https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/opadane-listi-ani-ostrihane-vetve-ze-zahrady-nevyvazet-radi-dansky-profesor
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Opadané listí ani ostříhané větve ze zahrady nevyvážet, radí dánský profesor

8.12.2022 06:24 | PRAHA (Ekolist.cz)
Spadané listí je mnohem lepší na zahradách ponechat. Kvůli klimatu, i proto je přínosem pro biodiverzitu i půdu.
Spadané listí je mnohem lepší na zahradách ponechat. Kvůli klimatu, i proto je přínosem pro biodiverzitu i půdu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Dánové každoročně nechají vyvést ze svých zahrádek skoro milion tun zahradního odpadu. Profesor Kodaňské univerzity k tomu uvádí, že by bylo mnohem účelnější ho na zahradách ponechat. Kvůli klimatu, i proto, že spadané listí a další „odpad“, kterého se zahradníci zbavují, je ve skutečnosti přínosem pro biodiverzitu i půdu.
 

Jestli Dánové v něčem vynikají, pak je to v zahradničení. Předloni jen za zahradnické vybavení utratili 6,14 miliard dánských korun a na svých záhoncích si odpracovali 48,5 milionu hodin.

Tohle prospěšné hobby má ale v jejich osobitém podání poněkud neprospěšné dopady na životní prostředí. Dánové prý totiž zahradničením produkují více odpadu, než je rozumné.

Z kompostárny do atmosféry

Alespoň tak to podává profesor Dánské technické univerzity v Kodani Per Gundersen, odborník na biogeochemické cykly. „Když se zahradní odpad vyváží ze zahrad, spaluje nebo kompostuje v rámci centrálních systémů pro nakládání s komunálním odpadem, ve větvičkách a listí nashromážděný oxid uhličitý se velmi rychle vrací do atmosféry. Zatímco při uchovávání odpadu na zahradě je proces rozkladu výrazně pomalejší,“ říká Gundersen.

„Bohužel, Dánové moc rádi své zahrady uklízí,“ dodává s povzdechem Gundersen. Podle údajů dánského Ministerstva pro životní prostředí nechali jen v roce 2019 vyvézt a zlikvidovat 983 000 tun zahradního odpadu.

Dánské odpadové hospodářství si s ním poradí – biodopad je odvážen, tříděn a zpracováván. Největší větve a kmeny se s využitím tepla spálí, malé větve, listí a posekaná tráva se kompostují.

„Bohužel, Dánové moc rádi své zahrady uklízí,“ dodává s povzdechem Gundersen.
„Bohužel, Dánové moc rádi své zahrady uklízí,“ dodává s povzdechem Gundersen.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„Pro dánskou klimaticko-uhlíkovou bilanci by ale bylo účelnější, kdyby lidé nechali listí a drobné větvě na zahradě,“ vysvětluje Gundersen, který smysl neuklízení zahrad ilustruje na jednoduchém matematickém modelu.

Když se od současného objemu zahradnického odpadu odečte přímý užitek – dřevěná biomasa jako topivo pro spalovny – mohlo by ono ponechání odpadu na zahradách přiblížit o půl procenta národní emisní cíl (snížit do roku 2030 emise o 70 %).

Ve spadaném listí a ostříhaných větvích by se tak dalo „uložit“ okolo 600 000 tun CO2 ročně, zhruba polovina z objemu emisí, které se jinak vyváží s odpadem pryč k dalšímu zpracování.

Není to ale jediný důvod, proč prý nechat zahradu neučesanou. Podzimní listí totiž prospívá zahradě a biologické rozmanitosti.

Potrava pro půdu na zahradě

„Listí pomáhá vyživovat zahradu, je na něj navázán celý ekosystém rozkladačů,“ říká Gundersen. „Od hub, bakterií a drobných neviditelných půdních tvorů, až po žížaly, které pomáhají rozkládat a metabolizovat organický materiál, a tím do půdy uvolňují živiny. A tito rozkladači pak slouží jako důležitý zdroj potravy pro větší živočichy, pro ježky a ptáky."

Tento cyklus rozkladu, zprostředkovaný mikroorganismy, červy a dalšími organismy, rovněž uvolňuje do atmosféry oxid uhličitý. Ale pomaleji, postupně, v horizontu několika let. A přitom se malý díl tohoto odpadu, organického materiálu, stává humusem.

Gundersen navrhuje zahradníkům shrabat listí na záhony, kde se pěstuje zelenina, anebo na místa, kde se chceme vyhnout rozrůstání plevelů.
Gundersen navrhuje zahradníkům shrabat listí na záhony, kde se pěstuje zelenina, anebo na místa, kde se chceme vyhnout rozrůstání plevelů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„Vysoký obsah humusu ve svrchní vrstvě půdy pak vytváří úrodnou vrstvu, která má dobrou strukturu a zadržuje vodu a živiny. Což je důležité, pokud opravdu chceme, aby se pěstovaným rostlinám dařilo," vysvětluje Per Gundersen.

Doplňuje ještě, že poločas rozpadu (doba, za níž se přirozeně rozloží 50 % opadaného listoví), činí 3-6 měsíců, a podíl minerálních látek uvolněných z listů do půdy je menší než 5 % jejich hmotnosti.

A také, že rozklad větviček trvá 2-5 let, zatímco u velkých větví a kmenů „běží“ 10-20 let. Z čehož ale vyplývá, že se neodvážený odpad bude na zahradách akumulovat. Co s ním?

Gundersen navrhuje zahradníkům shrabat je na záhony, kde se pěstuje zelenina, anebo na místa, kde se chceme vyhnout rozrůstání plevelů. „Lze jej také shromáždit v jedné části zahrady, kterou pak můžete ponechat volně zarůst, a spravovat sebe sama,“ dodává. „Na jaře se už velká část listů rozpadne, vrátí se do neviditelného koloběhu života zahrady.“

Obzvlášť dobře se ze zahrad ztrácejí listy z lip a jasanů. Zato listy dubů a ovocných stromů se rozkládají pomaleji, takže jsou ideální pro povrchovou izolaci půdy, například kolem cibulnatých rostlin nebo zeleniny.

„Naše dánské zahrady mohou přispět k řešení klimatické krize i krize biodiverzity tím, že pro sebe zužitkujeme více zahradního odpadu. Jen se musíme odvážit mít na zahradě trochu nepořádku v podobě listí, trávy nebo pár suchých větví," uzavírá Per Gundersen.


reklama

Přijde vám to jako zajímavý článek?

Pomozte nám napsat další. Děkujeme

 
Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

8.12.2022 06:52
Ať se na mě vědci nezlobí, ale poslední dobou, když čtu, čím vším se zabývají, tak mě to silně připomíná bádání vědců na létajícím ostrově Laputa v perfektní knize Jonathana Swifta Gulliverovy cesty.
Co říci k výše uvedenému? Listí ponechané na zahradě přes zimu do příštího jara je zdrojem primární hmoty pro tvorbu humusu, to ano, ale zrovna tak a ještě lépe je ho zkompostovat, včetně těch malých větviček.
Pan profesor nebere v úvahu skutečnost, že listí ponechané jen tak, zvláště z ovocných stromů, je perfektní živnou půdou pro šíření houbových a v poslední době i bakteriálních chorob, zvláště strupovitosti. Takže jeden potenciální benefit je smazán jiným malusem,o kterém si dovolím říci, že pro tu zahradu je podstatně horší.Nic proti výzkumu, ale tyto staré osvědčené postupy, jako je kompostování, mají plné oprávnění.
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.12.2022 10:50 Reaguje na pavel peregrin
na listí je jeden rozumný recept pro lenochy - nemít zbytečné ploty. tam, kde nejsou ploty, tam vítr uklidí listí zafoukáním do remízků a spokojení jsou nejen pořádkumilovní zahrádkáři, ale i ježci a další havěť.

naráží to na několik problémů:
- přemnožená zvěř (srnky, prasata), která dokážou neoplocený pozemek zlikvidovat
- přemnožení psi pouštění na volno
- obecně neúcta k neoplocenému soukromému majetku
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.12.2022 11:20 Reaguje na pavel peregrin
Strupovitost je samozřejmě houbová choroba, napsal jsem to nešťastně.
Odpovědět
Pe

Petr

8.12.2022 11:33 Reaguje na pavel peregrin
Ten profesor to myslel dobře a bral to podle současné reality - v Dánsku, a vlastně už i u nás - kde ovocné stromy na "moderních" polodlážděných minizahradách už v podstatě nejsou. Jsou tam jen všelijaké okrasné stromky z celého světa, takže choroby ovoce už problémem nejsou, zeleninu už taky nikdo nepěstuje, tak tím i kompostování přestalo mít smysl. Zato všichni zahradu neustále drhnou a čistí, a všechno se vyváží pryč - a to měl na mysli.
Dříve zahrady poskytovaly užitek a produkty, dnes produkují "odpad".
Odpovědět
Pe

Petr

8.12.2022 11:46 Reaguje na Petr
V moderní husté zástavbě stejně ani není kde kompostovat. Na to tam není místo, majitelé nechtějí mít na okrasné minizahradě kompost jako "architentonický prvek", a navíc ze všech stran hned za plotem je další dům, jehož majitelé taky nechtějí mít pod oknem sousedův kompost.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.12.2022 12:37 Reaguje na Petr
Není nic jednoduššího, než pořídit si pro tyto případy kompostér.
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.12.2022 19:23 Reaguje na Petr
Ty 2 příspěvky se Vám povedly, v Dánsku to tak je, taky jsou zvyklí na centrální kompostování a o zahrádky se jim často starají profíci.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.12.2022 12:40 Reaguje na Petr
Tak na vesnicích a i ve starých vilových čtvrtích, občas i moderních, jsou u nás i ovocné stromy. Ale i kdyby nebyly- kompostování smysl má, i kdyby pro nic jiného, tak pro peněženku určitě. Já se musím občas smát, jak lidé jsou ochotni kupovat kdejaký "zázračný" přípravek pro zahradu, samozřejmě i okrasnou, a tak jednoduchou a vysoce účinnou věc jako je kompost, naprosto opomíjejí. Nemyslíte?
Odpovědět
Pe

Petr

8.12.2022 13:12 Reaguje na pavel peregrin
Z té ochoty stále něco kupovat naopak vidíte, že o peněženku nejde. Spotřební svět je jiný, než býval venkovský svět, kde šlo lidem hlavně o užitek a nějaký přínos. Dnes se vše kupuje, na vše je nějaký hotový produkt - koupíte si pozemek, koupíte si zhotovení zahrady, koupíte si vybavení, ta nejlepší hnojiva, postřiky... Odpad vyvezete a máte hotovo a čisto, můžete ležet u bazénu a večer do divadla. Kompostér tam (bez ohledu na funkci půdy a kompostu) nechcete a nepotřebujete, na co by vám taky byl, když si kupujete přesná a čistá hnojiva. Na práci s kompostem stejně nemáte ani čas, ani chuť se s tím špinit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.12.2022 15:20 Reaguje na Petr
Víte, co se říká- všeho pouze do času.
Odpovědět
Pe

Petr

8.12.2022 15:37 Reaguje na pavel peregrin
V tomhle jsme zajedno. Z půdy nelze pořád jen brát, a občas to posypat nějakými pilulemi.
Jen jsem to zkusil vidět očima takového člověka.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.12.2022 17:54 Reaguje na Petr
To zjednodušené vidění je poměrně hodně rozšířené. Jedna moje známá si chtěla na zatravněné zahradě vytvořit rozárium. Půda na zahradě byla poměrně hodně jílovitá. Tak jsem jí řekl, že na ploše budoucího rozária musí vybrat půdu do hloubky asi půl metru, navézt tam kompost (asi dva kubíky hmoty) a pak na to místo ukládat veškerou posekanou trávu, kterou aspoň jednou za rok zaryje do substrátu. Když to bude dělat tak dva roky, bude mít místo připraveno pro výsadbu růží. Koukala na mě jak na blázna, protože její představa byla, že do trávníku udělá ďolíky, kam nastrká růže, pak bude každý den chodit vonět ke květům a jednou za čas to trochu pocukruje nějakým hnojivem.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.12.2022 09:09 Reaguje na Petr
Tak záleží o co konkrétně jde. Obecně rostliny člověkem vyšlechtěné na užitek téměř vždy potřebují člověkem dobře připravenou půdu, správné konzistence, půdní reakce a hlavně s dostatkem živin. Rostliny člověkem nešlechtěné nebo jen málo mohou snadno růst i na půdě, kde se dlouhodobě veškerá produkce biomasy odstraňuje pryč a zdrojem živin pro rostliny je tak jenom přirozený rozpad podložních hornin a vpřípadě dusíku vymyté oxidy dusíku z atmosféry. Porostou jen o trochu pomaleji než když tam budou do půdy nějaké živiny dodávány nebo budou o něco hůř zvládat kritické období, jako například hned po osázení.
Je tedy třeba plánovat komplexně podle druhů pěstovaných rostlin. Většina užitkových, dost okrasných a některé přírodní nešlechtěné rostliny rostou velmi dobře v člověkem "vymazlené" půdě. Ale některé rostliny rostou prakticky stejně dobře v "bezúdržbové" půdě, o kterou se člověk prakticky vůbec nestará.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.12.2022 20:00 Reaguje na Petr
Tady je v podstatě řečeno to, co je mi dnes vyvraceno jako polopravdy a nepravdy. Nová doba, nová mentalita. Zahrada jako lemčíkův altán k přilákání samičky (a závisti sousedů-).
Odpovědět
HH

Honza Honza

8.12.2022 11:55 Reaguje na pavel peregrin
pro malou zahrádku možná máte pravdu, ale celkově ponechání organic. materiálu na půdě je nutnost, jinak se půda ochuzuje, ev. zmizí. Musí to dělat zemědělci i lesníci. Nejhorší je listí spálit- to škůdce zlikvidujete totálně, ale ty následky?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

8.12.2022 12:34 Reaguje na Honza Honza
Myslíte si, že zkompostováním organického materiálu a jeho následným rozvezením po záhonech se půda ochuzuje? Vysvětlete mi to!
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.12.2022 11:00
Hm hm. Takže "zpracování biomasy" vychází z módy?
To by se ovšem Dánové neměli ani tak dívat na zahrádky jako spíš na tepelné elektrárny, do kterých jdou celé lodní náklady semletých lesů.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.12.2022 11:58 Reaguje na Viktor Šedivý
1*
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.12.2022 15:02
Tak ony zahrady v Dánsku, abych nekecal, tak znám jenom Jutsko, a to spíše ten sever, a zahrady u nás jsou fakt hodně jiný příběh. A pointou článku je to, že Dánové mají ty zahrady většinou vypiglované jak ze žurnálu a veškerý organický odpad ze zahrady lifrují pryč. Jenže ono asi z pohledu přírody všeho moc škodí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.12.2022 17:53
Při každém rozkladném procesu vzniká CO2 a je celkem jedno, kde ten rozklad a za jak dlouho probíhá. Z kompostu i z lesa odchází do vzduchu a pouze pokud by byl odpad zapraven do půdy, tak se může částečně vázat v půdě a dodat uhlík rostlinám. To by ale museli poorat trávníky s trávou a listím
a nebo to shrabat a zaorat jako já. Je ale pracné, když vyorám brázdu, tu
naplním listím a zaorám. Tak pokračuji, až do absence listí, nebo brázd
a do jara zbydou v půdě pouze nezetlelé zbytky a v nich plno žížal.
Jsem ale v okolí poslední "oráč" zbytek jsou "Dánové" s trávníky a bazény.
Odpovědět
JH

JH

9.12.2022 06:48 Reaguje na Břetislav Machaček
I z odpadu v půdě uniká CO2 do vzduchu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2022 10:16 Reaguje na JH
Máte pravdu, ale část se váže třeba na vápník a jiné prvky
do formy uhličitanů, které jsou určitou dobu v půdě stabilní. Organická hmota je prapůvodem uhlí, rašeliny atd. pouze díky tomu, že se nerozkládala na povrchu, ale pod vrstvou bahna, půdy a nebo alespoň bezkyslíkaté vody.
Dokonalý rozklad organiky v přírodě bez vzniku CO2 neexistuje, ale příroda ho umí zpět spotřebovat do těl
nových rostlin a to je řešení, když ho bude mít co do
sebe ukládat. CO2 do sebe neuloží dálnice, parkoviště,
megasklady, hypermarkety, paneláky naležato a ani pole
fotovoltaiky. Rostliny a hlavně stromy ho jsou schopny
přeměnit na uhlík a kyslík, ale to není tak lukrativní
jako vymýšlení způsobů průmyslového odčerpávání CO2
z ovzduší a nápady jak ho pak ukládat do podzemí. Ony
i ty OZE jsou novým průmyslovým odvětvím, které dalo
skomírajícímu průmyslu posilující životodárnou injekci
nové produkce, zaměstnanosti a zisků. Kdo na tu vlnu
naskočil, tak se veze a to i za tu cenu, že ten zbytek
na to musí doplácet ze svých zisků a nebo úspor.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.12.2022 18:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud Vás ti "Dánové" po straně pomlouvají a nechápou Vaše snažení, to je teprve první level. Oni si časem uvědomí, že díky Vašemu přístupu k přírodě se Vám na zahradě drží hmyz, který je ruší při jejich zaslouženém relaxu v přírodě. Nejdříve budete popotahován po nejrůznějších úřadech, aby nakonec celá kauza skončila u soudu. Dopadnete stejně jako ten sedlák ve Francii, kterého tahali po soudech kvůli tomu, že jeho kohout každé ráno kokrhal, čímž rušil sladký spánek lufťáků, kteří si vyjeli na vesnici za přírodou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.12.2022 18:39 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Už se stalo! Včely jsem musel odstěhovat do lesa, nehnojit
hnojem, ale kompostem, protože hnůj smrděl a přiletěli za
ním ovádi a mouchy. Mnou krmení ptáci kadí do bazénů a na zahradní nábytek. No a slepice? Proč kdákají, to nemůžou
být zticha, když chceme poslouchat na zahradě techno? Jó
příroda obtěžuje hlavně ty, kteří se za ní přistěhují a
pak zjistí, že o ni vlastně nestojí a tak ji zabetonují
zámkovou dlažbou a zastaví bazény s chlorovanou vodou.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.12.2022 20:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Takže Vás dostali tam, kam chtěli. A bez soudů. Za chvilku i Vy budete mít anglický trávník, perfektně střižené stromky a budete přemýšlet, kam vyvézt posekanou trávu. :-)))
A teď vážně - pamatuji si na dobu, kdy jsem jezdil o víkendech za dědou a babičkou do Kopřivnice. Měli velkou chalupu, naproti stodolu, chovali králíky, slepice, kozu, dříve i prase a krávu. Jako malý jsem tam zažil nefalšovanou zabijačku, kdy se zabíjelo hospodářem vychované prase a ne že se koupily z velkochovu dvě půlky. Když šel člověk přes dvorek, musel si dávat pozor, aby nešlápl do kuřince. Vedle stodoly bylomalé hnojiště, které nikomu nevadilo. Ani sousedům. Ti si rádi jezdili pro hnůj, aby měli čím zlepšit půdu na svých zahrádkách. A byl tam velký ovocný sad. Desítky velkých stromů, velká řada angreštů a rybízů. A uprostřed byl dřevěný domek, kde bylo osm úlů se včelami. Každoročně mě jich pár popíchalo, ale nikdy se z toho nedělala věda. Ani sousedům nevadily, protože si mohli k dědovi chodit pro výborný med a navíc jim jeho včely opýlily jejich ovocné stromy. Zahradu pak děda kosil obyčejnou kosou a to i v hodně pokročilém věku. Moc se mi tam líbilo. Podle dnešních měřítek jsem ale vadnej.
Odpovědět
JB

Jeník Bebík

9.12.2022 00:28
Nechají zahradní odpad vyvést? To asi policií...a v poutech! 😂
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.12.2022 09:50
To je ode zdi ke zdi.
Obecně jestli se zahrada využivá jako produkční, pro produkci ovoce, zeleniny nebo třeba jenom pro drůbež nebo "čtyřnohé sekačky trávy" , je dobré tuto biomasu nevyhazovat, ale použít.
Pokud ovšem je zahrada jen okrasná, zvláště pokud se jedná o o často "hoblovaný" anglický trávník a podobně, pomalu rostoucí jehličnany a další málo údržbové prvky, klidně všechnu biomasu dávejte ze zahrady pryč. Praktický jakákoliv půda přirozeným rozkladem prakticky jakékoliv podložní horniny získává dostatek živin pro udržování takových zahrad.
Odpovědět
Pe

Petr

10.12.2022 10:37 Reaguje na Radim Polášek
Myslím že s tím posledním odstavcem nemáte pravdu. Kdyby to bylo jak říkáte, nemělo by význam umělé hnojení a vše by rostlo stejně dobře i bez něj. Ale neroste. Člověk stihne odvozem "odpadu" ze zahrad (nebo sklizní na polích) odebírat živiny mnohem rychleji, než stihnou vznikat rozkladem hornin. Navíc pěstuje rostliny (a plodiny) na živiny velmi náročné.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.12.2022 09:27 Reaguje na Petr
S poslední větou nemáte vždy pravdu. Na živiny je velmi náročných převážná většina kulturních plodin, hodně vyšlechtěných okrasných rostlin a nějaká část rostlin, bylin, křoví a stromů v přírodním nešlechtěném stavu. Zbytek zvládá bez větších problémů i půdu, kde člověk žádné živiny nedodává. Pokud jsou vhodné pro rostlinu ostaní parametry, dostatek vláhy, správná půdní reakce, správná konzistence půdy.
Krásně to vidíte například na takzvaných velmi zdravých "superplodinách". To jsou vesměs nešlechtěné nebo málo šlechtěné rostliny v přírodním stavu s malou produkcí - malé plody, malé množství na rostlinu, malé množství na jednotku plochy. Proto hodně těchto rostlin produkuje i v chudé málo hnojené půdě a ještě mají ty plody velké množství živin. Ale jakmile se o ty plody začnou lidi zajímat, začnou ty rostliny taky šlechtit. Aby měly větší plod, aby produkovaly víc toho ovoce ... až nakonec toho dosáhnou, ale vyšlechtěná rostlina nakonec produkuje takový objem plodů, že se nutně musí používat velmi dobře zpracovaná půda s dostatkem živin, aby se toho dosáhlo. A naopak v chudé půdě ta rostlina živoří, nemá odolnost a trpí chorobami, zatímco původní nešlechtěná forma tam prosperuje a plodí. Přirozeně záleží i na tom, jak efektivně ten druh rostliny dokáže vytahovat živiny z půdy a proměňovat je v žádaný produkt, obecně ale je ten vztah mezi přírodní nešlechtěnou nebo málo šlechtěnou odrůdou a vysoce intenzívně vyšlechtěnou odrůdou dobře vidět.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist