Před 15 lety, 13. července 2011, začala blokáda kácení lesa na Ptačím potoce na Šumavě. Proč a co se tehdy stalo? Je to trochu spletité, ale pokusím se vysvětlit.

Více než 1 milion lidí stráví příští i ty další Silvestry bez stresu, protože městské části hl. m. Prahy, kde žijí, využily možnosti zakázat na svém území živelné použití pyrotechniky po celý rok tedy i na Silvestra. To jim umožnila nová vyhláška o pyrotechnice, kterou zastupitelé hl. m. Prahy schválili v červnu. Teď se k nim mohou přidat další městské části. Vyhláška o použití pyrotechniky je totiž znovu otevřena k připomínkám. Znovu o ni budou jednat zastupitelé na svém zářijovém zasedání. Pokud jste občané z městské části, kde zatím zákaz neplatí, vyzvěte členy rady a starostu vaší městské části, aby se k zákazu připojili.

Jeden z nejpopulárnějších vodáckých úseků v Česku, dolní tok Sázavy, se potýká s naprostým právním chaosem. Oficiální dokumenty z řízení před Krajským úřadem Středočeského kraje odhalily, že dva klíčové jezy na řece fungují v právním vakuu. Pro úřady buď neexistují, nebo na nich stavební práce probíhají bez platných povolení. Výsledkem je nejen nelegální vzdouvání vody a ohrožení plavby, ale i skandální praxe, kdy je voda z koryta odváděna na stovky metrů daleko, aby následně „jalově“ přetekla zpět bez jakéhokoli energetického užitku

Veřejná debata o zákazu norování lišek se v posledních měsících proměnila ve střet dvou zcela odlišných pohledů. Myslivecké organizace opakovaně kritizují spolek Svoboda zvířat za emotivní kampaň, aktivismus a manipulaci veřejnosti. Zároveň však ve svých článcích i na sociálních sítích často používají obdobné komunikační postupy. Přestože se odvolávají na odbornost a vědecké poznatky, jejich argumentace mnohdy stojí na zjednodušeních, zavádějících tvrzeních nebo vytržených příkladech.

Měsíc pečlivých příprav týmu organizátorů a šesti odborníků přišel během několika minut vniveč. Lokálně působící organizace Český svaz ochránců přírody Kyjov připravila na čtvrteční odpoledne v Kyjově na kulturním domě panelovou diskuzi na téma větrných elektráren. S podobnými akcemi má tato organizace bohaté zkušenosti, ročně pořádá okolo desíti různých besed, seminářů či přednášek na širokou paletu témat z oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí. Na Kyjovsku dosud žádná veřejná debata o větrné energii neproběhla a mezi místními obyvateli je přitom o informace zájem.

Oceňujeme, že se předseda dvou poradních komisí AVČR a člen Akademické rady AVČR, zapojil do diskuse na Ekolistu o obsahu AVex 4/2020. V našem článku z 18.6.2026 jsme vyzvali, aby odborná diskuse, kritika přešla do odborných časopisů s recenzním řízením, kde publikujeme své výsledky. Rádi se v Ekolistu stručně vyjádříme ke stanovisku doc. M. Pivokonského z 25.6. 2026, který píše:

Nedávné vlny letních veder opět potvrdily, že česká města a obce potřebují systematický plán, jak se na podobné situace připravovat a jak je zvládat. Nejde jen o technická opatření proti opakujícím se extrémním projevům počasí - vedrům, suchu, přívalovým srážkám a silnému větru. Jde i o kvalitu života, bezpečnost obyvatel, ochranu veřejného majetku a dlouhodobou odolnost sídel.

Vznik pracovní skupiny na národní úrovni inicioval Energetický regulační úřad (ERÚ) krátce po rozsáhlém výpadku elektřiny, který v červenci loňského roku zasáhl velkou část území České republiky. Jejím cílem bylo objektivně posoudit průběh výpadku a navrhnout nápravná opatření, která v ideálním případě pomohou podobným událostem předcházet, a když už nastanou, tak urychlí jejich řešení a omezí dopady na odběratele.

O adaptaci na klimatickou změnu se nerozhoduje jen v parlamentu nebo na mezinárodních summitech. O její podobě rozhodují také tisíce drobných zásahů v krajině. V lesích, na loukách a v mokřadech, které pomáhají obnovovat nejen přirozený vodní režim, ale také celkově zvyšovat odolnost krajiny vůči dopadům měnícího se klimatu.