https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/novym-obyvatelem-rezervace-velkych-kopytniku-u-milovic-se-stal-nejvetsi-dravec-ceska
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Novým obyvatelem rezervace velkých kopytníků u Milovic se stal největší dravec Česka

20.1.2023 10:28 | PRAHA (Ekolist.cz)
Orel mořský
Orel mořský
Orel mořský, největší dravec Česka a největší orel Evropy, se začal pravidelně objevovat v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice.
 
Na výskyt výjimečně velkého dravce nejdříve upozorňovali návštěvníci rezervace. Že jde o orla mořského určili jako první dokumentaristé, kteří v rezervaci natáčejí snímek o tamní přírodě. „Orla mořského jsme viděli kroužit zhruba ve výšce osmdesát až sto metrů ve východní části rezervace nedaleko obce Lipník,“ popsal autor filmů o přírodě František Stýblo z NatureTV.

Pozorování orla mořského je pro rezervaci dalším milníkem. „I když orlů mořských v Česku v posledních letech přibývá, je přítomnost tohoto dravce v rezervaci určitě pozitivním signálem dokumentujícím obnovu biologické rozmanitosti v rezervaci a jejím okolí,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci založila ve spolupráci s vědci.

Také podle odborníků návrat dravců ukazuje na zlepšování stavu přírody v některých oblastech. „Díky dlouhodobé cílené ochraně a ochranářskému úsilí se do krajiny vracejí nejenom velcí kopytníci, ale i populace vrcholových predátorů, včetně vlků či orlů mořských, kteří představují důležitou část funkčních a zdravých ekosystémů,“ konstatuje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky.

Orli mořští hnízdili na území Česka poměrně běžně až do 19. století. Kvůli pronásledování ze strany člověka však v tuzemsku postupně přestali hnízdit, jejich poslední hnízdiště zanikla ve 20. letech 20. století. V tuzemsku pak dlouhá desetiletí pouze zimovali, jejich největší zimoviště se nacházelo na Třeboňsku.

Návratu orla mořského do české přírody začali v 70. letech minulého století pomáhat ochránci přírody. Jednak zimním přikrmováním těchto dravců, ale i vypouštěním mladých orlů odchovaných v zajetí do přírody. V letech 1978 až 1989 tak bylo do přírody vypuštěno celkem 9 těchto dravců. Poprvé, ale neúspěšně, orli mořští na Třeboňsku zahnízdili v roce 1984, hnízdící pár tehdy tvořili právě dravci vypuštění ze zajetí. První úspěšně hnízdění bylo zaznamenáno až v roce 1986, podle odborníků je však pravděpodobné, že orli zahnízdili již v letech 1981 až 1982 v rámci populace, která na Třeboňsku původně jen zimovala.

Celková populace orlů mořských v Česku letech 1985 až 1989 dosahovala 8 až 10 párů, v roce 1994 pak 10 až 15 párů, v roce 2006 zhruba 25 až 30 párů a v roce 2013 na 100 párů. „V současné době na území Česka může hnízdit více jak 150 párů. Nicméně v průběhu zimy zde zimuje i velké množství ptáků se severní Evropy a Pobaltí. Ti zde nacházejí nejenom lepší klimatické podmínky, ale i dostatek potravy,“ doplňuje Martin Šálek a navazuje: „Zejména v průběhu zimy se dospělí i mladí ptáci toulají v širokém okolí, to znamená až stovky kilometrů od svých hnízdišť a mohou tak navštěvovat i zdánlivě netypická stanoviště, mimo oblasti s většími vodními plochami, jako je otevřená krajina, včetně polí a pastvin.“ Celková velikost tuzemské populace se přitom odhaduje na 500 až 600 ptáků. Orel mořský je tak nejpočetnějším druhem mezi orli, kteří se na území Česka vyskytují.

„Orel mořský není dobrý lovec. Živí se především rybami, ale značnou část potravy v průběhu zimy mohou představovat i mršiny, takže může v přírodě plnit roli jakési zdravotní policie. Návštěva Milovické rezervace tak může být spojena s nabídkou mršin spárkaté zvěře či divokých prasat,“ popisuje Martin Šálek.

Rozpětí křídel u orlů mořských dosahuje zhruba 190 až 253 centimetrů, může ale dosahovat i 260 centimetrů. Hmotnost samce dosahuje průměrně kolem 4 kilogramů, mohutnější samice váží zhruba 5,5 kilogramů. „Největší riziko pro orly mořské, ale i další vzácné a ohrožené dravce, představuje cílené pronásledování člověkem, zejména pak pokládání otrávených návnad, například na bázi karbofuranu. Takovouto krutou a barbarskou smrtí u nás uhynou stovky dravých ptáků ročně. I z toho důvodu vznikla v roce 2017 pod patronací České společnosti ornitologické psí jednotka, která v terénu vyhledává otrávené ptáky a návnady a úzce spolupracuje s policií,“ uzavírá Martin Šálek.

V Česku se v současnosti vyskytují čtyři druhy orlů. Orel královský, orel křiklavý, orel skalní a právě orel mořský.

V rezervaci velkých kopytníků u Milovic se vyskytují kromě orla mořského také další dravci, jako luňák červený, luňák hnědý nebo moták lužní. Vedle dravců se v rezervaci daří také šelmám. Stabilní populaci tam má šakal obecný, před několika lety byl v rezervaci pozorován také vlk.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Laďa Koňařík

20.1.2023 21:03
Pěkný článek, děkuji.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

21.1.2023 15:09
Pochopil jsem , že se zde orel m. živí mršinami. Možná taky larvami brouků živících se v exkrementech v ohradách uzavřených licho a sudokopytníků. Raději bych na mršinách viděl kdysi se zde vyskytujícího se supa popř. orlosupa br.. Ti tu taky žili ještě kolem 20.let min. století
Třeba těch mršin ale přibude, stejně už kopytníky není kam dávat, jedině zookoutky
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.1.2023 20:17 Reaguje na Petr Pekařík
No orel mouchy nelapá, ty brouky ne. Ale mršiny ano, ale to se spíše drží u rybníků a hledá ryby a postřelené ptáky. Pak má v sobě hodně olova. No a na supy a orlosupy jsou přísné veterinární předpisy, mršina musí do kafilerie.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.1.2023 11:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pokud to olovo sežere, tak ho taky vyloučí, protože není
kachna, aby ho pomlel v žaludku kamením na prach. Jeho
žaludeční šťávy rozloží pouze maso a vše ostatní(peří,
kostí, broky) vyvrhne ve formě vývržků. Bohužel u nás
v nouzi už orli mořští loví i slepice, protože na rozdíl
od volně žijících ptáků postrádají schopnost jim uniknout.
Jinak se přikláním k tomu, že je zřejmě lákají mršiny o
kterých se u tak zázračného chovu pochopitelně nepíše.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist