https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zdenkan-nezmeskalova-zvirat-umira-na-silnicich-vice-nez-loni.nebudte-vrahy-uberte-plyn
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zdeňka Nezmeškalová: Zvířat umírá na silnicích více než loni. Nebuďte vrahy – uberte plyn!

12.11.2019
Tento podzim už se v důsledku střetu s dopravními prostředky stalo pacienty záchranných stanic pro volně žijící živočichy téměř 300 zvířat, od počátku roku evidují stanice 1500 pacientů, což je o 150 zvířat více, než loni touto dobou. Ilustrační snímek
Tento podzim už se v důsledku střetu s dopravními prostředky stalo pacienty záchranných stanic pro volně žijící živočichy téměř 300 zvířat, od počátku roku evidují stanice 1500 pacientů, což je o 150 zvířat více, než loni touto dobou. Ilustrační snímek
Podzim je spojen se změnou letního na zimní čas, se zkrácením slunečního dne, ale také se srážkami dopravních prostředků se zvířaty, zejména se zvěří. Takto zraněných zvířat rok od roku přibývá a ta, která nezemřou na místě, přijímají díky zájmu veřejnosti záchranná stanice. Tento podzim už se v důsledku střetu s dopravními prostředky stalo pacienty záchranných stanic pro volně žijící živočichy téměř 300 zvířat, od počátku roku evidují stanice 1500 pacientů, což je o 150 zvířat více, než loni touto dobou.
 

Do záchranných stanic koordinovaných Českým svazem ochránců přírody jsou celoročně nahlašovány hlavně větší druhy zvířat, které lidé snáze zaznamenají (buď je sami srazí, nebo si zraněného zvířete cestou všimnou) a díky své velikosti střet přežijí. Nejčastěji přijímanými savci v souvislosti s dopravou jsou však ježci, kteří v podzimním období cestují za potravou a připravují se na zimu. Ježků pracovníci po střetu s dopravou přijali letos již 150 (za celý loňský rok jich bylo jen 128). Pokud se jedná o velké savce, často jsou hlášeny střety se zvěří, jako je srnec obecný, muflon, jelen lesní či prase divoké. V těchto případech však nejsou stanice schopny zvířatům s rozsáhlými zraněními pomoci a na místo je volán myslivecký hospodář.

Z ptáků lidé nahlašují hlavně káně lesní (letos už 140), kosy černé (letos 108), poštolky obecné (letos 49) ale také zástupce sov puštíky obecné (letos 42). Jsou to ptáci, kteří kolem silnic velmi často hledají potravu.

Kalous pustovka pro střetu s autem.
Kalous pustovka pro střetu s autem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ZS Plzeň

Zvířata, která střet s dopravou přežijí a k tomu je někdo nahlásí do záchranných stanic, je však pouze zlomek (odhadem 1%). Na tom, jak zjistit, kolik zvířat se s motorovými prostředky střetává, pracuje Centrum dopravního výzkumu (CDV). Sbírá data z více zdrojů (mj. Policie ČR, drážní inspekce, myslivců a nově také od Českého svazu ochránců přírody, který je koordinátorem Národní sítě záchranných stanic). Z výsledků CDV lze získat nejen samotná data pro různé statistiky a analýzy, ale data pak slouží k projektování a realizaci opatření přímo v praxi. Vznikají návrhy, které komunikace oplotit, kam zapojit při rekonstrukci nadchod či podchod a jaké další možnosti člověk má, aby střety se zvířaty minimalizoval.

Vzhledem ke každoročním úhynům zvířat v důsledku střetu s dopravou je nezbytné, aby se tato problematika dostala do povědomí široké lidé. Na jednu stranu je dobré připomínat, že čím nižší rychlostí se člověk krajinou řítí, tím má větší možnost střetu se zvířaty předejít. Na druhé straně odborníci uvítají zapojení veřejnosti do samotného sběru dat. Zraněná či uhynulá zvířata na silnicích (železnicích) lze zadávat do formuláře, který lze nalézt na webu srazenazver.cz nebo ve stejnojmenné mobilní aplikaci.

Na činnost záchranných stanic přispívá Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství. Pokud chcete podpořit záchranné stanice, můžete poskytnout finanční dar na konto sbírky Zvíře v nouzi číslo 33553322/0800 nebo poslat dárcovskou SMS ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI 90 na číslo 87777 (platí pro všechny operátory, účtování DMS: 90 Kč, příjemce obdrží 89 Kč, službu provozuje Fórum dárců). O dalších možnostech podpory se dozvíte na stránkách www.zvirevnouzi.cz.
reklama

foto - Nezmeškalová Zdeňka
Zdeňka Nezmeškalová
Autorka pracuje v Českém svazu ochránců přírody.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EH

Eva Hůlová

12.11.2019 10:33
Dobrý den, každý den jezdím do práce po rychlostní silnici č.56, Frýdlant n.O. - Ostrava. Okolo této cesty byly vybudovány ploty, částečně i protihlukové stěny. V místech těchto stěn však silnici slouží jako naprosto efektivní past, zvířata, která se tam dostanou, nemají kam utéct. Z jedné strany cesty je řeka, z druhé strany prudký svah a nad ním les, zvířata byla zvyklá tudy procházet. Od doby vybudování plotů a stěn tu stále vídám mrtvá zvířata, srnky, lišky, zajíce, dokonce dva jezevce, ježky ani nepočítám. Byla tu samozřejmě i dřív, ale v mnohem menším počtu. Ani snížení rychlosti by nepomohlo, když vyděšená zvířata pobíhají a kličkují po vozovce.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.11.2019 12:27 Reaguje na Eva Hůlová
Ano, bohužel špatně postavený plot, protihluková stěna atd., opravdu způsobují zhoršení bezpečnosti přechodu zvěře a jiných živočichů. Neznamená to ale, že je špatné taková opatření dělat. Naopak, je potřeba těmito opatřeními ošetřit maximální počet kilomentrů silnic a dálnic (zvlášť v oblastech křížení s migračními koridory), ale je potřeba, aby projektanti a stavaři těchto staveb dělali co mají.

Stačí si někdy pročíst EIA k nějaké pobodné stavbě a dočtete se, že jako podmínka pro souhlasné stanovisko je, že bude zabazpečen bezpečný přechod živočichů přes komunikaci.

Projektanti něco navrhnou, stavaři to postaví, ale ve většině případů je to špatně (nevhodně) realizované a to bohužel často vědomně (ušetření peněz, zjednodušení stavby,atd.).

Tady by měl zakročit stát a takové stavby si hlídat. Jenomže, to bychom nemohli být v ČR. Tady stát spíš dohlíží na to, aby si nikdo nevšiml nedodržování zákona a jiných předpisů..

A to je jen jedna část problému.... pak je tu totální anarchie v silničním provozu a naprostá bezohlednost řidičů v něm účastných...

Kombinace těchto dvou aspektů vede k tomu co popisuje jak článek, tak Vás komentář.

Co mi přijde divné je, že to nevadí pojišťovnám.... to ony pak musí vyplácet všechny ty náhrady škod... ale čemu se chce člověk divit v této bohem, rozumem a citem zapomenuté zemi....

Odpovědět
ig

13.11.2019 21:54 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pojišťovnám to nevadí. Pojišťovně vadí jen prudký nárust pojistných událostí, zatímco ustálený stav je pro ně ok, ať je objektivně jakkoliv špatný. Prostě stanoví pojistné dle skutečné incidence nehod a mají vystaráno.

Co se týká té bezohlednosti, to nevím jaký to může mít vliv na střety se zvěří. Nikdo snad nechce schválně trefit kance, ani ten největší nafoukanec :-) Řekl bych tomu spíš malá řidičská zkušenost, ale i v tomto bodě se to u nás zlepšilo. Často dokonce mívám dojem, že Němci už jezdí hůř než Češi (zvláště pak v určitých spolkových zemích), zatímco dlouhá léta to bývalo výrazně naopak. Beru to tak, že jsme se dostali ohledně řidičského umění do rovnovážného stavu, kdy se toho už moc nezlepší. Dál pomůžou jen technická opatření.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.11.2019 13:21
Jsa z vesnice, při každém průjezdu lesem či okolo polí, které jsou u silnice lemovány keři, jedu v noci maximálně sedmdesátkou, ve dne pak musí pomoci periferní vidění.Pak není problém na zvěř reagovat, samozřejmě v případě, kdy srna vyskočí těsně před projíždějící auto, nedá se moc dělat a kvůli zvěři se nezabiju. Ale předvídáním se dá hodně zachránit.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

12.11.2019 14:42 Reaguje na pavel peregrin
Přesně tak.. Také se o toto snažím a nikdy jsem nepřejel ani myš.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist