https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lukas-musil-prehrady-musi-byt-z-korenu-ne-betonu.musime-pohlizet-na-pudu-jako-na-celek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lukáš Musil: Přehrady musí být z kořenů, ne betonu. Musíme pohlížet na půdu jako na celek

19.6.2020
Pomůže digitalizace půdního fondu?
Pomůže digitalizace půdního fondu?
Jedním z nejvíce probíraných témat posledních měsíců je sucho a snaha zadržovat vodu v krajině. Platí, že posledních 5 let se celá země potýká s dlouhodobým suchem. Podle údajů ministerstva zemědělství jsou v některých oblastech rozdíly v objemu vody až 1000 m3. I proto je vítaná každá iniciativa ze strany ministerstev životního prostředí a zemědělství, které se suchem snaží bojovat. V minulém týdnu do médií „protekla“ zpráva o tom, že vláda uvolnila miliardu korun na boj proti suchu. Je ale nad čím jásat?
 

Miliardová investice ze strany státu počítá především s podporou budování různých vodních děl. Konkrétně se jedná o tyto 4 body:

– Podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací,
– Propojování vodárenských soustav,
– Podpora opatření na drobných vodních tocích, rybnících a malých vodních nádržích,
– Podpora budování protipovodňových opatření.

Jak sám potvrzuje přední český hydrolog profesor Jánský, naši předci budovali nejrůznější malé či větší přehrady po stovky let a díky nim vděčíme za to, že v krajině v současné době ještě nějakou vodu máme. Přehrady a další typy vodních děl mají jistě svoje opodstatnění, ale co to znamená pro zemědělce a jsou přehrady opravdu praktické při přívalových deštích, jaké se Českem prohnaly v posledních dnech?

Čeští farmáři se v posledních měsících potýkali především se změnami výměru vlastních polností, kdy každá erozně nebezpečná plodina na erozně ohrožené půdě může být pěstována s půdoochrannými opatřeními či musí být rozdělena přerušovacími pásy apod. Od příštího roku nebude moci pole oseté či osazené jednou plodinu výměru větší jak 30ha což se tedy týká již letos zasetých ozimů. Cílem tohoto zákona tedy není zadržovat vodu až v údolí, kam se vyplaví již kontaminovaná, ale tvořit v podstatě přírodní přehrady na polích pomocí různých plodin na větších polí, přerušovacími pásy, remízků a dělení polností. České zemědělství si díky tomuto zákonu od poloviny minulého roku prochází tichou revolucí, o které se v médiích moc nemluví.

Farmáři totiž často bohužel nemají potřebnou oporu v jednotné politice, která by jim umožnila například organizovaně digitalizovat, což by jim značně ulehčilo práci s vyměřováním změn pro tvorbu schválené polnosti. Právě digitalizace půdního fondu je jednou z cest, kterými by se ministerstvo mělo vydávat a současná vládní politika téma stále dostatečně ve svých návrzích neakcentuje.

Podobnou investici a pozornost jako tomu je u vodních děl by si jistě zasloužila i změna skladby lesů, zvýšení podílu zeleně nelesního typu, která pomáhá zadržovat tolik potřebnou vláhu v půdě. S tím souvisí i větší investice do tvorby mokřadů, tůní či návrat toků do původního stavu (tj. tvorba niv či meandrů). Pokud by ministerstvo zemědělství svůj záměr rozšířilo i mimo vodní díla na celkovou rekultivaci krajiny včetně podpory digitalizace půdního fondu, tak by jistě prospělo nejen živočichům, rostlinám, ale i farmářům a obyvatelům této země. Tato problematika je natolik komplexní, že se na ní nedá pohlížet jen z jednoho úhlu pohledu, byť samotná iniciativa se cení. Budeme tedy za pár let hovořit o ojedinělém kroku nebo o začátku celkové obrody české krajiny?


reklama

 
foto - Musil Lukáš
Lukáš Musil
Autor je akreditovaného konzultanta ministerstva zemědělství a zároveň obchodního ředitele českého agrotech startupu Agdata.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

19.6.2020 13:04
Kolik vláhy do půdy vnese digitalizace?

Jinak problém je v tom, že autorem uváděná opatření jsou na velmi dlouhé lokte (náprava půdy může trvat i desítky let, případně ještě déle), zatímco zadržet vodu v krajině - nějak - potřebujeme teď.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.6.2020 14:01
Digitalizace dešť nepřivolá, on přišel letos a příjde i v přístích létech, i bez ní.
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

19.6.2020 19:49
Myslím, že jsme se úspěšně prožvanili ke konci suchého období a dál už to nikoho moc zajímat nebude. Ty kecy byly stejně jen o honění politických bodů, případně peněz a dál budeme zase bádat do příštího sucha. Pak s otevřenou pusou zjistíme, že nemáme vodu a než se dohodneme, co s tím, sucho zase odezní. Jako letos. Já osobně pamatuju taková období nejméně dvě a žádný katastrofický scénář se nenaplnil.
Odpovědět
MM

Milan Milan

19.6.2020 20:05
Z těch 4 bodů zřejmě jen ten jeden (3) má provodní logiku a může přispět ke zvýšení objemu zachycené vody v krajině resp. řečí vlády v tzv. "boji" se suchem. Jinak to vidím jako budování regulačně kontrolních mechanismů, pravděpodobně však pouze plány na vyčerpání dotací, podpora centralizace a nějakých řídících IT systémů.... A na ochranu proti povodním se zaměřuje snad každá polistopadová vláda,a od roku 1997 i progamově. By mně tedy zajímalo kam se vložili, koho ochránili a co ovlivnili ty doposud již investované miliony do protipovodňových opatření, když stačí jeden letošní vlhčí měsíc a snad každý nevýznamný potůček se rozvodní a nekontrolovaně zaplaví řadu měst a vesnic. Kam a jak se rozpliznou ty tady naplánované mil. si netroufám ani představit (4).
Odpovědět
va

vaber

20.6.2020 09:19 Reaguje na Milan Milan
lidi jsou nalezlí všude a musí tedy nést riziko sami ,vláda nemá za úkol zachraňovat každého hloupého stavebníka, který si postavil dům na nesmyslném místě. Každý malý potůček se nerozvodnil, byl jsem včera na Vydře na Šumavě a byl jsem překvapen jak málo vody tam teče, ale když vylejete 50 l vody na 1m2 ,což je 50mm srážek , bude povodeň vždy a na jakékoliv půdě
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.6.2020 20:28
Pokud nespravíme krajinu,zejména meliorace a regulace plus obnova drobných krajinných prvků, nemáme se o čem bavit.
Každý asi viděl dnešní TV, bleskové povodně.

Pokud se podíváte na mapy.cz úsek toku řeky Desné (Šumperk-Sudkov),plocha mezi tratí a řekou, pamatuji doby ,kdy tam byly louky,remízky a mokřadiště. Když se řeka vylila ,vytvořila se řada drobných vodních ploch a louky s remízky lužního typu byly zaplaveny .
Když voda opadla ,postupně se voda zasakovala.

Pak přišli soudruzi a celou plochu úspěšně zmeliorovali. Po 50ti letech byste tuto kdysi živou plochu (drobná zvěř,motýli,obojživelníci,plazi, spousta květin atd.) nepoznali - lán kukuřice. Teď tam potkáte leda velké ho..o nebo traktor dopující půdu chemickými koktejly - jak jsme ujišťováni - nezbytnými pro úspěšnou produkci našich těžce pracujících zemědělců.
Průmyslově-zemědělská krajina s mokřady zavezenými divným materiálem.

Proč Herr Toman nenavrhne revitalizaci české krajiny? Protože to nejsou kšefty typu přehrady- těch kubíků betonu, kolon bagrů a náklaďáků a hlavně dobré smlouvy o dílo.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.6.2020 21:58 Reaguje na Miroslav Vinkler
Píšete po 50ti letech, z toho 30 let bylo na nápravu toho, co pokazili ti komunisti. A Toman je ministrem teprve 3 roky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.6.2020 23:00 Reaguje na Jiří Daneš
Snad těch 30 let někde nevandroval po světě, ale chodil tady,není-liž pravda ?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.6.2020 09:18 Reaguje na Jiří Daneš
Vývoj tohoto problému je přece celkem jasný. Po sametovce se vracela půda zpět sedlákům a byl velmi podporován nový selský stav, dotace směřovaly na údržbu krajiny, na malé zemědělské firmy.
Jenže po dvou generacích totální likvidace se už velmi málo lidem chtělo sedlačit, takže většina půdy zůstala v užívání velkých ZD jak dřív. S nástupem ČSSD do vlády koncem století se dotace přepákovaly právě těmto subjektům a průmyslové zemědělství dostalo opět zelemou a dnes v koncentrované a tvrdě devastační činnosti pokračuje. Naděje na změnu je zcela minimální, protože koncepce téhle vlády "řídit stát jako firmu" žádný šetrný přístup neumožňuje.
Odpovědět
va

vaber

20.6.2020 09:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
spravená krajina, meliorace vykopané, drobné krajinné prvky nám vodu nezajistí, Kalifornie má místa kde nemají narušenou krajinu, nemají meliorace a přesto nemají vodu,když neprší je jediná pomoc zadržet povrchovou vodu a ta se jinak než nějakou hrází nezadrží. nejlépe se voda vsakuje do písku, ale taky z něj nejrychleji mizí i vsakování má svoje meze,čím půda lépe vsakuje tím lépe z ní voda taky mizí, já znám jak se chová lehká humusovitá půda na záhonu, je vyschlá první
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

20.6.2020 06:41
Asi tomu článku nerozumím nebo je PR firmy Agdata.
S využitím GPS rozdělí zemědělec pole hravě na hony pod 30 ha. A hlavně, velkých honů nad 30 ha zase tak moc není, v naší celkem členité České republice.
Ano jsou, v Polabí, na jižní Moravě, na Olomoucku. Kde je rovina, jsou velké celky. Jinde už jsou menší.
Spíše bychom se měli soustředit na zatravňování spádnic, na zákaz zástavby v nivách potoků a řek. Úplně by to stačilo.
Nejde mi dost dobře na rozum, že si někdo postaví dům v místě, kde byla v povodních 2007 nebo v roce 2012 voda. Pokud to tedy není vodní mlýn.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist