https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-prosperuji-podsadby-buku-lesniho-v-pripravnych-porostech?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak prosperují podsadby buku lesního v přípravných porostech?

11.6.2021 07:53 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přípravné porosty jeřábu s podsadbou buku
Přípravné porosty jeřábu s podsadbou buku
Foto | Robert Polách / Lesy ČR
Klimatické extrémy posledních let výrazně zhoršují zdravotní stav zejména smrkových porostů a zvyšují pravděpodobnost jejich kalamitního rozpadu. Neúměrný rozsah jejich obnovy vede k širšímu uplatňování pozapomenutých způsobů i hledání nových možností. Mezi málo uplatňované formy obnovy lesa, na které je v současnosti zaměřována stále větší pozornost, patří dvoufázová obnova s využitím porostů přípravných dřevin, které napomáhají růstu stinnějších druhů dřevin. Dvoufázová obnova v urychleném sledu využívá postupů sukcesního vývoje lesa.
 

Na výzkum perspektivních způsobů obnovy lesa po kalamitách se dlouhodobě zaměřují nejenom vědci z VÚLHM, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno, ale i pracovníci lesnického provozu. Nejnovější výsledky publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2021. Cílem jejich práce bylo ověřit vliv věku a zakmenění přípravného porostu břízy na prosperitu podsadeb buku v porovnání s výsadbou na holinu, posoudit vliv zakmenění na podsadby buku pod 15leté přípravné porosty jeřábu a olše a na základě výsledků doporučit postup pro využití přípravných porostů na kalamitní holině ve prospěch podsadeb cílové dřeviny buku.

K cílovým dřevinám dobře snášejícím extrémní podmínky holých ploch patří borovice a smrk, omezeně modřín a dub. Ostatní listnáče, především buk, z jehličnanů pak jedle, jsou natolik choulostivé, že je lze použít pro přímé zalesnění velkoplošných holin jen s rizikem velkých ztrát a pěstebních obtíží.

Přípravné dřeviny tvoří druhy s rychlým růstem v mládí, se sníženými nároky na stanovištní podmínky, schopné přirozeně osídlit i zhoršené podmínky holých ploch a také v nich odrůstat. K jejich důležitým charakteristikám využitelným pro přípravné porosty patří velká tolerance k vlastnostem stanoviště, tedy odolnost vůči teplotním extrémům, intenzivnímu slunečnímu záření, proti stálému a silnému vanutí větrů a kolísání obsahu vody v půdě. Vyznačují se vysokou rozmnožovací schopností, rychlým vývojem spojeným často s krátkověkostí a rychlým šířením.

Při správném pěstování přispívají ke kvalitnímu růstu hospodářských dřevin, zejména na vodou ovlivněných stanovištích jsou v relativně krátké době schopny ustálit obsah vody v půdě. Svým opadem stimulují koloběh živin a prokypřují půdu kořenovou aktivitou, zvyšují biodiverzitu lesa.

Mezi nejčastější přípravné dřeviny patří břízy, vrby, osika, olše, borovice, jeřáb, topoly a modřín. Využití přípravných dřevin může napomoci ke vzniku druhově bohatších, a tím vůči dalším nepřízním klimatu potenciálně stabilnějších porostů. Z jehličnatých dřevin lze využít např. i smrk, závisí to především na jeho hustotě. Jelikož smrk vytváří stinné prostředí, doporučuje se u něj výraznější snížení zakmenění.

Pro potenciál využití přípravných dřevin na kalamitních holinách je důležité, aby se co nejrychleji, pokud se samovolně nezmladí (když chybí semenné stromy), dostaly na kalamitní holiny uměle, včasným výsevem nebo sadbou. Rozvoj přízemní vegetace by pozdější obnovu holiny výrazně ztížil. Při zakládání porostů přípravných dřevin se využívá časový náskok umožňující vytvoření příznivého růstového prostředí pro vnášení cílových dřevin formou podsadeb.

Od přípravného porostu se očekává rychlé vytvoření porostního zápoje, snížení extremity klimatu holých ploch, omezení konkurence buřeně a udržení nebo zlepšení podmínek svrchních půdních vrstev. Pro úspěšnou realizaci podsadeb je doporučována pěstební úprava porostů přípravných dřevin s cílem optimalizace růstového prostředí.

Výzkumné plochy byly založeny v roce 2013 v Předhoří Hrubého Jeseníku u Města Albrechtic. Na lokalitách pokalamitních ploch byly v rámci srovnatelných stanovištních podmínek vybrány části porostních skupin, ve kterých dominantní dřevinou byla bříza či jeřáb z přirozené obnovy na větších plochách, nebo olše z umělé výsadby.

Věk vybraných porostů břízy byl v rozpětí 7–33 let a porostů jeřábu a olše okolo 15 let. Nadmořská výška porostů je v rozmezí 460–640 m n. m. Průměrné roční teploty oblasti se pohybují od 4,0 do 7,8 °C a průměrné srážky od 630 do 1250 mm.

Přípravné porosty olše s podsadbou buku
Přípravné porosty olše s podsadbou buku
Foto | Robert Polách / Lesy ČR

Jako nejvhodnější porostní prostředí pro rychlé odrůstání buku se ukázal plně zakmeněný porost olše, intenzita odrůstání se snižujícím se zakmeněním klesala. Významný vliv na to bude mít bezprostřední okolí výzkumných ploch s olší, které tvořil smrk ze shodně staré výsadby. Jeho pomalejší růst a postupné prosychání vedlo k poklesu stínění a nárůstu vlivu bočního světla do porostu olše.

Olše je schopna vázat atmosférický dusík. Vědci popisují pod olší lepkavou nejen vyšší obsah celkového dusíku, ale i fosforu, vápníku a hořčíku, vyšší hustotu žížal i mikrobiální respiraci oproti jiným listnáčům. Pod olší je zároveň popisována velmi kvalitní provzdušňovací funkce kořenů, která dokáže přispět k obnově mechanických vlastností půd, jak bylo prokázáno u zhutněné půdy po stahování dřeva. Také tyto efekty přípravného porostu olše mohou mít pozitivní vliv na vývoj podsadeb buku.

Vědci nedoporučují podsazovat přípravné porosty s výškou do 5 m. Při podsadbách v mladých hustých porostech do výšky 3–5 m hrozí nebezpečí rychlého zapojení korun podsazovaného porostu a silná konkurence v kořenovém prostoru. Jako optimální varianta pro podsadbu buku se z hodnocených jevila věková kategorie přípravného porostu 15 let o iniciální výšce 8–10 m.

Z výsledků realizovaného výzkumu a hodnocení podsadeb buku do porostů přípravných dřevin břízy, jeřábu a olše na stanovišti 4B – bohatá bučina čtyři roky po výsadbě vědci vyzdvihují tyto poznatky:

      • Velmi nízká mortalita buku ve všech variantách, a to pod 7 %.
      • Všechny testované varianty přípravných porostů se ukázaly jako využitelné pro úspěšné založení a odrůstání podsadeb buku.
      • Buk nejlépe odrůstal na malé holině o výměře 0,1 ha obklopené v době zalesnění březovou a klenovou tyčkovinou o průměrné výšce 10 m. Hlavním důvodem tohoto pozitivního vývoje bude skutečnost, že se za dobu hodnocení na sledovaných plochách nevyskytlo poškození pozdními mrazy.
      • Ve všech případech intenzita odrůstání buku klesala s narůstajícím zakmeněním přípravného porostu. U olše byl tento trend opačný, z části pravděpodobně daný odlišným prostorovým uspořádáním jeho malých obnovních prvků – vlivem bočního podsvícení.
      • U přípravných porostů břízy se pro založení podsadeb buku jeví jako nejvhodnější věk 15 let a snížení zakmenění minimálně na 7.
      • S vyšším zakmeněním břízy a jeřábu narůstal úhel odklonu kmínku buku od svislice, pod porosty olše byl trend opačný. S narůstajícím zakmeněním zároveň klesal počet bočních větví a velikost listů.

Jak potvrdil vývoj mortality, buk je, pravděpodobně dočasně, schopen přežívat i pod hustým zápojem. Vzhledem k minimálním ztrátám lze předpokládat další pozitivní vývoj podsadeb za pomoci pěstebních zásahů, tedy snižování zakmenění porostů přípravných dřevin.

Nezanedbatelným pozitivním přínosem dvoufázové obnovy lesa oproti přímé výsadbě na holinu je schopnost přípravných porostů poskytovat využitelnou biomasu, a to i v ekonomicky zajímavějších sortimentech.


reklama

foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
 twitter

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

11.6.2021 11:26
Proto nevyžínám. Je tam zástin, vlhko a nežere to zvěř ;)
Odpovědět
Hu

Hunter

11.6.2021 14:31 Reaguje na DAG
Dělám to taky + podsadby buku do náletů habru.
Odpovědět
DA

DAG

11.6.2021 16:03 Reaguje na Hunter
Do těch habrů Vám to nezávidím. Já radši všechny habry vyřežu než rozvolním porost. Mršky první roky rostou rychleji než buky.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.6.2021 15:19
Já podsazuji bukem a jedlí 30leté smrky po silnější probírce. Bez mechanické ochrany všechno zlikviduje srnčí. Repelenty v podsázené smrčině nepomáhají. Předloni jsem kromě malých oplocenek začal používat i individuální ochrany ze svařované sítě zapuštěné do země. Bez mechanické ochrany je to jen pracné přikrmování zvěře. Pod olšemi, břízami, osikami... by to mohlo snad být o trochu lepší.
Odpovědět
DA

DAG

11.6.2021 16:00 Reaguje na Dalibor Motl
Strašně záleží na tom co je okolo. 4istá smrčina je mor, to i kdyby tam byl jeden srnec, tak sežere všechno. Já jsem udělal jedli jen s podzimními nátěry.
Jestli nepomáhá nátěr, tak tam je pravděpodobně vysoká. Co na ni trochu platí jsou nátěry s mechanickou složkou. Jedle je dřevina na ... Navíc nesnáší i boční okus, tak se musí natírat alespoň konce dvou pater.
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist