V líhni Zoo Praha si teď každý den chovatelé navlékají speciální rukavici. Mimořádně věrným maňáskem, který imituje hlavu dospělého, krmí mládě kondora menšího. Jeho rodiče totiž ustali v hnízdní aktivitě a cílem je nyní mládě dovést do dospělosti co možná nejpřirozenější cestou a zabránit u něj vtištění člověka. Zoo Praha je jednou ze tří zoologických zahrad v Evropě, která tento druh odchovává.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Krkonošská tundra zarůstá a mizí z ní vzácné druhy rostlin. Řešením by mohla být seč, vyřezávání náletových dřevin či pastva.

Skoro tři roky od propuknutí rozsáhlého lesního požáru v oblasti Hřenska v Národním parku České Švýcarsko bylo pravomocně uzavřeno přestupkové řízení, které se správou parku vedl Hasičský záchranný sbor České republiky pro podezření z porušení povinností na úseku požární prevence.

Extenzivně sečené městské trávníky se již staly trvalou součástí Českých Budějovic. Po celou sezónu na nich kvetou byliny a nabízejí potravu opylovačům, včetně ohrožené samotářské včely jménem pískorypka chrastavcová.

Záchranné stanice v rámci Národní sítě záchranných stanic přijaly od začátku roku do 15. července 2025 již 829 jedinců zajíce obecného a 259 srnců obecných. Více než polovina z nich byla přivezena v nejcitlivějším období – jako mláďata. Ve většině případů byl ale k příjmu do záchranné stanice vážný důvod.

Nadace Partnerství zahájila hlasování v dalším ročníku oblíbené ankety Strom roku. Lidé mohou hlasovat online na www.stromroku.cz až do 5. října. Podpořit lze svůj oblíbený strom jedním hlasem z jedné e-mailové adresy. Vítěz postoupí do zimního evropského kola a zároveň získají první tři stromy odborné ošetření od partnerů soutěže PROSTROM Bohemia a Groown.

Horko a sucho. Klimatické změny se negativně podepisují i na městských trávnících a travních porostech ve volné krajině. Vysychání trávníků znamená jak změnu jejich složení a pokles biodiverzity, tak ztrátu schopnosti plnit jeho ekologické funkce, jako je ukládání uhlíku do půdy nebo ochlazování okolí. Mezinárodní tým vědců proto hledá způsob, jak především městské trávníky adaptovat na dopady změn klimatu. V současnosti testuje nové travní směsi s obsahem druhů z panonské oblasti.

Přesně 55 syslů bylo vypuštěno na dvě lokality nedaleko Ivančic, kde už tito hlodavci nyní žijí. V těchto syslích koloniích se tak zvýší počty zvířat. Vypuštění sysli pocházejí z odchovů v Zoo Brno a švédské Zoo Nordens Ark.

Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu - dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec.