https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/prilis-mnoho-tvari-problemu-s-makaky-z-mauricia
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Příliš mnoho tváří problému s makaky z Mauricia

24.3.2022 18:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Makak je na Mauriciu nepůvodním, invazním druhem.
Makak je na Mauriciu nepůvodním, invazním druhem.
Foto | budak / Flickr
Původní domovinou makaků jávských (Macaca fascicularis) je nepřekvapivě Jáva, Bali a nejspíš i Sumatra a Borneo. A protože se jedná o velmi přizpůsobivé primáty, narazíme na ně také v Indii, Thajsku nebo Kambodži. S pomocí lidí se dostali také na Filipíny a Palau, a nejpozději od roku 1602 se díky nizozemským obchodníkům zabydleli také na Mauriciu. Pro místní přírodu z toho ale nic dobrého neplynulo. Makak je na Mauriciu nepůvodním, invazním druhem. „V podstatě jsou něco jako krysy,“ říká ekolog Vincent Florens.
 

Nepůvodní druh, který dělá neplechu

Život se na izolovaném Mauriciu vyvíjel bez přítomnosti makaků, takže jejich neplánované zasídlení se velmi negativně promítlo do zdejší unikátní fauny a flóry. Místní druhy živočichů a rostlin, endemity, které neuvidíme jinde na světě, se neuměly a neumí proti těmto primátům bránit. Proto je tu také křivka vymírání unikátních druhů druhá největší na světě. Tedy, nejen proto. Příčinou pochopitelně je i masivní odlesňování celého ostrova, jemuž se ale nepůvodní makakové přizpůsobují o něco lépe než domácí druhy. Co přesně tu divocí makakové dělají?

Loví ptáky, vybírají z hnízd vajíčka a decimují bezbranná mláďata. Pochutnávají si na orchidejích (už „vypásli“ 20 z 91 endemitních druhů), takže pro Mauricius ikonické rostliny často přežívají v izolaci několika posledních exemplářů na nedostupných útesech. Makakové si také pochutnávají na nedozrálých plodech tropických stromů. Tím jim ale neumožňují šíření semen, a činí zdejší přírodu neobyvatelnou pro další plodožravé živočichy. U některých druhů stromů přitom zlikvidují před dozráním až 95 % plodů. Škody, které na zdejší přírodě makakové páchají, se přitom odvíjí od jejich početnosti.

Populace divoká a v klecích

Na otázku, kolik makaků jávských vlastně na 1865 kilometrech čtverečních Mauricia žije, ale není snadná odpověď. Protože jejich „populace“ jsou tu dvě. Volně žijící, kterých bylo v 90. letech něco mezi 25-35 000 (a dnes jich nejspíš bude mnohem víc). Druhou je přesnými počty neohraničená populace makaků nacházejících se v zajetí, v soukromých chovech. Jsou totiž výnosným vývozním artiklem, zvířaty prodávanými do celého světa na nejrůznější laboratorní experimenty.

Jejich populace přitom nebude zrovna malá, protože Mauricius exportuje v průměru 10 000 zvířat ročně. A k tomu, aby se populace v zajetí udržela v produkce schopném stavu, je třeba každoročně doplňovat chov tisícovkami čerstvých samic z volné přírody. Tohle je mimochodem velmi konfliktní bod rozdělující ochránce přírody a ochránce přírody. Zatímco jedni chápou odchyt místní přírodu plenících makaků jako užitečný nástroj snižování počtů nepůvodního druhu, druzí brojí proti jejich exploataci a staví se za práva zvířat, která si osud pokusných subjektů rozhodně nezaslouží.

Peníze pro ochranu přírody

Byť se názor na etiku laboratorních pokusů může výrazně lišit, farmaceutické společnosti, které vyvíjí vakcíny pro lidi, nezbytnost testovacích zvířat hájí. Ani farmaceutické společnosti přitom nejsou úplně spokojeny s kvalitou genetického materiálu, který jim v podobě živých makaků z Mauricia přichází. Chovná populace zvířat v zajetí totiž stárne, dochází k inbreedingu (příbuzenskému křížení). Což v některých případech může kompromitovat výpovědní hodnotu prováděných experimentů. Kruh nepříjemností přitom uzavírá poslední dílek, a tím je státu odváděná daň za vývoz pokusných zvířat.

Z každého exportovaného kusu, vyvezeného z Mauricia do laboratoří na pokusy, dostane místní ochrana přírody 125 dolarů. V roce 2020 bylo například vyvezeno 10 827 makaků, což je přes 1,3 milionu dolarů. Peníze, které mohou jít na zoufale potřebnou záchranu endemitních druhů. Jsou to peníze, které si může dovolit zdejší podfinancovaná ochrana přírody stěží odříct, ale jsou to současně peníze potřebné hlavně kvůli tomu, co tu makakové páchají. Jak z tohoto bludného kruhu provázaných souvislostí ven?

Řešení není levné, snadné ani příjemné. V podstatě by ekonomicky nevyhovovalo nikomu, a nadšení by z něj určitě nebyli ani makaci z Mauricia. Spočívá v „návratu do stavu v roce 1602“, do časů před tím, než sem nizozemští námořníci makaky přivezli.

Tedy v kompletní eradikaci všech makaků na ostrově. Desetitisíců zvířat volně žijících i desetitisíců zvířat v zajetí. Pro zbývající endemitní druhy by pak makaci už nepředstavovali problém, nebylo by třeba řešit morální dilema laboratorních zvířat, farmaceutické společnosti by si musely najít jiný zdroj a místní ochrana přírody by přestala být závislá na penězích z daně nelichotivého původu. Biti by na tom byli všichni, včetně makaků. A možná právě proto, že tohle řešení by kromě přírody na Mauriciu, neprospělo nikomu, je asi nejlepší.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist