https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ekologicka-rovnovaha-savan-se-vychyluje.co-delat-aby-nezarostly-lesy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ekologická rovnováha savan se vychyluje. Co dělat, aby nezarostly lesy?

20.4.2022 05:56 | PRAHA (Ekolist.cz)
Spásači vyhledávají přehledný terén, v němž se mohou mít na pozoru před predátory, rostliny si žádají sluneční svit. Rozrůstání křovin a stromů je ze savany vytlačuje, a řetězec vazeb původních ekologických souvislostí se tím dále nabourává.
Spásači vyhledávají přehledný terén, v němž se mohou mít na pozoru před predátory, rostliny si žádají sluneční svit. Rozrůstání křovin a stromů je ze savany vytlačuje, a řetězec vazeb původních ekologických souvislostí se tím dále nabourává.
Licence | Volné dílo (public domain)
Vyšší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře stimulují růst stromů. To, co zní skoro jako dobrá zpráva, je ale pro ekosystém savan problém. Pokud se savana nemá stát zeleným lesem, je třeba podporovat její přirozené vypásání a pravidelné vypalování, aby se udržela rovnováze. Potvrzuje to studie jihoafrických ekologů.
 

Savany a jim příbuzné ekosystémy, porostlé travinami a řídce distribuovanými stromy, nejsou jen pasivním předělem mezi pralesem a pouští. Pokrývají 20 % zemské souše, a v Africe, kde utváří podobu 13,5 milionů kilometrů čtverečních kontinentu, pak téměř 40 %. I proto je provázaná kaskáda ekosystémových služeb, které savany nejen nám nabízí – například koloběh živin, zajišťování vodní bilance regulace regionálního klimatu - zcela nepostradatelná. Klíčovým faktorem dobře fungující savany jsou rozsáhlé porosty travin. Ty nabízí životní prostředí a potravu organismům, a současně sezóně slouží jako palivo pro oheň. Ten garantuje úspěšnou recyklaci živin v ekosystému, průběžnou regeneraci travinatých porostů. A to, že prostředí savan zůstane otevřené, dobře prosvětlené, nezarůstající dřevinami.

Stromy nemají savaně dominovat

O tom, kolik stromů a keřů (v jaké pokryvnosti na jednotku plochy) na rozsáhlé ploše savan přežije, obvykle rozhoduje okus nejrůznějšími druhy spásačů, intenzita a frekvence ohně, dostupnost vody a živin. Pokud ale dojde k narušení přirozené dynamiky – klimatickými změnami, blokováním cyklu požárů, úbytkem spásačů – může dojít k vychýlení dosud nastavené rovnováhy. Dřevin na africké savaně pak může začít přibývat, jak se to děje i nyní. Pokryvnost stromů a křovin se za poslední desetiletí zvýšila o 2,5 %. Více stromů ale není ani trochu dobrou zprávou: čím hustší porosty se tu utváří, tím méně tento ekosystém vyhovuje živočichům a rostlinám, které tu zatím žijí.

Spásači vyhledávají přehledný terén, v němž se mohou mít na pozoru před predátory, rostliny si žádají sluneční svit. Rozrůstání křovin a stromů je ze savany vytlačuje, a řetězec vazeb původních ekologických souvislostí se tím dále nabourává. Ve stínu neokusovaných a nelámaných stromů se tolik nedaří savanovým travinám, dochází k prvotnímu útlumu požárů, a to jen stimuluje další růst dřevin a další expanzi polo-lesních porostů do savany. Tedy, ne nutně všude. A právě na to, proč někde ony nežádoucí dřeviny s takovou intenzitou prorůstají savanou, a jinde nikoliv, se soustředili ekologové jihoafrické Rhodesovy univerzity v Grahamstownu.

CO2 hnojí stromy i traviny

Svou roli hrálo to, jakým způsobem lidé, zvířata a příroda v daném místě „hospodařili“. Jako počáteční, prvotní impuls pro nyní akcelerovaný růst dřevin, viděli jihoafričtí badatelé ve zvyšování koncentrace CO2 v atmosféře. To, že se koncentrace oxidu uhličitého zvýšila z 280 ppm, v časech před Průmyslovou revolucí, na nynějších cca 400 ppm.

„Ono „hnojení“, skrze fotosyntézu atmosférickým uhlíkem, není určitě jediný faktor, nicméně je velmi podstatný,“ doplňuje Sarah L. Raubenheimerová, hlavní autorka studie. Oxid uhličitý je totiž vyvazován z atmosféry kořeny rostlin, fixován v půdě. V případě, že je půdní rezervoár uhlíku atmosférou vydatně zásobený, rostou traviny i stromy na povrchu rychleji. Snáze regenerují, například po vypasení nebo po požáru. To ale neznamená, že by dřeviny a traviny ze savan koexistovaly v dokonalé harmonii. O zdroje, v tomto případě uhlík uložený v půdě, si vzájemně konkurují. A záleží na charakteru, podobě vnějšího narušení, zda lokálně navrch získají stromy nebo traviny.

Požár, který se prožene savanou, na chvíli utlumí v růstu traviny i dřeviny. Ale krátkostébelné trsy trav se z následků ohně vzpamatují dříve. A jako první začnou těžit z výhod dobře prohnojené půdy. Nedovolí stromům převládnout, čerpají z rezervoáru jako první. Stromy podobně přibržďuje i okus a olamování větví a výhonků, typické pro nejrůznější savanové býložravce. Ale tam, kde dochází k lidmi řízené intenzivní pastvě, vypasení travin a zdusání povrchu, budou mít brzy navrch dřeviny. Intenzivní pastva v savanách vychyluje nastavenou přírodní rovnováhu ve prospěch stromů.

Oxid uhličitý je impulsem k růstu, který pro trávy i dřeviny platí stejně. To, jaké jsou vnější podmínky a vlivy - zda v místě dochází k požárům anebo tu probíhá intenzivní pastva – pak rozhoduje o tom, zda savana nakonec zůstane savanou. „Ani ve světě, v němž razantně narůstá koncentrace CO2 v ovzduší, se pravidla zachování savan nemění,“ dodává Raubenheimerová. Pokud chceme největší ekosystém Afriky zdravý a funkční, musíme se zasadit o zachování travin a udržení přírodní rovnováhy. Což mimo jiné obnáší požáry a ne-intenzivní režim pastvy.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

20.4.2022 08:06
"Savany a jim příbuzné ekosystémy, porostlé travinami a řídce distribuovanými stromy, nejsou jen pasivním předělem mezi pralesem a pouští. Pokrývají 20 % zemské souše, a v Africe, kde utváří podobu 13,5 milionů kilometrů čtverečních kontinentu, pak téměř 40 %. I proto je provázaná kaskáda ekosystémových služeb, které savany nejen nám nabízí – například koloběh živin, zajišťování vodní bilance a regulace regionálního klimatu - zcela nepostradatelná."

Toto mne v článku zaujalo nejvíc. Samozřejmě chápu důležitost udržení existujících ekosystémů pro zchování jejich unikátní biodiverzity. Ale pokud se savana na pomyslné stupnici nachází mezi lesem a pouští, tak jak víme, že by les na stejném místě nezajistil ekosystémové služby (koloběh živin, vodní režim a stabilitu klimatu) ještě lépe, v dnešní době klimatických změn nepostradatelněji?
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

20.4.2022 08:25 Reaguje na Petr
Uctivě zdravím, jsem trochu ve spěchu, tak si dovolím odpovědět odkazem na článek, který tu byl publikován dříve - https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/savana-neni-degradovany-les.takze-si-zalesnit-opravdu-nezaslouzi
Odpovědět
Pe

Petr

20.4.2022 08:38 Reaguje na Radomír Dohnal
Děkuji, to se ale stále točí jen kolem snahy o udržení savany z důvodu zachování savanné biodiverzity. Já ale mám na mysli něco jiného. Co by se s ekosystémem, vodním režimem a klimatem (nejen regionálním) následně stalo, kdyby se část savan posunula dál od pouště směrem k lesu? Jasně že savanná biodiverzita by se logicky změnila, ale co by se stalo s klimatem? Třeba v Africe? Bylo by líp, nebo hůř? Co nepostradatelného jak pro africké, tak pro zemské klima nabízí třeba rozpálená africká savana se svým obdobím sucha?
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

20.4.2022 09:12 Reaguje na Petr
No, pokud škrtem pera a mávnutím kouzelné hůlky (pro rychlost požadovaného efektu nejlépe tedy obojím současně) vyrušíme v Africe savany, a změníme 40 % rozlohy tohoto kontinentu na les, velmi pravděpodobně bychom zjistili pár věcí: stromy jsou žíznivé zboží, a savanové pásmo by takový nápor na vodní režim neustálo. Z hurá-lesů by se v horizontu dekád nejspíš staly neúrodné pouště. Dílem i proto, že nad lesy v subtropech není nějak výrazně chladněji. Ona ta sympatická tmavě listově zelená barva funguje jako magnet na sluneční záření. Oteplovalo by se tu, a ta akumulace tepla by byla asi velmi výrazná. Je třeba vzít v potaz, že zatímco v savaně se živiny, i díky ohňům, rychle točí a řekněme recyklují, dynamika koloběhu živin v lese je o dost pomalejší. Obávám se také, že zrovna půdy savan nejsou zrovna opominutelným rezervoárem uhlíku (asi to nebude jako rašeliniště nebo permafrost na severu), ale stromy tuhle funkci asi nezastanou. Ty totiž vážou uhlík v biomase spíše v nadzemních částech, zatímco tráva v podzemí. Pokud by se 40 % Afriky stalo velkolesem, novodobým Fangorským hvozdem, určitě by to ovlivnilo klima v kontinentálním i globálním měřítku. Jak přesně, to si netroufám s nějakým stupněm jistoty vůbec říct, ale myslím, že jsme na Ekolistu už nějaký takový článek viděli. A samozřejmě, jak sám říkáte, ta biodiverzita by se logicky změnila… respektive, výrazně a opravdu drasticky by poklesla. Tady by nešlo o to, že by nám ubylo zeber a lvů, ale v podstatě o zásadní proměnu půdního edafonu. Těch titěrných zvířátek, co v hlíně nevidíme. Jestli by pak bylo v Africe lépe/hůř, to je otázka spíš filozofická. Asi by mohlo být lépe/hůř, ale záleží, jak komu. Já ty odpovědi pálím tak nějak od boku, což asi nepůsobí úplně seriózně, omlouvám se - ale většině těch věcí se tu už někde psalo.
Odpovědět
Pe

Petr

20.4.2022 09:47 Reaguje na Radomír Dohnal
Netřeba kouzelnou hůlku, ani to brát doslova a měnit naráz vše. Prostě mě zajímá co by se dělo, kdyby se nebránilo onomu v článku zmiňovanému posunu savan směrem ke stromovému porostu. Osobně si myslím, že by to na celkové klima mělo pozitivní vliv. V podstatě stejný vliv (jen s opačným významem), jako má ve velkém v těchto zemích probíhající odlesňování.
Odpovědět
Pe

Petr

20.4.2022 09:55 Reaguje na Petr
A myslím, že takový článek tu také nedávno byl - že vlivem odlesňování v těchto zemích dochází k rychlé změně klimatu a tím poklesu zemědělské produkce. Krajina vysychá a nic tam nevyroste. Jaký lepší a výstižnější příklad se dá najít?
A proč tedy bránit opaku?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.4.2022 10:34 Reaguje na Radomír Dohnal
Já bych to neviděl tak fatálně :-)
1/ Kouzelná hůlka - na tu nedojde, protože tyhle změny jsou velmi pomalé
2/ Lesy jsou žíznivé - to jistě, ale pokud by vychýlily vodní režim do sucha, jsme zpátky v savaně, ne?
3/ Pokud by se savana zalesňovala, nejspíš by to znamenalo, že se rozhraní mezi savanou a pouští posune na úkor pouště? To by nemuselo být zle, ne? Nebo že by se pás savan zúžil? To asi těžko?
4/ Úvaha s uhlíkem - dobře, ale tím, že savana bude zarůstat stromy, ještě půdy o uhlík nepřijdou, ne? Tedy pokud bude to sucho, o kterém píšete. Navíc bych čekal to posouvání savany prostorově k poušti.
5/ Myslím, že primárně bychom se na tyhle procesy měli dívat optikou celku. Myslím tím fungování velkých celků až Země. To by asi měla být alfo omega. je nám tady už po čertech horko - takže zarůstání savany stromy bude mít jaký vliv? Tohle je klíčové téma, myslím.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.4.2022 09:23 Reaguje na Petr
Proč mají savany něco přinášet, savany jsou v suchých oblastech přirozené, jestli se trochu změní počasí, savany se přemění – bez zásahu člověka jinak než s jeho zásahem. Myslíte na vodní režim? Ten by se asi měnil následně, jak by přibývalo lesů.
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.4.2022 09:19
„Ani ve světě, v němž … narůstá koncentrace CO2 v ovzduší, se pravidla zachování savan nemění,“ - Savany jsou v teplých, ale suchých oblastech. Muselo by např. více pršet, aby savana získala podmínky pro přeměnu v prales. A tak tedy spásat jen výběrově?
V J. Africe bude ekologická rovnováha lokálně dost vychýlená, kvůli četným plantážím eukalyptů, banánovníků, avokádovníků atp., zemědělství, kvůli kterému přemístují zvířata do rezervací a ZOO…
Odpovědět
va

vaber

20.4.2022 09:25
vypadá to tak ,že pro některé odborníky je nejhorší scénář když biomasy na planetě přibývá,
já si myslím ,že biomasy na planetě stále ubývá a kdyby začala přibývat byla by to jen dobrá známka ,
v zalesnění savan vidím jen užitek pro život na planetě, zalesněná krajina poskytuje mnohem širší možnosti pro život mnoha druhů rostlin i živočichů ,než suchá savana, podobně pozitivní je i pro vodní bilanci a klima krajiny,
na planetě mizí především pralesy a ne pouště a savany, na pouště a savany se totiž člověk nehrne a raději ničí pralesy, tam jde dobře žít

Odpovědět
RV

Richard Vacek

20.4.2022 09:57
Pokud se někde objektivně změní podmínky tak, že se tam lépe daří lesu než savaně, tak nedává smysl investovat prostředky na udržení savany.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.4.2022 10:02 Reaguje na Richard Vacek
Ona i ta savanová zvířata procházejí často lesem (zebra, pakůň, antilopa, slon), kde je i šelmy úspěšně loví. Nejen levhart skokem ze stromu, ale krátký úsek zasprintí i gepard. Takže velmi relativní a diskutibilní problém. Je zřejmé, že ta období se v běhu časů střídala a les pro ně není nepřítel.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.4.2022 10:50 Reaguje na Richard Vacek
Vidím to dost stejně. Člověk mi přijde, že se ssss... už úplně do všeho, což je apriori špatně, protože líp než Příroda to nikdy neudělá. Proto bychom si své zásahy (navíc to bude i něco stát a lacino už bylo) měloi nechat jen na opravdu nutné případy.
Mě by zajímala rozvaha jaksi globální: Když savany ustupují nějakému suchému lesu, tak někde naopak ustupují poušti a jinde suchý les savaně a vlhké lesy suchému lesu a tak. Tady se řeší "jen" savana, ale měli bychom se věnovat celému kontextu. Se zvyšující se teplotou se obecně zvyšuje množství vodní páry ve vzduchu. Zároveň se mění rozložení a timing srážek => nutně musí dojít ke změnám v celých biomech, čemuž my prostě nezabráníme. Naopak svou činností postrkujeme tu celkovou změnu.
Odpovědět

Milan Šálek

20.4.2022 14:22
Savany "nebezpečně" zarůstají lesními porosty, (polo)pouště se zelenají (https://www.csiro.au/en/news/news-releases/2013/deserts-greening-from-rising-co2), požáry jsou pro ekosystém prospěšné. To se profesionálním bojovníkům proti CO2 líbit nebude.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.4.2022 19:33
Co vědec, to názor. Jedem má lesů málo, druhý nové nechce a třetí by je
raději spálil místo fosilních paliv a jádra. Nejlepším řešením by byl asi
ring a nebo jiná planeta, kde si to mohou vyzkoušet bez následků tady na
Zemi.
Odpovědět
Sl

Slovan

21.4.2022 10:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, protože někde je ten les nezbytný (viz. tropické pralesy), zatímco jinde se zarůstáním ničí jeden z důležitých ekosystémů planety (viz. ony otevřené savany). Co je na tom k nepochopení nevím - možná byste na jinou planetu měl zavítat hlavně vy sám.

Pár novinek z poslední doby:

Botswana daruje 500 slonů Mosambiku, čímž posílí tamní populaci, která se postupně zotavuje. Potvrzuje to silné odhodlání Mosambiku ochránit své přírodní bohatství.
- https://www.news24.com/news24/africa/news/botswana-to-translocate-500-elephants-to-mozambique-20220414

Ochranářská organizace WCS získala pod svou právu další rezervaci - NP Kahuzi-Biega v DRC.
-https://newsroom.wcs.org/News-Releases/articleType/ArticleView/articleId/17462/New-Management-Agreement-Signed-for-Kahuzi-Biega-National-Park-in-the-DRC.aspx

Po úžasném průzkumu povodí Okavanga se NG chystá na podobnou výpravu do Amazonie.
-https://www.nationalgeographic.com/environment/article/perpetual-planet-this-visionary-inspired-amazon-conservation-and-a-new-nat-geo-expedition
- Okavango:https://www.nationalgeographic.com/environment/article/paid-content-the-glacier-of-the-kalahari
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.4.2022 20:28 Reaguje na Slovan
Já jen reaguji na to, že "vědci" varují před topením keři
a stromy ze savan, aby je nepohltila poušť a pak zase jinde
varují před jejich zalesněním. Když už vyznáváte přírodu
s její samoregulační schopností, tak proč se zasahuje do
jejího přirozeného zalesnění? Jakpak to asi fungovalo před
příchodem lidí, kdy se cyklicky střídaly epizody lesů, savan a pouští. Střídaly se epizody jednotlivých druhů zvířat,
které jednou byly tam, pak zase jinde , jiné a v jiném množství. Jsme tu od toho, abychom to řídili až tak, že budeme bránit zalesnění a jinde lesy kácet pro energetiku? Obojí je na popud "vědců", kteří chtějí zalesnění zabránit
a jinde les považují jako spásu klimatické změny. Taky ty dokumenty sleduji a jsou opravdu dobře zpracované, ale nelze vytrhovat z přírody pouze něco a zbytek pomíjet. Z historie víme, že i Sahara byla kdysi minimálně savanou a místy i lesem. Zároveň víme to, že díky absenci velkých vrstev humusu v některých pralesích tu asi moc dlouho nejsou. Pokud by tu byly miliony let, tak tam nebude vrstvička humusu na
jalovině, ale několikametrová vrstva úrodné půdy. Ono to
zalesnění je následkem absence zvířat spásajících dřeviny
a zřejmě i nárůstem vodních srážek. Takže co s tím? Kácet
v savanách dřeviny, zakládat požáry, podporovat spásání
a nebo jen sledovat samoregulaci přírody, která ukládá CO2
do travin, dřevin a půdy, což je jinde prosazováno?
V přírodě se vše vyvíjí a ovlivňuje to i člověk. Něco jde
mimo člověka a najednou chce zase zasahovat a regulovat !
No a u nás doma je regulace zločinem na přírodě a chcete
ponechat regulaci pouze na přírodě. Víte i vy sám, co
vlastně chcete? V Africe chcete regulovat a u nás nikoliv?
U nás ikonizujete vlka jako regulátora a v Africe chcete
zabránit přirozenému zalesnění savany? Tady chcete kulturní
krajinu přeměnit na divočinu a v Africe chcete divočinu
regulovat cíleným vypalováním travin a stromů v savanách.
Já bych nechal divočinu přírodnímu vývoje a z kulturní
krajiny se nesnažil utopicky vytvořit pseudodivočinu.
Obojí je nesmyslem a žumpou na finance, ale o ty tu asi
jde především, protože za nehty vždy něco zůstane.
Odpovědět
Sl

Slovan

22.4.2022 14:46 Reaguje na Břetislav Machaček
To snad není možný...
Nechápu, proč lžete jak když tiskne a předhazujete mi něco, co sem nikdy netvrdil - třeba to, že se má naše kulturní krajina přeměnit na divočinu nebo že ikonizuji vlka. Ani jedno není pravda - podporuji bezzásahovost jen tam, kde má smysl a že je vlk vrcholový predátor a tedy i regulátor různé zvěře je holý fakt.
Pokud chci něco chránit, pak musím použít různé metody ochrany. Zatímco pro nějakou oblast je vhodná bezzásahovost, pro jinou může být prospěšná naopak citlivá lidská ruka (to platí třeba u nás dvojnásobně). Co je mimochodem přirozeného na intenzivní pastvě dobytka a tím pádem nárůstu % dřevin fakt nevim. Řekl bych, že nic, že se jedná o nepříznivý lidský vliv a že tento problém se dá celkem snadno řešit. Nebo úbytek přirozených spásačů (hlavně slonů) v některých oblastech. Takže opět lidská chyba, která se dá řešit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.4.2022 07:32
Pokud je řeč o Africe a jejích savanách, nebylo by lepší na úplném začátku řešit antropogenní problematiku na kontinentu ?

Postačí se podívat na demografickou křivku afrických zemí = exponenciála- a zeptat se, z čeho a jak zajišťují obživu populací, dále na milióny tun odpadů importovaných z EU/USA , těžbu surovin pro kouzla OZE v EU , giga plantáže pro apetit Evropanů apod.

Zkráceně -uvést do souladu teorii a praxi v oblasti trvale udržitelného růstu, který homo sapiens deklaruje, ale v praxi dělá pravý opak.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.4.2022 11:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nebylo, protože do toho se nikomu nechce. Proto je lepší řešit savany, lesy a bůhvícoještě, než nahlas říct, že obyvatelstvo zemí třetího světa své země doslova vybydluje a až se těchto zemí stane neobyvatelná pustina,sbalí si svých pár věcí a přijdou do Evropy žádat o sociální dávky.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist