Zprávy / Voda
 Počet řek, které jsou na území Číny, se oproti stavu před šedesáti lety zmenšil. Čínské ministerstvo vodních zdrojů se v roce 2011 pustilo do rozsáhlého sčítání čínských řek. Na národním sčítání řek se podílelo na 800 tisíc komisařů. Právě vydané výsledky ukazují, že v Číně ubyla skoro polovina řek. 
 Vědci odhadují, že okolo 1,7 miliardy lidí po celém světě chodí na záchod na suchý záchod – latrínu. Jejich nevhodné umístění může být příčinou znečištěné pitné vody a zdravotních rizik. 
 V roce 2010 se v rámci EU vyprodukovalo a použilo 95,5 miliard plastových sáčků. Celých 92 procent z nich končí již po jednom použití v odpadkovém koši nebo v horším případě poletuje volně venku v prostředí. Až 10 milionů sáčků končí každoročně v oceánech, jejich degradace však probíhá v řádu desetiletí. Evropská komise proto zvažuje zavedení daně na plastové sáčky a jiné běžné plastové výrobky. 
 Japonsko má možná našlápnuto k využívání dalšího nekonvenčního paliva - zemního plynu, který získává ze zmrzlého metanu, respektive hydrátu metanu. Ze zmrzlé směsi molekul vody a metanu se podařilo získat čistou surovinu v oblasti mořského příkopu Nankai, asi padesát kilometrů od ostrova Honšú, napsala agentura AFP. 
 To, že hrozí riziko výbuchu na těžební plošině, jsme věděli. A věděli jsme, že je to velké riziko, řekl u soudu Lamar McKay, bývalý ředitel americké pobočky BP a současný šéf globální operací firmy. Ropná plošina Deepwater Horizon v roce 2010 skutečně explodovala. Výbuch zabil jedenáct lidí a způsobil největší ekologickou katastrofu v USA. O procesu informuje server New York Times. 
 Ostrovy Reunion a Mauritius pod sebou skrývají nově objevený ztracený kontinent. Ostrovy, které jsou oblíbený cílem mořechtivých turistů, podle vědců totiž leží na úlomku kontinentu, který se oddělil před desítkami milionů let, v době kdy se světadíly formovaly. 
 K tomu, abyste si mohli každé ráno vychutnat šálek kávy, je zapotřebí v průměru 140 litrů vody. Nejde samozřejmě jen o vodu, kterou si kávu přímo zalijete z konvice, ale o vodu, která je nutná pro vypěstování plodů kávovníku. Jde o tzv. virtuální vodu.

 Antarktida už dávno není člověkem nedotčené území. Naopak. Nejkřiklavějším příkladem je ostrov krále Jiřího, na kterém je několik stálých vědeckých základen a malé letiště. Rýhy po stopách automobilů, vytlačené do tenké vrstvy vegetace, se táhnou kilometry a kilometry. Chaty a zbytky vědeckého vybavení pomalu podléhají zubu času. Hromady odpadů, často obsahující i nebezpečné složky, prázdné barely od pohonných hmot nebo baterie, se povalují volně v přírodě. Pobřežní vody a pláže u vědeckých stanic jsou pokryté lesklým filmem ropných látek – jako důsledek ledabylého nakládání s pohonnými hmotami na základnách. 
 Domy kousek od pláže v New Jersey byly ještě nedávno krásné a ulice byly úhledně lemované silnicemi. Letecký snímek z listopadu loňského roku ukazuje dílo zkázy: některé domy už nestojí na svých místech, ale jsou posunuté několik metrů do vnitrozemí. Po asfaltovém povrchu silnic není ani památka. Obydlí na pobřeží jsou zpustošené silnou bouří a následnými záplavami. Podle studie amerických úřadů jsou pobřeží a lidé na nich žijící silně ohrožováni důsledky klimatických změn.

 Meteorologové v americkém Utahu v roce 2011 předpověděli bouře, které měli region zasáhnout v době Díkůvzdání. Školy na základě jejich varování vyhlásily školní volno a nechaly děti doma. Žádná děsivá bouře se ale vůbec nekonala. Jak tvrdí Julie Crockettová, profesorka strojního inženýrství, nebylo by správné zlobit se na meteorology, že se mýlí tak často. Mohou za to atmosferické interní vlny. 
 Zatímco Karel Schwarzenberg by byl proto nechat Národní park Šumava přírodním procesům, Miloš Zeman zastává názor, že Šumava je hospodářský les jako každý jiný. V otázce dostavby Temelína má Zeman také jasno: dostavět. Karel Schwarzenberg na tuto otázku Ekolistu neodpověděl. Podívejte se, v čem se tito dva kandidáti, kteří postoupili do druhého kola přímé volby prezidenta ČR, liší a v čem se shodnou.

 Právě skončená klimatická konference v Dauhá nepřinesla žádný pokrok ve snižování emisí skleníkových plynů. Pro ty, kterých se klimatické změny nejvíce dotýkají, je do důvod k zoufalství. A zdá se, že klimatické konference OSN jsou zatím i jediná naděje. Jiná globální snaha tu není, napsala agentura Reuters. 
 Od dubna 2013 už nebude kormorán velký na seznamu zvláště chráněných druhů. Rozhodl o tom ministr životního prostředí Tomáš Chalupa na začátku listopadu. Důvodem vyškrtnutí je to, že díky svým počtům už tito draví ptáci nepatří mezi ohrožené. Od dubna přestanou mít rybáři nárok na náhradu škody, kterou jim lovením ryb kormoráni způsobili. Na druhou stranu bude možné ptáky ve větší míře plašit a lovit. 
 Přes švýcarské město Ženeva se v roce 563 přehnala tsunami, která byla zřejmě způsobena obrovským sesuvem skal v opačné, horní části Ženevského jezera. Ve studii publikované na konci října v časopise Nature Geoscience to uvedli vědci z Ženevské univerzity. Zároveň upozornili, že k podobnému jevu může znovu dojít. Vzhledem k mnohem hustšímu osídlení by však v současnosti byly následky mnohem tragičtější. 
 Spojené státy americké budou v roce 2020 vývozcem zemního plynu a ropy a o patnáct let později budou téměř zcela energeticky soběstačné. Ropa z Blízkého východu přestane plynout do USA a svůj odbyt najde v Asii. Prognóza Mezinárodní energetické agentury, která byla vydána v pondělí v Londýně, předpovídá zásadní proměnu rolí jednotlivých zemí a regionů. Změní se i důležitost jednotlivých paliv v globálním energetickém mixu. Druhým největším zdrojem energie po roce 2015 budou obnovitelné zdroje energie. 
 Od začátku listopadu bylo v korytě Kamenice spatřeno nejméně pět dospělých lososů, kteří sem připlavali vyvést novou generaci ryb. Lososi u nás byli dříve vyhubeni a do volné přírody se vrací umělým vysazováním. V Národním parku České Švýcarsko v rámci snah o obnovu ryby vypustili do Kamenice už dvanáct tisíc mladých lososů. 
 Před hrozícím nebezpečím nedostatku potravin varují organizace OSN a Oxfam. "Musíme změnit světovou průmyslovou ekonomiku, stabilizovat velikost světové populace a obnovit zásoby obilí,“ tvrdí analytik Lester Brown v článku na serveru Guardian. 
 Před rabováním oceánů minulý týden varoval speciální zpravodaj OSN pro právo na potravu Olivier De Schutter. V důsledku neudržitelného rybolovu by se totiž mohly ztenčit zdroje, které pro svou výživu využívají drobní rybáři. 
 Jedna z nejvýznamnějších ptačích oblastí v České republice leží hned za posledními domy Ostravy. Hned vedle městské části Heřmanice láká na návštěvu domova ledňáčka říčního, slavíka modráčka nebo čolka velkého naučná stezka a pozorovatelna, která se pro návštěvníky otevřela tento týden. 
 Britská energetická společnost BP nedávno požádala americké soudy, aby stanovily konečnou sumu, kterou bude muset BP zaplatit jako vyrovnání za ekonomické škody způsobené únikem ropy z její plošiny v Mexickém zálivu. Společnost BP ale čelí také žalobě za škody na životním prostředí. Svou roli na výši konečné částky budou hrát i počty zvířat, které kvůli ropě v moři uhynula. Jak vyplývá z elektronické pošty Národního úřadu pro oceán a atmosféru, jeho úředníci se zřejmě snažili zamlčet informace o nálezech mrtvých mořských živočichů, píše server Guardian. 
 Aktuální lidská populace je odhadována na sedm miliard lidí. Další jednu miliardu lidí by bylo možné nasytit z dnes využívaných zdrojů. Musely by se ale ztráty při produkci potravin srazit na polovinu. Výzkumníci z Aalto University potvrdili předchozí odhady, kolik lidí by mohlo být nakrmeno, pokud by se podařilo snížit neefektivitu při produkci potravin. 
 V Olomouckém kraji kandiduje osmnáct politických stran a koalic, zdejší voliči si mohou vybírat z více než osmi stovek kandidátů. Pasáže programů se shodují na obecných tématech – podpoře veřejné dopravy, zlepšení stavu silnic nebo podpoře zemědělců a místních výrobků, zejména potravin. 
 V Plzeňském kraji se o hlasy voličů utká šestnáct stran a koaličních sdružení. Hlavní témata volebních programů se točí kolem dopravy, odpadů, ale hlavně kolem budoucnosti národního parku Šumava. 
 Ve Zlínském kraji usiluje o hlasy voličů v krajských volbách 22 politických stran a seskupení. Co vlastně strany na Zlínsku před krajskými volbami slibují v oblasti životního prostředí a přírody? 
 V Jihočeském kraji se o přízeň voličů uchází celkem osmnáct stran a volebních koalic. Jak vyplývá nejen ze zveřejněných volebních programů, patří mezi dominantní témata v kraji dostavba dálnice D3 s pokračováním v podobě rychlostní silnice R3 (Praha – Tábor – České Budějovice – hranice s Rakouskem), problematika NP Šumava a především dostavba dvou bloků JE Temelín. 
 Ve volbách do Karlovarského kraje kandiduje celkem šestnáct politických stran a koalic. Na základě zveřejněných volebních programů je zřejmé, že jedním z hlavních témat bude dostavba rychlostní komunikace R6. Kandidující strany však rovněž přikládají velký význam rekultivacím těžebních území, budování cyklostezek a cyklotras či boji s invazními druhy rostlin. 
 V Libereckém kraji kandiduje celkem 20 politických stran a hnutí. Při pohledu na volební programy je vidět, že tématem, které voliče v tomto kraji zřejmě nejvíc pálí, je korupce. Skoro všechny strany a hnutí totiž právě omezení korupce nebo odpovědné hospodaření s majetekem kraje mají na prvním místě. Opakujícím se bodem (kromě zdravotnictví a školství) pak bývá ještě starost o budovu vysílače na Ještědu. Pokud by záleželo jen na kandidátech do krajského zastupitelstva, dostal by se Ještěd na seznam UNESCO nejspíš ještě letos. A jak jsou na tom environmentální body volebních programů? 
 Ve Středočeském kraji kandiduje 21 politických stran a uskupení. Volebním programům dominuje téma veřejné dopravy, zejména navázané na dojíždění do hlavního města Prahy. Vedle fungující železnice a autobusů strany také slibují vznik chráněné oblasti Brdy a naopak odmítají průzkumnou těžbu břidlicového plynu, stejně jako zplynování uhlí. 
 Americké námořnictvo vyvíjí technologii, která umožní vyrábět palivo pro vojenské lodě přímo z mořské vody. Z ní se získává jednak oxid uhličitý, jednak vodík, které se pomocí katalyzátoru přemění na palivo. 
 Na Vysočině se o hlasy voličů v krajských volbách uchází celkem osmnáct stran a koalic. Společným tématem zveřejněných volebních programů je obnova zanedbaných silnic 2. a 3. třídy, podpora místní zemědělské výroby a zachování zdravého životního prostředí v kraji. Opomenuta však nezůstává ani plánovaná dostavba pátého bloku JE Dukovany, kterou s výjimkou jedné podporují všechny kandidující strany. 
|
|