Nejsem a nikdy jsem nebyl velkým přítelem zelených stran nebo pronikání zelené ideologie do politiky. Vždy jsem „zelené aktivity“ považoval hlavně za odborná témata, jejichž cílem je lepší životní prostředí. A to je cíl, který by měl být vlastní každé politice, každé politické straně, bez ohledu zda je napravo nebo nalevo, v pozici nebo v opozici, před volbou nebo po volbě. V posledních měsících se i u nás hodně diskutuje o tzv. Zelené dohodě pro Evropu. Někteří ji nekriticky vychvalují jako nutnost, bez které se už zítra neobejdeme, druzí ji považují za návrat socialismu a cestu ke zničení všeho, co v české kotlině máme. Možná by bylo vhodné, kdyby si oba tábory tuto Dohodu alespoň přečetli.

Vážený pane ministře, obracím se na vás opakovaně jménem Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) ve věci programu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) „Provoz 2020 – snížení jistiny úvěru“, který má podle předkládací zprávy pomoci snížit rozsah dopadů pandemie koronaviru na podnikatele v zemědělské prvovýrobě.

Jedním z nejvíce probíraných témat posledních měsíců je sucho a snaha zadržovat vodu v krajině. Platí, že posledních 5 let se celá země potýká s dlouhodobým suchem. Podle údajů ministerstva zemědělství jsou v některých oblastech rozdíly v objemu vody až 1000 m3. I proto je vítaná každá iniciativa ze strany ministerstev životního prostředí a zemědělství, které se suchem snaží bojovat. V minulém týdnu do médií „protekla“ zpráva o tom, že vláda uvolnila miliardu korun na boj proti suchu. Je ale nad čím jásat?

Čeští myslivci v roce 2019 založili více než 700 napajedel pro zvěř, vypustili více než 1200 chráněných koroptví a vysadili více než 13 000 stromů a keřů. Myslivci ve svém volném čase a často i na své náklady konkrétně pomáhají české přírodě.

Obracíme se na ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí s následující výzvou ve věci navrhovaných lokalit pro akumulaci povrchových vod.

Diskuse o welfare zvířat, zejména kritika konvenčních klecí v minulosti si vynutila v EU rozvoj dalších systémů ustájení, zejména obohacených klecí. Laická představa o pohodě slepic se neshoduje s poznatky vědy, přesto je třeba hledat kompromis mezi pohodou nosnic, ekonomikou a kvalitou vajec. Systémy ustájení pro slepice nosného typu by měly umožnit nosnicím přirozený repertoár chování, ochranu před nemocemi, minimalizovat stres a zajistit bezpečnost produkce konzumních vajec.

Povodí Moravy s. p. zaznamenalo článek vydaný na serveru Ekolist.cz, který se týká činností probíhajících na Trusovickém potoce v Bohuňovicích. Na základě zaslaného podnětu k provádění této akce sdělujeme následující:

Evropská komise před několika dny publikovala doposud nejvýznamnější dokument zaměřený na ukládání energie. Studie zdůrazňuje přínosy akumulace pro zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny a vydává doporučení pro členské státy, jak se vypořádat s existujícími bariérami a jak podpořit její další rozvoj. Ačkoliv je jedním z klíčových doporučení nutnost úpravy legislativy v řadě členských zemí, české ministerstvo průmyslu a obchodu zákonné ukotvení ukládání energie bezdůvodně oddaluje. S akumulací přitom počítá tzv. Zimní energetický balíček EU, který musí nejpozději do poloviny příštího roku implementovat všechny unijní země.

Navzdory poměrně deštivému jaru je zřejmé, že česká krajina má spoustu neduhů a krom jiného ji trápí dlouhodobé sucho. Vážná situace přiměla českou vládu řešit nedostatek vláhy v půdě a nižší objem srážek, avšak principem pro zadržení vody v krajině má být výstavba betonových nádrží. Odborníci upozorňují na vhodnější způsoby, jako je budování tůněk a mokřadů v krajině, rušení meliorací na zemědělských a lesních plochách, obnova meandrů, zadržování dešťové vody ve městech v podzemních nádržích atd. Vědci dlouhodobě poukazují na drastické ubývání živočišných druhů v souvislosti s lidskou činností a špatnou péčí o krajinu, které v konečném důsledku ohrožuje samotnou existenci člověka na planetě. Na příkladu jednoho mokřadu v ČR tak můžeme ukázat, co se ve skutečnosti děje nejen s naší krajinou, ale i s celou společností.

Protože dnešní politické dění se točí (kromě pandemie) zejména okolo klimatu a do této oblasti by měly také směřovat jedny z největších částí národních i nadnárodních rozpočtů (Green Deal), probíhá na toto téma už řadu let mezi odbornou i laickou veřejností ostrý střet dvou názorových proudů. Ten první proud (mainstream) se na základě klimatických modelů snaží dokázat, že za většinou klimatických změn stojí člověk a zejména jeho vypouštění jinak zcela neškodného plynu CO2. Důsledkem vypouštění CO2 do atmosféry pak podle různých scénářů má být zvýšení teploty na Zemi, sucho, větší počet extrémních jevů počasí, rychlý nárůst hladin oceánů a další negativní jevy a s nimi spojená zvýšená migrace a přesun obyvatelstva na Zemi. Plánovaná opatření směřují k tzv. „uhlíkové neutralitě“, kdy rozdíl mezi vypouštěným CO2 do ovzduší a uloženým CO2 bude nulový nebo alespoň minimální.