Jak učit děti o mrtvém lese?

Jenže transpirace se nepřeruší, dokud má rostlina listy. Tyto na podzim opadají, ale to už mají naše dřeviny i nižší obsah vody ve dřevě. Platí, že čím více rostlina vody vydá, tím více jí musí přijat. Proto je vaše mínění o pokračování příjmu vody bez transpirace čirý nesmysl. Během vegetace se transpirace totiž vůbec nezastaví, leda se šerem nebo chladem její intenzita snižuje a začne převládat příjem vody. Myslím, že toto učivo se snad probírá i na gymnáziu, takže v tom hledáte zbytečně velkou vědu.

Článek se mi nelíbí, a nemohu s ním souhlasit. Informace v něm napsané jsou neúplné, někdo by mohl říct i polopravdy. Je samozřejmé, že nejlepší les je smíšený. Všude to ale podmínky nedovolují. Ne všude mohou růst buky. Smrk mnohem lépe než listnaté stromy "čistí ovzduší" a generuje srážky, takže zajišťuje, aby krajina nevysychala. Kůrovci ohrožují i listnaté stromy, třeba buky. Příčiny chřadnutí smrku jsou širší než jen přísušek, ale také třeba zadusíkování a následná degradace půdy, která mimo jiné oslabuje mykorhizu. Kromě FSC je v ČR více rozšířená certifikace PEFC. Český lesní zákon je mnohem přísnější než regule FSC v ostatních evropských zemích zejména ve velikosti holin a dalších kriteriích. Na stanovištích, kde v ČR kdysi rostly duby jsou většinou pole....
A mnoho dalšího, co je v článku není tak úplně v souladu s posledními vědeckými výzkumy a realitou v souladu a je to škoda a možná i ostuda. Autor by mohl uvést porovnání ekosystémových služeb smrkového lesa a řepkové monokultury, včetně množství pesticidů, které jsou na takové pozemky využívány. Nesouhlasím a nelíbí se mi tento článek

Osobně bych ten článek neodsuzoval.
Abych neopakoval, co psala paní Vránová, tak:

K tomu SM - podmínky pro to, aby mohl růst v monokultuře jsou u nás v nejvyšších horských polohách.
Srovnávat hygienickou a hydrickou funkci SM a listnáčů nedává v nižších a středních polohách moc smysl, se smrkem se tam jako s hlavní dřevinou nedá počítat. U nás na jižní Moravě dostávají na frak i borovice.
Tu půdu degraduje i pěstování smrku v monokulturách, díky kyselému opadu.
FSC je přísnější než PEFC i lesní zákon (proto se ji např. v LČR bránili). Ve finále stejně nezáleží na tom, jaký máte certifikát, ale jaký máte přístup k lesu.
Předmětem článku není srovnávání lesa a zemědělské půdy, proto není ta poznámka o řepce na místě. Zemědělské hospodaření, to je kapitola sama pro sebe (na toto téma souběžně probíhají minimálně 2 diskuze). V porovnání s řepkovým polem vyjde, co se ekosystémových služeb týká, lépe snad vše, kromě zabetonovaných a zaasfaltovaných ploch.
Co mě ale přišlo trochu úsměvné, tak to ruční vytrhávání ostružiní. V malém kotlíku snad, ale na velké holině je to Sisyfovská práce.

Tento komentář je z mojí strany.
Asi chyby systému, nebo nevím, jak si vysvětlit, že tam skočil bez podpisu.

šude samé kecy, a polemiky - proste človek to všechno ruinuje, a vedome, príroda si se vším poradí, to jen človek svím zásahem všechno ovplyvňuje, i ted, když je hodina dvanáctá se jen kecá. Takže lesy sou predevším na drevo, sme zas tam, kde sme byly, udelá se jen to, z čehoo videt peníze. Ano, je to pro deti frustrující, když vidí, jak se všechno devastuje...A co my, dospelí, který to vidíme taky, a chápeme, že príroda je skoro nenávratne zničena, a za pár rokú budeme skutečné lesy poznat jen z obrázkú....všude turistika, plno lidí, i to devastuje prírodu....človek zasahuje a ničí vzduch, les, vodu, púdu, vesmír, proste vše...a už se oznamuje, jak vláda vyčleňuje peníze na spasení prírody :-)

Naopak, je to výborný článek, paní Palacká. Není určen pro "lesní" vědce, ale pro environmentální výchovu školních dětí. Kterým je potřeba vyložit princip a ne technologické finesy, které se studují většinou až na příslušné VŠ. Metodika pro zasvěcení dětí do podstaty problému je skvělá a kéž by se našlo mnoho osvícených učitelů. Leč bohužel, přesně jak říká pan Kříž, někteří učitelé skončí na tom, že stromy vyrábějí kyslík a skoro nic dalšího (třeba to, že ho pak zase spotřebují) dětem nevyloží.Natož o nějaké biodiverzitě. Provázanosti. Je to skvělý článek, jak prezentovat dětem tuto část environmentálné problematiky.
Apropos: smrky rozhodně nečistí ovzduší lépe než listnáče, voskový povrch jejich jehlic to neumožňuje. A že smrkový les více generuje srážky, to je blud opravdu kolosální.

Co se hydrické funkce týká, tak SM dokáže zachycovat horizontální srážky. Doslova vyčesává vodu z mraků. Děje se tak ale na horských hřebenech (v nejvyšší polohách), kde smrk dominuje v přirozené druhové skladbě. Tam se smrky ještě drží.

Díky, to jsem nevěděla. Takže jsem ale správně usoudila, že velké "mlhy" po delším dešti, zvedající se nad smrkovými porosty (hlavně v horách) - to samozřejmě není odpar, ale...?

Horizontální srážky se týkají nejvyšších poloh, např. v Krkonoších, v Jeseníkách, Beskydech nebo na Šumavě.

Ty "velké mlhy", o kterých píšete, to je intercepční výpar. Je to voda, která se zadrží v korunách stromů a odpaří se ještě před dopadem na zem. Na jednu stranu je to ztráta ve vodní bilanci, na druhou se tento výpar stane součástí malého vodního cyklu.

Co je podstatné - zdravý smrk zadrží v korunách větší množství vody - v oblastech s dostatkem srážek to nevadí, pokud je srážek málo, je to problém. Malý déšť se často zadrží celý v koruně a pod stromy je sucho. Naopak buk zadrží v koruně méně vody a díky architektuře koruny ji svede po větvích a kmeni k zemi (tato skutečnost byla potvrzena i výzkumem).

Ty vaše mlhy nejsou leda po dešti a nad SM porosty, ale velmi často i leda po ránu nad veškerou vegetací, samozřejmě nejvíce nad lesy. A není to leda odpar nevsáklé dešťové vody z povrchu rostlin, ale především vody transpirované listy a částečně pak kondenzované na studeném vzduchu, jež vytváří malý vodní cyklus. Takže podmínkou mlhy je dostatečná w v půdě a nižší t, ne déšť.

Ty "mlhy"o kterých psala paní Vránová, jsou intercepčního původu a mohou být i nad listnatými lesy. Těsně po dešti stromy moc netranspirují.

Jinak s tou transpirací je to, jak píšete. Jen dodávám, že samotnou transpiraci nevidíme (probíhá pouze ve dne, kdy jsou otevřené průduchy), vidíme až tu zkondenzovanou vodu (většinou se tak děje v noci, kdy poklesne teplota vzduchu).

Jak jste došel k tomu, že po dešti stromy netranspirují? K transpiraci dochází ve dne (převládá) i v noci (kdy ale převládá příjem vody). Jinak by v lese nebylo w a vy byste nepozoroval mlhu a kapky na listech, příp. mraky nad lesem. Samozřejmě, nejvíce probíhá na slunci za těch správných teplot (5 -35°C), jelikož to přímo souvisí s fotosyntézou. Při vysokých t se i ve dne dokonce průduchy zavírají - aby list neuschl, naopak při nízké koncentraci CO2 v parenchymu listu se zase otvírají.

Těsně po dešti, pokud mají stromy mokré listy netranspirují, ale odpařují vodu z povrchu. Když v létě vylezete z vody, tak se taky hned nepotíte.
Pokud vím, tak rostliny na noc zavírají průduchy, tak jestli něco vytranspirují, tak je to úplné minimum např. přes lenticely nebo povrch. Ta vlhkost, co je ve vzduchu, ta je díky transpiraci v průběhu dne. Kapky na listech se tvoří díky poklesu teploty, ke které dochází ve večerních hodinách.

Jak asi dlouho jsou ty listy mokré leda od deště, když se na ně z průduchů valí další pára a ta v chladu částečně kondenzuje? Průduchy nejsou potní žlázy - srovnávat je nesmyslné. Když byste zastavil nějak transpiraci, zastavíte i příjem vody do rostliny. To jsou spojené nádoby. Naše dřeviny nejsou nafukovací, něco jiného je africký baobab.

Začnu od konce. Příjem vody do rostliny pokračuje i po přerušení transpirace, rostlina si tak doplňuje chybějící vodu.
Děje se tak v noci, kdy na listy nedopadá sluneční záření a nemůže probíhat fotosyntéza (bavíme se o C3 a C4 rostlinách, sukulenty ze skupiny CAM to mají zařízené jinak). V noci také bývá vysoká relativní vlhkost vzduchu, který by další vodu už těžko pojmul.
Také při dešti je vysoká vzdušná vlhkost a nízká teplota. A ještě k tomu nízká intenzita slunečního záření.

Nevím, proč to vaši odpověď hodilo na začátku diskuze, ale to není váš ani můj problém.

To že, rostliny mírného pásu na noc zavírají průduchy se učí také v biologii střední školy. Netěsnostmi té vody ztratí úplné minimum. Taktéž do plně nasyceného vzduchu se těžko odpaří další voda.
Jinak možná to nevíte, ale stromy jsou schopny tloustnout díky příjmu vody a ztenčovat se díky jejím ztrátám. Je to v rádu desetin milimetrů až milimetrů na průměru.

Ale jo, tloustnou - jenže leda v rozmezí vázané vody, jestli víte, oč se jedná. Jenže my se bavíme o vodě volné (nevím, zda tomu rozumíte), jež rozměrové změny nezpůsobuje. Ty průduchy se sice většinou zavírají, ale transpirace není vázána leda na světlo, částečně probíhá i v noci a na listech máte rosu, což snad znáte z praxe.

Jenže ta rosa je voda, která se vysráží ze vzduchu na chladném povrchu. V noci stromy nemají důvod transpirovat.

Už vás někdy vůbec napadlo, proč ta rosa je především leda na listech a proč není většinou na kmenech? A kde se ta w vůbec v lese v době sucha ráno bere, když, dle vás, není produktem transpirace? A proč bývají i v suchém období nad lesem občas s rozbřeskem viditelné páry? Chodíte občas vůbec nad ránem do lesa?

Píšete, že stromy vyrobí kyslík a zase jej spotřebují. Kde se tedy bere všechen kyslík, který nahradí ten lidmi spotřebovaný, myslím spalovacími motory a výrobními zařízeními ( stamiliony, možná i přes miliardu na celém světě ). Dále kyslík spotřebovaný dýcháním lidí, zvířat. Kde se bere?

Stromy, stejně jako jiné rostliny, jsou živé organismy, které dýchají. Ve svých buňkách mají mitochondrie, které slouží k přeměně cukrů a kyslíku na CO2 a vodu, za uvolnění energie.
Vtip je v tom, že míra fotonsyntézy převyšuje míru dýchání. Pokud tomu tak není, strom se vyčerpá a zanikne.
Jen pro uvedení do reality, v atmosféře je kolem 21% kyslíku, ale 0,04% CO2.

já vím že je to laciné a nepřesné, ale koledujete si o to:

psali o tom už bratři Grimmové a ti to určitě někde opsali. tak dlouho se všichni navzájem ujišťujeme a školíme v tom, jak učit vidět císařovy nové šaty, a pak nám to pokazí obyčejné malé dítě, které se nestydí nahlas říci, že nic nevidí a císař je nahý.

Abych pravdu řekl, tak jsem asi blbý a nepochopil jsem to.

Myslel jste tím, že děti není potřeba o poučovat o školit, a že jim to dojde samo?

Nebo, že SM monokultury jsou v pohodě a nějaké mimoprodukční funkce (např. že zadržují vodu a ovlivňují klima) jsou nesmysl?

Mohl byste tu myšlenku dále rozvést?

netrapte se tím. možná to byl jen blbý a laciný vtip.

nicméně to, že dítěti připadá divné a v nepořádku, když les není zelený ale zrzavý, je v principu v pořádku, ne?

Je v pořádku, když dítěti připadne, že usychající les je v nepořádku, s tím souhlasím.
Taky mě připadne, že autor článku tuto myšlenku nepopírá. Pouze se snaží vysvětlit myšlenku, že současná situace může být příležitostí i hrozbou. Příležitostí, když se povede obnovit poškozené lesy a dosáhnout druhově pestrých a odolných porostů, hrozbou, když se to nepovede.

I žák první třídy nebo mateřské školy má právo na to, aby se mu říkala pravda, která koresponduje s posledními vědeckými výzkumy a platnou legislativou. Myslela jsem si, že učitelé po vědomostech prahnou, a je mi líto, že to tak zdá se není. Jednoduchá dogmata jsou zdá se lépe přijímána, než snahy o vysvětlení širších souvislostí. Kdyby šlo lesníkům jen o dřevo, tak by třeba pěstovali jedli, na ní naroste za stejnou dobu více dřeva než na smrku. Leč jedle je stejně jako buk dřevina mnohem choulostivější na podmínky, kde poroste než třeba smrk, a to její výsadbu často limituje. Takže smrk v minulosti také řešil problematiku velkých holin po kalamitách. Porost douglasky, přestože není naší domácí dřevinou má lepší hydrologické funkce než smrkový nebo bukový. Jestliže introdukovaná dřevina může být přípravnou, pomocnou, meliorační je lepší, aby tam rostla, anebo je lépe, aby místo ní byla poušť anebo step bez vody? Ani buková monokultura není ideálním lesem. Listnaté lesy mohou podléhat kalamitám stejně jako jehličnaté. Jehličnaté stromy na horách nejen vyčesávají srážky, ale horizontální srážky, které se na nich zachycují v zimě, zmrznou, a na jaře posílají vodu do údolí. Když tam stromy nebudou, třeba kvůli pasení nebo likvidaci kleče, srážky odletí a voda z nich nebude.
Environmentální výchova je pro mě komplexní disciplina, která by měla pohlížet na krajinu jako na soubor ekosystémů, které spolu nějak korespondují, takže souvislosti se zemědělstvím jsou logické. Lesníci často naorávají lesní půdu nebo opatrně narušují, větve a sněhem ulámané vršky štěpkují a ponechávají je jako mulč v porostech, aby podpořili přirozenou obnovu a chránili porosty před kalamitními škůdci.
Za Marie Terezie byla lesnatost 11% dnes je cca 33% a to je zásluha lesníků. Lesníci jsou odborníci, kteří lesu rozumí. Mrzí mě, že jim učitelé nedůvěřují a opakují dogmata, která bohužel mnohdy nejsou úplně pravdivě formulována. Smrkové monokultury se u nás již léta nevysazují! Na druhou stranu vůbec nesázet smrk ani tam, kde jsou pro něj vhodné podmínky by také asi nebylo úplně správné.
Největším problémem znečištěného ovzduší je polétavý prach, ten zachycují jehličnaté dřeviny celý rok, listnaté opadavé jen ve vegetační dobu a ještě méně. Introdukované listnaté dřeviny ve městech opravdu často připravují obyvatele až o měsíc svých ekosystémových služeb, protože často později raší.
Z výsledků analýz trvalých jednotek prostorového rozdělení lesa je patrno, že v lesích na území ČR převládají porosty (přesně řečeno dílce) smíšeného charakteru, jejichž plošný podíl přesahuje 80 % celkové plochy našich lesů.
Téměř každý hospodářský les má svůj desetiletý plán, V tom je napsáno, kolik se může vykácet stromů a kde a jak starých, jaké druhy stromů se tam mohou sázet, a jiné se tam sázet nesmí, třeba stejný druh ale z jiných stanovištních podmínek, a také je tam napsáno, jak se má o les pečovat, zejména o ten mladý do 40 let. A to musí každý lesník dodržovat.
Listnaté stromy mají také své problémy, jilmy zdecimovala grafióza už dávno, na duby se chystá, a jasany brzo zdecimuje voskovička jasanová. O tom by třeba hlavně učitelé měli vědět, aby se nepohybovali s dětmi v blízkosti jasanových stromů, protože jim hrozí nebezpečí od pádu poškozeného stromu, jež lze jen těžko předvídat.
Zjednodušit celý problém chřadnutí lesů na vrub smrkové monokultury a pominout degradaci půdy, ztrátu mykorhizy, znečištění ovzduší, přísušek ale třeba i nerovnoměrné rozložení srážek, vliv rekreace na škody zvěří, genetické stáří stromů, vliv změn klimatu , liniové stavby další antropogenní vlivy...... mi nepřijde správné.
Třeba borové monokultury lépe odolávají suchu než směs borovic a dubu zimního, takže ani proklamace, že smíšený les je vždy lepší, není úplně přesná.
Možná by bylo lépe přistupovat k sobě i k přírodě s pokorou a respektem a proklamované skutečnosti si ověřovat s posledními vědeckými poznatky, a možná i dětem by prospěla spíše podpora zvídavosti, než předkládání nepřesných dogmat.
K problematice FSC kontra PEFC.
Velikost holé seče s certifikací FSC: Polsko 4 ha, Rusko 10 ha, Francie 10 ha, Nizozemí až 5 ha, Finsko 3 ha, Švédsko není jednoznačně stanoveno. (Holušová 2017) V ČR v rámci certifikace PEFC lesního zákona v ČR 1 ha. FSC ČR povoluje až 0,9 ha průměrně 0,3 ha. Průměrná holá seč v ČR je cca do 0,5 ha.
Hospodářský les může mít např. lepší bilanci některých skleníkových plynů než prales. Dorůstající les totiž váže velké množství oxidu uhličitého, který rozpadající prales zase uvolňuje. Takže bilance oxidu uhličitého u pralesa je vyrovnaná, kdežto v případě hospodářského lesa je oxid uhličitý vázán ještě po celou dobu životnosti dřevěného výrobku. U paliva několik let, u nábytku desítky let, a třeba u krovů nebo třeba knih ještě déle.
Kolik benefitů hospodářské lesy poskytují kromě dřeva? Funkce hydrologická, klimatická, půdoochranná, domov mnoha živočichů i rostlin, rekreační, vzdělávací, sociální, společenská, poskytují pracovní příležitosti…..Nejsou to jen továrny na dřevo. K silvikulturám i lignikulturám mají naše hospodářské lesy daleko. V neposlední řadě umožňují návštěvníkům lesa zadarmo užívat lesní cesty, sbírat lesní plody, využívat lesní prostředí k rekreaci. A to je služba vlastníků lesa, za kterou od návštěvníků nic nedostávají. Téměř 50% lesů již není státních, a přesto jejich majitelé platí za výstavbu a údržbu cest a dalšího lesního "vybavení" jako třeba mostky, propustky, klausy a další lesní mobiliář a umožňují občanům, aby je bezplatně využívali. I ve státním lese jde toto na vrub ceny dřeva, ale třeba v národních parcích to jde na vrub daňových poplatníků, tedy občanů, i to by měli děti vědět o lese, že jsou tam u někoho na návštěvě, a je třeba se podle toho chovat a dodržovat lesní zákon, a ne jen vyvolávat animozity vůči lesním hospodářům.
Lesníci paseku musí paseku zalesnit podle zákona do dvou let.
Přirozenou obnovou se u nás obnovuje asi 50% ploch. Je přesně stanoveno a kontrolováno množství melioračních a zpevňujících dřevin, zkrátka článek je velmi zjednodušujícím pohledem na les i lesnictví, a to by metodika pro učitele dle mého být neměla. Ani třeba nabádání k rozhazování jakýchkoliv semínek bez porady s vlastníkem lesa, není úplně v souladu s platnou legislativou, protože, co patří na PUPFL (pozemky určené k plnění funkcí lesa) je přesně stanoveno, kontrolováno a případně i pokutováno. Připadá mi to jako doporučovat dětem, aby jezdili a chodili na červenou. Můžou, i když nemusí přitom přijít k úhoně.
A tak bych mohla pokračovat, ale snad to k tomu, proč se článkem nesouhlasím, může stačit.
Zdá se Vám to složité a různorodé?
Lesnictví je totiž multidisciplinární a široce zohledňuje problematiku z několika hledisek ekologického, ekonomického i sociálního, naplňuje smysl udržitelného hospodaření, a tak by měli být i vzděláváni a informováni žáci a ne jen z nějakého úzkého pohledu.
P.S. Když jsem se v Mountfieldu ptala, z jakého lesa je jejich židle s certifikátem FSC, tak mi po složitém dotazování odpověděli, že je ze dřeva z asijských plantáží. A plantáží by se u nás v lese dala nazvat jedině nějaká pařezina, a těch je u nás naštěstí minimum. Na plantáži se totiž většinou vykácí, co se zasadí. Naproti tomu čeští lesníci dbají, aby na pasece bylo minimálně desetkrát více stromů, než je jich tam potom v dospělém lese okolo 120 let, a tak se respektují přirozené procesy vývoje lesa a podporuje růst kvalitních a zdravých stromů.

Uznávám, že tento příspěvek je přínosnější a více vysvětlují než ten předchozí, který přinesl spíše otazníky. S ledasčím bych souhlasil, k některým údajům mám připomínky:

1. smrk, jak jste správně uvedla, se vysazoval jako dřevina snášející podmínky velkých holin. Jenže s měnícím se klimatem se smrkem jako hlavní dřevinou lze počítat akorát na horách. S tvrzením, že se SM monokultury nevysazují, nesouhlasím. Měl jsem možnost vidět, že vysazují. Jinak dle zelené zprávy se SM v roce 2017 podílel na umělé obnově ze 40%.

2. proti douglasce nic nemám, akorát bych vyhnul monokulturám (rostoucí teplotou a množstvím odpařené vody by mohla dopadnout podobně jako smrk, vysála by si vodu i z hlubších vrstev půdy a pak uschla)

3. s tvrzením, že BO monokultury lépe odolávají suchu, než směs s DB, bych byl dost opatrný, a přinejmenším bych to specifikova stanovištěm. Např. kousek od dědiny máme směs převážně BO (lesní a černou)a DB. Je to na přechodu 1. a 2. vegetačního stupně na živném stanovišti. BO (hlavně ty lesní) dostávají na frak a postupem času půjdou pryč. DB se z větší části drží. Obávám se, že v případě BO monokultury by ten porost byl zralý na rekonstrukci.

4. s tím číslem 50% u přirozené obnovy taky nesouhlasím. Dle zelené zprávy z roku 2017 se to pohybuje kolem 20% (pokud nepočítáte opakovanou obnovu, tak 25-30%)

Jinak myslím, že teď si ten příspěvek asi moc lidí nepřečte, když článek zmizel z hlavního panelu, leda, že byste je poslala do rubriky názory a komentáře.