https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/uhli-bylo-motorem-ekonomiky-i-zivobytim-mnoha-lidi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Uhlí bylo motorem ekonomiky i živobytím mnoha lidí

9.1.2021 09:41 | PRAHA (ČTK)
Hnědé uhlí v lomu Nástup.
Hnědé uhlí v lomu Nástup.
Foto | Martin Mach / Ekolist.cz
Těžba uhlí byla motorem ekonomiky, hlavním zdrojem energie a tepla, živobytím statisíců lidí i výrazným zásahem do krajiny a životního prostředí. Historie těžby sahá hluboko do středověku, nicméně pravidelná těžba začala až koncem 18. století, jedním z nejdůležitějších průmyslových odvětví se stala až v druhé půlce 19. století, kdy nastartovala průmyslovou revoluci, a byla jím po celé století dvacáté.
 

Celkové množství vytěženého uhlí v českých zemích se počítá v miliardách tun. Největší objem vytěženého uhlí připadá na 70. a 80. léta minulého století, ještě do roku 1989 se těžilo zhruba 120 milionů tun ročně. Po pádu komunistického režimu přišel výrazný útlum těžby, podle dat České geologické služby (ČGS) klesla o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo necelých 3,2 milionu tun černého a 37,5 milionu tun hnědého uhlí.

Celkově známé zdroje uhlí v Česku podle ČGS činí 8,6 miliardy tun hnědého a 16,3 miliardy tun černého uhlí. Z většiny však nejsou využitelné, a to z ekonomických i ekologických důvodů.

Hlavními místy těžby byly a stále jsou v případě černého uhlí ostravsko-karvinská oblast, tedy česká část hornoslezské pánve, a v případě hnědého podkrušnohorské uhelné pánve, hlavně v severních Čechách (Mostecko, Ústecko, Teplicko) a na Sokolovsku. Těžilo se však i na mnoha dalších místech, černé uhlí na Plzeňsku, Rakovnicku a Kladensku (plzeňsko-manětínská pánev, kladensko-rakovnicko-slánská pánev), v jihomoravské rosicko-oslavanské pánvi či v podkrkonošké žacléřsko-svatoňovické pánvi. Hnědé uhlí bylo dobýváno i v další z podkruškohorských pánví - chebské. Kromě toho se těžilo ještě v malé míře na Liberecku (žitavská pánev) a lignit, nejmladší a nejméně kvalitní hnědé uhlí, na Hodonínsku (vídeňská pánev) a Českobudějovicku (českobudějovická pánev).

Výrazné omezování těžby nastartoval program restrukturalizace uhelného průmyslu, který schválila vláda v prosinci 1992. Předpokládala v něm transformaci státních podniků na akciové společnosti, přičemž zároveň přislíbila podílet se na nákladech na útlum těžby. Do nich měly být zahrnuty i sociální kompenzace pro propuštěné zaměstnance, rekvalifikace, rekultivace krajiny či odstraňování ekologických škod.

Pohled z Jezeří do Mostecké pánve. Ilustrační snímek.
Pohled z Jezeří do Mostecké pánve. Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Z 15 státních podniků vzniklo sedm akciových společností: Ostravsko - karvinské doly (OKD), Českomoravské doly Kladno (ČMD), Sokolovská uhelná společnost (SU), Mostecká uhelná společnost (MUS), Severočeské doly Chomutov (SD) a dvě menší společnosti - Jihomoravské lignitové doly a Západočeské uhelné doly. Východočeské uhelné doly, s.p., Trutnov byly již od roku 1991 v útlumu s výhledem postupné likvidace.

Nyní, po různých peripetiích privatizace, útlumu a restrukturalizace, těží černé uhlí pouze severomoravská OKD, která již opět patří státu. V severočeské pánvi v současnosti těží hnědé uhlí společnost Severočeské doly (SD), která patří polostátní energetické firmě ČEZ a je největším producentem, a také společnosti ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Kromě toho na Sokolovsku těží také soukromá společnost Sokolovská uhelná.

V historicky nejvýznamnější oblasti těžby černého uhlí v Česku, v ostravsko-karvinském revíru, se začalo těžit v 70. letech 18. století, významné byly například Staré hlučínské kamenouhelné doly v Petřkovicích. Rozmach těžby a dalšího průmyslu závislého na těžbě přišel ve 30. letech 19. století. Doly zpočátku patřily zejména arcibiskupovi Rudolfu Habsburskému (1788 až 1831), který je odkázal olomouckému arcibiskupství.

Od arcibiskupství koupil doly Salomon Rothschild, který na Ostravsku začal podnikat v roce 1843. Na Karvinsku hrál důležitou roli šlechtický rod Larisch-Mönnichů. Až do okupace v roce 1939 zůstaly severomoravské doly v soukromých rukou, za druhé světové války byla těžba podřízena potřebám německých okupantů. Po osvobození stát doly znárodnil. To dalo základ dnešnímu OKD, jenž zastřešil všechny moravskoslezské doly.

Černé uhlí se dlouho těžilo také na jižní Moravě, a to v rosicko-oslavanské pánvi. Objeveno zde bylo počátkem 50. let 18. století, těžba byla zahájena na uhelné sloji u Oslavan, o něco později i na sousedním rosickém panství. Postupně se těžba rozrostla do okolních obcí. Ukončena byla v únoru 1992, poslední uzavřenou těžební lokalitou revíru byl důl Antonín ve Zbýšově.

Mnohem starší je historie těžby v plzeňské a radnické pánvi, která sahá až do poloviny 16. století. Hlubinná těžba zde skončila kvůli nerentabilitě v březnu 1995, a to na dole Krimich v Tlučné u Plzně. Také středočeské Kladno a okolí bývalo několik staletí úzce spjato s uhlím. Postupně zde vzniklo 33 dolů. Posledním místem, kde se v regionu dobývalo černé uhlí, byl důl Schoeller, známý jako Šelerka, kde těžba skončila v červnu 2002. A například v podkrkonošském Žacléři se v černouhelném dolu, který řadu let nesl jméno Jan Šverma, těžilo černé uhlí více než 400 let.

Nejstarší písemná zmínka o těžbě "hořlavého kamene" v severočeské hnědouhelné pánvi pochází z roku 1403. Do počátku 19. století probíhala těžba uhlí primitivním způsobem, těžilo se ručně v mělkých jamách. Skutečný rozvoj zdejší těžby souvisel s výstavbou železnic v polovině 19. století. Na přelomu 19. a 20. století těžily v oblasti severozápadních Čech desítky hlubinných dolů a začaly se objevovat i první povrchové doly.

Během druhé světové války ovládla těžbu v severočeském uhelném revíru firma kontrolovaná německým státem. Po válce a znárodnění hlubinné doly postupně ustupovaly povrchovým velkolomům, kterým padlo za oběť mnoho obcí včetně historického města Most. V roce 1950 bylo v severočeském hnědouhelném revíru vytěženo 20 milionů tun hnědého uhlí, v polovině 80. let vrcholila na téměř 75 milionech tun za rok.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

9.1.2021 10:20
Naštěstí tehdy nebyla hnutí vyžadující trvale udržitelný rozvoj. To by průmyslová revoluce ani nezačala a stále bychom žili ve středověku s vytěženými obnovitelnými lesy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.1.2021 16:37
Uhlí podle mě má skvělou budoucnost. Tím nemyslím sprosté spalování jako dnes, ale surovinu pro výrobu dalších látek na uhlovodíkovém základu. První krok před 50ti lety udělali Němci - Fischer-Tropschova syntéza a jsem pevně přesvědčený,že se dočkáme dalších pozitivních technologických průlomů.
Rozhodně bych do něj investoval, jeho cena jde rapidně dolů, a to je přesně doba pro dobrou investici.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.1.2021 17:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pokud se do té doby neuvaříme právě spalováním toho uhlí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.1.2021 18:03
Uhlí důležité bylo, je a bude. Uhlí při průmyslové revoluci zachránilo
mnoho lesů před totální likvidací a nyní zachraňuje energetiku, když jsou
zelenou politikou zavrženy JE. V budoucnu možná bude strategickou surovinou a to koksovatelné bude vždy potřebné v hutnictví železa a chemickém průmyslu. Překotný a taky předčasný útlum černouhelných dolů se
nám hrubě vymstí a přibude tak pouze jedna z dovozových surovin,
kterou jsme mohli mít vlastní. Ceny na trhu jsou jako na houpačce
a zavřít doly při přechodné poklesu je hodno diskuse ekonomů a důlních inženýrů. Zavřít a zakonzervovat budiž, ale zavřít bez údržby je
nevratný čin. Jako místní z krajiny postižené těžbou bych měl být
teoreticky zavírání nakloněn, ale nejsem, protože jsem si vědom toho,
že éra uhlí neskončila a minimálně dva výše jmenované průmyslové obory
se bez něho neobejdou. Energetika využívá pouze odpad po vytřídění,
který kdysi končil v kalištích a na haldách. Bohužel taková je už dnes situace, kdy se přenastavily hodnoty deformací cen emisními povolenkami
a tím i ekonomiky těžby a využití uhlí. Ano, dnes se už nevyplácí těžba
a ani jeho spalováni, ale s trhem to nemá nic společného. Je to deformace,
která se může hrubě vymstít, až dojde k deficitu výroby energie a nebude
už ten místní zdroj. A ta situace se blíží a pozdě bude bycha honit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.1.2021 21:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Vaše názory připomínají huboké minulé století.
Vývoj se stále zrychluje, globální změna probíhá rychleji, rozvoj OZE taky, někdo řeší zcela marginální emisní povolenky, mudruje na "poškozování trhu" a přitm mu hoří za p.delí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.1.2021 08:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Někdo má názory z minulého století a někomu to nemyslí vůbec.Svět už takový je a vy jako věřící určitě chápete,
že je to vůle Boží, aby nám hořelo za p.delí. Je přece správné trpět nyní, abychom se měli po smrti lépe a vy
se tomu vzpíráte? Budiž blahoslaveni chudí duchem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.1.2021 09:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Hlupáčku nešťastníče, proč kritizujete moje názory, když vůbec nevíte, jaké mám? Psal jsem to celé, ale to byste si to musel naypřed přečíst a hlavně pochopit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.1.2021 09:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Vy kritizujete mé názory a já vaše, pouze vás
nenazývám hlupáčkem. Vaši "moudrost"už tu ale
hodnotili jiní a výstižněji.

P.S.: Četl jsem vaši diskusi s p.Peregrínem
a to mi bohatě stačilo dovolit si vás
kritizovat i nyní.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.1.2021 09:46 Reaguje na Břetislav Machaček
A jak jste z mách názorů vydedukoval, že je vůle Boží, aby nám hořelo za p.delí?
Vždycky a všude píšu, že je to pouze blbost lidská.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.1.2021 10:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže to hluboké minulé století zde zanechalo většinu toho, z čeho dodnes žijeme. V současnosti se nebuduje (a už vůbec ne pro budoucí generace) prakticky nic, jen se ničí dědictví minulosti. Většinou (byť ne vždy) pod praporem ekofašismu.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

10.1.2021 11:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono nejde jen o energii z uhlí, ale i o vedlejší produkty jeho spalování. Protože VEP (energosádra, různé popílky, i ta škvára) jsou důležité stavební hmoty, které šetří životní prostředí. Čím se nahradí, pokud se nebudou získávat z elektráren a tepláren?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.1.2021 12:03 Reaguje na Galipoli Petr
Ono o tom nikdo z těch "bojovníků" za bezuhlíkatost neuvažuje. Jim chybí analytická vzdělanost pracovat se souvislostmi a důsledky jednotlivých kroků, které prosazují nyní. To už tu bylo v minulosti, když protestovali proti JE Temelín a Dukovany a dnes jsou rádi, že produkují 33% čisté energie. Dnes tu mohlo být téměř 100% energie z JE a i to
uhlí mohlo být využito smysluplněji. Stromy nechávají zetlít v lesích a přitom se tu mohly ve velkém stavět dřevostavby,
které to CO2 zakonzervují na stovky let. Opět uvažováni
bez souvislostí a pouze selektivní prosazováni jedné jediné
pravdy. Je mi už z toho špatně, když čtu ty nesmysly
o samovýsevu, bezzásahovosti, biozemědělství s polovičními
výnosy, samoregulací mezi živými tvory, bezemisní energetice, ale bez jádra pomocí lánů s biopalivy a lánů
s fotovoltaikou. Mám chuť některým fyzicky nakopat zadek,
ale už pomalu rezignuji. Nějak dožiji a je mi to už fuk.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

10.1.2021 13:04 Reaguje na Galipoli Petr
Ano, např. na ty nenáviděné Počerady, kdy vedle areálu elektrárny sídlí fabrika Knauf :-)
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

9.1.2021 21:12
Zaujímavé je, že väčšina zásob uhlia v ČR je nevyťažiteľná. Podobne to bude aj vo svete. Pritom uhlie a ropa predstavujú relatívne nepatrnú časť CO2, ktorý bol organizmami vyradený z prirodzeného obehu, Absolútna väčšina pradávneho CO2 je uložená vo vápencoch a dolomitoch.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.1.2021 21:39 Reaguje na Vladimir Mertan
To je přece úplně fuk. Globální změna je způsobena spalování fosilního uhlíku, nikoliv vápencem.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

10.1.2021 08:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Nuž to je Vaše presvedčenie a viera. Zabúdate na to, že akokoľvek je ten uhlík fosílny tak je predsa prírodný. Kedysi bol súčasťou atmosféry a znovu sa tak stal vďaka človeku. Vaša viera spočíva v tom, že si myslíte že CO2 bude stále dosť. Faktom je, že uhlík je neustále spotrebovávaný rôznymi organizami a časom ho určite bude v atmosfére nedostatok. https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/rozhovor-ekologicke-hnuti-zavrhlo-vedu-i-logiku-2.A180326_223637_p_veda_wag
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.1.2021 08:52 Reaguje na Vladimir Mertan
Ale to máte smůlu, pan Hanzl přece nebude číst něco co odporuje jeho pevné víře.
Lepším řešením je přece kacíře zlikvidovat, nejdříve politicky a potom fyzicky. A na zemi bude ráj.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.1.2021 09:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tohe tvrdíte ale vy, já nikoliv.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.1.2021 09:42 Reaguje na Vladimir Mertan
"My jsme zachránci života na Zemi a ne jeho ničitelé".
Ten článek je celkem ojedinělý kompilát úplných pitomostí a ryzích demagogií.
Pominu, že poslení století bylo ve znamení Velkého vymírání a zcela vyhubené druhy života se počítají na stovky (tisíce?).
Uhlík byl součástí atmosféry a stovky miliónů let se ukládal pod zem a z koloběhu tak postupně vypadával, biodiverzita se tomu v pohodě přizpůsobovala.
Teď ho vyfučíme do atmosféry za historický okamžik. Co to s ekosystém země udělá?
To co vždycky, když nastal podobný (ale daleko nírnější) náraz.
Celý systém zkolabuje a většina života vymře. Příroda si vždycky poradí.
V druhohorní atmosféře by čloověk nepřežil bez skafandru a ostaní dnešní život většinou taky ne.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.1.2021 11:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Daleko větší problém než CO2 je ničení ekosystémů člověkem a exponencionální nárůst syntetických odpadů. To ovšem Gretě Thunberg a Ulrice z Bruselu evidentně nedochází.
Každá budoucí učebnice dějepisu (budou-li) bude počínat slovy o tom jak místo záchrany života na Zemi člověk zdevastoval i ten zbytek na počátku 21.století v boji za "dekarbonizaci" společnosti.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

10.1.2021 18:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Predovšetkým podľa vašich teórii by v druhohorách žiadny život neexistoval. Všetko by zhorelo v pekelných horúčavách.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.1.2021 20:41 Reaguje na Vladimir Mertan
A prečo?
Druhohorní život byl úplně jiný, i největší dinosauři byli převážně studenokrevní a vůbec nepočítali s termoregulací, jaké bylo stále horko (klidně +10 + 15°C) Bylo i jiné složení vzduchu, prostě nic ze dnešního světa by nepřežilo stejně, jako skoro nic nepřežilo z tehdejšího světa (jen přesličky dříve mohutné stromy).
Odpovědět
RV

Richard Vacek

10.1.2021 09:50 Reaguje na Vladimir Mertan
Možná nějaký proces (supervulkán? megazemětřesení?) jednou za čas ten uhlík vyřazený z biosféry vrátí zpět. Aspoň pohled do minulosti ukazuje, že zatímco pokles CO2 v atmosféře probíhal dlouhodobě, tak vzrůst byl mnohem rychlejší:
https://climateilluminated.com/history/climate_history.html
Vzhledem k tomu, že fotosyntéza končí někde při 100 ppm CO2, měli bychom být rádi za fosilní paliva, ze kterých dostáváme CO2 do atmosféry. I když tam je uhlíku snad zhruba tolik, kolik ho obsahuje atmosféra, tedy nic moc:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_uhl%C3%ADku
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.1.2021 11:48 Reaguje na Richard Vacek
Ona ta ekologie nemůže bez nějakého boje existovat. Jednou to jsou oxidy síry, pak oxidy dusíku, nyní CO2 a polétavý prach. Pak je tu biodiverzita a naopak přehlížení toho, že pouze intenzifikací zemědělství a pěstováním monokultur půjde uživit neustále narůstající počty lidí na světě. Na omezené ploše se bude muset pěstovat stále více a více plochy půdy bude ustupovat všemožným lidských stavbám.
No a jak to jednou skončí? Možná jako s dinosaury a začne
to od nova jinými tvory než jsou lidé. Země je z hlediska
lidské generace setsakra stará a strašení tím, co tu
bude za další dvě nebo tři generace je pro 90% lidí zcela
nepodstatné. Mají svých starostí o přežití nyní nad hlavu.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

10.1.2021 18:50 Reaguje na Richard Vacek
Geológovia vysvetľujú návrat CO2 do atmosféry podsúvaním vápencov pod zemskú kôru a ich následným tepelným rozkladom. Veľkým zásobníkom CO2 je pôda, kde mikroorganizmy za určitých podmienok uvoľňujú CO2. Dnes sa tvrdí, že procesy ukladania a uvoľnenia CO2 na Zemi sú zhruba v rovnováhe, ale z dlhodobého hľadiska je jasný ustavičný pokles koncetrácie CO2.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.1.2021 20:47 Reaguje na Vladimir Mertan
Totální nesmysl
"Současnost tak s vysokou pravděpodobností představuje období s nejvyššími koncentracemi oxidu uhličitého za posledních 23 miliónů let."
Václav Cílek Vesmír 9/2020

Podle izotopu radioaktivního uhlíku je zase dalším důkazem, že nárúst CO2 ve vzduchu je původem z fosilu. Z žádného vápence, ale z uhlíkových paliv.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist