Nejlepší snímky z fotografické soutěže zaměřené na krajinu, hory a životní prostředí Štíty Viléma Heckela jsou od středy k vidění na Staroměstské radnici v Praze. Vítězné fotografie ze zatím posledního, tedy třetího bienále soutěže jsou navíc doplněny nejpovedenějšími fotografiemi z let 2007 a 2009. Celá výstava nazvaná My a příroda dnes trvá do konce května.

Česko má vlastní ekoznačku Ekologicky šetrný výrobek již šestnáct let. O její správu a propagaci se stará ministerstvem životního prostředí zřízená informační agentura životního prostředí CENIA. V minulém roce se do způsobu, jakým stát (ne)propaguje ekoznačku, obul Jaroslav Bajer z občanské sdružení Galacie. Podle něho je naše ekoznačka nejhorší v Evropě. A přináší otázku, na kterou je dobré hledat odpověď. Nedělala by propagaci ekoznačky lépe nějaká jiná instituce než stát?

Jaký je stav českého plynárenství a kam směřuje? Jak moc jsme závislí na nevyzpytatelném Rusku a jeho plynu? Jaká je naše připravenost na „plynové krize“? Tyto a další otázky se probíraly na konferenci koncem minulého měsíce.

Nový mezinárodní projekt nevládních organizací ze zemí visegrádské čtyřky, který tento týden zahájilo setkání odborníků v Praze, se chce pokusit přiblížit kvalitu života v bývalých zemích východního bloku více k západu. Jednou z cest k „zelenějším“ metropolím bude akce Zažít město jinak, která se bude konat koncem září také v Praze.

DOX – Centrum současného umění v Praze prodloužilo výstavu Městské zásahy Praha 2010. Návrhy, jak architektonicky vylepšit konkrétní problematické místo v pražské městské zástavbě, budou veřejnosti přístupny nově do 30. srpna 2010.

Tatranský národní park, nejstarší z devíti slovenských parků, by se měl od června rozdělit na čtyři zóny podle stupně ochrany území. Slovenské ministerstvo životního prostředí v polovině března předložilo vládě návrh, který nyní prochází připomínkovým řízením, a který způsobil bouřlivou debatu napříč celou slovenskou společností.

Plánované vyhlášení nové chráněné krajinné oblasti Soutok bylo už jednou zablokováno nesouhlasným postojem především dotčených obcí. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) však na vyhlášení dále trvá a o bohulibosti svého záměru hodlá přesvědčit i veřejnost. Proto mimo jiné zvolilo v ČR zatím nepříliš častý postup – návrh plánu péče o CHKO zveřejnilo ještě před jejím samotným vyhlášením. Co v něm navrhuje?

Musí to být Evropská unie (EU), kdo bude iniciovat další mezinárodní rozhovory o boji s klimatickou změnou. Ani po neúspěších na klimatické konferenci v Kodani by se neměla nechat EU odradit a ihned nastartovat nové dialogy vedoucí k podpisu právně závazného dokumentu ohledně klimatu. To jsou slova eurokomisařky Connie Hedegaardové, která zazněla minulý týden na shromáždění ve Štrasburku. Informoval o tom server EurActiv.cz.

Týdenní nákup potravin v hodnotě 795 korun nacestoval 68 077 kilometrů, než se dostal na pult českého supermarketu. Petra Pospěchová z Hospodářských novin (HN) pátrala po původu potravin a cestě, kterou musí vykonat, než se dostanou do našich obchodů.

Co se dá čekávat od jednání v Kodani, kde v pondělí začíná konference zemí Rámcové dohody OSN o změnách klimatu? Podle českého ministra životního prostředí Jana Dusíka zřejmě v Dánsku nevznikne žádná právně závazná dohoda, přestože ji Evropská unie bude prosazovat. Ministr to řekl na úterní debatě Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ).

Vedoucí představitelé EU se snaží prolomit patovou situaci kolem financování na pomoc chudým zemím v boji proti globálnímu oteplování v poslední den své vrcholné schůze v Bruselu. Informuje o tom BBC News. Švédský premiér vyzval vedoucí představitele EU ke stanovení pevné částky, aby tak také připravili půdu pro další bohaté dárce, jakými jsou USA a Japonsko, k dostání podobných závazků.

Změna klimatu zaměstnává jak vědce, tak politiky. Ti se shodují v jednom - je potřeba snížit emise, které pocházejí z lidské činnosti. Otázkou ale zůstává o kolik a za jak dlouho. Odborníci se obvykle shodují na hranici 2 °C, o které by se maximálně mělo oteplit globální klima planety. Jak se snížení emisí projeví na změnách teploty, ukazuje jednoduchá simulace před nedávnem zveřejněná projektem Climate interactive.

