https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pri-velkych-pozarech-divoka-zvirata-moc-nehynou?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Při velkých požárech divoká zvířata moc nehynou

21.1.2022 14:59 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ani velký oheň – megapožár formátu Černého léta - neznamená, že vše je ztraceno.
Ani velký oheň – megapožár formátu Černého léta - neznamená, že vše je ztraceno.
Vombat, klokan, koala, ježura, quoll, pštros emu. A samozřejmě stovky dalších, ne až tak ikonických druhů živočichů, nejrůznějších hadů a ještěrek, ptáků a drobných savců. Právě z nich se měli rekrutovat nejčastější oběti tzv. Černého léta, série drastických požárů australské divočiny tři léta nazpět. Australští badatelé nyní informaci o dopadech požárů na místní faunu přehodnocují.
 

Série ničivých požárů, která v sezóně 2019-2020 zdevastovala kus kontinentu, byla rozhodně pořádnou katastrofou. Popelem nakonec lehlo 186 000 kilometrů čtverečních plameny zasaženého území. A k vylíčení obrazu škod, vyčíslených tehdy na 110 miliard australských dolarů, neodlučně patřil i velmi výmluvný obrázek tragédie upálených zvířat, typických zástupců australské fauny, jejichž ohořelá těla ležela na spáleništi. První zprávy z Nového Jižního Walesu hovořily vzestupně o 450, 800 milionech až nakonec o jedné miliardě kusů uhynulých, zaživa uhořelých živočichů.

Šťastná náhoda v neštěstí? Nic neobvyklého

Tyto odhady ovšem počítaly s tím, že každé zvíře, jehož životní cesta se protne s dráhou ohně, zahyne. Buď okamžitě, v důsledku uhoření nebo udušení, anebo velmi záhy po požáru, na následky zranění, vyhladověním, žízní, v důsledku zvýšeného rizika predace na odhalené půdě. Australští biologové to nyní na základě rozsáhlého výzkumu zpochybňují. Přesněji tedy tvrdí, že původní katastrofický odhad se rozchází s realitou o 90 %, a že drtivá většina zvířat byla schopna se s ohněm vyrovnat mnohem lépe. Jak k takovému závěru dospěli?

Zoologové Chris J. Jolly a Dale Nimmo, docenti z Univerzity Charlese Sturta, narazili na určitou neshodu s tehdy oficiálním výkladem vylíčení ztrát na zvířecích životech poté, co se pokusili dohledat volně žijící zvířata, prve pro potřeby výzkumu označená GPS obojky a vysílačkami. Prakticky počítali s tím, že označená zvířata v zóně požáru jsou už mrtvá, a výzkum na nich zahájený budou muset zopakovat od začátku, na jiných zvířatech. Jenže se ukázalo, že většina označených zvířat dál v krajině po požáru žila, bez dalších obtíží.

Tuto šťastnou anomálii si neuměli vysvětlit, a tak se pustili do pátrání v zahraniční odborné literatuře, o dopadu požárů na faunu s GPS vysílači v jiných regionech. Takových studií nebylo mnoho, vlastně jen 31, a byly vztažené především k Austrálii a severu Ameriky (a hrstka k Africe). Týkaly se jak pozorovaných následků kontrolovaného vypalování území, tak i přírodních ohňů a dalekosáhle katastrofických požárů. A zvířat nejrůznějších skupin, s tělesnou váhou od 8 gramů po skoro pětitunové slony. K čemu tato rešerše posloužila? Ukázalo se, že „štěstí“ australských zvířat po Černém létu nebylo zdaleka ojedinělé.

O míře ztrát pochopitelně rozhoduje řada faktorů. Třeba i to, kdy zrovna hoří.
O míře ztrát pochopitelně rozhoduje řada faktorů. Třeba i to, kdy zrovna hoří.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zvířata mají s ohněm menší problém než lidé

Hned 65 % studií totiž konstatovalo nulovou přítomnost upálených zvířat a celkově minimální úhyn, zbylé jen relativně skromná čísla. Pochopitelně se našly i práce, které zmiňovaly v souvislosti s ohněm masivní vymírání. Ale ty obvykle nevycházely z nějak reprezentativních vzorků. Například čtyřicetiprocentní úmrtnost chřestýšů po požáru stepi vypadá děsivě, ale ne když ji dokládá 5 hadů (z nichž dva uhořeli). Následná statistická analýza pak potvrdila, že ohně obvykle nemají na svědomí více než 3 % zvířat a že i ty nejtužší požáry obvykle nezahubí více než 7 % živočichů.

„Ukázalo se, že zvířata jsou až překvapivě dobrá v umění neuhořet a vyhnout se ohni,“ konstatuje Jolly. „A některé druhy, zvláště ty z krajiny pravidelně ohněm formované, vyvinuly celou sérii triků, jak v plamenech přežít,“ dodává Nimmo.

O míře ztrát pochopitelně rozhoduje řada faktorů. Třeba i to, kdy zrovna hoří. Na příkladu Austrálie – když hoří z kraje naší zimy (respektive na počátku suché sezóny) – schovávají se před ohněm agamy límcové do větví stromů a jejich úmrtnost je po požáru většinou nulová. Když ale zahoří v polovině suché sezóny, stromy už tak dobrým úkrytem před plameny nejsou, a úmrtnost agam límcových se blíží 25 %. Přežijí spíš ty, které se rychle zahrabou do kupek termitišť.

Pomáhat tam, kde je třeba

Co z toho plyne? Závěrů vhodných k zamyšlení se nabízí řada. Předně je tu pozitivní poselství. A to, že ani velký oheň – megapožár formátu Černého léta - neznamená, že vše je ztraceno. Do populačních statistik jednotlivých zasažených druhů se tahle katastrofa promítla minimálně a lidé dopad ohně na divoká zvířata velmi silně přeexponovaly. A dál? Že je například zbytečné snažit se – před postupujícím ohněm – divoká zvířata zachraňovat. Je to zrovna neefektivní, jako nepotřebné. Mrhání energií i zdroji. Zvířata se o sebe dokáží postarat sama.

Určitě to ale neznamená, že by nám měly být jejich osudy lhostejné. A zvlášť v čase po požáru je třeba jednat tak, aby se mohly populace divoce žijících živočichů co nejlépe stabilizovat. Nemusí to nutně obnášet rozhazování bedýnek s mrkvemi z vrtulníků jako krmení pro klokany nebo budování napaječek, jak tomu bylo po Černém létě (i když ani Nimmo a Jolly explicitně netvrdí, že by zrovna tohle bylo špatně). Ale spíš bychom se měli snažit, aby domovská krajina nepředstavovala zbytečná rizika pro přeživší živočichy. Tedy důsledně regulovat populace koček a lišek, které se v terénu zbaveném ohněm vegetace doberou snadné kořisti.

Události australského Černého léta bohužel nejsou ojedinělé a k megapožárům teď – z nejrůznějších příčin – dochází velmi často. Vědět, že na spáleništi není mrtvo, je dobře. Ale ještě lepší je, když se přičiníme o to, aby se tu přeživším nevedlo hůře. Studie, za níž stojí zoologové Nimmo a Jolly, nám může pomoci lépe stanovit, kam napřít energii, když chceme přírodě zasažené požáry a fauně pomáhat.


reklama

foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

21.1.2022 09:22
7% uhyne? to asi počítal nějaký příznivce užitečných požárů ,
původní katastrofický odhad se prý rozchází s realitou o 90 %, ty mrtvoly shnily a už je nikdo nevidí
je to jako s historií, po letech se popisuje úplně jinak než jak ji viděli současníci a prý je to správně , současníci viděli bludy a mnoho lidí tomu věří,
skoda, že není možno vrátit čas a posadit takové myslitele do času kdy se událost stala
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

21.1.2022 13:02 Reaguje na vaber
https://en.wikipedia.org/wiki/Mark_and_recapture
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.1.2022 15:05 Reaguje na vaber
V článku to přece píšou. Zvířata mají začipovaný a pak přesně ví, kolik jich přežilo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.1.2022 15:07 Reaguje na vaber
Naše historie je velmi často vylhaná, začali s tím obrozenci a bolšáni to dorazili. A dodnes se to nezměnilo, proto jsme takoví tutani.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

21.1.2022 19:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Zeptám se tedy jinak - jak se zmněnilo lesnické a zemědělské vzdělání v ČSFR/ČR po roce 1990 a vstupu do Evropy ? Ekologové zatím jen ........, jejich vzdělání se drolí mezi přírodovědeckou a zemědělskolesnickou fakultu bez jednotného jazyka. Přírodovědci nedokáží profesně zeměsělcům a lesníkům pomoci. Od obrození se o přírodu starali majitelé šlechta, po roce 1948 komunisté jež se především museli postarat o výživu republiky po ztrátách dvou světových válek. Po roce 1990 přišel trend v přírodě jen vidět rekreační oblast. Vždyt zde máme plné supermarkety potravin a zboží jež poválečná generace nezažila. Jak se liší učební osnovy zemědělskolesnických škol od osnov z doby Gusty Husáka ??
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

21.1.2022 19:15 Reaguje na Krejcar Stanislav
Jaké ztráty na divoké zvěři postihly Sibiřské požáry v minulých letech za vlády Putina, když se tento vůdce rozhodl tajgu na Sibiři nechat vyhořet ????
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.1.2022 12:08 Reaguje na Krejcar Stanislav
Zeptejte se na odpovědných místech a ne mě.
Faktem ale je, že zaprděnost našeho školství je obecně dost zoufalá.
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist