Ta věta se píše fakt těžko. Odešel Pavel Jungwirth. Špičkový vědec, fantastický člověk, parťák, kamarád. Mnozí teď zatím jen nabíráme dech po nečekané smutné zprávě, která nás minulý čtvrtek zasáhla. Je to ztráta, se kterou se jen obtížně budeme vyrovnávat.

Vláda se rozhodla prosadit těžbu tlejícího dřeva. Záměr je v přímém rozporu nejen s vědeckými poznatky, ale i s Národním plánem obnovy přírody. Je to výmluvný důkaz rozvratu státu — a toho, že jeho směřování určují zájmy fosilních magnátů.

Tady je opakování pro pamětníky a možná zbrusu nová informace pro ty mladší…

Vzhledem k tomu, že obviňování AV ČR, CzechGlobe a ČHMÚ z rozvracení funkčnosti ČR a podvodů, které jsme mohli v poslední době číst v příspěvcích pánů Sejáka a Pokorného, dosáhlo v posledních měsících míry, kterou už lze označit za nechutnou, nabízím pánům ještě jednou vysvětlení, v čem se mýlí, v čem dělají chybu a proč je stanovisko AVex 4/2020 správné. A také bych chtěl odpovědět na některé jejich otázky a připomínky.

Jan Bureš a další poslanci ODS podali v poslanecké sněmovně návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou se znovu snaží otevřít pravidla fungování národních parků. Návrh by destabilizoval národní parky a při jeho projednávání hrozí, že budou předloženy další likvidační pozměňovací návrhy, jako tomu bylo při předchozích novelách tohoto zákona.

Krajský soud v Českých Budějovicích dal za pravdu spolku Lipensko pro život a zrušil rozhodnutí Jihočeského kraje i závazné stanovisko Správy NP Šumava, které umožňovalo zásah do biotopů zvláště chráněných druhů při přípravě developerského projektu v Dolní Vltavici (Černá v Pošumaví). Záměr o rozsahu 11 ha s kapacitou asi 800 lůžek v apartmánových domech a dvou hotelech, a s přístavištěm pro 100 lodí obdržel souhlasné stanovisko EIA v roce 2020.

Vodní dílo Nové Mlýny na jižní Moravě je dlouhodobě jablkem sváru. Na jedné straně stojí volání ekologů po radikálním vypuštění nádrží, obnově lužních lesů a řešení každoročních masivních úhynů tun ryb pod přehradou. Na straně druhé argumentují vodohospodáři rizikem destrukce sypaných hrází, ztrátou vodní rezervy pro období sucha a miliardovými náklady. Existuje však elegantní inženýrské řešení „něco mezi“: transformace kaskády na řízený polosuchý poldr. Co by to obnášelo a proč to dává smysl ekonomicky i ekologicky? (Text vznikl s využitím AI Gemini.)

Kaštanovník setý z našeho italského partnerského města Roncegno Terme měl bohužel dlouhodobé problémy už od doby výsadby. Vysazený stromek byl příliš malý a nesprávně zapěstovaný. Stromek byl poškozen u báze kmene a z této rány se postupně rozšířila nekróza, která strom dlouhodobě oslabovala. Strom byl vystavován dalším stresovým faktorům, jako bylo působení psí moči nebo negativní vlivy vyplývající z exponovaného místa na Kulaťáku. Osobně mám podezření, že někdy v minulosti se k tomu přidal i vandalismus. Pracovnice z našeho odboru stromek nechávaly narovnávat, byla doplněna ohrádka proti psí moči. A samozřejmě, zálivka probíhala.

Jaderné modulární reaktory aktuálně nejsou řešením pro náhradu spalování uhlí v teplárenství. Nová analýza Centra pro dopravu a energetiku a sdružení Calla ukazuje, že zatímco velká tepelná čerpadla, využití odpadního tepla nebo geotermální energie jsou již komerčně ověřené a dostupné, modulární reaktory dnes patří k technologiím s vysokou ekonomickou i technologickou nejistotou a nebudou dostupné v čase, kdy bychom je potřebovali.