Vystřílet 10 000 divokých koní? Australští akademici tvrdí, že je to pořád málo
15.11.2021 06:50 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Zdivočelý brumby je sice fascinující a krásný na pohled, ale pořád je tu jen nezvaným hostem, invazním druhem. Alespoň z nesmlouvavého pohledu praktické ochrany přírody.
Nepůvodní druh, který je kulturním dědictvím
Jen tu a tam nějaké neopatrné hříbě strhne zdivočelý pes nebo dingo, jinak se populace divokých koní „regulují“ samy. Přibližně pětina stáda může každý rok zahynout v důsledku sucha, kvůli parazitům nebo po konzumaci jedovatých rostlin. Ale každý rok se také může populace divokých koní o 20-25 % zvětšit, když jsou podmínky příhodné. Soudě podle toho, že v roce 2019 se exempláře jen ve stádech kolem Australských Alp daly napočítat na 25 000, jim nedávná doba asi zrovna přála. V čem je háček?
Nejvyšší pohoří Austrálie pokrývá jen asi 1 % rozlohy kontinentu, a ve své podstatě na svém území hostí unikátní a jinde nevídanou flóru. Endemity, ojedinělé a původní druhy rostlin s mnohatisíciletou historií, které jsou teď vypásány a ničeny nepůvodním druhem, jehož minulost se v australské krajině dá počítat v dekádách. Zdivočelý brumby je sice fascinující a krásný na pohled, ale pořád je tu jen nezvaným hostem, invazním druhem. Alespoň z nesmlouvavého pohledu praktické ochrany přírody. Jenže i tohle je trochu složitější, protože to není pohled jediný.
Máte raději alpskou flóru, nebo koníky?
Národní pojetí ochrany přírody je sice společným zájmem všech, ale pohnutky jednotlivců se mohou lišit. A například se žlutě kvetoucími kraspédiemi (Craspedia variabilis) porůstajícími úbočí Mt. Kosciuszko se lidé v Austrálii - ti samí lidé, kteří na ochranu přírody přispívají ze svých daní - vnitřně identifikují o poznání méně, než s koňmi. Kterých se na těch samých úbočích nyní pase okolo 14 000. Divocí koně možná nepožívají výhod ochranného statusu, coby vzácného nebo ohroženého zvířete, ale jsou – i v Australských Alpách – chráněni jako druh, jež je součástí kulturního dědictví země.
Aktuální návrh Správy národních parků a teritorií divočiny Nového Jižního Walesu počítá s tím, že by tu koní po řízené regulaci zůstalo jen 3000 kusů. Někomu to může přijít jako přehnaně radikální zákrok. Přečin proti právům zvířat nebo porušení oné ochrany kulturního dědictví. Jiní si ale stěžují, že takový návrh není radikální dost. Ve své podobě totiž vytvoří na úbočích hor „zónu bez koní“ jen na 32 % z celkové rozlohy chráněných území. Tedy méně, než kolik by zbídačelá endemická flóra v horách potřebovala.
Divoké koně lidé v městech milují, na venkově z nich už tak nadšení nejsou.
Hlasy těch, kteří považují kvótu odstřelu 10 000+ koní za příliš nízkou, shrnuje otevřený dopis vědců z australské Akademie věd. V něm 69 odborníků uvádí, že návrh regulace je jen polovičatým a líbivým opatřením. Takříkajíc aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá. Doplňují, že se tímto opatření nevyřeší situace s koňmi v Alpách, ochrana flóry a celých chráněných území nejspíš jen proto, že se oficiální úřady nechaly zmanipulovat a zviklat brumby-milovnými lobbisty.
Tohle území není pro koně
„Úřady by měly naslouchat vědě a odborníkům, kteří jim dávají ta nejlepší a důkazy podložená doporučení, jak nejlépe zabránit škodě působené divokými koňmi,“ říká John Shine, prezident australské Akademie věd. „Jednat odlišně znamená znevážit účel ochrany přírody a ekosystémů, podepsat se pod rozhodnutí vedoucí k vyhynutí ohrožených druhů.“ Kvóta odstřelu by měla být výrazně vyšší a výsledný stav koní u Mt. Kosciuszko by měl být „silně pod plánovanými 3000“. Ideálně tedy nula na celé chráněné ploše pohoří.
Další akademici pak dodávají, že pro nápad chránit divoké koně jako kulturní dědictví si „nemohli státní úředníci vybrat horší místo“ než Australské Alpy. Koně prý narušují zdejší ekosystém nejen pastvou, ale i sešlapáváním, odkryvem substrátu, umocňováním eroze, eutrofizací. A tím likvidují domov pro řadu ohrožených a endemických živočichů. Například alpskou stromovou žábu Litoria verreauxii alpina, rybky krunýřovce či nebo myšky tmavé.
Kam přemístit invazní druh?
Zádrhel je tu i v geografii a kompetencích činovníků ochrany přírody: Australské Alpy stojí na rozhraní tří států. Dva z nich postupují vůči divokým koním tvrdě, ale smířlivě neutrální postoj Správy národních parků a teritorií divočiny Nového Jižního Walesu jejich opatření neguje. Jedním z momentálně celonárodně řešených témat je i to, zda by divoké koně nešlo z úbočí Mt. Kosciuszko odstranit nějak jinak. Třeba je jen přestěhovat. I tento přístup ale naráží na nemalé komplikace.
Kromě pracnosti a finanční/časové náročnosti (od roku 2002 se podařilo přestěhovat tisícovku koní, tedy méně než pětinu jednoročního přírůstku lokální populace) zůstává otázkou, kam je vlastně přesídlit. Australská ochrana přírody si na potírání nepůvodních druhů dost zakládá a na likvidaci nepůvodních invazních druhů vynakládá stovky milionů ročně. Že by měla z omezeného rozpočtu zajišťovat transfer a cílené šíření nepůvodního druhu je protimyslné.
Přečtěte si také |
Reportáž z lesa, kam se jezdí učit lesníci z celé republiky
Podle průzkumu veřejného mínění podporuje až 71 % Australanů opatření, zahrnující likvidace nepůvodních a invazních druhů, když se tím zajišťuje ochrana domácí fauny a flóry. V případě divokých koní ale taková jednota nepanuje. Divoké koně lidé v městech milují, na venkově z nich už tak nadšení nejsou.
reklama
Dále čtěte |
Vláda Cookových ostrovů usiluje o hlubokomořskou těžbu, aktivisté jsou proti
Australský zemědělec dostal rekordní pokutu za zničení biotopu ohrožených zvířat
V Austrálii se poprvé objevil tučňák císařský, endemický druh Antarktidy
Další články autora |
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studieOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (86)
JS
Jarek Schindler
16.11.2021 12:58Bude konina. Zajímavé, pokud "přírodovědcům" něco překáží tak to zároveń i obrovsky škodí. No a důvody , to je jako přes kopírák. Všude stejné. No a potom další přírodovědci vymyslí zase něco nového a důvody, jako mávnutím kouzelné hůlky, zmizí. Někde je to škůdce jinde spasitel.
Jen by mě zajímalo, jaký je rozdíl mezi australským dávno zdivočelým koněm který se navíc pohybuje na obrovském území v dá se říci liduprázdné krajině a a těmi poníky České krajiny?
Odpovědět
Jen by mě zajímalo, jaký je rozdíl mezi australským dávno zdivočelým koněm který se navíc pohybuje na obrovském území v dá se říci liduprázdné krajině a a těmi poníky České krajiny?
radim buffalo tobias
16.11.2021 15:46 Reaguje na Jarek Schindlerrozdíl je asi takový že ekovizionáři z České krajiny mají z těch jako "divokých" poníků dovezených z Anglie solidní kšeft a z těch australských zdivočelých zatím nic asi nebude pokud je nebudou dále zpracovávat místní lovecké firmy na maso a kůže. bylo by škoda je postřílet a nic z toho...
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
16.11.2021 18:40 Reaguje na radim buffalo tobiasje mi buřt jaký mají v České krajině kšeft, pokud vůbec,ale vliv těchto poníků na biodiverzitu během pár let v dané oblasti je skutečně prokazatelný, to pozná i obyčejný laik natož milovník přírody.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
16.11.2021 23:00 Reaguje na Robert JirmanAno, blahodárný vliv bezúdržbových otužilých koníků na krajinu je tam vidět na každém kroku. Mnohé vzácné rostliny, motýli a další hmyzáci by nám o tom mohli vyprávět, kdyby uměli mluvit lidskou řečí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.11.2021 08:24 Reaguje na Majka Kletečková Koně prý narušují tamější ekosystém nejen pastvou, ale i sešlapáváním, odkryvem substrátu, umocňováním eroze, eutrofizací. Je to na vlas stejné jako v případě jiných kopytníků u nás. No a pokud "environmentalista" usoudí, tak má další kopytník blahodárný vliv.
No není to zajímavé. V čem se ti spásači vlastně liší?
Odpovědět
No není to zajímavé. V čem se ti spásači vlastně liší?
JH
JH
17.11.2021 09:06 Reaguje na Jarek SchindlerNa vlas stejné jako u nás to určitě není. Je tam přinejmenším jiná vegetace s jinými nároky a jiné stavy těch koní. Potom stejné zvíře může na jednom místě škodit a jinde může působit blahodárně.
Odpovědět
va
vaber
17.11.2021 09:29 Reaguje na JHv Africe je prý to dupání kopytníků taky užitečné, v Austrálii holt ne
je to zřejmé ,říká se to, co se komu hodí
Odpovědět
je to zřejmé ,říká se to, co se komu hodí
JH
JH
17.11.2021 10:37 Reaguje na vaberJá nevím, co je to "dupání kopytníků", vy asi taky ne, ale že je užitečné v Africe ještě neznamená, že jinde nemůže škodit.
Odpovědět
JŠ
Jaroslav Štemberk
17.11.2021 12:21 Reaguje na JHAno, jde o to, že v Austrálii divocí velcí kopytníci nikdy nežili, místní ekosystém se vyvinul bez nich. Divocí koně jsou tam proto cizorodým, tedy škodlivým, prvkem. V Evropě žili, ale byli člověkem vyhubeni kvůli rozviji zemědělství. V Africe jejich úbytek vede k degradaci ekosystému, který je na nich závislý. To je ten podstatný rozdíl.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.11.2021 16:25 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkZato tam byli dnes již vyhubení velcí vačnatci. Ti se tam ale asi zas tak brzy nevrátí. Cizorodý prvek tedy přebral úlohu těch megavačnatců. O to ale asi zas tak moc nejde. Jak se na problém dívají propagátoři koní u nás: " „Rostoucí počet studií podporuje hypotézu, že ztráta takzvané megafauny, jejíž významnou část tvořili právě velcí kopytníci, měla za následek kaskádovité účinky na složení rostlinstva a struktury vegetace a zásadně změnila fungování ekosystémů, včetně nárůstu požárů,“ konstatuje Miloslav Jirků
No a dále: " Historicky se tyto změny neprojevily jen na kontinentech, kde žili velcí kopytníci. Například i v Austrálii s její starobylou faunou také existuje jen málo důkazů o požárech z období předcházejícímu vyhubení místní megafauny člověkem, v tomto případě velkých vačnatců. Potenciál velkých kopytníků proto má praktické využití v současnosti, kdy klimatické změny vedou k rychlé proměně některých biotopů a častému výskytu extrémního sucha.
No a hlavně: "Divocí koně preferují právě tyto hrubé trávy, a to jak v létě, kdy je seschlá biomasa hrubých trav pro ovce a kozy prakticky nestravitelná, tak v zimě, kdy ovce a kozy zimují na farmách. „Výsledkem pastvy velkých kopytníků je tak zároveň zvýšená květnatost a tím i zastoupení motýlů a dalších druhů vázaných na otevřenou krajinu,“ konstatuje Dostál".
Že by koně u nás žrali nejraději suchou hrubou trávu a v Austrálii endemity?
Zdroj: https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/vyhubeni-velkych-kopytniku-pozary-v-krajine.A180801_113409_hobby-mazlicci_mce
Že by tyto "nejnovější poznatky páni vědci z Austrálie nezaznamenali? Druhou možností potom je, že jsou tamní koně moc rozežraní a ta hrubá tráva jim asi nejede.
Odpovědět
No a dále: " Historicky se tyto změny neprojevily jen na kontinentech, kde žili velcí kopytníci. Například i v Austrálii s její starobylou faunou také existuje jen málo důkazů o požárech z období předcházejícímu vyhubení místní megafauny člověkem, v tomto případě velkých vačnatců. Potenciál velkých kopytníků proto má praktické využití v současnosti, kdy klimatické změny vedou k rychlé proměně některých biotopů a častému výskytu extrémního sucha.
No a hlavně: "Divocí koně preferují právě tyto hrubé trávy, a to jak v létě, kdy je seschlá biomasa hrubých trav pro ovce a kozy prakticky nestravitelná, tak v zimě, kdy ovce a kozy zimují na farmách. „Výsledkem pastvy velkých kopytníků je tak zároveň zvýšená květnatost a tím i zastoupení motýlů a dalších druhů vázaných na otevřenou krajinu,“ konstatuje Dostál".
Že by koně u nás žrali nejraději suchou hrubou trávu a v Austrálii endemity?
Zdroj: https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/vyhubeni-velkych-kopytniku-pozary-v-krajine.A180801_113409_hobby-mazlicci_mce
Že by tyto "nejnovější poznatky páni vědci z Austrálie nezaznamenali? Druhou možností potom je, že jsou tamní koně moc rozežraní a ta hrubá tráva jim asi nejede.
JH
JH
17.11.2021 18:14 Reaguje na Jarek SchindlerJe otázka, jestli by pan Jirků chtěl šířit koně i v Austrálii, z článku to úplně nevyplývá. V každém případě je asi problém, že je tam kůň nepůvodní druh, nekontrolovatelně se šíří a nemá žádné nepřátele. To by se jim u nás asi nestalo.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.11.2021 10:55 Reaguje na JHNevím proč by pan Jirků měl chtít šířit koně tam kde již jsou rozšířeni. Dál je potom potřeba si přečíst článek. To nekontrolovatelné šíření je tam z velké části "kontrolováno" přírodními podmínkami. To by se u nás opravdu nestalo.
Odpovědět
JH
JH
20.11.2021 12:09 Reaguje na Jarek SchindlerKontrolováno to asi není, to by se tam tolik nerozmnožili.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.11.2021 11:01 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkNo a v Austrálii úlohu velkých kopytníků zastávali velcí vačnatci. Ti byly vyhubeni a přesto se flora dožila doby kdy na tamní přírodu začali působit velcí ůnepůvodní" kopytníci. No a přesto, že ti nepůvodní kopytníci na místní flóru působí již přes dvěstě let , pořád ta flóra přežívala. Najednou to vypadá , že s koněm neopřežije další rok. U nás je to naopak. Bez koně nepřežije další rok. Alespoň tak nějak je to presentováno.
Odpovědět
JH
JH
20.11.2021 12:17 Reaguje na Jarek SchindlerKdyž máte u nás vybydlenou plochu, která zarůstá křovím, pastva odstraní suchou loňskou biomasu a vytvoří tak prostor pro nějaké byliny. Něco jiného jsou hory v Austrálii. Podle článku flóra přežívala s koňmi, dokud se nepřemnožili. To celkem dává smysl.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.11.2021 20:12 Reaguje na JHV Austrálii ta pastva suchou loňskou biomasu neodstraní a nevytvoří prostor?
Odpovědět
JH
JH
20.11.2021 20:58 Reaguje na Jarek SchindlerTo asi záleží na tom, co tam roste a jestli to po spasení stačí zase narůst. Když je koní moc, tak spíš všechno spasou a rozdupou než vytvoří prostor.
Odpovědět
va
vaber
18.11.2021 08:38 Reaguje na JHpřečtěte si článek ,, i sešlapáváním, odkryvem substrátu, umocňováním eroze, eutrofizací,,
to je dupání po půdě,jsou i názory že šlapání po travnatých porostech má i zcela opčné účinky
vše má svá pro i proti a každý si vybere zrovna to co se mu líbí a hodí do krámu
Odpovědět
to je dupání po půdě,jsou i názory že šlapání po travnatých porostech má i zcela opčné účinky
vše má svá pro i proti a každý si vybere zrovna to co se mu líbí a hodí do krámu
JH
JH
18.11.2021 10:26 Reaguje na vaberNevím, co se komu hodí, ale dupání může reálně mít opačné účinky.l
Odpovědět
va
vaber
17.11.2021 09:25 Reaguje na Majka KletečkováAustrálie byla kdysi zelená s množstvím různých druhů živočichů ,v té době tam žádní divocí koně nebyli a stejně vše zmizelo a změnilo na poušť,
Odpovědět
radim buffalo tobias
21.11.2021 06:53 Reaguje na Majka Kletečkovábezúdržbových koníků ? a víš kolik stály či stojí ty ohrady co na ně teď somrujou z české krajiny ? veterináři si také nechají zaplatit a i ti různí vytvařeči studií o rostlinách a hmyzu si také nechají zaplatit. proč ta česká krajiona nezveřejní náklady na to vše okolo ? a kolik dostanou od sponzorů aj. a kolik si vyplácejí na platech za vedení toho celého humbuku s koňma a skotem ?
Odpovědět
radim buffalo tobias
21.11.2021 06:46 Reaguje na Robert Jirmanale to by bylo i kdyby tam pásli třeba huculy nebo polské koniky. rád bych znal ty důvody proč se pro ně či jiné primitívní plemeno, nerozhodli. prý byli ti huculové i na seznamu co tam jako pustit ale vybrali si ty jako divoké poníky z anglie. někde byl i o tom článek ale nevím už kde. snad i tady.
Odpovědět
JH
JH
17.11.2021 05:37 Reaguje na Jarek SchindlerZkuste si ty důvody přírodovědců někdy pořádně poslechnout a třeba nějaký rozdíl najdete.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.11.2021 08:26 Reaguje na JHBuďte tak laskav a vysvětlete mi to. Já našel pouze jeden důvod a ten s ochranou přírody zas tak moc nesouvisí.
Odpovědět
JH
JH
17.11.2021 09:16 Reaguje na Jarek SchindlerAsi jste to nečetl pořádně. V článku se uvádí, že koně konkurují domácím zvířatům, přenášejí choroby a také spásají vzácné a endemické druhy rostlin a urychlují erozi v horách. To bych je jako australský přírodovědec taky neměl rád.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.11.2021 15:41 Reaguje na JHČíst ještě umím. No a v jiném článku se zase píše jak jsou koně pomalu pro přírodu nepostradatelní. Nemoci nešíří, nemusí se ani odčervovat. Vzácné endemity nespásají a zatímco v Austrálii způsobují erozi u nás těm vzácným kytičkám naopak sešlapem a narušením drnu pomáhají. Je krásné žít v ČR. No a ta konkurence domácím zvířatům? Že by zrovna tohle vědce bolelo?
Odpovědět
JH
JH
17.11.2021 16:21 Reaguje na Jarek SchindlerNěkde můžou být nepostradatelní, někde naopak škodí, to záleží na mnoha faktorech. V té Austrálii jsou jiné podmínky, jiné rostliny atd. Že vy v tom nevidíte rozdíl ještě neznamená, že tam rozdíl není. A i když budete mít 2 koňské pastviny v Čechách, na jedné můžou růst vstavače a na druhé kopřivy.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
18.11.2021 16:13 Reaguje na JHPřesně tak. Záleží na konkrétním prostředí a lokalitě, na počtu koní na daném území, atd.
Odpovědět
RP
Sl
Slovan
19.11.2021 22:58 Reaguje na JHDobře napsáno. Jenže někteří to nepochopí. Neb... holinky jako hodinky, no ne? :)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.11.2021 11:13 Reaguje na JHHlavním faktorem se asi bohužel stává vyjádření ekologa a jeho zaměření.
Jinak potrava końě má na celém světě přibližně stejné složení. Pokud má preferovat u nás "tvrdší" trávy a stařiny tak nevím proč by to neměl preferovat v místech kde se také vyskytuje. Nebo, že by si ty koně v Austrálii vytvořili jiné "stravovací návyky". No a kopřivy a vstavače? Tak samozřejmě, již z poměrně dost odlišných nároků vámi zmiňovaných rostlin je asi nepravděpodobné, že by na jedné lokalitě rostly oba druhy. Jó vstavačovité mezi kopřivami. Zajímavé.
Odpovědět
Jinak potrava końě má na celém světě přibližně stejné složení. Pokud má preferovat u nás "tvrdší" trávy a stařiny tak nevím proč by to neměl preferovat v místech kde se také vyskytuje. Nebo, že by si ty koně v Austrálii vytvořili jiné "stravovací návyky". No a kopřivy a vstavače? Tak samozřejmě, již z poměrně dost odlišných nároků vámi zmiňovaných rostlin je asi nepravděpodobné, že by na jedné lokalitě rostly oba druhy. Jó vstavačovité mezi kopřivami. Zajímavé.
JH
JH
20.11.2021 12:59 Reaguje na Jarek SchindlerS těmi kopřivami jsem to myslel tak, že když se na 2 různých pastvinách budou pást koně, nebudou úplně stejné. Když těch koní např. bude na jedné pastvině příliš mnoho, vznikne rozdupaná plocha, kde porostou ruderální byliny včetně šťovíku a kopřiv. Když budete mít velkou plochu s omezeným počtem koní, můžou tam růst třeba ty vstavače kterým pastva uvolní prostor v konkurenci s travami. Takže stejný kůň v různých podmínkách může mít dost odlišný efekt.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.11.2021 08:30 Reaguje na JHOtázkou je jestli těch koní je v té Austrálii opravdu na tu rozdupanou pastvinu. Ty čísla v článku? Mezi Melbourne a Camberou je vzdálenost nějakých 600km . Šířka toho horského pásma múže být tak +200 km. Tedy nějakých 120 tisíc km2. Těžko říci co myslel autor tvrzením, že jen ve stádech kolem Australských Alp se dalo napočítat na 25 000 koní. Jsou to koně v celé oblasti? Ten NP Kosciuszko má mít 6900km2 a má tam být zmiňovaných 14000 koni. Má to tedy být tak, že víc než polovina koní se nastěhovala do těch nejnehostinějších míst? Kolik je tam potom koní celkem? V NP jsou tedy přibližně 2 koně na km2. V celé oblasti potom jeden kůň na víc než 4km2. To na ty "kopřivy" nevypadá. Kolik se u nás pase těch koní ne těch necelých 3km2? Tam bych čekal tu "kopřivu" spíš.
Odpovědět
JH
JH
21.11.2021 09:40 Reaguje na Jarek SchindlerMyslíte, že ti koně budou bezhlavě kmitat po ploše 120 000 km2? Spíš budou mít nějaké trasy a oblíbená místa, kde se budou zdržovat a tam jich může být celkem dost na malou plochu. A otázka je, co vydrží vegetace na dané ploše, zkuste pochopit, že to může být v Čechách jiné než v Austrálii.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.11.2021 09:48 Reaguje na JHJeště jsem čekal, že vytáhnete stohlavá stáda.
O kopřivách již nic?
Odpovědět
O kopřivách již nic?
RP
Radim Polášek
21.11.2021 17:34 Reaguje na JHPřesně tak. V podstatě záleží na způsobu života těch zvířat stejně jako na konkrétní ploše. Počítat průměr zvířat na celkovou rozlohu regionu je nesmysl. V rámci regionu budou místa a plochy, kde se ta zvířata budou shromažďovat a plochy, kde se prakticky vůbec vyskytovat nebudou. V místech, kde se budou shromažďovat bude záležet na jejich způsobu života, jak moc jimi ta plocha bude zatížena a pozměněna. Za některých podmínek by se tato plocha mohla z hlediska ochrany přírody hodnotit jako velice poškozená až zničená, za jiných podmínek jen jako životem těch zvířat mírně a málo pozměněná. V Austrálii ji asi hodnotí jako velmi pozměněnou až zničenou.
Nárůst počtu zvířat se potom bude projevovat tím, že bude přibývat plochy těmi zvířaty hodně ovlivněných a ubývat těch neovlivněných.
Odpovědět
Nárůst počtu zvířat se potom bude projevovat tím, že bude přibývat plochy těmi zvířaty hodně ovlivněných a ubývat těch neovlivněných.
JS
Jarek Schindler
22.11.2021 05:00 Reaguje na Radim PolášekNo jo, no. Ten průměr je pro lepší představu o té přemnoženosti. Samozřejmě zvířata se pohybují v , pro ně nejlepších prostorech a postupují s vegetací. Jinak jde o to, že pokud se lov zaměří na určitou oblast tak ty zvířata nejsou také "uplně blbá" a pokud mají možnost, tak se přesunou do klidnějších lokalit. Tady tu možnost mají.
Jinak ano. Ochrana přírody si vždy vybere to co se ji zrovna hodí. Když dva dělají totéž, tak v ochraně přírody to totéž není. Jinak místním se nedivím. Když oni požadovali ( je to již hodně let a hledat to nebudu) redukci stavu tak to tenkrát nešlo. Použiji zase příměr z ČR. Ještě v osmdesátých letech, kdy byl kamzík ještě ve znaku CHKO Jeseníky a od lesníků a myslivců vzešel požadavek na jeho lov, byl tento lov v očích "ochránců" nepatřičný a byl z jejich strany podmiňován různými opatřeními. Co vím tak se mohla lovit pouze kamzíčata atd. Ochrana prostě dělala vše pro to aby se s kamzíkem nedalo normálně hospodařit.
Odpovědět
Jinak ano. Ochrana přírody si vždy vybere to co se ji zrovna hodí. Když dva dělají totéž, tak v ochraně přírody to totéž není. Jinak místním se nedivím. Když oni požadovali ( je to již hodně let a hledat to nebudu) redukci stavu tak to tenkrát nešlo. Použiji zase příměr z ČR. Ještě v osmdesátých letech, kdy byl kamzík ještě ve znaku CHKO Jeseníky a od lesníků a myslivců vzešel požadavek na jeho lov, byl tento lov v očích "ochránců" nepatřičný a byl z jejich strany podmiňován různými opatřeními. Co vím tak se mohla lovit pouze kamzíčata atd. Ochrana prostě dělala vše pro to aby se s kamzíkem nedalo normálně hospodařit.
JO
Jarka O.
18.11.2021 10:01 Reaguje na JHU vás známého obhájce bezzásahu (jestli se nepletu) je přístup k těm koňům překvapivý. Dá se tomu věřit? Australani už jsou v problému ničení ekosystému a určitě i hospodaření o stupeň dál než my. Přemnožení koní je tak velké, že se opravdu nedá omlouvat a přehlédnout. U nás nekontrolované množení roztomilých bobrů a dalších zvířat (neřeším původnost) ještě není tak viditelné, ale jednou pretížení krajiny a hospodaření nastat může. Pak, až bude celkem pozdě, nastane asi boj přírodovědců proti přírodovědcům.
Odpovědět
JH
JH
19.11.2021 04:59 Reaguje na Jarka O.Někde má smysl zasahovat, někde ne. A ti přírodovědci se mezi sebou nějak domluví.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.11.2021 11:16 Reaguje na JHNo přírodovědci se spolu možná domluví. Tedy hlavně podle jejich zaměření tomu moc nevěřím. Otázkou ale je , domluví se mezi sebou "enviromentalisté"?
Odpovědět
JO
Jarka O.
21.11.2021 14:23 Reaguje na JHSpíš by mne zajímal vědecký argument, proč někde má zásah smysl a někde ne. Vy jste v austrálii pro zásah? A pro který? Vybití koní nebo jedna regulace nebo trvalé regulace? V česku jste zatím pro bezzásah, dokud je ničena lidská práce, ta vám nic neznamená. Rakušani by se vám vysmáli, o lesy se poctivě starají. Kdy budete pro zásah proti přemnoženým broukum, jelenům sika, nutriim, volavkám, kormoránům? Až bude lidské hospodaření pouze živořit, je jasné. Ale co musí prominentní druhy zvířat začít likvidovat, aby byl oficiálně povolen nějaký zasah?
Odpovědět
JH
JH
21.11.2021 16:03 Reaguje na Jarka O.Asi záleží na tom, co chceme v daném prostředí zachovat. Když někde chceme prales, je asi lepší ho nechat přírodě. Když koně v Austrálii spásají vzácnou vegetaci, je na místě je nějak regulovat. Koně se můžou pást i jinde, ale endemická bylina jinde nevyroste. Co s nimi mají udělat, to nevím. A bez lidského zásahu nejdou udržovat ekosystémy které vytvořil člověk, např. louky. Pokud jde o přemnožené druhy, určitě nejsem proti přiměřeným zásahům, že jsem zastánce "bezzásahu" je jenom váš výmysl. Jo a o tom, co pro mně znamená práce víte kulový.
Odpovědět
Sl
Slovan
21.11.2021 18:15 Reaguje na Jarka O.Fakt je tak těžký pochopit, že různé prostředí (problém) vyžaduje různý přístup? Že někde bude pro přírodu ideální bezzásah, zatímco jinde by onen bezzásah mohl zničit skoro vše cenné?
On někdo mimochodem bojuje proti tomu, aby se zasáhlo proti nepůvodním druhům typu sika nebo nutrie? Dost pochybuji...
Odpovědět
On někdo mimochodem bojuje proti tomu, aby se zasáhlo proti nepůvodním druhům typu sika nebo nutrie? Dost pochybuji...
JO
Jarka O.
21.11.2021 21:45 Reaguje na SlovanNení těžké to pochopit. V Austrálii se nyní resi problém stavu krajiny 5 minut po 12. My tak daleko ještě nejsme. Nase ekosystémy experimenty zatim snáší. Ale primerene zásahy, mam radši slovo hospodaření, k naší krajině patří, myslím. Někteří environmentaliste si mysli opak. Stav lesů je pro mě velké zklamání, některé lesy bezzasah u kůrovce nezvladly, stačí se projet po D1.U nutrií se stala chyba hned na začátku, nejspíš z naštvaní bývalých chovatelů, které ekologovépri rozhodování ignorovali. Podobne je to v té Austrálii. Ani tam ekologové dlouho neposlouchali znepokojené farmáře, aspoň tak to vyplývá z článku. Až když si ekologové sami všimli změn ekosystemu, byli ochotni změnit myšlení. Je škoda se zde nepoucit a nenaslouchat lidem, které třeba živí chov ovci a straší je reintrodukce vlka a medvěda. Dnešní rozhodování o zásazích v krajině tim nenaslouchanim nějak připomíná direktivni rozhodování z centra za minulého režimu. Toť můj názor, o nějaké urážky mi nejde.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
21.11.2021 22:10 Reaguje na Jarka O.Paní Jarko O., myslím, že ohledně nutnosti regulace přemnožených jelenů sika a nutrií panuje shoda napříč celým naším státem. Zatím jsem na ekolistu nezaznamenala ani jediný příspěvek, který by nutnost regulace těchto v ČR nepůvodních druhů zpochybňoval. Nechápu, jak jste mohla napsat takovou hloupost.
Odpovědět
Sl
Slovan
21.11.2021 22:55 Reaguje na Jarka O.Ano, není a přesto to nechápete. Nebo nechcete chápat?
V Austrálii řeší primárně problém v jednom Národním parku, ve kterém se nachází citlivý ekosystém, který není na tento druh zvířete absolutně adaptovaný. To doufám víte. Přírodovědci bijí na poplach hlavně proto, že jsou jejich varování dlouhodobě ignorovány. Stejně jako jsou často ignorovány, bohužel, i u nás.
Náš ekosystém ty naše experimenty snáší jo? Asi každý žijeme v jiné zemi. Já vidím mnohde trosky ekosystému, který nefunguje tak jak by měl. Mizí hmyz a mnohá drobná zvěř, smrkové monokultury v hospodářských lesích zažívají kolaps, je narušen vodní cyklus... mám pokračovat?
Odpovědět
V Austrálii řeší primárně problém v jednom Národním parku, ve kterém se nachází citlivý ekosystém, který není na tento druh zvířete absolutně adaptovaný. To doufám víte. Přírodovědci bijí na poplach hlavně proto, že jsou jejich varování dlouhodobě ignorovány. Stejně jako jsou často ignorovány, bohužel, i u nás.
Náš ekosystém ty naše experimenty snáší jo? Asi každý žijeme v jiné zemi. Já vidím mnohde trosky ekosystému, který nefunguje tak jak by měl. Mizí hmyz a mnohá drobná zvěř, smrkové monokultury v hospodářských lesích zažívají kolaps, je narušen vodní cyklus... mám pokračovat?
JS
Jarek Schindler
22.11.2021 05:47 Reaguje na SlovanA není to náhodou trochu jinak. Ten kůň není problémem jednoho pohoří ale celé Austrálie. No a není to jenom o koni. Kočky ( celkem nedávno požadavek na odstranění dvou miliónů koček), králíci, potkani a krysy, velbloudi, prasata atd. to je jen špička ledovce. nepůvodní druhy rostlin se tam již počítají v tisících. Dovezené včely vyhubily domácí ( bez žihadka) včely. Atd. přírodovědci bijí na poplach většinou tehdy pokud se jim nějaký experiment zvrhne.
Odpovědět
Sl
Slovan
22.11.2021 10:57 Reaguje na Jarek SchindlerJenže zdaleka největší problém ty koně představují v tom alpském ekosystému. O této oblasti ostatně článek je. Nikdo nepopírá, že kůň je ve vysoké hustotě problém i v jiných částech země nebo že jiné invazivní druhy nejsou problémem. Naopak - přírodovědci na to podobně jako u nás dlouhodobě upozorňují!
Koneckonců - třeba naše liška, kterou si tam Evropané dotáhli na lov dokázala vyhubit několik druhů původní fauny. Zrovna Austrálie má s invazivními druhy snad nejhorší zkušenost a nedokážu si představit přírodovědce, který by tedy tyto druhy bránil když ví, že ohrožují celou původní australskou faunu. Navíc za jejich zavlečení mohou úplně jiní. Tak to prostě je.
Odpovědět
Koneckonců - třeba naše liška, kterou si tam Evropané dotáhli na lov dokázala vyhubit několik druhů původní fauny. Zrovna Austrálie má s invazivními druhy snad nejhorší zkušenost a nedokážu si představit přírodovědce, který by tedy tyto druhy bránil když ví, že ohrožují celou původní australskou faunu. Navíc za jejich zavlečení mohou úplně jiní. Tak to prostě je.
JO
Jarka O.
22.11.2021 12:55 Reaguje na SlovanZajímavé informace o procesech, které se už dají nazvat rozvrat ekosystému, přinesl p. Pobeha. To jsou příspěvky, které mne zajímají. Jde o problém celého semiaridního až aridního vnitrozemí a zřejmě ho bude muset vláda řešit radikálně. Jestli dodnes řešila a jak, není zřejmé. Cerného Petra pravděpodobne dostanou nejprve zavlečené druhy. Ze v kombinaci se suchem je tam pro některé endemity 5 min po 12, vyplývá z článku. Jde o příklad jedné velké oblasti, ale problém přemnožení býložravců v Austrálii je obecný. Z článku plyne, že venkované a jistě i farmářské lobby na problém (zde koní, ale vypadá to, že jde o více druhů) upozornovali, ale jejich hlasy byly upozaděny. A ted se o to hádají přírodovědci s jinými přírodovědci a milovníky koní z měst. To je právě to, co se mi zdá zde podobné a nedobré. Jinak přes eko-průšvihy a problémy si nemyslím, že zde je 5 min po 12 ve všech ekosystémech, v částech se o tom dá mluvit. Vy vidíte mnohde trosky, já je vidím právě v lesích, páteři české krajiny, a o těch v souvislosti s novodobou bezzásahovostí mluvím. Nejde jen o bezzásah, ale i pozdní zásahy. Urbanizace je pro krajinu taky nebezpečí. Tak počkáme na rozhodnutí nové vlády. Následky pro krajinu budou předvídatelné. Zatím se zdá, že je nezajímá JE nýbrž OZE, dále cizí pracovní síly, takže tlak na krajinu a urbanizaci, a jak se budou českými zákony na ochranu krajiny řídit nadnárodní firmy, je otázka. A kam půjdou daně, které by měly zůstat na náhrady skod na ZP. Jmenujete pár problémů, třeba vodní cyklus - a tak jaké máte řešení?
Odpovědět
JH
JH
22.11.2021 02:48 Reaguje na Jarka O.Kteří environmentalisté prosazovali "bezzásah" u D1? A koně v Austrálii asi taky nerozmnožili "ekologové".
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
16.11.2021 23:00Koně jsou nádherná zvířata, ale původní australská flóra a fauna by měla mít přednost. Před příchodem lidí žádní podobní kopytníci v Austrálii nežili.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.11.2021 08:29 Reaguje na Majka KletečkováA kdo tam udržoval to vzásné bezlesí a zabraňoval zarůstání?
Samozřejmě "původní je původní". No i v té Austrálii je toho nepůvodního asi víc než je zdrávo.
Odpovědět
Samozřejmě "původní je původní". No i v té Austrálii je toho nepůvodního asi víc než je zdrávo.
JH
JH
17.11.2021 09:18 Reaguje na Jarek SchindlerCo třeba klokani nebo oheň? Koně to asi nebyli.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
17.11.2021 23:11 Reaguje na JHJakým druhem navrhujete koně nahradit, když původní australští velcí spásači vyhnuli s příchodem cloveka na kontinent.
Odpovědět
JH
JH
18.11.2021 04:52 Reaguje na Milan DostálPokud mají místní přírodovědci pravdu, tak tam koně příliš chybět nebudou. Jestli jsem to správně pochopil, žili tam nějakých 200 let ale ty vzácné druhy tam byly už dlouho předtím, takže se asi bez koní obejdou.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
18.11.2021 07:06 Reaguje na JHOtázka je, jestli ty druhy rostlin po vymizení puvodních živočichů jenom nepřežívají a postupně taky nemizí, asi dnes nemá cenu přemýšlet o nějaké původnosti druhů v určité oblasti. Co bylo to bylo a vrátit se to nedá, svět se mění a my i příroda se bude muset přispůsobit. Pokud ty koně nedoukáží regulovat dravci, musí to dělat člověk a bez nějakého sentimentu ty koně regulovat a využívat jako zdroj masa místo např. hovězího.
Odpovědět
MD
JH
JH
18.11.2021 07:44 Reaguje na Milan DostálJestli ti velcí spásači nepřežili příchod člověka, tak kdyby je ty rostliny opravdu potřebovaly, asi by za ty tisíce let už vyhynuly. Ale to by měli vědět místní přírodovědci, jestli menší populace koní něčemu pomůže.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
18.11.2021 08:06 Reaguje na JHTo je určitě na posouzení místních přírodovědců, ale v Evropě některé druhy rostlin nebo hmyzu taky nevymizeli zcela, přežívají na takzvaně nepřirozených místech jako výsypky, skládky, paseky. Po návratu těch spásačů, sice jen v rezervacích, je vidět návrat těchto druhů a mnohen větší druhová pestrost. Austrálie má výhodu, že má obrovskou rozlohu a málo lidí.
Odpovědět
JH
JH
18.11.2021 08:14 Reaguje na Milan DostálNevím, ale třeba se nějaké druhy objeví až počet koní klesne na počet potřebný ke spásání.
Odpovědět
MD
JP
Jaroslav Pobeha
21.11.2021 19:39 Reaguje na Milan DostálAustrália je zo 70% vyschnutá púsť a polopúšť. Olej do ohňa prilieva nadmerné spásanie - potuluje sa tam 70 milionov ovcí, 2 a pol miliona kráv a dobrý milion tiav. Vody je nedostatok, bylinný kryt nestíha dorásť. Povedal by som, že stav sucha je horší ako v saheli.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
21.11.2021 22:22 Reaguje na Jaroslav PobehaPředpokládám, že tiava je ťava, velbloud.
Na https://cs.wikipedia.org/wiki/Velbloud (stav k 21.11.2021) se píše, že "v Austrálii najdeme asi 25 tisíc zdivočelých dromedárů (podle jiných pramenů až 700 tisíc), potomků velbloudů dovezených z Arábie."
Odpovědět
Na https://cs.wikipedia.org/wiki/Velbloud (stav k 21.11.2021) se píše, že "v Austrálii najdeme asi 25 tisíc zdivočelých dromedárů (podle jiných pramenů až 700 tisíc), potomků velbloudů dovezených z Arábie."
JP
Jaroslav Pobeha
22.11.2021 00:04 Reaguje na Majka KletečkováAno, velbloud. To čo som napísal bol odhadovaný počet v roku 2008. Podľa wikipedie ich je po veľkých odstreloch asi 300 tisíc. Takže sa ospravedlňujem.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.11.2021 11:21 Reaguje na JHNo a ty vzácné druhy tam přežily těch 200 let i s koňmi. No a ten váš oheń. Četl jsem a tady napsal, že právě velcí spásači měli pastvou eliminovat tyto požáry. nebude to spíš možná tak, že například poslední velký požár v Austrálii byl tak velký právě z důvodu, že je těch spásačů málo?
Odpovědět
JH
JH
20.11.2021 12:47 Reaguje na Jarek SchindlerJe možné, že je spásačů v Austrálii málo, ale je otázka, jestli je může nahradit kůň. A článek se týká dost omezeného území, kde se koně za těch 200 let dost rozmnožili, takže je jich tolik, že už to těm rostlinám vadí. Tak jsem to aspoň pochopil z článku.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.11.2021 08:42 Reaguje na JHMě opravdu nejde o to jestli tam budou redukovat stav koní. Spíš mi vadí celkový přístup k těmto problémům. Někde , ať už původní čí nepůvodní druh škodí a je potřeba jej redukovat nebo odstranit, aby bylo posléze potřeba jeho působení nahradit něčím jiným.
Odpovědět
JH
JH
21.11.2021 09:46 Reaguje na Jarek SchindlerCo je to "celkový přístup někde"? A kdy někdo něco redukoval aby to musel nahrazovat? Celkový přístup neexistuje, někdy má smysl redukovat a někdy ne.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.11.2021 09:56 Reaguje na JHAle no tak. Pálava a koza bezoárována, nyní s velkou slávou nahrazena domácí ovcí a kozou. Jeseníky a kamzík. Nyní při snížení jeho počtu asi na pětinu začínají , opět s velkou slávou, ochranáři pást přímo na hřebenech (Švýcárna). A vůbec domácí divoká zvěř a jí způsobené údajné "miliardové" škody. Místo divoké zvěře budeme oplocovat lokality a extenzívně chovat koně České krajiny. Atd.
Odpovědět
JH
JH
21.11.2021 10:31 Reaguje na Jarek SchindlerPokud jde o Pálavu, je asi rozdíl mezi stádem zahraničních koz zavřených celoročně v ohradě a občasnou pastvou domácích koz, kterou můžete nějak regulovat. Pokud jde o Českou krajinu, divoká zvěř by těžko vypásla plochu zarůstající křovím, to by srnec asi nedokázal.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.11.2021 13:29 Reaguje na JHSrnec není spásač. A "zahraniční kozy" v počtu do pětadvaceti? Ta regulace je taky zajímavá. To jde snad pouze ohradníky.
Odpovědět
JH
JH
21.11.2021 15:17 Reaguje na Jarek SchindlerA protože srnec není spásač, potřebujete koně.
Odpovědět
JS
JP
Jaroslav Pobeha
21.11.2021 19:44 Reaguje na JHJe tam 70 milionov ovcí, 2 a pol miliona kráv a cez milion tiav. To je podľa vás málo ? Autrália trpí skôr nadmerným spásaním. Ja by som povedal, že ovce sú tam hlavný problém.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
21.11.2021 21:18 Reaguje na Jaroslav PobehaZabudol som na 45 milionov kengur a 200 milionov králikov, aj tie sú súčasťou problému. Druhá vec - krajina má niekoľko veľkých plotov, ktoré zabraňujú veľkým spásačom migrovať.
Tretia vec - v austrálii chýbajú veľké predátory. Lenže dnes by ich doplnenie asi viedlo k nárastu počtu králikov, s ktorými si nikto nevie poradiť.
Austrália je jeden pruser za druhým.
Odpovědět
Tretia vec - v austrálii chýbajú veľké predátory. Lenže dnes by ich doplnenie asi viedlo k nárastu počtu králikov, s ktorými si nikto nevie poradiť.
Austrália je jeden pruser za druhým.
JS
Jarek Schindler
22.11.2021 05:10 Reaguje na Jaroslav PobehaNo a to jste ještě zapomněl na divoká a zdivočelá domácí prasata.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
21.11.2021 19:35 Reaguje na Jarek SchindlerSpásače niekdajšej megafauny - Procoptodon, Zygomaturus, diprotodon iné. Problém je, že ako sa otepľuje od skončenia ľadovej doby, tak austrália vysychá čoraz viac.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
18.11.2021 20:46Plechovku koňského ve vlastní šťávě bych si docela dal.
Za dob mého studia v Pardubicích bylo kousek od budovy školy řeznictví výsekového masa a v něm se dal koupit koňský salám. Byl levný a byl hodně dobrý.
Klidně by ho mohli dělat znova. Z těch koní z Austrálie. Dokud se ti naši koně v těch oborách nepřemnoží...
A z těch bizonů a zubrů by to mohlo být ještě lepší.
Ale když se tady bavíme o koních, nevíte někdo, jak dopadli divocí koně, tedy zdivočelí koně v Dunajské deltě? To měli být koně, které po pádu socíku vypustila tamější místní krachující zemědělská družstva na svobodu, ti se začali množit volně v přírodě a údajně měli mít nějakou vzácnou genetickou mutaci, která jim umožňovala v těch podmínkách delty v přírodě, hlavně v zimě, přežít.
Odpovědět
Za dob mého studia v Pardubicích bylo kousek od budovy školy řeznictví výsekového masa a v něm se dal koupit koňský salám. Byl levný a byl hodně dobrý.
Klidně by ho mohli dělat znova. Z těch koní z Austrálie. Dokud se ti naši koně v těch oborách nepřemnoží...
A z těch bizonů a zubrů by to mohlo být ještě lepší.
Ale když se tady bavíme o koních, nevíte někdo, jak dopadli divocí koně, tedy zdivočelí koně v Dunajské deltě? To měli být koně, které po pádu socíku vypustila tamější místní krachující zemědělská družstva na svobodu, ti se začali množit volně v přírodě a údajně měli mít nějakou vzácnou genetickou mutaci, která jim umožňovala v těch podmínkách delty v přírodě, hlavně v zimě, přežít.
MD
Milan Dostál
18.11.2021 22:15 Reaguje na Radim PolášekViděl jsem pred nějakým časem dokument o těchto koních a asi tam celkem dobře přežívají. Jinak s těmi koňmi na maso to není od věci, protože regulace bude nutná. Možná by to mohlo byt i docela dobře výdělečné.
Odpovědět
JO
Jarka O.
18.11.2021 22:19 Reaguje na Milan DostálTo jsem zvědavá, jestli australani přistoupí na prodej koňského masa. Nevěřím tomu, ale v pořádku by to bylo.
Odpovědět
radim buffalo tobias
21.11.2021 07:07 Reaguje na Jarka O.a proč by neměli přistoupit když vyvážejí maso z klokanů ? a prý jim tam někde i škodí zdivočelí velbloudi. teda škodí...asi jen těm farmářům co chovají ovce a skot.
Odpovědět
JO
Jarka O.
21.11.2021 14:26 Reaguje na radim buffalo tobiasTam se jí klokan? On není chráněny? Nakonec proč ne, u nás už by se měly začít připravovat hygienické normy pro prodej nutriího masa, ať se jich trochu zbavíme.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
21.11.2021 17:43 Reaguje na radim buffalo tobiasJedna věc je vývoz a druhá věc proč se to maso vyváží. Austrálie má hodně velké zkušenosti s vývozem, snad údajně nekvalitního masa z těch přemnožených druhů, do žrádla pro zvířata, psy, kočky atd. Tak pozor na to, aby v psích salámech a kočičích konzervách ti koně kompletně neskončili.
Jedni pořádají kampaně, jak průmyslově chované "maso" je nechutné neekologické, je plné kdovíčeho, zatímco "maso" z divoce žijících zvířat je prý plné minerálů, chutné, bež škodlivých látek.... kKaždopádně "divočina" je mnohem chutnější určitě často i nutričně lepší.
Přesto se masové konzervy a další masné výrobky dělají hlavně z odchovaného masa, zatímco maso vyrostlé v přírodě zhusta končí v masových výrobcích pro zvířata.
Odpovědět
Jedni pořádají kampaně, jak průmyslově chované "maso" je nechutné neekologické, je plné kdovíčeho, zatímco "maso" z divoce žijících zvířat je prý plné minerálů, chutné, bež škodlivých látek.... kKaždopádně "divočina" je mnohem chutnější určitě často i nutričně lepší.
Přesto se masové konzervy a další masné výrobky dělají hlavně z odchovaného masa, zatímco maso vyrostlé v přírodě zhusta končí v masových výrobcích pro zvířata.
BK
Barbora Kuňáková
19.11.2021 12:33Haha. to je vždycky zajímavé, když se dostaneme k té základní otázce, a to "proč tu přírodu vlastně chráníme". Proto, aby byla pro nás hezká? Proto, aby měla nějaké ochranné funkce? Chceme nehubit druhy a proč vlastně? Jako genetický rezervoár? Nebo protože na to nemáme jaksi právo? A tak dále a tak dále, milion pohledů..
Já to vidím tak, jak naznačuje na začátku autor článku. Ochrana přírody je lidský konstrukt. Chráníme ji tedy pro lidi, kteří to platí z daní.Takže jít proti nějakému konsenzu obyvatel,a kor u tak výrazně oblíbeného a sympatického symbolu jako jsou stáda divokých koní, to je vrážet klín mezi ochranu přírody a lidi. Není ale ve článku uveden poměr těch "pro a proti" v rámci obyvatel...Z pohledu etiky - koukat se na to, jak se vzácné kytky nevysemenily protože neměly kde, na tom nic neetického není. Za to vystřílet 10000 zvířat proto, aby měly kde růst kvítka o kterých si myslím kvůli současnému paradigmatu "chraňme druhy" že je tu musíme mít, to neetické jistě je.
Odpovědět
Já to vidím tak, jak naznačuje na začátku autor článku. Ochrana přírody je lidský konstrukt. Chráníme ji tedy pro lidi, kteří to platí z daní.Takže jít proti nějakému konsenzu obyvatel,a kor u tak výrazně oblíbeného a sympatického symbolu jako jsou stáda divokých koní, to je vrážet klín mezi ochranu přírody a lidi. Není ale ve článku uveden poměr těch "pro a proti" v rámci obyvatel...Z pohledu etiky - koukat se na to, jak se vzácné kytky nevysemenily protože neměly kde, na tom nic neetického není. Za to vystřílet 10000 zvířat proto, aby měly kde růst kvítka o kterých si myslím kvůli současnému paradigmatu "chraňme druhy" že je tu musíme mít, to neetické jistě je.
radim buffalo tobias
21.11.2021 07:09 Reaguje na Barbora Kuňákovátřeba se na to dívají tam asi tak jako v česku přemnožená spárkatá a černá zvěř.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
21.11.2021 17:50 Reaguje na Barbora KuňákováSouhlas s tím lidswkým konstruktem.
Každá příroda, ať už je udržována lidmi jakéhokoliv stupně vývoje, od doby kamenné po dnešek, a která presentuje jakoukoliv technologii využívání přírody lidmi, je dobrá a pěkná, pokud dostatečně splňuje základní parametry. Já vidím zatím dva. Dostatečnou diverzitu, qaby to byla zákaldna přo žití dostatečného množství druhů. A dostatečnou stabilitu, aby nebylo třeba vynakládat příliš velké množství energie na udržování stability té přírody.
Odpovědět
Každá příroda, ať už je udržována lidmi jakéhokoliv stupně vývoje, od doby kamenné po dnešek, a která presentuje jakoukoliv technologii využívání přírody lidmi, je dobrá a pěkná, pokud dostatečně splňuje základní parametry. Já vidím zatím dva. Dostatečnou diverzitu, qaby to byla zákaldna přo žití dostatečného množství druhů. A dostatečnou stabilitu, aby nebylo třeba vynakládat příliš velké množství energie na udržování stability té přírody.
