https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vyuziti-pionyrskych-druhu-drevin-pri-obnove-lesu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Využití pionýrských druhů dřevin při obnově lesů

14.11.2021 08:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rychlé přikrytí půdy nalétlou břízou zabraňuje erozi půdy.
Rychlé přikrytí půdy nalétlou břízou zabraňuje erozi půdy.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM
Lesy ve střední Evropě jsou v posledních letech výrazně ovlivněny kalamitami. Současný rozsah holin spolu se snahou o změnu druhové skladby lesů vede lesníky k využívání postupů více odpovídajících přírodním procesům s cílem rychlého a efektivního postupu obnovy holin. Jedním z těchto postupů obnovy lesa je širší využití dřevin s pionýrskou strategií růstu.
 
Vědci z Výzkumné stanice Opočno VÚLHM, v. v. i., shromáždili poznatky o potenciálu přirozené obnovy listnatých dřevin s pionýrskou strategií růstu a publikovali je v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2021 v článku Potenciál přirozené obnovy pionýrských druhů dřevin.

V našich podmínkách se za pionýrské listnaté dřeviny vhodné pro obnovu lesa na rozsáhlých holinách nejčastěji považují břízy, topoly, olše a jeřáb ptačí. Tradiční postupy obnovy lesa na rozsáhlých holinách nejsou vždy úspěšné, jsou ekonomicky náročné a vznikající stejnověké porosty s sebou nesou vysoké riziko opakování kalamit. Úspěšnost obnovy výrazně ovlivňují nepříznivé klimatické podmínky, riziko zvýšení hladiny spodní vody, zabuřenění, ztráty živin spojené s mineralizací humusových horizontů a další negativní faktory.

Staré pařezové výmladky olše.
Staré pařezové výmladky olše.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Dřeviny s pionýrskou strategií růstu se zpravidla vyznačují značnou osídlovací schopností v široké škále stanovištních a klimatických podmínek včetně extrémních, rychlým růstem v mládí a vyšší odolností vůči působení nepříznivých vlivů. Rovněž mají vysokou produkci semen, které se šíří na velkou vzdálenost.

Odrůstající porosty vytvářejí porostní kryt s ekologickým působením, a tím mohou rychleji zmírnit negativa spojovaná s rozsáhlými holinami, svým působením upravují podmínky pro odrůstání cílových dřevin. Jejich použití na stávajících holinách umožňuje větší časovou a prostorovou variabilitu při vytváření následných porostů, které by měly být stabilnější.

Rychlý růst pionýrských dřevin v mládí je spojen s jejich nižší konkurenční schopností a extenzivním využíváním růstového prostoru, nižší růstovou vytrvalostí a zpravidla kratším věkem. Tyto vlastnosti většinu pionýrských druhů vylučují ze závěrečných stadií lesa a omezují jejich trvalý výskyt na extrémnější stanoviště.

Přehled poznatků o jednotlivých dřevinách ukazuje odlišné mechanismy jejich přirozené obnovy v závislosti na vhodných stanovištních podmínkách, morfologii semen, způsobu šíření, přežívání a odrůstání. Dřeviny vykazují značné kolísání úrody semen v závislosti na klimatických podmínkách. Semenné roky se vyskytují každý 2. (3.) rok u bříz, olší a jeřábu.

Běžný potenciál šíření semen břízy větrem nepřesahuje 100 m od zdroje semen (50 m u olší a jeřábu), do této vzdálenosti se dostává dostatečné množství semen pro vznik následného porostu s požadovanými parametry. Topoly (a vrby) jsou schopny se šířit na výrazně delší vzdálenost. Distribuce semen větrem a obratlovci je zpravidla nenáhodná a nerovnoměrná podle konkrétních podmínek prostředí.

Semenáčky břízy a jeřábu mohou vzcházet i ze semen z půdní banky. Pro generativní obnovu analyzovaných dřevin jsou optimální stanoviště s odkrytým nebo narušeným minerálním substrátem, s absencí buřeně. Absence zásobních látek v semenech zvyšuje důležitost příznivých mikroklimatických podmínek (zejména vlhkostních) v prvních fázích růstu. Potenciální využití vegetativní obnovy předpokládá výskyt dřevin na ploše před disturbancí.

Dřeviny s pionýrskou strategií růstu jsou často vyhledávány zvěří jako zdroj potravy, úspěch jejich obnovy závisí i na škodách zvěří.

Odrůstající bříza na pasece vytváří příznivější mikroklima pro další dřeviny,
Odrůstající bříza na pasece vytváří příznivější mikroklima pro další dřeviny,
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Bříza

Dospělé břízy mohou produkovat 0,04–10 mil. semen ročně. Většina jejich semen padá do vzdálenosti 100 (150) m od zdroje ve směru převažujícího větru. Přes vzdálenost 100 m se dostává maximálně 10 % semen.

Semena jsou schopna přežívat v půdní bance semen po dobu 1–5 let (teoreticky až 12 let). Semeno je odolné vůči škodám mrazem a suchem, klíčivost břízy nepřesahuje 35 %. Většina semen klíčí až na jaře příštího roku po trvalém nárůstu teplot nad 0 °C.

Ztráty z přirozené obnovy do ukončení fáze klíčení dosahují 95–99 % jedinců, následné ztráty ovlivňuje pokryvnost půdního povrchu a stanovištní podmínky (59–96 % u semenáčků). Při umělé obnově síjí mortalita jedinců břízy přesáhla 80–90 % během prvních 3 let.

Značný potenciál pařezové výmladnosti bříz klesá s věkem, u břízy bělokoré se výmladnost výrazně snižuje okolo věku 20 let, u břízy pýřité později (až 50 let).

Dospělé osiky v okraji lesa.
Dospělé osiky v okraji lesa.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Osika

Počty tobolek se semeny v jehnědách topolu osiky jsou vysoké, při výskytu až 40 000 ks jehněd na dospělém stromě roční produkce semen na hektar dosahuje stovek milionů kusů. Chmýří zajišťuje transport semen větrem na velkou vzdálenost (stovky metrů), při bezvětří jsou šířena na všechny strany. Významný může být i sekundární pohyb semen po hladkém povrchu země a vodní hladině.

Počáteční klíčivost semen je vysoká (přes 90 %), jejich životnost rychle klesá a vitalita v půdní bance zpravidla nepřesáhne 1 rok. V příznivých podmínkách klíčí semena rychle (často i méně než za 24 hod. po opadu), malá hmotnost semene a absence zásobních látek výrazně zvyšuje nutnost příznivých vlhkostních podmínek pro klíčení a odrůstání semenáčků.

Přežívání semenáčků v 1. roce růstu se pohybuje v rozmezí 0–23 % (průměr 10 %).

Výskyt kořenových výmladků osiky často přesahuje obvod koruny (až 30 m od rodičovského stromu).

Odrůstající olše ve vlhčí části zabuřenělé holiny.
Odrůstající olše ve vlhčí části zabuřenělé holiny.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Olše

Olše jsou klimaticky nenáročné, odolné vůči teplotním extrémům. Mají vysoké nároky na světlo. Zpravidla srdčitý kořenový systém je adaptován na zvýšený obsah vody v půdě. Výskyt bakterií rodu Frankia na kořenech umožňuje poutání vzdušného dusíku a nadlepšování jeho zásob na stanovištích s nižší zásobou.

Roční produkce čistých semen v porostu činí 5–13 kg/ha, v semenném roce může dosáhnout až 18 kg/ha.

Absence létajícího aparátu semen olše omezuje rozsah jejich šíření větrem (30–60 m), nejvyšší hustota semen byla zjištěna do 10 m od zdroje. Semena se také šíří na velké vzdálenosti vodou, mohou plout až jeden rok na vodní hladině bez výrazné ztráty klíčivosti. Semena se mohou sekundárně šířit po povrchu ledu a sněhu, jsou potravou mnoha druhů ptáků a savců.

Vhodné podmínky pro klíčení poskytují oblasti ovlivněné opakovanými záplavami, místa s narušeným půdním povrchem, případně i lokality v okolí vod po změně vodní hladiny.

Příznivé podmínky pro obnovu mohou být vytvořeny stavební činností bobrů, pro které olše představuje významný zdroj potravy i stavebního materiálu.

Olše má bohatou pařezovou výmladnost do vysokého věku, kořenové výmladky se vyskytují omezeně.

Jeřáb ptačí ve směsi s dalšími dřevinami.
Jeřáb ptačí ve směsi s dalšími dřevinami.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Jeřáb ptačí

Jeřáb ptačí se přirozeně obnovuje i pod porostní clonou s homogenním přísunem světla a konkurenčním působením dalších dřevin, kde může dlouhodobě přežívat a výškově odrůstá teprve po vzniku porostní mezery.

Jeřáb je dřevinou vyhledávanou zvěří, okusovány jsou pupeny, listy, výhonky i kůra.

Na příznivých stanovištích plodí každoročně, meziroční kolísání plodivosti může být značné 50–3020 kg/ha.

Plody jsou rozšiřovány zejména ptáky (až 63 druhů), ale i savci (zejména hlodavci, šelmy a spárkatá zvěř). Vzdálenost šíření semen ptáky v okolí mateřských stromů zpravidla nepřesahuje 40 m, na holinách je potenciál šíření semen ptáky prostorově omezený podél letových drah a v okolí ptačích vyhlídek.

Prostorové rozmístění semen a následné obnovy je zpravidla skupinovité, jednotlivé hloučky mohou být tvořeny více kmínky generativního původu.

Klíčení semen negativně ovlivňuje přítomnost inhibitorů klíčení, vyskytujících se v dužnině plodu i obalu embrya, jejich odstranění se v přírodních podmínkách děje střídáním teploty a vlhkosti. Průchod zvířecím traktem odstraňuje inhibitory v dužnině a i částečně v obalu semene, část semen je však strávena.

Semena klíčí časně zjara prvním nebo druhým rokem v závislosti na výskytu inhibitorů. Pro klíčení a odrůstání jeřáb preferuje stanoviště s dostatkem humusu, odrůstá i na odumřelém dřevu s odpovídajícím rozkladem.

Jeřáb ptačí u horní hranice lesa.
Jeřáb ptačí u horní hranice lesa.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Vegetativní obnova může být u jeřábu dominantní způsob šíření na extrémních stanovištích z důvodu nepříznivých růstových podmínek i omezené vitality semen. Jeřáby se vegetativně obnovují z pařezových a kořenových výmladků, kořenové výmladky se mohou vyskytovat až 5 m od rodičovského stromu. Jeřáb může dlouhodobě přežívat pod clonou porostu i ve formě opakovaně se obnovujících výmladků s krátkou životností, vegetativně se může obnovit i na místech, kde zbytky z původního jedince již nejsou zřetelné nebo jsou v souvislém vegetačním pokryvu.

Celý článek Potenciál přirozené obnovy pionýrských druhů dřevin je ke stažení zde.


reklama

 
Další informace |
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.11.2021 09:47
Dobrý den, zajímalo by mě, zda někdo se zabýval pionýrskými bylinami (tzv. buření), jejichž stínové garé pomůže vzcházejícím stromkům podobně, jako pionýrské dřeviny. Běžně se tato buřeń (nejčastěji ostřice) vyžíná, aby stromky měly více světla, ale i zbývající část rostliny ochrání zejména kořenový systém před seschnutím, čehož jsme svědky při výsadbě na holou zem, hned v prvním roce po těžbě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.11.2021 09:48 Reaguje na Karel Zvářal
Tím jsem chtěl nazančit, že tento přirozený pokryv by mohl být ekonomicky výhodnější.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

14.11.2021 10:33 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím teď z první dobré, že by se tím někdo zabýval. Z mojí zkušenosti: pokud paseku osídlí hasivka orličí nebo třtina (calamagrostis vilosa, arundinacea) je pro normální dřeviny krajně obtížné na takové ploše koexistovat s uvedenými druhy. Výhoda pionýrských dřevin je ekonomická. Kromě toho, že lze pod nimi pěstovat jedle, buky... tak ušetříte částečně za drahé celoplošné zalesňování, pomůžou vám s výchovou (dubů nebo borovic třeba) a můžete získat nějaký výnos výrazně dříve než u klasických "cílových" dřevin.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

14.11.2021 10:38 Reaguje na Dalibor Motl
...a ještě zlepšují půdu a zvyšují diverzitu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.11.2021 11:20 Reaguje na Dalibor Motl
Pane Motle, považuji Vás v této oblasti za odborníka, nicméně moje zkušenosti hovoří o tom, co vidíte na fotu č. 5. a 6. Jak olše, tak mělce kořenící smrky vyrůstají bez viditelné újmy z ostřice, vídám tam ale i buky, modříny a borovice. V oplocenkách hnízdí v trávě strnadi, budníčci a bažanti. Uvítám příměs zmíněných dřevin, neb ony v dalším období skutečně zvyšují diverzitu (hmyzu i ptáků). Bohužel, osud pionýrských dřevin je v drtivé většině takový, že bývají s zcela minimální výjimkou vyřezány jako plevel. Doufám proto, že o kousek zvýšené procento z nich se bude ponechávat, příroda to zajisté uvítá.
Odpovědět
Pe

Petr

14.11.2021 12:04 Reaguje na Karel Zvářal
Dřeviny se uchytí jen když jsou rychlejší, než se vytvoří souvislý travní pokryv. A některé tam nejspíš byly už před vznikem holiny.
Když se jako první vytvoří souvislý travní pokryv, tak se vývoj stanviště mění, časově i druhově. Je pozvolný a postupný, přes polokeře a keře...
Příroda pracuje se zcela jiým rozvrhem, než chtějí lidé.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.11.2021 12:18 Reaguje na Petr
Sukcese (nálet dřevin) probíhá i na loukách, sečených i nesečených. Něco stromků jsem se nasázel, dělali jsme s důlkovačem i ostřicí zarostlou mýtinu, proto jsme důlky dělali o něco hlubší. Dosazovat (smrky) se nemuselo nic.
Odpovědět
Pe

Petr

14.11.2021 12:28 Reaguje na Karel Zvářal
Proč ne. Není jen jedna možnost. Příroda využije vše.
Sázet jde kamkoliv. Sázením přírodu oblafnete a obejdete. Ostatně, právě proto to děláte.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.11.2021 12:32 Reaguje na Petr
Nejde přece o "oblafnutí", ale naopak využít nabízených možností přírody. Podle mě je mnohem lepší zarostlá plocha s výrazně vlhčí svrchní vrstvou půdy (byť s konkurenčními rostlinami), než holá a rozpálená zem.
Odpovědět
Pe

Petr

14.11.2021 12:20 Reaguje na Petr
V našich podmínkách je téměř všude klimaxovým stádiem vývoje les. K němu vše směřuje, ať děláme cokoliv, nebo nic.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.11.2021 12:25 Reaguje na Petr
Já jen, že na těch vyschlých a rozpálených holinách (J) často vídám trčet ze země uschlé sazenice, proto by mě zajímala statistika přežitelnosti na holou zem vs. do (ochranného) pokryvu.
Odpovědět
Pe

Petr

14.11.2021 12:33 Reaguje na Karel Zvářal
Taková statistika asi nebude, stanovištní podmínky jsou různé a individuální, navíc v posledních letech proměnlivé a nepředvídatelné. Umělá obnova tak dost připomíná ruskou ruletu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.11.2021 12:35 Reaguje na Petr
Toto jsem měl na mysli. Nehrát ruletu, ale přemýšlet.
Odpovědět
Pe

Petr

14.11.2021 12:46 Reaguje na Karel Zvářal
Vždy to bude dílem stanoviště, dílem počasí a dílem ruleta.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.11.2021 13:31 Reaguje na Petr
No.... pokud jsou praktici "zavaleni" papírováním, tak jsem předpokládal, že by tam tato data mohli mít.
Nebo VÚLHM... a jestli ne, tak nechápu, co je důležitější pro les, než vyhodnocovat stanovištní vhodnost dřevin, kterou lze poznat hned po výsadbě.
Odpovědět
DA

DAG

14.11.2021 14:50 Reaguje na Karel Zvářal
Smrky, bříza a vrba ve třetině krovistni a ovsiku vyvýšeném funguji skvělé a jsou daleko méně atakovany zvěří. Zpoždění oproti vyzinane pasesece cca 2 až 3 roky. Asi záleží na podmínkách jak jsou traviny husté a vysoké.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.11.2021 11:38
Podmínkou úspěšného zalesnění náletovými dřevinami je obnažená půda v
době náletu semen. To se pak většinou vytvoří souvislé olšiny, březiny
a i ty porosty osik. Pokud už je ale pozemek zatravněn, tak už taková
úspěšnost není. Rád jsem o tom diskutoval s jedním osvíceným lesníkem,
který propagoval výsadbu stromků o velikosti, kdy už nepotřebují chránit
před buření a naopak jim buřeň prospívá ochranou před zvěří a i lidmi.
Bohužel ekonomika i příroda byla neúprosná a i on musel sázet semenáče
a vyžínat trávu, maliní a ostružiní. Větší stromky nebyly k mání a taky
jejich ujmutí bylo menší, než semenáčů. Toto ale alespoň prováděl
poloilegálně s dřevinami, které propašoval do výsadby. Šlo o jedle,
modříny, buky a javory. Na okrajích lesa děti z mysliveckého kroužku
vysévaly jírovce, duby, lískáče a třešně. Dnes je to les se vším
všudy. Je hodnotným hospodářským lesem s okraji vhodnými jako
potravní základna pro zvěř a ptáky. Byl to on, který ve svazích
nedovolil pálit klest, ale nechal z něho dělat vrstevnicové hrázky
k zadržení splachů a jako zdroj živin pro sazenice vysázené podél
těch hrázek. Po pár létech nebylo po hrázkách ani památky a pak už
následovaly výchovné zásahy stejné jako v každém hospodářském lese.
Kdo někdy vysekával buřeň, tak ví, jaká je to sisyfovská práce. Na
ni nejsou dnes lidé a tak se zkoušejí jiné postupy. Někde dokonce
chemie, nebo příprava půdy před výsadbou. Obojí je produktem ceny
lidské práce a ochoty ji dělat. Pokud nejde o snahu vytvořit divočinu,
tak v hospodářském lese nakonec dojde i na práci s pozdější likvidací
pionýrských dřevin o které má většinou zájem pouze energetika, ale i ta
upředňostňuje ušlechtilé druhy s vyšší výhřevností a nebo alespoň lépe
strojně zpracovatelné, než ty pionýrské dřeviny. O ty mají zájem do věku
do 20 let samovýrobci palivového dřeva a není problém se jich zbavit.
Já osobně je upřednostňuji taky, protože jsou snadno zpracovatelné
a vytěžitelné z okolního porostu bez techniky. Jen se nesmí čekat až
na to, když už to bez techniky nebude možné. Jinak na fotkách je
klasická budoucí smrčina s náletem břízy o jejímž pozdějším vytěžení
píšu. Nebude-li vytěžena, tak ji stejně smrky brzy zastíní a mimo
okrajů se vytratí. Ten snímek olšové pařeziny je zřejmě původní selský
les, který se pravidelně mýtil k otopu, nyní je pouze přerostlý a již
by si zasloužil obnovu. Za pár let bude změtí padlin bez dalšího
hospodářského využití. Snímky zatravněných mýtin jsou na pováženou,
protože ty kvanta suché vysoké trávy jsou dobrou potravou požárů
i s těmi stromky mezi nimi. Nechat mýtinu zarůst až tak travinami,
svědčí o opožděné výsadbě po těžbě a bez toho náletu v dané době.
Každá další snaha o znovuzalesnění bude o to více složitější.
Můžete se mnou nesouhlasit, ale já pouze popisuji to, co znám
z praxe bez teoretizováni a naivních představ o matce přírodě,
která si se vším poradí. Poradí, ale rychlejší a efektivnější
je jí cíleně pomoci. A taky prosím: důsledně rozlišujte lesy
hospodářské, lesy s jinou funkcí a pralesy. Hospodářský les
je na produkci cílené dřevní hmoty a ne na těžbu několika
stromů a zbytek ponechat přírodě bez užitku. Naši předci pro
nás vysadili něco , o co je zájem a my potomkům vypěstujeme co?
Lesy plné náletů pro štěpkovací stroje energetiků? A nebo les,
kde budou vybírat jeden strom ze sta na zpracování na pile? A
nebo pouze pralesy k radosti ekologů a řezivo dovážet ze světa?
Priority má zřejmě každý jiné a jakékoliv zařazení do jednoho
šiku už tu bylo a neosvědčilo se. Někteří jsou nepoučitelní
a pouze negují vše minulé a fanaticky prosazují pravý opak.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.11.2021 11:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Chválím za tu poznámku o klestu, též jsem všemi deseti proti jeho pálení, ale ponechání na místě. Tento "bordel" využívají ke stavbě hnízda červenky, střízlíci a budníčci, někdy i kos. Jde jen o to najít na mýtině vhodné místo, kde nebude překážet (tj. na okraji), ale naopak k užitku. Zadrží i dešťovou vodu a bude přispívat k vlhčímu mikroklimatu lesa.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

14.11.2021 19:38
Dobrý článok aj debata skúsených ľudí z praxe. Zaujímavá by mohla byť diskusia o použití dreva náletových drevín. Konkrétne hlavne osika by mohla byť použiteľná. Má pevné ľahké drevo, ktoré nebýva napadnuté drevokazným hmyzom. Počul som - neviem či je to pravda že sa s úspechom používala namiesto smrekových hranolov na konštrukciu strechy.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

15.11.2021 08:16 Reaguje na Vladimir Mertan
Osika bývá často napadána dřevokazným hmyzem (kozlíčci). Takže nějaké větší porosty a starší stromy by těmi tesaříky byly asi značně poškozené. V Britské Kolumbii jsem z ní (Populus tremuloides) viděl i slušnou kuchyňskou linku, u které si majitel zakládal právě na zajímavých chodbách dřevokazného hmyzu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.11.2021 11:18 Reaguje na Dalibor Motl
Přesně tak a milují ho i houby. Osikové špalky používám
na pěstování hlívy a jívu na penízovky sametonohé. Na nic
jiného se nehodí, protože hoří po vysušení jako papír
a moc nezahřejí. Osika se pokud vím používala na sirky,
ale ty už kupujeme z Indie. Taktéž břízu co nejdříve po
vysušení spálit v krbu, než ztrouchniví. Bohužel je tomu
tak, že nálety nikdy nebudou cílovou dřevinou pro potřebu
průmyslu a pouze jako nouzovka pro energetiku. I ta jde
cestou výhřevnějších dřevin a nebo alespoň těch průmyslově
těžitelných a zpracovatelných. Nějaká prořezávka je tak
leda pro samovýrobu paliva a to i za ni někteří chtějí
majlant. Kdysi ze málem platilo za "úklid" lesa, ale
dnes to někteří hamižníci nechávají přírodě napospas.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist