Na Pálavu se rozšiřují šakali, zatím se ale neví, kolik jich tam je
24.3.2024 18:20
(ČTK)
V ČR jde stále ještě o nový druh. Na rozdíl třeba od norka amerického, mývala severního nebo psíka mývalovitého se šakal dostal na české území podle zoologa bez přímého přičinění člověka. "Jde o přirozenou migraci, a tak nelze šakaly považovat za 'invazní druh'," popsal Dedek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
První pozorování šakala z Pálavy je podle zoologa z roku 2004. "V posledních letech jsou pozorování častější. Kolik jich na Pálavě žije, nevíme, údaje jsou zatím roztříštěné. Bohužel je to zvíře žijící docela skrytě a údaje o jeho výskytu jsou zatím sporadické, omezené na náhodná pozorování," uvedl Dedek. Doplnil, že zatím jde hlavně o údaje náhodných pozorovatelů, často řidičů, kteří v noci zaregistrují na silnici "divnou lišku". Rozeznat se dá šakal ale i podle stop - typická jsou srostlá bříška předních prstů. Charakteristické je i jejich vytí.
Šakal se šíří přirozeně z Balkánu. Do ČR doputoval přes Maďarsko, kde už jde o poměrně běžný druh, a Slovensko. Udává se, že jednou z možných příčin současné expanze šakala do nových teritorií je změna klimatu a zkrácení doby s trvalou sněhovou pokrývkou v oblastech, které obsazuje. Roli hraje ale i proměna krajiny a její migrační prostupnost či absence konkurenčních druhů v lokalitě, například vlků.
Šakal je potravní oportunista, v potravě má zastoupenou rostlinnou i živočišnou složku, živí se i mršinami. Z živočichů loví především ty drobné, kdy více než polovinu potravy tvoří hlodavci. Z rostlinné potravy převažují zralé plody. Potrava je podobná jako u lišek, jen hlodavců je v ní ve srovnání s liškou zřejmě více, šakal je mnohem více vázán na zemědělskou krajinu.
V ČR jde stále ještě o nový druh. Na rozdíl třeba od norka amerického, mývala severního nebo psíka mývalovitého se šakal dostal na české území podle zoologa bez přímého přičinění člověka. "Jde o přirozenou migraci, a tak nelze šakaly považovat za 'invazní druh'. Hranice areálů rozšíření různých druhů se v průběhu času mění. Někdy druhy zcela přirozeně expandují, jindy ustupují," popsal Dedek.
Šakal je šelma menší než vlk, velikostí je blíže lišce. Podle zoologa rozhodně nemá důvod útočit na člověka a lidem se, stejně jako liška, vyhýbá. "Vzhledem ke skrytému způsobu života je setkání se šakalem spíš raritou, zajímavým zážitkem. Pokud budete mít to štěstí a setkáte se s šakalem, včetně jedinců například sražených autem, prosíme, zdokumentujte to fotkou a dejte nám vědět," vyzval zoolog. Uveden by mělo být i údaj kdy a kde se to stalo.
CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nálezOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
MU
Michal Ukropec
24.3.2024 18:42Je to predátor, tak je nutné ho chránit. Beztak se u nás ještě někde vyskytuje nežádoucí zajíc, koroptev nebo křepelka. S predátory na věčné časy a nikdy jinak!
Odpovědět
ss
SV
Slavomil Vinkler
24.3.2024 19:18 Reaguje na Michal UkropecVy si děláte srandu, ale ulovit šakala je horší než lišku. Je to všemi mastmi mazaná.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
25.3.2024 05:54 Reaguje na Slavomil VinklerJakožto bezzemka mě v žádném sdružení na Táborsku nechtějí, tak nelovím. Chodím jen na naháňky a poplatkového srnce.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
25.3.2024 08:18 Reaguje na Michal Ukropectak kdyby jste četl, tak víte, že zajíce ani koroptve neloví, spíše hlodavce. A to se myslím hodí více než liška.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
25.3.2024 12:50 Reaguje na Michal UhrovičAha. To, že neloví zajíce či koroptve, spíš hlodavce, jste vyčetl z článku? Ono se asi nedá všemu věřit. Jak se liší asi tak ten zajíc (nepravý hlodavec, řád Lagomorpha ) od hlodavců (Rodentia) ? Že má o dva řezáky navíc?
No a šakal se do střední Evropy z Balkánu šíří po Dunaji a posléze se rozšiřuje podél jeho přítoků. Důvod je prostý. Ochranáři sice uvádějí že je to díky oteplování ale ve skutečnosti na Balkáně začíná být přešakalováno. Z vlkem se také zrovna moc nepotká. Takže, ochranou tohoto druhu si zadělávámě na další velký problém.
Odpovědět
No a šakal se do střední Evropy z Balkánu šíří po Dunaji a posléze se rozšiřuje podél jeho přítoků. Důvod je prostý. Ochranáři sice uvádějí že je to díky oteplování ale ve skutečnosti na Balkáně začíná být přešakalováno. Z vlkem se také zrovna moc nepotká. Takže, ochranou tohoto druhu si zadělávámě na další velký problém.
MU
Michal Uhrovič
25.3.2024 13:02 Reaguje na Jarek SchindlerAno, jiné informace nemám a šakala nepozoruji a nesleduji dlouhé měsíce, abych zjistil, co opravdu loví.
Já nikde nepíši o ochraně, ale o tom, že by mohl trochu vytlačit lišku, která je přemnožená.
Ale je to jen moje domněnka do diskuze.
Protože tři myslivci nezávisle na sobě mě řekli, že lišku už u nás nikdo neloví, protože to neumí, proto je přemnožená.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0akal_obecn%C3%BD
Odpovědět
Já nikde nepíši o ochraně, ale o tom, že by mohl trochu vytlačit lišku, která je přemnožená.
Ale je to jen moje domněnka do diskuze.
Protože tři myslivci nezávisle na sobě mě řekli, že lišku už u nás nikdo neloví, protože to neumí, proto je přemnožená.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0akal_obecn%C3%BD
JS
Jarek Schindler
25.3.2024 21:19 Reaguje na Michal UhrovičMá reakce byla na to co jste napsal. No a podle toho co jste napsal víte že neloví zajíce atd. Tak co povídáte? Co vím podle zpráv z Bulharska a Maďarska kde se šakal stal problémem, že jsou schopni ulovit srnčí či dančí zvěř. O zajíci je zbytečné se bavit. Na určitém území může šakal lišku vytlačovat ale je to jako vyhánět čerta dáblem. Místo lišky tam bude lovit silnější predátor na vyšších bězích, lovící navíc běžně ve dvojici či rodinné skupině. Paráda. Navíc na jižní Moravě, pokud chtějí mít drobnou, lišky intenzívně loví. Těm vašim třem myslivcům vzkazuji, že jsou to troubové. Ono se stačí podívat jak vzrůstá počet ulovených lišek u nás. Těch 85940 ulovených lišek v roce 2020 ulovil asi kdo? No a k nárůstu početnosti populace lišek je třeba také říci jaké klacky se myslivcům lovícím lišky házejí pod nohy. Dřív pocházela velká část z počtu ulovených lišek z norování. Dnes to chtějí zakázat. Běžnou věcí na lov lišek byla újeď atd. Já se osobně ptám jak dlouho bude trvat než bude šakal zařazen mezi zvěř kterou je možno obhospodařovat lovem. Dnes zatím i když podle IUCN se jedná o druh málo dotčený, není šakal ani mezi zvěří kterou nelze lovit. Budou "ochranáři" postupovat stejně idiotsky jako v případě psíka či mývala?
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
25.3.2024 08:17Na slepice asi nejde. Co šakal a liška, mají se rádi? Mohl by snížit počet lišek kolem Pálavy, protože je jich tu hodně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.3.2024 08:27 Reaguje na Michal UhrovičLikvidovat jednoho predátora druhým může být cesta z deště pod okap.
Bude šakal místo lišek lovit hraboše? A nebo pouze větší kořist?
Nejsem nijak nadšen z jeho šíření, protože nyní je tlak na drobnou
zvěř už enormní a s jeho rozšířením se ještě zvýší. Radost asi mají
pouze ochranáři predátorů, ale i těm časem dojde, že predátoři bez
vyhubené kořisti vymřou taky, pokud je nebudou ochranáři přikrmovat,
aby nepřišli o své ikony a miláčky. Těší se na krajinu plnou ikon
bez přirozené kořisti a hlavně bez těch, kteří tu rovnováhu uměle
udržovali po staletí.
Odpovědět
Bude šakal místo lišek lovit hraboše? A nebo pouze větší kořist?
Nejsem nijak nadšen z jeho šíření, protože nyní je tlak na drobnou
zvěř už enormní a s jeho rozšířením se ještě zvýší. Radost asi mají
pouze ochranáři predátorů, ale i těm časem dojde, že predátoři bez
vyhubené kořisti vymřou taky, pokud je nebudou ochranáři přikrmovat,
aby nepřišli o své ikony a miláčky. Těší se na krajinu plnou ikon
bez přirozené kořisti a hlavně bez těch, kteří tu rovnováhu uměle
udržovali po staletí.
MU
Michal Uhrovič
25.3.2024 08:50 Reaguje na Břetislav MachačekJá nepíši o likvidaci ale o snižování populace přemnožených lišek.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.3.2024 11:30 Reaguje na Břetislav MachačekOno už nestačí, že srnčata žere černá, ještě k tomu šakal. Liška si obvykle netroufá.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
25.3.2024 11:39 Reaguje na Slavomil Vinklerčerná? To myslíte divočáky, kteří tu jsou X let přemnoženy a nikdo s tím nic neumí udělat.
Ale jak jde o orla nebo jiného dravce, tak zakázaný jed se vždy najde.
Odpovědět
Ale jak jde o orla nebo jiného dravce, tak zakázaný jed se vždy najde.
Karel Zvářal
25.3.2024 11:40 Reaguje na Slavomil VinklerLiška umí najít zalehnuté srnče, byť jeho pach je zcela minimální. A troufne si na dospělý kus, zejména při vysoké sněhové pokrývce s namrzlou krustou, kde se kus boří, liška ho tak snadno dožene a přemůže.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.3.2024 13:14 Reaguje na Karel ZvářalŠakal si troufne snadno i na velké srnče co srna vodí, ne jen odložené. .
Odpovědět
MU
Karel Zvářal
25.3.2024 13:32 Reaguje na Slavomil VinklerDomnívám se, že srnče (pár dnů staré, pískající, "ztracené") může zdolat i kuna, neb několikrát jsem měl v budce pro sovu jejich ostatky (plus další "nálezy", na střeše hromada...). Ona je totiž velká sběratelka, takže tam najdu i lebku ze srnce, zaječí běh, plechovku od olejovek, ale i celou slepici (k. domácího) bez hlavy.
Kojoti (a možná i orli) v Americi způsobili téměř vyhnutí lišky velkouché, takže je možné předpokládat, že u nás se to projeví místy na stavech naší lišky (Vulpes v.).
Odpovědět
Kojoti (a možná i orli) v Americi způsobili téměř vyhnutí lišky velkouché, takže je možné předpokládat, že u nás se to projeví místy na stavech naší lišky (Vulpes v.).
JS
Jarek Schindler
26.3.2024 11:46 Reaguje na Karel ZvářalO tom, že by americká liška velkouchá měla být na pokraji vyhynutí slyším poprvé. Můžete dát nějaký odkaz nebo zdroj této fámy. Že by IUCN v případě druhu na pokraji vyhynutí, jak píšete, hodnotila lišku velkouchou jako druh málo dotčený?
Odpovědět
Karel Zvářal
26.3.2024 14:45 Reaguje na Jarek SchindlerZdroj: NGW (kabelovka), podobně jako labuť zpěvná na Aljašce vs. orel bělohlavý.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.3.2024 16:10 Reaguje na Karel ZvářalNo jestli myslíte tu labuť zpěvnou (Cygnus cygnus cygnus) což je běžný a celkem hojný druh rozšířený v subarktických částech Eurasie a Severní Ameriky, tak tady tedy určitá podobnost je. Ani jeden druh není ohrožen z důvodu tlaku jiného druhu. No a pokud tu labuť něco začíná ohrožovat tak spíš "ptačí chřipka " než nějaký orel.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.3.2024 16:20 Reaguje na Jarek SchindlerBlá blá blá, jako dycky. Včera šel na kanálech (NG) kanadský dokument, kde zachraňují před vyhynutím soby. Prvním krokem byl odstřel vlků v oblasti - něco pro Slovany a Kletečkovou:-)) Druhým odchyt 19 matek ze zbytkové populace a přemístění do bezpečné porodny.
Ale jinak ano, sob není ohrožený, JENOM lokálně tomu tak MÍSTY JE a domorodci to chtějí zvrátit.
Lišek polárních je také "dostatek", přesto jejich úbytek (liška obecná, orli...) v Norsku řeší.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/reuters-norsko-se-krmnymi-programy-snazi-obnovit-populaci-polarnich-lisek?utm_medium=sekce-z-internetu&utm_source=www.seznam.cz
Odpovědět
Ale jinak ano, sob není ohrožený, JENOM lokálně tomu tak MÍSTY JE a domorodci to chtějí zvrátit.
Lišek polárních je také "dostatek", přesto jejich úbytek (liška obecná, orli...) v Norsku řeší.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/reuters-norsko-se-krmnymi-programy-snazi-obnovit-populaci-polarnich-lisek?utm_medium=sekce-z-internetu&utm_source=www.seznam.cz
JS
Jarek Schindler
27.3.2024 08:40 Reaguje na Karel ZvářalAno, jako vždy předvádíte ohromné veletoče. Jste asi zdatným gymnastou. Kam až jste se schopen dostat z jižní Moravy v pouhých třech větách, je přímo fantastické.
Samozřejmě , sob ( v Kanadě caribů) je pro tamní místní hlavním zdrojem obživy a proto jejich úbytek chtějí samozřejmě zvrátit. Ubudou, neuloví a oni potřebují lovit. Samozřejmě o ochraně před vyhynutím se jaksi i z výše uvedeného důvodu zatím nedá mluvit. Stáda ale decimují jiné příčiny. Vlk se pouze přidává a ano, ve stavech v jakých tam v současnosti žije je potom vážným problémem pro ubývající populaci sobů. Samozřejmě snížit stav vlků je rychlé ale nedostatečné řešení. Pouze samotný lov vlka problém soba nevyřeší. Jen sníží stále se zvyšující mortalitu, která ale, budu se opakovat, má prvotní příčinu někde úplně jinde.
Stejně tak ta vaše polární liška. Její úbytek nemá s obecnou liškou nebo orly nic společného. Areal jejich rozšíření se dotýká, určitě se ve větší míře, aby šlo mluvit o konkurenci, nepřekrývá. Atd.
Odpovědět
Samozřejmě , sob ( v Kanadě caribů) je pro tamní místní hlavním zdrojem obživy a proto jejich úbytek chtějí samozřejmě zvrátit. Ubudou, neuloví a oni potřebují lovit. Samozřejmě o ochraně před vyhynutím se jaksi i z výše uvedeného důvodu zatím nedá mluvit. Stáda ale decimují jiné příčiny. Vlk se pouze přidává a ano, ve stavech v jakých tam v současnosti žije je potom vážným problémem pro ubývající populaci sobů. Samozřejmě snížit stav vlků je rychlé ale nedostatečné řešení. Pouze samotný lov vlka problém soba nevyřeší. Jen sníží stále se zvyšující mortalitu, která ale, budu se opakovat, má prvotní příčinu někde úplně jinde.
Stejně tak ta vaše polární liška. Její úbytek nemá s obecnou liškou nebo orly nic společného. Areal jejich rozšíření se dotýká, určitě se ve větší míře, aby šlo mluvit o konkurenci, nepřekrývá. Atd.
Karel Zvářal
27.3.2024 13:26 Reaguje na Jarek SchindlerOpět nic než blábolení, bez citací, bez relevantních argumentů. Je snad jedno, odkud příklady vztahů mezi predátory uvedu, ne?
Psal jsem zde dříve, že gepard prošel dvakrát hrdlem lahve, tj. byl před vyhynutím (100 tis. let a cca 12 tis. let), a to z jednoho prostého důvodu - kvůli predaci mláďat, která i dnes dosahuje 90%, takže nebýt záchranných programů, čítaha by zdaleka nebylo tolik.
A samozřejmě mlčení, nikdo nekouká kabelovku, kde je opakovaně ukazováno, že s GO se šíří liška obecná na sever, čímž l. polární ohrožuje. Stačí pohled do map výskytu, kde je výrazný překryv. A že skalák si s lisčaty i dospělou polárkou poradí levou zadní, ví každý, kdo slyšel něco o kazašských sokolnících, kteří s orly loví nejen lišky o., ale i vlky! A mrňavá liška polární nemá šanci, ani před orlem, ani před statnější l. obecnou. Ten uváděný příkrm sám o sobě nepomůže, pokud se nezasáhne proti predátorům, kteří jsou i potravními konkurenty. L. polární v myší rok vrhne 10 i více mláďat, čímž stavy doplní. Ale v současnosti je větším problémmem kompetice a predace (se) silnějšími predátory.
Odpovědět
Psal jsem zde dříve, že gepard prošel dvakrát hrdlem lahve, tj. byl před vyhynutím (100 tis. let a cca 12 tis. let), a to z jednoho prostého důvodu - kvůli predaci mláďat, která i dnes dosahuje 90%, takže nebýt záchranných programů, čítaha by zdaleka nebylo tolik.
A samozřejmě mlčení, nikdo nekouká kabelovku, kde je opakovaně ukazováno, že s GO se šíří liška obecná na sever, čímž l. polární ohrožuje. Stačí pohled do map výskytu, kde je výrazný překryv. A že skalák si s lisčaty i dospělou polárkou poradí levou zadní, ví každý, kdo slyšel něco o kazašských sokolnících, kteří s orly loví nejen lišky o., ale i vlky! A mrňavá liška polární nemá šanci, ani před orlem, ani před statnější l. obecnou. Ten uváděný příkrm sám o sobě nepomůže, pokud se nezasáhne proti predátorům, kteří jsou i potravními konkurenty. L. polární v myší rok vrhne 10 i více mláďat, čímž stavy doplní. Ale v současnosti je větším problémmem kompetice a predace (se) silnějšími predátory.
JS
Jarek Schindler
27.3.2024 19:58 Reaguje na Karel ZvářalNo tak již jsme v Africe. Cestujete rychle. Ale od začátku.
Omlouvám se ale na rozdíl od vás, co bez nějakého zdroje asi s velkou pravděpodobností nic nenapíše já používám to co mám uloženo v hlavě. Na to vám odkaz bohužel nedám a neustále něco hledat ? Na to opravdu zas tolik času nemám. Na druhou stranu, Vy mi moje tvrzení , tedy místo neustálého cestování a měnění druhů, můžete s použitím zdrojů klidně vyvracet. Nic vám v tom nebrání.
Ale k věci. On je trochu rozdíl mezi kazašskou stepí a severskou tundrou. Řekl bych že platí pravidlo, že polární liška žije na sever od tajgy a orel na jih od tundry. Samozřejmě nejde nakreslit nějaká čára a jak jsem napsal ani netvrdím že se v okrajích výskytu těchto druhů jejich teritoria nesetkávají a částečně nepřekrývají a nemohou se tam ovlivňovat. Jde o to na kolika procentech rozlohy výskytu toho kterého druhu se to děje. No a nebude to asi tolik aby to například ovlivnilo stavy té polární lišky. Liška obecná se díky své fyziologii nemůže dostat vysoko do tundry a dlouhodobě tam prosperovat. I když se díky oteplování posune více na sever není schopna zabrat areál lišky polární. To by se muselo sakra oteplit. To budeme pak mít úplně jiné starosti něž je polární liška a že ve Švédsku a Norsku jich mají málo. U té polární lišky můžeme mluvit o tom, že za sousedy má ledního medvěda, sovici sněžnou a sokola. No a i ten sokol na zimu migruje na jih.
Ještě jednou vám to zopakuji. Predace má na početnost toho kterého druhu vliv pouze v případě, že je ten druh prvotně snižován jinými vlivy nebo se stav predátora vymkne mimo normální běžný stav.
Odpovědět
Omlouvám se ale na rozdíl od vás, co bez nějakého zdroje asi s velkou pravděpodobností nic nenapíše já používám to co mám uloženo v hlavě. Na to vám odkaz bohužel nedám a neustále něco hledat ? Na to opravdu zas tolik času nemám. Na druhou stranu, Vy mi moje tvrzení , tedy místo neustálého cestování a měnění druhů, můžete s použitím zdrojů klidně vyvracet. Nic vám v tom nebrání.
Ale k věci. On je trochu rozdíl mezi kazašskou stepí a severskou tundrou. Řekl bych že platí pravidlo, že polární liška žije na sever od tajgy a orel na jih od tundry. Samozřejmě nejde nakreslit nějaká čára a jak jsem napsal ani netvrdím že se v okrajích výskytu těchto druhů jejich teritoria nesetkávají a částečně nepřekrývají a nemohou se tam ovlivňovat. Jde o to na kolika procentech rozlohy výskytu toho kterého druhu se to děje. No a nebude to asi tolik aby to například ovlivnilo stavy té polární lišky. Liška obecná se díky své fyziologii nemůže dostat vysoko do tundry a dlouhodobě tam prosperovat. I když se díky oteplování posune více na sever není schopna zabrat areál lišky polární. To by se muselo sakra oteplit. To budeme pak mít úplně jiné starosti něž je polární liška a že ve Švédsku a Norsku jich mají málo. U té polární lišky můžeme mluvit o tom, že za sousedy má ledního medvěda, sovici sněžnou a sokola. No a i ten sokol na zimu migruje na jih.
Ještě jednou vám to zopakuji. Predace má na početnost toho kterého druhu vliv pouze v případě, že je ten druh prvotně snižován jinými vlivy nebo se stav predátora vymkne mimo normální běžný stav.
Karel Zvářal
28.3.2024 06:59 Reaguje na Jarek SchindlerU l. polární, pokud noru najde cizí samec nechráněnou, mladé neváhá zabít. Ne tak potom l. o. postupující na sever. Navíc l-e p. krade těžce nastřádané zásoby, jestliže skrýš podle pachu najde. Asi proto je i musí přikrmovat (po průlezu akorát pro lištičku).
To je to, po čem tu volám opakovaně: chcete mít v krajině ikony? Přikrmujte!
Odpovědět
To je to, po čem tu volám opakovaně: chcete mít v krajině ikony? Přikrmujte!
JS
Jarek Schindler
28.3.2024 09:59 Reaguje na Karel ZvářalTo že si jednotlivé druhy mezi sebou i v rámci jednoho druhu likvidují mláďata není žádné novum ale běžná věc. Zbavují se konkurence. Nějaké "liščí spíže" má liška většinou přimo v noře. Nafilmoval jsem, tenkrát ještě ve formátu Hi8, na deset metrů lišku, jak si v měkkém okraji cesty "zahrabává" ani ne půlkilové selátko. Zahrabala, rozhlédla se po okolí a šla pravděpodobně pro další. Řekl bych, že právě ty další selata byla záminkou proč si to schovala a neodnesla až do nory. Nechtěla se asi zdržovat.
Dravce , tedy spíš mrchožrouty jako je sup, přikrmují co vím například v NP v Řecku. Pro orlosupa se zase vyváží velké kosti. V Polsku krmí orly mořské. Atd.
Jen u nás se zdechliny či vývrhy musí likvidovat. Osobně, tedy mimo divočáků u kterých je vzhledem k situaci ten nález a likvidace mršiny žádoucí, to u padlin ostatních druhů nepovažuji za racionální. Ta mršina poslouží přírodě víc něž její likvidace.
No a lišku polární ovlivňují stavy lumíka. No a tyto stavy se nezvyšují lineárně ale podléhají chaotické fluktuaci s vrcholem, jak se uvádí, jednou za +-4 roky. ( někde se uvádí 3 až 5 let) No a liška polární se ve volnu dožívá právě těch 4 až 5 let.
Odpovědět
Dravce , tedy spíš mrchožrouty jako je sup, přikrmují co vím například v NP v Řecku. Pro orlosupa se zase vyváží velké kosti. V Polsku krmí orly mořské. Atd.
Jen u nás se zdechliny či vývrhy musí likvidovat. Osobně, tedy mimo divočáků u kterých je vzhledem k situaci ten nález a likvidace mršiny žádoucí, to u padlin ostatních druhů nepovažuji za racionální. Ta mršina poslouží přírodě víc něž její likvidace.
No a lišku polární ovlivňují stavy lumíka. No a tyto stavy se nezvyšují lineárně ale podléhají chaotické fluktuaci s vrcholem, jak se uvádí, jednou za +-4 roky. ( někde se uvádí 3 až 5 let) No a liška polární se ve volnu dožívá právě těch 4 až 5 let.
Karel Zvářal
25.3.2024 08:34Šakal je na Moravě už "delší" čas, před deseti lety jsem slýchal jeho hlas (po půlnoci) na více místech, zřejmě mladí na potulce. Tipuji, že se vyvedli u nějaké obří skládky DO, kde měl kromě zbytků zřejmě i potkaní přídavek. Od té doby však už ani jednou, buďto odtáhli, nebo byl zaměněn (za šera) s liškou.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
26.3.2024 12:12 Reaguje na Karel ZvářalAno a proto mají Maďaři šakala zařazeného mezi zvěř s dobou lovu již od roku 1996 ( doba lovu od 1.6 do 28.2.) a Slováci od roku 2009 ( 1.9.-31.1.)
Odpovědět
JC
Jan Chloupek
31.3.2024 23:14Stabilní populace v přírodní rezervaci Milovice ? Hmm, to asi bude ten umělý odchov šakalů v oboře se zubry ! :-)
Odpovědět
