Dvě věci jsou pro zavedení přírodě blízkého hospodaření v brdských lesích důležité. Stavy spárkaté zvěře a myšlení lesnického personálu
Vojenské lesy se při tvorbě tohoto projektu inspirovaly lesním hospodařením na severních svazích Krušných hor, které zde aplikují po tři desetiletí Saské státní lesy, a to zejména na lesní správě Bärenfels. Cílem LIFE Adapt Brdy je zahájení přeměny stávajících stejnověkých smrkových monokultur na druhově, věkově a prostorově diferencované lesy, které budou lépe odolávat negativním vlivům biotických i abiotických škodlivých činitelů.
Saské státní lesy jsou také jedním ze tří partnerů, kteří s Vojenskými lesy na projektu úzce spolupracují. Dalšími jsou Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, konkrétně Výzkumný ústav Opočno.
Celý projekt, který odstartoval oficiálně 19. ledna ustavujícím zasedáním řídícího výboru a prvním zasedáním partnerů projektu, je rozdělen do sedmi základních bloků, jakýchsi pracovních balíčků. Kromě povinných řízení a koordinace projektu, a také komunikace a šíření informací vůči odborné i laické veřejnosti, jsou ostatní balíčky převážně přípravné, realizační a monitorovací.
Velká váha je v projektu kladena na přípravnou fázi, v jejímž rámci probíhá realizace pěti aktivit.
Na území pěti lesních správ bylo založeno deset demonstračních ploch, každá o rozloze cca 50 ha, na kterých jsou uplatňovány principy výběrného hospodářského způsobu.
Jako základní alfanumerický a grafický podklad pro stanovení způsobů hospodaření je v těchto dnech dokončována provozní inventarizace lesa, jejímž garantem a realizátorem je Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze. Účelem inventarizace je popsat výchozí stav lesa a identifikovat jednotlivé typy vývoje lesa s ohledem na aktuální odstup od cílového stavu.
Inventarizace probíhá jednak na základě leteckého skenování na ploše 22 600 ha a též formou pozemního šetření na celkové ploše 6 000 ha, tzn. 500 ha demonstračních ploch a 5 500 ha dalších ploch vybraných na základě typologického mapování a aktuálního stavu lesa. Výsledky provozní inventarizace lesa budou následně podkladem pro zpracování rámcových směrnic hospodaření, což je úkol Výzkumné stanice Opočno. Ty by měly být zkompletovány do konce prvního čtvrtletí 2024.
V květnu 2023 byl schválen jeden z hlavních úkolů VLS v rámci přípravné fáze projektu, kterým je koncepce mysliveckého hospodaření. Základem koncepce jsou především opatření k účinné redukci stavů spárkaté zvěře. Snížení stavů spárkaté zvěře je nezbytným předpokladem a limitujícím faktorem pro úspěšnou realizaci přírodě blízkých způsobů hospodaření s maximálním využitím potenciálu přirozené obnovy lesa. Schválení koncepce proto vychází z principu, v němž je myslivost chápána primárně jako služba lesu, nikoliv jako komerční a reprezentační záležitost.
V rámci pracovního balíčku, který se věnuje předávání zkušeností, se rozběhly také první dva ze tří běhů terénních školení lesního personálu u Saských státních lesů. V polovině června tak 40 lesníků VLS absolvovalo terénní workshop v lesích v okolí Bärenfelsu v Sasku a počátkem října zavítal Dr. Dirk-Roger Eisenhauer, coby specialista saského partnera, do Brd, kde proběhlo školení lesního personálu přímo na demonstračních plochách.
Aktuálně v rámci projektu probíhá rozčlenění a zpřístupnění demonstračních ploch. Druhé čtvrtletí nadcházejícího roku pak bude obdobím, kdy budou implementovány rámcové směrnice hospodaření do stávajících lesních hospodářských plánů, a bude vydána metodická příručka pracovních postupů pro lesní personál.
Demonstrační plochy, budou sloužit k realizaci prvků výběrného hospodářského způsobu, což je vrchol přírodě blízkého způsobu hospodaření. Kromě demonstračních ploch jsou přírodě blízké postupy aplikovány i na další lokality na celém území Brd. Probíhají zde clonné seče, při nichž je jednotlivými výběry podporována vnitřní dynamika lesních porostů, a tím jejich přirozená obnova. Podsadby a podsíje pak slouží k zavádění listnatých a dalších stanovištně vhodných dřevin jako třeba jedle. Přirozená obnova je pak podporována mechanizovanou přípravou půdy.
Vojenské lesy počítají s tím, že v rámci udržitelnosti, replikace a využití projektu budou výsledky aplikovány i na ostatních organizačních jednotkách VLS, počínaje divizí Horní Planá, kde jsou pro přechod na přírodě bližší hospodaření vhodné podmínky. Dále proběhnou školení pro lesníky a vlastníky lesů a budou vydány studijní materiály pro studenty vysokých lesnických škol.
Dosavadní průběh projektu ukazuje, že cíle, které jsme si s partnery stanovily, jsou realizovatelné. Zdá se tak, že úspěch LIFE Adapt Brdy bude stát především na důsledné implementaci dvou pilířů, a to na správném „nastavení“ myšlení lesnického personálu a dodržování stanovených cílů v oblasti redukce spárkaté zvěře.
Celkové náklady projektu jsou vyčísleny na bezmála 5 milionu eur, přičemž podpora je ve výši 60 %, tj. cca 3 milionu eur. Rozpočet Vojenských lesů je stanoven na 4,4 milionu eur, přičemž 2,6 milionu eur je předmětem podpory a 1,8 milionu eur budou VLS hradit z vlastních zdrojů.
LIFE – program pro lepší život
Program LIFE je finanční nástroj Evropské unie, který podporuje aktivity související se zlepšením životního prostředí a klimatu. Od roku 1992 pomohl financovat a realizovat více než 5 500 projektů za téměř 6 miliard euro napříč celou Evropou.
Jeho dlouhodobým cíle je přispět k přechodu na udržitelné, oběhové, energeticky účinné hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů, které je neutrální z hlediska změny klimatu a odolné vůči změně klimatu, k ochraně, obnově a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ovzduší, vody a půdy, a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a k řešení degradace ekosystémů.
Česká republika začala využívat program LIFE po svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Od té doby se uskutečnily na území naší republiky desítky projektů za stovky milionů korun, které významně pomohly při ochraně životního prostředí. Program se stal i u nás významnou součástí podpory projektů v oblasti ochrany přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Slavomil Vinkler
13.12.2023 12:35No a jaká je představa o pastevních lesích?
Jindřich Duras
14.12.2023 10:07 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
14.12.2023 10:52 Reaguje na Jindřich DurasSlavomil Vinkler
14.12.2023 10:55 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
15.12.2023 15:51 Reaguje na Slavomil VinklerTřetihory bych sem opravdu netahal, protože bylo VŠECHNO úplně jinak. Klima, klimatická historie, člověk se do toho nerejpal, žila tu zvířata, co už dneska ne - od myší po mamuty :-).
No, to jen tak :-)
Dalibor Motl
13.12.2023 16:34Michal Ukropec
14.12.2023 05:44DAG
14.12.2023 07:59Poznámka druhá. VLS vždy měli myslivost ve vlastní režii a tak si za stavy zvěře zodpovídají sami.
Slavomil Vinkler
14.12.2023 11:19 Reaguje na DAGDAG
14.12.2023 11:59 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
14.12.2023 10:15bylo spravovat vojenské výcvikové prostory, kde měl výcvik přednost před
ochranou přírody a produkcí dřeva, zvěře a zemědělských komodit. Pokud
generálové naplánovali cvičení na dobu rozmnožování zvěře, tak seděli
lesníci v hospodě a nadávali, proč právě teď. Totéž v zimě, když zvěř potřebuje v lese klid. No a pak i ty stromy, které tam čerstvě narostlé
byť i z náletů rozjezdily tanky a nebo je vojáci pokáceli na zpevnění okopů
a na topení při cvičení v zimě. Něco bylo záměrně odstřeleno při trénování
ženistů, jak vytvářet zátarasy a nebo jen zasaženo palbou z těžkých zbraní.
Ekologicky cennými se staly prostory po omezení cvičení a nebo po jejich úplném opuštění. Z nějakých pár litrů uniklých paliv a maziv si tam nikdo
nedělal problémy a sanace takových úniků byla iluzí. Kdo někdy takové
cvičení absolvoval, tak ví své, že nějaké žáby ve vyjetých kolejích nikoho nezajímaly a projelo přes tu kaluži na rozkaz deset tanků s výsledkem, že tam nezůstalo nic živého. Neidealizujte si vojenské prostory jako oázy
přírody v okolní "zdevastované" krajině civilními hospodáři. Zvláštní
byly mysliveckým hospodařením, kde byli neomezenými vládci generálové na
vedoucích postech, kteří například na Libavé oživili krev zdejších jelenů
populací jelenů až z Východního Slovenska a výsledkem byla mimořádně
velká a silná zvířata s vynikajícím parožím. Tu možnost měli maximálně
oborníci, ale v klasických revírech to bylo nemožné. Totéž třeba u černé, kde škody na zemědělské produkci vojenských statků nehrály žádnou roli. Důležitá byla silná černá zvěř na jejíž odstřel zvali politiky a později
i zbohatlíky. Pokud to dnes funguje jinak , tak budiž při jednom cvičení
pár desítek vojáků ročně, ale jen na Libavé jich trvale pobývalo několik
tisíc(armáda SSSR) a několik desítek tisíc cvičilo po celý rok. Je totiž
velký rozdíl stovky tisíc vojáků a nebo tisíc 17, protože ten zbytek do
těch 27 sedí pouze v prázdných skladech a kancelářích. Ty plochy jsou dnes
nevyužity a měly by být z velké části armádě odebrány pod správu civilních
správců. Obávám se totiž, že to zavání separátními prostory pro vyvolené,
kteří tam budou hospodařit po svém, pro sebe, ale za armádní a tudíž státní
peníze. Nemusejí totiž maximalizovat generovaný zisk, pokud ho generovat
vůbec budou, jak se to požaduje po ostatních ekonomických subjektech. Ono
to udržování vojenských prostor je pouze jinou dotací z jiné přihrádky
státního rozpočtu, kde se to v záplavě nákupů zbraní snadno ztratí. No
a pokud se to zaobalí do ochrany přírody, tak tomu laici i zatleskají.
Tento stát na dluh rozhazuje všude plnými hrstmi a stačí to pouze nějak
zdůvodnit, aby to veřejnost snadněji překousla. Ochranáři zatleskají
ochraně přírody pro vyvolené, kam je ani nikdo nepustí a ještě je za
to pochválí, že konají dobro za jejich daně. Možná tajně doufají, že
budou těmi vyvolenými s možností se takovou přírodou kochat jako ti VIP,
ale obávám se, že se mýlí, protože VIP nemají zájem, aby se tam coural
i někdo jiný. Je to jako v některých zónách NP, kde má veřejnost vstup
zakázán, ale VIP tam na loveckých chatách pořádají mejdany. Prostě je
to uzurpace státního majetku vyvolenými a investované ostatními. Je to
dobře vymyšleno a už i mnohde realizováno. Bohužel těch VIP přibývá a
tak musí přibývat i těch NP a jiných veřejnosti nepřístupných oblastí.
Slavomil Vinkler
14.12.2023 11:17 Reaguje na Břetislav MachačekMichal Ukropec
14.12.2023 12:35 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
14.12.2023 16:54 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
14.12.2023 18:43 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
15.12.2023 10:14 Reaguje na Michal Ukropecpřírody jimi nedotčené pro sebe. Z hospodářské krajiny nyní
pro ně cenné chtějí náhle rezervace a NP s bezzásahem, ale
to, že tu krajinu přetvořil do současné podoby člověk jaksi
účelově přehlížejí. Dejme jim to k dispozici a uvidíme do
pár let, co tam bezzásah a jejich mudrování vykoná. Bude
z toho parodie na prales, který bude mít k pralesu stovky
let daleko. Oni chrání účelově vysazenou dubinu, bučinu,
ale bojují proti taktéž účelově vysázené smrčině, či boru.
Selektivní pohled na přírodu bez zasazení do kontextu celé
krajiny přetvářené staletí lidmi, je výsledkem nepochopení
ekologie jako takové. Ekologie má být o životě v souladu s
přírodou a jejím rozumném využívání tak, aby byla zachována ve stejném stavu do budoucna. Když se zbavím hospodářských lesů na úkor pralesů, tak to dřevo budu z jiných pralesů dovážet, místo jeho těžby v hospodářských lesích. Je to zcela jednoduchá rovnice jako v zemědělství, kde po přeměně orné půdy na úhor, či pole s biomasou musím o to více ze
zbytku polí vyprodukovat pomocí techniky a chemie, která tu půdu o to více zničí stejně, jako půdu s biomasou a soláry
s jejich betonovými patkami a postřiky proti zatravnění pod nimi. Ekologisté zavrhli ekologii, kterou se ohánějí a ty zbytky přírody by si nejraději uzurpovali pro sebe a své pokusy, jak to taky dodrbat. Pokud chtějí lidé přírodu nadále rozumně využívat a kochat se její krásou, tak se musejí zbavit ekologistů, kteří ve jménu pseudoekologie
tu přírodu neustále ničí.