Když jsem se vydal do prostoru haldy Ema v Ostravě s cílem nafotit reportáž, nenapadlo mě, v jak tristním stavu tuto lokalitu najdu. Jedná se o již delší dobu městem i krajem propagovanou a stále více navštěvovanou turistickou lokalitu prakticky v centru třetího největšího města Česka. Halda samotná je kulturní památkou a na její vrchol vede žlutá značka Klubu českých turistů a také naučná stezka. Další turistická odbočka vede k blízké zoo. V některých dnech se na vrcholu při západu slunce tvoří fronty, pravidelně se sem organizují novoroční výstupy, běžecké závody a hry pro děti. Dalo by se říct, že takovou atrakci by chtělo každé město. V reportáži se podíváme, co se stane, když se o lokalitu z nejrůznějších důvodů nikdo nestará.

Rozklad biomasy stromů uvolní ročně do atmosféry zhruba stejně oxidu uhličitého jako roční emise z lidské činnosti. To se praví v tiskové zprávě Akademie věd ČR. Jenže pozor, ono je to trochu zavádějící srovnání (a náhodou jsou ta čísla dnes podobná - před 100 lety rozklad uvolnil 100x víc než lidské emise). A takto podáno to malinko vypadá, že ponechávání dřeva k zetlení vlastně "škodí" planetě. Mimochodem, už se takové hlasy objevily v souvislosti s bezzásahovkami na Šumavě.

Když jsme před dvěma lety vyšli poprvé do ulic, nikdy jsme si nedokázali představit, že klimatická krize tak brzy zajde tak daleko. Letošní rok jsme dopady změn klimatu mohli vidět téměř neustále: extrémní sucha v Česku, ničivé povodně v Německu, Řecko v plamenech. Planeta se ohřívá a čas na řešení klimatické krize se krátí.

Redakční poznámka: Spory o to, zda se na různých místech Česka poškozují lesy, nás v redakci Ekolistu dovedly k otázce, zda les lze poškozovat, a přitom jednat podle zákona. Položili jsme proto tuto otázku několika odborníkům na hospodaření v lesích. Někteří ji přeformulovali, aby na ni mohli odpovědět co nejpřesněji. Pan Utinek změnil zadání do podoby otázky Je možné narušit plnění funkcí lesů dodržením zákona o lesích?

V poslední době se objevují nové návrhy na řešení problému nápojových obalů. Velké nápojářské firmy intenzivně lobbují zejména za zavedení povinného zálohování PET lahví a v nedávné době přišly i s iniciativou na zálohování skleněných obalů.

Nezastupitelný pozitivní účinek městské zeleně a zvláště vzrostlých stromů na lidské zdraví, psychickou pohodu, ale také třeba ekonomiku byl zdokumentován řadou vědeckých studií. Výběr z nich i příklady dobré praxe ochrany stromů ve městech po celém světě přinesl např. Ekolist¹. Zelená infrastruktura je také velmi účinný způsob adaptace na změnu klimatu v městském prostředí – přispívá k redukci efektu tepelného ostrova; i částečné zastínění budov vede též k úspoře elektřiny na jejich chlazení a vytápění².

Jisté memorandum rozhýbalo debatu o českém lithiu před čtyřmi lety a řešily se dokonce biliony na důchody. Zatím to ale vypadá spíše na nároky na veřejné finance a sporný ekologický efekt. Zvonečník formuluje 7 aktuálních tezí pro českou lithiovou ekonomiku.

Veškerá těžba dřeva prováděná společností I.H.FARM s.r.o. v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří byla vždy v souladu se zákonem a s planým lesním hospodářským plánem schváleným Krajským úřadem Ústeckého kraje.

Po více než roce a půl jsme o prázdninách navštívili Kamerun. Byla to bezpochyby přínosná cesta, kromě jiného jsem v jejím závěru podepsal memorandum s kamerunským ministrem pro lesy a faunu panem Julesem Ndoretem Ndongo. To je velmi významné pro další rozvoj projektu Toulavý autobus i dalších našich aktivit v této středoafrické zemi. Setkali jsme se také s řediteli dvou rezervací – Dja a Ngoyla – a rozhodli se podpořit práci jejich „ecoguards“. Současně jsme se však přesvědčili, že ochrana přírody v době covidu bohužel značně utrpěla. Tomu je věnován i můj následující příspěvek.

Zřejmě každý, kdo se alespoň trochu zajímá o životní prostředí a ochranu přírody, již někdy slyšel o invazních druzích rostlin a živočichů. Zjednodušeně se jedná se o organismy, které jsou v daném území nepůvodní a rychle se šíří, přičemž slovo „nepůvodní“ znamená, že do území byly zavlečeny člověkem. Mezi nepůvodními druhy pak rozlišujeme archeofyty a neofyty, tedy rostliny zavlečené před resp. po objevení Ameriky.