Kde získávali pravěcí lidé ve střední Evropě měď na výrobu prvních nástrojů a ozdob? Byla těžena lokálně, nebo pocházela z Balkánu či Alp? Odpověď hledá mezinárodní projekt Mysterium Magnum – Počátky metalurgie ve střední Evropě. Stojí za ním Archeologické centrum Olomouc a další vědecké instituce z Polska, Slovenska a Maďarska.

Česko vstupuje do elitního klubu zemí vyvíjejících jaderné technologie pro vesmír – a mohlo by se stát světovým lídrem díky mikroreaktoru RAVEN, který právě vzniká v laboratořích ČVUT a firem Stellar Nuclear a UJP Praha. RAVEN je výjimečný tím, že bude sloužit nejen jako zdroj energie pro pohon pro meziplanetární lety, ale po přistání se promění v kompaktní elektrárnu schopnou napájet a vytápět základny na Marsu, na Měsíci a případně na jiných tělesech, jako jsou měsíce Saturnu. Konsorcium UJP PRAHA, ČVUT a Stellar Nuclear, který vznikl jako spin-off ČVUT, právě získalo grant na realizaci projektu od Technologické agentury ČR na čtyři a půl roku v programu THÉTA 2.

Fakulta životního prostředí UJEP a Asphalt Performance Group společnosti BASF SE nedávno podepsaly memorandum o spolupráci, které se zaměřuje na inovativní metody recyklace asfaltových směsí používaných při stavbě vozovek. Cílem partnerství je prozkoumat a zavádět recyklační technologie, které dosud nebyly komerčně využívány a mohou posunout české stavebnictví k větší udržitelnosti.

Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně ubývat. V takovém případě by producenti kávy museli její pěstování ukončit, nebo přejít na pěstování Coffea canephora, známé jako robusta, která je na mezinárodních trzích méně ceněna. Lenka Ehrenbergerová s kolegy z Ústavu botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU výzkumem cílí na odvrácení či zpomalení nejčernějších scénářů. Výzkumu na agrolesnických kávových plantážích napříč americkým kontinentem, ale i v Asii, se tým věnuje již 15 let.

Pozornost vědců z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR se během následujícího roku a půl zaměří severně od Chebu. Ve spolupráci s českými a německými kolegy rozmístí na ploše 10 000 km2 na 300 seismických přístrojů a budou měřit i nejslabší mikrozemětřesení. Při rozsáhlém seismickém experimentu chtějí lépe pochopit, proč se v oblasti, která je daleko od typických zdrojů zemětřesení, objevují zemětřesné roje.

Klíčovým faktorem pro lidi žijící v blízkosti jaderné elektrárny je dobře nastavená komunikace. Vyplývá to z výzkumu vědců Národního institutu SYRI, který vedl Anton Drobov. Téma je zásadní mj. v souvislosti s rozšířením Jaderné elektrárny Dukovany. Tento krok nedávno stvrdila vláda.

Rada hlavního města v červnu schválila Pravidla pro umisťování výdejních boxů na městských pozemcích, která připravili odborníci z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha). Cílem je nastavit jasné a férové zásady, které umožní rozvoj této služby bez negativních dopadů na veřejný prostor.

Ministerstvo životního prostředí připravilo nový Plán odpadového hospodářství na období 2025–2035. Ten představuje zásadní národní strategický dokument, který definuje budoucí směřování vývoje odpadového hospodářství ČR a formuluje dlouhodobou vizi a perspektivu pro klíčové období let 2025-2035, a to v kontextu nezbytnosti splnění závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě. Dokument předložený ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem dnes schválila vláda.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo nový program na podporu přípravy projektů regenerace brownfieldů. Obce, městské části a kraje z celé České republiky mohou nově získat dotaci na zpracování projektové dokumentace a dalších podkladů potřebných k revitalizaci nevyužívaných areálů a objektů pro podnikatelské využití. Na přípravu projektů je vyčleněno 200 milionů korun. Příjem žádostí MPO spustí 15. srpna.

Zahrádkaření je stálicí českých domácností, potraviny si pěstuje více než polovina z nich. Věnují se mu ženy, muži, lidé s rozdílnými příjmy i vzděláním, ve městech i na venkově. Zahrádkáři častěji konzumují čerstvé ovoce a zeleninu a jsou méně ohroženi potravinovou chudobou. Dokládají to aktuální studie vědců z Národního institutu SYRI, na kterých spolupracovali Jan Vávra a Petr Jehlička ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Maika Ohno z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.