Protože dnešní politické dění se točí (kromě pandemie) zejména okolo klimatu a do této oblasti by měly také směřovat jedny z největších částí národních i nadnárodních rozpočtů (Green Deal), probíhá na toto téma už řadu let mezi odbornou i laickou veřejností ostrý střet dvou názorových proudů. Ten první proud (mainstream) se na základě klimatických modelů snaží dokázat, že za většinou klimatických změn stojí člověk a zejména jeho vypouštění jinak zcela neškodného plynu CO2. Důsledkem vypouštění CO2 do atmosféry pak podle různých scénářů má být zvýšení teploty na Zemi, sucho, větší počet extrémních jevů počasí, rychlý nárůst hladin oceánů a další negativní jevy a s nimi spojená zvýšená migrace a přesun obyvatelstva na Zemi. Plánovaná opatření směřují k tzv. „uhlíkové neutralitě“, kdy rozdíl mezi vypouštěným CO2 do ovzduší a uloženým CO2 bude nulový nebo alespoň minimální.

Květnová dohoda o podpoře třídění kovů mezi Ministerstvem životního prostředí a autorizovanou obalovou společností EKO-KOM problém Česka s tříděním plechovek nevyřeší. Navíc přinese větší znečištění sbíraného materiálu, a tím i zkomplikuje recyklaci PETu. Kombinovaný sběr nemá ani dostatečnou technickou kapacitu. K vyřešení problému plechovek tímto způsobem by museli občané náhle třídit plechovky 4x více. Tato cesta nám tedy splnit cíle EU nepomůže.

Plánovaná přehrada Skalička na řece Bečvě se dostala už i do parlamentu. Stala se totiž součástí novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (zákon 416/2009 Sb.). Tento zákon má za cíl urychlit povolování a výstavbu výše zmíněných typů staveb a projektů společného zájmu.

Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás s tímto právním stanoviskem k otázce výkladu § 50 odst. 1 a 2 zákona o ochraně přírody a krajiny (též v kontextu směrnice Rady 92/43/EHS a směrnice EP a Rady 2009/147/ES) v souvislosti s plošnou aplikací rodenticidu Stutox II rozhozem na zemědělské pozemky.

Vážení, nedá mi to a musím reagovat na článek ze dne 9. 6. 2020 Případ podivné smrti obyčejného zajíce, který je bohužel zcela mylně i o mé osobě, kde jako zemědělec hospodařící na přilehlých pozemcích jsem objektem podnětů ke kontrolám a jiným udáním, přestože řádně plním veškeré zákonné povinnosti a pro veřejné dobro konám i mnohé navrch.

Evropský účetní dvůr kritizuje zásadní selhání v nastavení a využívání zemědělských dotací ze strany členských států i Evropské komise [1]. Zpráva Evropského účetní dvora udává, že biologická rozmanitost se snižuje navzdory 66 miliardám eur, vyčleněných ze Společné zemědělské politiky, které měly za cíl zajistit její zvyšování. Podle zprávy je i nadále dotované intenzivní zemědělství hlavní příčinou úbytku přirozené vegetace a v důsledku toho také zvěře.

Zákony oběhového balíčku z dílny MŽP čelí časté kritice, že neobsahují nástroje na podporu skutečné recyklace a že nesměřují ke splnění recyklačních cílů nastavených EU. První otázka, která mnohé v této souvislosti napadne, je, zda tyto aspekty nových zákonů MŽP při jejich tvorbě dostatečně řešilo s povolanými osobami, s odborníky, kteří se tématu odpadů a recyklace věnují.

Nejenom, že ve vnitrobloku našeho domu v Přemyslovské ulici v Praze máme skomírající kus zeleně, ale i před domem v ulici nikdo stromy nezalévá. Jeden strom patří městské části, druhý TSK, třetí magistrátu, takže ani nikdo z nich vlastně moc neví, komu jaký patří a kdo má jaký zalít. Možná ani nemají čím.

Při zadržování vody v krajině hrají důležitou roli místa, kde se voda vyskytuje stále, i přes nedostatek dešťových srážek. Takovým místem je mokřad. Selský rozum tedy radí, abychom podporovali tvorbu a přežívání všech vlhkých míst v krajině, pramenišť, mokřadů. Někde se ovšem nepoučí a místo zachování mokřadů je vysouší. V současnosti například probíhá boj o záchranu mokřadu v Lysé nad Labem, který chce Středočeský kraj předělat na cvičiště.

Ostravská zoo během čtrnácti let péče o vzácné rysy karpatské utratila šest koťat. Dubnová zpráva o posledních dvou vyvolala veliké pozdvižení. Rychlá emoce běžného návštěvníka zoo je pochopitelná. Tohle by přeci zoo dělat neměly! Dejme na chvíli stranou emoce a pojďme se podívat, proč se to dělat musí. Začnu možná trochu zdaleka, protože je důležité znát kontext, ale slibuju, že se k rysům ještě vrátím.