Středočeská "chytrá krajina" poskytuje data pro mírnění dopadů změn klimatu

bych si připoměl jednu hlášku ze Švejka " kdyby byl každý chytrý, tak z toho bude každý druhý blbý".
Dnešní doba je absurditě evidentně nakloněná.

A co za 160 milionů zjistí? Viz článek o Amálii z r. 2019: zadržování vody, pestrá krajina, pole rozčleněná remízky, boj proti erozi. Organika v půdě. Správná agrotechnika (aby půda se obohacovala- organikou, nikoli se ochuzovala, erozí se přímo ničila).
Z jedné strany je třeba porušovat monokulturu plodin na velké ploše rozmanitostí (boj proti erozi, ochlazování, zadržování vody), z druhé bojovat o diverzifikaci pastvou. Snažit se o pestrou krajinu.
Přílišná diverzifikace (rozsáhlé pastviny na úkor lesa, velké mnnožství býložravců - rozšiřování pastvin) vede k oteplování a vysušování krajiny, to je dnes nejdůležitější problém. Takto si totálně zničili krajinu ve Středomoří- podoné podmínky (teplo, sucho) pomalu přicházejí i k nám.

Pastva je sice možná dobrá, ale dobytek to zde udupe, že ani tráva neroste. Jen je to lepší pro dobytek, že má aspoň nějakou trávu a bylinky. To totiž ve hnoji siláž, senáž nemá. Říkám ve hnoji, kdysi jsem se učil, že siláž ani senáž nesmí zmrznout, je to jedovatý. Dnes je to v koulích, v nohavicích a nic se neřeší. Smrdí stejně jako hnůj, ale co těm zvířatům zbývá. Eroze, to je dnes nrmální. Stačí se podívat na Vysočinu, v kopcích obrovské lány, koleje vynechané a je tu řečiště, ale ono stačí kukuřice a je to ůrodné v lese, na cestě. Nevím kam jsme došly, ale návrat k menším strojům, ale kde vzít lidi, když dělník je podřadný člověk a každý jde radši studovat a pak vymyslí ...

Chytrá krajina. Tak to je, ale bez oněch vymožeností, které se tu preferují. Je to jen další zdroj čerpání obrovských peněz na nic. Možná to vyžene poslední zbytky ptáků, brouků, motýlů a zvěře. Jinak nic. Proč? Nevím zda tato farma hospodaří jen na svých pozemcích, nebo má i pronajaté. Když jsem se ptal u nás zemědělců, proč pokračují meliorace, tak odpověděli. Nařízení Min.zeměďělství meliorace se jako investice musí obnovovat. Další jak chcete dělat tůně a jiné na zadržení vody, když to není vaše a vlastně by jste pozemek znehodnotil. Nehledě na to, že by se zvedla hladina vody v okolí a ony novodobé strje by tam ani nemohli. Koho ze zemědělců zajímá stín, dotace tato místa nebere a ubírá tedy plochy, nehledě chytají zrcátky a přeci nepoleze ven. V trubkách je dnes u nás 90% vody, jsou to potoky, podchycené prameny, aby tady nezůstala voda. Uděláme vrty. Likvidace mezí a keřového patra, to je možná fenomén 50 let, ale v té době ty pole stále nebyli tak velké, ale od 90 let přichází stroje, které do krajiny nepatří, těžké, dusají zem a velké proto musí zmizet poslední meze. Dohoda pronájemců mezi sebou, aniž to vlastník ví a zvětšení ploch. Další meliorace, které přišli v 90 letech sebrali poslední vodu. Ale přesto vodu i v těch suchách máme. Takže onen výskum je perfektní dojení. Tam kde voda opravdu chybí, je potřeba jít se podívat, kde byla původně voda, tedy prameby a potoky. Bylo mnoho studánek. Jak ta krajina vypadala, třeba v 1947 roce, to bylo největší sucho po válce. Byli zde stromy keře, tedy remízky, nebyly to lesy. Tady by se mělo začít a ještě jedna věc, ony těžké stroje. Ano mají rozloženou váhu do širokých gom, ale oto víc dusají zem. Voda po deštích je rychle pryč, nezastaví se. Je mnohem větší splach a nic se nedělá, pouze zmizelo část ornice. Letos jsem viděl po dešti jak kolejmi co jsou nechány a nezasety v poli, byly potoky. Všichni jen nadávají. A vemte si, když za horka jste šly po sestě a byl blízko potok jaký zde byl vzduch. Pokud dojdu i k lesům, než se úmyslně nechal namnožit brouk, tak ten nádherný vzduch v lesích. Dnes se voda rychle odpaří a po nových zásazích LČR a již dalších majitelů lesů, se dělají velice silné zásahy, kde bude velký ůbytek vody. Přečtěte si Terziánský Zákon, v té době muselo být hodně sucho a to krajina byla zelenější. Neslyšel jsem zatím žádný slušný návrh jak by to mělo být aby se zabránilo odtoku vody a vlastně nikdo nic neudělal, ano vím o jednom, skupuje pozemky a na dotace dělá tůně, ale to není řešení, to je jen dojení státu, ale pokusit se vrátit opravdu vodu do krajiny. Jenže dříve u náz zemědělci na mokřady jeli s ruční sekačkou, Rakušankou a pak jen lehký traktor, nebo koně. Dnes to radši zmeliorují. Tak že co závěrem. Divně investované peníze a ještě, aspoň ať stát nařídí vytrhání oněch trubek, jen v místě přejezdu je nechá, zvedne hladinu a spomalit odtok, když už není potok klikatý, třeba se sem vrátí i život, no to je blbost. Máme moc dobrou chemii.