https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pomohou-se-zdivocenim-evropske-krajiny-sloni-na-pohled-atraktivni-pristup-ma-sva-ekologicka-rizika
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pomohou se zdivočením evropské krajiny sloni? Na pohled atraktivní přístup má svá ekologická rizika

12.10.2021 05:07 | PRAHA (Ekolist.cz)
Tlustokožci, kteří ve své domovině čelí pytláctví, tu teoreticky mohou v mnohem vlídnějších podmínkách simulovat přirozenou činnost zástupců dříve vyhubené megafauny.
Tlustokožci, kteří ve své domovině čelí pytláctví, tu teoreticky mohou v mnohem vlídnějších podmínkách simulovat přirozenou činnost zástupců dříve vyhubené megafauny.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Fibrel / Pixabay
Se slony, coby masivním živým nástrojem ochrany přírody a prostředkem ozdravění a zdivočení krajiny, by se rychle změnilo mnohé. Zdaleka ne všechny změny by ale byly žádoucí. Sloni totiž ze svého areálu svou přítomností vytlačují menší býložravce.
 

V roce 2012 v odborných diskuzích o re-wildingu, tedy znovu-zdivočení přírody, zazářila „úvaha“ o možném přesunu slonů a nosorožců z Afriky do Austrálie. Masivní tlustokožci, kteří ve své prapůvodní domovině čelí pytláctví a hubení, tu teoreticky mohli v mnohem vlídnějších podmínkách simulovat přirozenou činnost zástupců dříve vyhubené megafauny, například dvoutunových vombatů. Myšlenka to byla svůdná. Jednak proto, že nabízela nový prostor pro zachování ohrožených druhů. Také přinášela na nový kontinent sice nepůvodní, ale rozhodně atraktivní druhy zvířat a hlavně, mohla v praxi posloužit jako jedno z preventivních opatření proti velkoplošným požárům. Sloni i nosorožci jsou totiž vydatní spásači i dusači, takže by tu mohli likvidovat olistěnou biomasu ve velkém, a regulovat tak v časech sucha podíl hořlavé vegetace v krajině.

Na slony myslí vědci často

Hodí se zmínit, že inspirací pro tenhle nápad byly ničivé požáry z roku 2009, kdy popelem lehlo 1 % rozlohy kontinentu. Zmíněná úvaha byla v časopise Nature zmíněna o tři léta později, kdy se už Austrálie potýkala s požáry na 5 % své rozlohy. Jenže sloni ani nosorožci se v Austrálii nakonec nezabydleli ani po loňských požárech, které zasáhly 9-11 % území. Proč? Protože to samozřejmě byla jen teorie, myšlenka, která prostě nedošla svého praktického naplnění. To ale neznamenalo, že by tím nápad na návrat pleistocenní megafauny ve světě odumřel. Od roku 2005 se, zatím neúspěšně, o naplnění snu o mnohatunových spásačích snaží ve Státech. Kde by s pomocí stovky slonů indických ze soukromých chovů v mnohahektarových ohradách rádi navraceli charakter polo-severské krajině.

Po dostatku dusačů a spásačů (nejlépe pak mamutů), coby částečného řešení tání permafrostu, vytrvale volá ruský badatel Sergej Zimov. Než se jednou jeho spolupracovníkům podaří zprostředkovat mu mamutům podobného tvora, musí si vystačit s importovanými bizony.

Také dánští ekologové si už před lety představovali stádo slonů za prostornými ohradami nedaleko Kodaně.
Také dánští ekologové si už před lety představovali stádo slonů za prostornými ohradami nedaleko Kodaně.
Foto | chem7 / Flickr.com

V roce 2016 se s návrhem na efektivní návrat divočiny, zprostředkovaným slony indickými, zvýraznili pro změnu dánští ekologové. Ti už viděli stádo slonů za prostornými ohradami nedaleko Kodaně. I z tohoto plánu ale nakonec sešlo. Všechny tyto sloní příklady, návrhy a teorie tedy mají mnoho společného. Nabízí rozšíření habitatu populacím ohrožených druhů, potenciál nákladově vyváženého re-wildingu s dalekosáhlým efektem, návrat krajiny do přírodního stavu, zlepšení welfare slonů chovaných v zajetí. A společné je jim i to, že je nikdo zatím v praxi neodzkoušel a neotestoval.

Co megafauna udělá s býložravci střední velikosti?

Harry Wells, ekolog z univerzity v Leedsu a duchovní otec projektu Space for Giants neskrývá, že se mu představa slonů, volně se pasoucích někde v Německu nebo Francii, zdá lákavá. Megaherbivoři totiž utvářeli podobu evropské krajiny po tisíce let, než je naši předci tak zdatně zregulovali. Vyhubení 80 % živočišných druhů těžších než 1 tunu v relativně krátkém časovém údobí se následně promítlo do stavu vegetace, a narušilo někdejší rovnováhu zalesněné a zatravněné stepní krajiny.

„Nicméně případný návrat megaherbivorů nemůžeme vnímat jen optikou proměny krajiny,“ vysvětluje Wells. „Zrovna tak jako žirafy nebo sloni ovlivňují svou přítomností či absencí hustotu stromů a porostů, ovlivňují tím i současně dostupnost potravy pro další, řekněme menší druhy mesoherbivorů.“

Snížená dostupnost potravy pro ostatní býložravce sice může být vnímána jako symptom návratu ekosystému do přirozenějšího, vyváženějšího stavu, ale teoreticky může přinést i k ohrožení populací těchto menších, středních herbivorů. „Což by z re-wildingu učinilo dost nežádoucí interakci, zvlášť kdyby měla vést k vyhynutí některých již ohrožených druhů býložravců,“ dodává Wells. „A protože zatím nikdo podobný experiment v Evropě, Severní Americe nebo Austrálii nevyzkoušel, musíme se spolehnout na to, co víme o chování podobných mega-druhů v jiných ekosystémech, abychom měli představu o tom, co by se od nich dalo očekávat.“ Jak to ale zjistit? Wells to spolu s kolegy vyzkoušel v Africe.

Menší zvířata se v Africe raději zdržují tam, kde sloni nebo žirafy k zastižení nejsou. Kdybychom se pokusili přenést slony do přírody Evropy, na sever Ameriky nebo Austrálie, dá se tedy očekávat, že svou masivní přítomností budou vytlačovat menší druhy býložravců.
Menší zvířata se v Africe raději zdržují tam, kde sloni nebo žirafy k zastižení nejsou. Kdybychom se pokusili přenést slony do přírody Evropy, na sever Ameriky nebo Austrálie, dá se tedy očekávat, že svou masivní přítomností budou vytlačovat menší druhy býložravců.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | dpatdfci / Pixabay

S pomocí elektrických ohradníků vytvořili v savaně několik rozsáhlých území, do nichž nemohli proniknout současní megaherbivoři, sloni ani žirafy, ale menší druhy býložravců se v nich pohybovat volně mohly. A po 12 letech existence těchto vyloučených území (a průběžného rozborů trusu jednotlivých zástupců přítomných druhů uvnitř i vně ohrad) pak vyhodnotili, které druhy býložravců preferovaly, tolerovaly anebo se vyhýbaly blízkosti megaherbivorů. Výsledek? Ukázalo se, že většina z tuctu zájmových druhů mesoherbivorů, býložravců střední velikosti (s výjimkou zeber), jednoznačně preferovala „zóny bez slonů a žiraf“.

Negativní vliv přítomnosti megaherbivorů narůstal s klesající průměrnou „výškou v kohoutku“, velikostí ostatních druhů. Menší zvířata se preferenčně zdržovala tam, kde sloni nebo žirafy k zastižení nebyli, ať už se jejich potravní nika překrývala nebo lišila. Tento experiment nepatří možná k těm nejdokonalejším, a není úplně snadné jeho africkou realitu transponovat na podmínky Francie nebo Německa. Nicméně i tak z něj podnětné závěry plynou. Třeba to, že kdybychom se pokusili navrátit/přenést slony do přírody Evropy, na sever Ameriky nebo Austrálie, dá se očekávat, že svou masivní přítomností budou vytlačovat menší druhy býložravců.

„Ať už se pokusíme navrátit dupající obry a spásače současné megafauny do jejich někdejších areálů, anebo se je pokusíme využít jako náhradu za někdejší megaherbivory, nesmíme přehlížet potenciální ekologické dopady jejich repatriace,“ shrnuje to Wells. Sloni sice mohou významně přispět k návratu evropské krajiny do přirozeného „divokého“ stavu, ale jedním z prvních projevů tohoto návratu nejspíš bude úbytek a vytlačení stávajících býložravců na samý okraj sloního areálu. A to nemusí být vždy zrovna žádoucí.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.10.2021 08:03
Evropě bohatě postačí malí a středně velcí spásači (ovce, skot, koně), ti jdou udržet za plotem či ohradou. A fantasmagoriím se meze nekladou, vědci avizují brzké vzkříšení mamuta - to teprve bude ta správná údržba krajiny:-))
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.10.2021 15:28 Reaguje na Karel Zvářal
Už to vidím, jak obecní úřady pro údržbu zeleně v městě používají mamuty. Vyjdu z baráku na nákup, u baráku na chodníku mamut. Podlezu ho, abych mohl pokračovat v cestě do sámošky. Nakoupím, vracím se zpátky, zase podlezu mamuta, dojdu domů, vybalím nákup, opláchnu se od mamutích exkrementů a jdu se vyvalit k telce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.10.2021 16:32 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
O tom pěje již náš milý Jarek:-)

https://www.youtube.com/watch?v=rqUnNUYsf24
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

13.10.2021 06:10 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
jenom aby ses z toho mamutince vůbec dostal...!!!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.10.2021 10:45 Reaguje na radim buffalo tobias
Já jsem vytrvalý. Bylo by to jako v tom fóru s mravencem. Pokálel ho slon. Mravenec se za rok z toho lejna vyhrabal a zasakroval:" Šmejd jeden, akorát do oka."
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

12.10.2021 11:30
Co takhle rovnou mamut..., už se vidím jak ho chodím v zimě přikrmovat. Zaplať pán bůh, že máme je srnčí ( okusovače), kde jsou spásači ( jelen a hlavně muflon) tam křičí zemědělci, botanici prostě všichni.. a myslivci se hádají ještě víc. Přitom vlastně pečují o krajinu.
Odpovědět
kk

karel krasensky

12.10.2021 18:39
páne Dohnal,apríl je 1 dubna a ne 12 říina
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.10.2021 19:43
Nojo, všechny rozumné nápady, na co by se daly čerpat nějaké dotace, už jsou obsazené, ty poněkud pitomé už také docházejí, tak se holt vymýšlejí úplné *píp*.
Odpovědět

Jirka Černý

13.10.2021 10:44
To už tu měl ten no Hanibal nebo tak nějak.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.10.2021 11:18
Toto "vědecké" zkoumání je jako humor vynikající!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist