Vláda dostatečně neplní své závazky u ochrany přírody a krajiny, obzvláště opomíjí řešení sucha a povodňových stavů. Potvrdil to dokument vyhodnocující státní politiku životního prostředí za léta 2012-2020, který se v pondělí projednával na vládě. Za Piráty na neuspokojivý stav dlouhodobě poukazujeme, jeho dopady totiž ponesou primárně občané České republiky. Představili jsme například vlastní plán Vodu řešíme teď, který pomáhá bojovat proti extrémním změnám klimatu.

Epidemie koronaviru bohužel přispěla i k tomu, že se pro veřejnost důležité zákony projednávají opět o prázdninách, aby do nich dotčené správní orgány ani veřejnost moc nezasahovaly. Ministryně pro místní rozvoj Dostálová finišuje s přípravou nového stavebního zákona.

Na konci roku 2019 vydala vědecká skupina CLINTEL (Climate Inteligence) světovou klimatickou deklaraci „There is no climate emergency“. Zde na Ekolistu jsem ji v překladu publikoval 13. 6. 2020. Protože se nad touto deklarací strhla rozsáhlá diskuze, a to jak nad jejími odbornými, tak politickými aspekty, navazuji na ni tímto příspěvkem a pokusím se rozebrat jednotlivé body Deklarace detailněji. Protože se k Deklaraci již dříve vyjádřili také odborníci na klimatologii a zástupci IPCC v ČR (například Radim Tolasz), můžeme názory obou stran mezi sebou porovnat a dopátrat se tak toho, kde můžeme hledat vědecký odraz objektivní reality a co jsou jen politické proklamace.

Rok 2021 se zapíše do dějin. Aspoň těch klimatických. Investice do obnovitelných zdrojů by totiž poprvé v historii měly ukousnout největší krajíc z energetiky, a předstihnout tak dosud vedoucí výdaje na těžbu ropy a plynu. Podle prognózy Goldman Sachs by do slunce, větru, biopaliv a dalších zelených zdrojů měla napřesrok jít už čtvrtina všech energetických investic. Během deseti let by jejich hodnota mohla činit 16 bilionů dolarů. Pro srovnání, vloni astronomický schodek státního rozpočtu USA činil oproti tomu „jen“ jeden bilion.

Pokud chceme vzdorovat kritickému suchu a přívalovým dešťům, musíme krajině vrátit schopnost zadržovat vodu. Snaha o opětovné svázání a narovnání koryta Srbického potoka na Domažlicku je dalším odstrašujícím příkladem zastaralého přístupu ke krajině. Dnes jsem se přímo na místě setkala se zemědělcem, který v místě na svém pozemku hospodaří a na tuto skutečnost mě upozornil.

Téměř přesně před rokem, 12. července 2019, krátce po půl jedné odpoledne, měla poslanecká sněmovna ve druhém čtení projednat vládní návrh novely lesního zákona. Záměrem vlády bylo pomoci s nápravou lesů zdecimovaných kůrovcem. Půldruhé hodiny před tím, než ministr Miroslav Toman dostal příležitost novelu na půdě Sněmovny představit, načetla poslankyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová řadu pozměňovacích návrhů včetně toho, který zasáhl do zákona o myslivosti a vyvlastnil majitelům a nájemcům honebních pozemků právo rozhodovat o hospodaření se zvěří.

Důvodem novelizace zákona o myslivosti by měla být ochrana lesních porostů před narůstajícím stavem spárkaté zvěře, která způsobuje neúměrné škody ohryzem a okusem. Současně by měla vést k zabránění vzniku značných škod na zemědělských pozemcích. Množství holin, které neustále přibývají po kalamitních kůrovcových těžbách jehličnatých porostů, a jejich nová výsadba a obnova s sebou přináší požadavek na změnu způsobu hospodaření se zvěří.

Novinky z boje za lepší život pro zvířata bohužel nepřináší dobré zprávy. Všichni, kterým záleží na ochraně zvířat, se upínali k minulému týdnu. Poslanecká sněmovna měla možnost dokončit přerušené jednání zákona na ochranu zvířat proti týrání, tedy zákona, který může zastavit utrpení zvířat. Například těch v cirkusech, ale třeba i v klecových chovech. Sněmovna měla na programu spoustu zákonů a bylo velké riziko, že zákon o zvířatech opět nestihne projednat, jak se již stalo v červnu.

Předseda KSČM Vojtěch Filip ve čtvrtek 9. července oznámil pět podmínek, za kterých je jeho strana ochotna nadále tolerovat současnou vládu. Jedním z bodů je solární daň. S jejím zavedením, resp. navýšením stávající solární daně nesouhlasíme a žádáme předsedu vlády o jednání.

V červenci je pro letošek poslední příležitost efektivně a zároveň bez chemie bránit šíření bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum). Pokud rostlin nejsou tisíce, pak je zásah poměrně snadný.