Emise skleníkových plynů v zemích Evropské unie zřejmě klesají. Podle nové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se celkový příspěvek evropské sedmadvacítky ke klimatickým změnám snížil o 9,3 % od roku 1990. Emise klesají v posledních letech téměř ve všech zemích. Jednou z výjimek je Česká republika, kde emise začaly růst. Problém je ale v tom, že poslední data pocházejí z roku 2007.

Hygienickým normám vyhověla v minulém roce většina koupališť v Evropské unii. Přibližně 96 procent oblastí v pobřežních vodách a 92 procent koupališť na řekách a jezerech splňovalo normy. Informuje o tom výroční zpráva Evropské komise a Evropské agentura pro životní prostředí (EEA) týkající se vod určených ke koupání. Miliony občanů, kteří každé léto navštěvují evropské pláže, si ve zprávě mohou najít užitečné informace ohledně kvality vod.

„Divoká příroda je součást našeho společného bohatství, naší identity. Měli bychom být na její poslední zbytky pyšní,“ prohlásil ministr životního prostředí Ladislav Miko na dvoudenní konferenci o divočině a rozsáhlých přírodních oblastech, která se v Praze konala na konci května. Výsledkem jednání přibližně dvou set odborníků, úředníků, zástupců nevládních organizací, ale i obchodníků nebo majitelů pozemků bylo doporučení Evropské unii, aby se o evropskou divočinu lépe starala – například tím, že nebude chránit jen konkrétní biologické druhy nebo konkrétní přírodní stanoviště, ale taky přírodní procesy, jež v nich probíhají.

Kolektivním systémům, které se starají o sběr a recyklaci vyřazené elektroniky, se nelíbí navrhované změny evropská směrnice. Ta zásadně mění požadavek na množství odpadů, které se mají v jednotlivých státech EU recyklovat. Namísto pevné kvóty 4 kilogramy na obyvatele, zavádí požadavek na zpětný odběr 65 % váhy elektrických zařízení, která se dostaly na trh v roce předchozím.

Program The American Fund for Czech and Slovak Leadership Studies nabízí českým a slovenským odborníkům pracovní stáže v USA. Jedním z témat, které tento fond podporuje, je i životní prostředí. Klíčovým pro budoucí úspěšné absolventy je propojení teoretického studia na univerzitě s praktickým poznáváním firem a společností, které se zabývají například obnovitelnými zdroji energie, novými technologiemi, ekologickým managementem, ale také ochranou životního prostředí a zdrojů.

Evropská unie v polovině loňského prosince poprvé oficiálně uznala, že se jí s největší pravděpodobností nepodaří splnit cíl, který si předsevzala a s nímž souhlasily všechny členské státy už v roce 2001 – zastavit do roku 2010 ubývání evropské přírodní rozmanitosti. Ve stejném dokumentu zároveň uvádí, že "50 % druhů a zřejmě až 80 % přírodních stanovišť", jejichž zachování je v celoevropském zájmu, se nachází „v nepříznivém stavu“.

Těsně před koncem loňského roku předložilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vládě Politiku územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR). Materiál MMR odevzdalo včetně vypořádání připomínek ostatních resortů, krajů, veřejnosti a vyjádření sousedních států, ovšem bez stanoviska ministerstva životního prostředí (MŽP) k posouzení jeho vlivů na životní prostředí (SEA). To ho vydalo až 23. ledna – a doporučilo v něm celou politiku územního rozvoje přepracovat.

Díky kaprům si v době Vánoc na české rybníky a řeky vzpomene skoro každý. Víme ale, jak se v nich rybám žije? Zlepšila se v posledních letech voda v českých tocích? A jak je to s dalšími překážkami, jako jsou jezy, přehrady nebo vybetonovaná koryta? Vrátí se lososi do Orlice? Vyhynou úhoři? A je česká ochrana přírody ovládána ornitologickou lobby? Právě těmto tématům se v rozsáhlém rozhovoru věnuje ichtyolog, dlouholetý ochranář a rybář Martin Dušek.

Soustava vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros (SVD G-N) vešla ve všeobecnou známost nejen jako obří, sporné a finančně náročné dědictví socialismu. Stala se rovněž synonymem maďarsko-slovenské rozepře, která v různých modifikacích nepřestává zaměstnávat nacionalisty z obou stran hranic. Na začátku přitom stál optimistický plán mezinárodní spolupráce při protipovodňové ochraně. V roce 1989, kdy bylo na slovenském území hotových 90 % prací, však Maďarsko stavební práce pozastavilo a roku 1992 se pokusilo smlouvu vypovědět. Vedly jej k tomu obavy z možných ekologických dopadů – jedná se totiž o oblast s velkými zásobami pitné vody a vzácnými ekosystémy. Kvůli tomu ostatně proti výstavbě vodního díla protestovali i mnozí milovníci přírody a vědci z dalších zemí včetně Slovenska. Jak vlastně celý spor probíhal a jaká je situace s dokončením soustavy Gabčíkovo-Nagymaros dnes?

Ke zprávě Gabčíkovo: patálie bez konce vydáváme tuto doplňující zprávu, obsahující přehled historie projektu, mapku původního projektu a základní parametry přehrady v Gabčíkovu.

Evropská unie by mohla dostát svému cíli a snížit do roku 2020 emise oxidu uhličitého o 20 %, kdyby rozšířila svou rozlohu lesů, napsal deník Guardian.

Minulý týden Evropská komise schválila národní alokační plány Bulharska a Rumunska. Poslední státy zapojené do evropského systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) tak vědí, jak jsou rozdané karty. V příštích pěti letech by Evropa měla vypustit o desetinu méně emisí než v předchozím období (2005-2007).

Čas od času rozčeří hladinu mediálních vod dlouholetý spor o to, kde všude mají cyklisté právo jezdit. S rozšířením a rostoucí oblibou terénních kol se cyklisté dostanou téměř všude a na mnoha místech z nejrůznějších důvodů leckomu vadí. Další epizodu sporu odstartovala letos v létě novela slovenského lesního zákona, která od 1. září značně omezila pohyb cyklistů a jezdců na koních po lesních cestách. Podobné restriktivní opatření přitom není v nejbližších letech vyloučeno ani v České republice.

Ministři životního prostředí zemí visegrádské čtyřky se shodli na společném postupu boje proti změnám klimatu, ale i na společném nesouhlasu s připravovanou evropskou směrnicí o odpadech. Chtějí, aby si jednotlivé státy samy mohly rozhodovat o možnosti dovozu odpadu k likvidaci do dalších zemí.

Lesníci začali v první polovině dubna těžit kalamitní dřevo v tatranských rezervacích Tichá a Koprová dolina. Podle ekologických aktivistů a představitelů Evropské komise při tom pravděpodobně porušili zákon a nedostáli závazkům vyplývajícím z evropských směrnic. Aktivisté se proto rozhodli sami dopouštět přestupků a snažili se těžbu nenásilně blokovat. Dařilo se jim to jen částečně, protože lesníkům začala po několika dnech pomáhat policie. Vyostřenou atmosféru přiživovali vedoucí představitelé slovenských ministerstev životního prostředí (MŽP) a zemědělství (MZe), kteří aktivisty v médiích záměrně osočovali nepravdivými informacemi. Část zaměstnanců resortu ovšem proti svému vedení vystoupila a upozornila na to, že odborná stanoviska týkající se ochrany přírody podléhají politické manipulaci. Těžbu 26. dubna pozastavila Slovenská inspekce životního prostředí a v příštích dnech by měla vydat rozhodnutí. Evropská komise se chystá proti Slovensku zahájit proceduru pro porušení evropské směrnice o ptácích. Tak silný konflikt dosud ochrana přírody na Slovensku nezažila.

Výstavba nových jaderných elektráren bez státních podpor a skrytých subvencí je natolik nákladná a riziková, že si ji žádný soukromý investor v Evropě nemůže dovolit. Realizace finské elektrárny Olkiluoto či 3. a 4. bloku ve slovenských Mochovcích je možná jen díky dotacím. Shodli se na tom účastníci konference o státních podporách jaderné energetice, která se konala dnes v pražském hotelu Prezident.

Andris Piebalgs, evropský komisař pro energetiku, nedávno představil výsledky průzkumu Eurobarometr, zaměřeného na otázky energetiky, spotřeby, obnovitelných zdrojů a podobně. „Vzkaz občanů je jasný. Evropa potřebuje politiku soustředěnou na bezpečnost dodávek, konkurenci a udržitelnost,“ řekl Piebalgs. Průzkumu se zúčastnili i občané nových a kandidátských zemí.

Ceny elektřiny pro podnikové odběratele jsou v České republice o 10,7 procenta nižší než průměr zemí Evropské unie. České podniky platily v prvním čtvrtletí letošního roku v průměru 60,1 eura za MWh, evropský průměr činil 67,3 eura za MWh. Uvádí to ročenka Eurostatu za rok 2005.