VTM, už v r.1968.
Takže dnes už měly být mnohde v provozu.
Odpovědět

vladimír šmídl

30.7.2021 22:16 Reaguje na smějící se bestie
Nepředstavují malé jaderné elektrárny, resp. teplárny úměrně větší počet cílů pro teroristické útoky?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 13:59 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pan Wagner zcela opomíjí fakt, že EU považuje za strategickou akumulaci elektřiny vodík a plynová infrastruktura se tam budeje ne pro zemní plyn (který je jen přechodové médium), ale pro vodík. Což by mohlo fungovat i u nás.
Také považuji lepší mít celou řadu menších zdrojů a diverzifikovanou síť výroby elektřiny, protože spotřeba je diverzifikovaná dávno.
Každý dům s vlastním zdrojem elektřiny je asi přehnané očekávání, ale do určité míry by to šlo.

Samozřejmě jádro minimálně na stávajícím procenturočního výkonu bude nutností. Jenže ani na to asi už nemáme.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.7.2021 16:39 Reaguje na Pavel Hanzl
A předělat infrastrukturu ze zemního plynu na vodík nastane lusknutím prstů? Přecházeli jsme již ze svítiplynu na zemní plyn, to jsme jaksi zvládli. Teď je ta infrastruktura ale mnohem mnohem košatější. Snad jediná možnost je pořád navyšovat zastoupení vodíku v zemním plynu, až tam žádný zemní plyn nezbude, a průběžně spotřebiče štelovat nebo vybavovat lambda sondami.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 16:49 Reaguje na Jiří Svoboda
Možná jdou touhle cestou Němčouři.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.7.2021 09:20 Reaguje na Pavel Hanzl
Nekecejte! Němčouři zatím žádnou takovou cestou nejdou. Ti budou mít předně velké starosti, jak udýchat odchod od jádra a nahradit to plynem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2021 09:50 Reaguje na Jiří Svoboda
https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura

https://oenergetice.cz/vodik/svetove-investice-vodiku-vyrazne-rostou-cele-stoji-evropa-cina-dotahuje
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.7.2021 19:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Kde je v těch článcích cokoliv o tom, jak postupně přecházet ze zeměplynové infrastruktury na tu vodíkovou?????

Co je složité, o tom se prostě nemluví, a vy na ten špek pořád houpete.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2021 08:49 Reaguje na Jiří Svoboda
To bude v jiném článku.
Vůbec si nemyslím, že by němečtí technologové tuhle záležitost nebyli schopni vyřešit. Už dnes staví vysokou pec rozpalovanou vodíkem (dokončení 2025) s tím, že když nebude dost vodíku, pojedou zatím na zemní plyn.

https://oenergetice.cz/emise-co2/thyssenkrupp-bude-vyrabet-bezemisni-ocel-pomoci-vodiku/
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.7.2021 11:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Proboha překopat jedno zařízení je milionkrát jednodušší než celou síť za plného provozu.

To jsou takoví ti zelení mozci, kteří jednají způsobem: nevím jak na to, zamlčím to a ono to nějak dopadne.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2021 12:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Podívejte se na web oenergetice.cz a pročtěte si čláky o vodíku. Mají jasný systém nahrazování zemního plynu vodíkem, překopávat se toho bude minimim (trubky rozhodně ne), mají snad už stanovený harmonogram.
Já vím, vy jste zarytý na pozici NEJDE TO, všechnen normální svět ale ví, že to jde a ví i jak.
A především to už dost dlouho dělá, EU má z OZE víc, jak půlku elektřiny.
Nejen vy, ale i celá ČR je pouze jen 100 let za opicema.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2021 15:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Tenhle článek mi hovoří z duše:
"Západní svět sleduje se znepokojením rekordní zabijácká vedra, devastující záplavy, ničivá tornáda, suché řeky a přemýšlí o tom, jak klimatické problémy řešit. Evropská unie kvůli tomu navrhla několik kroků, na kterých se dohodli i představitelé členských států. Reakcí je v Česku panika. Hrozí nám armagedon, lepší je vystoupit z EU, vládnou tam maoisti, svět se zhroutí. Automobilky jsou tlačené k výrobě šetrnějších vozů, což je opět inspirace k láteření, že konec se blíží. Zaznívá volání: ochraňme automobilky, ačkoli ty samotné říkají, že se nic neděje".
https://www.respekt.cz/tydenik/2021/30/pozor-evropsky-maoista
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.7.2021 10:54 Reaguje na Pavel Hanzl
10 minut jsem na oenergetice.cz hledal něco rozumného o vodíku a nic nenašel. Prosím, dejte mi konkrétní odkazy, kde je popsáno řešení problému, na který upozorňuji.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2021 14:06 Reaguje na Jiří Svoboda
https://oenergetice.cz/plyn/poptavka-vodiku-severozapadni-evrope-by-mohla-roku-2050-vzrust-az-700-twh/
https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/kanada-chce-byt-lidrem-globalni-vodikove-energetiky/
https://oenergetice.cz/plyn/equinor-ztrojnasobil-svuj-cil-vyrobni-kapacity-vodiku-ve-spojenem-kralovstvi-18-gw
https://oenergetice.cz/vodik/svetove-investice-vodiku-vyrazne-rostou-cele-stoji-evropa-cina-dotahuje
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.7.2021 14:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Jediné relevantní je: "V Albertě se paralelně rozjíždí první větší komerční projekt v Kanadě na obohacování zemního plynu vodíkem. Má jít o největší takový projekt v Kanadě, kdy by vodík měl tvořit až 5 % celkového objemu. Plynu bude dodáván do sítě rezidenčních zákazníků ve městě Fort Saskatchewan."

To je velmi skromný začátek řešení velmi složitého problému, který si asi vůbec nedokážete při svém zeleném magorství uvědomovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2021 16:40 Reaguje na Jiří Svoboda
To je jako dycky. Vy si přečtete cokoliv, význam vás nezajímá, ale vyškrábnete nějakou marginalitu nulového významu a s ní začnete šermovat jak damascénskou šavlí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.7.2021 09:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Jak zaměnit zemní plyn v rozvodech za vodík není rozhodně marginalita a že se tím zjevně nikdo nezalamuje je důkazem, jak nezodpovědně se k řešení problému klimatické krize přistupuje!

Hlavně že jste nadšený z greenwashingových zpráv, jak to skvěle v západních zemích probíhá, ale že to pro planetu jako celek nepovede k cíli, to je vám evidentně fuk.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2021 10:59 Reaguje na Jiří Svoboda
Kam co povede je těžké odhadnout, ale fakt, že ropácký babišistán se propadá nejen energeticky, je jasné asi úplně všem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.7.2021 11:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak proč píšete, že se vše v západních zemích řeší a je pod kontrolou?!

Prdlajs, vyzobávají se rozinky a prodává se to jako zodpovědná klimatická politika.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2021 12:59 Reaguje na Jiří Svoboda
Řeší se a je pod kontrolou, to je jasný. Ale jakou sílu mají ropáci, kteří celý proces sabotují a podráží, se ještě neví. To se pozná časem, až se nám skutečně začne připalovat krupon. V Aténách už hlásí +48°C, očekávají padesátku. To by bylo pro nás konečná, ovšem píše se teprve rok 2021.
Obávám se, že ty nejalarmističtější prognózy budou jen čajíček proti realitě.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.7.2021 21:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Řěší, ale nevíte co a jak se řeší. A nevíte, co se řešit "opomělo". Jen hloupě slepě věříte!

Vy jste takovej diskutér na baterky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2021 12:09 Reaguje na Jiří Svoboda
Řeší to odborníci v tom daném oboru.
Snažím se hodnotit vše čistě logicky.
Když vidím, jak funguje Západní společnost a především technicky, tak nemám důvod nevěřit především technikům.
Když vidím, že Evropa má už dnes z OZE víc, jak polovinu spotřebované elektřiny a cena roste jen z našich uhláků, tak nemá důvod věřit strašílkům, podle nich bychom měli být už dávno v hluboké krizi způsobemé nedostkem a tím šílenpu cenou elektřiny. Navíc v noci o svíčkách a s nekonkurenceschopným průmyslem. Jenže skutečnost je zcela opačná.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.8.2021 10:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Je-li tedy vaše diskuse založena pouze na víře, že oni tam na západě všechno umí, mají tam spoustu odborníků a vše dělají dobře, pak je s vámi diskuse opravdu zbytečná.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.7.2021 13:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Nějak mi v tom chybí, jak se chcete při tom přechodu na vodík vyrovnat s podstatně, opravdu PODSTATNĚ většími riziky.
To totiž budeme všichni doslova sedět na bombě, u které někdo drží sirku.
Zemní plyn ani svítiplyn lze ve srovnání s vodíkem zkrotit velmi snadno - a stejně to občas někde bouchne...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2021 16:09 Reaguje na Karel Ploranský
Svítiplyn (koksárenský plyn) byl stejně z asi 60 - 70% vodík a s tehdejšími technologiemi..........
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

27.7.2021 19:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Spíš okolo 49 % vodíku, 28,5 % metanu, 19,5 % CO2 a 3 % CO. Mě spíše zajímá, co se stane s vodíkem, který unikne do ovzduší. Co udělá ve vyšších vrstvách atmosféry (při kontaktu s ozónem) a jestli jej dokáže zadržet gravitační pole.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2021 19:19 Reaguje na Galipoli Petr
Vodík je energeticky vysoko, takže bych já odhadl, že dost rychle zoxiduje a stane se z něj voda.
Odpovědět
kk

karel krasensky

26.7.2021 18:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Herr stumbafuhrer Hansl napište něco ze své bohaté praxe.Které JE jste projektoval na stavbě kterých jste šefoval a uvaděl je do provozu
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

26.7.2021 07:27
a to záleží i na tom, jaké materiály s jakými fyzikálními vlastnostmi používáme, jestli ve stavebnictví používáme beton, který se ještě zatepluje polystirénem nebo vatou a nebo dřevo, které "dýchá" a zajistí určitou stabilitu ale i to, jestli používáme asfalt na liniové stavby nebo ne, který přetváří mikroklima.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.7.2021 08:57 Reaguje na Jaroslav Řezáč
nelze zapomenout na ta rozlehlá parkoviště a velkosklady
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 14:04 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Dřevo má omezené použití, navíc je v něm možná stejné množství plastů a jiných chemikálií.
Pro pasivní dům by podle tepelné normy musela být stěna ze dřeva tlustá snad metr, z plystyrénu stačí možná 25 cm.
Jezdit po silnicích po zatravněných dlaždicích mi připadá zcela mišuge.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.7.2021 14:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Nepřechválit !

Polystyrén není spása a ty tepelné normy též. Naši předci nebyli úplní blbci a používali vlastně jenom dříví a kámen.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 15:17 Reaguje na smějící se bestie
Nejsem si jist, že je někdo u nás ochoten trvale bydlet jak naši předkové ve studených a vlhkých kamenných stavbách.
Odpovědět
va

vaber

26.7.2021 08:29
uhlí nebo plyn ,to je z bláta do louže , jen uhlí máme doma, dnes se spaliny uhelných elektráren poměrně dobře vyčistí
malé jaderné elektrárny je naprostý nesmysl,technicky i ekonomicky ,
smysl by měly jen malé výtopny
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 16:09 Reaguje na vaber
SMR je velmi nadějný segment jaderné energetiky, klíč je v sériové výrobě celého zařízení.
Tím by se mohly ušetřit skutečně závratné částky a desetiletí výstavby, čímž by se bohatě vykompenzoval nízký výkon.

Příklad: SMR firmy NuScale je velký jak dva autobusy nad sebou, pracuje pod hladinou vody v bazénu a dává výkon 50 - 60 MWe.

Tj. stavba může trvat třeba rok od A do Z.
Odpovědět
va

vaber

26.7.2021 20:13 Reaguje na Pavel Hanzl
novinářské články a technická realita je něco zcela jiného , všechny takové výkřiky o technických zázracích po čase utichnou a realizováno a prakticky použito není nic,
asi čtete špatnou scifi
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 20:27 Reaguje na vaber
Novinářské články o železném oři, cválajícím v oblacích kouře po železné cestě, jsou výmysly snílků typu Julese Verna a realizovaté nebude vůbec nic.
Divolý kačer Technického magazínu 1820.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.7.2021 13:59 Reaguje na vaber
Malé jaderné reaktory jsou technickou realitou už po desítky let!!!
Vy jste fakt nikdy neslyšel o jaderných ponorkách, letadlových lodích, ledoborcích a co já vím, kde všude to ještě naprosto uspokojivě běhá?
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.7.2021 13:57 Reaguje na vaber
Malé jaderné elektrárny NEJSOU naprostý nesmysl.
Dokonce si myslím, že pokud chcete mít všude po celém území k dispozici dostatek příkonu pro nabíjení elektrovozidel, není jiná cesta - protože abyste do všech koutů rozvedl tolik proudu z centálních velkých elektráren, na to síť kapacitně nestačí ani z desetiny.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.7.2021 08:56
Autor je zbytečně opatrný a ve snaze nestát se terčem energetických ekoteroristů volí zaoblené formulace. Tak aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Nejsem zavázán ani zaměstnavateli natož politikům a ani PR veřejné objednávce kohokoli.

To, čeho jsme dnes svědky , bude historie popisovat jako jeden obrovský úlet, kterým byly společností promrhány bilióny € nebo USD na projekty, které stav ŽP nejen nezlepšily, ale výrazně zhoršily. Boj proti strašáku antropogenních emisí lze plným právem srovnat s honem na čarodějnice ve středověké Evropě a European Green Deal v oblasti energetiky lze směle přirovnat k Malleus maleficarum , Kladivu na čarodejnice.
V obou případech autorství patří německým "odborníkům".

Vývoj lidské společnosti je spojen s neustále se zvyšujícími nároky na energie a využíváním stále koncentrovanějších zdrojů energie. (dřevo, dřevěné uhlí, uhlí, ropa a zemní plyn, jaderná energie ..., číselně řada 12MJ/kg...34MJ/kg...300 000 MJ/kg...)

Představa, že v době, kdy populace Země atakuje 7 mld. a spotřeba každého jedince jde enormně nahoru, opustíme techniku poskytující hustotu energetických toků 1200-1600 W/m2 = jádro a nahradíme ji FVE a VE s energetickou hustotou toků cca 5-7 W/m2 je skutečně výplodem choré mysli.

Znamenalo by to totiž :
a) pokrytí podstatné části krajiny antropogenními stavbami VE,FVE
b) kompletní přestavbu energetické infrastruktury za astronomické částky

Obojí je neslučitelné s principem trvale udržitelného rozvoje, jako vyváženého vztahu mezi ekonomickým růstem, sociální soudržností a enviromentálním pilířem. Naopak poraženým by se stalo životní prostředí.

Řešení, ke kterému společnost tlačí zejména Německo ovládané stihomamem viny ( paranoia provázena m.j. pocitem, že člověk plní zvláštní úkol) vyplývá pouze a jedině z odpovědnosti národa za hrůzy první a zejména druhé světové války . A svoji vinu chce vykoupit zeleným spasením světa , bohužel opět jednostranně technokratickými řešeními, ke kterým tento národ měl se svojí skvělou technickou invencí vždy velmi blízko.

Je zapotřebí důrazně upozornit veřejnost na obrovská rizika řešení předloženého EK a všemi možnými prostředky tento chybný postup zastavit.

Pokud by společnost měla skutečný zájem na skutečné dekarbonizaci jako boje proti emisím CO2 , volila by cestu, která je známá a funguje. Typicky Francie, která svého času 80% objemu el. energie získávala z jádra.

A 80%-85% elektrické energie z jádra by mělo být cílem EU jako reálné a skutečně environmentální řešení našich problémů.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.7.2021 14:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Opravím Vám jeden detail:
Nežijeme bohužel v době, kdy populace Země atakuje 7 mld. Poslední dostupný údaj je 7,8 mld.
Bohužel...
Jinak máte ve všem naprostou pravdu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.7.2021 12:28
Základ úvah pana Wagnera je bezesporu správný. Ale! Například nedávná zpráva Mezinárodní energetické agentury jasně uvádí, že abychom v roce 2050 docílili uhlíkové neutrality, bude potřeba spoustu dalších fosilních zdrojů nahradit bezemisní elektřinou a to bude vyžadovat ZTROJNÁSOBENÍ výroby elektřiny. Takže mluvit pouze o náhradě uhlí v současné elektroenergetice spíše nepopisuje to, co nás čeká.

Já bych spíše plánoval 12 GWe v jádru kolem roku 2050. JEBLA by se tedy již mohla začít plánovat!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 13:47 Reaguje na Jiří Svoboda
Fantazírování by vám šlo. Ale my nejsme schopni ani rozhodnout, koho vezmeme do tendru na EDU, natož abychom ji postavili.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.7.2021 14:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Je asi třeba vidět naše klimatické cíle bez zamlčování důležitých skutečností. A podle nich začít jednat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 15:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Kdo co zamlčuje?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

26.7.2021 18:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Takový fanatici jako vy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 18:14 Reaguje na Jaroslav Studnička
Co zamlčují?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

26.7.2021 21:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Realitu
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 21:25 Reaguje na Jaroslav Studnička
Muhehehehee to je fakt těžký si nějak obhájit kdákanec, za kterým není vůbec nic, že?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

26.7.2021 22:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale vždyť víte, že nejste naprogramován vnímat realitu...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2021 08:39 Reaguje na Jaroslav Studnička
Kroutíte se jak had šedý, šupinatý.
Proč nenapíšete, že to bylo jen plácnutí do vody??
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

27.7.2021 12:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Opakuji, vy nejste naprogramovaný vnímat realitu, jinak byste neustále neopakoval to co tu pod různými články dokola píšete.

Dobře, jeden příklad.
V loňském roce byla vydaná studie ze Standfordu, kde bylo prezentováno, že ČR je schopná vyrábět el. energii čistě z OZE. Samozřejmě se toho hned chytli všechny nátlakové ekologické organizace.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2021 16:36 Reaguje na Jaroslav Studnička
A proč ne?
Na pokrytí celoroční spotřeby ČR byste musel pokrýt 1% rozlohy státu fve panely.
Vypadá to jako příšerné číslo, ale 10% jsou zpevněné plochy. Takže by stačilo pokrýt 10% jejich rozlohy.
Samozřejmě něco by dal vítr, něco voda atd. atd. takže teoreticky by to šlo.
Ale pojem, že je "schopná" je úplný nesmysl, možná jen chba v překladu.
My nejsme schopni vyšetřit ani primitivní podvod s Čapím hnízdem, otravu Bečvy nebo vypsat tendr na EDU.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

27.7.2021 19:06 Reaguje na Pavel Hanzl
A to vaše „1 %" platí pro noc, nebo pro období od října do března, nebo pro červen - srpen?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2021 19:20 Reaguje na Galipoli Petr
Souhrn výkonů za celý rok v TWh.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

27.7.2021 19:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak to je jedna z těch demagogií.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2021 08:51 Reaguje na Jaroslav Studnička
A kalkulačku máte?
Není nic jednoduššího mě usvědčit z demagogií jednoduchým výpočtem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.7.2021 09:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Kde se píše ve Green Dealu, že budeme muset ztrojnábit výrobu elektřiny? Jaké všechny problémy přinese energetika založená na OZE?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2021 09:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Green deal nepsal pan Nostradamus ani věštírna v Thébách, takže problémy, které to přinese, se neznají.
Ovšem se znají zhruba problémy, které to přinese, když se na to lidé vymastí.
A ty budou zcela fatální, takže bavit se o ceně je zcela zbytečné.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.7.2021 12:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Ty problémy, které to přinese, se znají a zjevně úmyslně zatajují, aby to lidi (voliče) neodradilo a mohly se cpát peníze do nastavených kapes. To dělá tu politiku z recipročních důvodů atraktivní
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2021 15:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Já pořád nechápu ty nastavené kapsy.
Chápu to u nás, kdy se platí snad 40 mld. korun ročně na podporu OZE a ty se budují zcela minimálně a celkový výkon je stále bídný.

Ale o jaké kapsy jde v zemích, kde vybudovali terrawatty v OZE, přebudovávají distribuční sítě, rozjíždí vodíkové a jiné akumulace? To přece muselo stát bambilióny a ty dotace jsou v tom jen jeden z podpůrných prvků.

Které jsou ty kapsy, které tohle všechno financovaly??
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.7.2021 11:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč tedy uhlík není dostatečně oceněn, aby toto všechno vznikalo spontánně v rámci férové podnikatelské soutěže?

Proč musí politici určovat, co se má dělat, a přitom nenesou žádnou zodpovědnost, že to rozumně dopadne? Máte pro to jiné vysvětlení než to, jaké předkládám?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2021 14:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Uhlík částečně oceněn je, jmenuje se to emisní povolenka a čecháčci šílí hrůzou.
Teď Eu vymýšlí uhlíkovou daň na dovozy ze špinavých zemích a čecháček zase šílí.
Politici plní jen přání svých voličů, jmenuje se to demokracie.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.7.2021 14:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, uhlík je částečně oceněn a to motivuje ne k tomu, jak ho nespalovat, nýbrž jak získat ke spalování neoceněný uhlík.

V rámci takového bordelářského a zkorumpovaného systému se vůbec nedivím, že globální klima tak úpí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2021 16:37 Reaguje na Jiří Svoboda
Jestli myslíte ten neoceněný uhlík jako oběhový, tak je to v pořádku.
Bordelářský a zkorumpovaný je bohužel babišistán, EU v tom má ordnung, nebojte.
Jen by to měli chtít i po ostatních, především po nás.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.7.2021 09:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, asi 80 % FOSILNÍHO uhlíku je globálně nezpoplatněno! Ordnung v EU je na nic moc, jde o asi 9% globálních emisí + ty outsourcované.

Vy vidíte jen ten bordel u nás, ale brýle do dálky máte pěkně růžové.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2021 10:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Proto jede Evropa po čistých energiích, někdo musí tu cestu prošlapat.
Včetně dopravy, průmyslu atd. může dělt třeba 15% světových emisí. Ale ví, že dost posunula do Číny atd. proto se snaží zevést celosvětový systém. Amíci na to přistoupí, Čína a spol. těžko, ale snha je tam taky vidět.
Čecháček ovšem přemýšlí jinak, já nejsem nejhorší (ve skutečnosti na člověka skori je) tak to mám totálně na háku, ať se snaží někdo jiný, já jsem chudáček blbeček muzikant.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.7.2021 11:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Zase se vykrucujete z věcné diskuse, o tom, že problém je svět jako celek a několik evropských snaživců dělajících greenwashingovou politiku na vlastním písečku to nespasí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2021 13:01 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak znovu: někdo musí být vždycky ten první a prošlapává cestu, po které ti druzí jdou už daleko snadněji. Pokud mají rozum.
I to je moc složité?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.7.2021 21:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Jasně, někdo tu cestu musí prošlapávat. Ale realita je taková, že EU jede po vyasfaltované cykostezce a do prošlapávání toho, co bude nakonec moc důležité a rozhodující, do toho se jí moc nechce. Nebo si myslíte, že montovat čínské FVE kamkoliv je nějaké prošlapávání cesty?

My jsme také prošlapávali cestu FVE v letech 2009 a 2010. Ještě že tu tehdy nebyl u moci Babiš, ten by to asi zatrhl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.7.2021 09:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Nevím, co myslíte tím "důležitým a rozhodujícím".
EU prošlapáva cestu hodně hlubokým sněhem, pod tlakem a za cenu gigantických investic buduje mohutný systém OZE, přebudovává celou distribuční soustavu, ničí emisními povolenkami fosilní energetiku. Přes odpor tlačí elektromobilitu a dělá tohle vše proti konzervativně smýšlejícím Evropanům.

My jsme prošlapávli kulový, nám fve byla nařízena z EU a samozřejmě jsme to celé zešvejkovali a ještě zhyenizovali do podoby solárního tunelu.
Být tehdy u moci Babiš, je to x násobně větší tunel a celé je to jeho (stejně, jak tunel biopalivový).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.8.2021 11:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Důležitá a rozhodující bude bezemisní elektroenergetika, která bude vyrábět asi 3x více elektřiny, než tomu je dnes. Zatím se v EU nahradilo možná 40 % současné výroby OZE (ty se budou muset co 20-30 let velkoplošně obnovovat, bude se muset drasticky rozvíjet infrastruktura, zakládat nové doly...), ušla se tedy za obrovské peníze maximálně 1/30 cesty k cíli, protože problémů bude pořád přibývat a bude to stále více drhnout. Peníze dojdou a celý politický projekt naivního grýndýlu půjde do kytek - to se samozřejmě nikdy nepřizná.

Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

26.7.2021 18:06 Reaguje na Pavel Hanzl
O tom kdo bude poptán v rámci tendru na blok v EDU je již rozhodnuto.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 18:22 Reaguje na Jaroslav Studnička
Fakt? V médiích jsem nic nezaznamenal. Kdo to má být?
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

26.7.2021 18:40 Reaguje na Pavel Hanzl
EDF, KHNP a Westinghouse
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 18:49 Reaguje na Jaroslav Studnička
Tolik sexu naráz??
A co na to expozitura Fsb na Hradě? A co ruská lobby ve vládě? A co dělají všichni ruští agenti v naší státní správě?
Já mám silný pocit, že Puťka je nepochválí a celá záležitost se přehodnotí.
Nebo napřed mediálně zhyenizuje, pak zablokuje a pak přehodnotí.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

26.7.2021 18:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak toto komentovat nebudu.
Doporučuji vám antidepresiva a příště lépe sledujte aktuální dění.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 21:04 Reaguje na Jaroslav Studnička
Všichni ropáci tvrdí, že Westinghouse zbankrotoval a Frantíci nejsou schopni postavit ani ťok.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

26.7.2021 21:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevím, co je na realitě ropáckého?

Westinghouse Electric Company prošla bankrotem v roce 2017.
Problémy s výstavbou nových bloků EPR jsou všeobecně známe.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2021 07:28 Reaguje na Jaroslav Studnička
Tak proč je bere naše komise do tendru?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2021 08:50 Reaguje na Jaroslav Studnička
Je mi to celé divné. U nás všichni ví, že Westinghouse zbankrotoval, ale do tendru jde.
Jenže Poláci s ním chtějí stavět asi 6 GW v několika blocích, Bulhaři i Nizozemci ho berou do tendrů taky, tak jak to je?
Není to zase jen demagogie, jak dycky??
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

27.7.2021 12:42 Reaguje na Pavel Hanzl
To jste vážně tak hloupý?
Najděte si na internetu historii této kauzy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2021 16:12 Reaguje na Jaroslav Studnička
Vaše plky mě nezajímají. Jak to teda je, PROČ s nimi všichni počítají??
Odpovědět
va

vaber

26.7.2021 20:25 Reaguje na Pavel Hanzl
nemůžeme se rozhodnou ,protože tu nejlepší volbu nám zakázali někde za oceánem
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 20:28 Reaguje na vaber
A za kterým? A kdo to je a proč a hlavně JAK to udělali?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 21:02 Reaguje na vaber
Já netušil, že za oceánem nás prohlásili za neřítele a slíbili, že nám "vyrazí zuby".
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

27.7.2021 14:27 Reaguje na Pavel Hanzl
V těchto diskusích lze najít jen málo účastníků, kteří fantazírují tak hodně a tak často jako vy, pane Hanzle.

Vidíte velké problémy ve výstavbě JE. To vám nelze zazlívat, ony tam bohužel jsou. Ale problémy, které bude nezbytně nutné vyřešit aby bylo možné masivně využívat FVE, elektromobily, vodík a (nedej Bože) větrníky, ty důsledně bagatelizujete. Nebo je prohlašujete za už vyřešené.
Postavte se se stejným zápalem za jádro - a třeba se to podaří!
Pravděpodobnost totiž není o nic menší, než že se skutečně podaří splnit cíle Green Dealu. A i když jsou u těch JE ve hře miliardy, proti nákladům na Green Deal jsou to doslova jen drobné...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2021 16:58 Reaguje na Karel Ploranský
Já fantazíruju skutečně rád, zaprděné a suché zdůvodňování, proč to nejde, mě skutečně nebaví.
Proti jádru nic nemám, ale vidím jasně, že my na to nemáme.
Ale fve je možno stavět ve velkém hned, třeba v obrovských vytěžených prostorách po hnědém uhlí.
Tohle je přece technologie dávno zvládnutá a v obrovských objemech dávno funguje.
Vodíkové technologie by byly právě pro chytré a přemýšlivé čecháčky jako dělané.
Když se podívám, že jsme byli na špičce světového vývoje za 1.republiky skoro ve všem, kdy jsme šli do všech nejmodernějších technologií, tak je mi smutno.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

26.7.2021 13:48
Plyn jako finální řešení opravdu není správná cesta, jako přestupní stanice k power2gas energetice by to mohlo být zajímavé, ale schází mi masivní podpora tomuto segmentu, stejně tak jako masivní podpora snižování energetické náročnosti, která je dle mého názoru klíčová a ekonomicky se vyplatí hned dvakrát.
Pan Wagner je tradičně značně pesimistický, pokud jde o potenciál větrné energie. Myslím, že bychom z větru mohli získat až 20 TWh/rok. V krajině větrníky žádnou velkou parádu nedělají, ale ve srovnání s měsiční krajinou severních Čech je to ještě přijatelný kompromis. Hlavní je ale snížit spotřebu energie, ideálně na polovinu současného stavu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 14:24 Reaguje na Marek Drápal
Masivní snížení spotřeby elektřiny je možno u nás dosáhnout pouze jejím brutálním zdražením. Což asi skutečně nastane, ale nevím, jestli to nebude mít víc negativních důsledků, než pozitivních.
O větru skutečně nejsem přesvědčen, že je to cesta správná i pro nás, bylo by potřeba poctivě vyhodnotit jeho přínos třeba v Rakousku, kde mají větřáků skutečně hodně.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

26.7.2021 18:20 Reaguje na Marek Drápal
Pesimistický nebo realistický?

Aktualizovaná studie potenciálu větrné energie v rámci ČR má dva scénáře. Ten optimistický opravdu představuje roční výrobu 18,8 TWh. K tomuto musí být ovšem postaveno 1 392 ks větrných elektráren.
Navíc je tento scénář datován až k roku 2040.

http://www.komoraoze.cz/download/pdf/171.pdf

Uvažovat se snížením spotřeby je utopie. S tím nepočítají žádné scénáře. S prosazením elektromobility a tlakem na změnu vytápění domácností pomocí el. energie bude spotřeba narůstat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2021 14:29
"Jaká cesta k nízkoemisnímu mixu a k realizaci výstavby jaderných zdrojů je optimální, budeme moci porovnat u zemí, které se vydaly různou cestou."

Tohle bychom určitě zvládli, hodnotit a řešit, vytvářet koncepce a sáhodlouze mudrovat, mezitím nám ale ujede vlak.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.7.2021 19:07
Z článku vyplývá, že drahý německý paroplyn je zbytečná zastávka na cestě za bezemisní a jistou energetikou a je eko-(logická, nomická) hloupost takto podřizovat vlastní energetiku německým zájmům. Němci podporují svou ekonomiku tím, že sousedům znemožňují svobodné rozhodnutí o vlastní energetice. Tak se jim to u Česka povedlo beze zbytku a dostali nás do patové situace. Většina lidí chápe, co je bezemisní a jistý způsob výroby E, na to není potřeba zvláštní vzdělání, taky vidí, jak se politici bojí svobodného rozhodnutí. Svobodným rozhodnutím myslím nejlevnější a technicky vyhovující spolupráci s firmou, která jinak staví JE a spolupracuje po celém světě, např i na vývoji baterií tuším s J. Koreou. Z hrozného strachu politiků o koryto, čest nebo co ještě bude česko nucené jít do spolupráce s firmami s pochybnou pověstí. Je to tunel a pořádně dlouhý a vsadím se, že dražší než omilaný DOL. Jen na přípravách a dokumentaci JE bude někdo vydělávat peníze s vědomím, že se nic nepostaví. U plynu taky nechápu, proč česko čeká na NS2. Snad jsme měli plyn i za sociku z plynovodu přes ukrajinu a slovensko. Jaktože se najednou dělá, že do česka nevede žádný plynovod. A je dobré sledovat, jak těžce za vodou jsou slováci aniž by pro to cokoliv museli udělat. Aspoň tam se podařilo postavit JE v příznivé době. Česko bude muset čekat dál. Že větší JE je ekonomičtější než malé decentralizované zdroje, je jasné, ty se mají stavět, jestli se to teda zázrakem povede. Malé reaktory nic moc nevyřeší.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2021 07:42 Reaguje na Jarka O.
Nikdo nepodřizuje energitiku německým zájmům, naše koncepce je zastaralá a stejně podle ní nepostupujeme.

Je v ní dominantní jádro, ovšem naši nepolitici nejsou schopni vypsat ani tendr, navíc při současném stavu našich státních finací by nastal velký problém s financováním.

OZE se rozvíjí velmi bídně i přes gigantické dotace, protože celý systém je nesmyslný a silně zkorumpovaný.

Tohle nemá nic společného s Německem, vývoj jde k tomu, že přijdeme o energetickou nezávislost a otázkou je, od koho budeme elektřinu kupovat. Že se brutálně zdraží, je sand jasné každému.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

27.7.2021 08:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Opět kolovrátek Hanzl...

Jste si asi nepouštěl rozhovor s p. Šnobrem, že? Jinak byste se dozvěděl o vlivu Německa na energetiku.

Ostatní bez komentáře. Bylo vám již několikrát vysvětleno a stejně to melete dokola a dokola.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.7.2021 08:45 Reaguje na Jaroslav Studnička
Samozřejmě jsem si to poslechl, pan Šobr tam sice hovořil, že jsme jen další spolková země Německa, ale další jeho názory tomu neodpovídají. Být to pravda, tak u nás jede naplno OZE, jdeme do energetických auditů, rozvíjí se to vodíková infrastruktura atd. atd. jenže ve skutečnosti ani ťok.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2021 10:37
Já vím, že elektřina nemá být levná, aby se neplýtvalo, ale nesmí se to přehánět.
Jen připomínám, že současná cena z německých OZE se dotuje na asi 1300 - 1400 Kč/MWh.

"Rezort je podle zdroje deníku E15 ochotný přistoupit na zastropování výkupní ceny v případě, že by horní limit mohl stanovit na úroveň 4500 korun za 1 MWh".
https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/dostavba-dukovan-muze-byt-az-2-5krat-drazsi-nez-dosud-pripoustela-vlada-1382329

Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

28.7.2021 12:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Já vím, zase nemáte pravdu :-).

Na letošní rok se v Německu předpokládá podpora pro výrobu el. energie z OZE ve výši cca 3 115 Kč/MWh

https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-zastropovalo-prispevek-podporu-oze-kvuli-deficitu-uctu-by-jinak-prudce-vzrostl
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2021 16:07 Reaguje na Jaroslav Studnička
Já mám vždy pocit, že čtete úplně jiný článek.

"Pokud by vláda nepřistoupila k tomuto kroku, výše příspěvku pro příští rok by vzrostla o bezmála polovinu na téměř 100 eur za MWh".

Jenže vláda přistoupila, takže příspěvek je někde na 67 eury. A to je problém covidového roku, (článek je z loňska), na další počítají s 60 eury.

U nás se má garantovat asi 167 eur a to trvale, po celou dobu životnosti elektrárny.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

28.7.2021 19:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Nene, čteme stejný článek, jen vy se v něm nevyznáte.

"Podle německého síťového regulátora se celková výroba elektřiny z podporovaných obnovitelných zdrojů v příštím roce odhaduje na 228 TWh. Provozovatelé přenosové soustavy předpokládají celkové platby provozovatelům těchto zdrojů ve výši 34 miliard eur, výnosy z prodeje elektrické energie na trhu odhadují nicméně na pouhých 7,2 miliard eur. To znamená, že 26,8 miliard eur bude muset být pokryto příjmy z poplatku hrazeného odběrateli a ze státního rozpočtu."

Toto je zásadní informace.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.7.2021 19:36 Reaguje na Jaroslav Studnička
Jenže nevíte ani kulový, co je v tom započítáno.
Pokud je tam jasný údaj o výši dotace, tak je platný on. A tím, že je úplně jiný, tak v té celkové sumě bude ještě hodně jiných plateb.
Navíc tam píšou o "odhadech".
To je ta vaše stálá, nenápadná demagogie a účelové lži.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

28.7.2021 20:26 Reaguje na Pavel Hanzl
:-))).
To, že nerozumíte energetice všichni víme, že nerozumíte psanému slovu si taky zvykáme.

Ano, je to odhad, ale ten se dělá na základě dat z předchozích let a predikce vývoje na dané období. Nelze tak očekávat výrazné rozdíly.

No a ta poslední věta :-), to je takovéto "zloděj křičí, chyťte zloděje"
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2021 11:22 Reaguje na Jaroslav Studnička
Proč ten váš paravýpočet, kde podělíte dvě sumy s ne úplně jasným obsahem, je násobně jiný, než číslo v tom článku uvedené?

Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

29.7.2021 13:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Ten výpočet je zcela jasný a transparentní. Vysvětlení k němu také.

Predikuje se roční výroba 228 TWh a 26,8 miliard eur bude muset být pokryto příjmy z poplatku hrazeného odběrateli a ze státního rozpočtu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.7.2021 14:15 Reaguje na Jaroslav Studnička
Vaše přehrabování marginalit nemá konce. Ale tohle je skutečně zajímavé, tohle by byla šance pro nás, nemít tu babišistán. Byla by to velmi realistická cesta k moderní, soběstačné energetice.
Jádro s výhladem za 20 let to skutečně není.

"Za podpory EU vybudovaly společně v Rýnské rafinerii společnosti Shell jeden z největších elektrolyzérů na světě – závod, který vyrábí vodík pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů".

https://ec.europa.eu/info/strategy/recovery-plan-europe/recovery-coronavirus-success-stories/environment-and-climate/hydrogen-drive-eus-green-recovery_cs
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist