V Česku se díky nové normě, která by měla vstoupit v platnost již letos v červenci, budou moci standardním způsobem stavět vícepodlažní dřevostavby až do požární výšky 22,5 m. Členové Platformy pro udržitelné stavebnictví ze dřeva na svém pololetním setkání ocenili, že díky velmi věcné a intenzivní spolupráci mezi státní a soukromou sférou byly legislativní změny, umožňující výstavbu vícepodlažních dřevostaveb až do výšky 8 podlaží, přijaty velmi rychle (zhruba za dva roky). Česká republika má tak podle Platformy – i díky postupnému uvádění vládní Surovinové politiky pro dřevo do praxe – dobře nakročeno k tomu, aby se stala jedním z evropských lídrů v tomto segmentu.

Ročně se v Evropě spotřebuje zhruba 2,2 milionu tun pěnového polystyrenu (EPS), v Česku to loni bylo 47,8 tisíc tun. Přestože se jedná o 100% recyklovatelný materiál, podíl recyklace v tuzemsku se pohybuje kolem 50 %.

Evropská komise udělala důležitý krok směrem k bezpečnějšímu a efektivnějšímu nakládání s bateriemi. Nové rozhodnutí 2025/934 zásadně mění způsob klasifikace odpadních baterií v Evropské unii. Rozhodnutí vstupuje v platnost 9. června 2025, ale do praxe se začne promítat až od 9. listopadu 2026. Přechodné období dává všem aktérům dostatek času na zavedení potřebných změn.

Regenerace opuštěných areálů má mnohá psaná a mnohá nepsaná pravidla, některá více a některá méně známá. Mnohá z kodifikovaných pravidel nejsou mezi veřejností vůbec známa. A naopak jiná, o nichž se veřejnost domnívá, že jsou samozřejmá, tedy bezvýhradně uplatňovaná, nikdy uzákoněna nebyla.

Náš koncept globálního poplatku z fosilního uhlíku + 100% dividendy jsme diskutovali na řadě setkání. Bylo proto zajímavé zjistit, jak na toto téma zareaguje představitel umělé inteligence – ChatGPT. Začal jsem proto otázkou.

Klimatická změna je největší výzvou naší doby. Vědecký konsenzus je jednoznačný – snižování emisí skleníkových plynů je nutností, pokud chceme zabránit destabilizaci klimatického systému. Naše civilizace se ale rozvinula právě díky levné a dostupné energii z fosilních paliv a jejich náhrada v globálním měřítku představuje komplexní nesmírně náročný a drahý úkol, který zatím lidstvo nikdy neřešilo. Přestože vlády po celém světě deklarují klimatické cíle a přijímají různé národní strategie, výsledky jsou zatím neuspokojivé. Emise nadále rostou, veřejnost začíná být znejistěná, náklady na přijatá opatření se stále navyšují a politická vůle často kolísá. Je načase položit si nepříjemné otázky. Není náš současný přístup ke klimatu slepou uličkou či jen pouhým divadlem dobře placených herců pro osm miliard diváků? Je vůbec takový globální superproblém, u něhož je navíc výhodné být černým pasažérem, řešitelný roztříštěnými lokálními nástroji?

Letošní sezóna je pro nás i pro volně žijící zvířata extrémně náročná a počty případů a zásahů jdou každý den do desítek. Mobilní telefon musím mít zpravidla už od 17. hodiny v nabíječce, aby mi baterie vydržela téměř nepřetržité telefonování, hledání v mapách a nahrávání hlasových zpráv. I přesto všechno se snažíme fungovat tak, aby celkovou rekonstrukci a modernizaci našeho léčebného zařízení, která je v plném proudu, nikdo nepocítil. Děkujeme všem, kteří nám pomáhají, ale bohužel se ale najdou i tací, kteří to nám i volně žijícím zvířatům neusnadní.

„Tak jsme právě zachránili dva životy,“ halasí předseda zemědělského družstva na Plzeňsku a hrdě objasňuje, že jde o výsledek spolupráce s místním spolkem, který pomáhá před senosečí prohledávat louky, kde se ukrývají čerstvě narozená srnčata.

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.