https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-se-pripravit-na-sucho-na-zahrade
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak se připravit na sucho na zahradě?

15.4.2019 08:53 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vsaďte se, že letos v létě bude sucho. Připravte se na to.
Vsaďte se, že letos v létě bude sucho. Připravte se na to.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | RyanMcGuire / Pixabay
Život je plný nejistoty, ale jedno je téměř jisté. Letos v létě nejspíš bude zase sucho. Pokud se v srpnu nechcete tvářit překvapeně, není od věci svou zahradu na scénář možného nedostatku vody připravit. Ideálně tak, abychom vlny horkého počasí přestáli už každý následující rok s větším přehledem. Jen naše špatná nálada totiž očekávaný déšť nepřivolá.
 

Kdy s přípravou vaší zahrady na sucho začít? Nejlépe před dvaceti lety. OK, na to teď už není čas. Nicméně s tím musíte začít letos, jinak bude vaše zpoždění dál narůstat.

Důležité je zhodnotit celý profil vaší zahrady, říct si upřímně, co od ní očekáváte. Má to být smaragdový chrám klidu a ticha, zelená svatyně odpočinku, botanický klenot? Nebo na vaši zahradu mají mít přístup i děti, pes? Je to zahrada produkční, nebo spíše estetická? Máte ji spíš jako kulisu ke grilování, náhradní parkoviště pro druhé auto, nebo pasete tu kozy?

V odpovědi se skrývá váš další přístup. Společným jmenovatelem je tu ale nový způsob rozvržení vegetace v prostoru. Je to to, čemu programátoři někdy s humorem sobě vlastním říkají optimalizace. Dobrá zpráva je, že pokud se rádi rýpete v zahradě, pak si přijdete na své.

Bojujte za stín a členitost

Co topografie terénu? Máte tu nějaký svah? A mohl bych ho vidět? Prvním krokem ke zvýšení stability zahrady během sucha je totiž zvýšení členitosti povrchu. Ano, tady milovníci zarovnaných golfových koberečků zapláčou. Čím víc terásek, skalek, svažitých partií a údolíček dokážete na jednotku plochy nové zahrady nasekat, tím lépe. (Ano, přeháníme, ale jen trochu.)

Ona členitost totiž vytváří pestrou směs mikrohabitatů, s různými gradienty abiotických podmínek. Vytváří se tím nová osa pro místní vodní režim, pro tvorbu zastíněných míst i přehřátých plošek. Je to pestré. A pracné. Než ale vezmete do ruky krumpáč, zkuste to nejdřív s tužkou a papírem. Jak je vaše zahrada orientována ke světovým stranám? Topí se celý den ve slunečních paprscích? Členité prvky, které byste měli budovat, by na tyto skutečnosti měly reagovat.

Pořiďte si strom, udělá vám stín a radost

Budujte zahradu s radostí z pestrosti jednotlivých dílků, vyhněte se uniformitě. Není vůbec od věci shrnout do koutů zahrady vícero uživatelských programů. Ano, tam, kam pere slunce, přijde skalka. A jinam třeba zídka seskládaná z kamenů. Vytvářejte malé, rozmanité ostrůvky života.

Neláká vás zahrada připomínající výstavu hornin? Zkuste třeba proutěné zástěny, dřevěné klády, lemování záhonů, výškově odlišené kaskády.

A když vysadíte ovocný strom, jednou za to sklidíte ovoce.
A když vysadíte ovocný strom, jednou za to sklidíte ovoce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Na-ovoce

Vaším cílem je minimalizovat ztráty odparem, a ten je prostě z hrbolatého povrchu nižší, než z placatého. Pak je tu samozřejmě ta maličkost s tím dvacetiletým zpožděním. Odpar je menší ze zastíněné plochy. Takže by to teď zatraceně chtělo pár vzrostlých stromů. Pokud jste je nevysadili před dvaceti lety, tak to udělejte co nejdříve. Hned, jak nastane nejbližší podzim. Vaše děti vám pak jednou třeba přinesou kytičku na hrob.

Sázet, ale bacha na sousedy

Samozřejmě dobře vyberte místo. Potřebujete, aby strom stínil váš pozemek, ne sousedům výhled. Respektuje, že váš strom může sousedovi vadit. Myslí na to občanský zákoník, který takovou situaci popisuje: Paragraf 1017: Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

Jasně, nic, žádné stromy sázet nebudete, protože z nich padá listí, musí se to hrabat, přijde vítr a strom padne na dům nebo nedej bože na auto. Pak si ale v létě nestěžujte, že máte za domem výheň.

Příprava na budoucnost

Zástin stromy, a to nejen po obvodu zahrady, ničím nenahradíte. A když je vysadíte letos, do budoucna neprohloupíte. Nemusí jít hned o dvacetimetrové velikány, ale aspoň o nějaké to patro vegetace navíc. Jsme zase u té členitosti. I malý strom nebo keř vrhá stín, a ten „drží vodu v zemi“.

Dožívá na vaší zahradě pár posledních dřevin? Vysaďte další, které je časem nahradí. Pracujte s fantazií, s tím, jak se pohybuje slunce na obloze, kudy nejčastěji vane vítr. Nenechte si zahradu zbytečně přesušovat ani vyfoukávat.

Zatím jsme vám poradili, abyste svou zahradu překopali, udělali z ní členitý tankodrom a ideálně zasadili pár stromů. Což jsou rady, za které asi moc slušně nepoděkujete. Ale jak vzápětí uvidíte, bude ještě hůř. Protože sucho v budoucnu bude, bude větší a intenzivnější. A řada kytek, které dnes spokojeně pěstujete, se prostě neudrží. Budou muset pryč. I to je adaptace na sucho.

Pryč s pijáky a citlivkami

Jsme v jádru optimisté a tak zatím nedoporučujeme sadit pomerančovníky a olivy. Jejich subtropický čas u nás ještě zcela nenadešel. Zbavit byste se ale měli (raději jen z ekologického hlediska) nehospodárných pijáků a chronických citlivek.

Pečlivě střižený anglický trávníček má děsnou žízeň. Myslete na to.
Pečlivě střižený anglický trávníček má děsnou žízeň. Myslete na to.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ano, díváme se na váš pečlivě střižený trávník a významně přitom zvedáme obočí. Je extrémně žíznivý, nese jen minimum druhů. Možná je potěchou pro oko a pěkně se po něm chodí bosky, ale praktický význam u nás nemá žádný. Což takhle jej nahradit třeba květinovou loučkou? Něčím, co je pestré, nevyžaduje pravidelnou zálivku, kosit potřebuje jen občas, je to proměnlivé po celou sezónu a ještě z toho mají radost hmyzáci?

K osevu se vyplatí pochopitelně jen takové směsi semen, které zvýší kořenovou hloubkou substrátu, vytvoří na zemi vrstvu drnu, který bude jako houba zadržovat vlhkost. Čím vyšší vlas, tím menší chlast, jak říkají zahradníci. Uzpůsobit svému vkusu a klimatickým podmínkám musíte i osádku dalších rostlin. Preferujte spíše místní záležitosti, které se s horkým domácím klimatem vypořádají.

Chraňte vodu, myslete na déšť

Déšť ničím nenahradíme. Dva řádky rajčat, které nakonec přinesou pořádný košík plodů, spotřebují za šest suchých týdnů třeba 150 litrů vody. Pokud byste u své zahrady nechtěli nic měnit a přitom dosáhnout úplné nezávislosti na dešti, bude to chtít nějakou nádobu.

Ano, sbírejte a jímejte dešťovku, napojte okapy na barely, využijte IBC repasovaných kontejnerů (ale bacha, berte jen ty, ve kterých nebyly nějaké drsné chemikálie). Nejlepší je si u domu zakopat do země plastovou nádrž. Můžete do ní pak chytat dešťovou vodu ze střechy. Voda pod zemí se navíc nezkazí, netopí se v ní ptáci a nádrž nezabírá místo. A můžete na ní dostat dotaci z Dešťovky (nebo si to spáchejte samo domo a ušetříte si papírování).

Ale tolik vody, abyste s ní vydrželi na nevhodně sestavené zahradě s nevyhovující obsádkou, v budoucnu prostě mít nebudete. Co s tím? Jedna věc je vodou zbytečně neplýtvat a druhá pak vodu na zahradě udržet. S tím souvisí ochrana půdního povrchu a téma mulče.

Mulč dokáže zázraky. Zahradníci ho mají rádi, protože ve správné vrstvě tlumí růst plevelů. Vlhkost se v něm přirozeně udrží mnohem déle, je to další vrstva mezi půdou a pražícím sluncem. I kompost je nad zlato. Naopak písčitá půda po zálivce jen zasyčí a je hned zase suchá. Přítomnost organické vrstvy je z hlediska zvýšení vododržnosti půdy důležitá. Takže jestli na zahradě nemáte kompost (co jste to za zelenáče?), tak si ho založte. Můžete tam pak shrabávat ty hromady listí z vysázených stromů!

IBC kontejner není žádná nádhera. Ale suchá zahrada bolí srdce víc
IBC kontejner není žádná nádhera. Ale suchá zahrada bolí srdce víc
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Kudy putuje voda na vaší zahradě?

Pěstovaným rostlinkám nezapomeňte občas ulehčit jejich život tím, že mezi nimi proberete plevel. Zbavíte je tím žíznivé konkurence.

A teď zase trocha fantazie: Letos v srpnu pravidelné deště zrovna nečekáme, ale zkuste popřemýšlet nad tím, kudy se bude po celý rok a následující léta dešťová voda ve vaší zahradě ubírat. Spadne prostě z výšky na přesušený trávník, jen to zasyčí, a je hotovo? Kápne na vyasfaltované parkovací stání a zmizí se zabubláním v kanalizaci? Nebo se jí jako první do cesty postaví listy stromů, ze kterých skápne na keře, osvěží ostrůvky zeleně a pak se konečně vsákne do mulče pod bylinkami vaší louky, odkud zamíří ke kořenům? Asi teď už chápete, jaký rozdíl je v pohybu vody v členité zahradě s rozmanitou vegetací a na anglickém trávníku. Voda a vlhkost bude mít za sucha tyto vegetační překážky v cestě, a proto ji víceméně udrží na vaší zahradě.

Nezalévejte, když nemusíte

Další praktické finty se týkají zalévání. Co radíme? Nezalévejte, když opravdu nemusíte. A když už, tak zalévejte pořádně a intenzivně, ale nepravidelně. Je to lepší než pravidelná, ale skromná zálivka. Proč? Prvním doporučeným přístupem totiž nutíte rostliny zabojovat o své místo na Zemi. Během sušších epizod musí „vysílat“ mladé kořínky do větší hloubky ve snaze urvat si trochu půdní vlhkosti. Ty, které si rozmazlujeme pravidelnou zálivkou, koření jen mělce při povrchu. V případě extrémního výkyvu počasí jednoduše uschnou, zatímco „zodolněné“ rostliny vydrží více.

Musíte zalévat? Zkuste si ráno přivstat. Megahloupost je zalévat během největšího horka. Má to minimální účinek, je velký odpar a většinu rostlin můžete vodou „spálit“. Zálivku dávkujte jemně a snažte se dopravovat ji přímo ke kořenům. Zalévejte přímo rostliny, ne suchou půdu okolo.

Zrušte řádky, je čas ostrůvků!

Namísto jednodruhových linií by byly vhodnější vícedruhové směsi, které by se částečně překrývaly. Proč? Spotřeba vody na řádek je větší, než na jeden shluk. Rostliny shromážděné „po kupě“ jsou schopny vodu lépe zužitkovat a současně si v ostrůvku udrží lepší mikroklima. Se stejnou dávkou vody tak dokáží déle a lépe pracovat. Z hlediska skladby druhů tím přímá omezení nevznikají. Mění se jen způsob, jakým budete se zelení pracovat v rámci totožného prostoru.

Stromy nejsou jen problém

Pokud své prozelené cítění chcete podtrhnout nějakým stromkem, ale máte to problém zdůvodnit svému materialisticky založenému partnerovi nebo partnerce? Operujte s hodnotou pozemku. Věděli jste, že hodnota nemovitostí se vzrostlými stromy je katalogově o 15-20 % vyšší, než u těch holých?

Nemusíte všechno dávat do řádků.
Nemusíte všechno dávat do řádků.

Takže vlastně u zahrádky svého rodinného domku tvoříte hodnotu za miliony. Benefitů plynoucích ze stromů je navíc dlouhá řada: kromě zvyšování vlhkosti a poskytování stínu, ochlazování okolí čistí vzduch od prachu, zpomalují nepříjemné proudění větru, slouží jako akustická bariéra. A taky jsou úplně obyčejně hezké.

Pozor na skalku, hřeje

Kamenné skalky slouží jako akumulátor tepla. Přes den je pojímají a v noci vyzařují do okolí. Plánujte je proto s ohledem na jejich okolí. Neinstalujte je zbytečně tam, kde chcete mít „chladno“. Podobné je to i s posypem cestiček kamínky nebo rovnou jejich betonováním. Jsou to prostě rozvody nezamýšlené tepelné sítě. Pevnému dláždění se vůbec vyhýbejte. Snažte se podpořit a umocnit vsak vody tam, kam patří: do půdy. Když už opravdu musíte dláždit, třeba prostor pro parkování, použijte zasakovací dlaždice.

Je libo zahradní jezírko?

Proti gustu… vlhkost v zahradě rozhodně umí oživit a když jej chytře postavíte (ideálně do stínu) i s několika nášlapnými kameny, vytvoříte i stylové napajedlo pro ptáky. Ti mají taky žízeň. Jen pozor na zbytečný odpar. Vyplatí se proto hladinu jezírka pokrýt splývavými listy vodních rostlin, abyste se brzy neocitli na samém dně.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MV

Miroslav Vinkler

15.4.2019 08:38
Autorovi nelze upřít zájem o obecnou problematiku ŽP, ale to je vše.
Nachystat zahradu na "suchý" režim je o něčem úplně jiném a dobré rady by měly vypadat hodně jinak.
Odpovědět
Šimon Špidla

Šimon Špidla

15.4.2019 10:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
Neměl byste nějaký příklad? Děkuji.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

15.4.2019 11:11 Reaguje na Šimon Špidla
Měl, ale to by chtělo několik stran. Jiný bude přístup v krajině kolem Žatecka (minimum srážek) a jiný například v podhorské krajině.
Jiný ve městě, jiný na vesnici,atd.
Ale abych nebyl za škrťu, tady máte odkazy na spec. stránky tak,kde vědí ,jak skutečné sucho vypadá a začínají se podle toho chovat:
USA-Kalifornie ,Texas...
https://www.asla.org/drought.aspx
https://www.landscapingnetwork.com/vegetable-gardens/kitchen.html
https://www.nationalgeographic.org/encyclopedia/xeriscaping/

Varováním nám budiž to, co věděli již ve starověku:

Platon
popsal sugestivně „plundrování“ krajiny v dialogu Critias (str. 76, C. Pontony 1991): „To, co zde nyní zůstalo, je ve srovnání s tím, co zde bylo dříve, jako kostra nemocného člověka; tuk a měkká zem odplaveny (promrhány) a zůstala holá kostra země… některé hory poskytují potravu pouze včelám, a přitom nedávno na nich rostly stromy.“ Dále popisuje, jak „voda po dešti rychle odtéká, zatímco dříve dešťovou vodu využívaly
četné lesy a pastviny a bohatá jílovitá půda uchovávala vodu a napájela četné prameny“.

/to jsem si dovolil půjčit z příspěvku RNDr.Jana Pokorného/
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.4.2019 13:26
Článek je v podstatě dobrý. Ono toho mnoho jiného ani udělat nelze. Co se týká využívání dešťové vody, tady bych byl dost opatrný-po několikatýdenním suchu déšť v první řadě splaví veškeré nečistoty, tudíž bylo by potřeba nechat střechu pořádně opršet a zachytávat teprve vodu relativně čistou .Ale kdo v době deště je tak pohotově připraven? A ohledně zalévání platí stará zahradnická věta, že zalévat se má hlavně motykou.
Odpovědět
ig

15.4.2019 18:41
Já jsem vyházel mizerné plastové rychlospojky Gardena a dal jsem na hadice mosazné. Za sebe můžu říct, že jsem na sucho připravený.
Odpovědět
F

Fero Metam

19.4.2019 10:15
co kdyby sme prestali mluvit o suchu, co, kdyby sme prestali betonovat a ničit naši planetu, co, kdyby sme začli sadit nové lesy, co, kdyby sme si začli víc vážit prírodu, co, kdyby sme regeneraci prírody neporovnávaly s množstvím penez, príroda je neskonale krásná, a dokonaklá - je v ní místo pro vše - jen né místo pro človeka, který myslí na kapitál.....i takzvané sucho je další spúsob, ja kapitalisté budou bohatnout ....penízky budou, ale voda, vzduch, zeleň nebude....hold -Avatar, to je pravda, jaký bílý človek je!!!!!
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist