Program The American Fund for Czech and Slovak Leadership Studies nabízí českým a slovenským odborníkům pracovní stáže v USA. Jedním z témat, které tento fond podporuje, je i životní prostředí. Klíčovým pro budoucí úspěšné absolventy je propojení teoretického studia na univerzitě s praktickým poznáváním firem a společností, které se zabývají například obnovitelnými zdroji energie, novými technologiemi, ekologickým managementem, ale také ochranou životního prostředí a zdrojů.

Evropská unie v polovině loňského prosince poprvé oficiálně uznala, že se jí s největší pravděpodobností nepodaří splnit cíl, který si předsevzala a s nímž souhlasily všechny členské státy už v roce 2001 – zastavit do roku 2010 ubývání evropské přírodní rozmanitosti. Ve stejném dokumentu zároveň uvádí, že "50 % druhů a zřejmě až 80 % přírodních stanovišť", jejichž zachování je v celoevropském zájmu, se nachází „v nepříznivém stavu“.

Těsně před koncem loňského roku předložilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vládě Politiku územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR). Materiál MMR odevzdalo včetně vypořádání připomínek ostatních resortů, krajů, veřejnosti a vyjádření sousedních států, ovšem bez stanoviska ministerstva životního prostředí (MŽP) k posouzení jeho vlivů na životní prostředí (SEA). To ho vydalo až 23. ledna – a doporučilo v něm celou politiku územního rozvoje přepracovat.

Díky kaprům si v době Vánoc na české rybníky a řeky vzpomene skoro každý. Víme ale, jak se v nich rybám žije? Zlepšila se v posledních letech voda v českých tocích? A jak je to s dalšími překážkami, jako jsou jezy, přehrady nebo vybetonovaná koryta? Vrátí se lososi do Orlice? Vyhynou úhoři? A je česká ochrana přírody ovládána ornitologickou lobby? Právě těmto tématům se v rozsáhlém rozhovoru věnuje ichtyolog, dlouholetý ochranář a rybář Martin Dušek.

Soustava vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros (SVD G-N) vešla ve všeobecnou známost nejen jako obří, sporné a finančně náročné dědictví socialismu. Stala se rovněž synonymem maďarsko-slovenské rozepře, která v různých modifikacích nepřestává zaměstnávat nacionalisty z obou stran hranic. Na začátku přitom stál optimistický plán mezinárodní spolupráce při protipovodňové ochraně. V roce 1989, kdy bylo na slovenském území hotových 90 % prací, však Maďarsko stavební práce pozastavilo a roku 1992 se pokusilo smlouvu vypovědět. Vedly jej k tomu obavy z možných ekologických dopadů – jedná se totiž o oblast s velkými zásobami pitné vody a vzácnými ekosystémy. Kvůli tomu ostatně proti výstavbě vodního díla protestovali i mnozí milovníci přírody a vědci z dalších zemí včetně Slovenska. Jak vlastně celý spor probíhal a jaká je situace s dokončením soustavy Gabčíkovo-Nagymaros dnes?

Ke zprávě Gabčíkovo: patálie bez konce vydáváme tuto doplňující zprávu, obsahující přehled historie projektu, mapku původního projektu a základní parametry přehrady v Gabčíkovu.

Evropská unie by mohla dostát svému cíli a snížit do roku 2020 emise oxidu uhličitého o 20 %, kdyby rozšířila svou rozlohu lesů, napsal deník Guardian.

Minulý týden Evropská komise schválila národní alokační plány Bulharska a Rumunska. Poslední státy zapojené do evropského systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) tak vědí, jak jsou rozdané karty. V příštích pěti letech by Evropa měla vypustit o desetinu méně emisí než v předchozím období (2005-2007).

Čas od času rozčeří hladinu mediálních vod dlouholetý spor o to, kde všude mají cyklisté právo jezdit. S rozšířením a rostoucí oblibou terénních kol se cyklisté dostanou téměř všude a na mnoha místech z nejrůznějších důvodů leckomu vadí. Další epizodu sporu odstartovala letos v létě novela slovenského lesního zákona, která od 1. září značně omezila pohyb cyklistů a jezdců na koních po lesních cestách. Podobné restriktivní opatření přitom není v nejbližších letech vyloučeno ani v České republice.

Ministři životního prostředí zemí visegrádské čtyřky se shodli na společném postupu boje proti změnám klimatu, ale i na společném nesouhlasu s připravovanou evropskou směrnicí o odpadech. Chtějí, aby si jednotlivé státy samy mohly rozhodovat o možnosti dovozu odpadu k likvidaci do dalších zemí.

Lesníci začali v první polovině dubna těžit kalamitní dřevo v tatranských rezervacích Tichá a Koprová dolina. Podle ekologických aktivistů a představitelů Evropské komise při tom pravděpodobně porušili zákon a nedostáli závazkům vyplývajícím z evropských směrnic. Aktivisté se proto rozhodli sami dopouštět přestupků a snažili se těžbu nenásilně blokovat. Dařilo se jim to jen částečně, protože lesníkům začala po několika dnech pomáhat policie. Vyostřenou atmosféru přiživovali vedoucí představitelé slovenských ministerstev životního prostředí (MŽP) a zemědělství (MZe), kteří aktivisty v médiích záměrně osočovali nepravdivými informacemi. Část zaměstnanců resortu ovšem proti svému vedení vystoupila a upozornila na to, že odborná stanoviska týkající se ochrany přírody podléhají politické manipulaci. Těžbu 26. dubna pozastavila Slovenská inspekce životního prostředí a v příštích dnech by měla vydat rozhodnutí. Evropská komise se chystá proti Slovensku zahájit proceduru pro porušení evropské směrnice o ptácích. Tak silný konflikt dosud ochrana přírody na Slovensku nezažila.

Výstavba nových jaderných elektráren bez státních podpor a skrytých subvencí je natolik nákladná a riziková, že si ji žádný soukromý investor v Evropě nemůže dovolit. Realizace finské elektrárny Olkiluoto či 3. a 4. bloku ve slovenských Mochovcích je možná jen díky dotacím. Shodli se na tom účastníci konference o státních podporách jaderné energetice, která se konala dnes v pražském hotelu Prezident.

Andris Piebalgs, evropský komisař pro energetiku, nedávno představil výsledky průzkumu Eurobarometr, zaměřeného na otázky energetiky, spotřeby, obnovitelných zdrojů a podobně. „Vzkaz občanů je jasný. Evropa potřebuje politiku soustředěnou na bezpečnost dodávek, konkurenci a udržitelnost,“ řekl Piebalgs. Průzkumu se zúčastnili i občané nových a kandidátských zemí.

Ceny elektřiny pro podnikové odběratele jsou v České republice o 10,7 procenta nižší než průměr zemí Evropské unie. České podniky platily v prvním čtvrtletí letošního roku v průměru 60,1 eura za MWh, evropský průměr činil 67,3 eura za MWh. Uvádí to ročenka Eurostatu za rok 2005.

Dopis, který včera odeslala nezisková organizace Ekologický právní servis (EPS) vedení koncernu Hyundai, může podle agentury CzechInvest zmařit plánovanou investici automobilky v ČR. "Pokud EPS svým nezodpovědným jednáním tohoto investora odradí, a ten postaví svůj závod raději v sousedním Polsku, nezískají obyvatelé severní Moravy z celého projektu nic jiného než dopravní zátěž v podobě kamionů proudících přes Moravu mezi Slovenskem a Polskem," upozornila tisková mluvčí CzechInvestu Jana Víšková.

Ceny zemního plynu v České republice jsou nižší než průměr zemí Evropské unie. České domácnosti platily v prvním čtvrtletí letošního roku v průměru 6,3 eura za GJ, což je o 26 procent méně než evropský průměr. Cena pro malé a střední podniky činila 5,11 eura za GJ, tedy o 15 procent méně. Uvádí to ročenka Eurostatu za rok 2005.

Zemní plyn je možno označit za palivo blízké budoucnosti, píše Vratislav Ludvík v článku nazvaném Plyn je budoucností energetiky, který vyšel v říjnu v časopise Vesmír.

Slovenské ministerstvo hospodářství se dohodlo s italskou společností Enel na investičním plánu pro Slovenské elektrárny (SE). Enel se zavázal do modernizace stávajících a výstavby nových elektráren SE investovat téměř 1,9 miliardy eur. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko.

Slovenský prezident Ivan Gašparovič včera odmítl podepsat novelu stavebního zákona, která měla urychlit vyvlastňování nemovitostí. O vyvlastnění by v případě významných investic a výstavbě dálnic rozhodovaly krajské stavební úřady místo samospráv.

Slovenské elektrárny (SE) vyrobily od začátku letošního roku do konce května 10,83 miliardy kWh elektrické energie, což v meziročním srovnání představuje nárůst o 1,6 procenta. V samotném květnu se produkce elektráren meziročně snížila o deset procent na 1,933 miliardy kWh. Informoval o tom tiskový mluvčí SE Rastislav Petrech.

Meziročně o 1,6 procenta na 3,364 miliardy korun klesla hodnota vývozu elektřiny z České republiky za první čtvrtletí letošního roku. Zatímco export na Slovensko narostl o 53,5 procenta na 1,438 miliardy korun a do Velké Británie o 29 procent na necelých 14 milionů korun, vývoz do ostatních sousedních států klesl. Dovoz elektřiny se zvýšil o 5,2 procenta na 666 milionů korun. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu.

Do soutěže o podíl v polské elektrárenské firmě Elektrownia Kozienice se přihlásilo celkem 11 zájemců, včetně české společnosti ČEZ. O dalším postupu prodeje bude polské ministerstvo financí (MF) informovat vybrané zájemce do 90 dnů. Oznámilo to MF v úterý ve večerních hodinách.

Česká republika patří mezi čtyři členské země Evropské unie s nejnižší závislostí na dovozu paliv. Z vlastních zdrojů pokrývá 73,4 procenta spotřeby, import tvoří zbývajících 26,6 procenta. V případě uhlí je ČR čistým vývozcem, naopak přes 95 procent spotřeby ropy a zemního plynu pochází z dovozu. Vyplývá to z ročenky Energy and Transport In Figures 2004, kterou v tomto týdnu vydala Evropská komise.

Meziročně o deset procent na 2,188 miliardy korun klesla hodnota vývozu elektřiny z České republiky za letošní leden a únor. Zatímco export na Slovensko narostl o 49,7 procenta na 964 milionů korun, vývoz do ostatních sousedních států klesl. Dovoz elektřiny se snížil o 5,2 procenta na 450 milionů korun. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu.

Slovensko se pokouší zapojit do čínského mamutího projektu „Zelená Čína“. Do roku 2020 plánuje čínská strana zalesnit přes dva miliony hektarů území, což je přibližně třicetinásobek rozlohy naší Šumavy. Slovenské ministerstvo hospodářství (MH) sice nedávno účast na projektu ukončilo, ale ministerstvo obrany (MO) a dva státní podniky se projektu nevzdávají. Vedoucí slovenské lesoochranářské organizace VLK Juraj Lukáč považuje Zelenou Čínu za neuskutečnitelný nápad. Transparency International Slovensko upozorňuje na nebezpečí konfliktu zájmů v angažovaných státních podnicích.

Společnou komisi, která posoudí možnost propojení energetických soustav v České republice a na Slovensku, chtějí během několika měsíců vytvořit ministři hospodářství obou zemí - Milan Urban a Pavol Rusko. "Jakou formou a do jaké míry se přenosové soustavy propojí však ukáže až analýza odborných skupin," řekl Rusko po dnešním setkání ministrů v Bratislavě.

Zájem o účast v chystané privatizaci rumunské regionální distribuční společnosti Electrica Muntenia Sud má společnost ČEZ. "Určitě se s nabídkou seznámíme. Máme zájem o tuto oblast," sdělil ČIA tiskový mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Dalšími zájemci budou podle odhadu rumunských médií italský Enel a německý E.ON.

Dodávky plynu pro velké a střední odběratele na Slovensku od ledna zdraží o 0,5 až dvě procenta. Uvedl to dnes tiskový mluvčí Úřadu pro regulaci síťových odvětví (ÚRSO) Miroslav Lupták a dodal, že úřad očekával zvýšení cen plynu v průměru o pět až deset procent. Nižší cenový nárůst umožnilo posílení slovenské koruny oproti dolaru.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) dnes oznámil, že malým šimpanzům, tzv. bonobům, jedněm z nejbližších příbuzných člověka, hrozí vyhubení – lidé je loví příliš často. Bonobo není sám, vědci na ochranářském kongresu v druhé polovině listopadu v thajském Bangkoku znovu varovali před rozsáhlým úbytkem biologických druhů. K jejich záchraně se hlásí i Česká republika – právě vzniká plán, jak v zemi uchovat biologickou pestrost.

TA) - Slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko nemá výhrady ke zvažované investici společnosti ČEZ do stavby nové tepelné elektrárny na Slovensku. "Když se rozhodnou postavit elektrárnu, budou vítáni. Na první chvíli nemám pocit, že by taková elektrárna vybudovaná na Slovensku nebyla v souladu se zásadní strategií v oblasti energetiky," řekl na dnešní tiskové konferenci Rusko.