Městské trávníky mají pro hmyz velký potenciál. Stěžejní je režim sečení

Z analytické studie vyplynulo několik zajímavých a praktických zjištění. Předně, snížená frekvence sečení trávy na dané ploše mohutně nastartuje diverzitu, rozmanitost přítomných druhů členovců. Ale zdaleka už ne tak výrazně ovlivní jejich množství, početnost.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Na to, jaký mají pro hmyz potenciál travnaté plochy ve městech, se dodnes zaměřilo překvapivě málo studií. Tým badatelů z berlínské Freie Universität, vedený entomoložkou Anjou Proske, se rozhodl fenomén blíže prozkoumat a provést jejich meta-analýzu. Téma pojali široce. Vyhodnocovali vliv „údržbových postupů a frekvenci sečení“ na zástupce nejpočetnějšího kmene živočichů na planetě, členovce.

Proske je touto oblastí bádání již proslavená. Trávníky univerzitního kampusu se kvůli její vědecké činnosti nesekají už od roku 2017 a zdá se, že hmyzu to svědčí. Její dosavadní práce také dokládá četné rozdíly mezi „ztichlými trávníky a bzučícími loukami“, dokumentuje, že opylovači bez nektarodárných květů nepřežijí a že je možné na zahradě dosáhnout estetického efektu bez narušení ekosystému.

Ne každá zelená plocha se hmyzu líbí

„Zelené plochy ve městech zabírají často významný prostor,“ říká Proske. Například v Berlíně je to skoro 30 % rozlohy intravilánu. Z 595 druhů divokých včel jich je přímo na městských plochách dokumentováno 325.

Jenže ne všude to funguje stejně pozitivně, byť třeba ostatní města srovnatelný prostor pro přírodu také nabízí. V čem je rozdíl? Podle berlínských badatelů hlavně v tom, jak ona stromy nevyplněná zeleň vypadá.

Převážně ji totiž tvoří udržované trávníky. A jejich vyšší frekvence sečení může mít přímý i nepřímý negativní dopad na místní flóru a faunu.

„Časté sečení trávy je jedním z faktorů, které negativně ovlivňují členovce v městských oblastech,“ tvrdí spoluautorka studie Sophie Lokatis. A to na základě srovnání balíků dat z monitoringu početnosti členovců a dalších 23 datasetů popisujících jejich druhovou rozmanitost ve 46 lokalitách. Právě rozdíl mezi početností a rozmanitostí je pro vyhodnocení úlohy zeleně ve městech kritický.

Z analytické studie vyplynulo několik zajímavých a praktických zjištění. Předně, snížená frekvence sečení trávy na dané ploše mohutně nastartuje diverzitu, rozmanitost přítomných druhů členovců. Ale zdaleka už ne tak výrazně ovlivní jejich množství, početnost. Tu už ovlivňují jiné, ne až tak průkazně doložené faktory. Například vertikální rozvrstvení flóry stanovišť, jejich celková heterogenita, blízkost skutečně přírodního stanoviště (louky, jezírka).

Dále se ukázalo, že častým sečením udržované trávníky zvýhodňují co do početnosti druhy, které označujeme za škůdce. A všeobecně také akceleruje počty těch členovců, jež žijí při zemi – jsou bezkřídlí a nelétají.

„Celkově lze říci, že naše analýza silně podporuje názor, že snížení frekvence sečení v městské zeleni prospívá biodiverzitě hmyzu,“ říká Proske.

Aby se ale z méně kosené nebo nesečené plochy ve městě stalo skutečné útočiště hmyzu (které nebude jen přehlídkou mnoha druhů, ale nabídne jim zázemí i co do početnosti a stane se funkčním útočištěm uprostřed města), je třeba takové území efektivněji navázat na širší okolí a další biotopy.