https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/mestske-travniky-maji-pro-hmyz-velky-potencial.stezejni-je-rezim-seceni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Městské trávníky mají pro hmyz velký potenciál. Stěžejní je režim sečení

22.9.2022 06:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Z analytické studie vyplynulo několik zajímavých a praktických zjištění. Předně, snížená frekvence sečení trávy na dané ploše mohutně nastartuje diverzitu, rozmanitost přítomných druhů členovců. Ale zdaleka už ne tak výrazně ovlivní jejich množství, početnost.
Z analytické studie vyplynulo několik zajímavých a praktických zjištění. Předně, snížená frekvence sečení trávy na dané ploše mohutně nastartuje diverzitu, rozmanitost přítomných druhů členovců. Ale zdaleka už ne tak výrazně ovlivní jejich množství, početnost.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Role městských trávníků, parků a zeleně z předměstí je v ekologii živočichů zapeklitá a nejednoznačná. Rozrůstání měst je jednou z významných příčin poklesu hmyzí biodiverzity, ale současně se mohou městské travnaté plochy stát divokou kartou v ochraně mizejících druhů. Na čem záleží? Třeba na frekvenci sečení.
 

Na to, jaký mají pro hmyz potenciál travnaté plochy ve městech, se dodnes zaměřilo překvapivě málo studií. Tým badatelů z berlínské Freie Universität, vedený entomoložkou Anjou Proske, se rozhodl fenomén blíže prozkoumat a provést jejich meta-analýzu. Téma pojali široce. Vyhodnocovali vliv „údržbových postupů a frekvenci sečení“ na zástupce nejpočetnějšího kmene živočichů na planetě, členovce.

Proske je touto oblastí bádání již proslavená. Trávníky univerzitního kampusu se kvůli její vědecké činnosti nesekají už od roku 2017 a zdá se, že hmyzu to svědčí. Její dosavadní práce také dokládá četné rozdíly mezi „ztichlými trávníky a bzučícími loukami“, dokumentuje, že opylovači bez nektarodárných květů nepřežijí a že je možné na zahradě dosáhnout estetického efektu bez narušení ekosystému.

Ne každá zelená plocha se hmyzu líbí

„Zelené plochy ve městech zabírají často významný prostor,“ říká Proske. Například v Berlíně je to skoro 30 % rozlohy intravilánu. Z 595 druhů divokých včel jich je přímo na městských plochách dokumentováno 325.

Jenže ne všude to funguje stejně pozitivně, byť třeba ostatní města srovnatelný prostor pro přírodu také nabízí. V čem je rozdíl? Podle berlínských badatelů hlavně v tom, jak ona stromy nevyplněná zeleň vypadá.

Převážně ji totiž tvoří udržované trávníky. A jejich vyšší frekvence sečení může mít přímý i nepřímý negativní dopad na místní flóru a faunu.

„Časté sečení trávy je jedním z faktorů, které negativně ovlivňují členovce v městských oblastech,“ tvrdí spoluautorka studie Sophie Lokatis. A to na základě srovnání balíků dat z monitoringu početnosti členovců a dalších 23 datasetů popisujících jejich druhovou rozmanitost ve 46 lokalitách. Právě rozdíl mezi početností a rozmanitostí je pro vyhodnocení úlohy zeleně ve městech kritický.

Z analytické studie vyplynulo několik zajímavých a praktických zjištění. Předně, snížená frekvence sečení trávy na dané ploše mohutně nastartuje diverzitu, rozmanitost přítomných druhů členovců. Ale zdaleka už ne tak výrazně ovlivní jejich množství, početnost. Tu už ovlivňují jiné, ne až tak průkazně doložené faktory. Například vertikální rozvrstvení flóry stanovišť, jejich celková heterogenita, blízkost skutečně přírodního stanoviště (louky, jezírka).

Dále se ukázalo, že častým sečením udržované trávníky zvýhodňují co do početnosti druhy, které označujeme za škůdce. A všeobecně také akceleruje počty těch členovců, jež žijí při zemi – jsou bezkřídlí a nelétají.

„Celkově lze říci, že naše analýza silně podporuje názor, že snížení frekvence sečení v městské zeleni prospívá biodiverzitě hmyzu,“ říká Proske.

Aby se ale z méně kosené nebo nesečené plochy ve městě stalo skutečné útočiště hmyzu (které nebude jen přehlídkou mnoha druhů, ale nabídne jim zázemí i co do početnosti a stane se funkčním útočištěm uprostřed města), je třeba takové území efektivněji navázat na širší okolí a další biotopy.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.9.2022 07:18
Dobrý den, dovolím si nesouhlasit hned z první větou. Role městských trávníků je z pohledu ekologie a diverzity celkem jasná a jednoznačná. "Neestetické", tj. nesečené trávníky však mají řadu odpůrců, což se projevuje např. tím, že se udělá "veřejný průzkum", který spočívá v tom, aby odchycená důchodkyně řekla na kameru, že..."tam budou klí šťa ta". A je vyřešeno, takový horror z hor přece nemůžeme připustit!

Mimochodem, na chodníku či lavičce to klíště nechytnete, navíc ve městě jich je úplné minimum, a to díky absenci hlodavců, kteří patří mezi přenašeče. Tisícinásobně větší pravděpodobnost je někde v lese, třeba při sběru hub či konvalinek.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.9.2022 09:44
No ono nejde jen o hmyz. Širokolisté plevele ponechané přes zimu, mají obrovský potenciál pro přirozené krmení zrnožravého ptactva. Je veliká škoda je na ruderálech zbytečně sekat.
Odpovědět
Pe

Petr

22.9.2022 10:26
Myslím že sekání trávníků je tragédie pro život v každém případě, že to nemá žádné dobré a správné řešení. Nesekat tak často a počkat až tam hmyz naletí, namnoží se a pak ho semlít najednou není o nic lepší. Ostatně, zmiňuje se to i v článku (studii), že méně časté sečení nemá vliv na množství členovců.
A sekat třeba jen dvakrát ročně zase nikdo nevydrží a lidi by si stěžovali.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.9.2022 14:43
Sekání trávníků by se mělo provádět bubnovými sekačkami a pak shrabat. Strunové a podobné šroťáky by bylo vhodné vyměnit za lištové nebo bubnové co trávu nešrotují. A taky by se mělo sekat mozaikovitě, ne celá plocha najednou.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist